poslance a senátora Parlamentu (dále jen „poslanec“),

člena vlády,

prezidenta republiky,

soudce Ústavního soudu,

člena, viceprezidenta a prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,

člena, místopředsedy a předsedy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „představitel“),

soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu (dále jen „soudce“),

poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky (dále jen „poslanec Evropského parlamentu“).

Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží

Poslanci Evropského parlamentu náleží plat , pokud mu není plat vyplácen z rozpočtu Evropské unie.

Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za podmínek dále stanovených.

Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.

Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.¹

Od 1. ledna do 31. prosince 2010 činí plat poslance, představitele a poslance Evropského parlamentu 96 % platu podle tohoto zákona a podle čl. XLVIII zákona č. 261/2007 Sb.

Náhrady výdajů spojených s výkonem funkce jsou peněžitá plnění poskytovaná za podmínek, ve výši a ve formách dále stanovených. Představiteli a soudci, o nichž to stanoví tento zákon, se nahrazují

Náhrady výdajů uvedených v odstavci 1 se poskytují formou

Náhrady výdajů podle odstavce 2 písm. a) se stanoví procentem z platové základny (§ 3 odst. 3) a zaokrouhlují se na 100 Kč nahoru.

Naturální plnění jsou věcná plnění a služby poskytované nebo hrazené za podmínek, v rozsahu a ve formách dále stanovených. Představiteli nebo soudci, o nichž to stanoví tento zákon, náleží tato naturální plnění:

Naturální plnění uvedená v odstavci 1 se poskytují

Pokud z provozních nebo jiných vážných důvodů nelze poskytnout naturální plnění, náleží místo tohoto plnění náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění, jestliže lze účelu, pro který byl nárok na naturální plnění stanoven, dosáhnout i peněžitým plněním.

Odchodné je peněžité plnění poskytované představiteli, s výjimkou prezidenta republiky a člena Nejvyššího kontrolního úřadu, v souvislosti s ukončením výkonu funkce, pokud mu v době tří měsíců po skončení výkonu funkce nepřísluší plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce.

Odchodné náleží ve výši měsíční částky platu ( § 3), který příslušel představiteli v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce, k níž se přičte násobek této částky a počtu celých ukončených let výkonu této funkce představitele, nejvýše však čtyř ukončených let.

Odchodné se poskytuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1. Jestliže představiteli v této době příslušel plat za výkon téže nebo jiné funkce představitele nebo soudce, poskytne se mu poměrná část odchodného odpovídající délce doby, za kterou mu tento plat nepříslušel.

Na žádost představitele se mu po skončení výkonu funkce poskytne přiměřená záloha na odchodné, která se zúčtuje po uplynutí doby uvedené v odstavci 1.

Soudci náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem, který se stanoví podle počtu let započtené doby pro soudce

Platový koeficient stanovený v odstavci 1 se zvyšuje

Soudci Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,84. Platový koeficient soudce se zvyšuje

Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.

Místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,27.

Soudci, který na příkaz předsedy soudu zastupuje v plném rozsahu činnosti po dobu delší než čtyři týdny nepřítomného soudce, vykonávajícího vyšší funkci, náleží od prvého dne zastupování zvýšení koeficientu stanovené v odstavci 2 nebo 3 pro funkci zastupovaného soudce; dosavadní zvýšení koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) soudci po dobu zastupování nenáleží. Zvýšení koeficientu nenáleží, je-li zastupování součástí pracovních povinností soudce.

Po dobu dočasného přidělení k jinému soudu náleží soudci dosavadní plat nebo plat, který by mu náležel při trvalém výkonu funkce, pro jejíž výkon byl k jinému soudu dočasně přidělen, je-li tento plat vyšší.

Soudci je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas.³ To neplatí o práci přesčas konané v noci⁴ a v den pracovního klidu.⁵

Za hodinu práce přesčas uvedené v odstavci 1 větě druhé náleží soudci část platu stanoveného podle § 28 odst. 1 a 2 připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas konal, zvýšená o 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se soudce s předsedou příslušného soudu nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li příslušný předseda soudu soudci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, náleží soudci část platu a její zvýšení podle věty první.

Soudci náleží vyšší platový koeficient od prvého dne kalendářního měsíce, v němž dosáhl počtu let stanoveného v § 28 odst. 1.

Soudci náleží zvýšení platového koeficientu podle § 28 odst. 2 písm. a) až i) a podle § 28 odst. 3 písm. a) a b) od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém došlo ke skutečnosti, která zakládá nárok na toto zvýšení; nárok zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, v němž pominula skutečnost odůvodňující zvýšení platového koeficientu. Při souběhu nároků na zvýšení platových koeficientů náleží soudci pouze zvýšení platového koeficientu, které je vyšší.

Do doby stanovené v § 28 odst. 1 pro určení platového koeficientu (dále jen „rozhodná doba“) se započítává

Doba, po kterou soudce nemohl vykonávat tuto funkci z důvodů uvedených ve zvláštním zákoně,⁶ se posuzuje jako doba podle odstavce 1 písm. b).

Z důvodů hodných zvláštního zřetele může ministr spravedlnosti započíst i jiné doby, než jsou uvedeny v odstavcích 1 a 2.

Do rozhodné doby se započítává také doba

Při hodnocení rozhodné doby pro zvýšení platového koeficientu soudci okresního soudu z 1,01 na 1,14, krajského soudu z 1,09 na 1,26 a vrchního soudu z 1,17 na 1,33 lze postupovat podle předchozích ustanovení pouze za podmínky, že soudce v jejím průběhu skutečně vykonával funkci soudce nejméně po dobu tří let, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4. Do splnění podmínky stanovené ve větě první náleží soudci okresního soudu plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,01, krajského soudu ve výši 1,09 a vrchního soudu ve výši 1,17; po jejím splnění se rozhodná doba určí podle postupu stanoveného v odstavcích 1 až 4.

Soudci se započítají ke dni účinnosti tohoto zákona do rozhodné doby všechny doby, které byly započteny podle předchozích předpisů.

Soudci náleží

Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží

Předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu náleží naturální plnění podle

Předsedovi Nejvyššího soudu a předsedovi Nejvyššího správního soudu náleží dále naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) a místopředsedovi Nejvyššího soudu a místopředsedovi Nejvyššího správního soudu podle § 6 odst. 1 písm. b).

Předsedovi vrchního soudu náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. b) a i).

Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží plat ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce.

Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli plat stanovený tímto zákonem, který je vyšší.

Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce,⁹ a soudci nenáleží, pokud se dále nestanoví jinak, plat za dobu, po kterou dočasně nevykonává funkci z důvodů, pro které se podle zákoníku práce zaměstnancům neposkytuje náhrada mzdy,¹⁰ pokud se dále nestanoví jinak.

Představiteli, jehož výkon funkce se řídí zvláštním právním předpisem a zákoníkem práce, a soudci, kteří byli uznáni dočasně práce neschopnými nebo jim byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat ve snížené výši, a to ve výši 60 % průměrného výdělku, s výjimkou prvních 3 pracovních dnů, za které při dočasné pracovní neschopnosti plat nepřísluší. Ostatním představitelům a poslancům Evropského parlamentu přísluší v období od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) do čtrnáctého kalendářního dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) plat za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu; plat nepřísluší za období prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti a v období prvních 3 kalendářních dnů nařízené karantény přísluší za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 60 % jedné třicetiny platu. Plat stanovený podle věty první a druhé se snižuje o 50 %, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu^10a. Pro účely stanovení sníženého platu podle věty první se zjištěný průměrný výdělek upravuje shodným způsobem jako průměrný výdělek pro stanovení náhrady platu podle § 192 zákoníku práce; pro účely stanovení výše platu ve snížené výši podle věty druhé se jedna třicetina platu upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenského z nemocenského pojištění. Výše platu ve snížené výši za jednotlivý den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Při dočasné pracovní neschopnosti vzniklé z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se však poskytuje plat v plné výši od počátku do čtrnáctého kalendářního dne a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 do dvacátého prvního kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti.

Prezidentu republiky náleží plat i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává.

Představiteli a poslanci Evropského parlamentu náleží plat do dne ukončení výkonu funkce.

Soudci náleží plat do dne ukončení pracovního vztahu.

Představiteli náleží jednoúčelová paušální náhrada a víceúčelová paušální náhrada a soudci víceúčelová paušální náhrada ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce, pokud se dále nestanoví jinak.

Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli náhrady uvedené v odstavci 1 spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli pouze náhrady výdajů stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele.

Za dobu, po kterou představitel nebo soudce dočasně nevykonává funkci, se krátí náhrady výdajů podle odstavce 1 v poměru k délce této doby. Prezidentu republiky náleží náhrada výdajů podle § 15 i po dobu, po kterou funkci dočasně nevykonává.

Představiteli, poslanci Evropského parlamentu a soudci náleží naturální plnění ode dne, v němž splnil zákonné podmínky pro výkon funkce, do dne ukončení výkonu funkce. Prezidentu republiky a členu vlády náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a) ještě po tři kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž došlo k ukončení výkonu funkce, pokud mu v této době nevznikl nárok na stejné naturální plnění.

Při současném výkonu dvou funkcí představitele náleží představiteli naturální plnění spojené s výkonem funkce, pro kterou tento zákon stanoví vyšší plat. Při současném výkonu funkce poslance a funkce jiného představitele náleží představiteli naturální plnění stanovené pro výkon funkce tohoto jiného představitele a naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. f).

Plat a další náležitosti podle tohoto zákona poskytuje orgán, v němž představitel nebo soudce vykonává svoji funkci, kancelář komory Parlamentu, Úřad vlády České republiky a Kancelář prezidenta republiky. Poslanci Evropského parlamentu poskytuje plat a další náležitosti podle tohoto zákona Kancelář Poslanecké sněmovny. Poslanec Evropského parlamentu je povinen Kancelář Poslanecké sněmovny informovat o všech skutečnostech, které mohou ovlivnit jeho nároky podle tohoto zákona. Plat a další náležitosti jsou splatné ve shodných termínech jako u zaměstnanců uvedených orgánů.¹¹

Srážky z platu lze provést jen na základě dohody o srážkách z platu. Bez této dohody lze srazit z platu výhradně částky ze stejného důvodu¹² a ve stejném rozsahu a pořadí¹³ jako u zaměstnanců v pracovním poměru.

Nárok na plata na náhrady výdajů lze uplatnit do tří let ode dne, kdy mohl být uplatněn poprvé. Nárok na naturální plnění zaniká dnem ukončení výkonu funkce, pokud tento zákon nestanoví jinak ( § 36 odst. 1).

Pro odchodné platí ustanovení odstavců 1 až 3 obdobně.

Odchodné se pro účely daně z příjmů považuje za plat.

Bylo-li představiteli poskytnuto odchodné, které mu nenáleželo nebo které mu náleželo v nižší než poskytnuté částce, je představitel povinen odchodné, popřípadě jeho nenáležející část, vrátit tomu, kdo mu odchodné poskytl.

Poslanec, který se v období jednoho kalendářního měsíce bez řádné omluvy neúčastnil dvou jednacích dnů komory Parlamentu nebo jejího orgánu, do něhož byl zvolen, ztrácí nárok na polovinu platu a polovinu paušálních náhrad, které by mu jinak náležely za měsíc následující. Při neomluvené neúčasti na nejméně čtyřech jednacích dnech ztrácí poslanec nárok na náležitosti uvedené ve větě prvé v plné výši. O důvodech ztráty nároku rozhoduje orgán komory Parlamentu pověřený komorou.

Náležitosti podle tohoto zákona, s výjimkou naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. f), nenáleží poslanci po dobu, po kterou vykonává funkci vedoucího nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu státní správy, v jehož če le není člen vlády, náměstka ministra, zaměstnance Kanceláře prezidenta republiky nebo zaměstnance Nejvyššího kontrolního úřadu.

Platová základna pro určení platu činí v době od účinnosti tohoto zákona do 30. června 1996 54,2 % základny stanovené v § 3 odst. 3; to neplatí pro určení platu prezidenta republiky.

Představiteli a soudci, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává funkci, náleží plat a další náležitosti podle tohoto zákona od prvého dne kalendářního měsíce, v němž nabývá tento zákon účinnosti; plat a další náležitosti podle dosavadních předpisů mu za tento měsíc nenáleží.

Poslanci náleží náhrada výdajů podle § 9 odst. 2 do doby úpravy nároků průvodců a osobních asistentů těžce zdravotně postižených občanů zvláštním předpisem.

poslaneckém platu, základním platu, pevném platu, měsíčním platu, příplatcích a funkčních příplatcích, rozumí se tím plat podle tohoto zákona,

dietách, úhradě věcných výdajů, popřípadě nákladů za služby potřebné pro výkon funkce, paušálních náhradách věcných výdajů, paušální náhradě za cestovné, cestovní náhradě při cestách do zahraničí a náhradě za ubytování v prokázané výši, rozumí se tím náhrady výdajů podle tohoto zákona,

bezplatném užívání prostředků veřejné hromadné dopravy, bezplatném užívání nebo užívání přiměřeně vybaveného bytu, bezplatném užívání služebního vozidla a právu na přednostní nebo bezplatné zřízení nebo na bezplatné používání jedné nebo dvou účastnických telefonních stanic, rozumí se tím naturální plnění podle tohoto zákona.

zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 90/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.,

zákon České národní rady č. 391/1991 Sb., o platových poměrech soudců, státních notářů, justičních a notářských čekatelů, ve znění zákona České národní rady č. 7/1993 Sb. a zákona č. 304/1993 Sb.,

§ 6 čl. II a III zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.,

§ 47 odst. 1 až 10 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.,

§ 126 až 130 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb.