Pokud se vysoká škola člení na fakulty, jsou fakulty součástí vysoké školy.

Organizačními útvary fakulty nebo vysoké školy jsou katedry.

Součástí vysoké školy mohou být vědeckopedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště, ústavy, jakož i účelová zařízení (§ 9 a 10).

Katedry jsou základní pracoviště fakulty nebo vysoké školy pro činnost výchovně vzdělávací, vědeckou, výzkumnou nebo uměleckou; politicky a odborně připravují studenty a zabezpečují rozvoj studijních předmětů, studijních oborů a vědní obory. Katedry se zúčastňují plnění úkolů plánu rozvoje vědy a techniky fakulty a vysoké školy a zabezpečují odbornou praxi a společensko-politickou praxi studentů.

Katedry zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje v České socialistické republice se souhlasem ministerstva školství České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice se souhlasem ministerstva školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministerstvo školství“) rektor zpravidla na návrh děkana.

Katedry, které plní úkoly pro více vysokých škol a vojenské katedry vysokých škol zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje v České socialistické republice ministr školství České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice ministr školství Slovenské socialistické republiky (dále jen „ministr školství“).

Na vysokých školách lze zřizovat vědeckopedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy, které mohou plnit úkoly pro více fakult nebo vysokých škol.

Na vysokých školách se mohou zřizovat ústavy marxismu-leninismu jako vědecko-pedagogická a vědeckovýzkumná pracoviště, která mohou plnit též úkoly společné pro více vysokých škol.

Vědecko-pedagogická, vědeckovýzkumná a vývojová pracoviště a ústavy podle odstavců 1 a 2 zřizuje, slučuje, rozděluje a zrušuje ministr školství zpravidla na návrh rektora.

Na vysokých školách a na fakultách lze zřizovat účelová zařízení, která pomáhají vysokým školám při jejich činnosti výchovně vzdělávací, vědecké nebo umělecké, odborné, výzkumné, vývojové, tělovýchovné, sportovní a hospodářské v branné výchově anebo v péči o studenty a pracovníky vysokých škol. Účelová zařízení mohou sloužit pro více fakult nebo pro více vysokých škol.

Účelová zařízení zřizuje a zrušuje rektor se souhlasem ministerstva školství; v odůvodněných případech může tato zařízení zřídit a zrušit ministr školství.

V čele vysoké školy je rektor.

Rektora jmenuje a odvolává prezident Československé socialistické republiky, v České socialistické republice na návrh vlády České socialistické republiky, ve Slovenské socialistické republice na návrh vlády Slovenské socialistické republiky (dále jen „vláda republiky“); jmenuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

Rektora zastupují na stanovených úsecích činnosti vysoké školy prorektoři; za svoji činnost odpovídají rektorovi. Počet prorektorů a úseky jejich činnosti stanoví ministr školství.

Prorektory ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje je z profesorů a docentů vysoké školy.

V čele fakulty je děkan.

Děkana ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

Děkana zastupují na stanovených úsecích činnosti fakulty proděkani; za svoji činnost odpovídají děkanovi. Počet proděkanů a úseky jejich činnosti stanoví rektor se souhlasem ministra školství.

Proděkany ustanovuje a odvolává rektor na návrh děkana; ustanovuje je z profesorů a docentů vysoké školy.

V čele katedry je vedoucí katedry.

Vedoucího katedry ustanovuje a odvolává rektor na návrh děkana; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy, výjimečně se souhlasem ministra školství z odborných asistentů vysoké školy. Vedoucího katedry zřízené podle § 8 odst. 3 ustanovuje a odvolává rektor se souhlasem ministra školství.

V čele ústavu marxismu-leninismu je ředitel.

Ředitele ústavu marxismu-leninismu ustanovuje a odvolává ministr školství na návrh rektora; ustanovuje ho z profesorů a docentů vysoké školy.

Rektoři, prorektoři, děkani, proděkani, vedoucí kateder a ředitelé ústavů marxismu-leninismu jsou jmenováni, popřípadě ustanovováni na dobu pěti let.

Učitel vysoké školy může být jmenován, popřípadě ustanovován do téže funkce po několik po sobě jdoucích funkčních období.

Činnost rektorů a ředitelů ústavů marxismu-leninismu hodnotí ministr školství, činnost prorektorů, děkanů a vedoucích kateder zřízených na vysokých školách hodnotí rektor, činnost proděkanů a vedoucích kateder zřízených na fakultách hodnotí děkan.

Vědecká rada vysoké školy, na vysokých školách uměleckého směru umělecká rada vysoké školy (dále jen „vědecká rada vysoké školy“) se zúčastňuje řízení vysoké školy jako poradní a iniciativní orgán rektora, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.

Vědecká rada vysoké školy projednává zásadní a koncepční otázky činnosti a rozvoje vysoké školy i rozvoje vědních oborů, které jsou na vysoké škole zastoupeny, a podává rektorovi návrhy na jejich řešení.

Předsedou vědecké rady vysoké školy je rektor. Členy vědecké rady vysoké školy jsou prorektoři, děkani, ředitel ústavu marxismu-leninismu, kvestor a další členové, které jmenuje a odvolává rektor; jmenuje je z učitelů a jiných pracovníků vysoké školy, z vědeckých pracovníků a odborníků z praxe. Jejími členy jsou též zástupci společenských organizací pracovníků a studentů vysoké školy.

Vědecká rada fakulty, na fakultách uměleckého směru umělecká rada fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“) se zúčastňuje řízení fakulty jako poradní a iniciativní orgán děkana, jestliže zvláštní předpisy nestanoví jinak.

Vědecká rada fakulty projednává zásadní a koncepční otázky činnosti a rozvoje fakulty i rozvoje vědních oborů, které jsou na fakultě zastoupeny, a podává děkanovi návrhy na jejich řešení.

Předsedou vědecké rady fakulty je děkan. Členy vědecké rady fakulty jsou proděkani, tajemník fakulty a další členové, které jmenuje a odvolává děkan; jmenuje je z vedoucích kateder, učitelů a jiných pracovníků působících na fakultě, z vědeckých pracovníků a odborníků z praxe. Jejími členy jsou též zástupci společenských organizací pracovníků a studentů.

Ministerstvo školství řídí vysoké školy v souladu s politikou Československé socialistické republiky.

Ministr školství zejména

Ministerstvo školství provádí na vysokých školách inspekci. Jejím hlavním posláním je kontrolovat plnění úkolů ve výchovně vzdělávací činnosti, pomáhat funkcionářům vysokých škol, jakož i učitelům vysokých škol při odstraňování zjištěných nedostatků, popřípadě předkládat ministrovi školství návrhy na jejich odstranění.

Podrobnosti o úkolech, oprávněních a podmínkách při provádění inspekce na vysokých školách podle odstavce 1 upravuje obecně závazný právní předpis.

Rektor řídí vysokou školu a ve všech věcech jedna jejím jménem; odpovídá ministrovi školství za činnost vysoké školy, zejména za úroveň a výsledky její výchovně vzdělávací, vědecké, odborné, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.

Rektor odpovídá zejména

Rektor vysoké školy, která není členěna na fakulty, plní též úkoly děkana.

Kvestor zastupuje rektora v hospodářských a administrativních věcech vysoké školy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy; řídí rektorát a odpovídá za jeho činnost rektorovi.

Kvestora jmenuje a odvolává ministr školství na návrh rektora.

Kvestor zejména

Děkan řídí fakultu a odpovídá rektorovi za její činnost; je oprávněn jednat ve věcech fakulty jménem vysoké školy v rozsahu stanoveném statutem vysoké školy.

Děkan zejména

Výkonným útvarem fakulty pro zabezpečování jejich administrativních úkolů je děkanát.

Děkanát řídí tajemník nebo jiný pracovník pověřený děkanem; za činnost děkanátu odpovídá děkanovi.

Vedoucí katedry řídí činnost katedry a odpovídá za ni děkanovi; pokud je katedra zřízena přímo na vysoké škole nebo plní úkoly pro více vysokých škol, odpovídá rektorovi vysoké školy, ve které je organizačně začleněna.

Vedoucí katedry zabezpečuje plnění výchovně vzdělávacích a vědeckovýzkumných nebo uměleckých úkolů katedry, provádí jeho kontrolu, hodnotí činnost pracovníků působících na katedře a odpovídá za politickou a odbornou úroveň této činnosti. Vedoucí katedry zabezpečuje zejména

Organizaci, řízení a činnost vysoké školy a jejích fakult, kateder i součástí vysoké školy stanoví statut vysoké školy, který vydává ministr školství. Statut vysoké školy rovněž stanoví, kteří další funkcionáři a pracovníci vysoké školy jsou oprávněni jednat jménem vysoké školy a v jakém rozsahu.

Podrobnosti o vnitřní organizaci fakult a ostatních součástí vysoké školy stanoví jejich organizační řády, které vydává rektor v souladu se statutem vysoké školy.

Řádné studium na vysokých školách je organizováno jako denní studium nebo jako studium při zaměstnání. Studium při zaměstnání je organizováno formou dálkového studia nebo večerního studia. Denní studium lze spojovat se studiem při zaměstnání.

Řádné denní studium trvá čtyři až šest let. Řádné studium při zaměstnání trvá čtyři až sedm let.

Délku řádného studia na vysokých školách v jednotlivých studijních oborech stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

Obsah řádného studia je stanoven studijními obory. Soustavu studijních oborů na vysokých školách stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.

Obsah jednotlivých studijních oborů je vymezen učebními plány [§ 21 odst. 2 písm. c)].

Učební plány obsahují studijní předměty a základní formy výchovně vzdělávací činnosti celého studia rozložené na jednotlivé ročníky a semestry.

V odůvodněných případech může děkan určit studentovi nebo skupině studentů na jejich žádost individuální studijní plán, v němž při zachování obsahu a rozsahu studia stanoveného učebním plánem příslušného studijního oboru určí zvláštní organizaci i délku studia.

v případech, kdy to vyžadují potřeby společenské praxe, může ministerstvo školství studentovi nebo skupině studentů s jejich souhlasem určit individuální studijní plán, kterým se pro prohloubení znalostí a dovedností rozšíří obsah i rozsah studia.

Jako řádné studium může být organizováno mezioborové studium podle zvláštních učebních plánů, a to kombinací studijních předmětů dvou nebo více studijních oborů. Uskutečňuje se na fakultě, na více fakultách vysoké školy nebo na více vysokých školách.

Student, kterému se umožní mezioborové studium, je studentem té fakulty nebo vysoké školy, na které se studuje hlavní studijní obor.

Kombinace studijních oborů a učení plány mezioborového studia stanoví ministerstvo školství.

K řádnému studiu na vysoké škole se v souladu s potřebami socialistické společnosti přijímají uchazeči podle znalostí, schopností, nadání, zájmu a zdravotního stavu se zřetelem k jejich občanským a morálním vlastnostem. Přijmout lze jen uchazeče, který získal úplné střední vzdělání a úspěšně vykonal přijímací zkoušku. Ministerstvo školství stanoví podmínky, za nichž lze přijímací zkoušku prominout.

Přihlášku ke studiu podává uchazeč na střední škole, na které studuje, nebo u organizace, k níž je v pracovním členském, služebním poměru nebo v jiném pracovně právním vztahu; v ostatních případech u místního (městského) národního výboru v místě svého trvalého bydliště. Ředitel střední školy, organizace nebo národní výbor postoupí přihlášku ve lhůtě stanovené ministerstvem školství i s osobní charakteristikou uchazeče fakultě nebo vysoké škole, pokud se tato nečlení na fakulty, na níž se uchází o studium. Přijímací řízení začíná dnem, kdy přihláška došla na fakultu (vysokou školu). Termíny přijímacích zkoušek stanoví ministerstvo školství.

O přijetí uchazeče k řádnému studiu rozhoduje děkan do 15 dnů ode dne ukončení přijímacích zkoušek. Pro posouzení předpokladů uchazečů o studium (odstavec 1) zřizuje děkan komise jako svůj poradní orgán.

Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství právoplatné rozhodnutí o nepřijetí ke studiu zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá k řádnému studiu na vysoké škole.

Studenti se zapisují do příslušného ročníku na začátku školního roku.

Student, který splnil všechny studijní povinnosti stanovené učebním plánem za předchozí ročník do konce školního roku, se zapisuje do vyššího ročníku. Do vyššího ročníku lze zapsat studenta též podmíněně. Studentovi, který nesplnil podmínky pro zápis do vyššího ročníku, může děkan povolit opakování ročníku. Během studia lze studentovi povolit opakování jen dvou ročníků. Druhé opakování téhož ročníku a opakování dvou ročníků v prvních třech letech studia se nepovoluje.

Studentovi, který z vážných osobních, zejména zdravotních důvodů nemůže během školního roku splnit všechny studijní povinnosti ve stanovených termínech, může děkan přerušit řádné studium. O přerušení studia rozhodne děkan na žádost studenta nebo z vlastního podnětu. Po uplynutí doby přerušení studia se student zpravidla zapisuje do toho ročníku, v němž mu bylo studium přerušeno. Toto zařazení může být podmíněno vykonáním zvláštních zkoušek. Jestliže pominou důvody pro přerušení studia, lze na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím doby přerušení. Studium lze přerušit nejdéle na dva roky. Po dobu přerušení studia nemá student práva a povinnosti studenta.

Studentovi lze povolit přestup na příbuzný studijní obor téže fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na stejný nebo příbuzný studijní obor jiné fakulty nebo vysoké školy, popřípadě na jinou formu řádného studia stejného studijního oboru. Tomuto studentovi lze započítat vykonané zkoušky.

Student, který ukončí studium (§ 40 odst. 1), nebo zanechá studia, nebo se nezapíše ve stanoveném termínu do příslušného ročníku a do pěti dnů po jeho uplynutí se neomluví nebo nesplní podmínky pro postoupení do vyššího ročníku a kterému není povoleno opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky (§ 40 odst. 1), přestává být studentem; studentem přestává být i tehdy, byl-li ze studia vyloučen.

Student, který ukončil studium, přestává být studentem ode dne vykonání závěrečné zkoušky nebo její poslední část. Student, který zanechá studia, popřípadě se nezapíše ve stanoveném termínu, přestává být studentem ode dne, kdy oznámil zanechání studia, nebo ode dne, kdy se měl zapsat; pokud mu opakování ročníku nebo závěrečné zkoušky nebylo povoleno nebo jestliže byl ze studia vyloučen, přestává být studentem ode dne, kdy rozhodnutí děkana nabylo právní moci.

Pokud student neukončil studium v termínu stanoveném pro vykonání závěrečné zkoušky a jestliže mu bylo povoleno její opakování, zachovávají se mu všechna práva a povinnosti studenta do konce školního roku, v němž měl studium ukončit; po tomto termínu nemá práva a povinnosti studenta, s výjimkou práva konat závěrečnou zkoušku.

Tomu, kdo přestal být studentem a na základě nového přijímacího řízení byl znovu přijat ke studiu na vysokou školu, lze započítat vykonané zkoušky do dalšího studia.

Studium na vysokých školách se ukončuje vykonáním závěrečných zkoušek podle tohoto zákona (§ 41 odst. 1, § 42 odst. 1, § 43 a § 45 odst. 1) po splnění studijních povinností stanovených učebním plánem.

Ukončením studia podle odstavce 1 se studenti stávají absolventy vysoké školy a získávají vysokoškolské vzdělání.

Na vysokých školách a fakultách technického, ekonomického a zemědělského směru se studium ukončuje vykonáním státní závěrečné zkoušky.

Vysoké školy přiznávají absolventům vysokých škol uvedených v odstavci 1 titul „inženýr“ (ve zkratce „Ing.“), absolventům studijního oboru architektura a studijního oboru urbanismus a územní plánování na vysokých školách technického směru titul „inženýr architekt“ (ve zkratce „Ing. arch.“).

Na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech se studium ukončuje vykonání státní rigorózní zkoušky.

Absolventům lékařských fakult přiznávají vysoké školy titul „doktor medicíny“ (ve zkratce „MUDr.“), absolventům vysokých škol veterinárních titul „doktor veterinární medicíny“ (ve zkratce „MVDr.“).

Absolventi vysokých škol univerzitního směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku.

Po vykonání státní rigorózní zkoušky přiznávají vysoké školy tyto tituly:

Tituly uvedené v odstavci 2 mohou vysoké školy bez vykonání státní rigorózní zkoušky přiznat podle odstavce 1 absolventům, kteří po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborných studijních výsledků, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním.

Na vysokých školách a na fakultách uměleckého směru se studium ukončuje státní závěrečnou zkouškou.

Vysoké školy uměleckého směru přiznávají absolventům studijního oboru architektonická tvorba titul „akademický architekt“, absolventům studijních oborů výtvarné umění a restaurátorství výtvarných děl titul „akademický malíř“ nebo „akademický sochař“.

Absolventi studijních oborů věd o umění na vysokých školách uměleckého směru, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou, mohou v návaznosti na ukončené studium vykonat státní rigorózní zkoušku.

Vysoké školy přiznávají absolventům uvedeným v odstavci 1 po vykonání státní rigorózní zkoušky titul „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“).

Titul uvedený v odstavci 2 mohou vysoké školy bez vykonání státní rigorózní zkoušky přiznat podle odstavce 1 absolventům, kteří po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborných studijních výsledků, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním.

Státní závěrečné zkoušky a státní rigorózní zkoušky upravuje vláda Československé socialistické republiky nařízením.

Studijní předměty, z nichž se konají v příslušném studijním oboru státní závěrečné zkoušky nebo státní rigorózní zkoušky, stanoví ministerstvo školství.

Vysoké školy vydávají absolventům vysoké školy diplom s uvedením studijního oboru, v němž získali vysokoškolské vzdělání. Absolventům, kteří ukončili studium podle § 41, 42, § 44 odst. 3, § 45 a § 46 odst. 3 se v diplomu uvede též přiznaný titul.

Vysoké školy vydávají absolventům, kteří vykonali státní rigorózní zkoušku po ukončení studia diplom, v němž se uvede přiznaný titul.

Obsah a formu diplomů a způsob jejich vydávání stanoví obecně závazný právní předpis.

Mimořádné studium je studium jednotlivých studijních předmětů na jedné fakultě nebo vysoké škole nebo na více fakultách nebo vysokých školách; neposkytuje vysokoškolské vzdělání.

Mimořádné studium může být organizováno pro studenty vysokých škol při řádném studiu nebo pro absolventy středních škol a vysokých škol.

Na přijímání k mimořádnému studiu se vztahují přiměřeně ustanovení § 36 a na průběh mimořádného studia se vztahují přiměřeně ustanovení § 38.

Studenti jsou oprávněni zejména používat zařízení vysokých škol v souladu s úkoly a cíli vysoké školy, účastnit se vědecké a umělecké činnosti studentů vysokých škol a zdokonalování výuky a politicko-výchovné práce.

Studenti jsou povinni plnit své studijní a občanské povinnosti, zejména osvojovat si požadované odborné znalosti a dovednosti a vědecké metody práce, získávat poznatky a zkušenosti z praxe a připravovat se k obraně vlasti.

Za vzorné plnění studijních nebo občanských povinností a za účast na společensky prospěšné práci může ministr školství, rektor nebo děkan udělit studentům pochvaly, odměny a ceny.

Za závažné porušení studijních nebo občanských povinností nebo pravidel socialistického soužití může děkan studentům uložit: napomenutí, důtku, veřejnou důtku, podmíněné vyloučení ze studia a vyloučení ze studia.

Výchovná opatření podle odstavce 2 lze uložit do jednoho měsíce ode dne, kdy se děkan dověděl o porušení povinnosti studentem, avšak nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy student povinnost porušil, nebo ode dne, kdy rozsudek v trestním řízení nabyl právní moci, pokud student byl odsouzen.

Stát poskytuje studentům bezplatnou zdravotní péči. Studenti jsou nemocensky a důchodově zabezpečeni v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.²

Studentům denního studia se poskytují stipendia, popřípadě příspěvky, stravování v menzách a ubytování v kolejích za podmínek stanovených ministerstvem školství. Studujícím při zaměstnání poskytují organizace pracovní úlevy v zaměstnání a hmotné zabezpečení v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy.

Ustanovení odstavce 1 a věty první odstavce 2 se vztahují přiměřeně též na studenty vyslané ke studiu na zahraniční vysoké školy (§ 92).

Ve věcech týkajících se studia a studentů rozhoduje děkan, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Proti rozhodnutí ve věcech uvedených v § 34, 36, 38, § 54 odst. 2, § 55 odst. 2 věty první a odstavce 3 a § 93 lze podat odvolání. Odvolání se podává do osmi dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí orgánu, který napadnuté rozhodnutí vydal. Pokud tento orgán nevyhoví odvolání, předloží je spolu s výsledky doplněného řízení a se spisovým materiálem odvolacímu orgánu nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy odvolání došlo.

O odvolání proti rozhodnutí děkana rozhoduje rektor; o odvolání proti rozhodnutí rektora podle § 23 odst. 3 rozhoduje ministerstvo školství. O odvolání je nutno rozhodnout do 30 dnů ode dne, kdy odvolání došlo odvolacímu orgánu.

Akademické tituly a stavovská označení absolventů vysokých škol přiznané do roku 1953, a jde-li o lékaře, přiznané do roku 1954, jakož i tituly přiznané absolventům vysokých škol podle zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, zůstávají nedotknuté. Titul MSDr. se nahrazuje titulem MUDr.

Absolventům vysokých škol, kteří skončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nedosáhli titulu, přiznávají vysoké školy tituly uvedené v § 44 odst. 2 a § 46 odst. 2 po vykonání státní rigorózní zkoušky podle tohoto zákona.

Ministerstvo školství vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 22, 48, 64 a 93 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které upravují podrobnosti.

Ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem financí republiky, s ministerstvem práce a sociálních věcí republiky a s ostatními zúčastněnými ústředními orgány stanoví obecně závazným právním předpisem v souladu se zásadami stanovenými vládou Československé socialistické republiky podrobnosti o péči o studenty, zejména o jejich hmotném a finančním zabezpečení.

Ministerstvo školství podle zásad stanovených vládou Československé socialistické republiky stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem podrobnosti o odborné praxi studentů a o společensky politické praxi studentů.

Na studenty, kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona v druhém a vyšších ročnících řádného studia na vysokých školách, vztahují se dosavadní předpisy o studijních oborech a délce studia.

Na studenty, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona jsou ve stadiu závěrečných zkoušek, vztahují se dosavadní předpisy o státních závěrečných zkouškách.

Samostatné fakulty zřízené podle dosavadních předpisů mají postavení vysokých škol podle tohoto zákona.

V čele samostatné fakulty je děkan, kterého jmenuje a odvolává ministr školství; jmenuje ho z profesorů a docentů fakulty.

Děkana zastupují proděkani ustanovovaní nebo odvolávaní na návrh děkana ministrem školství. Ustanovují se z profesorů a docentů fakulty.

Na pravomoc děkana a proděkanů samostatné fakulty se vztahují ustanovení § 8, 9, 10, 15 a 23 obdobně.

Na působnost děkanátu a na pravomoc tajemníka samostatné fakulty se vztahují ustanovení § 24 a 25 obdobně.

Do vydání zvláštních předpisů o postgraduálním studiu se postupuje podle dosavadních předpisů upravujících postgraduální studium.

Do doby, než nabudou účinnosti prováděcí předpisy podle tohoto zákona, postupuje se podle dosavadních předpisů o stipendiích a o finančním a hmotném zabezpečení studentů, o nostrifikaci studia a uznávání dokladů o studiu na zahraničních vysokých školách.

Rektoři a prorektoři vysokých škol, děkani a proděkani fakult a vedoucí kateder a ředitelé ústavů marxismu-leninismu, kteří byli jmenováni, ustanoveni, potvrzeni nebo pověřeni do těchto funkcí podle dřívějších předpisů, zůstávají ve funkcích do té doby, kdy budou jmenováni nebo ustanoveni funkcionáři podle tohoto zákona.

Odborní instruktoři přijatí na vysoké školy podle dosavadních předpisů zůstávají nadále v této funkci.

Zrušují se

Nedotčena zůstávají ustanovení § 33 a 34 zákona č. 58/1950 Sb., o vysokých školách.