Rostlinolékařská péče je souhrnem právních, technických, organizačních a odborných opatření za účelem uchování zdraví rostlin a ochrany rostlinných produktů.

Rostlinami jsou celé rostliny způsobilé k růstu nebo rozmnožování nebo tyto jejich části: plody v botanickém smyslu s výjimkou hluboce zmrazených; zelenina s výjimkou hluboce zmrazené; hlízy, cibule, oddenky a jiné vegetativní části rostlin použitelné k pěstování; řezané květiny; větve s listy a uříznuté stromky s listy; kultury rostlinných pletiv; semena v botanickém smyslu s výjimkou těch, která nejsou určena k pěstování.

Rostlinnými produkty jsou produkty rostlinného původu a části rostlin nezpracované nebo zpracované jednoduchým způsobem, například sušením nebo mechanicky, pokud nejsou rostlinami; dřevo je rostlinným produktem, pokud má zachován alespoň zčásti přirozený oblý povrch, s kůrou nebo bez kůry, nebo pokud je ve formě štěpků, třísek, pilin, dřevního odpadu nebo odřezků nebo ve formě pomocného dřeva použitého při ložení zásilek, prokladů, palet nebo obalového materiálu sloužícího pro přepravu předmětů a představuje riziko z hlediska zdravotního stavu rostlin.

Jiným předmětem se rozumí jakýkoliv předmět jiný než rostlina nebo rostlinný produkt, který může být nositelem škodlivého organismu a podléhá úředním opatřením.

Škodlivými organismy jsou rostliny, živočichové nebo původci chorob, kteří působí nebo mohou způsobovat poškození rostlin nebo rostlinných produktů.

Karanténními škodlivými organismy jsou škodlivé organismy, které by mohly způsobit hospodářské škody na území, v němž se dosud nevyskytují nebo v němž jsou jen omezeně rozšířeny, a proti nimž se uplatňují úřední opatření.

Poruchy jsou škodlivé změny způsobené na rostlinách nepříznivými fyzikálními a chemickými faktory.

Chemické a biologické přípravky na ochranu rostlin (dále jen „přípravky“) jsou účinné látky, popřípadě další látky zpracované do formy, v níž jsou uváděny do oběhu a dodávány uživateli, určené k

Účinné látky jsou látky nebo organismy včetně virů mající obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům nebo na rostliny, části rostlin nebo rostlinné produkty; za látky se považují přirozeně se vyskytující nebo vyrobené chemické prvky a jejich sloučeniny včetně nečistot nevyhnutelně vznikajících ve výrobním procesu.

Rezidua přípravků jsou jedna nebo více látek přítomných v nebo na rostlinách nebo rostlinných produktech či potravinách rostlinného nebo živočišného původu nebo jinde přítomných v životním prostředí po použití přípravků, včetně jejich metabolitů a produktů vznikajících při jejich rozkladu nebo jako reakční produkt.

Integrovaná ochrana rostlin je racionální uplatňování kombinace biologických, biotechnologických, chemických a pěstitelských opatření, při němž je použití chemických přípravků na ochranu rostlin omezeno na minimum nezbytné pro udržení výskytu škodlivých organismů na úrovni, kdy nezpůsobují hospodářsky nepřijatelné škody nebo ztráty.

Zacházením s přípravky je jejich uvádění do oběhu a používání fyzickými a právnickými osobami.

Mechanizačními prostředky na ochranu rostlin (dále jen „mechanizační prostředky“) jsou stroje a technická zařízení včetně doplňujících technologických součástí a příslušenství určené k aplikaci přípravků nebo k přímému hubení škodlivých organismů.

Uváděním do oběhu je nabízení k prodeji, prodej, obchodní skladování, přeprava, vývoz a dovoz za účelem prodeje nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jinou osobu při podnikání.^1a

Zásilkou je množství rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, které se přepravuje z jedné země do druhé a na které je vystavováno, pokud je vyžadováno, jedno rostlinolékařské osvědčení. Zásilka může být složena z jedné nebo více partií.

Partií je množství rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, které je identifikovatelné zejména podle stejnorodého složení nebo původu.

Úředním dokumentem, úředním opatřením nebo úředním úkonem se rozumí dokument, opatření nebo úkon vydaný, nařízený nebo provedený příslušným orgánem rostlinolékařské péče nebo dokument, opatření nebo úkon vydaný, nařízený nebo provedený z pověření orgánu rostlinolékařské péče.

Chráněnou zónou je území vymezené a vyhlášené podle tohoto zákona, v němž není usídlený karanténní škodlivý organismus, ačkoliv může být usídlený v jedné nebo více částech České republiky nebo v sousedních státech České republiky, a v němž jsou příhodné podmínky pro usídlení tohoto karanténního škodlivého organismu; karanténní škodlivý organismus je považován za usídlený v určitém území, pokud je obecně známo, že se na tomto území vyskytuje, a přesto nebyla přijata mimořádná rostlinolékařská opatření k jeho vyhubení nebo se tato opatření v období nejméně 2 po sobě následujících let ukázala jako neúčinná.

Oddělující zónou je území, ve kterém se určitý karanténní škodlivý organismus nevyskytuje nebo se proti němu provádějí mimořádná rostlinolékařská opatření; tato zóna přiléhá k území prostému karanténního škodlivého organismu nebo ke karanténnímu území.

Karanténním územím je území, ve kterém se vyskytuje karanténní škodlivý organismus a na které se vztahují mimořádná rostlinolékařská opatření.

Rostlinolékařským pasem je úřední dokument, který dokládá splnění ustanovení týkajících se původu a zdravotního stavu rostlin a rostlinných produktů stanovených tímto zákonem a který byl vystaven podle tohoto zákona.

Rostlinolékařským osvědčením je mezinárodně uznávaný úřední dokument o původu a zdravotním stavu zásilky.

Ochrannou lhůtou se rozumí doba, kterou je nutno dodržet

Pěstováním je činnost spojená s umístěním rostlin do prostředí umožňujícího jejich růst, rozmnožování nebo rozšiřování.

Rostlinami určenými k pěstování jsou rostliny již pěstované, které mají být po přemístění na jiné stanoviště nadále pěstovány, nebo rostliny dosud nepěstované, které mají být pěstovány.

Pěstebním substrátem je materiál, který slouží jako prostředí umožňující růst rostlin nebo je k tomuto účelu určený.

Kalamitním přemnožením se rozumí výrazný nárůst výskytu škodlivého organismu, kdy hrozí nebezpečí značných škod a který vyvolává potřebu mimořádných rostlinolékařských opatření.

Indikací je vymezení použití přípravku zahrnující zejména tyto údaje:

Správná rostlinolékařská praxe je soubor postupů, které zahrnují

Pomocné prostředky ochrany rostlin (dále jen „pomocné prostředky“) jsou látky zpracované do formy, v níž jsou uváděny do oběhu, určené k úpravě vlastností nebo účinku přípravků, aplikačně technologickým účelům, zjišťování výskytu škodlivých nebo užitečných organismů, ošetřování ran nebo úpravě vzhledu rostlin.

Registrace přípravku nebo pomocného prostředku je správní úkon provedený příslušným orgánem rostlinolékařské péče v řízení na žádost fyzické nebo právnické osoby, jímž tento orgán potvrzuje splnění zákonem stanovených podmínek a formou rozhodnutí opravňuje žadatele k uvádění přípravku nebo pomocného prostředku do oběhu.

ochraně území České republiky před zavlékáním škodlivých organismů ze zahraničí a opatřeních proti šíření škodlivých organismů při vývozu do zahraničí,

soustavném zjišťování, vyhodnocování a evidenci výskytu škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, vyrábějí, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty,

omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů a poruch a snižování jejich škodlivosti využitím přímých i nepřímých metod ochrany včetně mimořádných rostlinolékařských opatření s přihlédnutím k ochraně zdraví lidí, zvířat,² zvěře,³ volně žijících živočichů,⁴ (dále jen „zvířata“) a životního prostředí,

rostlinolékařském dozoru,

registraci pěstitelů, výrobců a dovozců rostlin a rostlinných produktů, které mohou být zdrojem šíření karanténních škodlivých organismů a dalších osob podle § 7 odst. 1,

registraci přípravků a pomocných prostředků,

sledování účinnosti přípravků, pomocných prostředků a geneticky modifikovaných organismů^4a určených k použití v ochraně rostlin, včetně jejich nežádoucích účinků,

registraci mechanizačních prostředků,

využívání vědeckých poznatků o škodlivých organismech a způsobech ochrany proti nim.

jsou povinni při své činnosti

mohou provádět ošetřování rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům jen registrovanými přípravky nebo pomocnými prostředky způsobem stanoveným v § 29 a způsobilými mechanizačními prostředky (§ 35 a 37).

Zaměstnanci správních úřadů vykonávající odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče (dále jen „rostlinolékaři“) musí být

Zaměstnanci správních úřadů vykonávající odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče pouze v oblasti přípravků, pomocných prostředků nebo mechanizačních prostředků anebo diagnostiky škodlivých organismů a poruch mohou být též absolventy akreditovaných magisterských studijních programů uskutečňovaných vysokou školou v oblasti chemie, farmacie nebo jiného studijního oboru zahrnujícího studium biologie nebo ekologie.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zaměstnance správních úřadů, kteří ke dni 1. ledna 1997 vykonávali odborné činnosti na úseku rostlinolékařské péče po dobu nejméně 8 let, a dále na absolventy vysokých škol zemědělského nebo biologického zaměření se specializací pro obor rostlinolékařství nebo ochrany rostlin a absolventy postgraduálního studia v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin.

diagnostická, zkušební a poradenská činnost v ochraně rostlin,

ošetřování rostlin, rostlinných produktů, objektů a půdy proti škodlivým organismům přípravky,

kontrolní testování mechanizačních prostředků

mohou jen osoby splňující kvalifikační kritéria uvedená v § 5 odst. 1 nebo osoby s ukončeným středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním a s odbornou praxí; obor středoškolského a vysokoškolského studia a délku odborné praxe stanoví prováděcí předpis.

Dovážet, pěstovat nebo vyrábět rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty stanovené prováděcím právním předpisem mohou pouze osoby za tímto účelem registrované v úředním registru osob pod registračním číslem, kterým se tyto osoby identifikují. Této registraci podléhají rovněž osoby, které hodlají žádat o vydání náhradních rostlinolékařských pasů v souladu s § 7e odst. 6. Úřední registr osob vede příslušný orgán rostlinolékařské péče. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a způsob registrace, jakož i způsob vedení úředního registru osob.

Registraci v úředním registru osob nepodléhají osoby, které jimi vypěstované rostliny nebo vyrobené rostlinné produkty anebo jiné předměty uvedené v odstavci 1 neuvádějí do oběhu, pokud tyto rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty nemohou způsobit rozšiřování karanténního škodlivého organismu.

Osoby, které hodlají dovážet, pěstovat nebo vyrábět rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty uvedené v odstavci 1 anebo nahrazovat rostlinolékařské pasy podle § 7e odst. 6, žádají o registraci příslušný orgán rostlinolékařské péče. Náležitosti žádosti o registraci stanoví prováděcí právní předpis.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče vydá rozhodnutí o registraci osoby uvedené v odstavci 1, jestliže

Náklady na odborné úkony spojené s řízením o registraci osoby hradí žadatel o registraci osoby.

Zásilky podléhají při vstupu na území České republiky rostlinolékařské kontrole podle § 12a a před výstupem z České republiky podléhají rostlinolékařské kontrole podle § 13. Zvláštní právní předpisy o dovozu a vývozu rostlin^4c tím nejsou dotčeny.

Dovozci a dopravci zásilek stanovených prováděcím právním předpisem jsou povinni předložit je s potřebnými přepravními doklady včetně identifikačních údajů příslušných osob k rostlinolékařské kontrole a umožnit její řádné a bezpečné provedení.

Dovozci zásilek uvedených v odstavci 2 musí být registrováni v úředním registru způsobem stanoveným v § 7; ustanovení § 7a platí přiměřeně.

Dovozci a dopravci jsou povinni předložit s potřebnými přepravními doklady k rostlinolékařské kontrole i zásilky

a umožnit řádné a bezpečné provedení této kontroly.

Trvají-li pochybnosti o totožnosti zásilky uvedené v odstavci 4 písm. a) i po provedení její kontroly, zejména pokud jde o rod a druh rostlin nebo rostlinných produktů nebo původ zásilky, považuje se zásilka za zásilku uvedenou v odstavci 2.

Rostlinolékařské kontrole podléhají též dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly používané při přepravě nebo k dočasnému uskladnění zásilek ^4d.

Dovážené, popřípadě provážené zásilky uvedené v prováděcím právním předpisu a zásilky určené k vývozu, u kterých to vyžaduje orgán rostlinolékařské péče dovážející země, musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením podle § 9.

Za podmínek stanovených prováděcím předpisem musí být zásilka opatřena rostlinolékařským osvědčením pro reexport, popřípadě dalším rostlinolékařským osvědčením.

Pokud je mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, stanoven jiný druh úředního dokladu o původu a zdravotním stavu zásilek než rostlinolékařské osvědčení, použijí se příslušná ustanovení této smlouvy.

Dovozci, vývozci a dopravci zásilek jsou povinni zajistit jejich přepravu takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k jejich napadení škodlivými organismy ani k případnému rozšíření škodlivých organismů z nich.

Rostlinolékařské osvědčení, popřípadě rostlinolékařské osvědčení pro reexport (dále jen „rostlinolékařské osvědčení“) vydává příslušný orgán rostlinolékařské péče po provedené rostlinolékařské kontrole, popřípadě na základě údajů uvedených v rostlinolékařském pasu. Rostlinolékařské osvědčení musí obsahovat náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem nebo při vývozu, popřípadě reexportu stanovené úředními požadavky dovážejících zemí.

Je zakázáno pozměňovat vydané rostlinolékařské osvědčení.

Je zakázáno dovážet a provážet⁵

Pokud bezprostředně hrozí nebezpečí zavlečení nebo rozšiřování škodlivých organismů na území České republiky, může po vyhodnocení provedeném podle § 14 odst. 1 písm. a) příslušný orgán rostlinolékařské péče

a to způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

Nehrozí-li zjistitelné nebezpečí rozšíření škodlivých organismů, nevztahují se ustanovení odstavců 1 a 2 na škodlivé organismy a zásilky určené pro výzkumné nebo šlechtitelské účely, jejichž dovoz nebo průvoz je na základě žádosti povolen rozhodnutím příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Tyto škodlivé organismy a zásilky podléhají rostlinolékařské kontrole. Podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis.

Dovážená zásilka podléhající rostlinolékařské kontrole podle § 8 odst. 2 a 4 nesmí být propuštěna do navrhovaného celně schváleného určení nebo do navrhovaného celního režimu^7a před provedením rostlinolékařské kontroly nebo v rozporu s rozhodnutím příslušného orgánu rostlinolékařské péče podle § 12b odst. 1 písm. b), pokud v odstavci 5 není stanoveno jinak.

Ustanovení odstavce 4 neplatí pro celní režim

Dovážet, popřípadě provážet zásilky podléhající rostlinolékařské kontrole podle § 8 odst. 2 a 4 je dovoleno jen přes místa, ve kterých je k provedení této kontroly zřízeno pracoviště příslušného orgánu rostlinolékařské péče, (dále jen „vstupní místa“). Vstupní místa a minimální podmínky pro provádění rostlinolékařské kontroly v nich stanoví prováděcí právní předpis, který též stanoví, ve kterých případech a za jakých podmínek mohou být tyto zásilky dováženy, popřípadě prováženy mimo vstupní místa.

Příslušný celní úřad poskytne za úplatu příslušnému orgánu rostlinolékařské péče vhodné prostory umožňující splnění minimálních podmínek k výkonu rostlinolékařské kontroly ve vstupním místě. Tutéž povinnost má dopravce a pošta, provádí-li se rostlinolékařská kontrola při dovozu nebo průvozu v provozních prostorech, které vlastní nebo z jiného právního důvodu užívají.

Vyvážené zásilky musí splňovat karanténní požadavky dovážejícího, popřípadě provážejícího státu.

Pokud rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty určené pro vývoz podléhají karanténním požadavkům dovážejícího, popřípadě provážejícího státu, jsou podrobeny před vývozem rostlinolékařské kontrole [§ 41 odst. 1 písm. c)], jestliže jejich vývozce, popřípadě výrobce

Rostlinolékařská kontrola podle odstavce 2 se vztahuje na rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty určené k vývozu, na dopravní prostředky, sklady, kontejnery a obaly používané při jejich přepravě, popřípadě na pozemky nebo objekty, ze kterých příslušné rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty pocházejí. Tuto kontrolu provádí příslušný orgán rostlinolékařské péče v místech jejich vypěstování, výroby, nakládky, popřípadě v jiných místech, která stanoví po dohodě s vývozcem, popřípadě výrobcem.

Pokud zásilka odpovídá karanténním požadavkům dovážejícího, popřípadě provážejícího státu a vystavení rostlinolékařského osvědčení je součástí karanténních požadavků těchto států, vystaví příslušný orgán rostlinolékařské péče po provedení rostlinolékařské kontroly rostlinolékařské osvědčení podle § 9 odst. 1, popřípadě jiný úřední dokument podle § 8 odst. 9.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče

Způsob odborného šetření podle odstavce 1 písm. c) stanoví prováděcí předpis.

Přechovávání, rozmnožování anebo jiná manipulace s karanténními škodlivými organismy anebo škodlivými organismy podle § 11 odst. 2 písm. a) bodu 1 je možná jen pro účely výzkumu, diagnostiky a šlechtění rostlin, a to na základě rozhodnutí vydaného příslušným orgánem rostlinolékařské péče na žádost právnické nebo fyzické osoby, nehrozí-li zjistitelné nebezpečí rozšíření těchto škodlivých organismů. Způsob posuzování tohoto nebezpečí a náležitosti žádosti stanoví prováděcí právní předpis.

Orgán rostlinolékařské péče od nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření podle odstavce 1 písm. c) upustí v případech

Osoba, která je vlastníkem pozemku nebo objektu v území, v němž jsou nařízena mimořádná rostlinolékařská opatření, nebo osoba, která takové nemovitosti užívá z jiného právního důvodu, je povinna o jejich prodeji nebo jiném způsobu převodu na jiné osoby nebo o jejich pronájmu, výpůjčce, popřípadě zřízení věcného břemene neprodleně informovat příslušný orgán rostlinolékařské péče a je povinna o nařízených rostlinolékařských opatřeních informovat osobu, která hodlá tyto pozemky koupit, pronajmout nebo jinak užívat.

Mimořádná rostlinolékařská opatření jsou

Mimořádná rostlinolékařská opatření nařizuje příslušný orgán rostlinolékařské péče

Je-li k účelům podle odstavce 1 písm. c) nebo d) nezbytné použít jiný chemický přípravek nežli přípravek podle § 2 odst. 9, stanoví příslušný orgán rostlinolékařské péče pro jeho použití závazný technologický postup.

Osobám dotčeným mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními uvedenými v § 15 odst. 1 písm. c), d), e) poskytne příslušný orgán rostlinolékařské péče náhradu majetkové újmy, kterou dotčené osoby utrpí v důsledku provedení těchto opatření.

Náhrada se poskytne z prostředků státního rozpočtu. Podrobnosti stanoví prováděcí předpis.

Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne

Výši utrpěné majetkové újmy musí osoba, které má být náhrada poskytnuta, prokázat.

Přípravky a pomocné prostředky mohou být

Na fyzickou nebo právnickou osobu, která hodlá uvádět do oběhu přípravek nebo pomocný prostředek, který již je registrován, a za tímto účelem ovlivňovat jeho vlastnosti nebo formu či balení a označování, se však ustanovení odstavce 1 písm. b) vztahuje.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na přípravky a pomocné prostředky, které

Žádost o registraci podává příslušnému orgánu rostlinolékařské péče osoba, která přípravek vyrábí nebo osoba uvedená v § 17 odst. 2 (dále jen „výrobce“) nebo dovozce, kteří hodlají přípravek nebo pomocný prostředek uvádět do oběhu (dále jen „žadatel“). Náležitosti žádosti o registraci stanoví prováděcí předpis.

Žadatel nebo jeho právní zástupce musí mít sídlo na území České republiky.

Žadatel o registraci přípravku nebo pomocného prostředku, který není v České republice dosud registrován, nejde-li o osobu uvedenou v § 17 odst. 2, je osobou, jejíž práva k údajům předaným se žádostí o registraci jsou chráněna podle § 20.

Účastníkem řízení o registraci přípravku nebo pomocného prostředku ve prospěch osoby uvedené v § 17 odst. 2 je též osoba, které bylo dříve vydáno rozhodnutí o registraci téhož přípravku.

Přípravek se registruje, jestliže

Splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. b) až g) se prokazuje úředními zkouškami a analýzami určenými nebo uznanými příslušným orgánem rostlinolékařské péče, které byly provedeny za podmínek převažujících na území České republiky.

Žadatel je povinen bezplatně poskytnout potřebné množství vzorku přípravku, účinné látky a dalších komponentů přípravku včetně obalu podle požadavku příslušného orgánu rostlinolékařské péče.

Posouzení vlastností přípravku z hlediska ochrany zdraví lidí (dále jen „toxikologický posudek“) zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví v souladu s metodikami uplatňovanými v rámci Evropské unie.

Posouzení přípravku, který obsahuje geneticky modifikovaný organismus nebo genetický produkt,^9a z hlediska rizik pro životní prostředí podle zvláštního právního předpisu^9b zajišťuje a stanovisko vydává Ministerstvo životního prostředí. Není-li toto stanovisko kladné, nelze přípravek registrovat. Ministerstvo životního prostředí je oprávněno vyžádat si v případě potřeby jako podklady pro své stanovisko údaje podle zvláštního právního předpisu.^9b

Přípravek lze registrovat, souhlasí-li s tím Ministerstvo zdravotnictví, za podmínek v toxikologickém posudku stanovených.

Náklady na odborné úkoly spojené s registračním řízením hradí žadatel o registraci.

Údaje o účinné látce přípravku a o přípravku, předložené dříve jiným žadatelem o registraci, nelze použít v registračním řízení ve prospěch žadatele o registraci, jestliže

Ochrana údajů o účinné látce přípravku a o přípravku se nevztahuje na údaje, které jsou obsahem označování přípravků podle § 26 odst. 2, a dále na tyto údaje:

Osoby uvedené v § 17 odst. 2 jsou povinny dodat se žádostí o registraci písemný souhlas osoby, jejíž práva k údajům jsou chráněna podle odstavců 1 a 2 nebo podle zvláštního právního předpisu.¹¹

Souhlas podle odstavce 3 musí obsahovat

Jsou-li splněny podmínky uvedené v § 19 odst. 1 a 2, vydá příslušný orgán rostlinolékařské péče rozhodnutí o registraci přípravku, které musí kromě obecných náležitostí obsahovat tyto údaje:

Údaje uvedené v odstavci 1 písm. e), j), k) a l) se uvádějí ve vztahu k indikacím (§ 2 odst. 28).

Řízení o registraci může příslušný orgán rostlinolékařské péče zastavit, jestliže žadatel přes výzvu neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky podání.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče

Rozhodnutí o registraci přípravku platí 10 let ode dne nabytí jeho právní moci. Jestliže je v rozhodnutí stanovena kratší doba jeho platnosti, musí být odůvodněna.

Osoba, jíž bylo vydáno rozhodnutí o registraci přípravku, může požádat příslušný orgán rostlinolékařské péče o prodloužení platnosti rozhodnutí; taková žádost musí být podána nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má platnost rozhodnutí skončit. Do doby nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení platnosti registrace zůstává dosavadní registrace v platnosti, a to i když žádosti o prodloužení platnosti registrace nebylo vyhověno.

Platnost rozhodnutí o registraci lze prodloužit nejvýše o pět let, a to i opakovaně.

Pro řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci platí ustanovení § 18 a 19 přiměřeně.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče zruší registraci přípravku

Jestliže došlo k zániku registrace uplynutím doby platnosti rozhodnutí o registraci nebo ke zrušení registrace na písemnou žádost podle odstavce 1 písm. a), může být tento přípravek používán jen do konce doby použitelnosti.

Jestliže rozhodnutí o zrušení registrace přípravku bylo vydáno podle odstavce 1 písm. b) nebo c), nesmí být takový přípravek ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí uváděn do oběhu a používán. V rozhodnutí o zrušení registrace se zároveň stanoví, zda přípravek musí být zneškodněn podle zvláštních předpisů¹² nebo stažen z oběhu osobou, jíž bylo rozhodnutí o registraci vydáno.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče vede úřední registr přípravků a pomocných prostředků, o nichž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí o registraci a úřední seznam účinných látek.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče vydává seznam přípravků a pomocných prostředků zapsaných v úředním registru a seznam účinných látek ke dni 1. ledna každého kalendářního roku.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče může po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví rozhodnout o povolení uvedení přípravku do oběhu a použití neregistrovaného přípravku nebo použití přípravku odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o registraci přípravku, a to na dobu nepřesahující 120 dní ode dne vydání rozhodnutí o povolení, jestliže použití přípravku je prokazatelně nezbytné k odvrácení hrozících závažných škod a nelze pro tento účel použít registrovaný přípravek nebo nelze-li ošetření provést v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí o registraci; součástí rozhodnutí o povolení je stanovení maximálního množství neregistrovaného přípravku, který má být uveden do oběhu, a podmínek použití přípravku.

Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující vývoz a dovoz zboží a služeb.¹³

Státní orgány, vědecké a výzkumné instituce, podnikatelé v oblasti zemědělství nebo lesnictví, popřípadě jejich sdružení (dále jen „navrhovatel“) mohou podat příslušnému orgánu rostlinolékařské péče návrh na povolení k použití registrovaného přípravku pro jiný účel (indikaci), než je stanoveno v rozhodnutí o registraci (dále jen „rozšířené použití přípravku“).

Povolení podle odstavce 3 se vydá, jestliže

Součástí povolení rozšířeného použití přípravku podle odstavců 3 a 4 je stanovení podmínek pro toto použití a doba platnosti povolení, která nesmí překročit dobu platnosti rozhodnutí o registraci přípravku.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče zruší povolení rozšířeného použití přípravku, jestliže zjistí takové vlastnosti přípravku, které nesplňují podmínky podle odstavce 4 písm. b) a které nebyly známy v době vydání povolení.

Náležitosti návrhu na rozšířené použití přípravků podle odstavce 3, rozsah tohoto použití a způsob informování uživatelů přípravků stanoví prováděcí právní předpis.

Technické požadavky na balení přípravků a jejich označování stanoví prováděcí právní předpis.

Osoby, které uvádějí přípravky do oběhu, jsou povinny zajistit, aby obaly přípravků obsahovaly tyto údaje (dále jen „etiketa“):

V návodu k použití přípravku musí být uvedeny indikace a pokyny ke správné aplikaci přípravku v souladu se zásadami správné rostlinolékařské praxe a s údaji stanovenými v rozhodnutí o registraci přípravku.

Nepostačuje-li místo na obalu, lze údaje podle odstavce 2 písm. l), m) a n) uvést v příbalovém letáku přiloženém k obalu; tento příbalový leták se považuje za součást označení přípravku.

Přípravek nesmí být označen výrazy „nejedovatý“, „neškodný“ nebo významově podobnými výrazy.

Na vyžádání příslušného orgánu rostlinolékařské péče je žadatel o registraci nebo držitel rozhodnutí o registraci povinen předložit obal a etiketu včetně příbalového letáku ke kontrole.

Chemické přípravky, které vykazují nebezpečné vlastnosti podle zvláštního právního předpisu,^10c musí být baleny a označeny rovněž v souladu s tímto právním předpisem.

Podnikatelé,¹ kteří skladují přípravky, musí zajistit

Technické požadavky na skladování přípravků stanoví prováděcí předpis.

Přípravky se smějí používat jen v souladu s návodem k jejich použití a s ostatními údaji uvedenými na jejich obalu.

Při zacházení s přípravky je každý povinen postupovat tak, aby nebyly poškozeny pěstované rostliny ani zdraví lidí, zvířat a životní prostředí. Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti použití přípravků k hubení obratlovců.

Používání přípravků v rámci podnikání musí být evidováno způsobem stanoveným prováděcím předpisem; evidenční podklady musí být uchovány po dobu nejméně tří let.

Použití přípravků, které jsou označeny na základě rozhodnutí o jejich registraci jako vysoce toxické nebo toxické, musí právnická nebo fyzická osoba, jestliže je používá v rámci podnikání, oznámit krajské hygienické stanici nejméně 48 hodin před zahájením jejich aplikace, s výjimkou případů náhlého napadení rostlin škodlivými organismy, kdy postačí učinit oznámení do zahájení aplikace přípravku. Použití těchto přípravků mimo uzavřené objekty musí být ve stejné lhůtě oznámeno též místně příslušnému obecnímu úřadu. Jde-li o leteckou aplikaci, musí být oznámení učiněno písemně. V oznámení se uvede

Do lhůty 48 hodin podle odstavce 5 se nezapočítávají státní svátky, dny pracovního klidu a pracovního volna.

Krajská hygienická stanice může nejpozději do 24 hodin před zahájením aplikace přípravku oznámené podle odstavce 5 stanovit zvláštní podmínky pro její provádění.

Ustanovení odstavce 5 se nevztahuje na experimentální použití přípravků, jestliže jde o pokusy prováděné podle § 33 písm. a).

Právnická nebo fyzická osoba, která ve venkovním prostředí provádí aplikaci přípravků (dále jen „ošetřovatel porostů“), je povinna činit opatření k ochraně včel, zvířat, ryb podle odstavců 2 až 6 a 8 až 10, opatření k jejich ochraně stanovená prováděcím právním předpisem, jakož i opatření k ochraně některých dalších necílových organismů.

Ošetřovatel porostů při dodržení podmínek podle odstavce 1 nesmí v rámci podnikání aplikovat přípravky, které jsou toxické pro včely, pokud

Ošetřovatel porostů nesmí v rámci podnikání aplikovat na pozemcích, jež jsou součástí honitby, přípravky, které jsou podle návodu k jejich použití nebezpečné pro zvířata,

Oznámení podle odstavce 3 písm. a) musí obsahovat tyto údaje:

Do lhůty podle odstavce 3 písm. a) se nezapočítávají státní svátky, dny pracovního klidu a pracovního volna.

Okresní veterinární správa nebo příslušný orgán rostlinolékařské péče může nejpozději do 24 hodin před zahájením aplikace přípravku oznámené podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 stanovit zvláštní podmínky pro její provádění.

Ustanovení odstavce 3 písm. a) se nevztahuje na experimentální použití přípravků, jestliže jde o pokusy prováděné podle § 33 nebo o zkoušení přípravků podle § 19a.

Přípravky, které jsou toxické nebo škodlivé pro vodní organismy, smějí být aplikovány jen v takových vzdálenostech od povrchových vod, které vylučují, že tyto přípravky při aplikaci dopadnou nebo budou zaneseny větrem nebo následně splaveny deštěm do nich.

Obecní úřad vyhlásí začátek leteckého ošetřování porostů způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.

Ustanovení zvláštních právních předpisů obsahujících zákazy některých činností, jimiž by mohly být poškozeny včely, zvěř,³ ryby nebo jiné necílové organismy, zůstávají nedotčena.⁴,¹⁶

Prováděcí právní předpis stanoví některé další necílové organismy a opatření k jejich ochraně při použití přípravků.

Právnická nebo fyzická osoba, která je chovatelem včel (dále jen „chovatel včel“), je povinna oznámit příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel, stanovené v prováděcím předpise, a činit další opatření v tomto předpise stanovená.

Vlastník pozemku nebo ten, který ho užívá z jiného právního důvodu, nebo ošetřovatel porostů a chovatel včel se mohou dohodnout o opatřeních k ochraně včel při použití přípravku toxického pro včely.

Vlastník pozemku nebo ten, který ho užívá z jiného právního důvodu, a uživatel honitby jsou povinni přijmout společná opatření k ochraně zvěře,³ stanovená prováděcím předpisem, při používání přípravků pro zvířata toxických.

Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel, nebo zjistí-li právnická nebo fyzická osoba, jíž přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva, že došlo k úhynu zvěře³ nebo ryb v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně okresní veterinární správě. Okresní veterinární správa v součinnosti s příslušným orgánem rostlinolékařské péče provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným v prováděcím předpise, jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel nebo právnické nebo fyzické osoby, jíž přísluší výkon práva myslivosti nebo výkon rybářského práva, o výsledku šetření. Záznam o výsledku místního šetření a výsledek vyšetření vzorků poskytne také příslušnému orgánu rostlinolékařské péče.

Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčena práva na uplatnění nároků na náhradu škody podle obecně závazných právních předpisů.

Používání neregistrovaných přípravků nebo používání registrovaných přípravků odchylně od podmínek stanovených v rozhodnutí o jejich registraci je možné jen:

Obecné technické podmínky pro experimentální použití přípravků stanoví prováděcí právní předpis.

Prováděcí předpis stanoví účinné látky přípravků, jejichž dovoz je zakázán, a to i jako příměs nebo součást jiného výrobku, zboží nebo zásilky.

Rostliny určené k pěstování a pěstební substráty nesmějí být dováženy a uváděny do oběhu, jestliže obsahují účinné látky chemických přípravků, které nejsou obsaženy v žádném z přípravků registrovaných v České republice, s výjimkou případů povolených v souladu s § 25 odst. 1.

Mechanizační prostředky mohou být uváděny do oběhu a používány v rámci podnikání pouze tehdy, jestliže jsou zapsány v úředním registru mechanizačních prostředků. Toto ustanovení se nevztahuje na stroje

Mechanizační prostředek se zapíše do úředního registru mechanizačních prostředků, jestliže vyhovuje technickým a technologickým požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem. Úřední registr mechanizačních prostředků vede příslušný orgán rostlinolékařské péče, který vydává seznam mechanizačních prostředků zapsaných v úředním registru mechanizačních prostředků ke dni 1. ledna každého kalendářního roku.

Výrobce, případně dovozce mechanizačních prostředků uvedených v odstavci 1 (dále jen „přihlašovatel“) musí mechanizační prostředky před jejich prvním uvedením do oběhu přihlásit u příslušného orgánu rostlinolékařské péče k zápisu do úředního registru mechanizačních prostředků a současně doložit splnění technických a technologických požadavků podle odstavce 2; náležitosti přihlášky stanoví prováděcí právní předpis.

Příslušný orgán rostlinolékařské péče vydá přihlašovateli osvědčení o zápisu mechanizačního prostředku do úředního registru mechanizačních prostředků, jestliže jsou splněny požadavky podle odstavce 2; v opačném případě vydá rozhodnutí o nezapsání mechanizačního prostředku do úředního registru mechanizačních prostředků.

Prováděcí právní předpis stanoví způsob označování mechanizačních prostředků zapsaných v úředním registru mechanizačních prostředků.

Mechanizační prostředky uváděné do oběhu a používané podléhají kontrole, zda odpovídají požadavkům podle odstavce 2. Kontrolu provádí příslušný orgán rostlinolékařské péče v součinnosti s Českou obchodní inspekcí.^16a Zjistí-li se, že mechanizační prostředek požadavkům podle odstavce 2 neodpovídá, rozhodne příslušný orgán rostlinolékařské péče o jeho výmazu z úředního registru mechanizačních prostředků a neprodleně o tom informuje Českou obchodní inspekci.

Právnická nebo fyzická osoba, která podala přihlášku k zápisu mechanizačního prostředku do úředního registru mechanizačních prostředků podle odstavce 3, případně osoba, která má tento prostředek v držení, je povinna na výzvu příslušného orgánu rostlinolékařské péče přistavit jej na vlastní náklady ke kontrole ve lhůtě a na místo tímto orgánem určené.

Mechanizační prostředky, které jsou používány v rámci podnikání, s výjimkou mechanizačních prostředků uvedených v odstavci 2 podléhají povinnému kontrolnímu testování.

Kontrolnímu testování nepodléhají

Kontrolní testování se provádí v intervalech stanovených prováděcím právním předpisem nebo ve lhůtě určené příslušným orgánem rostlinolékařské péče. Kontrolní testování spočívá v přezkoušení funkční způsobilosti mechanizačních prostředků pro správnou aplikaci přípravků podle technologických požadavků stanovených prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis stanoví technologický postup, podle něhož se kontrolní testování provádí.

Podmínkou pro vydání koncesní listiny, na základě níž je podnikatel oprávněn provádět kontrolní testování mechanizačních prostředků, je vyžádání souhlasu¹⁷ příslušného orgánu rostlinolékařské péče. Tento souhlas se vydá, jestliže provozovna a její vybavení odpovídá technickým podmínkám pro kontrolní testování mechanizačních prostředků stanoveným prováděcím předpisem.

O výsledku kontrolního testování se vydává doklad o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku spolu s výsledky provedeného testování pro potřeby vlastníka nebo nájemce mechanizačního prostředku.

Náležitosti a vzor dokladu o funkční způsobilosti mechanizačního prostředku stanoví prováděcí předpis.

Provozovatel koncesované živnosti pro kontrolní testování je povinen zajistit vedení průběžné evidence mechanizačních prostředků, které byly podrobeny testování, a sdělovat příslušnému orgánu rostlinolékařské péče informace stanovené prováděcím právním předpisem ve lhůtách stanovených tímto orgánem.

Zřizuje se Státní rostlinolékařská správa (dále jen „rostlinolékařská správa“) jako správní úřad rostlinolékařské péče podřízený Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“). V čele rostlinolékařské správy je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr zemědělství.

Rostlinolékařská správa se zřizuje vyčleněním organizačních složek Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, které plnily ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona úkoly rostlinolékařské péče.

Ministerstvo schvaluje statut a organizační řád rostlinolékařské správy.

ministerstvo,

rostlinolékařská správa,

obce.

Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy na úseku rostlinolékařské péče.

Ministerstvo

Odvolání proti rozhodnutí rostlinolékařské správy podle § 12b odst. 1, § 15 odst. 1 a § 23 odst. 1 písm. b) a c) nemá odkladný účinek.¹⁸

Rostlinolékařská správa

Oprávnění a povinnosti zaměstnanců rostlinolékařské správy při výkonu činností podle odstavce 1 jsou stanoveny zvláštním zákonem.¹⁹

Obce přijímají oznámení o výskytu nebo podezření z výskytu karanténních škodlivých organismů a předkládají je rostlinolékařské správě k dalšímu řízení.

Obce plní specifické povinnosti na úseku ochrany včel, zvěře a ryb podle § 30 a 31.

Pověřené obecní úřady²⁰

Pokutu až do výše 500 000 Kč uloží rostlinolékařská správa fyzické nebo právnické osobě, která

Pokutu až do výše 1 500 000 Kč uloží rostlinolékařská správa fyzické nebo právnické osobě, která

Pokutu až do výše 500 000 Kč uloží pověřený obecní úřad fyzické nebo právnické osobě, která nesplní povinnosti podle § 4 písm. a) bodu 1 při výskytu plevelů, které se šíří na neobdělávané a nezemědělské půdě a které ohrožují životní prostředí, zdraví lidí a zvířat.

Rostlinolékařská správa, popřípadě pověřený obecní úřad uloží pokutu do výše dvojnásobku uvedených částek fyzické nebo právnické osobě, která se dopustila jednání podle předcházejících odstavců opětovně.

Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla fyzické nebo právnické osobě uložena pokuta.

Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Pokutu vybírá orgán, který ji uložil, a vymáhá územní finanční orgán podle zvláštních právních předpisů.²¹

Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokuty uložené a vybrané podle tohoto zákona pověřenými obecními úřady jsou příjmem obce s pověřeným obecním úřadem.

Ministerstvo po projednání s Ministerstvem dopravy a spojů, Ministerstvem financí a Ministerstvem průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 4, § 7 odst. 1 a 3, § 7a, § 7c odst. 3, § 7d odst. 2, 3 a 5, § 7e odst. 1, 2, 3, 4 a 6, § 8 odst. 2, 7 a 8, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 až 3, § 12 odst. 1, § 12a odst. 1 a 2, § 12b odst. 1, 3, 6 a 7, § 12c odst. 3, § 14 odst. 1 až 3, § 14a a § 16 odst. 2.

Ministerstvo po projednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy stanoví vyhláškou obory středoškolského vzdělání a délku odborné praxe k provedení § 6.

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 18 odst. 1, § 19 odst. 1, § 19a, § 19b odst. 2, § 21 odst. 1, § 25 odst. 7, § 26 odst. 1 a § 26 odst. 2 písm. g) a h), § 27 odst. 2, § 29 odst. 2 a 3, § 33 odst. 2, § 34 odst. 1, § 35 odst. 1, 2, 3 a 5, § 36 odst. 2 až 4 a § 37 odst. 2 a 3.

Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zabezpečení ochrany včel, zvěře³ a ryb při používání přípravků k provedení § 30 odst. 1, § 30 odst. 3 písm. b), § 30 odst. 9 a 11, § 31 odst. 1 a 3 a § 32 odst. 1.

Ministerstvo může stanovit

Právnické a fyzické osoby, které uvádějí do oběhu přípravky povolené podle dosavadních předpisů, jestliže chtějí v této činnosti pokračovat, jsou povinny požádat o jejich registraci podle tohoto zákona do tří let od nabytí jeho účinnosti. Povolení udělená podle dosavadních předpisů zůstávají při splnění této podmínky v platnosti až do doby nabytí právní moci rozhodnutí o registraci.

Oprávnění právnických osob ke kontrolnímu testování strojů na ochranu rostlin získané podle dosavadních předpisů zaniká po uplynutí dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona.