bytových, spotřebních a výrobních družstev (dále jen "družstva") jako jednoho ze základních článků národního hospodářství a dále

svazů družstev, Ústřední rady družstev a družstevních podniků (spolu s družstvy dále jen "družstevní organizace").

Družstevní organizace svou hospodářskou, sociální a společenskou činností se podílejí na plnění úkolů národního hospodářství a přispívají k uspokojování potřeb občanů a socialistické společnosti.

Družstva svou hospodářskou činností zabezpečují:

Družstva rozvíjejí pracovní iniciativu svých členů a pracovníků, pečují o uspokojování jejich sociálních a kulturních potřeb, o soustavné zvyšování jejich kvalifikace a o zlepšování jejich pracovních a sociálních podmínek v souladu s výsledky hospodaření družstva. V družstvech, v nichž působí Revoluční odborové hnutí, činí tak v součinnosti s ním.

Družstva jako společenské organizace svou činností napomáhají rozvoji socialistických společenských vztahů; spolupracují přitom s dalšími společenskými organizacemi a podílejí se na tvorbě a realizaci volebních programů Národní fronty.

K plnění úkolů družstevnictví přispívají svou činností svazy družstev a Ústřední rada družstev.

Majetek družstevních organizací tvoří věci a majetková práva včetně práv k výsledkům výzkumné, vývojové, projektové a jiné obdobné činnosti, jež nabyly při svém vzniku a svou činností. Tento majetek je v družstevním socialistickém vlastnictví.

Družstva, svazy družstev a Ústřední rada družstev hospodaří jako vlastníci se svým majetkem, jakož i s částmi národního majetku, který jim byl odevzdán do trvalého užívání.

Družstevní podnik hospodaří s majetkem v družstevním socialistickém vlastnictví, který mu byl svěřen při jeho založení; dále hospodaří s majetkem nabytým svou činností, který je rovněž součástí majetku v družstevním socialistickém vlastnictví.

Družstevní organizace mají právo majetek, s nímž hospodaří, svým jménem držet, užívat jej a nakládat s ním a mají právo i povinnost jej chránit a rozmnožovat v zájmu dosažení co nejlepších hospodářských výsledků a plného uspokojování potřeb socialistické společnosti.

Družstevní organizace uskutečňují svou činnost v souladu s principem socialistické zákonnosti.

Družstva a družstevní podniky rozvíjejí svou činnost podle zásad plánovitosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možností, daných jim socialistickým právním řádem, úspěšně naplňovaly své poslání.

Družstevní organizace nesmějí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské. Družstva a družstevní podniky nesmějí zneužívat svého hospodářského postavení na úkor jiných subjektů nebo jiným způsobem jednat proti zájmům společnosti.

Družstevní organizace spolupracují ve své činnosti s příslušnými národními výbory a podílejí se na komplexním hospodářském a sociálním rozvoji jejich územních obvodů způsobem a za podmínek, které stanoví zákon. Ve své činnosti jsou povinny dodržovat rozhodnutí národních výborů, vydaná v souladu s jejich pravomocí.

Příslušné národní výbory se vyjadřují k rozvoji družstev a družstevních podniků k předmětu jejich činnosti a k jeho zásadním změnám.

Družstvo je základním článkem družstevnictví.

Družstvo je socialistickou organizací, v níž se sdružují občané, popřípadě organizace, aby společnou činností a společnými prostředky dosahovali lepšího uspokojování svých potřeb a potřeb ostatních občanů a organizací v souladu se zájmy socialistické společnosti.

Družstvo je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Družstvo provozuje svou činnost samostatně na základě úplného chozrasčotu.

Družstvo hradí své potřeby a náklady z příjmů získaných především ze své hospodářské činnosti, jakož i z dalších finančních zdrojů.

Ze svého zisku družstvo hradí přednostně své povinnosti vůči státu (odvody a daně).

Zisk zbylý po provedení odvodů a daní (dále jen "použitelný zisk") využívá družstvo samostatně a nelze mu jej odejmout.

Družstvo může vytvářet fondy určené k financování rozšířené reprodukce, k financování výdajů na družstevní společenskou spotřebu, k financování nutných neplánovaných potřeb a výdajů a ke krytí hospodářského rizika, popřípadě k dalším účelům, v souladu se stanovami družstva (dále jen "stanovy").

Družstvo provádí svou činnost na základě zásady družstevní samosprávy.

Členové družstva řídí a kontrolují činnost družstva prostřednictvím členské schůze a volených orgánů v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami.

Činnost a územní působnost družstva lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo může domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem. ¹

Orgán hospodářského řízení, který svým zásahem do činnosti družstva způsobil tomuto družstvu majetkovou újmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy ,jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon. ¹

Způsobilo-li družstvo svou činností majetkovou újmu státu nebo jinému subjektu, je povinno ji nahradit v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem. ¹

Ke vzniku družstva se vyžaduje předchozí vyjádření národního výboru, v jehož územním obvodu má mít družstvo sídlo, a projednání se svazem družstev

Družstvo vzniká a může nabývat práv a zavazovat se ode dne zápisu do podnikového rejstříku.

Návrh na zápis do podnikového rejstříku podává představenstvo družstva (dále jen "představenstvo"); k návrhu je povinno připojit usnesení ustavující schůze včetně výsledku předchozího projednání vzniku družstva s příslušným národním výborem a svazem družstev, stanovy a seznam členů předsednictva.

Družstvo je povinno svůj vznik oznámit národnímu výboru, v jehož územním obvodu má sídlo, a svazu družstev.

Základním vnitrodružstevním předpisem jsou stanovy,které družstvo vypracuje v souladu s tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy.

Stanovy musí obsahovat:

Družstvo zaniká:

Majetek, závazky a členové rozděleného družstva přecházejí v rozsahu určeném v usnesení o rozdělení na nově vzniklá družstva.

Majetek, závazky a členové slučovaného družstva přecházejí na přejímající družstvo.

Při splynutí družstev majetek, závazky a členové přecházejí na nově vzniklé družstvo.

Při zrušení družstva vstupuje družstvo do likvidace; přitom svaz družstev jmenuje likvidátora. Vstup do likvidace se zapisuje do podnikového rejstříku. Zápisem likvidátora do podnikového rejstříku zaniká funkce orgánů družstva. Likvidaci upravuje obecně závazný právní předpis. ¹ Případný likvidační přebytek zbylý po uspokojení všech závazků a vrácení členských podílů připadá příslušnému svazu družstev, který je povinen tyto prostředky využít k dalšímu rozvoji družstevnictví.

Zánik družstva nastává dnem výmazu z podnikového rejstříku. Návrh na výmaz podává nově vzniklé nebo přejímající družstvo, u zrušeného družstva likvidátor.

Členy družstva mohou být občané, popřípadě organizace, jestliže to dovolují stanovy družstva.

Členství v družstvu je dobrovolné.

Člen má tyto základní práva:

Člen má tyto základní povinnosti:

V družstvech, kde je obsahem členství též pracovní vztah, řídí se pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy zákoníkem práce s těmito výjimkami a odchylkami

Družstvo, kde obsahem členství není pracovní vztah, přijímá pracovníky k plnění svých úkolů do pracovněprávního vztahu.

Družstvo ve své činnosti využívá zkušenosti, odborné znalosti a aktivitu svých pracovníků a jejich společenských organizací, zejména Revolučního odborového hnutí a Socialistického svazu mládeže, jejichž zástupce zve na jednání členské schůze, popřípadě shromáždění (konference) delegátů a představenstva družstva.

Orgány družstva jsou:

Funkční období volených orgánů družstva činí pět let, pokud stanovy neurčí funkční období kratší.

Orgány družstva uvedené v odstavci 1 písm.a), b), d),jsou způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Usnesení je přijato, hlasovala-li pro ně nadpoloviční většina přítomných.

Podrobnosti o volbách orgánů družstva a jejich jednání může upravit volební a jednací řád; způsob jejich schvalování upravují stanovy.

Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, na níž především uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat jeho činnost. Není-li s ohledem na rozsah družstva možnost svolávat členské schůze, mohou stanovy určit, že úkoly členské schůze plní shromáždění (konference) delegátů volené členy družstva.

Členskou schůzi svolává představenstvo podle potřeby, nejméně jednou do roka.

Členská schůze musí být svolána, požádá-li o to jedna třetina členů, a v dalších případech uvedených ve stanovách.

Do působnosti členské schůze patří:

Členská schůze může rozhodovat o rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení družstva, pokud bylo předem projednáno se svazem družstev a s národním výborem, v jehož územním obvodu má družstvo sídlo.

Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem družstva; je oprávněno jednat jménem družstva ve všech věcech. Zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení členské schůze, pravidelně jí podává zprávy o své činnosti a o činnosti družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Představenstvo řídí činnost družstva a rozhoduje ve všech věcech, které nejsou vyhrazeny jiným orgánům družstva.

Představenstvo se schází podle potřeby, nejméně však jednou za měsíc.

Způsob, jakým představenstvo jedná jménem družstva, upravují stanovy; je-li však pro právní úkon, který činí představenstvo, předepsána písemná forma, je třeba podpisu dvou členů představenstva.

Představenstvo volí ze svých členů předsedu, popřípadě místopředsedu (místopředsedy) a další funkcionáře; o způsobu volby rozhoduje představenstvo.

Předseda organizuje a řídí jednání představenstva a běžnou činnost družstva. Za výkon funkce odpovídá předseda představenstvu.

Zastupování předsedy upravují stanovy.

Kontrolní komise je kontrolním orgánem družstva. Kontroluje dodržování stanov družstva, plnění usnesení členské schůze a představenstva družstva a hospodaření družstva; vyjadřuje se k roční účetní závěrce a k návrhu na rozdělení zisku nebo na úhradu ztráty družstva.

Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu; o způsobu volby rozhoduje komise.

Kontrolní komise odpovídá za svou činnost členské schůzi a podává jí zprávy o své činnosti.

Členy kontrolní komise nemohou být členové představenstva.

Vnitřní organizace družstva je ve výhradní působnosti družstva.

Vnitřní organizaci družstva upravuje organizační řád, popřípadě jiný vnitřní organizační předpis, který vydává představenstvo.

Socialistický stát v souladu se svou hospodářsko-organizátorskou funkcí vytváří především prostřednictvím obecně závazných právních předpisů podmínky pro plánovitý hospodářský, sociální a společenský rozvoj družstva; napomáhá jeho efektivnímu rozvoji, podporuje jeho podnikavost a iniciativu při uspokojování potřeb občanů a společnosti.

Družstvo využívá státem poskytované účelově určené příspěvky, popřípadě jiné formy výhod a pomoci k dosažení cílů hospodářského a sociálního rozvoje socialistické společnosti.

Družstvo hospodaří podle vlastního hospodářského plánu, jako základního nástroje řízení své činnosti.

Hospodářský plán družstva vychází ze záměrů a cílů státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje (dále jen "státní plán").

Hospodářský plán družstva musí zabezpečovat uzavřené hospodářské smlouvy; zajišťuje rozvoj družstva a vychází z objednávek, průzkumů trhu a z vlastních záměrů družstva.

Při tvorbě a plnění hospodářského plánu musí družstvo zejména efektivně využívat veškeré použitelné zdroje a kapacity, především zdroje vědeckotechnického pokroku, uplatňovat progresivní normy spotřeby práce, surovin, materiálů, energie a paliv a trvale usilovat o snižování vlastních nákladů, zvyšování produktivity práce a růst použitelného zisku.

Družstvo sestavuje hospodářský plán za široké účasti členů a pracovníků družstva. Členové a pracovníci družstva se aktivně podílejí na plnění hospodářského plánu a na kontrole jeho plnění.

Hospodářské smlouvy jsou základem hospodářských vztahů mezi družstvy navzájem a mezi družstvy a dalšími socialistickými organizacemi, zabezpečují plnění úkolů vyplývajících z hospodářského plánu družstva a změn v poptávce na vnitřním a zahraničním trhu; současně jsou jedním ze závazných podkladů pro tvorbu hospodářského plánu družstva.

Hospodářské smlouvy jsou pro družstvo závazné a družstvo je povinno je dodržovat. Jejich plnění se promítá do konečných hospodářských výsledků a ovlivňuje tvorbu fondu družstva a odměňování jeho pracovníků a členů. Za neplnění hospodářských smluv nese družstvo majetkovou odpovědnost.

Družstvo využívá ve své činnosti vědeckotechnické poznatky a trvale zvyšuje technickou úroveň, kvalitu a konkurenceschopnost výrobků, prací a služeb v souladu s požadavky členů, spotřebitelů a socialistické společnosti.

V zájmu urychlení a intenzifikace vědeckotechnického pokroku uplatňuje družstvo různé formy spojování vědy s výrobou.

Družstvo ve spolupráci s jinými družstvy a dalšími subjekty zabezpečuje materiálově a technicky své výrobní a jiné potřeby tak, aby plynule uskutečňovalo svoji hospodářskou a sociální činnost a aby hospodárně a účelně nakládalo se svými zdroji. K tomu účelu družstvo samostatně organizuje svůj nákup a samo si volí své nákupní cesty se zřetelem na nutnost racionálního oběhu výrobků, surovin a materiálů v národním hospodářství.

Družstvo samostatně volí nejvhodnější způsoby a organizaci prodeje svého zboží.

V případech stanovených zákonem zabezpečuje družstvo svůj nákup a prodej v souladu s opatřeními příslušných státních orgánů.

Družstvo prodává výrobky a poskytuje práce a služby za ceny, popřípadě úhrady stanovené nebo dohodnuté v souladu s cenovými předpisy.

Družstvo je povinno dodržovat pravidla státního řízení cen. Prostředky získané neoprávněně porušením cenových předpisů, pokud je družstvo nevrátí neprodleně poškozenému odběrateli, odvede do státního rozpočtu. Za porušení cenové kázně je družstvo postihováno podle obecně závazných právních předpisů.

Družstvo využívá ve své hospodářské činnosti i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.

Družstvo může podle zákonem stanovených pravidel uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost, a to zpravidla na základě devizového samofinancování. Má právo za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi ze států podílejících se na socialistické ekonomické integraci.

Družstvo má právo zřizovat devizový fond. Prostředky pro něj získává družstvo podle devizového normativu z devizové tržby získané z vývozu zboží, ze salda kooperačních dodávek a z prodeje licencí, jakož i z úspor poskytovaných devizových prostředků, popřípadě z devizových dotací a úvěrů.

Prostředky devizového fondu slouží k zabezpečování rozvoje hospodářské činnosti družstva, ke krytí dovozních potřeb, k úhradě devizových závazků a ke splácení úvěrů poskytnutých bankou, pokud jsou příjmem devizového fondu.

Prostředky devizového fondu vytvořené družstvem mu nelze odejmout; družstvo o jejich použití rozhoduje samostatně v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zůstatek fondu lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

Družstvo je povinno uskutečňovat svoji hospodářskou a sociální činnost tak, aby co nejúčinněji chránilo životní prostředí před škodlivými vlivy, které jsou jeho činností vyvolávány, zejména aby neohrožovalo zdraví občanů. Z vlastních zdrojů financuje a uskutečňuje opatření k tvorbě a ochraně všech složek životního prostředí ohrožovaných jeho činností.

Družstvo je povinno budovat zařízení na ochranu životního prostředí, uvádět tato zařízení do provozu společně s příslušným výrobním nebo nevýrobním zařízením a trvale zajišťovat jejich plynulý a účinný chod.

Družstvo odpovídá za racionální využívání a ochranu přírodních zdrojů.

Za využívání přírodních zdrojů jako části národního majetku platí družstvo stanovené poplatky.

Družstvo je povinno podle obecně závazných právních předpisů zpracovávat a vést sociálně ekonomické informace, vědeckotechnické a ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů (dále jen "informace").

Družstvo je povinno poskytovat informace příslušným orgánům ve stanovených termínech a zajišťovat jejich věrohodnost.

Vyžadovat předkládání informací od družstva je přípustné jen v rozsahu a způsobem stanoveným obecně závaznými právními předpisy.

Družstvo je povinno vytvořit účinný systém kontroly, zabezpečovat zejména soustavnou kontrolu jakosti výroby, ochranu družstevního majetku a kontrolovat chod své hospodářské činnosti. Kontrola musí být prováděna jako nedílná součást řízení, sloužit k jeho upevňování a přispívat k vytváření souladu rozvoje družstva se zájmy společnosti a kolektivu členů družstva.

Kontrolu činnosti družstva provádějí pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Kontrola musí přispívat ke zvýšení efektivnosti hospodářské a sociální činnosti družstva.

Družstvo odměňuje členy a pracovníky podle výsledků práce; výše odměn je závislá na hospodářských výsledcích družstva a osobním podílu člena a pracovníka na nich.

V zásadních otázkách týkajících se odměňování družstvo úzce spolupracuje s orgány Revolučního odborového hnutí v souladu s jejich působností; v družstvech, kde obsahem členství je též pracovní vztah, postupuje družstvo v souladu se stanovami.

Družstvo pečuje o výchovně vzdělávací proces a poskytuje podporu a pomoc školám a školským zařízením. Činí tak s přednostním zaměřením na modernizaci obsahu vzdělávání a výchovy pro budoucí povolání a s přihlédnutím ke svým hospodářským potřebám.

Družstvo podle svých potřeb získává žáky ke studiu ve středních odborných učilištích a v souladu s celospolečenskými zájmy zabezpečuje materiálně technické, personální a další podmínky pro přípravu mládeže na dělnická povolání. Úkoly spojené s přípravou mládeže na povolání ve středních odborných učilištích zajišťují svazy družstev za aktivní účasti družstev.

Družstvo pečuje o další zvyšování kvalifikace svých členů a pracovníků ve spolupráci se svazem družstev a Ústřední radou družstev, které vytvářejí vzdělávací zařízení a spolupracují se školskými a dalšími výchovně vzdělávacími institucemi.

Družstvu, které není schopno samostatně hospodařit, může příslušný svaz družstev poskytnout finanční prostředky a vázat jejich použití na jím stanovený zvláštní režim hospodaření družstva.

Zvláštní režim hospodaření družstva spočívá v uplatnění konsolidačního programu na přesně stanovenou dobu a ve sledování jeho plnění.

Konsolidační program je soubor hospodářských, technických, organizačních a kádrových opatření, opatření v odměňování a dalších opatření směřujících k obnovení schopnosti družstva plnit své hospodářské funkce.

Bytová družstva zabezpečují především organizování přípravy a provádění výstavby, provoz bytových a nebytových objektů a služby spojené s bydlením.

Bytová družstva se podílejí na rozvíjení materiálních podmínek pro bydlení občanů a na plánování komplexní bytové výstavby.

Při plnění svých úkolů bytová družstva připravují a zabezpečují:

Bytová družstva zajišťují provoz a správu družstevních objektů a napomáhají k tomu, aby užívání bytů, domů a společných zařízení přispívalo k dodržování pravidel socialistického soužití.

Bytová družstva vyrábějí materiály, stavební díly, zařízení a výrobky potřebné k výstavbě bytů a nebytových prostor, k modernizaci staršího bytového fondu a k rozvoji služeb a činností spojených s bydlením.

Spotřební družstva zabezpečují především služby na úseku maloobchodní a velkoobchodní činnosti, v oblasti veřejného stravování, ubytováním, cestovního ruchu, jakož i další služby občanům a organizacím.

Spotřební družstva uskutečňují rovněž potravinářskou, popřípadě jinou výrobu spojenou se svou činností.

Spotřební družstva nakupují a prodávají též zemědělské a lesní produkty, po domácku vyráběné zboží, popřípadě jiné zboží, jímž mohou zkvalitnit služby občanům a organizacím.

Výrobní družstva uskutečňují především výrobu spotřebního zboží, výrobu na zakázku, opravárenské a jiné služby občanům a organizacím, řemeslnou, umělěcko-řemeslnou a lidovou uměleckou výrobu, popřípadě jinou výrobu pro vnitřní a zahraniční trh.

Výrobní družstva mohou zřizovat vlastní síť prodejen a vzorkových síní.

Výrobní družstva ve své činnosti využívají i místní zdroje surovin a materiálů.

Výrobní družstva, především výrobní družstva invalidů, pečují o zapojování osob se změněnou pracovní schopností do pracovního procesu.

Družstva se sdružují do svazů družstev České socialistické republiky a do svazů družstev Slovenské socialistické republiky v souladu se zájmy společnosti na prohlubování vzájemné spolupráce i spolupráce s dalšími socialistickými organizacemi.

Ke vzniku svazu družstev je třeba usnesení sjezdu o založení, přijetí stanov a zvolení orgánů svazu.

Svaz družstev může zaniknout pouze usnesením sjezdu.

Svaz družstev je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Družstva jako členové svazu mají stejná práva a stejné povinnosti.

Členská družstva odvádějí příspěvky pro činnost svazu v rozsahu stanoveném sjezdem.

Práva a povinnosti členů svazu, působnost orgánů svazu a způsob jeho hospodaření, jakož i další otázky činnosti a vnitřní organizace svazu upravují stanovy, pokud je neupravuje zákon.

Orgány svazu družstev jsou voleny na období nejvýše pět let.

vytváří předpoklady pro všestranný rozvoj družstev, zejména pomáhá členským družstvům po odborné stránce zabezpečovat jejich úkoly a zdokonalovat metody jejich činnosti, organizuje výměnu zkušeností z práce družstev, napomáhá uplatnění vědeckotechnického rozvoje, zpracovává návrhy koncepcí rozvoje jednotlivých činností a vytváří předpoklady pro jejich realizaci,

podílí se na tvorbě prognóz a koncepcí hospodářského a sociálního rozvoje společnosti, zejména z hlediska využití možností družstev,

podle povahy věcí zabezpečuje přípravu mládeže na povolání ve středních odborných učilištích a úkoly související s nemocenským pojištěním a rekreační péčí,

projednává společné záležitosti členských družstev a v těchto věcech je jejich představitelem,

vytváří podle specifických potřeb členských družstev společné účelové fondy v rozsahu způsobem stanoveným sjezdem; zůstatky těchto fondů lze převádět do dalších let,

provádí revize hospodaření členských družstev v souladu s obecně závaznými právními předpisy,

zakládá družstevní podniky a vykonává vůči nim z toho vyplývající funkce,

v případě potřeby vypracovává konsolidační program pro členské družstvo,

plní další úkoly podle tohoto a dalších zákonů.

Nejvyšším orgánem svazu družstev je sjezd členských družstev, který je svoláván nejméně jednou za pět let. Sjezd stanoví zejména hlavní směry rozvoje činnosti družstev a svazu, schvaluje stanovy svazu a jejich změny. Volí členy a kandidáty ústředního výboru svazu a členy a kandidáty kontrolní komise svazu. O způsobu volby rozhoduje sjezd.

Sjezd členských družstev musí být svolán, požádá-li o to nejméně jedna třetina členských družstev.

Ústřední výbor svazu družstev zabezpečuje plnění úkolů uložených sjezdem a dalších hlavních úkolů v oboru působnosti svazu; za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o činnosti a hospodaření svazu.

Volí předsedu, místopředsedy svazu a další členy představenstva; o způsobu volby rozhoduje ústřední výbor. Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem svazu družstev.

K plnění svých úkolů může ústřední výbor zřizovat pomocné orgány.

Kontrolní komise je kontrolním orgánem svazu družstev. Kontroluje dodržování stanov svazu plnění usnesení členských družstev, ústředního výboru svazu a představenstva, jakož i hospodaření svazu, včetně hospodaření se společnými účelovými fondy spravovanými svazem. Za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o výsledcích své činnosti.

Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu, o způsobu volby rozhoduje kontrolní komise.

zastavit výkon usnesení orgánů členského družstva, které je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo stanovami družstva,

zrušit usnesení orgánu členského družstva, jehož výkon byl zastaven, nezjedná-li družstvo ve stanovené lhůtě nápravu.

Svazy družstev České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky se sdružují do Ústřední rady družstev.

Svazy družstev odvádějí příspěvky pro činnost Ústřední rady družstev ve výši stanovené jejím sjezdem.

Ústřední rada družstev je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Práva a povinnosti členů Ústřední rady družstev, působnost orgánů Ústřední rady družstev a způsob jejího hospodaření, jakož i další otázky činnosti a vnitřní organizace upravují stanovy Ústřední rady družstev, pokud je neupravuje zákon.

Orgány Ústřední rady družstev jsou voleny nejvýše na pět let.

Ústřední rada družstev

Ústřední rada družstev je představitelem československého družstevnictví v Československé socialistické republice i v zahraničních vztazích.

Nejvyšším orgánem Ústřední rady družstev je sjezd, který je svoláván nejméně jednou za pět let.

Sjezd Ústřední rady družstev stanoví zejména hlavní směry rozvoje československého družstevnictví, schvaluje stanovy Ústřední rady družstev a jejich změny, volí členy a kandidáty výboru Ústřední rady družstev a členy a kandidáty kontrolní komise; o způsobu volby rozhoduje sjezd.

Výbor Ústřední rady družstev zabezpečuje plnění úkolů uložených sjezdem a dalších hlavních úkolů československého družstevnictví; za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o činnosti a hospodaření Ústřední rady družstev.

Výbor Ústřední rady družstev volí předsedu, místopředsedu Ústřední rady družstev a další členy představenstva, které je jejím výkonným a statutárním orgánem; o způsobu volby rozhoduje výbor.

K plnění svých úkolů může výbor zřizovat pomocné orgány.

Kontrolní komise Ústřední rady družstev je jejím kontrolním orgánem. Kontroluje dodržování stanov Ústřední rady družstev, plnění usnesení sjezdu, výboru a představenstva Ústřední rady družstev, jakož i hospodaření Ústřední rady družstev, včetně hospodaření se společnými účelovými fondy spravovanými Ústřední radou družstev.

Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu. O způsobu volby rozhoduje kontrolní komise.

Družstevní podnik je socialistickou organizací, která provozuje svoji činnost samostatně podle zásady úplného chozrasčotu a na základě socialistické samosprávy.

Družstevní podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Družstevní podnik neodpovídá za závazky zakládající družstevní organizace a tato organizace neodpovídá za závazky družstevního podniku.

Družstevní podnik může založit družstvo, svaz družstev, Ústřední rada družstev nebo několik těchto družstevních organizací společně.

Pro vznik družstevního podniku zakládaného družstevní organizací se vyžaduje vyjádření národního výboru, v jehož územním obvodu má mít družstevní podnik sídlo; ustanovení § 18 a § 19 zákona o státním podniku platí přiměřeně.

Je-li družstevní podnik zakládán více družstevními organizacemi, uzavírají tyto organizace smlouvu o založení družstevního podniku.

Smlouva o založení družstevního podniku musí obsahovat:

Návrh na zápis družstevního podniku, založeného smlouvou, do podnikového rejstříku, podává jedna ze zakládajících družstevních organizací, určená ve smlouvě o založení družstevního podniku.

Pro zánik družstevního podniku platí obdobně ustanovení § 21 až 24 zákona o státním podniku.

V čele podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí), který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakládající družstevní organizaci a kolektivu pracovníků.

Ředitel jako statutární orgán podniku jedná jménem podniku ve všech věcech.

O řídících orgánech podniku a socialistické samosprávě platí přiměřeně ustanovení § 25 až 35 zákona o státním podniku; je-li podnik zakládán smlouvou, platí především ustanovení této smlouvy.

Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis, u podniků vzniklých na základě smlouvy případně též tato smlouva.

Člení-li se podnik na vnitřní organizační jednotky, může organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis stanovit rozsah,v němž vnitřní organizační jednotka vystupuje v právních vztazích jménem podniku; právní úkony činí její vedoucí, popřípadě další pracovníci určení organizačním řádem, popřípadě jiným vnitropodnikovým organizačním předpisem.

Vydání organizačního řádu, popřípadě jiného vnitropodnikového organizačního předpisu je v působnosti podniku, pokud zakládající družstevní organizace neurčí jinak.

Družstva a družstevní podniky mohou navzájem dobrovolně sdružovat prostředky i činnosti k dosažení určitého účelu nebo v jiném společném zájmu; účastníkem sdružení mohou být i jiné organizace.

Pro zájmové sdružení platí obdobně ustanovení § 53 odst. 2 a 3, § 54 až 56 zákona o státním podniku.

Návrhy zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů týkajících se družstevnictví projednávají příslušné ústřední orgány se svazy družstev a Ústřední radou družstev.

Pokud není dále uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 1. červencem 1988 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

Platnost vlastních stanov družstva, svazu družstev a Ústřední rady družstev zaniká přijetím nových stanov, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

Stanovy Ústřední rady družstev vydá v souladu s tímto zákonem výbor Ústřední rady družstev, stanovy svazu družstev vydá v souladu s tímto zákonem ústřední výbor svazu družstev, a to do 31. prosince 1988.

Statuty družstevních podniků zřízených podle dosavadních předpisů a smlouvy o sdružení uvedou jejich zakladatelé do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1988.

Působnost sjezdu členských družstev podle § 51 odst. 3 a § 52 písm.

Platnost závazných směrnic vydaných svazy družstev a Ústřední radou družstev podle § 87 odst. 1 hospodářského zákoníku, zejména v otázkách plánování, financování a hospodaření zaniká dnem přijetí nových stanov svazu družstev a Ústřední rady družstev, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

Pro období do roku 1990 mohou svazy družstev a Ústřední rada družstev v dohodě s federálním ministerstvem financí, ministerstvy financí, mezd a cen republik, se Státní plánovací komisí a s plánovacími komisemi republik, vydávat v nezbytném rozsahu a v souladu s tímto zákonem závazné směrnice upravující plánování, financování a hospodaření družstevních organizací v jejich působnosti.

Český svaz bytových družstev a Slovenský svaz bytových družstev mohou se schválením vlády příslušné republiky vydat vzorové stanovy stavebních bytových družstev.

Zrušuje se odstavec 2 a vypouští se označení odstavce 1 v § 508 občanského zákoníku.