uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost,

umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti,

poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,

prosazují uplatňování rovného přístupu k právům a usilují o odstranění znevýhodnění a vyrovnání příležitostí znevýhodněných osob,

hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,

přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou,

rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů,

usilují o transfer znalostí.

Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský.

Tuzemská vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní.

Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení „vysoká škola“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy. Označení „univerzita“, popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní. V případě českých právnických osob zahrnuje omezení používání označení „vysoká škola“ a „univerzita“ a z nich odvozených tvarů slov v názvu i omezení používání cizojazyčných překladů uvedených označení a z nich odvozených tvarů slov. Českým právnickým osobám je též zakázáno použít ve svém názvu jiného cizojazyčného označení způsobilého vyvolat mylnou domněnku, že jde o vysokou školu nebo univerzitu podle tohoto zákona.

Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“).

Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty.

Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Národního akreditačního úřadu pro terciární vzdělávání (dále jen „Akreditační úřad“).

Veřejná vysoká škola je právnickou osobou. Soukromou vysokou školou je právnická osoba, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola. Vojenská vysoká škola je součástí Ministerstva obrany. Policejní vysoká škola je organizační složkou České republiky, k níž funkci zřizovatele plní Ministerstvo vnitra.

Na vzdělávací a tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají.

Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady.

Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.¹

svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků,

svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,

právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,

právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány,

právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.

Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.

Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v § 39a odst. 7 a 8.

Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku, jde-li o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Účinnost udělení státního souhlasu nastává nejdříve vznikem právnické osoby, které se státní souhlas uděluje.

Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje

Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.

Nejde-li o případ podle odstavce 3, ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti žadatele a členů jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu vyžádá podle jiného právního předpisu výpis z rejstříku trestů.

Nejde-li o případ podle odstavce 3, žadatel předloží za účelem doložení bezúhonnosti členů jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, kteří jsou cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný orgánem státu,

Nejde-li o případ podle odstavce 3, postupuje žadatel za účelem doložení bezúhonnosti občana České republiky, který se v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení státního souhlasu nepřetržitě zdržoval po dobu delší než 6 měsíců v zahraničí, podle odstavce 7 písm. a) obdobně.

Nevydává-li cizí stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nebo existují-li právní nebo jiné překážky pro předložení výpisu z evidence trestů, předloží žadatel čestné prohlášení o své bezúhonnosti, je-li zahraniční právnickou osobou, nebo o bezúhonnosti člena jeho statutárního nebo jiného obdobného řídicího orgánu, který je cizincem nebo zahraniční právnickou osobou, nebo je občanem České republiky, který se v posledních 3 letech bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o udělení státního souhlasu nepřetržitě zdržoval po dobu delší než 6 měsíců v zahraničí.

Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu; Akreditační úřad vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.

Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a tvůrčí činnost.

Soukromé vysoké škole může ministerstvo poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e), podle § 91 odst. 5. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu.

Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě strategického záměru soukromé vysoké školy a každoročního plánu jeho realizace, strategického záměru ministerstva a každoročního plánu jeho realizace, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a tvůrčí činnosti a její náročnosti.

Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje^7a.

Právnická osoba, která má státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, vydá vnitřní předpisy soukromé vysoké školy, kterými stanoví, které orgány této právnické osoby vykonávají působnost vysoké školy, popřípadě působnost součásti vysoké školy, stanovenou v částech čtvrté až jedenácté a v části sedmnácté.

Vnitřními předpisy soukromé vysoké školy jsou

Statut soukromé vysoké školy obsahuje alespoň

Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 36 obdobně.

Soukromá vysoká škola je povinna

Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.¹⁴

Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření a strategický záměr soukromé vysoké školy a každoroční plán jeho realizace musí být veřejně přístupné.

Soukromá vysoká škola zajišťuje přiměřená podpůrná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, není-li to v rozporu s požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Pravidla jejich zajišťování stanoví vnitřní předpis soukromé vysoké školy.

Jestliže je některé opatření nebo vnitřní předpis soukromé vysoké školy nebo její fakulty v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže

Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu a ke dni vydání rozhodnutí o udělení státního souhlasu nebyly tyto vady odstraněny nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán.

Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola a uskutečňovat akreditované činnosti.

Nevylučuje-li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 písm. f) a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu.

Dojde-li k odnětí státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, je daná právnická osoba, které byl státní souhlas odňat, povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na jiné vysoké škole.

Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci.

Součástmi studijního programu jsou

Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků.

Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.

Profil bakalářského nebo magisterského studijního programu může být

Pro studijní programy uskutečňované vysokou školou nebo její fakultou nebo uskutečňované ve spolupráci více fakultami téže vysoké školy vysoká škola jmenuje z řad svých akademických pracovníků a odvolává garanta studijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy; garantem může být pouze akademický pracovník, který splňuje podmínky stanovené standardy pro akreditaci studijního programu pro řádný výkon činností podle odstavce 7. Garantem magisterského studijního programu a doktorského studijního programu může být pouze docent, profesor nebo mimořádný profesor podle § 70 odst. 2 věty první, který je akademickým pracovníkem dané vysoké školy.

Garant studijního programu zejména koordinuje obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje studijní program a rozvíjí jej.

Studijní program náleží pouze do jedné oblasti vzdělávání, pokud se státními zkouškami ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do jedné oblasti vzdělávání. Studijní program je studijním programem náležejícím do více oblastí vzdělávání, pokud se státními zkouškami ověřují profilující znalosti nebo dovednosti ze základních tematických okruhů náležejících do více oblastí vzdělávání.

Vysoká škola při přípravě, schvalování a uskutečňování studijních programů zajišťuje, aby absolvováním studia ve studijním programu bylo dosahováno takových výsledků učení, sestávajících z konkrétních odborných znalostí, odborných dovedností a obecných způsobilostí, které budou odpovídat příslušné kvalifikační úrovni výsledků učení, obecně vymezené pro jednotlivé typy studijních programů v rámci kvalifikací vysokoškolského vzdělávání (dále jen „rámec kvalifikací“). Rámec kvalifikací vymezuje pro jednotlivé typy studijních programů rovněž jejich zařazení nebo jinou specifikaci podle mezinárodních kvalifikačních rámců vysokoškolského vzdělávání a průměrnou studijní zátěž potřebnou pro dosažení výsledků učení, vyjádřenou odpovídajícím počtem kreditů, specifikovaných jejich časovou hodnotou nebo přiřazením k mezinárodnímu systému přenosu a akumulace kreditů. Rámec kvalifikací stanoví prováděcí právní předpis.

Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu.

Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž obsah a forma odpovídá profilu studijního programu. Státní závěrečná zkouška může mít více částí; částí může být i obhajoba bakalářské práce. Státní závěrečná zkouška nemůže spočívat jen v obhajobě bakalářské práce.

Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul „bakalář umění“ (ve zkratce „BcA.“ uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu.

Nestanoví-li tento zákon jinak, magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.

Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, která může mít více částí a jejíž obsah a forma odpovídá profilu studijního programu; částí musí být obhajoba diplomové práce. Státní závěrečná zkouška může spočívat i jen v obhajobě diplomové práce. V oblasti všeobecného lékařství, vojenského všeobecného lékařství, zubního lékařství, vojenského zubního lékařství, veterinárního lékařství a veterinární hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.

Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly:

Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž částí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 2; nezaplatí-li uchazeč ve stanovené lhůtě poplatek, platí, že vzal přihlášku zpět. Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly:

O vykonání státní rigorózní zkoušky podle odstavce 5 vydá vysoká škola diplom; tento diplom je veřejnou listinou a je opatřen státním znakem České republiky¹⁶ spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován. Vysoká škola vydává diplom o vykonání státní rigorózní zkoušky zpravidla při akademickém obřadu. V diplomu je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li přiděleno.

Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění.

Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou spočívající v obhajobě disertační práce. Disertační práce musí zahrnovat původní výsledky tvůrčí činnosti studenta předkládajícího disertační práci uveřejněné způsobem obvyklým pro uveřejňování výsledků výzkumu, vývoje nebo jiných tvůrčích činností obvyklých v příslušném oboru nebo výsledky takto přijaté k uveřejnění. Součástí disertační práce může být umělecký výstup nebo funkční prototyp technického zařízení, patentová přihláška vynálezu nebo technická dokumentace vytvořená při výzkumné, vývojové nebo inovační činnosti nebo jiný aplikačně realizovaný výsledek výzkumu, vývoje nebo inovací.

Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem).

Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její fakulty, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich fakulty na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.

Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati také uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.

Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři.

Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu.

Uchází-li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční střední vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou

Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 1 větě třetí nebo v odstavci 3

Odstavec 4 písm. e) a odstavec 5 písm. c) lze použít, pokud vysoká škola nemá pochybnosti o získání zahraničního vzdělání uchazečem, doloženého zahraničním dokladem, které

Vysoká škola může vyzvat uchazeče k prokázání vzdělání způsobem podle odstavce 4 písm. a) nebo odstavce 5 písm. a).

Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 písm. e) a odstavce 5 písm. c), který činí nejvýše 20 % základu stanoveného podle § 58 odst. 2. Poplatek je příjmem vysoké školy.

Není-li v odstavci 5 písm. c), v odstavci 6 nebo ve větě poslední stanoveno jinak, na postup při prokazování a posuzování splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 5 písm. c) se nepoužijí § 89 až 90b. Rozhodnutí o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice podle § 89 se v případě podle odstavce 5 písm. c) nevydává a vysoká škola o případném prokázání splnění podmínky řádného ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu nebo řádného ukončení studia v magisterském studijním programu způsobem podle odstavce 5 písm. c) učiní záznam do spisu vedeného v přijímacím řízení. Záznam do spisu vedeného v přijímacím řízení vysoká škola učiní i o případném prokázání splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou způsobem podle odstavce 4 písm. e). Na zahraniční doklady podle odstavce 4 písm. b) až e) a podle odstavce 5 písm. b) a c) a ověření pravosti podpisů a otisků razítek na originálech dokladů se § 90 odst. 4 použije obdobně.

Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních programů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní-li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje-li to povaha studijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu. Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje ve vztahu k požadavkům na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu, které jsou vysokou školou nebo fakultou zveřejňovány podle odstavce 5; text zveřejněných požadavků na zdravotní způsobilost předloží uchazeč poskytovateli zdravotních služeb před posouzením zdravotní způsobilosti. Zdravotní způsobilost uchazeče o studium posuzuje a lékařský posudek vydává registrující poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost; není-li uchazeč o studium u takového poskytovatele registrován, zdravotní způsobilost posuzuje a lékařský posudek vydává kterýkoliv poskytovatel v uvedených oborech. Posuzujícím lékařem je lékař se způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost. Jde-li o studium ve studijním programu se zaměřením na sport nebo tělesnou výchovu, vydává lékařský posudek poskytovatel v oboru tělovýchovné lékařství.

Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí

Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou.

Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání v listinné nebo elektronické podobě, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Je-li podmínkou přijetí ke studiu zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu, zveřejní vysoká škola nebo fakulta rovněž požadavky na zdravotní způsobilost ke studiu příslušného studijního programu. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu. Tyto povinnosti se nevztahují na přijímání podle odstavce 2 nebo podle odstavce 3 písm. b).

Je-li udělena akreditace studijního programu Akreditačním úřadem nebo schválen studijní program k uskutečňování na základě institucionální akreditace pro oblast nebo oblasti vzdělávání, nemusí vysoká škola nebo fakulta v zájmu zachování začátku akademického roku dodržet čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají nezměněny.

Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program. V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství. Účastníkem přijímacího řízení je pouze uchazeč, o jehož přihlášku ke studiu jde.

O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor.

Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem soukromé vysoké školy.

Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu . Vysoká škola není povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět uchazeče o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.

Uchazeč má právo nahlížet do spisu až po oznámení rozhodnutí. Vysoká škola může namísto umožnění nahlížet do spisu poskytnout uchazeči kopii spisu.

O odvolání uchazeče proti rozhodnutí rozhoduje rektor. Rektor v odvolacím řízení přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty a s podmínkami přijetí ke studiu stanovenými vysokou školou nebo fakultou.

Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejích částí.

Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním předpisem^15a.

Oznámením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě a formou stanovenou vysokou školou nebo její fakultou. Zapsal-li se uchazeč do studia před uplynutím lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí o přijetí ke studiu, platí, že se práva podat odvolání zápisem vzdal. Zapsal-li se uchazeč do studia po podání odvolání v průběhu odvolacího řízení, odvolací řízení je zápisem do studia zastaveno; usnesení o zastavení řízení se nevydává.

Zápis se koná na vysoké škole nebo její fakultě, která uskutečňuje příslušný studijní program.

Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.

Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor.

Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti, mimořádní profesoři, a odborníci schválení příslušnou vědeckou, uměleckou nebo akademickou radou.

Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.

Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia.

Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. Právo na přerušení studia je studentovi po tuto dobu přiznáno i v souvislosti s převzetím dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu podle občanského zákoníku nebo právních předpisů upravujících státní sociální podporu.

Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 1 ani do maximální doby studia, je-li taková doba vnitřními předpisy stanovena.

V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. Vysoká škola stanoví podmínky, za nichž se osoba v uznané době rodičovství může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno.

Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část.

Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu.

Studium se dále ukončuje

Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je poslední den lhůty 3 let uvedené v § 81b odst. 3 větě první. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. f) je den, ke kterému zaniklo oprávnění uskutečňovat studijní program na základě institucionální akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. g) je den, kdy nabylo účinnosti rozhodnutí podle § 47c až 47e, § 47f nebo 47g o neplatnosti vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia ve studijním programu nebo její části. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci.

O ukončení studia podle odstavce 1 písm. h) nebo přerušení studia podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 ; na rozhodování se vztahuje § 50 odst. 5 obdobně, přičemž účastníkem řízení je pouze osoba, o jejíž studium jde.

Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou

Průkaz studenta je doklad vydávaný vysokou školou, který student obdrží po zápisu do studia; uvedený doklad potvrzuje právní postavení studenta, které ho opravňuje využívat práv a výhod studenta vyplývajících z právních předpisů nebo z vnitřních předpisů vysoké školy.

Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu. Údaje uvedené v první větě lze evidovat rovněž v elektronickém informačním systému vysoké školy nebo fakulty. V takovém případě je vysoká škola nebo fakulta povinna zabezpečit údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob. Za Výkaz o studiu se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou.

Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu .

Doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu vydává vysoká škola na základě žádosti fyzické osoby, o jejíž studium jde; žádost lze podat také prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy. Požádal-li o to žadatel v žádosti o vydání dokladu nebo potvrzení, doručuje se doklad o vykonaných zkouškách nebo potvrzení o studiu prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, přičemž vysoká škola doklad nebo potvrzení zapečetí kvalifikovanou elektronickou pečetí.

Dodatek k diplomu obdrží absolvent studia ve studijním programu.

Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu jsou veřejnými listinami, které jsou opatřeny státním znakem České republiky¹⁶ spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu.

V dokladech o studiu podle odstavce 1 a v rozhodnutích a osvědčeních podle § 50 až 69, § 89 až 91 a § 99 je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou jde, bylo-li jí přiděleno.

Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu; nezaplatí-li uchazeč poplatek ve stanovené lhůtě, platí, že vzal přihlášku ke studiu zpět.

Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok.

Studuje-li student ve studijním programu veřejné vysoké školy déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech veřejných vysokých škol, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, nejde-li o předchozí studium, po jehož ukončení student řádně ukončil studijní program stejného typu na veřejné, státní nebo soukromé vysoké škole. Období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech, nebo v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství. Magisterský studijní program, který nenavazuje na bakalářský studijní program, a bakalářský studijní program se pro účely tohoto odstavce vzájemně považují za studijní programy stejného typu.

Uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, stanoví poplatek za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu a může stanovit poplatek za studium v doktorském studijním programu. Poplatek za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu nemusí být stanoven

Výši poplatků spojených se studiem pro následující akademický rok veřejná vysoká škola stanoví a zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu; pokud veřejná vysoká škola stanoví a zveřejní výši poplatků pro následující akademický rok později, nelze od uchazečů přijatých ke studiu počínajícímu následujícím akademickým rokem vybírat za studium v následujícím akademickém roce poplatky za studium ve vyšší výši, než která platila pro akademický rok, ve kterém byla přihláška podána. Pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.

Poplatek za studium podle odstavce 3 je příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy.

Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o odvolání proti rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy.

Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 4 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.

Druhy úhrad spojených se studiem na soukromé vysoké škole, pravidla pro stanovení jejich výše, formu placení a splatnost stanoví soukromá vysoká škola ve svém řádu úhrad spojených se studiem. Výši úhrad spojených se studiem soukromá vysoká škola zveřejňuje ve veřejné části svých internetových stránek.

Vnitřní předpis podle odstavce 1 může stanovit pravidla pro snížení nebo prominutí úhrad spojených se studiem na soukromé vysoké škole.

Ustanovení § 58 odst. 8 se použije obdobně.

V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově nebo orientované na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraniční nebo tuzemské vysoké školy. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem.

O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Účastníkům může vysoká škola udělit v případě programu celoživotního vzdělávání orientovaného na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraniční nebo tuzemské vysoké školy i mezinárodně uznávaný titul. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů nebo v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat splnění studijních povinností odpovídajících nejvýše 60 % z počtu kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. Podmínky uznávání splnění studijních povinností z celoživotního vzdělávání v rámci studia studijních programů stanoví vysoká škola ve vnitřním předpisu.

Vzdělávání v programu celoživotního vzdělávání nezakládá jeho účastníkům právní postavení studenta podle tohoto zákona.

Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia.

Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.

Student má právo

Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.¹⁸

Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu.

Student je povinen jednat při studiu čestně a poctivě a dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí.

Student je dále povinen

Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.

Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí:

Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě.

Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.

Vysoká škola rozhoduje o právech a povinnostech studenta ve věci

Účastníkem řízení o právech a povinnostech studenta podle tohoto zákona je pouze student. V řízení ve věcech podle odstavce 1 písm. a) až f) a j) není vysoká škola povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět studenta o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí a právo nahlížet do spisu náleží studentům až po oznámení rozhodnutí.

Vydání rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy v řízeních ve věcech podle odstavce 1 písm. c) a e), pokud jsou v souladu s vnitřním předpisem vysoké školy nebo fakulty zahájena z moci úřední, a ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. f). Učinění výzvy vyjádřit se k podkladům rozhodnutí je prvním úkonem vysoké školy ve věcech podle odstavce 1 písm. g), přičemž vysoká škola může výzvu učinit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy.

O odvolání studenta proti rozhodnutí rozhoduje rektor. Rektor přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy a vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty. Odkladný účinek odvolání nelze vyloučit.

Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí rektora v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny.

Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo disciplinární komise fakulty na návrh děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise.

Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví.

Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67.

Akademickými pracovníky jsou ti profesoři, docenti, mimořádní profesoři, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, kteří jsou zaměstnanci veřejné nebo soukromé vysoké školy nebo zaměstnanci České republiky zařazenými k výkonu práce na státní vysoké škole a vykonávají v pracovním poměru podle sjednaného druhu práce jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy.

Je-li na vysoké škole zřízeno pracovní místo akademického pracovníka, který je zařazen jako mimořádný profesor, může je zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí. Takové pracovní místo může zastávat rovněž osoba, která je významným odborníkem, který v dané oblasti vzdělávání působil v praxi alespoň po dobu 10 let. Pracovní místo mimořádného profesora může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci v dané oblasti vzdělávání, a může být obsazeno po projednání vědeckou radou.

Na výuce se mohou podílet i další odborníci, a to zpravidla na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů.

Akademický pracovník, který působí na vysoké škole v pracovním poměru, je povinen tuto vysokou školu bezodkladně informovat o každém svém dalším pracovním poměru, popřípadě následně o jeho skončení, v němž působí na jiné tuzemské vysoké škole, u poskytovatele zahraničního vysokoškolského vzdělávání na území České republiky, na veřejné výzkumné instituci nebo u jiné výzkumné instituce, zapsané do seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí podle jiného právního předpisu, a to i v těch případech, kdy jde o výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární nebo umělecké činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč, který s vysokou školou sjednává pracovní poměr akademického pracovníka.

V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe.

Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci.

Habilitační prací se rozumí:

Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má-li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá-li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví.

Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké nebo umělecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů, mimořádných profesorů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor nebo mimořádný profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná.

V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání.

Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou nebo uměleckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a habilitační komise při habilitačním řízení konají bez zbytečných průtahů.

Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké nebo umělecké radě.

Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké nebo umělecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem.

Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že vědecká nebo umělecká rada habilitační řízení zastavuje.

Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká nebo umělecká rada rektorovi. Nesouhlasí-li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké nebo umělecké rady, platí, že se řízení zastavuje.V opačném případě rektor docenta jmenuje.

V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí uchazeči.

Na habilitační řízení se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při habilitačním řízení stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat do 30 dnů námitky. Nevyhoví-li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné. Rozhodnutí rektora nebo děkana musí být odůvodněno.

Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel.

Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.

Profesorem pro určitý obor jmenuje prezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navržen vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy v souladu s § 74.

Návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy na jmenování profesorem se prezidentu republiky podává prostřednictvím ministra.

Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený v § 74; vrácení návrhu musí být odůvodněno.

Na jmenování profesorem se správní řád nevztahuje.

Jmenování profesorů se uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok.

V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké nebo umělecké rady vysoké školy předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout.

Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů nebo mimořádných profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, má-li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vědecká nebo umělecká rada vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje.

Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká nebo umělecká rada pětičlennou komisi složenou z profesorů, docentů, mimořádných profesorů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor nebo mimořádný profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná.

V uměleckých oborech může příslušná vědecká nebo umělecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání.

Komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská-li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů komise, platí, že komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen komise té vědecké nebo umělecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká nebo umělecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru.

Po přednášce se vědecká nebo umělecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jde-li o vědeckou nebo uměleckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké nebo umělecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně.

Na řízení ke jmenování profesorem se správní řád nevztahuje; podrobnosti postupu při řízení ke jmenování profesorem stanoví vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. Orgány vysoké školy a fakulty, popřípadě vysokoškolského ústavu, a komise při řízení ke jmenování profesorem konají bez zbytečných průtahů.

Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat do 30 dnů námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné.

Stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu.

Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit ve veřejné části svých internetových stránek. Poplatek je příjmem vysoké školy.

Vysoká škola nebo její součást zveřejní ve veřejné části svých internetových stránek neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých nebo uměleckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení.

Vysoká škola oznámí ministerstvu v případě habilitačního řízení bezodkladně po jeho zastavení nebo po jmenování uchazeče docentem a v případě řízení ke jmenování profesorem bezodkladně po jeho zastavení nebo po schválení návrhu na jmenování uchazeče profesorem vědeckou nebo uměleckou radou vysoké školy jméno, příjmení, rok narození, pohlaví, údaje o pracovním nebo služebním poměru uchazeče, výsledek a datum ukončení řízení.

Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o výsledcích habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem vhodným způsobem.

Na zpřístupňování habilitační práce se použije § 47b obdobně, nebyla-li tato práce již zpřístupněna jiným způsobem.

Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání-li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy.

Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda.

Pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde-li o obsazení jím zastávaného místa, nebo v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.

Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo její součásti nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky.

Podrobnosti o výběrovém řízení na pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy.

Ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem a jmenování docentem nebo profesorem na základě těchto řízení nezakládá pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovník v pracovněprávním vztahu.

Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programy vyplývá z institucionální akreditace nebo z akreditace studijního programu.

Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programů v určené oblasti nebo v určených oblastech vzdělávání. Vysoká škola je oprávněna na základě institucionální akreditace uskutečňovat studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, pokud má institucionální akreditaci pro všechny oblasti vzdělávání, do nichž studijní program náleží.

Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy podle § 78a odst. 2 písm. a) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu a má funkční systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy.

Pokud oprávnění uskutečňovat určitý studijní program daného typu a případného profilu nevyplývá z institucionální akreditace vysoké školy, může vysoká škola toto oprávnění získat udělením akreditace daného studijního programu.

Akreditace studijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 78a odst. 2 písm. b) daného typu a profilu studijního programu.

V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu stanovisko příslušného uznávacího orgánu^19a, že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. V případě akreditace studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou pro udělení akreditace studijního programu kladné stanovisko Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a druhé vydávají stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena.

V případě studijního programu, jehož absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání, je podmínkou pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání povolení příslušného uznávacího orgánu^19a. Povolení se nevydá, zjistí-li uznávací orgán, že by absolventi daného studijního programu nebyli připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu daného povolání. V případě studijních programů zaměřených na přípravu odborníků v oblasti bezpečnosti České republiky je podmínkou povolení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Orgány uvedené ve větách první a třetí vydávají povolení do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o povolení doručena.

Je-li praktickou výuku ve studijním programu možno provádět pouze na pracovišti akreditovaném podle zvláštního právního předpisu^19b, je podmínkou pro udělení akreditace tohoto studijního programu nebo pro jeho uskutečňování na základě oprávnění vyplývajícího z institucionální akreditace pro příslušnou oblast vzdělávání vedle souhlasného stanoviska podle odstavce 6 nebo povolení podle odstavce 7 také akreditace pro praktickou výuku tohoto programu udělená podle zvláštního právního předpisu.

Není-li studijní program akreditován nebo uskutečňován v rámci oblasti vzdělávání, pro kterou má vysoká škola institucionální akreditaci, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani udělovat akademické tituly.

V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění konat státní rigorózní zkoušku a udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě institucionální akreditace toto oprávnění vyplývá z institucionální akreditace pro danou oblast vzdělávání. Oprávnění konat státní rigorózní zkoušku a udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 lze vykonávat, pouze pokud je vysoká škola oprávněna uskutečňovat v dané oblasti vzdělávání alespoň jeden doktorský studijní program.

V řízeních ve věcech akreditace a nápravných opatření lze s předchozím souhlasem nebo na návrh všech účastníků řízení jednat a písemnosti předkládat a vyhotovovat v cizím jazyce nebo vícejazyčně, a to i bez tlumočení a překladů, usnese-li se tak Rada Akreditačního úřadu. Větu první lze použít i jen pro některé písemnosti nebo úkony v řízení, včetně případné návštěvy hodnoticí komise Akreditačního úřadu na místě a výstupů z činnosti hodnoticí komise. Rozhodnutí Akreditačního úřadu ve věci samé a usnesení Akreditačního úřadu o zastavení řízení se však vždy vyhotovují i v českém jazyce. Je-li dokument podle věty třetí vyhotoven vícejazyčně, je v případě rozdílností rozhodné znění v jazyce českém; u ostatních vícejazyčných dokumentů určí rozhodný jazyk Rada Akreditačního úřadu.

Odstavec 11 věty první a druhá se obdobně použijí na postup při vydávání stanovisek Akreditačního úřadu podle § 83 odst. 2 písm. f), s tím, že stanovisko Akreditačního úřadu se však vždy vyhotovuje i v českém jazyce. Je-li stanovisko Akreditačního úřadu vyhotoveno vícejazyčně, je v případě rozdílností rozhodné znění v jazyce českém; u ostatních vícejazyčných dokumentů určí rozhodný jazyk Rada Akreditačního úřadu.

Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na základě písemné žádosti vysoké školy.

Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje

Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů. Přitom posuzuje naplnění standardů pro akreditace a přihlíží k naplňování systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnoticích agentur podle § 77a odst. 4. Součástí posouzení může být ověření podmínek v místě uskutečňování studijního programu. Pokud vysoká škola neumožní ověření podmínek v místě uskutečňování studijního programu, Akreditační úřad žádost zamítne.

Akreditační úřad akreditaci studijního programu neudělí, jestliže

O akreditaci studijního programu může požádat také žadatel, jemuž byl pravomocně udělen státní souhlas rozhodnutím, které dosud nenabylo účinnosti. Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije obdobně.

Jde-li o studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, splnění požadavků vyplývajících z odstavce 4 písm. c) se posuzuje ve vztahu ke všem oblastem vzdělávání, do nichž je studijní program zařazen, a to v míře odpovídající alespoň jejich podílu na tomto studijním programu.

Akreditaci studijního programu uděluje Akreditační úřad na dobu 10 let; na dobu kratší než 10 let může být akreditace studijního programu udělena nebo prodloužena, pokud

V rozhodnutí musí být uveden typ studijního programu a standardní doba studia a v případě bakalářského nebo magisterského studijního programu také jeho profil. V rozhodnutí se uvede rovněž oblast vzdělávání, do níž program náleží; jde-li o studijní program náležející do více oblastí vzdělávání, uvede se v rozhodnutí vedle příslušných oblastí vzdělávání, do nichž program náleží, rovněž jejich podíl na výuce.

Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79.

Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření.

Akreditace studijního programu zaniká odnětím akreditace, oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

Byla-li vysoké škole žádost o udělení akreditace studijního programu zamítnuta, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žádost zamítnuta.

Byla-li vysoké škole akreditace studijního programu odňata, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci daného nebo obdobného studijního programu nejdříve po uplynutí doby 2 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla akreditace odňata.

Byl-li vysoké škole uložen správní trest za některý přestupek podle § 93n odst. 1, může vysoká škola podat novou žádost o akreditaci studijního programu nejdříve po uplynutí doby 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byl správní trest uložen.

O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou požádat též další vysoká škola nebo jiná právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie a která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a tvůrčí činností.

Spolu se žádostí o akreditaci předloží žadatel dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu je též uvedeno, ve spolupráci s kým byl studijní program uskutečňován.

Žádají-li o akreditaci společně alespoň 2 vysoké školy, dohoda žadatelů o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu může upravit přijímání uchazečů ke studiu ve studijním programu a udělování akademických titulů absolventům tohoto studijního programu odlišně od úpravy podle odstavce 2. Dohoda v takovém případě též stanoví, která vysoká škola přijímá uchazeče nebo jejich část ke studiu, přičemž uchazeč může být zapsán v tomto studijním programu do studia pouze na jedné ze spolupracujících vysokých škol, a stanoví podrobnosti o organizaci studia ve studijním programu a o akademických právech a povinnostech studentů, včetně platnosti studijních a zkušebních řádů, stipendijních řádů a případně dalších vnitřních předpisů nebo pravidel těchto vysokých škol nebo jejich součástí pro studenty, a o věcné příslušnosti těchto vysokých škol nebo jejich součástí a jejich orgánů rozhodovat o právech a povinnostech studentů daného studijního programu.

Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců 1 až 3 se vztahuje § 79 přiměřeně.

Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda též stanoví zastoupení žadatelů v oborové radě. Společné uskutečňování doktorského studijního programu podle odstavce 3 je možné pouze v případě, že každá ze spolupracujících vysokých škol uskutečňuje ke dni vydání rozhodnutí o žádosti o udělení společné akreditace doktorského studijního programu doktorský studijní program.

Je-li spolupracující právnickou osobou podle odstavce 1 uskutečňující tentýž společný studijní program zahraniční vysoká škola, použije se odstavec 3 obdobně; na udělovaný akademický titul se použije obdobně § 47a odst. 3.

Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje Akreditační úřad.

Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje:

Ustanovení § 79 odst. 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně.

Akreditační úřad posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce 2 písm. c) a d) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem.

Akreditační úřad rozhodne o žádosti o udělení akreditace do 120 dnů.

Akreditační úřad akreditaci neudělí, jestliže

Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí.

Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Akreditačnímu úřadu, že se vysoká škola akreditace vzdává.

Zřizuje se Akreditační úřad. Členové orgánů Akreditačního úřadu jsou ve svém rozhodování podle odstavce 2 nezávislí. Akreditační úřad je právnickou osobou veřejného práva. Sídlem Akreditačního úřadu je Praha. Akreditační úřad je nezávislý orgán; ve své činnosti se řídí pouze zákony a jinými právními předpisy. Do činnosti Akreditačního úřadu lze zasahovat jen na základě zákona.

Akreditační úřad

Akreditační úřad a ministerstvo si vzájemně na žádost poskytují informace potřebné pro svoji činnost podle tohoto zákona.

Stanovisko k typu vysoké školy nebo stanovisko vyžádané v rámci součinnosti při posuzování splnění nebo dodržování podmínek podle § 93d odst. 2 písm. a), § 93d odst. 3, § 93ib odst. 2 písm. a) a v § 93ib odst. 3 Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena.

Akreditační úřad vykonává u vysokých škol kontrolu dodržování právních předpisů při uskutečňování akreditovaných činností a provádí vnější hodnocení vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysokých škol.

Hodnocení podle odstavce 1 se provádí

Při hodnocení podle odstavce 1 může využívat Akreditační úřad výsledky vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a případné hodnocení provedené všeobecně uznávanou hodnoticí agenturou podle § 77a odst. 4, jíž se pro účely tohoto zákona rozumí agentura, která je zařazená v registru EQAR (Evropském registru agentur zabezpečujících kvalitu) nebo je členem sdružení ENQA (Evropské asociace pro zabezpečování kvality ve vysokém školství).

Při postupu Akreditačního úřadu a vysokých škol při vnějším hodnocení podle odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo kontrole podle odstavce 1 lze s předchozím souhlasem nebo na návrh vysoké školy jednat a písemnosti předkládat a vyhotovovat v cizím jazyce nebo vícejazyčně, a to i bez tlumočení a překladů, usnese-li se tak Rada Akreditačního úřadu. Větu první lze použít i jen pro některé písemnosti nebo úkony, včetně případné návštěvy hodnoticí komise Akreditačního úřadu na místě a výstupů z činnosti hodnoticí komise. Závěrečná hodnotící zpráva Akreditačního úřadu a protokol o kontrole se však vždy vyhotovují i v českém jazyce. Je-li dokument podle věty třetí vyhotoven vícejazyčně, je v případě rozdílností rozhodné znění v jazyce českém; u ostatních vícejazyčných dokumentů určí rozhodný jazyk Rada Akreditačního úřadu.

dodržovat všechny požadavky vyplývající z § 77b a 78a,

zlepšovat systém zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a naplňovat cíle strategického záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy,

informovat Akreditační úřad o podstatných změnách, které probíhají na vysoké škole a které mají nebo mohou mít dopad na uskutečňování akreditovaných činností,

poskytovat Akreditačnímu úřadu zprávu o vnitřním hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy a dodatky k této zprávě, popřípadě další informace, které si Akreditační úřad vyžádá.

Zjistí-li Akreditační úřad nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, uloží vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programu, jehož akreditace byla vysoké škole udělena nebo který byl akreditován vysoké škole ze zákona a který není vysokou školou uskutečňován na základě institucionální akreditace v rámci oblasti vzdělávání, pro niž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o

Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky při uskutečňování studijního programu na základě institucionální akreditace v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro něž má vysoká škola institucionální akreditaci, rozhodne podle povahy věci o

Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v činnosti vysoké školy, které byla udělena institucionální akreditace, rozhodne o odnětí institucionální akreditace pro ty oblasti vzdělávání, ve kterých zjistil nedostatky. Zároveň může rozhodnout o přijetí opatření uvedených v odstavci 3 písm. a) a b).

Zjistí-li Akreditační úřad závažné nedostatky v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, rozhodne podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v těch oborech, ve kterých zjistil nedostatky.

Opatření uvedená v odstavcích 2 až 5 může Akreditační úřad přijmout také v případě, že zjištěné nedostatky podle odstavce 1 nebyly ve stanovené lhůtě po výzvě Akreditačního úřadu odstraněny, nebo v případě, že vysoká škola neposkytla Akreditačnímu úřadu součinnost nezbytnou pro výkon jeho působnosti.

Akreditační úřad může akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci.

V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. b) nebo k zániku oprávnění podle odstavce 3 písm. b), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.

Pominou-li důvody, pro které bylo přijato nápravné opatření podle odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. a) nebo c) nebo opatření pozastavující akreditaci podle odstavce 5, Akreditační úřad přijaté opatření zruší.

Ministerstvo

Ministerstvo dále

Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona a k rozpočtovým a statistickým účelům.

Do matriky studentů se zaznamenává osobní jméno a příjmení, popřípadě další jména a rodné příjmení, rodné číslo, stav a adresa místa trvalého pobytu studenta, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta, u cizinců též datum narození, pohlaví, adresa místa hlášeného pobytu v České republice a státní občanství.

V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o

Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až i) se provedou neprodleně, nejpozději však do 3 pracovních dnů po rozhodné události nebo do 3 pracovních dnů po dni, kdy se vysoká škola dozví, že tato událost nastala. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zákona o archivnictví.

Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů.

Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá rozhodnutí o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice

V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice samo.

Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo rozhodne o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice na základě posouzení, zda je instituce, na které bylo zahraniční vzdělání získáno, zahraniční vysokou školou, a na základě kvalifikační úrovně vyplývající ze znalostí a dovedností osvědčených zahraniční vysokoškolskou kvalifikací. Zahraniční vysokoškolskou kvalifikací³⁹ se pro účely § 89 až 90b rozumí vysokoškolský diplom nebo obdobný zahraniční doklad osvědčující nabytí schopností, znalostí a dovedností.

Nedaří-li se prokazatelně žadateli doručovat nebo nepodaří-li se žadateli doručit do ciziny, orgán rozhodující o žádosti doručuje žadateli bez ustanovení opatrovníka veřejnou vyhláškou.

Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor.

Součástí žádosti o uznání je originál nebo úředně ověřená kopie zahraniční vysokoškolské kvalifikace a originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu nebo obdobného dokladu. Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby žadatel vedle těchto náležitostí předložil též doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, nebo informace o náplni studia v zahraničním vysokoškolském studijním programu nebo potřebné informace o zahraničním vysokoškolském vzdělání, o jehož uznání je žádáno. Součástí žádosti je i informace o místě poskytování vzdělání, pokud se liší od sídla zahraniční vysoké školy.

Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo zahraniční vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.

Jde-li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany^21a nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením.

Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo žádost o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice zamítne, pokud zahraniční vysokoškolské vzdělání, o jehož uznání je žádáno,

Vyhoví-li veřejná vysoká škola nebo ministerstvo žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice, v rozhodnutí o uznání vždy uvede i název zahraničního programu absolvovaného žadatelem, příslušný typ studijního programu v České republice, který odpovídá zahraničnímu programu absolvovanému žadatelem, oblast nebo oblasti vzdělávání, do nichž zahraniční program náleží, a označení zahraničního dokladu o vzdělání, jehož se žádost týká, včetně názvu a státu sídla zahraniční vysoké školy, která jej vydala, a označení státu, podle jehož právního řádu byl doklad vydán.

Domovským státem vzdělávací instituce se pro účely tohoto zákona rozumí cizí stát, jehož vysokoškolského vzdělávacího systému je daná instituce součástí.

Vysoké školy mohou rozhodovat o stipendiích přiznávaných vysokou školou. Tato stipendia mohou být hrazena

Stipendia mohou být přiznána

Stipendia podle odstavce 2 mohou být přiznána studentům vysokých škol. Stipendia podle odstavce 2 písm. a) a b) mohou být přiznána též absolventům studia ve studijním programu, kteří splnili podmínky pro jejich přiznání v době svého studia. Stipendia podle odstavce 2 písm. f) mohou být přiznána též absolventům studia ve studijním programu, účastníkům celoživotního vzdělávání, akademickým pracovníkům a jiným zaměstnancům vysoké školy, pokud nejsou financována

Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno též doktorské stipendium podle § 91a.

Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává vždy studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zákona o státní sociální podpoře, jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium se přiznává po standardní dobu studia na 10 měsíců v akademickém roce. Měsíční výše stipendia odpovídá jedné čtvrtině výše měsíční minimální mzdy, s tím, že takto určená výše stipendia se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za třetí kalendářní čtvrtletí roku nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 11 měsíců od uplynutí čtvrtletí, za které byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou.

Ve věcech stipendia rozhoduje vysoká škola nebo fakulta

Ustanovení § 68 odst. 2 až 4 o účastenství, postavení a právech a povinnostech studentů a postupu vysoké školy v řízeních ve věcech stipendií a o průběhu těchto řízení, § 69a odst. 3 o doručování studentům a § 69b o podání studenta k vysoké škole se na osoby podle odstavce 3 vět druhé a třetí použijí obdobně.

Vyplývá-li to z pravidel podle odstavce 6 písm. b), vysoká škola poskytuje stipendium na základě smlouvy uzavřené s příjemcem stipendia a správní řízení o přiznání stipendia se nevede.

Reprezentaci vysokých škol tvoří

Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich jednání stanoví jejich statuty.

Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol významně týkají, včetně návrhů právních předpisů týkajících se oblastí vzdělávání, standardů pro akreditace, přijímacího řízení .

Reprezentace vysokých škol zejména

Klinická a praktická výuka v oblastech vzdělávání „Všeobecné lékařství a zubní lékařství“, „Zdravotnické obory“ a „Farmacie“ se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích.²² Klinická a praktická výuka probíhá v těchto nemocnicích současně s poskytováním zdravotních služeb. Zaměstnanec vysoké školy, který zajišťuje klinickou a praktickou výuku, je zpravidla rovněž zaměstnancem nemocnice.V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost.

Podrobnosti spolupráce stanoví smlouva mezi nemocnicí a vysokou školou.

Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly³⁶; vzdělávají odborníky pro oblast bezpečnosti České republiky a občany k obraně státu³⁷ . Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě.