Důchodové dani (dále jen „daň“) podléhají:

Od daně jsou osvobozeny:

Dani nepodléhají:

Předmětem daně je veškerá činnost a příjmy z ní plynoucí s výjimkami uvedenými v odstavcích 2, 4 a 5.

U stavebních bytových družstev, u lidových bytových družstev, u družstev pro výstavbu a správu garáží, u družstev pro výstavbu rodinných domků, u družstev vzájemné občanské pomoci, u svazů bytových družstev (dále jen „bytová družstva“) a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. c) a f) jsou předmětem daně příjmy plynoucí z trvalé hospodářské činnosti.

Trvalou hospodářskou činností se pro účely tohoto zákona rozumějí veškeré činnosti směřující k dosahování zisku, pokud převyšují příjmy z nich plynoucí v úhrnu částku 150 000 Kčs ve zdaňovacím období. Za trvalou hospodářskou činnost se však vždy považuje provozování obchodní činosti při přiznání nároku na obchodní srážky.

U církví a jejich organizací nejsou předmětem daně příspěvky členů církví, dary, výnosy kostelních sbírek a úplaty za církevní úkony.

U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) jsou předmětem daně příjmy plynoucí z činností vykonávaných ve stálé provozovně na území Československé socialistické republiky a dále všechny ostatní příjmy, jejichž zdroj je na území Československé socialistické republiky, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

Základem daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až g) a i) je zisk z činností tvořících předmět daně, zjištěný v účetnictví a zvýšený o:

Základ daně podle odstavce 1 se snižuje o částky, které již byly u téhož poplatníka podrobeny dani, jsou-li součástí zisku.

Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je upravena pro státní hospodářské organizace zvláštními předpisy, zahrnou se pro výpočet základu daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. b) až g) a i) do nákladů maximálně v rozsahu a do výše stanovené podle těchto předpisů. ² Tohoto ustanovení se nepoužije u poplatníků, pro něž rozsah nebo výši výdajů upravily svazy družstev nebo vyšší orgány společenských organizací v dohodě s příslušným ministerstvem financí.

U poplatníků, u nichž předmětem daně jsou příjmy plynoucí z trvalé hospodářské činnosti ( § 3 odst. 2) a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. g) se uznávají jako náklady pouze výdaje vynaložené na dosažení a zajištění příjmů, které jsou předmětem daně.

U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. a) až g) a i), kteří nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem daně úhrn částek uvedených v odstavci 1, převyšující součet vykázané ztráty a částek uvedených v odstavci 2.

U poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. g) s výjimkou církví a jejich organizací a u malých družstev služeb činí základ daně nejméně 30 % nákladů na hrubé mzdy.

Základem daně u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) jsou:

Náklady na hrubé mzdy podle odstavců 6 a 7 zahrnují i příspěvek na sociální zabezpečení ( § 7) nebo pojistné nemocenského pojištění.

U poplatníků v likvidaci a u poplatníků zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ daně stanovit podle předchozích odstavců, je základem daně likvidační přebytek.

Sazba daně činí ze základu daně:

Pokud u poplatníků, pro které je sazba daně stanovena v odstavci 1 písm. a), d), e), j) a k), základ daně nepřesahuje 100 000 Kčs, činí sazba daně 20 %, je-li pro poplatníka výhodnější. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy základem daně je likvidační přebytek.

Organizacím, řízeným národními výbory, které obstarávají veřejně prospěšné služby, placené služby nebo místní výrobu a výrobním družstvům s výjimkou malých družstev služeb se daň snižuje

³

Procento podílu redukovaných výkonů služeb obyvatelstvu na celkových redukovaných výkonech a procento slevy podle odstavce 1 se vypočtou s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení). Sleva může činit nejvýše 70 %.

Poplatníkům, u nichž celková rentabilita vypočtená jako poměr zisku k redukovaným výkonům přesahuje 30 %, se za každé procento překročení uvedené rentability snižuje vypočtené procento slevy podle odstavce 1 o 0,8 bodu. Maximální snížení procenta slevy činí 80 %. Výše rentability i slevy se vypočítává s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení).

Výrobním družstvům invalidů se daň snížená podle předchozích odstavců, dále snižuje o 30 %.

Slevy na dani nepřísluší poplatníkům v případě, že platí daň sazbou podle § 5 odst. 2, nebo u nichž je základem daně likvidační přebytek.

Příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen "příspěvek") podléhají poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. a), b), d), e) a i) a podniky a hospodářská zařízení společenských organizací s výjimkou bytových družstev, jejich svazů, poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) až c) a dále s výjimkou podniků a hospodářských zařízení přímo napojených na rozpočty politických stran, ústředních orgánů Revolučního odborového hnutí a dalších podniků a hospodářských zařízení vyšších orgánů společenských organizací v ekonomické působnosti Národní fronty s činností nakladatelskou a vydavatelskou podniku Sazka.

Základem příspěvku je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce včetně doplňkových odměn, snížený o odměny poskytnuté podle předpisů autorského práva zúčtované k výplatě v běžném roce.

Sazba příspěvku činí 50 % ze základu příspěvku s těmito odchylkami:

Příspěvek zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. ⁴ Příspěvek je součástí nákladů poplatníka.

Poplatníci, u nichž předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti, jsou povinni se přihlásit u orgánů vykonávajících správu daně a příspěvku (dále jen „orgán vykonávající správu daně“) k daňové registraci do 15 dnů od svého vzniku.

Zánik poplatníka uvedeného v odstavci 1 je povinen oznámit do 30 dnů ode dne, kdy nastal, orgánu vykonávajícímu správu daně jeho právní nástupce nebo orgán pověřený likvidací, a není-li jich, orgán, který o zrušení rozhodl.

Poplatníci, u nichž předmětem daně jsou příjmy z trvalé hospodářské činnosti, jsou povinni se přihlásit u orgánu vykonávajícího správu daně k daňové registraci do 15 dnů ode dne, kdy nabylo účinnosti povolení k provozování hospodářské činnosti, a je-li k jejímu provozování zapotřebí rozhodnutí orgánu státní správy, do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci. Není-li povolení udělováno, učiní tak do 15 dnů ode dne, kdy byla započata činnost směřující k dosahování zisku. Ukončení trvalé hospodářské činnosti nebo odnětí povolení jsou povinni oznámit do 15 dnů ode dne, kdy byla tato činnost ukončena nebo nabylo právní moci rozhodnutí o odnětí povolení.

Poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. h) jsou povinni přihlásiot se k daňové registraci u orgánu vykonávajícího správu daně do 15 dnů ode dne zřízení stálé provozovny na území Československé socialistické republiky. Zrušení stálé provozovny jsou povinni oznámit nejméně 30 dnů předem. V oznámení jsou povinni uvést výši očekávané daňové povinnosti.

Poplatníci jsou povinni oznámit orgánu vykonávajícímu správu daně změnu svého sídla, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastala.

Orgán vykonávající správu daně může uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs poplatníkům, kteří se nepřihlásí k daňové registraci nebo neoznámí změnu svého sídla ve lhůtách uvedených v § 8.

V řízení o uložení pokuty se postupuje podle správního řádu. ⁵

Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán vykonávající správu daně o skutečnostech podle § 8 dověděl, nejdéle však do deseti let ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly.

Poplatník je povinen podat přiznání k dani a příspěvku (dále jen „přiznání“) tomu orgánu vykonávajícímu správu daně, v jehož obvodu měl sídlo 31. prosince zdaňovacího období, a to do 15. února po uplynutí zdaňovacího období a připojit k němu účetní závěrku a další podklady stanovené příslušným ministerstvem financí. Orgán vykonávající správu daně může v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání přiznání.

Poplatník je povinen v přiznání daň a příspěvek sám vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich výši.

Poplatníci se sídlem na území Československé socialistické republiky si mohou od daně odečíst obdobnou daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky daně připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny.

Pokud příjmy plynou ze státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvníém státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.

Zanikne-li poplatník bez provedení likvidace, je jeho právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce od jeho zániku přiznání za uplynulou část zdaňovacího období.

V případě likvidace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část zdaňovacího období a v přiznání uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku.

Při zrušení stálé provozovny na území Československé socialistické republiky jsou poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. h) povinni podat přiznání nejpozději do konce následujícího měsíce za uplynulou část roku.

Zjistí-li poplatník po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, že předložené přiznání je neúplné nebo nesprávné, je povinen předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné přiznání. Stejnou povinnost má poplatník i tehdy, zjistí-li, že daň nebo příspěvek mají být vyšší než byly vyměřeny.

Nebylo-li přiznání nebo dodatečné přiznání podáno včas, může orgán vykonávající správu daně zvýšit daň a příspěvek až o 10 %.

Daň a příspěvek vyměří orgán vykonávající správu daně po uplynutí zdaňovacího období; v případech uvedených v § 11 odst. 5 až 8 může orgán vykonávající správu daně vyměřit daň a příspěvek i před uplynutím zdaňovacího období.

Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně a příspěvku se posuzují pro každé zdaňovací období samostatně.

O vyměření daně a příspěvku vyrozumí orgán vykonávající správu daně poplatníka platebním výměrem.

Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši daňové povinnosti nebo příspěvku, sdělí orgán vykonávající správu daně nově upravenou výší daňové povinnosti popřípadě příspěvku poplatníkovi dodatečným platebním výměrem.

Poplatníci, kteří jsou povinni předkládat výkaz o výsledku hospodaření měsíčně, platí měsíční zálohy na daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce takto:

Ostatní poplatníci platí měsíční zálohy na daň nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce ve výši jedné dvanáctiny plánované (předpokládané) roční daňové povinnosti ebo ve výši jedné třetiny plánované (předpokládané) čtvrtletní daňové povinnosti, jde-li o poplatníka se značně diferencovanou plánovanou tvorbou zisku. Po uplynutí každého čtvrtletí (s výjimkou IV. čtvrtletí) vypočte poplatník, s výjimkou poplatníků, kteří nesestavují výkazy o výsledku hospodaření, kolik činí daň ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku a rozdíl, o který je daňová povinnost vyšší nebo nižší než součet splatných záloh na daň od počátku roku, zúčtuje se zálohou splatnou v prvním měsíci následujícího čtvrtletí.

Poplatníci, u nichž činila daň za uplynulé zdaňovací období:

Vznikne-li poplatníkovi přeplatek záloh na daň (s výjimkou měsíce prosince nebo IV. čtvrtletí), zúčtuje se s nejbližší splatnou zálohou na daň nebo na žádost poplatníka může být zúčtován na zálohy na příspěvek, popřípadě může být vrácen.

Poplatníci jsou povinni platit zálohy na příspěvek:

Činil-li příspěvek za uplynulé zdaňovací období méně než 100 000 Kčs, neplatí se v průběhu běžného roku zálohy a poplatník uhradí celoroční povinnost příspěvku ve lhůtě pro podání přiznání.

Jestliže daň a příspěvek vypočtené v přiznání jsou vyšší než zaplacené zálohy, je poplatník povinen zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání přiznání. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než daň a příspěvek vypočtené v přiznání, zúčtuje se přeplatek za uplynulé zdaňovací období na zálohy daně a příspěvku v běžném roce nebo se na žádost vrátí poplatníkovi.

Rozdíl vyplývající z dodatečného přiznání je poplatník povinen zaplatit ve lhůtě stanovené pro předložení dodatečného přiznání ( § 11 odst. 8).

Jestliže daň a příspěvek stanovené platebním výměrem jsou vyšší než daň a příspěvek vypočtené v přiznání, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.

V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka stanovit zálohy jinak; poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písmeno h) může stanovit povinnost složit k zajištění daně zálohu na daň již při zahájení činnosti.

Zálohy na daň a na příspěvek se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.

Daň, jejímž základem jsou příjmy z licenčních a jim podobných poplatků, z autorských a provozovacích práv a příjmy z úroků a nájemného ( § 4 odst. 7 písm. a) až c), kterou jsou povinni platit poplatníci uvedení v § 2 odst. 1 písm. h), se vybírá srážkou. Srážku ve výši podle § 5 odst. 1 písm.

Dlužník je povinen sraženou daň odvést příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně nejpozději do 15 dnů ode dne, v němž poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje dlužné částky ve prospěch a současně oznbámit příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně částku, kterou poplatníku (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch, a právní důvod svého závazku.

Neprovede-li dlužník srážku daně nebo sraženou daň neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Zaváže-li se dlužník platit daň za poplatníka uvedeného v § 2 odst. 1 písm. h), zvyšuje se základ daně o tuto daň.

Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy uvedené v odstavci 1, se považuje za splněnou zaplacením daně srážkou.

K zajištění daně z ostatních daní podléhajících příjmů ( § 4 odst. 7 písm. d) u poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) jsou povinní služníci srážet zálohu ve výši 5 % za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3.

Orgán vykonávající správu daně může, vyžaduje-li to zajištění daně, zvýšit zálohu podle odstavce 5 až na 10 %, popřípadě může rozhodnout o tom, že záloha bude nižší nebo nebude srážena. Proti rozhodnutí o změně výše zálohy se nelze odvolat. Orgán vykonávající správu daně může považovat daň z ostatních daní podléhajících příjmů za vyrovnanou sraženou zálohou.

Základ daně vybírané srážkou se zaokrouhluje na celé stovky Kčs dolů a daň vybíraná srážkou (záloha na tuto daň) na celé desítky Kčs nahoru.

Nebyla-li daň nebo příspěvek (včetně zvýšení daně a příspěvku podle § 11 odst. 9), popřípadě zálohy na ně zaplaceny včas a v plné výši, je poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatků daně nebo příspěvku zjištěných ke dnům splatnosti. Penále ve stejné výši je povinen zaplatit i dlužník, který neodvedl včas a v plné výši daň vybíranou srážkou, popřípadě zálohu na tuto daň.

Uvede-li poplatník v přiznání (dodatečném přiznání) daň nebo příspěvek nižší částkou, než jakou měl uvést, předepíše orgán vykonávající správu daně penále ve výši 10 % tohoto rozdílu. Z rozdílu mezi dodatečným přiznáním podaným na základě výsledků vnitropodnikové kontroly nebo kontroly adřízených orgánů a již podaným přiznáním nebo vyměřenou daní s příspěvkem předepíše penále v poloviční výši.

Předpis penále podle předchozích odstavců se sdělí poplatníkovi, popřípadě dlužníkovi platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat poplatník, popřípadě dlužník odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.

Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.

Orgán vykonávající správu daně může penále prominout, snížit, popřípadě upustit i od jeho předpisu za podmínek a v rozsahu, stanovených příslušným ministerstvem financí.

Daň, příspěvek a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, příspěvku nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven; vyměřit a vymáhat daň, příspěvek a penále lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání, popřípadě dlužník srazit daň nebo zálohu na tuto daň.

Pro řízení ve věcech daně a příspěvku platí zvláštní předpisy, ⁶ pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ustanovení zvláštních předpisů o výkonu rozhodnutí v řízení ve věcech daní a poplatků, platné pro státní hospodářské organizace, ⁷ platí pro všechny poplatníky. Použije se obdobně i pro úhradu dlužných částek z účtů u ostatních peněžních ústavů.

Orgán vykonávající správu daně může poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 1 písm. h) a i) stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti ( § 8 odst. 4), zdaňovací období ( § 10), odchylnou lhůtu pro podání přiznání ( § 11), stanovit daň paušálem v případech, kdyby stanovení základu daně bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi, popřípadě dlužníkům stanovit jinak lhůtu pro odvod daně vybírané srážkou, nebo sražené zálohy na tuito daň ( § 17 odst. 2).

Federální ministerstvo financí může učinit ve vztahu k cizině opatření k zajištění vzájemnosti a k zjednodušení vybírání daně.

Federální ministerstvo financí, pokud jde o poplatníky řízené orgány federace, Ústřední radu družstev a organizace jí řízené a poplatníky uvedené v § 2 odst. 1 písm. f), h) a i), a ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní poplatníky, mohou:

Osvobození od daně stanovená podle dosavadních předpisů ⁸ zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o osvobození.

Pro vybírání daně od poplatníků uvedených v § 2 odst. 1 písm. h) z příjmů uvedených v § 4 odst. 7 písm. a), pokud byly smlouvy sjednány před účinností tohoto zákona, se nepoužije druhá věta § 17 odst. 3 a platí sazba daně 40 %.

Poplatníci, kterým bylo uděleno povolení k provozování hospodářské činnosti nebo kteří započali činnost směřující k dosahování zisku před účinností tohoto zákona a kteří se dosud nepřihlásili k daňové registraci ( § 8), jsou povinni učinit tak nejpozději do konce ledna 1983. Nepřihlásí-li se v této lhůtě, může jim orgán vykonávající správu daně uložit pokutu podle § 9.

Daň a příspěvek se vyměří podle tohoto zákona poprvé na základě výsledků dosažených v roce 1983.

Pro daňovou povinnost a povinnost příspěvku, vzniklou před 1. lednem 1983, se použije zákona č. 113/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů a předpisů vydaných na základě tohoto zákona.

zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, zákona č. 142/1975 Sb., o státním rozpočtu československé federace na rok 1976, zákona č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava sazeb příspěvku na sociální zabezpečení a zákona č. 62/1977 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací,

vyhláška federálního ministerstva financí č. 114/1971 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení,

výnos federálního ministerstva financí o zdaňování zahraničních podniků, které v ČSSR provádějí stavební a montážní práce čj. VI/3580/77, registrovaný v částce 11/1977 Sb.,

výnos federálního ministerstva financí o zmocnění Obvodní finanční správy v Praze 1, Městské finanční správy v Bratislavě, Finanční správy v hl. m. Praze a Krajské finanční správy v Bratislavě k promíjení penále, ukládaného podle § 31 zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení čj. VI/1-2812/79, registrovaný v částce 11/1979 Sb.,

výnos ministerstva financí České socialistické republiky, kterým se stanoví sazba důchodové daně ze zisku z příjmů za licenční a jim podobné poplatky a za technickou pomoc, vybírané srážkou u pramene čj. 154/3157/1971, registrovaný v částce 8/1971 Sb.,

výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky čj. 81249) 1971 Sb. - Důchodová daň - srážky daně ze zisku z příjmů za licenční a jim podobné poplatky, za technickou pomoc, vybírané u dlužníka, registrovaný v částce 11/1971 Sb.