Tímto nařízením se stanoví zásady pro vytváření a využívání informační soustavy organizací¹ (dále jen "informační soustava").

Každá socialistická a jiná organizace vytváří informační soustavu, v níž zabezpečuje sociálně ekonomické informace pro potřeby podnikového a vnitropodnikového řízení a pro potřeby orgánů státní statistiky,² pro federální ministerstvo financí, finanční orgány republik,² národní výbory, jakož i ústřední orgány³ (dále jen "oprávněné orgány").

Účetnictví, statistiku a operativní evidenci vedou všechny socialistické a jiné organizace.

Rozpočetnictví a kalkulaci vedou státní podniky a jiné státní hospodářské organizace, podniky zahraničního obchodu, akciové společnosti pro zahraniční obchod, sdružení pro zahraniční obchod, akciové společnosti bez zahraniční majetkové účasti, družstva a družstevní podniky, podniky a hospodářská zařízení společenských organizací, podniky se zahraniční majetkovou účastí a stanoví-li tak obecně závazný právní předpis i další socialistické a jiné organizace (dále jen "organizace").

Informace ze zvlášť organizovaných evidencí, pasportů a rejstříků, popřípadě jiné informace sociálně ekonomického charakteru, zabezpečují organizace v souladu se stanovenou metodikou.⁴

Organizace vytváří informační soustavu a informace v ní vede v souladu se stanovenou metodikou;⁴,⁵ přitom zajišťuje zejména:

Informace vytvářené a vedené podle odstavce 1 musí být využitelné

Organizace zabezpečí ochranu technických nosičů dat a prostředků výpočetní a jiné techniky, programových prostředků a datových souborů použitých při vedení a poskytování sociálně ekonomických informací před zneužitím, poškozením, zničením nebo ztrátou.

Organizace zpracovává data prostředky výpočetní a jiné techniky v souladu s projekčně programovou dokumentací.

Písemnosti informační soustavy mohou být nahrazeny záznamy na technických nosičích dat, pokud obecně závazné právní předpisy o sociálně ekonomických informacích nestanoví jinak.

organizační, kádrové a technické podmínky pro hospodárnou a racionální funkci informační soustavy,

správné, pravdivé a včasné poskytování sociálně ekonomických informací oprávněným orgánům.

V účetnictví se sleduje stav a pohyb hospodářských prostředků, zjišťuje se výsledek hospodaření za organizaci jako celek a v případech stanovených metodikou i v podrobnějším členění. Informací z účetnictví se využívá v rozborech, které jsou jedním z podkladů pro hodnocení hospodářské činnosti organizace.

Hospodářské prostředky se v účetnictví rozlišují se zřetelem na jejich druhy (aktiva) a zdroje (pasíva).

Účetnictví se vede za organizaci jako celek. Účetnictví, popřípadě jeho části lze v organizaci decentralizovat na jednotlivé vnitřní organizační jednotky; přitom musí být zajištěno, aby decentralizace umožňovala vedení účetnictví a sestavování účetních výkazů za organizaci jako celek.

Účetnictví zahrnuje účetní doklady, účetní knihy, účetní výkazy a jiné účetní písemnosti, jakož i záznamy na technických nosičích dat související s jeho vedením.

Účetnictví se vede v souladu se stanovenou metodikou⁵ podvojné nebo jednoduché účetní soustavy, průkazným způsobem, úplně, pravdivě a včas v zásadě v peněžních jednotkách.

Účetními doklady se ověřují uskutečněné hospodářské nebo účetní operace. Účetní doklady ověřující uskutečněné hospodářské operace nesmějí být nahrazeny záznamy na technických nosičích dat.

Účetní doklady se účtují do období, s nímž ověřované operace hospodářsky souvisí (dále jen "účetní období"). Jestliže prokazatelně není možno tuto zásadu dodržet, lze zaúčtovat účetní doklady i do účetního období, s nímž ověřované operace hospodářsky nesouvisí (do účetního období, ve kterém se obstaraly účetní doklady).

Základním účetním obdobím je kalendářní měsíc.

Zápisy v účetních knihách (dále jen "účetní zápisy") musí být doloženy účetními doklady, popřípadě mohou být tyto zápisy odvozeny programem jejich zpracování prostředky výpočetní a jiné techniky.

Na podkladě přezkoušených účetních zápisů se sestavují účetní výkazy.

Základními účetními výkazy, které tvoří účetní závěrku v organizacích s podvojnou účetní soustavou, jsou rozvaha a výkaz o hospodářském výsledku, v rozpočtových organizacích jsou jimi rozvaha a výkazy o plnění rozpočtu; v organizacích s jednoduchou účetní soustavou je jím výkaz o majetku, příjmech a výdajích.

přezkušování věcné a formální správnosti účetních dokladů a účetních zápisů,

prověřování formální a věcné správnosti roční účetní závěrky,

prověřování průkaznosti účetnictví.

Při prověřování formální správnosti roční účetní závěrky se přezkušuje návaznost jejích údajů na údaje účetnictví, včasnost a správnost jejího sestavení, zejména vazby údajů jednak v rámci prověřované roční účetní závěrky a jednak na předchozí roční účetní závěrku.

Při prověřování věcné správnosti roční účetní závěrky se přezkušuje správnost a pravdivost ročního hospodářského výsledku; přitom se posuzuje zejména správnost vykázaných stavů hospodářských prostředků a nákladů a výnosů se zvláštním zaměřením na položky časového rozlišení a plnění daňových a odvodových povinností a povinných minimálních přídělů do podnikových fondů.

Při prověřování průkaznosti účetnictví se zjišťuje zda účetní zápisy jsou doloženy účetními doklady a účtovány včas a správně, zda účetní doklady a účetní zápisy se přezkušují a zda údaje o stavech hospodářských prostředků se ověřují jejich inventarizacemi. Prověřování průkaznosti účetnictví je možno provádět i v průběhu roku.

Organizace provádí soustavné, úplné a včasné přezkušování věcné a formální správnosti účetních dokladů a účetních zápisů a odpovídá za ně a za formální a věcnou správnost roční účetní závěrky a průkaznost účetnictví.

Zakladatel, popřípadě zřizovatel nebo orgán hospodářského řízení zabezpečuje prověřování formální a věcné správnosti roční účetní závěrky a určuje způsob zabezpečení tohoto prověřování.

Prověřování formální a věcné správnosti roční účetní závěrky provádí u družstev, společných podniků a družstevních podniků orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zvláštním předpisem.⁶

Přezkušování roční účetní závěrky a hospodaření podniku se zahraniční majetkovou účastí provádějí a za ně odpovídají ověřovatelé (auditoři) podle zvláštního předpisu.⁷

Ustanoveními odstavců 1 až 4 není dotčeno prověřování správnosti účetnictví orgány vnější kontroly.

Rozpočetnictví se organizuje v souladu s potřebami vnitropodnikového řízení a v návaznosti na účetnictví a kalkulaci.

Rozpočetnictví využívá informace technické a technologické, zejména technicko-hospodářské normy vznikající v přípravě výroby, a zabezpečuje soulad s operativním plánováním.

Údaje v rozpočetních písemnostech, kterými jsou základní rozpočty nákladů a výnosů a souhrnné rozpočty, se vyjadřují v peněžních jednotkách a podle potřeby i v jednotkách množství.

Pro potřeby hodnocení výsledků činnosti vnitropodnikových útvarů organizace se porovnávají údaje rozpočetnictví s údaji účetnictví.

V kalkulaci se vyčísluje výše a struktura vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů (výrobků, prací a služeb) a jejich úhrn na kalkulační jednici, kterou jsou odbytové nebo vnitropodnikové výkony vymezené množstvím, časem nebo jiným způsobem. Organizace sestavují kalkulaci v souladu se stanovenou metodikou.⁵

Kalkulace slouží především k řízení a hodnocení úrovně nákladů a hospodárnosti a efektivnosti výkonů, pro stanovení vnitropodnikových cen a jako podklad pro tvorbu velkoobchodních cen.

Kalkulace se sestavuje

Předběžná kalkulace vychází z technicky a ekonomicky zdůvodněných norem nebo z odborných výpočtů a posudků. Výsledná kalkulace vychází z údajů účetnictví, popřípadě operativní evidence. Předběžná a výsledná kalkulace téže kalkulační jednice musí být věcně a formálně srovnatelná.

Kalkulace se sestavuje v peněžních jednotkách a podle potřeby i v jednotkách množství.

Ve statistice se s použitím statistických, popřípadě metamaticko-statistických metod shromažďují a zpracovávají údaje o hromadných sociálně ekonomických jevech všeho druhu, vyhotovují se statistické sestavy, srovnatelné časové řady a bilance a jejich výsledky se hodnotí v rozborech.

Statistika se v organizaci uspořádá tak, aby umožňovala racionální a víceúčelové využívání statistických údajů při současném použití prostředků výpočetní a jiné techniky.

z ostatních oborů a okruhů informační soustavy, především z operativní evidence a z účetnictví,

z vlastních statistických zjišťování,

z informací od orgánů státní statistiky nebo z jiných informací o vnějších podmínkách důležitých pro řízení organizace.

V operativní evidenci se plynule sledují sociálně ekonomické jevy především pro účely řízení a rozhodování. Kromě toho slouží operativní evidence ke sledování ukazatelů potřebných pro statistická zjišťování a účetní výkaznictví, není-li jejich sledování zajištěno v jiných oborech informační soustavy.

Předmět operativní evidence určuje podle vlastních potřeb organizace sama. Sledování některých jevů v této evidenci může být organizaci určeno stanovenou metodikou.⁴

Zápisy v operativní evidenci se opírají o doklady nebo se provádějí na základě přímého pozorování nebo zjištění.

Operativní evidence se vede v peněžních jednotkách nebo v jednotkách množství, popřípadě v obojích těchto jednotkách.

Ve zvlášť organizovaných evidencích, pasportech a rejstřících sociálně ekonomických informací se účelově seskupují údaje z oborů informační soustavy nebo údaje o jevech v této soustavě jinak nesledovaných.

Informace podle odstavce 1 slouží především k zjišťováním prováděným orgány státní statistiky nebo jinými k tomu oprávněnými orgány a k opatřování podkladů pro zvlášť organizované evidence, pasporty a rejstříky sociálně ekonomických informací vedené za soubory organizací.

Organizace oceňuje hospodářské prostředky v účetnictví v souladu se stanovenou metodikou takto:

Způsob ocenění hospodářských prostředků v účetnictví mohou organizace měnit jen k 1. lednu.

Změny v ocenění (změny způsobu ocenění nebo změny cen) hospodářských prostředků v účetnictví lze provádět jen v odůvodněných případech; odůvodněnost změn musí být vždy řádně prokázána.

Není přípustné provádět v účetnictví změny v ocenění hospodářských prostředků, které by vedly ke zkreslování výsledku hospodaření mezi jednotlivými účetními obdobími.

Rozdíly ze změn v ocenění hospodářských prostředků v účetnictví se zúčtují do hospodářského výsledku organizace, pokud není obecně závaznými právními předpisy stanoveno jinak.

Hospodářské prostředky se inventarizují jednou za kalendářní rok, pokladní hotovosti a ceniny se inventarizují jednou za čtvrtletí.

Odchylně od ustanovení odstavce 1 může vedoucí organizace

Vzory záznamů a zápisů s rozsahem použití přesahujícím řídící působnost jednoho ústředního orgánu sjednocují

Vzory záznamů a zápisů s rozsahem použití nepřesahujícím řídící působnost jednoho ústředního orgánu federace nebo republik může sjednocovat ústřední orgán, který zajistí i jejich vyhlášení.

Vzory záznamů a zápisů podle odstavce l písm. a) vyhlašuje Federální statistický úřad nebo federální ministerstvo financí; vzory podle odstavce l písm. b) vyhlašují společně Federální statistický úřad nebo federální ministerstvo financí a příslušný ústřední orgán v publikačních prostředcích ústředních orgánů.

Ústřední orgány příslušné podle § 33 odst. 1 a 2 tohoto nařízení určí při sjednocování též závaznost vzoru nebo záznamu a závaznost údajů, které obsahují, a okruh organizací, které je zavedou.

Závaznost údajů, která vyplývá z jiných obecně závazných předpisů, není sjednocováním dotčena.

Organizace zavedou vzory záznamů a zápisů v souladu s jejich vyhlášením ( § 33 odst. 3 tohoto nařízení).

mzdové listy alespoň po dobu dvaceti let následujících po roce, kterého se týkají,

roční účetní závěrka a další roční státní účetní výkazy v organizaci, která je sestavila, alespoň po dobu deseti let následujících po roce, kterého se týkají,

měsíční, čtvrtletní a pololetní státní účetní výkazy v organizaci, která je sestavila, dále účetní doklady, účtové rozvrhy, účetní knihy (s výjimkou mzdových listů), předvahy, inventurní soupisy, inventarizační zápisy, dohody o předávání účetních písemností uložených v podnikových archivech a výkazy o hospodaření vnitropodnikových útvarů alespoň po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají,

projekčně programová dokumentace pro vedení účetnictví a ostatních oborů a okruhů informační soustavy prostředky výpočetní a jiné techniky alespoň po dobu pěti let následujících po roce, ve kterém se takto vedly,

seznamy účtů na volných listech, seznamy sestav, seznamy účetních knih a archivní knihy alespoň po dobu, po kterou jsou uschovány písemnosti v nich zapsané, seznamy číselných znaků nebo jiných symbolů a zkratek užívaných v účetnictví alespoň po dobu, po kterou jsou uschovány písemnosti, v nichž je těchto znaků, symbolů, popřípadě zkratek použito,

pokladní bloky na tržby v hotovosti za zboží (výrobky) v maloobchodních prodejnách a obdobných provozovnách a pokladní bloky (doklady) za poskytnuté práce nebo služby nejdéle po dobu jednoho roku následujícího po roce, kterého se týkají,

inventární karty základních prostředků, popřípadě písemnosti je nahrazující, nejdéle po dobu tří let následujících po vyřazení příslušných inventárních předmětů ze základních prostředků,

ostatní účetní písemnosti (například kontrolní soupisky) alespoň po dobu dvou let následujících po roce, kterého se týkají.

Účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které se týkají pohledávek a závazků, se uschovávají v podnikových archivech i přes dobu pěti let, jestliže trvá záruční lhůta, autorské právo nebo není skončeno reklamační, arbitrážní, soudní nebo jiné řízení nebo není pohledávka zaplacena či závazek splněn, a to do konce roku následujícího po roce, v němž tyto okolnosti pominuly.

Knihy analytické evidence pohledávek a závazků, účetní doklady a jiné účetní písemnosti, které vyplývají z přímého styku s cizinou z doby před l. lednem l949, se uschovávají v podnikových archivech, dokud federální ministerstvo financí nedá samo nebo na žádost organizace souhlas k jejich vyřazení. Tyto písemnosti nesmějí být nahrazeny záznamy na technických nosičích dat.

roční státní statistické výkazy a ostatní státní statistické výkazy s roční periodicitou alespoň po dobu pěti let následujících po roce, kterého se týkají,

státní statistické výkazy s kratší než roční periodicitou alespoň po dobu tří let následujících po roce, kterého se týkají.