Vyšším soudním úředníkem může být občan České republiky, který je bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků (dále jen "studium"). Ukončené vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo nahrazuje studium vyšších soudních úředníků; jeho absolventi jsou však povinni vykonat u soudu praktickou přípravu v délce tří měsíců, ledaže předseda soudu tuto podmínku prominul.

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s prováděním úkonů soudu vyšším soudním úředníkem nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.

Vyšší soudní úředník vykonává úkony soudu na základě rozvrhu práce.

Rozvrh práce určuje, ve kterých věcech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem provádí vyšší soudní úředník úkony soudu v občanském soudním řízení.

Rozvrh práce též určuje, ve kterých věcech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem vyšší soudní úředník provádí jednotlivé úkony na základě pověření předsedou senátu nebo samosoudcem (dále jen „předseda senátu“).

Vyšší soudní úředník se při provádění úkonů řídí pouze zákonem a jinými právními předpisy.

Pověří-li předseda senátu podle § 3 odst. 3 vyššího soudního úředníka provedením jednotlivého úkonu, který nespočívá v rozhodnutí, je oprávněn mu dát písemně závazný pokyn, jak má být úkon proveden.

Vyšší soudní úředník je vyloučen z provedení úkonu soudu z obdobných důvodů, které zvláštní zákon stanoví pro vyloučení soudce.¹ Jakmile se vyšší soudní úředník dozví o skutečnostech, pro které by mohl být vyloučen, oznámí to neprodleně předsedovi senátu. V řízení může do doby, než je o vyloučení rozhodnuto, učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

O vyloučení vyššího soudního úředníka rozhoduje předseda senátu; proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Jestliže bylo rozhodnuto, že vyšší soudní úředník je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného vyššího soudního úředníka.

Předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve vlastní působnosti, jedná-li se o věc skutkově nebo právně mimořádně složitou. V řízení ve věcech obchodního rejstříku předseda senátu odejme takto věc jen tehdy, má-li být o zápisu rozhodnuto.

Odnětí věci podle odstavce 1 není soudním rozhodnutím.

Vyšší soudní úředník je povinen předložit věc předsedovi senátu, jestliže

O odnětí věci vyššímu soudnímu úředníkovi rozhoduje předseda senátu. Jeho rozhodnutí je konečné.

Proti rozhodnutí vydanému vyšším soudním úředníkem v občanském soudním řízení lze podat odvolání za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu. Je-li podáno odvolání proti rozhodnutí, které vydal vyšší soudní úředník, může mu zcela vyhovět předseda senátu. Jeho rozhodnutí se považuje za rozhodnutí soudu prvního stupně a lze je napadnout odvoláním.

Proti usnesení vydanému vyšším soudním úředníkem v trestním řízení lze podat stížnost za podmínek stanovených zvláštním zákonem.² Je-li podána stížnost proti usnesení, které vydal vyšší soudní úředník, může mu zcela vyhovět předseda senátu, nedotkne-li se změna původního usnesení práv jiné strany trestního řízení.

Vyšší soudní úředník může provádět úkony soudu prvního stupně v občanském soudním řízení v těchto věcech:

Vyšší soudní úředník v řízení ve věcech obchodního rejstříku činí všechny úkony, včetně provádění zápisů do rejstříku.

Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může vyšší soudní úředník provádět v občanském soudním řízení tyto úkony soudu:

zajištěním důkazu před zahájením řízení,

přípravou jednání podle § 114 odst. 2 písm. a) a c) občanského soudního řádu,

úkony soudu prvního stupně před předložením odvolání,

úkony soudu prvního stupně před předložením dovolání,

rozhodováním o pořádkové pokutě,

rozhodováním o svědečném, znalečném a tlumočném,

rozhodováním ve věcech soudních poplatků včetně rozhodování o zastavení řízení z důvodu nezaplacení poplatku a zrušení uvedeného rozhodnutí v případech, kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé,

úkony v řízení o dědictví, které není uvedeno v § 9 odst. 1 písm. b), s výjimkou jednání u soudu a rozhodování ve věci samé,

úkony ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech osob zbavených způsobilosti k právním úkonům nebo omezených ve způsobilosti k právním úkonům a osob nepřítomných nebo neznámých, v nichž je třeba nařídit jednání, s výjimkou jednání a rozhodování ve věci samé,

úkony v řízení o výkonu rozhodnutí, v nichž je třeba nařídit jednání, s výjimkou jednání a rozhodování ve věci samé,

úkony v insolvenčním řízení^2a, s výjimkou jednání a s výjimkou rozhodnutí o

Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může předseda senátu v trestním řízení pověřit vyššího soudního úředníka samostatným provedením těchto úkonů soudu:

V trestním řízení může předseda senátu vyššího soudního úředníka pověřit, aby obviněnému nebo poškozenému poskytl poučení o náležitostech dohody o narovnání a úkonech potřebných k jejímu uzavření.

Studium je tříleté a je ukončeno závěrečnou zkouškou.

Studium zahrnuje teoretickou výuku a praktickou přípravu u soudu.

Ministerstvo spravedlnosti určuje obsah a rozsah studia i závěrečné zkoušky a vydává studijní řád.

Tomu, kdo úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků, vydá Ministerstvo spravedlnosti osvědčení o výsledku studia.

Přijímací zkoušku ke studiu může skládat uchazeč, který nabyl nejméně úplné střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou.

Ke studiu může být přijat uchazeč, který úspěšně složil přijímací zkoušku a je zaměstnancem soudu.

Účastník studia musí být po celou dobu studia zaměstnancem soudu.

Zkrácené studium je rovnocenné studiu podle § 15.

Zkrácené studium zahrnuje teoretické studium v délce 12 měsíců, které sestává z deseti týdenních studijních soustředění a individuálního studia a je ukončeno závěrečnou zkouškou stejného obsahu a rozsahu jako závěrečná zkouška podle § 15.

Ke zkrácenému studiu mohou být do čtyř let ode dne účinnosti tohoto zákona přijati zaměstnanci soudu, kteří byli v posledních pěti letech před účinností zákona činní jako soudní tajemníci a ke dni přijímací zkoušky nabyli nejméně dvouletou praxi v této činnosti, byli ke studiu doporučeni příslušným předsedou krajského soudu nebo vrchního soudu anebo předsedou Nejvyššího soudu a úspěšně složili přijímací zkoušku.

Účast na studijním soustředění podle odstavce 2 je překážkou v práci, za kterou náleží zaměstnanci náhrada mzdy, která se rovná jeho platu.

Po dobu zkráceného studia podle odstavce 2 má zaměstnanec nárok na pracovní volno v rozsahu dvou pracovních dnů před každým týdenním studijním soustředěním a deseti pracovních dnů před závěrečnou zkouškou. Za dobu pracovního volna náleží zaměstnanci náhrada mzdy, která se rovná jeho platu.