100/1990 Sb.: 23. 4. 1990 - 31. 12. 1992
100/1990 Sb.
Druh
Ústavní zákon
Název
Ústavní zákon, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé federativní republiky a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci
Autor
Federální shromáždění
Částka
21/1990 Sb.
Datum vyhlášení
23. 4. 1990
Účinný od
23. 4. 1990
Účinný do
31. 12. 1992
Poznámka
Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento ústavní zákon považuje za výslovně zrušený.
Dle § 2 zákona č. 276/2023 Sb. se tento ústavní zákon považuje za výslovně zrušený.
100
ÚSTAVNÍ ZÁKON
ze dne 18. dubna 1990,
kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb.,
Ústava Československé federativní republiky, a ústavní zákon č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci
Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:
Čl. I
Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé federativní republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů se mění a doplňuje takto:
1. | Vypouští se Prohlášení.
|
2. | Články 7 až 15 zní:
„Čl. 7
(1) Vlastnické právo a jiná majetková práva občanů, právnických osob i státu jsou chráněna ústavou a zákony. (2) Stát poskytuje všem vlastníkům rovnocennou ochranu. (3) Dědění je zaručeno.
Čl. 8
Vlastnictví zavazuje. Vlastnické právo nesmí být zneužíváno na újmu práv jiných osob nebo společnosti.
Čl. 9
(1) Vyvlastnění nebo jiné nucené omezení vlastnického nebo jiného majetkového práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to zákonem nebo na základě zákona a za náhradu. Proti rozhodnutí lze podat opravný prostředek u soudu. (2) Zákon Federálního shromáždění upravuje podmínky převodů majetku státu do vlastnictví občanů nebo právnických osob.
Čl. 10
(1) Nerostné bohatství, základní zdroje energie, základní lesní půdní fond, přírodní zásoby podzemních vod, vodní toky a přírodní léčivé zdroje jsou ve státním vlastnictví. Podrobnosti stanoví zákon Federálního shromáždění. (2) Zákon Federálního shromáždění stanoví, který další majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného blaha smí být jen ve vlastnictví státu nebo určených právnických osob.
Čl. 11
Vlastnické právo k půdě a dědické právo k ní zůstávají nedotčena.
Čl. 12
Výkon vlastnického nebo užívacího práva nesmí poškozovat lidské zdraví, životní a přírodní prostředí nad míru nezbytně nutnou.
Čl. 13
Stát vytváří podmínky a stanoví pravidla pro rozvoj a ochranu podnikání a hospodářské soutěže.
Čl. 14
Cizí právnické osoby a cizinci mohou nabývat vlastnictví a jiná majetková práva a podnikat na území Československé federativní republiky za podmínek stanovených zákonem. Stát jim zaručuje rovnocennou ochranu jejich vlastnických a jiných majetkových práv jako československým občanům a československým právnickým osobám.
Čl. 15
(1) Československá federativní republika svou hospodářskou politikou usiluje o rozmnožování národního bohatství, o sociálně spravedlivou společnost a o vytvoření nezbytných podmínek pro svobodný rozvoj osobnosti, rozvoj národů a národností. (2) Stát dbá o vytváření ekologické rovnováhy ochranou přírody a péčí o tvorbu a ochranu zdravého životního prostředí i o šetrné využívání přírodních zdrojů.“. |
Čl. II
Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění pozdějších ústavních zákonů se doplňuje takto:
1. | Článek 8 odst. 1 písm. l) zní:
„l) právní úprava vlastnictví, podnikání a rozhodování hospodářských sporů.“.
| ||||||||||||
2. | Článek 24 zní:
„Čl. 24
Do působnosti Československé federativní republiky v oblasti vlastnictví, podnikání a rozhodování sporů vznikajících při podnikatelské činnosti patří:
|
Čl. III
Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.