Účelem tohoto zákona je upravit práva a povinnosti fyzických a právnických osob vznikající z vytvoření nových odrůd rostlin (dále jen "odrůdy") a plemen zvířat (dále jen "plemena"), jakož i z jejich obchodního využívání.

Zákon se vztahuje na odrůdy a plemena hospodářsky významných druhů a rodů rostlin a zvířat, jejichž seznam stanoví obecně závazný právní předpis.

odrůdou soubor jedinců, náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišující se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a rozmnožovatelný bez změny,

množitelským materiálem odrůd - osivo, sadba, školkařské výpěstky, jakož i rostliny a jejich části určené pro další rozmnožování;

plemenem - populace zvířat jednotného původu, charakteristických morfologických a fyziologických vlastností, schopná se reprodukovat; za plemeno se považují též linie a hybridi a u drůbeže též užitkové typy;

množitelským materiálem plemen - embrya, sperma, jakož i živá zvířata a vajíčka určená pro další rozmnožování;

původcem - fyzická osoba, která vlastní tvůrčí činností vytvořila odrůdu nebo plemeno; původcem se rozumí i více osob v případě, že se na vytvoření odrůdy nebo plemene vlastní tvůrčí činností zúčastnily;

vytvořením odrůdy nebo plemene v rámci činnosti československé organizace - vytvoření odrůdy nebo plemene v souvislosti s plněním úkolů z pracovního, členského nebo obdobného poměru k této organizaci nebo za její hmotné podpory;

šlechtitelem -

právnická osoba, která má vlastnické právo nebo právo hospodaření k odrůdě nebo k plemeni jako k výsledku své šlechtitelské činnosti,

původce, který odrůdu nebo plemeno vytvořil mimo rámec činnosti československé organizace,

zahraniční právnická nebo fyzická osoba, která má právo nakládat s odrůdou nebo s plemenem;

obchodním využíváním odrůd a plemen - výroba pro prodej, nabízení k prodeji a prodej množitelského materiálu odrůd a množitelského materiálu plemen;

majitelem šlechtitelského osvědčení - ten, jemuž bylo uděleno šlechtitelské osvědčení, nebo jeho právní nástupce.

Šlechtiteli nebo jeho právnímu nástupci (dále jen "přihlašovatel") se na základě jeho přihlášky uděluje šlechtitelské osvědčení na odrůdu nebo plemeno, které splňuje podmínky uvedené v § 4 až 6.

Šlechtitelským osvědčením se stvrzuje

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na odrůdu jsou splněny, je-li odrůda

Odrůda je nová, nebyla-li prodávána nebo nabízena k prodeji

Za novou odrůdu se považuje také odrůda, která byla prodávána nebo nabízena k prodeji bez souhlasu šlechtitele.

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno, na něž se vztahují zvláštní předpisy,¹ jsou splněny, bylo-li plemeno uznáno nebo povoleno podle těchto předpisů v době ne delší jednoho roku před podáním přihlášky ( § 16).

Podmínky pro udělení šlechtitelského osvědčení na plemeno, na něž se nevztahují zvláštní předpisy,¹ jsou splněny, je-li plemeno

Plemeno je nové, nebylo-li prodáváno nebo nabízeno k prodeji

Za nové plemeno se považuje také plemeno, které bylo prodáváno nebo nabízeno k prodeji bez souhlasu šlechtitele.

Pokud byly odrůda nebo plemeno povoleny v Československé socialistické republice podle zvláštních předpisů,² mají název určený v souladu s těmito předpisy.

Nejsou přípustné názvy

Zahraničním odrůdám nebo plemenům se ponechává původní název, případně jeho překlad do českého nebo slovenského jazyka, za předpokladu, že odpovídá požadavkům uvedeným v odstavci 2.

Původcovství vzniká vytvořením odrůdy nebo plemene a je nepřevoditelné.

Původce musí být uveden v přihlášce i ve šlechtitelském osvědčení, byla-li přihlášena československá odrůda nebo plemeno.

Původce, který vytvořil odrůdu nebo plemeno v rámci činnosti československé organizace, má vůči československému majiteli šlechtitelského osvědčení právo na podíl na finančním přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene a na finančním přínosu z případného převodu šlechtitelského osvědčení na zahraniční subjekt. Není-li dohodnuto jinak, je podíl splatný vždy k 1. dubnu za uplynulý kalendářní rok, v němž byl finanční přínos dosažen.

Jestliže se na vytvoření odrůdy nebo plemene podílelo vlastní tvůrčí činností více původců, podílejí se na svých právech v tom poměru, v jakém se podíleli na jejich vytvoření. Nelze-li podíly jednotlivých původců stanovit, má se zato, že jejich podíly jsou stejné.

Postup při zjišťování finančního přínosu z obchodního využívání odrůdy nebo plemene, určení výše podílu původců na finančním přínosu a způsob jeho výpočtu a jeho vyplácení stanoví obecně závazný právní předpis.

Majitel šlechtitelského osvědčení má výlučné právo obchodně využívat odrůdu nebo plemeno; bez jeho souhlasu nelze odrůdu a plemeno po dobu ochrany obchodně využívat.

Československé organizace, které plní úkoly státní péče o rozvoj plemenářství na základě oprávnění vydaného podle zvláštních předpisů¹ takový souhlas nepotřebují, je-li majitelem šlechtitelského osvědčení na plemeno československá právnická nebo fyzická osoba.

Souhlas majitele šlechtitelského osvědčení se nevyžaduje v případě, že odrůda nebo plemeno slouží k vyšlechtění jiné odrůdy nebo plemene; to neplatí, jde-li o jejich opakované užívání jako komponentu pro výrobu jiné odrůdy nebo tvorbu jiného plemene za účelem prodeje.

Právo obchodně využívat odrůdu nebo plemeno zahrnuje též právo poskytovat souhlas k jejich obchodnímu využívání jiným osobám. Souhlas (licence) se poskytuje písemnou smlouvou, která obsahuje podmínky užívání a ujednání o licenčních poplatcích.

Při společném vyšlechtění odrůdy nebo plemene více původci v rámci jejich činnosti ve více československých organizacích se tyto organizace jako spolumajitelé šlechtitelského osvědčení podílejí na právech a povinnostech k odrůdě nebo plemeni ve stejném poměru, v jakém se na svých právech podílejí původci.

Z právních úkonů vůči třetím osobám jsou spolumajitelé šlechtitelského osvědčení oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Mezi sebou se vypořádají podle výše svých podílů.

Odmítne-li majitel šlechtitelského osvědčení dát souhlas k obchodnímu využívání odrůdy nebo plemene buď vůbec nebo v potřebném rozsahu, může federální ministerstvo zemědělství a výživy (dále jen "ministerstvo") v obecném zájmu nahradit jeho souhlas udělením nucené licence.

Majitel šlechtitelského osvědčení má v případě udělení nucené licence právo na úhradu licenčních poplatků. V případě sporu o výši úhrady mezi majitelem šlechtitelského osvědčení a organizací, v jejíž prospěch byla nucená licence udělena, rozhodne o ní na návrh některého z nich orgán uvedený v § 25, a to s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na vyšlechtění odrůdy nebo plemene a k očekávaným finančním přínosům z jejich obchodního využívání.

Nemůže-li majitel patentu na biotechnologický vynález tento patent využívat, aniž by porušoval starší právo k rostlinné odrůdě nebo zvířecímu plemeni, může požádat o nucenou licenci na nevýlučné využívání odrůdy nebo plemene. Ministerstvo nucenou licenci udělí, jestliže majitel patentu neúspěšně žádal majitele šlechtitelského osvědčení o poskytnutí smluvní licence a jestliže vynález chráněný patentem představuje důležitý technický pokrok značného ekonomického významu ve srovnání s rostlinnou odrůdou nebo zvířecím plemenem. Pro stanovení výše licenčních poplatků v případě udělení nucené licence platí odstavec 2. V tomto případě má majitel šlechtitelského osvědčení právo na křížovou licenci (protilicenci) k využívání biotechnologického vynálezu.

Byla-li majiteli šlechtitelského osvědčení udělena nucená licence k využívání biotechnologického vynálezu, má majitel patentu právo na křížovou licenci (protilicenci) k obchodnímu využívání rostlinné odrůdy nebo zvířecího plemene.

Majitel šlechtitelského osvědčení může šlechtitelské osvědčení převést písemnou smlouvou na jiný subjekt. Tím se převádějí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající ze šlechtitelského osvědčení, s výjimkou původcovství. Majitel šlechtitelského osvědčení má právo požadovat od nabyvatele za tento převod finanční úhradu.

Spolumajitel šlechtitelského osvědčení může převést svůj podíl na kteréhokoli z ostatních spolumajitelů. Na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

Smlouva o převodu šlechtitelského osvědčení nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen, který vede ministerstvo; zápis se provede po zaplacení správního poplatku.³

Jiná změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení mimo převodu podle odstavců 1 až 3 je možná pouze v případech stanovených zákonem.

Změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen.

u odrůd chmele, vinné révy, ovocných, okrasných a lesních dřevin a podnoží těchto druhů 25 let,

u odrůd ostatních druhů 20 let,

u plemen po dobu trvání plemene.

Šlechtitelské osvědčení zaniká, jestliže

Zánik šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku federálního ministerstva zemědělství a výživy (dále jen "Věstník").

Zahraniční fyzické a právnické osoby mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako osoby československé, avšak - jde-li o práva majitelů šlechtitelského osvědčení - jedině tehdy, jestliže stát, jehož je tato osoba příslušníkem nebo v němž má své sídlo, poskytuje danému druhu rostlin nebo zvířat ochranu. V případech zvláštního zřetele hodných může být šlechtitelské osvědčení uděleno, i když není tato podmínka splněna.

Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena.

Přihlášku k ochraně odrůdy nebo plemene je oprávněn podat přihlašovatel ( § 3).

Přihlášky se podávají u ministerstva; podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.

Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy, musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a během tří měsíců je prokázat, jinak se k němu nepřihlíží. V přihlášce musí být uvedeno datum a stát podání prvé přihlášky v zahraničí, od níž přihlašovatel odvozuje právo přednosti.

Ministerstvo zapisuje přihlášky v pořadí, v jakém byly doručeny, do seznamu přihlášek nových odrůd nebo do seznamu přihlášek nových plemen.

Nemá-li přihláška stanovené náležitosti, ministerstvo vyzve přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil; v případě zvláštního zřetele hodném mu pomůže s jejich odstraněním. Nebudou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, ministerstvo řízení zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.

Odstraní-li přihlašovatel nedostatky řádně a ve stanovené lhůtě, zůstává mu právo přednosti zachováno.

Náležitosti přihlášky stanoví obecně závazný právní předpis.

Ministerstvo uveřejňuje oznámení o podaných přihláškách ve Věstníku. Ve lhůtě tří měsíců od uveřejnění oznámení lze podat u ministerstva odůvodněné námitky proti podané přihlášce; může je podat kterákoli právnická nebo fyzická osoba. O námitkách rozhoduje ministerstvo. Pokud byl k rozhodnutí o námitkách vyžádán odborný posudek ( § 20), rozhodne ministerstvo ve lhůtě tří měsíců od obdržení tohoto posudku.

Změnu v osobě přihlašovatele lze po podání přihlášky provést

Vznikne-li v průběhu řízení o přihlášce spor o to, zda přihláška byla podána oprávněným přihlašovatelem, pokračuje ministerstvo v řízení, avšak rozhodnutí o šlechtitelském osvědčení vydá až po právní moci rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

Změna v osobě přihlašovatele se vyznačuje v seznamu přihlášek nových odrůd nebo v seznamu přihlášek nových plemen.

Přihláška k ochraně československé odrůdy nebo plemene může být v zahraničí podána až po přihlášení v Československé socialistické republice; ministerstvo může z této povinnosti povolit výjimku z důležitých obchodně politických zájmů. Tato úprava platí za podmínky, že mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.

Přihlášení československé odrůdy nebo plemene v zahraničí je přihlašovatel povinen oznámit ministerstvu.

Podmínky uvedené v § 4 až 6 zjišťuje ministerstvo na základě posudků odborných orgánů a organizací, u plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy,¹ na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Odborné orgány a organizace jsou povinny na výzvu ministerstva a ve lhůtě stanovené po dohodě s nimi posoudit znaky a vlastnosti odrůd a plemen. Za tím účelem je přihlašovatel povinen poskytnout odbornému orgánu nebo organizaci bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál.

Odborné orgány a organizace mohou využívat při posuzování odrůd a plemen i výsledků zkoušek provedených v zahraničí.

Odborné orgány a organizace mají vůči přihlašovateli právo na úhradu za výkony spojené s posuzováním odrůd a plemen, a to v souladu s cenovými předpisy.

Po obdržení posudku odborného orgánu nebo organizace, případně rozhodnutí příslušného orgánu, rozhodne ministerstvo do tří měsíců o udělení šlechtitelského osvědčení.

Rozhodnutí o udělení šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen. Československý původce, který není přihlašovatelem, obdrží stejnopis šlechtitelského osvědčení.

Šlechtitelské osvědčení se uveřejňuje ve Věstníku; šlechtitelské osvědčení na odrůdy se též zapisuje do státní odrůdové knihy.⁴

Majitel šlechtitelského osvědčení je povinen po dobu platnosti šlechtitelského osvědčení udržovat odrůdu nebo plemeno. Vzniknou-li pochybnosti, zda odrůda nebo plemeno splňují i nadále podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. b) a c) a v § 5 odst. 2 písm. b), c) a e), je majitel šlechtitelského osvědčení povinen na výzvu ministerstva poskytnout bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál k ověření uvedených podmínek.

Ověření provádějí organizace pověřené k výkonu ověřovacích zkoušek zvláštními předpisy.⁵ U plemen, na něž se nevztahují zvláštní předpisy,¹ provádějí ověřování orgány nebo organizace pověřené k tomu ministerstvem.

Orgány a organizace uvedené v odstavci 2 mají vůči majiteli šlechtitelského osvědčení právo na úhradu za výkony spojené s prováděním ověřovacích zkoušek, a to v souladu s cenovými předpisy. Toto ustanovení se nepoužije na ověřovací zkoušky plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy.)

Ministerstvo zruší šlechtitelské osvědčení, jestliže

Zrušení šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku. Zrušení šlechtitelského osvědčení u odrůd se zapisuje též do státní odrůdové knihy.⁴

Organizaci, která

Při stanovení výše pokuty přihlédne ministerstvo zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo o porušení povinnosti dozvědělo, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k němu došlo. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu federace.

Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky, ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky a federálním ministerstvem zahraničního obchodu vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 1 odst. 2.

Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 7 odst. 5 a § 17 odst. 3.

Odrůdy, které byly podle zvláštních předpisů⁴ zapsány jako původní odrůdy do státní odrůdové knihy před účinností tohoto zákona a nebyly obchodně využívány dříve než před 10 lety před účinností tohoto zákona, jakož i existující plemena uznaná nebo povolená podle zvláštních předpisů,¹ mohou být přihlášeny k ochraně podle tohoto zákona. Na tyto odrůdy se nevztahuje ustanovení § 7 odst. 3.

Přihlášku podle odstavce 1 je nutno podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Majitel šlechtitelského osvědčení může obchodně využívat odrůdu nebo plemeno jen tehdy, pokud byly odrůda nebo plemeno, na něž bylo vydáno šlechtitelské osvědčení, též povoleny podle zvláštních předpisů.² V takovém případě se na něj hledí jako na pověřenou organizaci podle těchto předpisů.

§ 4 odst. 2 a 4 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

§ 1 a § 2 odst. 1 věta třetí vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.