V § 35 se na konci odstavec 1 připojuje tato věta:

„Návrh na zahájení řízení může podat i v případě, kde by jinak muselo předcházet rozhodčí nebo smírčí řízení.“,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2, odstavec 3 zní:

„(3) Prokurátor vystupuje jako strážce socialistické zákonnosti v občanském soudním řízení, které bylo zahájeno k jeho návrhu nebo do kterého vstoupil podle odstavce 1, nebo které bylo zahájeno k jeho návrhu podle jiného zákonného ustanovení,¹) ač není účastníkem právního vztahu, který je předmětem řízení.“.

__________

V § 36 odstavec 2 zní:

„(2) Senát jedná a rozhoduje

za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Předseda senátu jedná a rozhoduje jako jediný soudce (samosoudce) o ostatních věcech vyplývajících z občanskoprávních vztahů a vztahů družstevních, a v dalších věcech, které projednávají soudy. Stanoví-li to zákon, jedná a rozhoduje jako samosoudce i ve věcech uvedených v odstavci 2.“,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4 a na jeho konci se připojuje tato věta:

„Předsedovi senátu (jinému soudci z povolání) přísluší ve všech těchto případech práva, která jsou vyhrazena senátu.“,

dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

V § 57 odst. 2 věta druhá zní:

„Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.“.

V § 82

odstavec 2 zní:

„(2) Předcházelo-li řízení u soudu řízení u rozhodčí komise, smírčí komise nebo smírčího orgánu, je řízení u soudu zahájeno také dnem, kdy postoupená věc došla soudu.“,

za odstavec 2 se vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Právní účinky spojené s podáním návrhu na zahájení řízení jsou zachovány i tehdy, byl-li návrh podán u hospodářské arbitráže a ta jej postoupila soudu.“.

§ 88 písm. g) zní:

V § 142 se na konci odstavce 1 připojuje tato věta:

„V řízení zahájeném k návrhu prokurátora na popření otcovství podle § 62 zákona o rodině a k návrhu prokurátora, aby plnění z neplatného právního úkonu připadlo státu podle ustanovení § 457 odst. 2 a 3 občanského zákoníku, přizná soud odpůrci náhradu těchto nákladů proti státu.“.

V § 165 odst. 3, § 266 odst. 1 a § 290 odst. 2 větě první se slovo „senát“ nahrazuje slovy „předseda senátu“.

V § 172

odstavec 1 zní:

„(1) Předseda senátu může i bez výslovné žádosti navrhovatele a bez slyšení odpůrce vydat platební rozkaz, je-li v návrhu na zahájení řízení uplatněno právo na zaplacení peněžité částky nepřevyšující 5000 Kčs nebo právo na zaplacení peněžité částky, která se opírá o výpis z knih tuzemského peněžního ústavu, vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených navrhovatelem. V platebním rozkazu odpůrci uloží, aby do 15 dnů od doručení platebního rozkazu navrhovateli zaplatil uplatněnou pohledávku a náklady řízení, nebo aby v téže lhůtě podal odpor u soudu, který platební rozkaz vydal.“,

v odstavci 2 se ustanovení písm. c) vypouští.

V § 228 se vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 může napadnout pravomocný rozsudek návrhem na obnovu řízení i prokurátor, byl-li tento rozsudek vydán v řízení, které bylo nebo mohlo být zahájeno k návrhu prokurátora (§ 35 odst. 1).“,

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V § 251 se na konci připojuje tato věta:

„Návrh na soudní výkon rozhodnutí může podat i prokurátor, bylo-li vykonatelné rozhodnutí vydáno v řízení, které bylo nebo mohlo být zahájeno k návrhu prokurátora (§ 35 odst. 1).“.

V § 253 odst. 2 se vypouští věta druhá.

§ 268 odst. 1 písm. c) zní:

V § 269

odstavec 1 zní:

„(1) Nařízený výkon rozhodnutí zastaví předseda senátu na návrh nebo i bez návrhu.“,

odstavec 2 se vypouští,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

§ 278 zní:

„§ 278

Povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby jejího výpočtu stanoví nařízením vláda Československé socialistické republiky.“.

V § 279

v odstavci 1 věta druhá zní: „Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny.“,

dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2 a jeho ustanovení písm. d) zní:

dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3 a zní:

„(3) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení.“.

§ 374 zní:

„§ 374

(1) Ministerstva spravedlnosti republik se zmocňují vydat obecně závazným právním předpisem jednací řád pro okresní a krajské soudy, který upraví podrobněji pro vyřizování občanskoprávních věcí organizaci práce a úkoly pracovníků při výkonu soudnictví, postup soudů při výkonu rozhodnutí, kancelářské práce u soudů včetně správní agendy.

Zejména v něm mohou stanovit,

(2) Předseda senátu, jemuž je jinak věc podle rozvrhu práce přikázána, může si vyhradit vyřizování určitých věcí svěřených justičním čekatelům nebo administrativním pracovníkům, a to buď vůbec nebo v jednotlivých případech.

(3) Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal justiční čekatel nebo pověřený administrativní pracovník, může mu zcela vyhovět předseda senátu. Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.“.

§ 374a se vypouští.

Náklady řízení, na jejichž náhradu má účastník právo podle § 142 odst. 1 druhá věta, nahradí stát i v případě, že vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona, pokud rozhodnutí ve věci je vydáno v době účinnosti tohoto zákona.

Předseda senátu může vydat platební rozkaz podle § 172 odst. 1 i v případě, došel-li návrh na zahájení řízení před účinnosti tohoto zákona.

Bylo-li vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy přede dnem účinnosti nařízení vlády Československé socialistické republiky vydaného podle § 278 a § 279 odst. 3, provádí plátce mzdy srážky podle dosavadních předpisů ještě po dobu šesti měsíců od účinnosti nové úpravy; po uplynutí této doby provádí srážky podle nové úpravy.

Jinak platí tento zákon i na řízení zahájená před jeho účinností. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.