Hranice katastrálního území probíhá po hranicích pozemků.³

Katastrální území se evidují:

Pozemky se evidují v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací jako parcely.⁴

Zemědělské a lesní pozemky podle zvláštního předpisu⁵ jsou do doby ukončení pozemkových úprav nebo do doby jejich doplnění do souboru geodetických informací a souboru popisných informací katastru evidovány zjednodušeným způsobem (§ 84).

Charakteristiky druhů pozemků a způsob využití a způsob ochrany nemovitostí jsou uvedeny v příloze (body 1 až 3), která tvoří nedílnou součást této vyhlášky.

Jako parcely se evidují všechny druhy komunikací kromě komunikací pro pěší v parcích a sadech [§ 5 odst. 2 písm. l)] a koryta vodních toků⁶ široká nejméně 2 m. Vodní tok, jehož koryto je užší než 2 m, se eviduje v souboru geodetických informací mapovou značkou.

Spolu sousedící pozemky jednoho vlastníka se v katastru evidují samostatně jako parcely, pokud jejich výměra je větší než

Pozemek nedosahující výměru uvedenou v písmenu a) nebo b), nejde-li o pozemek podle odstavce 4, a je-li to v souladu se zvláštním předpisem,^6a se spojí se sousedním pozemkem téhož vlastníka do jedné parcely s převažujícím druhem pozemku. Přitom druh pozemku podle písmene b) lze připojit k zahradě, jen pokud se tím nezvětší výměra zahrady o více než 10 %, a k zastavěné ploše a nádvoří, pokud se její výměra nezvětší o více než 300 m2. Není-li možno tyto zásady dodržet, eviduje se pozemek jako parcela i v případě, že nedosahuje výměru podle písmene a) nebo b).

U zastavěných ploch a nádvoří se eviduje jako parcela:

Nezastavěná plocha mezi budovami v areálu podle písmene b) se považuje za manipulační plochu a eviduje se samostatně jako pozemková parcela s druhem pozemku ostatní plochy (příloha bod 2).

Parcely se v každém katastrálním území označují arabskými čísly:

Parcelní číslo ve tvaru zlomku se skládá z kmenového čísla v čitateli a z čísla poddělení ve jmenovateli.

Parcely podle odstavce 2, které nejsou v dřívějších pozemkových evidencích (§ 84 odst. 1) označeny parcelními čísly, se před zápisem do souboru popisných informací očíslují podle odstavce 7.

Není přípustné slučovat parcely, u nichž jsou evidovány rozdílné údaje podle § 9 odst. 1 písm. a) až d).

Budovy, včetně rozestavěných¹¹ se evidují:

Byty a nebytové prostory, včetně rozestavěných,¹² jako předměty vlastnictví¹³ tvořící součást evidované budovy se evidují v souboru popisných informací údaji vztaženými k evidované budově. Tyto údaje zahrnují údaje o vlastníku bytu nebo nebytového prostoru, číslo bytu nebo nebytového prostoru a pojmenování nebytového prostoru.

Katastrální území a nemovitosti evidované v katastru¹⁴ jsou v katastru geometricky a polohově určeny:

Závazné je geometrické určení s menší střední souřadnicovou chybou podle bodu 12.15 přílohy.

V souboru geodetických informací jsou dále geometricky a polohově určeny další prvky polohopisu:

V katastru se evidují tyto údaje o katastrálním území:

V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech,¹⁸ tvoří-li jejich území samostatný okres, se v dohodě mezi příslušnými katastrálními úřady a magistráty měst nahrazují údaje o obci podle odstavce 1 písm. e) údaji o městském obvodu, popř. městské části, je-li hranice katastrálního území totožná s hranicí městského obvodu nebo městské části. Výjimku z tohoto ustanovení povoluje na návrh katastrálního úřadu Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“).

příslušnost do katastrálního území,

druh číslování parcel (příloha bod 4),

parcelní číslo,

výměra parcely,

kvalita výměry (příloha bod 5),

druh a způsob využití pozemku (příloha body 1 a 2),

typ a způsob ochrany nemovitosti (příloha bod 3),

příslušnost k vlastníku (číslo listu vlastnictví),

právní vztah,

označení listu katastrální mapy,

souřadnice definičního bodu parcely.

V katastru se evidují tyto údaje o vlastníku nemovitosti (dále jen "vlastník") a jiném oprávněném z práva, které se zapisuje do katastru, (dále jen "jiný oprávněný"):

Pokud fyzické osobě nebylo přiděleno rodné číslo, nahradí se tento údaj šestimístným číslem vytvořeným z data narození obdobně jako prvních šest číslic rodného čísla.

Je-li vlastníkem nebo jiným oprávněným stát, identifikační číslo se u něj eviduje pouze v případě, že mu bylo přiděleno; sídlo se neeviduje.

V katastru se evidují tyto údaje o právech a údaje s právy souvisejícími:

U vlastnického práva a dalších práv se eviduje vlastník a jiný oprávněný, rozsah práva (spoluvlastnický podíl, popř. podíl, v jakém jiný oprávněný další práva vykonává) a listina, která byla podkladem k zápisu práva.

U práva odpovídajícího věcnému břemeni se eviduje stručný obsah (popis) práva, údaje o nemovitosti nebo jednotce zatížené věcným břemenem, údaje o nemovitosti nebo jednotce oprávněného z tohoto práva, popř. údaje o oprávněné osobě, je-li věcné břemeno zřízeno ve prospěch osoby, dále doba, na kterou bylo věcné břemeno sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Právo odpovídající věcnému břemeni se v katastru eviduje jak u nemovitosti oprávněného z věcného břemene, tak u nemovitosti zatížené věcným břemenem.

U zástavního práva se v katastru eviduje zástava (nemovitost, jednotka), výše jistiny zajištěné pohledávky, popř. podíl na pohledávce vyjádřený zlomkem, procentem nebo výší části jistiny, údaje o věřiteli, údaje o vlastníku (spoluvlastníku) nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva. Je-li zřízeno zástavní právo pro určitý druh pohledávek, eviduje se místo výše jistiny zajištěné pohledávky druh pohledávek a jejich limit. Zápisy zástavních práv na listu vlastnictví nevyjadřují pořadí zástavních práv. Jedná-li se o zajištění nepeněžité pohledávky, zapíše se i tato skutečnost do katastru. Pokud nepeněžitá pohledávka nebyla oceněna, výše jistiny se neuvede. U podzástavního práva se postupuje obdobně jako u zástavního práva.

U věcného předkupního práva se v katastru evidují údaje o zatížené nemovitosti nebo jednotce, údaje o oprávněném z předkupního práva, údaje o vlastníku (spoluvlastníku) zatížené nemovitosti nebo jednotky, doba, na kterou bylo právo sjednáno, a listina, která byla podkladem k zápisu práva.

U zápisu poznámkou se v katastru evidují údaje o nemovitosti nebo jednotce, popř. osobě, které jsou předmětem poznámky, a listina, která byla podkladem k zápisu poznámky.

Plomba se v katastru vyznačuje u každé dotčené nemovitosti nebo jednotky.

Údaje o BPEJ k parcelám se evidují v katastru k parcelám zemědělských pozemků s vyznačenou příslušností k vlastníku. Údaji o BPEJ jsou pětimístný číselný kód BPEJ a odpovídající výměra dílu parcely podle BPEJ, zasahuje-li jich do parcely více.

Geometrické a polohové určení BPEJ není obsahem souboru geodetických informací. Katastrální úřad je poskytuje jako podklad pro vyhotovení geometrických plánů a upřesněných přídělových plánů.

Propojení údajů katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje identifikátory, kterými jsou:

Identifikátory uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) určují jednoznačně parcelu pouze ve spojení s číselným kódem katastrálního území a budovu ve spojení s číselným kódem části obce.

Propojení katastru s jinými informačními systémy se zajišťuje také prostřednictvím souřadnic definičních bodů katastrálních území nebo parcel, nelze-li použít ustanovení odstavce 1.

V katastrálních územích s katastrální mapou podle § 13 odst. 1 písm. a) a c) se propojení s jinými informačními systémy o území může zajišťovat i prostřednictvím souboru geodetických informací. Obsah mapy přepracované podle § 57 odst. 5 může být pro využití v jiném informačním systému vyjádřen v S-JTSK. V takovém případě není souborem geodetických informací katastru.^23a

V katastru se vedou geodetické údaje o bodech podrobného polohového bodového pole.²⁴

Obsah a formální náležitosti geodetických údajů o zhušťovacích bodech a o ostatních bodech podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodech 6 a 7 přílohy.

Obsahem správy podrobného polohového bodového pole je:

V katastru se vedou:

Obnovený katastrální operát²⁷ dále obsahuje:

Katastrální mapa²⁸ je závazným státním mapovým dílem²⁹ velkého měřítka, obsahuje body bodového pole, polohopis a popis a má tyto formy:

Katastrální mapa může mít v ucelených částech katastrálního území různou formu. U souřadnic podrobných bodů digitální nebo digitalizované mapy se uvádí kód charakteristiky kvality (dále jen "kód kvality"), který vyjadřuje jejich přesnost nebo původ (bod 12.15 přílohy) a je rozhodujícím ukazatelem pro jejich využití pro účely katastru. Klad, rozměry a označení mapových listů katastrální mapy v S-JTSK jsou uvedeny v bodu 8 přílohy.

Předměty obsahu katastrální mapy v S-JTSK se vyznačují standardizovanými mapovými značkami podle bodu 9 přílohy a v ostatních katastrálních mapách podle bodu 10 přílohy.

Obsahem bodového pole jsou všechny trvale stabilizované i trvale signalizované body polohového a výškového bodového pole včetně přidružených bodů u trigonometrických a zhušťovacích bodů.

Předmětem polohopisu jsou hranice katastrálních území a hranice územních správních jednotek, hranice chráněných území a ochranných pásem a geometrické a polohové určení evidovaných nemovitostí s odlišením hranic převzatých z map dřívějších pozemkových evidencí ( § 84) a geometrické a polohové určení dalších prvků polohopisu. Hranice se v katastrální mapě zobrazují přímými spojnicemi jejich lomových bodů. V důvodných případech lze použít zobrazení křivkou, pro hranici parcely je však přípustná jen kružnice nebo její část.

Popis katastrální mapy tvoří:

Obsah katastrální mapy vyhotovené podle dřívějších předpisů může být proti ustanovení odstavců 2 až 5 odlišný do doby obnovy katastrálního operátu; přitom do první revize údajů katastru se mapa označí názvem Katastrální mapa.

Další prvky polohopisu katastrální mapy, které přesahují ustanovení § 5 odst. 2, se v katastrální mapě ponechají do doby, kdy revizí údajů katastru je zjištěna změna jejich geometrického a polohového určení, popř. do doby číselného vyjádření polohopisu katastrální mapy podle § 5 odst. 1 písm. a).

V katastrálních územích s grafickou mapou, stanovených katastrálním úřadem, se spolu s touto mapou vedou seznam souřadnic bodů podrobného polohového bodového pole a podrobných bodů polohopisu v S-JTSK doplněný přehledem čísel těchto bodů, popř. údaje pro automatizované zobrazení.

Při geometrickém a polohovém určení se rozlišují podrobné tvary předmětů polohopisu katastrální mapy, pokud dosahuje délka přímé spojnice lomových bodů na vlastnické hranici alespoň 0,10 m a v ostatních případech 0,20 m. Pro zobrazení těchto tvarů platí kritérium 0,2 mm na mapě.

Nemovitosti důležité z hlediska obrany, vnitřního pořádku a bezpečnosti mohou být v katastrální mapě zobrazeny odlišně od skutečnosti podle dohody mezi příslušným ministerstvem a Úřadem.³⁰ I v takových případech však musí být hranice územní správní jednotky, katastrálního území a vlastnická hranice zobrazena podle skutečnosti.

Soubor popisných informací obsahuje údaje podle § 6 až 9 a je veden na záznamovém médiu počítače.

Ze souboru popisných informací se vytvářejí základní výstupy:

Údaje o parcelách podle § 3 odst. 2 a podrobnější údaje o právních vztazích podle § 9 zapisované dosud jen na ručně vedeném listu vlastnictví se postupně převádějí na záznamové médium počítače.

Po převedení všech údajů podle odstavce 3 do souboru popisných informací se ručně vedené listy vlastnictví po uplynutí skartační lhůty uloží jako archiválie.³¹

Dokumentaci tvoří výsledky činností v podrobném polohovém bodovém poli, při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření a při projednávání místních a pomístních názvů, uspořádané podle katastrálních území.

Dokumentace výsledků činností v podrobném polohovém bodovém poli obsahuje:

Dokumentace výsledků činností při zjišťování průběhu hranic a podrobném měření obsahuje:

Dokumentace z projednání pomístních a místních názvů obsahuje:

Vyřazování (skartace) obsahu dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací se řídí zvláštním předpisem.³¹

Sbírka listin obsahuje:

Smlouvy, rozhodnutí a jiné listiny se zakládají podle katastrálních území a položek výkazu změn. Spisy se zakládají v pořadí čísel protokolu o vkladech nebo protokolu o záznamech.

Vyřazování (skartace) obsahu sbírky listin se řídí zvláštním předpisem.³¹ Výkaz změn se po vyřazení stává archiválií.³¹

Za změnu hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu, popř. městské části statutárního města, se považuje:

Řízení o změně hranice katastrálního území zahajuje katastrální úřad z vlastního podnětu nebo na návrh toho, jehož zájmu se změna týká. Přílohou návrhu je:

Změna hranice katastrálního území se zaměří v případě, kdy její nový průběh nelze ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě, a vyhotoví se geometrický plán.

Zaměření změny hranice katastrálního území, která vyplynula z výsledků zjišťování průběhu hranic pro obnovu katastrálního operátu (§ 49 až 51), zajistí katastrální úřad; přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření a měření pro obnovu katastrálního operátu.

V rozhodnutí, kterým katastrální úřad schvaluje změnu hranice katastrálního území, ³³ uvede výčet parcel, které přecházejí z jednoho katastrálního území do druhého, s uvedením srovnávacího sestavení přečíslovaných parcel.

Rozhodnutí podle odstavce 5 doručí katastrální úřad navrhovateli a místně příslušné obci. Vlastníkům, jejichž nemovitosti byly změnou dotčeny, doručí katastrální úřad rozhodnutí veřejnou vyhláškou³⁴ vyvěšenou v obci způsobem v místě obvyklým.

Podle pravomocného rozhodnutí provede katastrální úřad změnu hranice katastrálního území v katastru.

Změna hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí obce, je důsledkem změny hranice obce.

Na žádost obce poskytuje katastrální úřad mapové a číselné podklady pro jednání o změnách hranic obcí a v nezbytných případech se zúčastní zjišťování průběhu nových hranic v terénu.

Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad se vyjádří k průběhu navrhované hranice z hlediska správy katastru.

Katastrální úřad projedná s příslušnými obcemi označení nové hranice obce trvalým způsobem,³⁵ její zaměření a vyhotovení geometrického plánu pro provedení změny hranice v katastru v případě, kdy její průběh nelze v terénu ztotožnit s průběhem hranice parcely zobrazené v katastrální mapě.

Zaměření změny průběhu hranice obce, která byla projednána obcemi a příslušnými orgány státní správy při obnově katastrálního operátu, zajistí katastrální úřad; přitom geometrický plán je nahrazen dokumentací výsledků šetření a měření pro obnovu katastrálního operátu.

Změna hranice obce se v katastru provádí na základě dohod obcí a listin vyhotovených podle zvláštních předpisů³⁶ a s ní se provádí související změna hranice katastrálního území podle pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu.

Katastrální úřad si vyžádá ke změně názvu katastrálního území stanovisko dotčené obce, pokud návrh nevzešel z jejího podnětu.

Schválení názvu katastrálního území oznámí Úřad příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu (dále jen „inspektorát“)³⁸ a obci.

Změnu údajů podle § 6 odst. 1 písm. a) až d), f) a g) provádí katastrální úřad podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

Změny údajů podle § 6 odst. 1 písm. e), h) a i) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

Katastrální úřad sděluje změny hranic a názvů katastrálních území provedené v katastru územně příslušnému inspektorátu a provozovateli systému územní identifikace.

Změny názvů katastrálních území provedené v katastru se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Ke změně geometrického a polohového určení obsahu souboru geodetických informací dochází, je-li zcela nebo zčásti určen s vyšší než dosavadní přesností. Změněné, popř. prvotní geometrické a polohové určení se do souboru geodetických informací zavádí podle:

Nově vzniklé parcely se označují:

Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela.

Při slučování parcel v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka a stejného druhu pozemku se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 7.

Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna.

Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

Nově vznikající parcela komunikace a vodního toku, která vzniká z částí dosavadních parcel, se označí kmenovým číslem v číselné řadě pro pozemkové parcely navazujícím na poslední použité číslo. Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí komunikace a vodního toku, ale nejsou dosud majetkoprávně vypořádány (§ 34 odst. 3 a 4), se označí jako samostatné parcely poddělením kmenového čísla parcely komunikace a vodního toku.

Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady stavebních parcel. Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popř. se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud demolicí budovy ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se prvním doposud nepoužitým kmenovým číslem z číselné řady pozemkových parcel.

Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 2 písm. b).

Při doplnění parcely do katastru, která byla sloučena do většího půdního celku, se této parcele ponechá původní parcelní číslo, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě a při různosti číselných řad v katastru a v dřívější pozemkové evidenci (§ 84 odst. 1) se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 2.

Změna parcelního čísla se v katastru provádí na podkladě smluv, rozhodnutí a jiných listin, jejichž součástí je geometrický plán nebo mapový a číselný podklad změny hranice katastrálního území a obce, nebo dokumentace obnovy katastrálního operátu, revize katastru (§ 42), doplnění parcel (§ 84) nebo při opravě chyby.³⁹

změnou hranice pozemku,

novým geometrickým a polohovým určením celého obvodu pozemku,

výpočtem s vyšším kódem kvality výměry (bod 5 přílohy) i při nezměněném geometrickém určení,

při opravě chyb zákresu hranice pozemku v katastrální mapě a chyb výpočtů výměr parcel,

novým výpočtem při obnově katastrálního operátu přepracováním.

Změna údajů o způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle grafických a písemných podkladů předložených podle zvláštních předpisů.⁴⁰

Grafickým a písemným podkladem podle odstavce 1 je:

Jestliže jsou jedním způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny parcely v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých parcelních čísel a kopie katastrální mapy podle odstavce 2 písm. a) se nepřikládá.

Změna údajů o parcele podle § 7 písm. h) a i) se v katastru provádí podle listiny, která je podkladem pro zápis práv k nemovitostem.

Změna údajů podle § 7a písm. c) a d) se v katastru provádí podle sdělení obcí.

Změnu údajů o parcele podle § 7 písm. a), b), e), j) a k) provádí katastrální úřad z úřední povinnosti.

Změnu jména, rodného čísla a adresy trvalého pobytu fyzické osoby nebo názvu, identifikačního čísla a sídla právnické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, lze v katastru provést podle dokladu prokazujícího tuto změnu:

Změnu údajů podle odstavce 1 lze v katastru provést též podle evidence fyzických a právnických osob vedené v působnosti příslušných státních orgánů.

zničení a poškození měřické značky, signálu a jiného zařízení zhušťovacího bodu a měřické značky ostatních bodů podrobného polohového bodového pole,

zřízení nebo zrušení bodu podrobného polohového bodového pole,

změna geodetických údajů.

Katastrální úřad na základě oznámení podle zvláštního předpisu⁴¹ projedná s vlastníkem nemovitosti přemístění bodu podrobného polohového bodového pole nebo jeho zrušení do 30 dnů po doručení oznámení.

Katastrální úřad na základě oznámení podle zvláštního předpisu⁴² prošetří příčinu zničení nebo poškození bodu podrobného polohového bodového pole; přitom uvede do souladu geodetické údaje se stavem v terénu.

V katastrálních územích, v nichž je stanoveno číselné vyjádření obsahu katastrální mapy, katastrální úřad reviduje stav podrobného polohového bodového pole a podle potřeby ho doplňuje.

V katastru se změní:

Změnu pomístního názvu pozemkové tratě schvaluje:

Předmětem vkladu⁴⁵ jsou práva zapisovaná do katastru na základě:

Předmětem vkladu je dále prohlášení vlastníka budovy.⁵¹

Jsou-li předmětem smlouvy, dohody nebo prohlášení podle § 33 (dále jen „smlouva“) nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních úřadů.⁵³

Smlouva, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, se předkládá jednomu z nich a o povolení vkladu týkajícího se všech nemovitostí rozhodne katastrální úřad, jemuž byl návrh na vklad doručen dříve.

Geometrický plán vyhotovený k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na územní rozhodnutí ⁵⁴ je možné předložit jako součást pouze první listiny určené k zápisu do katastru směřujícímu k uskutečnění změny využití území. V takovém geometrickém plánu se oddělované části parcel nemohou označovat písmeny malé abecedy, ⁵⁵ ale označí se jako samostatné parcely parcelními čísly. Přitom se oddělené sousedící části parcel téhož vlastníka určené po uskutečnění změny ke shodnému způsobu využití sloučí do jedné parcely.

Katastrální úřad vyznačí v katastru rozdělení parcel dotčených změnou (§ 44 a 45) v celém rozsahu geometrického plánu předloženého podle odstavce 3.

V dalších listinách předkládaných v souvislosti s geometrickým plánem podle odstavce 3 k zápisu změn právních vztahů k nemovitostem do katastru se označují převáděné parcely podle stavu katastru po provedení změny podle odstavce 4.

Dalšími doklady pro řízení o povolení vkladu vlastnického práva k jednotce podle zvláštního předpisu¹³ jsou:

Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zjistí, zda v prvopisu smlouvy jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených, se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Katastrální úřad považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže:

V případě, že katastrální úřad nezjistí projev vůle žádným z uvedených způsobů, zjistí jej jiným vhodným způsobem.

Katastrální úřad vede protokol o vkladech (rejstřík), ve kterém denně průběžně zaznamenává došlé návrhy na vklad právních vztahů a výsledek řízení o vkladu. Pro každý návrh založí spis označený průběžným číslem protokolu o vkladech, v kterém zaznamená průběh řízení o vkladu a rozhodnutí o povolení nebo zamítnutí vkladu. V souboru popisných informací vyznačí plombu vyjadřující, že právní vztahy jsou dotčeny změnou.²³

Katastrální úřad v případě povolení vkladu vyznačí na prvopisech smlouvy doložku:⁶⁰

„Katastrální úřad v ..................................

Vklad práva povolen rozhodnutím č. j. ................

Vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne ........

Právní účinky vkladu vznikly dnem .................... “.

K doložce se připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem, datum a podpis odpovědného pracovníka. Smlouva opatřená doložkou se doručí všem účastníkům řízení.⁶¹

Katastrální úřad po vložení údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou podle odstavce 1. Smlouvu a spis uloží do sbírky listin.

Záznamem⁶² se do katastru zapisují právní vztahy k nemovitostem na základě listin, které podle zvláštních předpisů potvrzují nebo osvědčují právní vztahy k nemovitostem,

Listinou, která podle zvláštních předpisů potvrzuje právní vztahy, se rozumí

Nabývá-li právo k nemovitosti právnická osoba dnem svého vzniku a její vznik je podmíněn zápisem do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, musí být ohlášení doloženo výpisem z tohoto rejstříku.

Pokud vznik, změna nebo zánik práva, ke kterému došlo podle zvláštního předpisu, není podmíněn žádnou právní skutečností a nemovitosti jsou v tomto zvláštním předpisu označeny podle zvláštního předpisu,⁶⁵ nemusí být ohlášení doloženo listinou podle odstavce 2. Postačuje odkaz v ohlášení na příslušné ustanovení zvláštního předpisu, v němž je jmenovitě uvedeno, komu, ke kterým nemovitostem a jaké právo vzniklo, změnilo se či zaniklo.

Pokud vznik, změna nebo zánik práva je vázán na existenci určité právní skutečnosti, ale v právním předpisu není stanoveno, jaká listina má být přílohou ohlášení pro záznam do katastru, a ohlašovatel nemůže doložit nabytí práva ani listinou podle odstavce 2, lze provést zápis do katastru na základě ohlášení doloženého

V souhlasném prohlášení podle odstavce 5 písm. a) musí být:

V potvrzení o zániku práva podle odstavce 5 písm. b) musí být:

V prohlášení nabyvatele práva sepsaném ve formě notářského zápisu podle odstavce 5 písm. c) má pro zápis do katastru být:

Podpisy na listinách pro zápis do katastru záznamem musí být ověřeny některým ze způsobů uvedených v § 34 odst. 7 písm. a), b), d) a e), ledaže se jedná o listinu,

Pokud je osobou, jejíž věcné právo vzniká, mění se nebo zaniká, Česká republika, je v listinách určených pro záznam do katastru uvedena organizační složka státu nebo státní organizace, která naposledy byla nebo dosud je příslušná hospodařit s dotčenou nemovitostí, nebo Pozemkový fond České republiky, který má k dotčené nemovitosti právo správy.

Záznamem se zapisují též vlastnická práva k nemovitostem z privatizovaného majetku.⁶⁶ Přitom se postupuje podle předchozích odstavců s tím, že k provedení záznamu se ke smlouvě, zakladatelské listině nebo k potvrzení příslušného orgánu o prodeji veřejnou dražbou⁶³ připojí ověřená kopie⁵⁹ příslušné části privatizačního projektu zahrnující úvodní stranu projektu, rozhodnutí příslušného orgánu o privatizaci,⁶⁷ popřípadě schválení o privatizaci⁶⁸ včetně podmínek schválení u privatizačních projektů schválených před 13. srpnem 1993 a soupis nemovitého majetku, dále ověřená kopie rozhodnutí zakladatele podniku o zrušení podniku nebo rozhodnutí o vynětí části podniku a převedení privatizovaného majetku na Fond národního majetku České republiky a výpis z obchodního rejstříku. Při realizaci převodu privatizovaného majetku Pozemkovým fondem České republiky se připojí k uvedeným listinám též dohoda, kterou Fond národního majetku České republiky převádí privatizovaný majetek na Pozemkový fond České republiky.

Zánik zástavního práva zpeněžením podle zvláštního předpisu^68a se zapíše do katastru záznamem podle ohlášení doloženého

Zánik zástavního práva vyplacením zajištěné pohledávky nebo složením ceny zastavené věci ve prospěch konkursní podstaty^68b se do katastru zapíše na základě potvrzení správce konkursní podstaty o zániku zástavního práva. Potvrzení správce konkursní podstaty musí mít náležitosti potvrzení o zániku práva podle odstavce 7.

Je-li trvání práva omezeno na dobu života fyzické osoby, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení doloženého úmrtním listem, rozhodnutím soudu o prohlášení za mrtvého nebo potvrzením příslušného orgánu dokládajícím, že oprávněná osoba již nežije.

Je-li trvání práva omezeno podle zápisu v katastru na určitou dobu, provede se výmaz tohoto práva i na základě ohlášení, že právo zapsané v katastru zaniklo uplynutím času.

Zápis nabytí vlastnického práva příklepem v soudní dražbě se zapíše na základě usnesení o příklepu doloženého potvrzením soudu o zaplacení vydražené nemovitosti.^68c

Katastrální úřad zkoumá, zda rozhodnutí a listiny uvedené v § 36 jsou čitelné, pravomocné, zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle údajů katastru, popř. zda neobsahují chyby v psaní a počítání nebo jiné zřejmé nesprávnosti.

Zjistí-li katastrální úřad, že rozhodnutí a jiná listina má některý z uvedených nedostatků nebo chybí geometrický plán,⁶⁹ vrátí ji vyhotoviteli s uvedením zjištěných nedostatků.⁷⁰

Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více vykonatelných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost duplicitním zápisem vlastnictví. Zároveň o tom vyrozumí osoby, které jsou podle takto rozporných listin označeny za vlastníky nemovitosti. Obdobně postupuje katastrální úřad i při zápisu jiných než vlastnických práv k nemovitostem.

Katastrální úřad vyrozumí dopisem osoby, jejichž právo podle provedeného zápisu vzniklo nebo se rozšířilo, a osoby, jejichž právo podle provedeného zápisu zaniklo nebo se omezilo, o provedeném zápisu na adresu uvedenou v katastru, popřípadě na jinou adresu, na které se dle zjištění katastrálního úřadu zdržuje. Katastrální úřad nevyrozumí dotčené osoby v případě, že záznam byl proveden na základě listiny, u níž podmínkou její účinnosti nebo nabytí právní moci je doručení této listiny účastníkům řízení vyhotovitelem takovéto listiny.

Katastrální úřad vede protokol o záznamech, v kterém zaznamenává došlá rozhodnutí a jiné listiny určené k záznamu právních vztahů do katastru, k vyznačení poznámek (§ 39), k zápisu jiných než věcných práv do katastru (§ 40) a jiných údajů katastru (§ 41) a informace o jejich vyřízení.

Na podkladě došlých rozhodnutí a jiných listin uvedených v § 36 vyznačí katastrální úřad v souboru popisných informací plombu.

Zápis nových budov⁷¹ se v katastru provádí na podkladě ohlášení vlastníka budovy. U budov dokončených před 1. říjnem 1976 a neevidovaných v katastru se nahrazuje kolaudační rozhodnutí odpovídajícím rozhodnutím vydaným podle dřívějších stavebních předpisů. Jako vlastník rozestavěného bytu a nebytového prostoru se zapíše stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě.⁵²

Katastrální úřad po záznamu údajů do katastru odstraní plombu vyznačenou podle odstavce 2 a založí rozhodnutí nebo jinou listinu do sbírky listin.

Pro zápis jiných než věcných práv, která se zapisují do katastru,⁷² se použije přiměřeně postupu pro zápis věcných práv do katastru záznamem.⁶²

Zápis se provede na základě ohlášení vlastníka nebo jiného oprávněného, které musí být doloženo listinou, která změnu dokládá. V listině musí být nemovitosti označeny předepsaným způsobem.⁶⁵

Podkladem k zápisu jiných údajů katastru jsou:

Katastrální úřad zaznamenává listiny podle odstavce 1 v protokolu o záznamech. Po zápisu údajů do katastru založí listinu do sbírky listin.

Vyhlášení revize údajů katastru (dále jen „revize“) oznámí katastrální úřad dva měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize prováděna.⁷³

Před zahájením revize se provede kontrola vnitřního souladu společných údajů souboru geodetických informací a souboru popisných informací a označení katastrální mapy názvem.

Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou. Jeho nepřítomnost však není na překážku provedení revize. V těchto případech se využijí při revizi informace zástupce obce a vlastníků sousedních nemovitostí. Stejně se postupuje, když adresa vlastníka není známa a nebo není známo, že taková osoba existuje.

Předmětem revize je zjištění změn a ověření dosavadního stavu:

Zjištěné změny

Pokud zápis podle odstavce 5 písm. b) se týká vlastníka, který není přítomen revizi, zašle mu katastrální úřad výzvu k odstranění zjištěných nesouladů se stanovením lhůty k dodání příslušných dokladů.⁷⁴

Katastrální úřad upozorní vlastníka při sjednávání způsobu odstranění nesouladu podle odstavce 5 písm. b) nebo ve výzvě podle odstavce 6 na možnost sankcí za neplnění jeho povinností.⁷⁵

Protokol o výsledku revize obsahuje:

Protokol o výsledku revize s přílohou podle odstavce 5 písm. a) se po provedení zjištěných změn v katastru založí do sbírky listin.

Dokladem o vyznačení změny v katastrálním operátu je:

Katastrální úřad zapisuje změny údajů katastru do výkazu změn ve lhůtě:

V souboru geodetických informací se vyznačují změny obsahu:

Změny předmětů obsahu katastrální mapy se vyznačují současně s jejich zaznamenáním:

Charakteristiky a kritéria přesnosti jsou stanoveny v bodu 12 přílohy.

Po vyznačení změny podle geometrického plánu a jeho měřické dokumentace se vypočtou:

Pokud se podle odstavce 3 nebo 4 zjistí překročení mezních odchylek, považuje se geometrický plán za nezpůsobilý k vyznačení do katastru.

V souboru geodetických informací se opraví chybné geometrické a polohové určení hranice pozemku, je-li nesporně zjištěno a protokolárně doloženo, že se neshoduje se stavem hranice v terénu, současný průběh hranice v terénu není dotčenými vlastníky zpochybňován a nebyl jimi měněn.

Pokud chyba vznikla

Z návrhu na opravu chyby^77a musí být zřejmé, kdo jej činí, který údaj katastru je považován za chybný a jaký by měl být správný.

Týká-li se návrh geometrického a polohového určení, musí být doložen výsledkem zeměměřických činností.

Chyba v určení hranice pozemku, která je současně hranicí státní, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

chybným geometrickým a polohovým určením pozemku,

chybným určením výměry,

chybami v psaní a počítání.

O obnově katastrálního operátu rozhodne po předchozím souhlasu Úřadu katastrální úřad v těch katastrálních územích, která splňují některou z podmínek stanovených zvláštním předpisem.⁷⁸

Rozhodnutí o obnově katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s jednoročním časovým předstihem. Současně upozorní obec na povinnost trvalého označení jejích územních hranic³⁵ v dohodě se sousedními obcemi. Rozhodnutí se stejným poučením zašle katastrální úřad i osobám, které mají v daném území rozsáhlý nemovitý majetek (např. dráhy, letiště, pozemní komunikace, lesy).

Termín zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem.

Ve vyhlášení zahájení obnovy katastrálního operátu obcí⁷³ se upozorní vlastníci na jejich povinnosti,⁷⁹ zejména označit trvalým způsobem nesporné hranice svých pozemků, pokud nejsou označeny zdí nebo plotem.

Složení komise pro zjišťování průběhu hranic a dalších údajů, které jsou obsahem katastru (dále jen „zjišťování průběhu hranic“), projedná předseda komise jmenovaný ředitelem katastrálního úřadu s obcí, orgánem ochrany zemědělského a lesního půdního fondu, popř. podle místních podmínek s dalšími orgány.⁸⁰

Ke zjišťování průběhu hranic se přizvou vlastníci. Vlastníci pozemků se v pozvánce poučí, že pokud nemohou před komisí vyznačit v terénu hranice svých zemědělských a lesních pozemků podle zvláštního předpisu⁵ ani jejich úseky, protože jsou neznatelné, nebudou tyto hranice předmětem zaměření a budou do obnoveného katastrálního operátu doplněny podle operátů dřívější pozemkové evidence a výsledek doplnění bude zveřejněn v průběhu řízení o námitkách ( § 55).

Účast vlastníků při zjišťování průběhu hranic zajišťuje katastrální úřad ve spolupráci s obcí.

Vlastníci jsou ke zjišťování průběhu hranic zváni písemnou pozvánkou tak, aby jim byla doručena nejméně týden předem.Vlastníci se zvou tak, aby zjišťování průběhu hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, leda by tomu bránily závažné důvody.

Podkladem pro zjišťování průběhu hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát, z něhož se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle vlastníků. Podklad obsahuje i pozemky uvedené v § 3 odst. 2.

Při zjišťování průběhu hranic se rozlišují:

Komise prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to:

Při zjišťování průběhu hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě.

Lomové body vlastnické hranice, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě a vlastníci s ní souhlasí, se označí v terénu barvou. Vlastnické hranice se vyznačí v náčrtu černou tlustou čárou s rozlišením způsobu trvalého označení hranice (plot, zeď apod.) a hraničních znaků (§ 79) mapovými značkami podle bodu 9 přílohy. V soupise nemovitostí potvrdí vlastník svým podpisem souhlas s průběhem a vyznačením vlastnické hranice.

U vlastnické hranice, s jejímž trvalým označením v terénu vlastníci souhlasí, ale její průběh neodpovídá zákresu v katastrální mapě, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou

Dojde-li k rozporu⁸² ve tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, vyznačí se v náčrtu dosavadní hranice podle zákresu v katastrální mapě příslušnou mapovou značkou sporné hranice (bod 9 přílohy). Komise poučí vlastníky, jichž se spor týká, o možnosti řešit spor o hranici u soudu.

Tvoří-li hranici vlastnickou, popř. hranici katastrálního území hranice vodního toku, nepovažuje se posun hranice v důsledku přirozené činnosti vodního toku (eroze, naplaveniny) za právní skutečnost podle zvláštního předpisu.⁶⁴

Při zjišťování průběhu vnějšího obvodu budovy, která není doposud vyznačena v katastru, upozorní komise dotčeného vlastníka na povinnost předložit katastrálnímu úřadu geometrický plán, příslušnou listinu pro vyznačení budovy v katastru⁷¹ a na případné sankce.⁷⁵ V náčrtu se vyznačí tato budova červeně svým vnějším obvodem a sloučí se do pozemku, na kterém je postavena.

Průběh hranice katastrálního území, která je shodná s hranicí státu, se v terénu nezjišťuje. Údaje o hranici pro potřebu obnovy katastrálního operátu se převezmou z dokumentace Ministerstva vnitra.³⁷

Průběh hranice způsobu ochrany nemovitostí (bod 3 přílohy) se nezjišťuje. Do obnoveného katastrálního operátu se tyto hranice přebírají z dosavadní katastrální mapy, popř. z podkladů předložených orgány příslušných ministerstev.

Změny hranic druhu pozemku, které v terénu vznikly v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic v rámci zemědělského půdního fondu a přirozené změny druhu pozemku,⁸³ se v náčrtu vyznačí podle skutečného stavu v terénu. Tyto změny se projednají s vlastníky dotčených pozemků, kteří tyto skutečnosti vezmou na vědomí podpisem v soupise nemovitostí.

Zjištěné změny dalších údajů podle § 50 odst. 3, doložené příslušným povolením nebo tento doklad nevyžadující, se zapíší do soupisu nemovitostí, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem souhlas s vyznačením změny v katastru. U změny druhu pozemku nedoložené příslušným dokladem se projedná způsob odstranění nesouladu.

Projednaný způsob a termín řešení vlastnické hranice podle odstavce 3 písm. b), budovy podle odstavce 6 a nesouladu v druhu pozemku podle odstavce 10 s poučením na možnost uplatnění sankcí za neplnění povinností⁷⁵ se zapíše do záznamu pro další řízení a zápis potvrdí vlastník svým podpisem.

O výsledku zjišťování průběhu hranic sepíše komise protokol, který obsahuje:

Nedílnou součástí protokolu jsou náčrty s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam pomístních názvů, které jsou průkazným dokladem výsledků zjišťování průběhu hranic jednotlivých pozemků a jednotlivých údajů katastru. Přílohou protokolu jsou též doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování průběhu hranic, o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

Katastrální úřad může provést před vyhotovením obnoveného katastrálního operátu přečíslování parcel.

Jednotkou pro přečíslování parcel je katastrální území. Při přečíslování se parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely.

S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe vhodně navazovala.

Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu.

Obnovený soubor geodetických informací se vyhotoví na podkladě:

Obnovený soubor geodetických informací zahrnuje číselné vyjádření hranic všech evidovaných pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy podle § 13 odst. 1 písm. a).

Podkladem pro doplnění obnoveného souboru geodetických informací číselným vyjádřením geometrického a polohového určení hranic zemědělských a lesních pozemků sloučených do větších půdních celků jsou operáty dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1).

změny zaznamenané v soupisech nemovitostí (§ 51),

nové výměry parcel vypočtené na podkladě nového geometrického a polohového určení hranic pozemků,

nové údaje o parcele vyplývající z obnovy souboru geodetických informací (označení listu katastrální mapy apod.),

změny údajů katastru, které vznikly v průběhu obnovy dosavadního katastrálního operátu až do doby vyhlášení jeho platnosti.

Katastrální úřad oznámí obci datum dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení v obci k veřejnému nahlédnutí. Rovněž oznámí obci datum, k němuž nabude obnovený katastrální operát platnosti.

Oznámení termínu a doby vyložení obnoveného katastrálního operátu se řídí zvláštním předpisem.⁸⁴

Katastrální úřad v obci vyloží kopii obnovené katastrální mapy a výstupy ze souboru popisných informací podle § 14 odst. 2 písm. a) až d). Po celou dobu vyložení katastrálního operátu se mohou vlastníci a jiní oprávnění seznamovat s výsledky obnovy katastrálního operátu a mohou proti jeho obsahu podávat námitky u katastrálního úřadu.

Neúčast vlastníků a jiných oprávněných a námitky, u nichž nebyla prokázána oprávněnost, nejsou překážkou pro vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu.

O výsledcích námitkového řízení sepíše katastrální úřad protokol, který obsahuje:

Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

Informace o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Po vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu se dosavadní operát stává neplatným.⁸⁵ Po uplynutí skartační lhůty se vybrané části operátu uloží do archivu, ostatní části se vyřadí z katastrálního operátu a předají se ke zničení.

Katastrální mapy, které vyhovují přesnosti stanovené v § 13 odst. 1 písm. a), se obnovují přepracováním na digitální mapu (dále jen "přepracování").

Při přepracování provede katastrální úřad částečnou revizi v rozsahu alespoň podle § 42 odst. 4 písm. d), e) a g).

Při přepracování se

Na podkladě digitální mapy se v souboru popisných informací vyznačí nové výměry parcel.

Grafické mapy, které nesplňují podmínky pro přepracování podle odstavce 1, se obnovují přepracováním na digitalizovanou mapu [ § 13 odst. 1 písm. c)] beze změny zobrazovací soustavy (souřadnicového systému). Při takovém přepracování se postupuje podle odstavců 2 až 4 s tím, že se v souboru popisných informací nezmění výměry parcel určené s kódy kvality 1 a 2 (bod 5 přílohy) a doplní se souřadnice definičních bodů parcel v S-JTSK.".

Výsledky komplexních pozemkových úprav slouží k obnově katastrálního operátu.^85a Výsledky jednoduché pozemkové úpravy katastrální úřad pro obnovu katastrálního operátu využije, je-li jednoduchou pozemkovou úpravou dotčena souvislá část katastrálního území a považuje-li to katastrální úřad s ohledem na účelnou správu katastru za vhodné. Výsledky souvisejících zeměměřických činností musí splňovat ustanovení této vyhlášky.

V případech, kdy výsledky podle odstavce 1 mají sloužit k obnově katastrálního operátu, stanoví katastrální úřad do 30 dnů po obdržení vyrozumění o zahájení řízení o pozemkových úpravách^85b s přihlédnutím k návrhu pozemkového úřadu a po jeho projednání, za jakých podmínek budou výsledky pozemkových úprav k obnově katastrálního operátu využity. Zejména určí

Při obnově katastrálního operátu podle odstavce 1 se v obvodu pozemkových úprav^85c a na jeho hranici nepoužijí ustanovení § 48, 49 a 55 a oddílu desátého. Přiměřeně se použijí ustanovení § 50 až 54 a použijí se ustanovení zvláštních právních předpisů.⁸⁶,⁸⁷

V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou podle odstavce 1 obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad s pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci nemovitostí byli informováni a zváni k účasti bez zbytečné újmy na svém čase nebo nákladech.

Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu bezprostředně (např. pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán [ § 62 odst. 1 písm. e) a § 69] nebo upřesněný přídělový plán ( § 74a). V tom případě se použijí také ustanovení § 58c písm. a) až d) a n).

zřizování, údržba a obnova podrobného polohového bodového pole,

geometrické a polohové určení hranic katastrálních území, pozemků, obvodů budov a dalších prvků polohopisu katastrální mapy,

vyhotovení dokumentace o vytyčení hranic pozemků.

Technické požadavky na body podrobného polohového bodového pole jsou uvedeny v bodu 11 přílohy.

Dokumentace o zřízení bodu podrobného polohového bodového pole obsahuje:

Geometrickým základem podrobného měření při obnově katastrálního operátu novým mapováním jsou body základního a podrobného polohového bodového pole.

Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověření a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 12 přílohy.

Výsledky podrobného měření se zaznamenávají na tiskopisy Úřadu nebo se vyhotovují automatizovaně za podmínek stanovených v § 66 odst. 9 a § 69 odst. 5.

Geometrický plán⁸⁸ (dále jen „plán“) se zhotovuje pro:

V katastrální mapě nelze bez plánu nebo upřesněného přídělového plánu ( § 74a) zobrazit předmět obsahu katastru, němuž se zapisují práva, s výjimkou případů podle § 58 a § 84 odst. 2.

Zasahuje-li předmět měření znázorněný na plánu do více katastrálních území, vyhotoví se samostatný plán pro každé katastrální území, není-li s katastrálním úřadem dohodnuto jinak.

Plán je technickým podkladem pro:

Plán, který je součástí listiny podle odstavce 1, je spolu s měřickou dokumentací technickým podkladem pro provedení změny v souboru geodetických informací a v souboru popisných informací.

Závazným podkladem pro vyhotovení plánu jsou údaje souboru geodetických informací a souboru popisných informací.

Mapa bývalého pozemkového katastru nebo jiné grafické znázornění nemovitostí spolu s příslušnými písemnými údaji z veřejných knih a operátů dřívějších pozemkových evidencí (§ 84 odst. 1) se použijí jako podklady k vyjádření právních vztahů k nemovitostem, pokud nejsou doposud vyznačeny v souboru geodetických a popisných informací katastru.

Dalšími podklady jsou zejména:

Katastrální úřad poskytne osobě oprávněné vyhotovovat plány podle zvláštního předpisu⁹¹(dále jen "vyhotovitel plánu") bezplatně v potřebném rozsahu

Ostatní podklady podle § 64 získá vyhotovitel plánu

Katastrální úřad přidělí vyhotoviteli plánu na požádání číslo záznamu podrobného měření změn a podle potřeby parcelní čísla nových a změnou dotčených parcel a čísla pevných bodů podrobného polohového bodového pole, pokud je bude vyhotovitel plánu zřizovat.

Jsou-li podklady uvedené v § 64 odst. 1 a 2, případně souřadnice podrobných bodů nebo zobrazení obvodů BPEJ používány katastrálním úřadem v digitální formě, poskytují se v takové formě také vyhotoviteli plánu.

Lomové body navrhovaných a dosavadních vlastnických hranic pozemků nově geometricky a polohově určované musejí být před zaměřením označeny způsobem podle § 79. Body polohopisu zaměřované kontrolně (dále jen "kontrolní body"), jiné než vlastnické hranice pozemků a rozsah věcného břemene lze označit pro účely zaměření dočasným způsobem.

Charakteristiky a kritéria přesnosti podrobného měření jsou uvedeny v bodu 12.6 přílohy. Geometrickým základem podrobného měření (připojovacími body) jsou:

Prostory, ve kterých se určuje poloha podrobných bodů v S-JTSK povinně, se oznamují ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Pokud nelze v těchto prostorech připojit podrobné měření na body polohového bodového pole, připojí se nejméně na 3 identické body určené v souřadnicích S-JTSK, a to při dodržení podmínek podle bodu 12.2 přílohy.

V ostatních prostorech musí být měření připojeno tak, aby změna mohla být zobrazena do katastrální mapy, popř. navázána na dřívější pozemkovou evidenci a přesně spojena s jejich dosavadním obsahem. Pokud je potřebné změnu připojenou podle odstavce 2 písm. a) zobrazit v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence, které nejsou v S-JTSK, musí být podrobné měření připojeno také na identické body v dostatečném počtu (nejméně 3). Podmínky připojení na identické body jsou uvedeny v bodu 12.2 přílohy.

Za identické body se volí body v nejbližším okolí změny, zejména:

V místě, kde takové body v nejbližším okolí změny nejsou a poloha podrobných bodů se neurčuje v S-JTSK, se měření připojí na identické body vzdálené. Pro účely zobrazení změny do grafické nebo digitalizované mapy nebo mapy dřívější pozemkové evidence lze použít za identické body i styky 3 nebo více hranic pozemků, trvalým způsobem neoznačené, jejichž poloha je v terénu zřetelná a určitá. Výjimečně lze identický bod v takovém případě nahradit průsečíkem spojnice 2 identických bodů s hranicí, která je v terénu zřetelná a určitá, nebo průsečíkem spojnic dvojic identických bodů, popř. identickou linií hranice, která je v terénu zřetelná a určitá. Průsečík musí být zajištěn alespoň jednou kontrolní mírou. Je-li více použitelných identických bodů, volí se přednostně body co nejbližší zaměřované změně a tak, aby směry kontrolních měr svíraly úhly co nejméně kosé.

Při podrobném měření se ověří, zda poloha bodů geometrického základu se v terénu nezměnila a zda je identická se zobrazením v katastrální mapě. Ověření se děje úplným novým určením jejich vzájemné polohy (např. polárním zaměřením) nebo změřením vzdálenosti bodu od nejméně 2 jiných bodů, které lze považovat za identické, nebo od bodů polohového bodového pole a porovnáním výsledku s odpovídajícími mírami v katastrálním operátu. Polohu bodu geometrického základu je možné ověřit i jeho novým určením. Na dosavadní hranici dotčené změnou se jako kontrolní body zaměří nejméně ty sousední lomové body, mezi nimiž se průběh hranice mění nebo na které změna navazuje. Ověření musí vyhovět kritériím uvedeným v bodu 12.11, resp. 12.13 přílohy nebo kritériím uvedeným v bodu 12.12 přílohy.

K poloze každého nového podrobného bodu se vztahují délkové nebo úhlové údaje, jimiž je poloha bodu jednoznačně určena, a kontrolní (zajišťovací) údaj. U všech nově vytvářených hranic a u těch částí dosavadních hranic, které jsou děleny nově vloženými body, se měřením v terénu zjišťují oměrné míry nebo jiné kontrolní údaje.

U plánů, jimiž se vymezuje rozsah věcného břemene na části pozemku, a u záznamů podrobného měření, jimiž se vymezuje hranice chráněného území nebo jeho ochranného pásma, a takový rozsah nebo hranice jsou vymezeny vzdáleností od liniového nebo bodového prvku (trasy elektrického vedení nebo plynovodu, hranice pozemku, geodetického bodu apod. ), je přípustné rozsah (hranici) v plánu nebo záznamu podrobného měření určit odvozením od polohy příslušného prvku bez jejich vytyčení v terénu.

Výsledky podrobného měření se zaznamenávají do záznamu podrobného měření změn (dále jen "záznam podrobného měření") nebo polním registračním zařízením, jehož textový výpis se připojí k záznamu podrobného měření. Náležitosti záznamu podrobného měření jsou stanoveny v bodu 17 přílohy.

Výsledky dřívějších měření, např. z obnovy katastrálního operátu novým mapováním nebo z pozemkových úprav, lze využít pro vyhotovení plánu až po kontrole jejich souladu se skutečným stavem měřením v terénu.

Záznam podrobného měření se vyhotovuje i k vyznačení takových změn, které spojeny s měřením v terénu

Poloha podrobných bodů se určí:

Souřadnice všech bodů se uvádějí v metrech na 2 desetinná místa. Seznam souřadnic připojovacích a nově určených podrobných bodů a dále kontrolně zaměřených podrobných bodů je nedílnou součástí záznamu podrobného měření.

Výměry změněných parcel a jejich dílů se určí:

Výměra změněných parcel (dílů) musí být určena stejným nebo přesnějším způsobem, než byly určeny výměry dosavadních dotčených parcel.

Výměra změněných parcel vypočtená ze souřadnic lomových bodů v S-JTSK se ověří kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. b) nebo c) a z přímo měřených měr kontrolním výpočtem podle odstavce 2 písm. c). Výměra vypočtená z digitální mapy se ověří opakovaným výpočtem podle odstavce 2 písm. a).Výměra změněných parcel určená graficky se stanoví dvojím nezávislým výpočtem

U grafického výpočtu výměr jsou přípustná tato zjednodušení:

Při dělení parcely, jejíž dosavadní výměra byla určena ze souřadnic v S-JTSK, lze upustit od výpočtu u jednoho dílu a jeho výměru lze určit odpočtem. Toto zjednodušení není přípustné při výpočtu výměr z digitální nebo digitalizované mapy.

Výměry určené graficky, s výjimkou výměr vypočtených z digitalizované mapy, se vyrovnávají ve výpočetních skupinách tvořených souvislým celkem změnou dotčených parcel jednoho vlastníka.

Správnost výpočtu výměr se posuzuje podle rozdílu výsledků dvou nezávisle provedených výpočtů výměr. Rozdíl nesmí překročit hodnoty mezní odchylky uvedené v bodu 13 přílohy.

Záznam výsledků výpočtu výměr parcel a dílů musí obsahovat

Výměry částí parcel, ke kterým se vztahuje věcné břemeno, se neurčují.

Pokud při výpočtu výměr je zjištěno překročení mezní odchylky z důvodu

poznamená vyhotovitel plánu návrh opravy výměry a geometrického určení této parcely v záznamu výsledků výpočtu výměr, záznamu podrobného měření změn a v plánu s odkazem na toto ustanovení vyhlášky.

Plán obsahuje vyjádření stavu parcel před změnou a po změně. Náležitostmi plánu jsou:

Vzory plánů jsou v bodech 14 a 15 přílohy a podrobný obsah a formální náležitosti plánu se řídí bodem 16 přílohy.

Plán podle

K založení u katastrálního úřadu ( § 73) jsou určeny přílohy:

Plán se vyhotovuje způsobem, který zaručí jeho zřetelnost, dobrou čitelnost, stálost a schopnost reprodukce.

Plán a jeho přílohy podle odstavce 3 písm. a) a c) se vyhotovují na tiskopisech Úřadu nebo automatizovaně, jsou-li obsahově shodné a úpravou přiměřené tiskopisům Úřadu. Tiskopisy poskytuje vyhotoviteli plánu katastrální úřad.

Plán se vyhotovuje jen po jedné straně podložky. Skládá-li se z více listů nebo archů, tyto se spolu pevně spojí a spojení se překryje uzávěrou (např. nálepkou) nesoucí na zadní straně plánu otisk razítka ověřovatele umístěný zčásti na nálepce a zčásti na plánu samém. Spojení nesmí bránit kopírování jednotlivých částí (listů nebo větších formátů) vcelku.

Plán se rozmnožuje způsobem zaručujícím stálost a dobrou čitelnost kopie. Počet kopií je závislý na počtu vyhotovení právní listiny, resp. na požadavku objednatele.

Plány mají základní formát A4. Plány a jejich přílohy větších rozměrů se do základního formátu složí tak, aby na vrchní straně bylo popisové pole.

Prvopis plánu tvoří kopie plánu (odstavec 1) ověřená podle § 71 a potvrzená katastrálním úřadem podle § 72.

Ověření vyznačí ověřovatel předepsaným způsobem:^93a

Pro spojení jednotlivých listů nebo archů přílohy před jejím ověřením platí ustanovení § 69 odst. 6.

O potvrzení plánu požádá písemně ověřovatel katastrální úřad na tiskopisu Úřadu. Žádost může obsahovat i zmocnění pro jinou fyzickou osobu k projednání případných vad v plánu s katastrálním úřadem a k převzetí plánu zpět. K potvrzení se podávají ověřené plány v počtu o 1 větším, než kolik jich má být potvrzeno a vráceno. Současně s nimi se předkládají přílohy podle § 69 odst. 3 ověřené podle § 71 a ověřené výsledky dřívějších souvisejících zeměměřických činností s podklady nezbytnými pro posouzení jejich přesnosti,⁹⁴ pokud byly pro vyhotovení plánu využity.

Před potvrzením plánu zjistí katastrální úřad, zda plán neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda:

Neshledá-li katastrální úřad při přezkoumání vadu v plánu nebo jeho přílohách, vyjádří souhlas s očíslováním parcel^93b tím, že potvrdí všechny jeho ověřené kopie. Uvede položku knihy geometrických plánů, datum, jméno a připojí otisk razítka katastrálního úřadu se státním znakem a podpis zaměstnance katastrálního úřadu. Jeden prvopis plánu s přílohami podle odstavce 1 si katastrální úřad ponechá pro další využití a dokumentaci. Další potvrzené prvopisy plánu vrátí ověřovateli.

Plán, v němž byla shledána vada, vrátí katastrální úřad nepotvrzený se všemi přílohami a s upozorněním na vadu ověřovateli.

Pokud je v plánu upozorněno na chybu v dosavadním stavu katastrálního operátu podle § 68 odst. 10, prošetří katastrální úřad s využitím příloh k plánu oprávněnost upozornění a příčinu chyby. Nesporná chyba v dosavadním stavu katastrálního operátu se nepovažuje za vadu v plánu.

U plánu podle § 62 odst. 1 písm. g), který má být součástí rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv při pozemkových úpravách, se potvrzení souladu s očíslováním parcel vztahuje k parcelním číslům uvedeným ve schváleném návrhu pozemkových úprav.

Vytyčení hranic pozemku je zeměměřickou činností, kterou se v terénu vyznačí poloha lomových bodů hranice pozemku podle geometrického a polohového určení nemovitosti v katastru nebo podle jiného mapového podkladu (§ 64 odst. 2).

Vytyčením hranic pozemků se nemění ani nezakládají právní vztahy k dotčeným pozemkům.

Vytyčení hranic pozemků na podkladě projektu vyhotoveného podle zvláštního předpisu ⁸⁷ se řídí ustanovením § 58b odst. 1.

Podkladem pro vytyčení hranice pozemku je její závazné geometrické a polohové určení ( § 5 odst. 1) včetně jeho měřické dokumentace, popř. jiný mapový podklad zobrazující pozemky, k nimž byly založeny právní vztahy ( § 64 odst. 2), a to s využitím původních náčrtů. Jiný mapový podklad, zejména mapa pozemkového katastru, se využije, pokud má katastrální mapa nižší grafickou přesnost nebo předmětná hranice v ní není zobrazena.

Podklady pro vytyčení hranic pozemku mají charakter technického podkladu a vytyčovatel je získá u katastrálního úřadu podle § 65.

Vytyčovací prvky se vyznačí do vytyčovacího náčrtu ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu.

Pokud je podkladem plán, měřický náčrt nebo záznam podrobného měření změn a je možné použít nebo obnovit měřickou síť, k níž byla vytyčovaná hranice původně zaměřena, převezmou se jako vytyčovací prvky údaje zapsané v podkladech.

Pokud není možno původní síť použít ani obnovit, zvolí se nová měřická síť a vytyčovací prvky se vypočtou transformací původních měřených hodnot nebo souřadnic bodů vytyčované hranice. Transformační koeficienty se určí z identických bodů, které jsou zaměřeny k původní i nové síti.

Nelze-li vytyčit hranici podle odstavců 2 a 3 a je-li ověřeno, že zákres parcely v mapě je z technického hlediska správný, určí se všechny potřebné vytyčovací prvky z hodnot odměřených na mapě.

Hranice nesmí být vytyčena s menší přesností, než umožňují nejpřesnější použitelné podklady.

Správnost vytyčení hranice pozemku se ověří kontrolním měřením.

Při vytyčování hranic celého obvodu pozemku se porovná výměra vypočtená z vytyčovacích prvků s výměrou evidovanou v katastru. Je-li překročena hodnota mezní odchylky ve výměře (bod 13 přílohy), poznamená se návrh opravy výměry pozemku ve vytyčovacím náčrtu, a to je-li vyloučena chyba ve vytyčovacích prvcích a z nich vypočtené výměře pozemku.

Vytyčené lomové body vlastnické hranice pozemku se v terénu označí trvalým způsobem (§ 79), pokud již nejsou trvale označeny. Vytyčená hranice pozemku je platnou hranicí podle katastru.

S výsledkem vytyčení seznámí vytyčovatel všechny vlastníky dotčených pozemků. Výsledek seznámení s vyjádřením jednotlivých vlastníků dotčených pozemků se zapíše do protokolu o vytyčení hranice pozemku (§ 78).

Pokud se někteří vlastníci nedostavili k seznámení s výsledkem vytyčení hranice pozemku, ač k tomu byli vyzváni, vytyčovatel jim zašle kopii sepsaného protokolu o vytyčení hranice pozemku.

Vytyčovatel předá objednateli vytyčení hranice pozemku vytyčovací náčrt a protokol o vytyčení hranice pozemku, popř. plán při vytyčení pozemku podle § 78 odst. 4.

Vytyčovací náčrt má úpravu přiměřeně shodnou se záznamem podrobného měření.

Obsahem protokolu o vytyčení hranice pozemku jsou:

Kopii dokumentace podle odstavců 1 a 2 je vytyčovatel povinen předat do 30 dnů po předání výsledků vytyčení hranice objednateli (§ 77 odst. 11) příslušnému katastrálnímu úřadu k založení do dokumentace výsledků měření a šetření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

Dokumentace podle odstavců 1 a 2 při vytyčování neznatelných hranic pozemku, které nejsou v katastru geometricky a polohově určeny, je podkladem pro vyhotovení plánu k vyznačení pozemku do souboru geodetických informací katastru [§ 62 odst. 1 písm. f)] na návrh vlastníka pozemku. Tato dokumentace doplněná seznamem souřadnic podle § 68 odst. 1 nahrazuje přílohu uvedenou v § 69 odst. 3 a předává se s ověřeným plánem katastrálnímu úřadu k potvrzení.

Hranice pozemků se označují hraničními znaky,⁹⁶ kterými jsou zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonové o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou ocelovou trubku alespoň 600 mm dlouhou nebo lomového neopracovaného kamene. Na tvrdých podkladech (např. beton, skála) se označí hranice pozemků zapuštěným hřebem nebo jiným vhodným kovovým předmětem nebo vytesaným křížkem na opracované ploše. V bažinatých územích lze použít kůlů z tvrdého dřeva o tloušťce alespoň 100 mm. Znaky z plastu musí vyhovět podmínkám:

Hraniční znak se na hranici pozemku umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Pokud by hraniční znak bránil užívání pozemku nebo je jeho umístění v lomovém bodu hranice pozemku nemožné (např. ve vodním toku), použije se způsob označení podle § 80 odst. 1 písm. b).

Hranice pozemku se označí tak, aby z každého hraničního znaku bylo vidět na oba sousední znaky a aby nebyla na přímých úsecích hranice jejich vzdálenost větší než 200 m.

Hranice pozemku, které jsou v terénu označeny jiným trvalým způsobem, např. zdí, není potřebné zvlášť označovat hraničními znaky.

Hranice pozemku podle zvláštního předpisu⁵ se nemusí označovat hraničními znaky podle odstavce 1. Je-li předmětem měření nebo vytyčení, postačí její označení dočasným způsobem (např. kolíkem). Označování hranic pozemků při pozemkových úpravách se řídí zvláštním předpisem.^87c

Lomové body hranic pozemků podle § 25 odst. 8, které jsou bezprostředně ohroženy stavební činností navazující na oddělení pozemku, mohou být po dobu výstavby označeny dočasným způsobem. Taková skutečnost se uvede v plánu a jeho přílohách jako poznámka v seznamu souřadnic.

Je-li třeba označit hranici pozemku, která končí na státní hranici, umístí se její hraniční znak před státní hranicí ve vzdálenosti stanovené příslušnou mezinárodní smlouvou.

Druh hraničních znaků a jiný způsob trvalého označení hranic pozemků se vyznačuje v katastrální mapě a v měřickém náčrtu podle bodu 9 přílohy.

Hranice obce se označuje:

Styk hranic tří nebo více obcí se označuje kamenným hranolem o celkové délce přibližně 800 mm s opracovanou hlavou s rozměry 200 mm x 200 mm x 100 mm.

Hranice obce se nemusí označit hraničními znaky uvedenými v odstavci 1 písm. a), je-li již označena jako hranice pozemku podle § 79.

Zjednodušená evidence zemědělských a lesních pozemků podle § 3 odst. 2 (dále jen „zjednodušená evidence“) se postupně zakládá a vede pouze v souboru popisných informací katastru s využitím jejich geometrického a polohového určení a popisných informací obsažených v operátech bývalého pozemkového katastru a v navazujících operátech přídělového a scelovacího řízení (dále jen „dřívější pozemková evidence“), a to alespoň těmito údaji:

Katastrální úřad doplňuje pozemky evidované podle odstavce 1 do souboru geodetických informací na základě využití podkladů dřívějších pozemkových evidencí. Při tomto doplnění stanoví parcelní číslo podle katastru, určí další údaje o parcele (§ 7) v souboru popisných informací a uvědomí o tom vlastníka pozemku. Při doplnění v rámci obnovy katastrálního operátu přepracováním je uvědomění vlastníka nahrazeno činnostmi podle § 55 a 56.

Katastrální úřad vyhotoví na požádání s využitím operátů dřívějších pozemkových evidencí:

Do souboru geodetických informací se doplní podle odstavce 2 všechny parcely nejpozději při obnově katastrálního operátu přepracováním, pokud to umožňuje kvalita původního zobrazení parcel. V opačném případě dojde k zániku evidence podle odstavce 1 obnovou katastrálního operátu novým mapováním nebo obnovou provedenou na podkladě výsledků pozemkových úprav.

Parcely v územích s přídělovým operátem, v němž jsou přidělené nemovitosti jednoznačně určeny, tj. pozemky jsou v něm označeny parcelními čísly podle bývalého pozemkového katastru, je určena jejich výměra, podkladem pro grafický přídělový plán byla mapa bývalého pozemkového katastru, přesnost zobrazení hranic přídělových pozemků v grafickém přídělovém plánu dosahuje přesnosti zobrazení polohopisu katastrální mapy, popř. mapy bývalého pozemkového katastru, nebo hranice přídělových pozemků je určena lomovými body polohopisu mapy bývalého pozemkového katastru a hranice přídělových pozemků ani jejich části v terénu neexistují, se doplní do souboru geodetických informací postupem podle odstavce 2.

Prostory, ve kterých vlivem lidské nebo přírodní činnosti (např. poddolováním nebo sesuvem) dochází v terénu k posunům znemožňujícím dodržení přesnosti katastrální mapy stanovené touto vyhláškou, vyhlašuje katastrální úřad a zveřejňuje Úřad ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

V době do obnovy katastrálního operátu novým mapováním jsou v prostorech podle odstavce 1 geometrickým základem pro zaměřování změn obsahu katastrální mapy a pro vytyčování hranic pozemků nejbližší body podle § 66 odst. 2 písm. b).