Nadpis „Základní zásady“ nad článkem III se vypouští.

Články III až X se vypouštějí.

Ve všech ustanoveních zákoníku práce se slovo „pracovník“ nahrazuje slovem „zaměstnanec“, slovo „pracovnice“ slovem „zaměstnankyně“ a slovo „občan“ slovy „fyzická osoba“, slovo „prokurátor“ a „vyšetřovatel prokuratury“, se nahrazují slovy „státní zástupce“, slova „pracovník prokuratury“ se nahrazují slovy „zaměstnanec státního zastupitelství“.

Ve všech ustanoveních zákoníku práce, kde je slovo „organizace“ použito ve smyslu právnické osoby, která zaměstnává občany v pracovněprávních nebo obdobných vztazích, se toto slovo nahrazuje slovem „zaměstnavatel“.

V § 84 odst. 1 a 3, § 85 odst. 1 a 2, § 87 odst. 1, 2 a 3, § 89 odst. 3, § 92 odst. 1, § 93 a 98 se slova „vedoucí organizace“ nahrazují slovem „zaměstnavatel“.

Pokud zákoník práce používá názvu „vláda České a Slovenské Federativní Republiky“, nahrazuje se tento název názvem „vláda“; název „Federální ministerstvo práce a sociálních věcí se nahrazuje názvem „Ministerstvo práce a sociálních věcí; název „vláda České republiky“ se nahrazuje názvem „vláda“; název „vláda Slovenské republiky“ se vypouští; názvy „federální ministerstvo“, „příslušné ministerstvo“, „ministerstva republik“ se nahrazují názvem „ministerstvo“, název „federální ústřední orgán“ se nahrazuje názvem „ústřední orgán“; slova „území Československé socialistické republiky“ se nahrazují slovy „území České republiky“ a slova „území České a Slovenské Federativní Republiky“ se nahrazují slovy „území České republiky“.

Stanoví-li zákoník práce současně kompetence federálních a republikových orgánů nebo republikových orgánů, nahrazují se tyto kompetence kompetencí orgánů České republiky.

Ve všech ustanoveních zákoníku práce se slova „společenská organizace“ nahrazují slovy „odborová organizace“ a slova „neoprávněný majetkový prospěch“ slovy „bezdůvodné obohacení“.

§ 1 odst. 1 zní:

„(1) Mezi zaměstnanci a zaměstnavateli vznikají pracovněprávní vztahy.“.

§ 3 včetně poznámky č. 1) zní:

„§ 3

Pracovní vztahy mezi družstvem a jeho členy se řídí zákoníkem práce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.¹)

__________

V části první hlavě druhé se za nadpis „Účastníci pracovněprávních vztahů“ vkládá § 7, který zní:

„§ 7

(1) Pracovněprávní vztahy podle tohoto zákoníku mohou vzniknout jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele.

(2) Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu.“.

§ 8 odst. 1 zní:

„(1) Zaměstnavateli se pro účely tohoto zákoníku rozumí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích, a pokudto stanoví zákon, též v obdobných pracovních vztazích.“.

V § 8 odst. 2 větě druhé se slova „společenských organizací“ nahrazují slovy „sdružení občanů podle zvláštního zákona ²⁹)“.

Poznámka č. ²⁹) zní:

__________

Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

„§ 8a

Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku.“.

V § 9 odst. 1 věta první zní: „Právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především jeho statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel; místo nich je mohou činit i osoby jimi pověřené.“.

V § 9 odstavec 4 se vypouští.

V § 11 odst. 1 se vypouštějí slova „(pracovněprávní způsobilost)“.

§ 11 odst. 2 zní:

„(2) Způsobilost fyzické osoby, která ukončí povinnou školní docházku v pomocné škole před dosažením 15 let věku, mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti a způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká dnem ukončení povinné školní docházky, nejdříve však dnem dosažení 14 let věku.“.

V § 12 odst. 2 se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“.

§ 15 odst. 1 zní:

„(1) Zaměstnanec i zaměstnavatel se mohou dát zastoupit jinou fyzickou osobou nebo jinou právnickou osobou.“.

V § 18 se vkládá nový odstavec 1, který zní:

„(1) Odborové orgány mají právo účastnit se pracovněprávních vztahů včetně kolektivního vyjednávání za podmínek stanovených zákonem.“.

Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.

V § 18 odst. 6 ve větě první se za slovo „hospodářského,“ vkládá slovo „obchodního“ a na konci se připojují slova „nebo zaměstnanců“.

V § 19 odst. 2 se vypouští slovo „bezplatně“ a dále slova „a hradí náklady spojené s jejich údržbou a technickým provozem“.

Poznámka č. 15) zní:

_____________

Za § 20 se vkládá nový § 21, který zní

„§ 21

(1) Pracovněprávní nároky s výjimkou nároků mzdových a na cestovní náhrady, které lze podle pracovněprávních předpisů upravit v kolektivních smlouvách, může zaměstnavatel u kterého nepůsobí odborová organizace, stanovit vnitřním předpisem.

(2) Pokud jsou některé pracovněprávní nároky upraveny kolektivní smlouvou i vnitřním předpisem, vydaným před vznikem odborové organizace, platí úprava obsažená v kolektivní smlouvě.

(3) Vnitřní předpis je neplatný, pokud nebyl vydán písemně, nebo je v rozporu s právními předpisy nebo byl vydán zaměstnavatelem, u něhož působí odborová organizace.“.

V § 22 se odstavec 2 vypouští. Odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

V § 22 odst. 2 věta první zní: „Příslušné odborové orgány mají právo vykonávat u zaměstnavatelů kontrolu nad dodržováním pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv.“.

Na konci se připojuje věta, která včetně poznámky č. 30) zní: „Týká li se kontrola osobních údajů zaměstnance, které jsou předmětem ochrany osobnosti, ³⁰) lze údaje poskytnout jen s předchozím souhlasem zaměstnance.

__________

V § 22 odst. 3 se slovo „vykonávají“ nahrazuje slovy „mohou vykonávat“.

V § 23 odst. 1 věta druhá zní: „Ústřední orgány mohou vydat pracovněprávní předpisy pro jednotlivá odvětví jen v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a právní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci též v dohodě s příslušným orgánem státního odborného dozoru.“.

V § 23 odst. 1 se vypouští věta třetí.

V § 23 odstavce 3 a 4 se vypouštějí.

Nadpis „Zabezpečení práva na práci“ nad § 24 až 26 se vypouští.

§ 24 a 25 se vypouštějí.

V § 27 odst. 3 se slova „společenských organizací“ nahrazují slovy „sdružení občanů podle zvláštního zákona²⁹)“ .

§ 27 odst. 4 a 5 znějí:

„(4) Jmenováním se pracovní poměr zakládá u vedoucích zaměstnanců, jmenovaných do funkce podle zvláštních předpisů, a u vedoucích zaměstnanců, které do funkce jmenuje u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel.

(5) Vedoucími funkcemi, do nichž u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, jmenuje statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel, jsou funkce vedoucích zaměstnanců

za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec,

§ 30 odst. 2 a 3 včetně poznámky č. ³¹) znějí:

„(2) Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s

(3) Zákaz podle odstavce 2 neplatí v případech, kdy fyzická osoba písemně požádá zaměstnavatele o sjednání pracovního poměru na dobu určitou.

__________

V § 35 odst. 2 se na konci připojuje věta: „Zaměstnanec musí být také řádně seznámen s kolektivní smlouvou a s vnitřními předpisy.“.

V § 37 odst. 1 se v písmenu d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

§ 38 odst. 4 zní:

„(4) Zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, může s ním sjednat v písemné dohodě, že ho dočasně přidělí k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě. V dohodě musí být uveden název právnické osoby nebo jméno a příjmení fyzické osoby, k níž se zaměstnanec přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. Vláda stanoví nařízením bližší podmínky dočasného přidělení zaměstnance.“.

V § 42 se odstavec 5 vypouští.

V § 48 odst. 1 se za písmeno d) doplňuje písmeno e), které zní:

§ 54 zní:

„§ 54

(1) Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže

(2) Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

(3) Zaměstnanec, který okamžitě zrušil pracovní poměr, má nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za výpovědní dobu.“.

§ 60 odst. 1 zní:

„(1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15 dnů zaměstnanci tento posudek vydat; zaměstnavatel však není povinen vydat mu jej dříve, než v době dvou měsíců před skončením jeho pracovního poměru. Pracovním posudkem jsou veškeré písemnosti týkající se hodnocení práce zaměstnance, jeho kvalifikace, schopností a dalších skutečností, které mají vztah k výkonu práce.“.

V § 60 odst. 3 se vypouští věta první.

Za § 60 se vkládá nadpis „Odstupné“.

Za nadpis „Odstupné“ se vkládají nové § 60a, 60b a 60c, které včetně poznámky č. ³²) znějí:

„§ 60a

(1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku.

(2) Pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek. ³²)

(3) Odstupné vyplácí zaměstnavatel po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud se se zaměstnancem nedohodne na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

__________

§ 60b

(1) Pokud zaměstnanec po skončení pracovního poměru nastoupí opět do zaměstnání u dosavadního zaměstnavatele před uplynutím doby dvou měsíců, je povinen tomuto zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.

(2) Poměrná část odstupného se stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby podle odstavce 1.

§ 60c

Odstupné nenáleží zaměstnanci,

V § 65 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní :

„(2) Zaměstnance, který byl do funkce zvolen nebo jmenován, lze z této funkce odvolat. Zaměstnanec se může této funkce též vzdát. Odvolání a vzdání se funkce musí být písemné a doručeno druhému účastníku, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se funkce, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se funkce uveden den pozdější.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V § 70 odst. 2 se vypouštějí slova „za podmínek stanovených v § 25 odst. 2 písm. e)“.

V § 73 odst. 2 část věty před dvojtečkou zní:

„(2) Zaměstnanci orgánů státní správy, soudů a státních zastupitelství, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby, Vězeňské služby, Kanceláře prezidenta republiky, kanceláře Parlamentu, Úřadu vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu pro legislativu a veřejnou správu, České národní banky a státních fondů, zaměstnanci chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou dále povinni“.

V písmenu b) části věty za středníkem se slova „vedoucím organizace“ nahrazují slovy „statutárním orgánem“.

§ 83 odst. 3 zní:

„(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou rozsah zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy a podmínky jejího zavádění a rozvržení.“.

V § 83 odst. 5 se na konci připojují slova „nebo stanovit ve vnitřním předpisu“.

V § 85 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Za podmínek stanovených v předchozích odstavcích lze nerovnoměrné rozvržení pracovní doby se zaměstnancem též dohodnout.“.

§ 85b se vypouští.

V § 87 se odstavec 1 vypouští. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.

§ 88 odst. 2 zní:

„(2) V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit, jakou dobu z doby potřebné k osobní očistě po skončení práce lze započítat do pracovní doby. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.“.

V § 89 odst. 5 ve větě druhé se za slova „lze dohodnout“ vkládají slova „nebo ve vnitřním předpisu stanovit,“.

V § 92 odst. 3 se slova „Vláda České a Slovenské Federativní Republiky pro organizace řízené federálními ústředními orgány, vláda České republiky a vláda Slovenské republiky pro ostatní organizace mohou“ nahrazují slovy „Vláda může“.

V § 92 se připojuje nový odstavec 4, který zní:

„(4) Za podmínek stanovených v předchozích odstavcích lze nepřetržitý odpočinek v týdnu též dohodnout.“.

§ 94 se vypouští.

V § 95 odst. 3 se za slova „v podnikové kolektivní smlouvě“ vkládají slova „nebo ve vnitřním předpisu“ a doplňuje se věta „Ve vnitřním předpisu však nelze stanovit rozsah pracovní pohotovosti podle odstavce 1.“.

§ 97 odst. 4 včetně poznámky č. ³³) zní:

„(4) Úřady práce mohou po projednání v poradních sborech ³³) na základě stanoviska příslušného odborového orgánu pro zaměstnavatele ve svém územním obvodu stanovit, ve kterých činnostech a v jakém rozsahu se na přechodnou dobu z vážných důvodů povoluje výkon dohodnuté práce přesčas nad hranice stanovené v předchozích odstavcích. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit bližší podmínky výkonu této práce.

__________

V § 99 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se nové odstavce 2 až 5, které včetně poznámky č. ³⁴) znějí:

„(2) Zaměstnancem pracujícím v noci se pro účely tohoto zákoníku rozumí zaměstnanec, který vykonává práce vyžadující, aby byly pravidelně konány v noci v rozsahu nejméně čtyř hodin po sobě jdoucích; tím nejsou dotčeny zvláštní zákony. ³⁴)

(3) Zaměstnavatelé jsou povinni zajistit, aby zaměstnanec pracující v noci, který o to požádá, byl vyšetřen lékařem

Úhradu poskytnuté zdravotní péče nelze po zaměstnanci požadovat.

(4) Zaměstnavatel je povinen pravidelně projednávat s příslušným odborovým orgánem otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a organizace práce v noci a zajišťovat pro zaměstnance pracující v noci přiměřené sociální služby, zejména možnost občerstvení.

(5) Pracoviště, na kterém se pracuje v noci, je zaměstnavatel povinen vybavit prostředky pro poskytnutí první pomoci včetně zajištění prostředků umožňujících přivolat rychlou lékařskou pomoc.

__________

§ 102 odst. 3 věta první zní: „V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří provozují podnikatelskou činnost, prodloužit dovolenou o další týdny nad výměru uvedenou v předchozích odstavcích.“.

V § 102 za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Vláda může stanovit nařízením prodloužení dovolené podle předchozího odstavce u zaměstnavatelů, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

V § 103 odst. 1 písm. b) se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské službě“.

V § 110b odst. 4 se slova „v § 102 odst. 4“ nahrazují slovy „v § 102 odst. 5“.

V § 116 odst. 4 větě třetí se slova „vedoucího organizace“ nahrazují slovy „vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem“.

V § 121 odst. 1 se dosavadní písmena l) a m) označují jako a) a b), dosavadní písmeno a) se vypouští. Dosavadní písmena b) až k) se označují jako c) až l).

§ 123 zní:

„§ 123

Ministerstvo spravedlnosti v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou odměny za pracovní pohotovost soudců a justičních čekatelů a způsob nařizování pracovní pohotovosti.“.

§ 124 odst. 4 zní:

„(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou jiné úkony v obecném zájmu, rozsah a podmínky krátkodobého uvolnění a poskytování náhrady mzdy.“.

V § 124 odst. 5 se ve větě první za slovo „smlouvách“ vkládají slova „nebo ve vnitřních předpisech“.

V § 125 odst. 1 se ve větě první za středníkemza slovo „smlouvách“ doplňují slova „nebo ve vnitřních předpisech“.

V § 125 odst. 3 se ve větě druhé za slovo „smlouvách“ doplňují slova „nebo ve vnitřních předpisech“.

V § 125 odst. 7 se ve větě druhé za slovo „smlouvy“ doplňují slova „nebo vnitřního předpisu“.

V § 126 se odstavec 1 vypouští. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

V § 126 nově označený odstavec 3 zní:

„(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou poskytování pracovních úlev a hmotného zabezpečení zaměstnanců studujících při zaměstnání a zaměstnanců při účasti na školení uvedených v odstavci 1, popřípadě i výši náhrady mzdy poskytované po dobu tohoto školení.“.

V § 128 odst. 3 se za slovo „v kolektivních smlouvách“ vkládají slova „nebo ve vnitřních předpisech“.

§ 131 včetně poznámky č. 35) zní:

„§ 131

Zaměstnavatel poskytuje za podmínek a ve výši stanovené zvláštním zákonem 35) zaměstnancům náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které jim vzniknou při plnění pracovních povinností. Za podmínek a ve výši dohodnuté v kolektivní smlouvě nebo stanovené ve vnitřním předpisu poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, pokud jich používají s jeho souhlasem; to se nevztahuje na používání motorového vozidla, používaného se souhlasem zaměstnavatele pro výkon práce. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.

__________

§ 132 zní:

„§ 132

(1) Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a stálé zlepšování pracovního prostředí je rovnocennou a neoddělitelnou součástí plnění výrobních a pracovních úkolů.

(2) Znalost předpisů k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů.“.

§ 133 odst. 1 včetně nadpisu zní:

„§ 133

Povinnosti zaměstnavatele

(1) Zaměstnavatelé jsou v rozsahu své působnosti povinni vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci v souladu s předpisy o bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a o ochraně zdraví při práci. Zejména jsou povinni:

V § 133 odst. 2 se na konci připojuje věta, která zní: „Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.“.

§ 133 odst. 6 zní:

„(6) Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci více zaměstnavatelů, jsou tito zaměstnavatelé povinni zajišťovat koordinovaný postup pro zabezpečení bezpečnosti a ochrany zdravípři práci.“.

V § 133 se za odstavec 6 doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámky č. ³⁶) znějí:

„(7) Veškeré náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví pri práci hradí zaměstnavatel.

(8) Ministerstvo práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou bližší podmínky týkající se bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení, evidence a registrace pracovních úrazů, hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení. Působnost orgánů stanovených zvláštními předpisy tím není dotčena.³⁶) Ministerstvo práce a sociálních věcí určuje vyhláškou, která technická zařízení se považují za vyhrazená. Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví stanoví vyhláškou rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a specifických účinných doplňků stravy.

__________

§ 134 včetně nadpisu se vypouští.

§ 135 odst. 1, 2 a 3 včetně nadpisu znějí:

„§ 135

Práva a povinnosti zaměstnanců

(1) Zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o nevyhnutelných rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením. Zaměstnanci se účastní na řešení otázek souvisejících s bezpečností a ochranou zdraví při práci zejména prostřednictvím odborové organizace.

(2) Zaměstnanci jsou oprávněni odmítnout výkon práce, o níž mají důvodně za to, že bezprostředně a vážně ohrožují jejich život a zdraví, popřípadě život a zdraví jiných fyzických osob.

(3) Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svych možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Zejména je povinen:

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4; dosavadní odstavec 4 se vypouští.

V § 135 odst. 5 se slova „[odstavec 2 písm. b)]“ nahrazují slovy „[odstavec 3 písm. d)]“.

§ 136 odst. 2 zní:

„(2) O opatřeních provedených podle předchozího odstavce písm. c) nebo d) jsou odborové orgány povinny neprodleně vyrozumět příslušný orgán státmho odborného dozoru. Požádá-li o to zaměstnavatel příslušný orgán státního odborného dozoru, je tento orgán povinen přezkoumat opatření odborového orgánu; až do jeho rozhodnutí platí opatření odborového orgánu.“.

§ 137 včetně poznámky č. ³⁷) zní:

„§ 137

Ustanovení části druhé hlavy páté platí přiměřeně pro

__________

§ 139 zní:

„§ 139

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, odstraňovat rizikové a namáhavé práce a zřizovat, udržovat a zlepšovat zařízení pro zaměstnance, včetně vzhledu a úpravy pracovišť.

(2) Zaměstnavatelé zřizují, provozují a udržují zdravotnická zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy.“.

§ 140 včetně poznámky č. 38) zní:

„§ 140

(1) Zaměstnavatelé jsou povinni umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemají vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu.

(2) V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit bližší vymezení okruhu zaměstnanců (bývalých zaměstnanců), kterým se stravování poskytuje, organizaci tohoto stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem, pokud nejsou tyto otázky upraveny obecně nebo pro určený okruh zaměstnavatelů zvláštním předpisem. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Tím nejsou dotčeny daňové předpisy.³⁸)

__________

§ 141 se vypouští.

V § 143 odst. 1 se ve větě první za slova „po určitou dobu“ doplňují slova „, nejdéle po dobu pěti let,“.

§ 143 odst. 2 zní:

„(2) Zaměstnavatel může se zaměstnancem uzavřít dohodu podle předchozího odstavce také při prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 100 000 Kč; v takovém případě nelze prohloubení kvalifikace zaměstnanci uložit.“.

V § 143 odst. 8 věta první zní: „V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu lze vymezit další případy, kdy nevzniká povinnost zaměstnance k úhradě nákladů; přitom je rozhodná kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis, které byly účinné v době uzavření dohody podle odstavce 1.“.

§ 148a se.vypouští.

V § 150 odst. 2 věta druhá zní: „Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou práce a pracoviště, které jsou zakázány všem ženám, těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.“.

§ 151 a 152 včetně nadpisů se vypouštějí.

V § 153 odst. 1 se doplňuje věta druhá, která zní: „Požádá-li těhotná žena pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět.“.

§ 154 odst. 1 zní:

„(1) Těhotné ženy a ženy pečující o děti do věku osmi let smějí být vysílány na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost.“.

Odstavec 2 se vypouští a odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

V § 156 odst. 3 se vypouštějí slova „prací v noci, i když je noční práce žen výjimečně povolena, ani“.

V § 157 odst. 2 se slova „zpravidla však vždy nejméně na dobu jednoho měsíce“ vypouštějí.

V § 162 ve větě první se vypouštějí slova „152 a“.

V § 165 ve větě za středníkem se slova „společenské organizace“ nahrazují slovy „sdružení občanů podle zvláštního zákona²⁹)“.

§ 166 odst. 2 zní:

„(2) Zaměstnavatel nesmí používat takový způsob odměňování prací, při kterých jsou mladiství zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti mladistvých zaměstnanců.“.

V § 167 odst. 2 věta druhá zní: „Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem hospodářství a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání.“.

Věta třetí se vypouští.

§ 167 odst. 4 zní:

„(4) Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou podle odstavce 2 i na zaměstnance ve věku blízkém věku mladistvých.“.

V § 170 odst. 3 ve větě druhé se vypouštějí slova: „v souladu se zvláštními předpisy ⁹)“ a na konci se připojují věty, které včetně poznámky č. ³⁹⁾ znějí:

„Při kontrole a prohlídce podle věty první musí být dodrženy právní předpisy o ochraně osobní svobody ³⁹) a nesmí být ponižována lidská důstojnost. Osobní prohlídky může provádět jen osoba stejného pohlaví.

__________

V § 171 odst. 2 se slovo „spolupracovníky“ nahrazuje slovy „ostatní zaměstnance“.

V § 179 odst. 2 se slova „trojnásobku“ nahrazují slovy „čtyřapůlnásobku“.

V § 179 odst. 3 se slova „jestliže by její neuhrazení odporovalo pravidlům slušnosti a občanského soužití“ vypouštějí.

V § 180 věta druhá se vypouští.

V § 183 se odstavce 2 a 3 vypouštějí a zároveň se zrušuje číslování odstavců.

§ 183 zní:

„§ 183

Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud náhradu škody přiměřeně snížit.“.

V § 184 odst. 4 větě první se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“ a ve větě druhé se vypouštějí slova „odst. 1 věty druhé a třetí“.

V § 185 se odstavec 1 vypouští. Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.

V § 185 odst. 1 se slova „vedoucí organizace“ nahrazují slovy „vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem“.

V § 185 odst. 4 větě druhé se slova „vedoucí organizace“ nahrazují slovy „vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem“.

§ 186 se vypouští.

V § 191 odst. 1 písm. b) se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“.

V § 191 odst. 2 písm. b) se slova „omamných prostředků“ nahrazují slovy „návykových látek“.

V § 195 odst. 1 ve větě první se slova „po dobu 12 po sobě následujících měsíců od vzniku nároku“ vypouštějí.

V § 195 odst. 1 ve větě druhé se slova „ke zvýšení přiznaných důchodů podle těchto předpisů,“ vypouštějí.

V § 195 se odstavec 2 vypouští. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

V § 199 odst. 2 ve větě první se vypouštějí slova „odst. 2“, slova „odst. 5“ se nahrazují slovy „odst. 4“.

V § 199 se odstavec 4 vypouští.

§ 200 odst. 1 zní:

„(1) Jednorázové odškodnění přísluší manželu a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Dítěti přísluší ve výši 25 000 Kč, manželu ve výši 15 000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 15 000 Kč poskytne též rodičům zemřelého. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit částky vyšší. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.“.

V § 204 odst. 2 se slova „2000 Kčs“ nahrazují slovy „5000 Kč“.

V § 205b odst. 1 se za větu první připojuje věta: „Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat i náhradu jiné škody.“.

§ 206 zní:

„§ 206

(1) Ustanovení této hlavy se vztahují na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce a v rozsahu stanoveném nařízením vlády i na fyzické osoby se změněnou pracovní schopností, které nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, na žáky základních škol; základních uměleckých škol, učilišť, středních odborných škol a speciálních škol, studenty vysokých škol, členy dobrovolných požárních sborů a báňských záchranných sborů, fyzické osoby, které na výzvu orgánu státní správy nebo orgánu obce nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu proti živelní události nebo při odstraňování jejích následků, fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované obcí vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, členy družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při dohodnuté činnosti pro družstvo, zdravotníky Červeného kříže, dárce krve, členy Horské služby, fyzické osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, fyzické osoby, které dobrovolně vykonávají pečovatelskou službu sociálního zabezpečení, fyzické osoby, které byly zaměstnavatelem pověřeny určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti, jakož i na sportovní reprezentanty České republiky, kteří utrpí úraz při účasti na sportovní přípravě, mistrovských a mezinárodních soutěžích.

(2) Ustanovení § 187 až 205c se vztahují též na příslušníky ozbrojených sil v činné službě.“.

§ 227 a 227a se vypouštějí.

§ 239b zní:

„§ 239b

(1) Výši odměny a podmínky pro její poskytování v závislosti na druhu a způsobu vykonávané práce nebo činnosti sjedná zaměstnavatel se zaměstnancem v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti. Při sjednání výše odměny je zaměstnavatel povinen dbát ustanovení § 7 odst. 2.

(2) Je-li obsahem dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti poskytování náhrad výdajů spojených s výkonem práce, které se řídí zvláštními předpisy,35) sjedná se vždy odděleně od ujednání o odměně za vykonanou práci.“.

V § 244 odst. 2 se věta čtvrtá vypouští.

§ 248 zní:

„§ 248

(1) Nárok na náhradu škody na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, a nárok na náhradu škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli úmyslně, může zaměstnavatel zajistit též písemnou smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitosti, kterou vlastní zaměstnanec.

(2) Ke smlouvě podle odstavce 1 je třeba vkladu do katastru nemovitostí. Zástavní právo vzniká dnem vkladu do katastru nemovitostí. Řízení o povolení vkladu se zahajuje na návrh zaměstnavatele.

(3) Dokud zástavní právo trvá, je převod nemovitosti bez souhlasu zaměstnavatele neplatný.

(4) Pořadí a způsob uspokojení nároků zajištěných zástavním právem při výkonu rozhodnutí upravuje občanský zákoník.

(5) Zánikem nároku podle odstavce 1 zástavní právo zanikne.“.

Za § 251 se vkládají nové § 251a a 251b, které znějí:

„§ 251a

Smrtí zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, přecházejí na jeho dědice práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů.

§ 251b

K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených zákonem.“.

V § 261 odst. 4 ve větě první se za slova „ § 53 odst. 2,“ vkládají slova „ § 54 odst. 2,“ a slova“ § 102 odst. 5“ se nahrazují slovy „ § 102 odst. 6“.

V § 267 se vypouštějí odstavce 4 a 5.

V § 269 se vypouštějí odstavce 1 a 2. Zároveň se zrušuje číslování odstavců.

§ 270 odst. 1 zní:

„(1) Osamělí zaměstnanci, kteří trvale pečují o dítě mladší než jeden rok, smějí být vysíláni na pracovní cesty mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště a smějí být zaměstnáváni prací přesčas jen se svým souhlasem; přeložit je a zaměstnávat je noční prací lze jen na jejich žádost.“.

Nadpis „Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů“ nad § 270a se vypouští.

§ 270a a 270b se vypouštějí.

§ 271 se vypouští.

V § 272 se vypouštějí odstavce 3 a 6.

Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.

§ 272 odst. 5 zní:

„(5) U zaměstnavatelů, kteří nejsou v působnosti odvětvových ústředních orgánů, se na práva a povinnosti vyplývající z ustanovení § 85, 85a, § 90 odst. 3, § 95 odst. 2, § 96 odst. 3, § 105 odst. 4, § 150 odst. 2 a § 167 odst. 2 použijí přiměřeně pracovněprávní předpisy vydané pro zaměstnavatele s obdobnou činností.“.

V § 273 odst. 1 se za slovo „protiepidemické,“ vkládají slova „předpisy o bezpečnosti technických zařízení a“. V odstavci 2 se vypouštějí slova „nad bezpečností práce a technických zařízení“.

§ 275 odst. 1 zní:

„(1) Zjišťování a používání průměrného výdělku upravuje zvláštní zákon. ³²)“.

§ 17 odst. 1 věta druhá se vypouští.

§ 17 odst. 9 včetně poznámky č. 10) zní:

„(9) Bližší úpravu zjišťování průměrného výdělku lze sjednat v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu.10) Pro zjišťování průměrného výdělku pro účely zjišťování náhrady škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání lze v kolektivní smlouvě sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit, že rozhodným obdobím je předchozí kalendářní rok, bude-li takto určené rozhodné období pro zaměstnance výhodnější.

__________

Nárok na odstupné zaměstnance, jemuž byla dána výpověď podle § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo s nímž byla uzavřena dohoda o rozvázání pracovního poměru z týchž důvodů přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy a kolektivními smlouvami.

Povolení výkonu dohodnuté práce přesčas podle dosavadního znění § 97 odst. 4 zůstávají v platnosti nejdéle do 31. srpna 1994.

Do doby nabytí účinnosti zvláštní právní úpravy se řídí závodní stravování zaměstnanců zaměstnavatelů, kteří mají povahu rozpočtové a příspěvkové organizace1) nařízením vlády ČSSR č. 137/1989 Sb., o závodním stravování.

Dohody sjednané podle § 143 před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.

Podle dosavadního znění § 179 odst. 2 se posuzuje výše náhrady škody způsobené z nedbalosti, jestliže škoda vznikla před účinností tohoto zákona.

Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ( § 195) a náhrady nákladů na výživu pozůstalých ( § 199), je-li to pro zaměstnance či pozůstalé příznivější, se provede i u zaměstnanců a pozůstalých, kterým náhrada příslušela před 1. červnem 1994; to platí i pro náhrady, o nichž bylo před 1. červnem 1994 pravomocně rozhodnuto nebo jejichž výše byla dohodnuta.

Dohody uzavřené podle § 227a před účinností tohoto zákona, jakož i povinnost zaměstnavatele stanovená dosavadním § 227a odst. 2, se řídí dosavadními předpisy.

Pracovní poměry, sjednané podle dosavadního ustanovení § 269 odst. 1 a 2, se ode dne účinnosti tohoto zákona posuzují podle tohoto zákona.

zákon č. 195/1991 Sb., o odstupném poskytovaném při skončení pracovního poměru, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., o změnách v nemocenském a sociálním zabezpečení a některých pracovněprávních předpisů;

nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů;

nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 14/1991 Sb., kterým se mění a doplňuje nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 121/1990 Sb., o pracovněprávních vztazích při soukromém podnikání občanů;

nařízení vlády České republiky č. 213/1990 Sb., kterým se stanoví pro pracovníky ve zvláštním zapojení odchylky od zákoníku práce;

nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 137/1989 Sb., o závodním stravování;

vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 425/1991 Sb., o odměňování prací konaných mimo pracovní poměr;

výnos Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 3/1990 o době osobní očisty horníků po skončení práce v podzemí, vyhlášený pod č. 405/1990 Sb.