267/1994 Sb.: 1. 1. 1995 - 31. 12. 2013
267/1994 Sb.Druh
ZákonNázev
Zákon, kterým se mění a doplňuje občanský zákoníkAutor
ParlamentČástka
79/1994 Sb.Datum vyhlášení
30. 12. 1994Účinný od
1. 1. 1995Účinný do
31. 12. 2013
267
ZÁKON
ze dne 15. prosince 1994,
kterým se mění a doplňuje občanský zákoník
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 116/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:
| 1. | V § 33b odst. 5 se slova „vůči němu“ nahrazují slovy „vůči ní.“
| ||
| 2. | V § 40a se slova „589 a 701 odst. 1“ nahrazují slovy „589, § 701 odst. 1 a § 775“.
| ||
| 3. | § 685 odst. 1 zní: „(1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájem bytu je chráněn; pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených v zákoně.“.
| ||
| 4. | § 686 odst. 1 zní: „(1) Nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.“.
| ||
| 5. | V § 692 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nájemce je povinen po předchozí písemné výzvě umožnit pronajímateli nebo jím pověřené osobě, aby provedl instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakož i odpočet naměřených hodnot. Stejně je povinen umožnit přístup k dalším technickým zařízením, pokud jsou součástí bytu a patří pronajímateli.“.
| ||
| 6. | V § 694 se na konci připojuje tato věta: „V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.“.
| ||
| 7. | V § 706 odst. 1 se v první větě za slova „snacha, kteří“ vkládají slova „prokáží, že“ a v druhé větě za slova „výživou, jestliže“ vkládají slova „prokáží, že“.
| ||
| 8. | V § 709 se vypouštějí slova „byty trvale určené jako“.
| ||
| 9. | V § 710 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.
| ||
| 10. | § 711 odst. 1 písm. b) zní:
| ||
| 11. | V § 711 odst. 1 písm. h) se na konci doplňují slova „a nebo ho bez závažných důvodů užívá jen občas;“.
| ||
| 12. | § 711 se doplňuje novým odstavcem 5, který zní: „(5) Jestliže pronajímatel bez vážných důvodů nevyužil vyklizeného bytu k účelu, pro který soud k výpovědi nájmu přivolil, může soud na návrh nájemce rozhodnout, že pronajímatel je povinen dodatečně uhradit nájemci, který byt uvolnil stěhovací náklady a další náklady spojené s potřebnou úpravou náhradního bytu. Soud může dále uložit pronajímateli, aby nájemci uhradil rozdíl ve výši nájemného z dosavadního bytu a z bytu náhradního, až za dobu pěti let, počínaje měsícem, v němž se nájemce přestěhoval do náhradního bytu,. nejdéle však do doby, kdy nájemce ukončil nájem náhradního bytu. Právo nájemce na úhradu rozdílu v nájemném se v období pěti let nepromlčí. Jiné nároky nájemce nejsou tím dotčeny.“.
| ||
| 13. | § 712 zní: „§ 712
(1) Bytovými náhradami jsou náhradní byt a náhradní ubytování. (2) Náhradním bytem je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711 odst. 1 písm. a), b), e), f) a i), má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek zásadně rovnocenný bytu, který má vyklidit (přiměřený náhradní byt). Soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše než vyklizovaný byt. Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele z důvodů podle § 711 odst. 1 písm. b) a nájemce přestal vykonávat práci pro pronajímatele bez vážných důvodů, stačí při vyklizení poskytnout přístřeší; soud může rozhodnout, že z důvodů zvláštního zřetele hodných má nájemce právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt, nebo právo na náhradní ubytování. (3) V případech podle § 705 odst. 2 věty prvé postačí rozvedenému manželovi, který je povinen byt vyklidit, poskytnout náhradní ubytování; soud však z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodne, že rozvedený manžel má právo na náhradní byt. V případech podle § 705 odst. 1 a odst. 2 věta druhá má rozvedený manžel právo na náhradní byt; soud může, jsou-li proto důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že rozvedený manžel má právo jen na náhradní ubytování. (4) Náhradním ubytováním se rozumí byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce. (5) Skončil-li nájemní poměr výpovědí pronajímatele podle § 711 odst. 1 písm. c), d), g) a h), stačí při vyklizení poskytnout přístřeší. Jde-li o rodinu s nezletilými dětmi a skončil-li nájemní poměr výpovědí pro- najímatele podle § 711 odst. 1 písm. c) a d), může soud, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, rozhodnout, že nájemce má právo na náhradní ubytování, popřípadě na náhradní byt. Přístřeším se rozumí provizorium do doby, než si nájemce opatří řádné ubytování a prostor k uskladnění jeho bytového zařízení a ostatních věcí domácí a osobní potřeby. (6) Pokud má nájemce právo na bytovou náhradu, není tento nájemce povinen se z bytu vystěhovat a byt vyklidit, dokud pro něj není odpovídající bytová náhrada zajištěna; společní nájemci mají nárok jen na jednu bytovou náhradu.“.
| ||
| 14. | Za § 712 se vkládá nový § 712a, který zní: „§ 712a
V období mezi skončením nájemního poměru a posledním dnem lhůty k vyklizení bytu mají pronajímatel a osoba, jejíž nájemní poměr skončil, práva a povinnosti v rozsahu odpovídajícím ustanovením § 687 až 699 a přiměřeně § 700 až § 702 odst. 1.“.
| ||
| 15. | § 713 odst. 1 zní: „(1) Jestliže služební byt po smrti nájemce nebo po rozvodu jeho manželství užívají dále manžel, popřípadě osoby uvedené v § 706 odst. 1, nejsou povinny se z bytu vystěhovat, dokud jim není zajištěn přiměřený náhradní byt. To platí i v případě, jestliže nájemce služebního bytu opustí trvale společnou domácnost. V odůvodněných případech soud může rozhodnout, že stačí náhradní byt o menší podlahové ploše, nižší kvalitě a méně vybavený, popřípadě i byt mimo obec, než je vyklizovaný byt nebo náhradní ubytování.“.
| ||
| 16. | V § 714 druhá věta zní: „Nájemce družstevního bytu není povinen se z bytu vystěhovat, pokud mu není zajištěna bytová náhrada za podmínek stanovených v § 712.“.
| ||
| 17. | V § 719 se vypouští odstavec 2. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
| ||
| 18. | V části deváté - Závěrečná, přechodná a zrušovací ustanovení se připojuje hlava sedmá, která včetně nadpisu zní: „HLAVA SEDMÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ K ÚPRAVÁM ÚČINNÝM OD 1. LEDNA 1995 (zákon č. 267/1994 Sb.)
§ 879b
(1) Smlouvy o nájmu bytů uzavřené platně i v jiné než písemné formě jsou platné i nadále. (2) Ustanovení § 712 odst. 2 čtvrté věty se vztahují na nájemní smlouvy uzavřené po účinnosti tohoto zákona.“. |
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.