Tato vyhláška upravuje

Vyhláška se vztahuje na ceny výrobků dodávaných organizacemi se sídlem v československé socialistické republice za tuzemskou měnu, kromě cen výrobků prodávaných zahraničními kulturně informačními středisky, cen bytů prodávaných občanům, mezinárodních tarifů dopravy a spojů a smluvních cen, pro jejichž tvorbu platí zvláštní předpis. ³

Pro ocenění vnitropodnikových výkonů platí tato vyhláška jen, pokud tak stanoví zvláštní předpis. ⁴

Pro ceny při úplatných převodech vlastnictví nebo práva hospodaření s majetkem v socialistickém společenském vlastnictví mimo obvyklé hospodaření a pro náhrady za jeho dočasné užívání mezi socialistickými organizacemi, pro způsob ocenění staveb, pozemků a porostů pro účely převodů nebo přechodů vlastnictví k nim, pro způsob zjištění úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemků, pro náhrady za dočasné užívání pozemků ve vztahu k občanům a pro úhrady za dočasné užívání staveb nebo jejich částí platí vyhláška, jen pokud nestanoví jinak zvláštní předpisy. ³ a /5/

Je-li v této vyhlášce uveden

V národním hospodářství se uplatňují tyto druhy cen :

V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 3.

Druhy cen podle § 2 lze stanovit s platností omezenou časem nebo množstvím jako prozatímní, popřípadě přechodně platné ceny, nebo uplatnit před vlastní výrobou jako předběžné ceny nebo jako cenové limity. Předběžnou cenu a cenový limit nelze použít při dodávce výrobků.

Prozatímní je cena použitá dodávající organizací, kdy nelze do doby potřebné pro fakturaci stanovit konečnou cenu. Po stanovení konečné ceny vypořádá dodavatelská organizace rozdíl mezi prozatímní a konečnou cenou od počátku dodávek neprodleně, nejpozději do 20 dnů od doby, kdy byla konečná cena stanovena. Prozatímní cena musí být jako prozatímní označena ve faktuře. Prozatímní cenu může použít dodavatelská organizace v odůvodněných případech, jestliže se o výši a době platnosti prozatímní ceny písemně dohodne s odběratelem, přitom doba platnosti smí být nejvíce 12 měsíců. Prozatímní cenu nelze uplatnit, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v § 39 odst. 1 písm.

Přechodně platná je cena, jejíž platnost je omezena časově nebo množstvím výrobků. Rozdíl mezi přechodně platnou cenou a konečnou cenou se nevypořádává s odběrateli. Pokud časové omezení přechodně platné velkoobchodní ceny přesáhne jeden kalendářní rok, stanoví se současně pro další léta ročně se snižující ceny (stupňovité ceny). Přechodné platné ceny stanoví cenový orgán

Předběžná cena je informací dodavatele o výši ceny, jestliže konečnou cenu nelze zatím stanovit a informace o ceně je nutná zejména pro uzavření smlouvy. Podle dostupných podkladů se uplatňuje způsob tvorby cen používaný v příslušné skupině výrobků, a nelze-li jej použít, určí se předběžná cena odhadem. Předběžnou cenu nelze uplatnit pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven cenový limit. Předběžná cena se použije

Cenový limit určuje horní hranici ceny budoucího tuzemského nebo budoucího dováženého výrobku, popřípadě spodní hranici kupní ceny vyváženého výrobku a stanoví se v případech uvedených v § 35.

Druhy cen uvedené v § 2 a 3 se uplatňují jako

Ceny centrálně stanovené a centrálně regulované (dále jen "ceny stanovené") se tvoří, projednávají a stanovují způsobem určeným touto vyhláškou.

Organizace pověřená stanovením velkoobchodní nebo nákupní ceny, jakož i cenový orgán, mohou stanovit nižší cenu nového výrobku, než je cena vytvořená podle § 9 až 17. K zabezpečení odbytu nebo na základě zdůvodněných požadavků odběratele může dodavatel snížit pro všechny své odběratele cenu již stanovenou cenovým orgánem nebo pověřenou organizací nebo poskytnout některým odběratelům slevu, kterou je povinen vyznačit ve faktuře. Snížení ceny ani slevy z ceny nelze uplatnit u velkoobchodních cen dovozu stanovených Federálním cenovým úřadem, pokud jsou vyšší než běžná kupní cena dovozu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na slevy podle jiných předpisů ¹¹ a nezakládá nárok na zvýšení dotace ze státního rozpočtu. Organizace uvedené v § 22 odst. 6 nesmějí sníženou velkoobchodní cenu, za kterou výrobek nakoupily, při jeho prodeji zvýšit.

Organizace pověřené gescí v maloobchodních cenách jsou povinny snížit v relativně stejné výši maloobchodní cenu v případech, kdy dodavatel sníží velkoobchodní cenu pro všechny odběratele podle odstavce 3, a to nejdéle do dvou měsíců po snížení velkoobchodní ceny. V případech, kdy nedochází ke snížení velkoobchodní ceny mohou organizace k zabezpečení plynulého prodeje stanovit přechodně nižší maloobchodní cenu na vrub obchodní srážky, popřípadě obchodní přirážky, pokud na ni mají nárok, nebo na vrub cenového rozdílu zahrnutého v maloobchodní ceně, jestliže cenový rozdíl zúčtovávají s rizikovým fondem; ostatní organizace postupují podle zvláštního rozhodnutí. ¹² Takto snížené maloobchodní ceny nemusí být jednotné. Trvalé snížení maloobchodních cen výrobků, které se nadále budou dodávat do tržních fondů, je možné jen za podmínky, že se v relativně stejné výši sníží i velkoobchodní, popř. nákupní cena nebo kupní cena a zachová se jednotnost maloobchodních cen. Snížit maloobchodní ceny jen pro své zaměstnance mohou organizace pouze na základě zvláštního předpisu. ¹³ Snížením maloobchodní ceny nesmí dojít ke snížení relativní výše daně z obratu.

Jde-li o ceny uvedené v § 2 odst. 2, platí pro jejich snížení nebo poskytování slev ustanovení odstavce 3 ve vztahu k organizacím a odstavce 4 ve vztahu k občanům.

Tvorba cen zahrnuje

Cena se tvoří pro nový výrobek vymezený podstatnými kvalitativními a podstatnými dodacími podmínkami a měrnou jednotkou. Jako jednici, pro níž se cena tvoří, lze určit

Jestliže je tak stanoveno v příslušných cenících, tvoří se cena součtem stanovených cen výkonů a cen spotřebovaného přímého materiálu s ohledem na jejich množství, popřípadě dalších nákladů uvedených v ceníku.

Podstatné kvalitativní a podstatné dodací podmínky, za nichž byla cena stanovena, zahrnují vybrané údaje o technické úrovni, užitných vlastnostech, jakosti a druhu výrobku, rozsahu a podmínkách jeho dodávky, které jsou rozhodující pro odběratele, popřípadě podmínky stanovené cenovým orgánem.

Podstatné kvalitativní podmínky se vymezují buď odvoláním na příslušnou technickou dokumentaci používanou v daném oboru (skupině výrobků), zejména na státní, podnikovou, popřípadě zahraniční normu, na technické podmínky, výkres, vzorek, model a u nestandardních výrobků na požadavky odběratele nebo výběrem rozhodujících údajů z nich.

Podstatné dodací podmínky se vymezují především podle základních podmínek dodávek, technických podmínek všeobecných podmínek ceníků, hospodářských a jiných smluv.

Vymezení podstatných kvalitativních a podstatných dodacích podmínek (dále jen "podstatné podmínky") je součástí návrhu ceny nového výrobku. Návrh na jejich vymezení předkládá dodavatel. Odběratel může požadovat odlišné vymezení podstatných podmínek od návrhu dodavatele, avšak jen v rámci platné technické dokumentace a dalších platných podkladů uvedených v odstavcích l až

Zlepšení podstatných podmínek nového výrobku, které je ověřitelné až při jeho užití, zejména delší životnost, lze do ceny promítnout jen tehdy, prodlouží-li dodavatel ve stejném rozsahu záruční dobu, nebo bylo-li toto zlepšení státní zkušebnou ověřeno a potvrzeno. Tyto změny podstatných podmínek se v ceně vyjádří úměrně nákladům nutným na jejich dosažení, přičemž nesmí docházet ke zhoršení efektivnosti použití výrobku u odběratele.

U výkonů se za podstatné považují všechny podmínky,jimiž je výkon určen.

Ústřední cenové orgány mohou rozhodnout pro obory nebo skupiny výrobků o způsobu vymezení podstatných podmínek a o způsobu řešení odchylek buď v ceně nebo v zájmu snížení administrativní náročnosti o uplatnění dodatkového odvodu (dále jen "cenový odvod") podle zvláštního předpisu. ¹⁴

Za změnu podstatných podmínek, za nichž byla stanovena cena, se nepovažuje rozdílné označení nebo ocenění totožných surovin, materiálů a výrobků, zejména v důsledku odlišného způsobu jejich pořízení. Totéž platí pro změny stupnic mzdových tarifů, změny v ocenění jiných nákladů, pro změny v technologii výroby, jimiž se nemění podstatné podmínky výrobku, a pro obecně platné změny základních podmínek dodávek.

Novým se pro účely této vyhlášky rozumí výrobek, který se od výrobků se stanovenou cenou odlišuje některou z podstatných podmínek a který současně

Za nový se také považuje výrobek, který má stanovenou cenu,

Za nový se nepovažuje výrobek,

K zabezpečování trvalého procesu objektivizace cen je nutno uplatňovat způsoby tvorby cen, které

Způsoby tvorby cen schválené cenovým orgánem pro jednotlivé obory či skupiny výrobků používají závazně všechny organizace, pro něž platí jednotnost cen (dále jen "závazný způsob ), pokud není rozhodnutím cenového orgánu rozsah jejich platnosti omezen. Tyto závazné způsoby cenové orgány průběžně aktualizují na podmínky odpovídající plánované úrovni cen.

Při určování způsobů tvorby cen u nových výrobků, pro které není stanoven závazný způsob, je závazné pořadí jejich uplatňování podle § 9 až

Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, poskytnout, popřípadě obstarat bezplatně údaje potřebné pro správné uplatnění zahraničních cen podle § 9 až 11 a § 21, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut jiný termín.

Při tvorbě cen se nesmějí stanovené ceny porovnávat se smluvními cenami, s cenami upravenými podle § 19 a ceny základní, t. j. neupravené podle § 21, s cenami zvýhodněnými a znevýhodněnými.

Metodiku propočtu cen podle způsobů uvedených v § 9 až 21 podrobněji upravuje rozhodnutí ústředních cenových orgánů. ¹⁵

Ceny dovozu se uplatňují jako dlouhodobý maximální limit pro tvorbu vnitřních velkoobchodních cen nových výrobků bez ohledu na to, jakým způsobem se vnitřní velkoobchodní ceny vytvářejí tak, aby působily na snižování nákladů výroby a přibližování efektivnosti naší výroby přední světové úrovni.

Ceny dovozu jako maximální limit se uplatňují

Výrobní organizace je povinna v případech podle odstavce 2 písm. b) vytvořit návrh ceny též způsobem podle § 10 až 17 příslušným pro daný výrobek. Ve své působnosti může organizace stanovit jen cenu nižší.

Cena nového výrobku se odvozuje z průměrné relace mezi zahraničními cenami dvou zahraničních výrobků, z nichž jeden je obdobný nově vyráběnému výrobku a druhý tuzemskému výrobku s platnou velkoobchodní cenou. Jsou-li takové výrobky vyráběny ve více státech, použijí se ke zjištění relací zahraniční ceny alespoň ze dvou států. Přitom se používají údaje z rozhodujících zahraničních trhů, tak aby se působilo na zvýšení konkurenceschopnosti nových výrobků.

V oborech, kde je větší počet zahraničních výrobců s rozdílnou technickou i cenovou úrovní výrobků, je povinen dodavatel dohodnout s hlavními odběrateli a příslušnou organizací zahraničního obchodu teritorium i výrobce, z jehož cen se zahraniční cenové relace odvodí.

Zahraničními cenovými relacemi je nutno vytvořit návrh ceny

Jestliže nový výrobek nahrazuje, rozšiřuje nebo doplňuje ve vývozu dosavadní porovnatelný výrobek a v případech, kdy výrobní organizace ani organizace zahraničního obchodu nemají potřebné údaje o zahraničních cenových relacích a nový výrobek se má vyvážet, lze použít relaci zahraniční ceny nového výrobku a výrobku s obdobnou strukturou materiálu, technologií a užitím, dosahovanou ve vývozu do téhož státu.

Je-li pro tvorbu cen nových výrobků uvedených v odstavci 3 stanoven závazný způsob podle § 13, 14 nebo § 15 odst. 2 písm. a), vypracuje organizace návrh velkoobchodní ceny i tímto závazným způsobem. Jde-li o jmenovitý úkol, pro jehož výstup nejsou závazné způsoby stanoveny, vypracuje organizace též propočet ceny podle § 17. V případě nedostatečné shodnosti tuzemských a zahraničních výrobků nebo nedostatečné průkaznosti zahraničních cen mohou propočet ceny podle § 17 vyžádat i hlavní odběratelé nebo cenové orgány při cenovém řízení. Organizace pověřené působností ve stanovení cen mohou v těchto případech stanovit cenu vytvořenou podle zahraničních cenových relací, pokud je vyšší, jen v případě její registrace ¹⁶ ústředním cenovým orgánem. V ostatních případech mohou stanovit jen cenu nižší.

Zahraniční cenové relace podle odstavce 3 písm. c) není nutno uplatňovat, jestliže podle zvláštní úpravy ¹⁷ nemusí ani organizace zahraničního obchodu mít příslušnou zahraniční cenovou dokumentaci a bylo by ji nutno opatřit jen za úplatu v zahraniční měně.

Velkoobchodní cena nového výrobku se odvozuje ze skutečně dosažené ceny vývozu tak, aby ceny vývozu byly převedeny do úrovně vnitřních velkoobchodních cen a aby vývoj cen vývozu se promítal do vývoje velkoobchodních cen.

Odvození velkoobchodních cen z cen vývozu se použije u výlučně vyvážené produkce, přičemž organizace může provést přepočet cen vývozu na úroveň velkoobchodních cen buď souhrnně za obor a určené období nebo podle jednotlivých výrobků. V případě, že výlučně vyvážený výrobek bude dodatečně opakovaně dodáván do tuzemska a nejde o dodávku, pro níž lze sjednat smluvní cenu, vytvoří se a stanoví jeho cena způsobem používaným pro příslušný obor (skupinu). Takto stanovená cena platí pro všechny další dodávky do tuzemska.

Velkoobchodní cena nového spotřebního výrobku se odvozuje z návrhu jeho maloobchodní ceny tak, že z navrhované maloobchodní ceny se odečte základní sazbová daň, obchodní srážka a cenový rozdíl podle § 19 odst. 5. Je-li v maloobchodních cenách obsažena rozdílová daň z obratu, odečte se v relativně stejné výši jako u porovnatelného výrobku.

Tento způsob tvorby velkoobchodní ceny se použije vždy, kdy

Parametrickými způsoby se odvozuje cena nového výrobku na základě prokazatelné závislosti výše ceny na velikosti rozhodujících technickoekonomických parametrů užití, zjištěné u více porovnatelných výrobků tak, aby ceny nových výrobků umožnily odběratelům dosáhnout ekonomický nebo jiný přínos. K těmto způsobům tvorby cen patří zejména cenové řady, cenové ukazatele a bodovací způsob.

Parametrický způsob se uplatní pro tvorbu cen výrobků, jejichž změny podstatných podmínek lze převážně vyjádřit měřitelnými veličinami a jsou stanoveny nebo se současně stanovují ceny potřebného počtu porovnatelných výrobků.

Cenové normativy jsou soubory technicky zdůvodněných progresivních norem spotřeby přímého materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů, sazeb nepřímých nákladů a zisku, které jsou závazné pro sestavení cenové kalkulace tak, aby působily na snižování nákladů organizací vyrábějících s vyššími než průměrnými náklady. Nezbytnou podmínkou cenových normativů je normativ přímých mezd a sazby nepřímých nákladů a zisku, a to buď samostatně pro jednotlivé položky kalkulace, nebo jako komplexní položka.

Cena nového výrobku se tvoří pomocí cenových normativů jen v případě, kdy cenové normativy jsou schváleny cenovým orgánem.

Stavebnicovým způsobem se tvoří cena nového výrobku součtem cen všech jeho dílů a výkonů nebo jejich připočtením (odečtením) k ceně porovnatelného výrobku (úplný stavebnicový způsob) nebo připočtením (odečtením) k ceně porovnatelného výrobku částek zjištěných cenovou kalkulací přibývajících (ubývajících) dílů a výkonů, které nemají dosud stanovenou cenu (kombinovaný stavebnicový způsob).

Pokud není povinnost vytvořit cenu některým ze způsobů podle § 9 až 14, uplatňuje se

Kalkulačním porovnáním se tvoří cena nového výrobku pomocí porovnání cenové kalkulace nového výrobku s kalkulací porovnatelného výrobku tak, aby rozdíly v cenách byly zdůvodněny změnami v technickoekonomických parametrech porovnávaných výrobků a u vyvážených výrobků i efektivností vývozu.

Kalkulační porovnání se uplatňuje pro tvorbu cen výrobku, který je porovnatelný s dosud vyráběným výrobkem, a jestliže není pro něj možno použít některý ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 15.

Individuální cenovou kalkulací se tvoří cena nového výrobku na základě cenové kalkulace sestavené podle podmínek dodavatelské organizace.

Tímto způsobem se tvoří cena výrobku

Dodavatel je povinen ověřit velkoobchodní, cenu vytvořenou individuální kalkulací

Ověřování velkoobchodní ceny vytvořené individuální kalkulací se neprovádí u

Návrh ceny nového výrobku vytvořené některým ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 17 může být dále upraven ke zvýraznění podmínek realizace, a to

Ústřední cenové orgány mohou stanovit rozdílné ceny téhož výrobku pro dodavatele a odběratele (dvojí ceny), popřípadě pro některé dodavatele a odběratele v případech, kdy

Při uplatnění podmínek realizace lze cenu upravit jen podle jediného důvodu uvedeného v odstavci 1 stejného pro velkoobchodní a maloobchodní cenu.

Zpracovatel návrhu velkoobchodní ceny vytvořené podle § 9 až l6, zpracovatel návrhu maloobchodní ceny a orgány a organizace, s nimiž se návrhy cen projednávají, mohou k docílení potřebné cenové relace nového výrobku k cenám výrobků již dodávaných navrhnout zvýšení nebo snížení ceny za účelem

Pomocí cenových relací se přímo tvoří cena nového výrobku, který vzniká jako vedlejší produkt technologického postupu výroby jiného výrobku (tzv. sdružená výroba) a nelze použít některého ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 17.

Zvýšení podle odstavce 1 nelze ve velkoobchodních cenách uplatnit v případech, kdy by

V případech, kdy cena nového výrobku by působila negativně na výrobu z důvodu relativně vysoké ceny porovnatelného výrobku, je nutné k dosažení potřebné relace ceny snížit cenu porovnatelného výrobku podle § 4 odst. 3 a 4.

Úprava maloobchodní ceny, pokud není v relativně stejné výši promítnuta do ceny velkoobchodní, se promítá jako cenový rozdíl.

Velkoobchodní cena nového výrobního prostředku musí být stanovena tak, aby odpovídala podmínkám uvedeným v § 8 odst. 1 písm. b) a nákladům zdůvodněným mimoekonomickými účinky nového výrobku, například zvýšení bezpečnosti práce, odstranění namáhavé práce a zlepšení pracovního a životního prostředí.

K propočtu vlivu použití nového výrobního prostředku na náklady odběratele je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, a vyjádřit se k propočtu předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. K cenovému řízení může odběratel předložit vlastní propočet.

Organizace smí v rozsahu své působnosti stanovit cenu jen ve výši, která odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 1. Nesouhlasí-li odběratel z důvodů rozdílného propočtu vlivu nového výrobku s navrhovanou cenou, postupuje dodavatel podle § 44.

Cenové zvýhodnění se uplatňuje tak, aby bylo dosaženo vzájemně výhodné ceny pro dodavatele i odběratele, umožňující dodavateli dosáhnout vyšší zisk než je zisk vyplývající ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 17 a odběrateli efektivněji uspokojit potřeby. Cenové znevýhodnění se využívá k ekonomickému znevýhodnění výroby společensky nežádoucích výrobků, k omezení výroby nebo spotřeby některých výrobků, k doprodeji těžko prodejných výrobků, popřípadě ke zvýšení cen jen pro odběratele. Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění se využívá k rozlišení cen výrobků podle jejich technickoekonomické úrovně, jakosti, módnosti, efektivnosti výroby i vývozu, k podpoře rozvojových a znevýhodnění útlumových výrob, k podpoře výrob zlepšujících pracovní a životní prostředí a současně k vytváření souladu nabídky a poptávky.

Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu se zabezpečováním výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a se zlepšováním vztahu vnitřních cen k cenám zahraničním. Cenové zvýhodnění může být vázáno na dodržení dalších podmínek, zejména na zajištění potřebného rozsahu dodávek dosavadních výrobků ¹⁹ a výrobků standardního provedení.

Cenové zvýhodnění lze uplatnit pouze pro nový výrobek. Zvýhodnění velkoobchodní ceny se provádí formou přirážky k základní velkoobchodní ceně, u obchodních a maloobchodních cen jejich zvýšením. Cenové znevýhodnění se povinně uplatňuje i u výrobků již vyráběných, a to jako srážka z ceny, za kterou se výrobek dodává, kromě případů, kdy se podle odstavce 7 nebo podle rozhodnutí cenového orgánu místo srážky uplatní cenový odvod ²⁰ z velkoobchodní ceny.

Pro uplatňování cenového zvýhodnění a znevýhodnění stanoví ústřední cenové orgány, v souladu s vývojem na vnitřním a zahraničních trzích, podrobnější podmínky, zejména rozsah využívání cenového zvýhodnění a znevýhodnění, jeho maximální, popř. minimální výši a maximální dobu platnosti cenového zvýhodnění. ¹⁹

Podmínkou uplatnění cenového zvýhodnění podle odstavce 4 je souhlas jednotlivých odběratelů s jeho uplatněním a výší.

Cenové zvýhodnění formou dvojích cen, t. j. vyšší cena pro výrobce a nižší (základní) cena pro odběratele, se uplatní u výrobků, které umožňují vysoký ekonomický nebo jiný společenský přínos a uplatnění zvýhodněných cen i pro odběratele by ztěžovalo jejich široké využívání. Cenové znevýhodnění, t. j. vyšší ceny pro odběratele, se uplatní v případech, kdy je potřebné působit na odběratele, aby lépe zhodnocovali materiálové zdroje výroby, nebo jde-li o společensky žádoucí zaměření poptávky.

Cenový odvod místo srážky za cenové znevýhodnění ²¹ provádí výrobní organizace bez zvláštního rozhodnutí cenového orgánu vždy, jde-li o

Základem pro výpočet cenového odvodu je stanovená základní velkoobchodní cena upravená o přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek.

Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění se neuplatňuje

Obchodní přirážky nebo srážky za obchodní činnost organizací vnitřního a zahraničního obchodu a odbytové přirážky nebo srážky za činnost odbytových organizací se uplatňují jako absolutní částka nebo procentní sazba k určené základně a tvoří se

V cenové kalkulaci obchodní a odbytové přirážky a srážky se kromě plánovaných nákladů na oběh pro určené období

Obchodní srážky organizací provádějících obchodní činnost podle zvláštního předpisu ²³ (dále jen "obchodní organizace") jsou složkou maloobchodních cen a člení se zpravidla na část velkoobchodní a maloobchodní. Základnou procentních sazeb jsou maloobchodní ceny a v případě absolutních částek měrné jednotky výrobků.

Obchodní přirážky a srážky organizací zahraničního obchodu jsou složkou kupních cen. Základnou procentních sazeb je cena franko čs. hranice přepočtená na Kčs. U dovozů a vývozů na zahraniční úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba, snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku zahrnutou v ceně franko čs. hranice. Vůči tuzemské organizaci lze uplatnit jen jednu obchodní přirážku nebo srážku.

Jako obchodní přirážky připočítávané k maloobchodním cenám obstarávaných výrobků se uplatňují ceny obstaravatelských služeb pro občany. Cena výkonu za obstaravatelskou činnost poskytovanou organizacemi jiným organizacím podle smluv o obstarání záležitostí se stanoví absolutní částkou nebo procentní sazbou z velkoobchodní ceny.

Odbytová přirážka odbytové, zásobovací, nákupní, výkupní organizace nebo jiné organizace, které byla taková činnost zvlášť povolena příslušným orgánem hospodářského řízení (dále jen "odbytová organizace"), se připočítává k velkoobchodním nebo nákupním cenám výrobků, které jsou předmětem jejich výkonů. Podstatné podmínky výkonů odbytových organizací se musí lišit od podmínek, které je povinen plnit výrobce, dovážející nebo nákupní organizace podle podmínek vymezených při stanovení velkoobchodní ceny, kupní nebo nákupní ceny. Pokud jsou náklady na tyto výkony zahrnuty v uvedených cenách, nesmějí odbytové organizace, včetně organizačních jednotek výrobce pověřených odbytovou činností, zahrnovat tyto náklady do odbytové přirážky. Pro takové výkony odbytových organizací se stanoví odbytová srážka, poskytovaná dodavateli z velkoobchodní (nákupní nebo kupní) ceny. Jestliže odbytová organizace neposkytuje všechny výkony, jejichž náklady jsou hrazeny odbytovou přirážkou, je povinna snížit odbytovou přirážku o srážku podle § 23.

Odbytové přirážky se stanoví v rozdílné výši podle způsobů dodávek vymezených pro účely této vyhlášky jako

Odbytovou přirážku za pohotovou nebo okamžitou dodávku nesmí odbytová organizace uplatnit, jestliže

Odběrateli výrobku dodávaného odbytovou organizací lze účtovat jen jednu odbytovou přirážku, a to přirážku dodávající odbytové organizace.

Odbytové organizace mohou se souhlasem ústředního cenového orgánu dodávat výrobky za velkoobchodní cenu s připočtením odbytové přirážky (odbytová cena), přičemž mohou jím stanoveným způsobem velkoobchodní ceny průměrovat.

Při dohodnuté odchylce od podstatných podmínek výrobku, za nichž cena byla stanovena, může být tato cena zvýšena nebo musí být snížena přiměřeně ke zvýšeným nebo sníženým nákladům, které odchylka vyvolává u dodavatele nebo odběratele. Přirážka k ceně nebo srážka z ceny se uplatní zejména, jde-li o odchylky opakovaně se vyskytující nebo časově přechodné nebo pro jednotlivé odběratele.

Přirážka nebo srážka za odchylku od podstatných podmínek se tvoří:

Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku,jestliže jde o zkrácen lhůty uvedené zejména v základních podmínkách dodávek nebo v cenících. Celkové úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, pokud by znamenaly zvýšení cen, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí cenového orgánu. Návrh na obecné zavedení přirážky za kratší dodací (objednací) lhůty v jednotlivých oborech lze předkládat cenovému orgánu jen současně s návrhem srážek za delší dodací (objednací) lhůty .

Přirážku za delší záruční dobu, než je stanovena zvláštními předpisy, lze k ceně připočítat jen v případech, kdy k prodloužení dochází na žádost odběratele nebo na základě dohody dodavatele s odběratelem, pokud nejde o prodloužení záruční doby podle § 6 odst. 5.

Přirážku za menší než minimální expediční nebo objednací množství a přirážku za menší než minimální výrobní množství lze uplatňovat jen v rozsahu a výši,jak je stanoveno v ceníku nebo v cenovém rozhodnutí. Uplatnění přirážky za menší než minimální výrobní množství je dále podmíněno tím, že minimálního výrobního množství nemůže být v příslušných objednacích nebo dodacích lhůtách dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů. Návrh na rozšíření přirážek za menší než minimální množství pro obory (skupiny) výrobků, kde dosud nejsou stanoveny, lze předkládat cenovému orgánu jen současně s návrhem srážek za vyšší než obvyklé výrobní množství.

Srážku za vyšší než obvyklé množství výrobní organizace uplatní, popřípadě stanoví nebo navrhne nižší velkoobchodní cenu,

Jestliže odběratel zajistí na svůj náklad odvoz výrobků ze závodu (skladu) dodavatele,přičemž náklady dopravy jsou zahrnuty v ceně, je dodavatel povinen poskytnout srážku z velkoobchodní ceny (odbytové přirážky), a to i v případě, kdy závod (sklad) dodavatele a odběratele jsou v jednom místě. Výše srážky se určí jako rozdíl mezi velkoobchodní cenou bez nákladů dopravy a velkoobchodní cenou včetně těchto nákladů, a pokud nejsou ceny takto stanoveny, určí se způsobem uvedeným v příslušném ceníku nebo v rozhodnutí cenového orgánu; jestliže nelze použít ani tento způsob, určí se ve výši podle tarifu platného pro obvyklý způsob přepravy takových výrobků.

Omezující podmínky pro uplatnění přirážek uvedené v odstavcích 3 a 5 se netýkají dodávek pro výzkumné a vývojové organizace a dodávek pro řešení úkolů vědeckotechnického rozvoje u ostatních organizací.

Na základě rozhodnutí cenového orgánu se místo srážky za odchylky od podstatných podmínek uplatní cenový odvod ²⁵ ve stejné výši.

Kupní ceny dovážených a vyvážených výrobků se používají jako běžné kupní ceny nebo podle zvláštního předpisu ³ jako smluvní kupní ceny. Při tvorbě běžných kupních cen se vychází z operativní kalkulace sestavené podle typového kalkulačního vzorce pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů. Běžná kupní cena, která se fakturuje, zahrnuje skutečně dosaženou zahraniční cenu v obchodní paritě, kalkulovanou výši přímých obchodních nákladů zahraničních a příslušnou obchodní přirážku nebo srážku.

Do kalkulace běžné kupní ceny se zahrnují náklady jen ve výši odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávky. Kalkulace přímých obchodních nákladů zahraničních procentní sazbou ze zahraniční ceny v obchodní paritě se může uplatnit, jestliže se na tomto postupu dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací. Organizace zahraničního obchodu předloží na žádost tuzemského dodavatele nebo odběratele kalkulaci běžné kupní ceny a doloží ji podklady k položkám do této kalkulace zahrnutým. Tuzemská výrobní organizace předloží na žádost organizace zahraničního obchodu kalkulaci velkoobchodní ceny vyváženého výrobku.

Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs v operativní kalkulaci se používá kurs platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se pro přepočet zahraničních cen v obchodní paritě a přímých obchodních nákladů zahraničních použije kurs platný k datu sjednanému mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací; nedojde-li k dohodě, použije se kurs platný k datu fakturace.

Tuzemská dodavatelská nebo odběratelská organizace může vůči organizaci zahraničního obchodu písemně uplatnit před sjednáním zahraniční ceny v obchodní paritě minimální nebo maximální limit běžné kupní ceny, za který bude výrobek vyvezen nebo dovezen nebo uplatnit tyto limity jako průměrné kupní ceny na určité období. Současně musí písemně stanovit, že v případě nedodržení limitu, které by znamenalo ztrátu pro tuzemskou organizaci, fakturuje se limit kupní ceny, pokud se nedohodne jiný postup.

Organizace zahraničního obchodu a výrobní organizace jsou povinny u vývozů realizovaných na zahraniční úvěr delší jednoho roku odečítat z ceny franko čs. hranice částku úroků do ní zahrnutých, vést evidenci cen franko čs. hranice a provádět propočty rozdílového ukazatele vývozu ¹⁸ včetně i bez těchto úroků.

Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní, popř. obchodní ceny. V případě, že takovýto výrobek nemá stanovenou velkoobchodní cenu, vytvoří se a stanoví jeho cena způsobem používaným pro příslušný obor (skupinu) při dodávkách do tuzemska.

jako centrálně stanovené velkoobchodní ceny u objemově rozhodujících energií, surovin, materiálů a výrobků určených pro výrobní spotřebu, vytvořené podle průměrných nákladů na jejich pořízení z určené oblasti dovozu a jejich předpokládaného vývoje s vyloučením krátkodobých konjukturních výkyvů; u výrobků, které se dovážejí a současně dodávají z tuzemska, se tvoří ceny podle převažujícího způsobu pořízení; zařazení výrobků do objemově rozhodujících dovozů, jejich velkoobchodní ceny a rozsah jejich uplatňování stanoví Federální cenový úřad; tyto výrobky dodávají organizace zahraničního obchodu za velkoobchodní ceny; způsob vypořádání rozdílu mezi stanovenými velkoobchodními cenami a kupními cenami dovozu upravuje předpis federálního ministerstva financí, ²⁶

jako velkoobchodní ceny stanovované organizacemi, v ostatních případech, vytvořené na základě kupní ceny každé dodávky s připočtením tuzemského přepravného vyplývajícího z rozdílných dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, ve stanovených případech cla, popřípadě dalších složek; tyto výrobky dodávají organizace zahraničního obchodu prvému tuzemskému odběrateli za kupní ceny, popř. obchodní ceny a tuzemské organizace dalším tuzemským organizacím za velkoobchodní ceny obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny s daní z obratu; u dodávek za ceny s daní z obratu se clo nezahrnuje do základu pro její výpočet a účtuje se zvlášť.

Ceny stavebních a montážních prací, pokud se tvoří pomocí cenové kalkulace ²⁷ vycházejí z podmínek odpovídající průměrně dosažitelné technologie, mechanizace a organizace práce. Uplatnění jiné technologie, mechanizace nebo organizace práce dodavatelem nebo na základě požadavku odběratele přijatého dodavatelem, není důvodem pro stanovení nové ceny, jestliže podstatné kvalitativní podmínky výkonu se nemění. Zvláštní případy, kdy zvýšené náklady vzniklé v důsledku požadavku odběratele na uplatnění určité technologie, mechanizace nebo organizace práce, lze promítnout do ceny za podmínek stanovených Federálním cenovým úřadem. ²⁷

Cena nové práce, u níž se nepředpokládá, že bude opakovaně prováděna, se tvoří na základě individuálních podmínek dodavatele a stanoví se jako cena přechodně platná. Tato cena platí jen pro dodavatele, který ji stanovil, a pro provozní soubor nebo stavební objekt, v jehož rozpočtu byla uplatněna, nebo pro jiné jednorázové provedení práce.

Dodavatelé jsou povinni vést průběžnou evidenci objemu výkonů oceňovaných způsobem uvedeným pro zvláštní případy v odstavci 1 nebo způsobem podle odstavce 2.

K cenám stavebních a montážních prací uvedeným v odstavcích 1 a 2 se ve stanovených případech připočítávají přirážky za vedlejší rozpočtové náklady ²⁸ vyjadřující konkrétní podmínky dané místem, časem a zvláštním určením stavby a odchylné podmínky jednotlivých druhů prací.

Skupinové ceny se uplatňují u

Souhrnné ceny se uplatňují u

Způsob tvorby souhrnných a skupinových cen je stanoven rozhodnutím ústředních cenových orgánů. ²⁹

Za nestandardní se pro účely této vyhlášky považuje výrobek vyrobený jednorázově jako jeden kus nebo ve větším počtu pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, u něhož se nepředpokládá, že bude v budoucnu ve stejném provedení vyráběn, a jeho celková doba opakovaných dodávek nepřesáhne 12 měsíců. U dodávek pro stavby platí jen podmínka, že jde o dodávku pro technologickou nebo stavební část jedné stavby bez časového omezení.

Podstatné podmínky nestandardního výrobku se vymezují z technických údajů požadovaných odběratelem a dohodnutých s dodavatelem.

Velkoobchodní cena se stanoví

Velkoobchodní cena se tvoří

Tarif (ceník) tvoří souhrn sazeb (cen) a podmínek jejich použití členěných podle toho, k jakému účelu a jakým způsobem se výkon poskytuje.

Sazby v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku příslušného oboru dopravy a spojů a s přihlédnutím k relacím sazeb odpovídajícím plánovaným záměrům i rozvoji dopravní a spojové soustavy. Sazby pro říční dopravu, potrubní dopravu, pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví podle podmínek jednotlivých dopravců.

Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, jejichž sazby mají povahu cen maloobchodních. V nákladní dopravě je cenou za přepravu zásilek přepravné, které zahrnuje dovozné a všechny stanovené poplatky za úkony vyplývající z plnění přepravní smlouvy. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.

Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů zemědělských organizací hospodařících v přírodních podmínkách, v nichž se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících organizací.

Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě

K podpoře výroby a dodávek v množství, struktuře, jakosti a čase se využívá příplatků a prémií.

Maloobchodní ceny výrobků, kromě cen výkonů, zahrnují tyto složky:

Maloobchodní ceny tuzemských výrobků, u nichž se uplatňuje sazbová daň z obratu, se tvoří přímým propojením na základě velkoobchodní (nákupní) ceny se zahrnutím základní sazbové daně z obratu a obchodní srážky, popř. další složky uvedené v odstavci 1 písm. d) a cenového rozdílu ve výši vyplývající ze zaokrouhlení maloobchodních cen (dále jen "přímé propojení"). Tento způsob se nepoužije u výrobků, jejichž maloobchodní ceny se tvoří závazným způsobem nebo úplným stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a). Pokud takto vytvořená maloobchodní cena výrazněji narušuje relace maloobchodních cen porovnatelných výrobků s ohledem na jejich užitné vlastnosti, upraví se tak, že při nutnosti

Maloobchodní ceny tuzemských výrobků, u nichž se uplatňuje rozdílová daň z obratu, se tvoří porovnáním podstatných podmínek a jednotlivých složek maloobchodní ceny porovnatelného a nového výrobku. Do maloobchodní ceny nového výrobku se zahrne rozdílová daň z obratu v relativně stejné výši vyjádřené v procentech z velkoobchodní ceny, v jaké je zahrnuta v maloobchodní ceně tuzemského porovnatelného výrobku. Tento způsob se nepoužije u výrobků, jejichž maloobchodní cena se tvoří závazným způsobem nebo úplným stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a).

Maloobchodní ceny dovážených výrobků se tvoří závazným způsobem, a není-li stanoven, tvoří se

Maloobchodní cena stanovená při prvním dovozu platí i pro opakovaně dovážené výrobky, pokud ústřední cenový orgán nerozhodne o jiné lhůtě její platnosti.

Maloobchodní cena vytvořená podle odstavců 2 až 4 může být upravena podle § 19 o další cenový rozdíl. Pověřené orgány a organizace ³¹ mohou kladný cenový rozdíl do maloobchodní ceny ve stanovených případech zahrnout jen po jeho registraci ústředním cenovým orgánem. K jeho výši se vyjadřuje příslušný gestor v oblasti maloobchodních cen.

Při tvorbě maloobchodních cen ve veřejném stravování se vychází z maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků a v případech stanovených ústředním cenovým orgánem z upravených maloobchodních cen (např. průměrných) s připočtením stanovených obchodních přirážek. Ve stanovených případech se připočítávají obchodní přirážky také k maloobchodním cenám za ubytování.

Vymezení nového výrobku, platnost jednotných cen a způsob tvorby cen se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší, nejde-li o výrobky, u nichž ústřední cenové orgány republik rozhodly o jednotnosti cen po předchozím projednání s národními výbory. Jednotnost cen mohou ústřední cenové orgány stanovit

Pro nový opakovaně dodávaný výrobek, u něhož má být uplatněna jednotnost cen podle odstavce 1 písm. a) nebo b), národní výbor v případě potřeby stanoví v okruhu své působnosti přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí stanovením jednotné ceny ústředním cenovým orgánem. O jejím stanovení národní výbor informuje ústřední cenový orgán republiky.

Ceny služeb a oprav jsou ceny výkonů včetně materiálu nebo ceny výkonů bez přímého materiálu, který se samostatně připočítává podle normované, popřípadě skutečné spotřeby.

Za podstatnou podmínku se kromě podmínek uvedených v § 5 považuJe také

Podmínkou pro uplatňování přirážky uvedené v § 23 při zkrácení dodací lhůty podle odstavce 2 písm. a) je provádění služeb a oprav ve stanovené lhůtě za nezvýšenou cenu. Při nedodržení stanovené lhůty je organizace povinna poskytnout slevu podle podmínek stanovených zvláštními předpisy. ³³

Jestliže nelze při převzetí výrobku do opravy nebo při sjednání služby určit její cenu, určí odhadem dodavatel předběžnou cenu. Předběžná cena se při dodávkách organizacím neuplatňuje, jestliže oprava nebo služba se provede bezodkladně po obdržení požadavku nebo se provádí mimo provozovnu dodavatele nebo jestliže odběratelská organizace písemně uvede, že předběžnou cenu nevyžaduje a povinnost uplatnit předběžnou cenu není stanovena jiným právním předpisem. ³⁴

Jestliže dodavatelská organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 %, je povinna písemně a bezodkladně oznámit odběratelské organizaci změnu předběžné ceny. Jestliže dodavatelská organizace změnu písemně neoznámí nebo odběratelská organizace se změnou písemně nesouhlasí, je platnou cenou předběžná cena zvýšená maximálně o 10 %.

Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem se řeší podle zvláštních předpisů. ³⁵

Ceny běžných oprav se tvoří stavebnicovým způsobem jako součet

Velkoobchodní cena opakovaně prováděné generální opravy nebo generální opravy jednotlivých uzlů se stanoví obvykle včetně nákladů na přímý materiál. Do velkoobchodní ceny se náklady na přímý materiál a přímé mzdy započítávají podle statisticky zjištěných technickohospodářských norem. Stanovená cena opakovaně prováděné generální opravy může činit nejvýše 90 % platné ceny výrobku. Cena pro opakovaně dodávané generální opravy musí být stanovena nejpozději do 6 měsíců od prvé fakturace generální opravy, pokud bylo provedeno minimálně 5 oprav nebo pokud se nepostupuje podle § 3 odst. 2. Za nestandardní se považují generální opravy prováděné v období před stanovením ceny pro opakovaně prováděné generální opravy. Do velkoobchodní ceny nestandardní generální opravy se zahrnuje spotřeba přímého materiálu a přímé mzdy ve skutečné výši. Jestliže jsou stanoveny velkoobchodní ceny generálních oprav jednotlivých skupin výrobků, lze cenu generální opravy výrobku tvořit podle § 15.

Díly pro cenové účely jsou výrobky označené v jednotné klasifikaci průmyslových oborů jako díly (zpravidla ve skupině 9 a 0, popřípadě 8 ), dále výrobky oboru 440, 441, 442 a výrobky oboru 443 jen, pokud jsou určeny pro náhradní spotřebu,455,532, popřípadě výrobky dalších oborů,které ústřední cenový orgán v dohodě s Federálním statistickým úřadem za díly určí. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí ve smlouvě a ve faktuře. Toto určení se nemusí uvádět při dodávkách opravárenským, odbytovým a obchodním organizacím a při dodávkách pro vývoz, kdy se všechny díly posuzují jako díly pro náhradní spotřebu (dále jen "náhradní díl").

U stejných dílů, v závislosti na jejich určení pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.

Velkoobchodní cena náhradního dílu i dílu pro výrobní spotřebu se tvoří, pokud není stanoven závazný způsob, z operativní kalkulace finálního výrobku, v níž výše zisku se kalkuluje sazbami stanovenými pro příslušný obor (skupinu) a organizaci. U náhradního dílu se kalkuluje zisk sazbou maximálně ve výši

Pokud by uplatněním způsobu tvorby cen podle odstavce 3 vycházela cena náhradního dílu nižší než cena dílu pro výrobní spotřebu, platí i pro náhradní díl cena dílu pro výrobní spotřebu.

Organizace která nevyrábí a nevyráběla finální výrobek, pro který je náhradní díl určen, a která nevyráběla tento díl ani pro kompletaci finálního výrobku, může stanovit jeho velkoobchodní cenu podle odstavce 3, a to i v jiné výši než je platná cena nebo může použít již stanovenou cenu.

Maloobchodní cena náhradního dílu se tvoří přímým propojením podle § 31.

Jestliže organizace použije ke kompletaci svého výrobku díl nakoupený za ceny platné pro náhradní díl; vypořádá se rozdíl mezi zvýšenou a nezvýšenou cenou dílu na vrub jejího hospodářského výsledku. Jestliže organizace díl nakoupený pro výrobní spotřebu dodá pro náhradní spotřebu, fakturuje jej za cenu platnou pro náhradní díl a rozdíl jako cenový odvod ²⁵ odvede do státního rozpočtu bez dalšího rozhodnutí ústředního cenového orgánu.

Cenový limit podle § 3 odst. 5 se stanoví jako

Cenový limit nemusí být stanoven pro výrobek,

Cenové limity se tvoří způsoby tvorby cen uvedeným v § 9 až 17 podle poradí v těchto ustanoveních uvedeného a přiměřeně podmínkám a údajům, které jsou k dispozici pro jejich tvorbu. U výrobku, u něhož je nutno stanovit limit kupní ceny nebo limit maloobchodní ceny, nesmí být stanoven vyšší limit velkoobchodní ceny, než odpovídá postupu podle § 11 a 12. Limit kupní ceny tvoří organizace zahraničního obchodu podle předpisu federálního ministerstva zahraničního obchodu," ¹⁷ pokud tento limit podle dohody nevypracuje navrhovatel limitu velkoobchodní ceny.

Cenový limit se tvoří v plánované úrovni cen, popřípadě v úrovni předpokládané pro dobu, kdy budou zahájeny dodávky výrobku. Jestliže skutečný vývoj cen do doby dodávek výrobku bude odlišný, zohlední se tento vliv při stanovení ceny, což se neposuzuje jako nedodržení cenového limitu. Vyšší velkoobchodní nebo maloobchodní cenu, než cenový limit stanovený ústředním cenovým orgánem, může stanovit jen tento orgán.

Cena nového výrobku patřícího do oboru (skupiny), u něhož se podle státního plánu vývoje cen nebo jiného opatření ústředních cenových orgánů mění velkoobchodní ceny, se v době od schválení změny do počátku její platnosti stanoví v dosavadní i nové úrovni, pokud tak určí zvláštní předpis. ¹⁰ Cena v dosavadní úrovni se tvoří způsobem platným v době vypracování návrhu, cena v nové úrovni podle rozhodnutí ústředních cenových orgánů o způsobu provedení změny cen.

Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla zahrnuta do změny cen oboru nebo skupiny výrobků, protože se nepředpokládala jeho další výroba, je nutné dodatečně provést změnu velkoobchodní ceny předepsaným způsobem. Tyto změny cen stanoví orgán nebo organizace, v jejichž působnosti bylo provedení změn cen v oboru nebo skupině výrobků a vždy organizace, platí-li pro výrobek závazný způsob tvorby cen. Má-li se takovýto výrobek znovu vyrábět více než jeden rok po platnosti změny cen v oboru nebo skupině výrobků, stanoví se pro něj cena jako pro nový výrobek.

Pro potřeby nového ocenění zásob přepočtou organizace velkoobchodní ceny tuzemských výrobků, které nebyly při změně cen převedeny na platnou úroveň, bez schválení ústředním cenovým orgánem. Velkoobchodní cena se přepočte na novou úroveň

Přepočet podle odstavce 3 se neprovádí, jestliže organizace nemá podklady pro jeho provedení nebo jde-li o dovážené výrobky.

Ustanovení této části platí přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen s výjimkou cen uvedených v odstavci 2.

Pro prozatímní ceny, předběžné ceny, velkoobchodní ceny s daní z obratu, velkoobchodní ceny odvozené z běžných kupních cen, běžné kupní ceny a přepočtené velkoobchodní ceny podle § 37 platí z této části jen ustanovení § 40 odst. 12, § 43 odst. 6 nebo 7 a § 45.

Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny vypracovaný a doložený způsobem uvedeným v dalších ustanoveních. Vzory cenových návrhů a rozsah jejich použití stanoví ústřední cenové orgány svým rozhodnutím.

Ustanovení této části platí přiměřeně pro limity kupních, velkoobchodních a maloobchodních cen s tím, že návrhy limitů velkoobchodních a maloobchodních cen může vypracovat odběratel, pokud tak neučiní, vypracovává návrhy limitů podle § 35 odst. 1 písm. a) bod 1 a 2 řešitel úkolu plánu technického rozvoje nebo plánu standardizace a v případech podle bodu 3 téhož ustanovení investor. V případech podle § 35 odst. 1 písm. b) vypracovává návrh limitů dodavatelská organizace a u limitů kupních cen příslušná organizace zahraničního obchodu. V případech podle § 35 odst. 1 písm. a) se návrhy limitů předkládají spolu s ostatními podklady orgánům a organizacím zúčastněným na projednávání úkolů vědeckotechnického rozvoje, normalizačního řízení nebo na státní expertize a projednání výše limitů je součástí těchto jednání. V případě, že zpracovatelem návrhu limitu není budoucí výrobce a že není ani účastníkem uvedených jednání, projednává se s ním návrh cenového limitu samostatně.

Návrh na stanovení ceny výrobku musí obsahovat

Náležitosti uvedené v odstavci 1 jsou závazné pro vypracování návrhu velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku. Pro návrh cen souboru výrobků projednávaných současně (např. nabídkových kolekcí) lze po dohodě s odběratelem a cenovým orgánem, pokud ceny stanoví, zjednodušit a vhodně upravit náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. c) až h). Pro návrhy cen opakovaně dodávaných výkonů jsou závazné náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), i), a j) a údaje o procentní sazbě i absolutní částce daně z obratu, pokud se podle platného sazebníku u výkonu uplatňuje. V návrhu ceny výkonu určeného výhradně pro občany se neuvádí stanovisko odběratele. Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), e), a ch), popřípadě další, pokud přicházejí v úvahu.

Návrh velkoobchodní ceny opakovaně dodávaného tuzemského výrobku, vytvořené některým ze způsobů podle § 13, § 14 nebo § 15 odst. 2 písm. a) a stanovované pověřenou organizací, obsahuje pouze náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a ch), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, resp. jen navrhovanou výši velkoobchodní ceny, jestliže se pro její výpočet používá výpočetní techniky a výsledná sestava neumožňuje ověření správnosti výpočtu. Navrhuje-li dodavatel uplatnění podmínek realizace, obsahuje návrh též náležitosti uvedené v písmenu e).

Návrh velkoobchodní ceny nestandardního výrobku, jehož dodávku uskutečňuje dodavatel podle požadavku odběratelské organizace ihned nebo nejdéle do 3 měsíců, tvoří příloha k faktuře, obsahující rozpis spotřeby materiálu a mezd a další položky cenové kalkulace, popřípadě další náležitosti dohodnuté s odběratelem. Stejný postup platí pro ceny opakovaných služeb a oprav, jestliže se tvoří stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a).

Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku tvořené podle § 25 písm.

Návrh maloobchodní ceny tuzemského výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje náležitosti týkající se maloobchodní ceny uvedené v odstavci 1 písm. e), ch), j), popřípadě d). Návrh maloobchodní ceny předkládaný samostatně obsahuje kromě toho náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a), b), popřípadě h).

Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku obsahuje náležitosti podle odstavce 1 písm. a), b), e), ch) a j). Dále obsahuje kalkulaci maloobchodní ceny nového, popřípadě porovnatelného tuzemského výrobku, pokud se s ním porovnává. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobku z dovozu jsou údaje o předběžné kupní ceně členěné na zahraniční cenu v obchodní paritě, přímé obchodní náklady zahraniční a obchodní přirážku, popřípadě clo. Tyto údaje je organizace zahraničního obchodu povinna předložit navrhovateli maloobchodní ceny nejpozději 30 dnů po uzavření smlouvy se zahraničním dodavatelem, pokud mezi organizací zahraničního obchodu a navrhovatelem není dohodnuta jiná lhůta.

Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny tuzemského výrobku vypracovává výrobce nového výrobku a v případech uvedených v § 42 odst. 2 orgán hospodářského řízení, pokud tento orgán nebo cenový orgán nepověří některou organizaci. Návrh maloobchodní ceny pro svůj výhradní prodej vypracovávají organizace uvedené v § 62 odst. 2 písm. a) bod 5. a odst. 4.

Návrh velkoobchodní ceny dováženého výrobku, pokud není odvozována z kupní ceny, ale tvoří se podle § 25 písm. a), vypracovává organizace zahraničního obchodu, popřípadě Federálním cenovým úřadem určený tuzemský odběratel.

Návrh maloobchodní ceny dováženého výrobku vypracovává na základě podkladů organizace zahraničního obchodu obchodní organizace nebo organizace v cenové působnosti národního výboru, která bude výrobek za maloobchodní cenu prodávat, nebo orgán nebo obchodní organizace pověřená zabezpečováním dovozu pro vnitřní obchod.

Veškeré podklady potřebné pro tvorbu cen podle této vyhlášky jsou tuzemské organizace povinny bezplatně poskytnout zpracovatelům cenových návrhů nebo cenovým orgánům, popřípadě zapůjčit využitelná média, na nichž jsou příslušné údaje zapsány, nebo poskytnout údaje pomocí dálkového přenosu dat, jestliže se pro tvorbu cen využívá výpočetní techniky.

Zpracovatel návrhu uvedený v odstavci 1 nebo jeho předkladatel uvedený v § 42 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednání návrhů s odběrateli zastupujícími jednotlivé směry užití nového výrobku. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh nejméně se třemi hlavními odběrateli. Dodavatelské organizace v cenové působnosti národních výborů projednávají cenový návrh nejméně s jedním hlavním odběratelem. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé jak z České socialistické republiky, tak ze Slovenské socialistické republiky. S občany jako odběrateli se návrhy na stanovení maloobchodní ceny neprojednávají s výjimkou cen výrobků vyráběných podle individuálních objednávek.

Za hlavní odběratele se považují

Jsou-li hlavními odběrateli ústřední orgány uvedené v odstavci 6 písm. e) až h), nezasílá se již cenový návrh jimi řízeným odběratelským organizacím.

Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně, předpokládají-li se od počátku dodávky za tyto ceny. Je-li výrobní organizace oprávněná stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá návrhy obou cen orgánu nebo organizaci, která je pověřená působností stanovit maloobchodní cenu. U tuzemských i dovážených výrobků, které budou podle § 2 odst. 1 písm. d) dodávány za obchodní ceny, musí být v rámci cenového řízení projednána i obchodní cena.

Návrh ceny výrobku dodávaného pro stavby projedná dodavatel s investorem, popřípadě s jím pověřenou organizací. Je-li prvním odběratelem vyšší dodavatel; projedná jej s vyšším dodavatelem. Vyšší dodavatel projedná jím odsouhlasené ceny s investorem spolu s ostatními cenovými podklady vyšší dodávky. K tomu účelu jim předkládá i návrhy cen svých poddodavatelů.

Požádá-li o to zpracovatel návrhu ceny, je povinen také dodavatel objemově významné poddodávky zpracovat a projednat návrh její ceny v požadovaných lhůtách.

Jde-li o návrh velkoobchodní ceny uvedený § 39 odst. 3, zasílá odběratel stanovisko jen, jestliže požaduje úpravu ceny podle podmínek realizace, nebo jestliže namítá nesprávný výpočet ceny. V ostatních případech nezasílá stanovisko a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty podle odstavce 13.

Za projednání a souhlas s návrhem ceny se považuje její zaplacení, jde-li o

Odběratelé uvedení v odstavci 6 jsou povinni zaslat svá odůvodněná stanoviska k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu. Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. Jestliže odběratel nesdělí své stanovisko do uvedené lhůty, platí, že s návrhem souhlasí. Nesouhlasí-li odběratel s návrhem ceny, je dodavatel povinen projednat jeho námitky do 15 dnů od jejich doručení. Nedojde-li ani potom k dohodě; přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými pracovníky, jestliže cenu stanoví cenový orgán. Má-li působnost stanovit cenu dodavatel, řeší se případ jako cenový spor podle § 44.

Projednání návrhů cenových limitů uvedených v § 35 odst. 1 písm. a) je součástí projednávání úkolů plánů technického rozvoje nebo normalizačních úkolů nebo státní expertizy pro novou výrobní kapacitu, pro které jsou návrhy cenových limitů jedním ze závazných podkladů.

Stanoví-li cenu cenový orgán nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny dodavatelská organizace, popřípadě jiná organizace určená cenovým orgánem po dohodě s jejím orgánem hospodářského řízení. Návrhy nákupních cen výrobků, kromě zemědělských, a návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků předkládají odběratelské organizace.

Orgány hospodářského řízení předkládají návrhy cen za organizace jimi řízené uvedené v odstavci 1

Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho případné doplnění podle odstavce 6, mohla být cena stanovena před fakturací prvé dodávky ve lhůtách podle § 43 odst. 1 a u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 43 odst. 2.

Návrh ceny nového výrobku podepisuje statutární orgán organizace nebo pracovník oprávněný podle organizačních předpisů, popřípadě písemně zmocněný statutárním orgánem (dále jen "oprávněný pracovník").

Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu předkládá se další vyhotovení návrhu federálnímu ministerstvu financí v případech, kde se u výrobku uplatňuje rozdílová daň z obratu. Jestliže návrh ceny vyžaduje dotaci ze státního rozpočtu, předkládá se další vyhotovení návrhu federálnímu ministerstvu financí, jde-li o organizaci řízenou federálním orgánem hospodářského řízení a příslušnému ministerstvu financí, cen a mezd republiky v ostatních případech.

Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti, nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, požádá cenový orgán nebo organizace oprávněná stanovit cenu o jeho doplnění do 10 dnů od doručení návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji nejdéle do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi,včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu nebo kdy dojde k cenovému sporu podle § 44. Organizace pověřené stanovit cenu stanoví do 10 dnů po dosažení dohody s odběrateli, jde-li o velkoobchodní cenu, nebo po dosažení dohody s dodavatelem a cenovým gestorem, jde-li o maloobchodní cenu. Pro výrobek, u něhož se stanoví velkoobchodní i maloobchodní cena, nelze velkoobchodní cenu stanovit před stanovením maloobchodní ceny.

Ceny výrobků dodávaných pro stavby se stanoví před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, a není-li splátka poskytována, nejpozději před fakturací.

Výměr, kterým se stanoví cena, obsahuje

Výměrem se stanoví velkoobchodní ceny opakovaně dodávaných výrobků, velkoobchodní ceny dovážených výrobků stanovené podle § 25 písm. a), nákupní ceny, maloobchodní ceny, dále nižší ceny podle § 4 odst. 3 a 4 a kalkulační sazby používané pro tvorbu cen. Výměr se vydává i na zařazení nového výrobku do cenové skupiny a na ponechání ceny podle § 7 odst. 3.

Orgány a organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést evidenci cenových výměrů, které vydaly, a evidenci jimi stanovených cen, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro evidenci stanovených cen jsou závazné údaje uvedené v odstavci 3 písm. b) až e), g) a ch) s tím, že tato cena se považuje za stanovenou dnem zápisu do evidence. Formu této evidence určí organizace, která k tomu může využívat podklady zpracovávané pro jiné účely, pokud jsou v nich uvedené údaje zahrnuty.

Zápisem do evidence se stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, velkoobchodní ceny stanovované podle § 25 písm. b), prozatímní velkoobchodní ceny stanovované organizacemi podle § 3 odst. 2 a přepočtené velkoobchodní ceny podle § 37.

Uvedením ve faktuře spolu s označením příslušného druhu ceny stanoví dodavatel cenu uvedenou v § 40 odst. 12 písm. a), velkoobchodní cenu výlučně vyváženého výrobku, běžnou kupní cenu, velkoobchodní cenu s daní z obratu a obchodní cenu s uvedením procentní sazby daně z obratu. Tyto ceny jsou stanoveny dnem vystavení faktury. Po předchozí dohodě s dodavatelem může obchodní ceny stanovovat obchodní organizace.

K projednání a stanovení ceny nového výrobku se nevyžaduje, aby bylo dokončeno technické nebo odbytové řízení pro tento výrobek, nebo aby byly splněny další podmínky nutné pro jeho uvedení do oběhu, jako jsou například zkoušky podle předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, kromě spotřebních výrobků, u nichž podmínkou pro stanovení cen je zabezpečení servisní služby a nezbytných náhradních dílů. Stanovení cen není souhlasem k uvedení výrobku do oběhu, ale jen jednou z nutných podmínek pro jeho prodej. Jestliže dojde po stanovení ceny a po dokončení technického nebo odbytového řízení ke změně některé z podstatných podmínek výrobku, zpracovatel návrh ceny formou dodatku projedná, předloží ke stanovení nebo stanoví novou cenu, má-li působnost.

Změní-li se pro výrobek kód jednotné klasifikace, zůstává vydané rozhodnutí (výměr) o ceně v platnosti. Výrobce je však povinen informovat o této změně orgán nebo organizaci, která cenu stanovila, cenového gestora a hlavní odběratele, kterým výměr zaslal. Tento postup neplatí v případě, kdy v důsledku nesprávného zařazení nového výrobku zpracovatelem návrhu ceny byla stanovena cena v nesprávné výši. V tomto případě platí postup pro změny nesprávných cen.

Cenový spor vzniká v případě, kdy působností stanovit cenu nového výrobku je cenovým orgánem pověřen orgán nebo organizace a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny mezi dodavatelem a některým hlavním odběratelem, popřípadě gestorem, jde-li o maloobchodní ceny, které musí být jednotné, a kdy nedošlo k dohodě ani mezi orgány hospodářského řízení uvedených organizací.

Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo orgán hospodářského řízení organizace pověřené stanovením ceny nejdéle do 30 dnů po skončení neúspěšného jednání cenovému orgánu k rozhodnutí. Předkládá-li cenový spor pověřená organizace, musí současně předložit cenovému orgánu stanoviska orgánů hospodářského řízení dodavatele i odběratele.

Mimořádné náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny znalcům) uhradí dodavatelská a odběratelská organizace v poměru, který určí cenový orgán na základě výsledku sporu.

Ceny se při jejich tvorbě zaokrouhlují takto:

přitom se částky nižší než 50 % zaokrouhlovací jednotky zaokrouhlují směrem dolů a od 50 % včetně směrem nahoru.

Přirážky a srážky uvedené v § 23 uplatňované v oblasti velkoobchodních nebo nákupních cen a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. Po jejich připočtení (odečtení) k velkoobchodní nebo nákupní ceně se výsledná cena již nezaokrouhluje.

Při tvorbě obchodní ceny výrobku se vychází ze zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) nebo kupní ceny. Při tvorbě jeho maloobchodní ceny se vychází ze zaokrouhlené obchodní ceny, popřípadě zaokrouhlené velkoobchodní (nákupní) ceny. Ostatní složky maloobchodní ceny tuzemského i dováženého výrobku (daň z obratu, obchodní srážka, cenový rozdíl, clo), ani přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek v oblasti maloobchodních cen stanovené procentní sazbou se však samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až výsledná maloobchodní cena.

Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhluje též velkoobchodní cena s daní z obratu a ceny podle § 2 odst. 2.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje na případy, kdy odbytová přirážka, popřípadě přirážka nebo srážka za odchylky od podstatných podmínek platná pro více výrobků uváděných na jedné faktuře se vyjadřuje souhrnnou absolutní částkou. Ustanovení předchozích odstavců neplatí na případy, kdy na základě stanovené ceny pro určitou měrnou jednotku se účtuje její podíl nebo násobek.

Pokud se ceny a jejich složky nezaokrouhlují podle odstavců 1 až 4 a jiný způsob není rozhodnutím cenového orgánu stanoven, zaokrouhlují se maloobchodní ceny na pětihaléře, ostatní druhy a složky cen na dvě desetinná místa.

Ceny stanovené cenovými orgány nebo pověřenými organizacemi, u nichž se zabezpečuje jejich jednotnost v rámci Československé socialistické republiky nebo v určité oblasti, se publikují v cenících velkoobchodních cen, nákupních cen, maloobchodních cen, prací a služeb a jejich dodatcích. U cen výrobků oborů s častou obměnou sortimentu, velkoobchodních cen reprezentantů nestandardních výrobků a u cenových limitů postačí jejich publikace formou výměru.

Nové ceníky se vydávají zejména v případech, kdy převážná část cen není již zahrnuta v platném ceníku nebo když dochází ke změně cen celého nebo větší části oboru. V ostatních případech se nově stanovené ceny nebo změny cen publikují v dodatcích vydávaných nejméně jednou za dva roky.

Závazné náležitosti ceníků, jejich uspořádání a způsob evidence jsou stanoveny v rozhodnutí ústředních cenových orgánů. ⁴¹

Dodavatelé jsou povinni označovat své výrobky, které dodávají pro tržní fondy, údajem o platné maloobchodní ceně konkrétního prodávaného množství. ⁴² Označení musí být uvedeno na výrobku. Není-li to vzhledem k povaze výrobku možné, uvádí se na spotřebitelském obalu nebo na připojeném štítku.

Dovážené výrobky, výrobky původně určené jen pro vývoz, neplnohodnotné výrobky a výrobky zařazené do doprodeje označuje maloobchodní cenou podle odstavce 1 obchodní organizace, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.

Při změně maloobchodní ceny označí změněnou maloobchodní cenu obchodní organizace způsobem podle odstavce 1 u těch výrobků, které má na skladě, a které dodavatel do termínu platnosti změny maloobchodní ceny již odeslal nebo předal z výroby k odeslání a označení údajem o maloobchodní ceně je součástí výrobního postupu.

Dodavatelé tuzemských výrobků jsou dále povinni uvádět na výrobcích označení, z něhož bude zřejmý důvod jejich cenového zvýhodnění. U dovážených výrobků musí toto označení zabezpečit obchodní organizace.

Povinnost označovat výrobky maloobchodní cenou způsobem podle odstavce 1 se nevztahuje na výrobky, které nejsou baleny do spotřebitelských obalů a jsou uvedeny v rozhodnutí ústředních cenových orgánů ⁴¹ na základě písemné žádosti dodavatelské organizace odsouhlasené odběrateli.

Řízení cen využívá zejména

Orgány a organizace zpracovávají ve vazbě na potřeby plynulé aktualizace cen analýzy vývoje a působení cen a účinnosti cenových opatření. K tomu využívají resortních výkazů ⁴³ a předkládají je ústředním cenovým orgánům do konce měsíce následujícího po termínu předložení výkazů. Přitom postupují podle věcného zaměření stanoveného cenovými orgány.

Cenovou dokumentaci v organizaci tvoří zejména

Organizace jsou povinny uchovávat cenovou dokumentaci nejméně 3 roky po skončení dodávek jejich výrobku nebo platnosti cen, končí-li dříve než dodávky, u podkladů podle odstavce 3 písm. b) až d) a po skončení platnosti dokumentace podle odstavce 3 písm. a) a e).

O cenách výrobků určených pro obyvatelstvo musí být ve všech provozovnách obchodu a služeb zajištěna každému občanu přístupná, přesná a úplná informace (ceník, tarif, výměr, popřípadě doklad o ceně).

Základním nástrojem koordinace cenové kontroly jsou plány cenových kontrol ústředních cenových orgánu zahrnující rozhodující ⁴⁴ a ostatní kontrolní úkoly těchto orgánů, ústředních orgánů pro jimi řízené organizace, národních výborů uvedených v § 60, ústředních orgánů společenských organizací a inspekcí. ⁴⁵

Ústřední orgány, národní výbory uvedené v § 60 a ústřední orgány společenských organizací jsou povinny stanovené rozhodující úkoly zahrnout do svých plánů cenových kontrol a předložit je příslušnému ústřednímu cenovému orgánu do 30 dnů před začátkem roku. Tyto úkoly je možno měnit jen se souhlasem ústředního cenového orgánu.

Orgány uvedené v odstavci 2 předkládají zprávy o výsledcích kontrol za uplynulý rok do 31. ledna roku následujícího, a to federální orgány Federálnímu cenovému úřadu, ostatní orgány ústředním cenovým orgánům republik, podle požadavků těchto orgánů.

Předmět cenové kontroly a podmínky jejího provádění stanoví zvláštní předpisy ⁴⁶ . Zvláštní předpisy /47/ rovněž stanoví případy, kdy organizace neoprávněně získala prostředky v důsledku porušení cenových předpisů a způsob jejich vypořádání.

Cenové kontroly se uzavírají protokolem (záznamem), ve kterém kontrolní orgán uvede porušení, popřípadě i výpočet neoprávněně získaných prostředků.

Organizace je povinna v případě porušení cenových předpisů neprodleně zabezpečit opatření k nápravě a v jejich rámci

Jestliže organizace nesplní cenová opatření k nápravě podle odstavce 3 písm. b), provede je příslušný cenový orgán na základě upozornění kontrolního orgánu podle jeho zjištění.

Ústřední cenové orgány využívají pro cenovou kontrolu poznatků kontrolních aktivů, odběratelských organizací, spotřebitelských a odběratelských orgánů a odborně příslušných organizací výzkumně vývojové základny a významných odborníků.

Za den zjištění ⁵⁰ neoprávněně získaných prostředků se považuje den, kdy vedoucí pracovník kontrolované organizace byl seznámen s protokolem (záznamem) o cenové kontrole.

Organizace získá neoprávněně prostředky dnem jejich připsání na bankovní účet, doručením poštou, popřípadě převzetím oprávněnou osobou. Jestliže odběratel získá neoprávněně prostředky je rozhodujícím dnem den provedení úhrady.

Neoprávněně získané prostředky, které kontrolovaná organizace nebo příslušný družstevní nebo společenský orgán zjistí nebo vyčíslí v průběhu kontroly prováděné jiným kontrolním orgánem anebo které nevrátí nebo neodvede do jím zahájené kontroly, ⁵¹ se považují za prostředky zjištěné tímto jiným orgánem.

Pro vyčíslení neoprávněně získaných prostředků není přípustná kompenzace nesprávně nižších a nesprávně vyšších cen.

Výběrový způsob zjišťování a výpočtu prostředků získaných porušením cenových předpisů se použije zejména tehdy, kdy vyčíslení těchto prostředků vyčerpávajícím způsobem by bylo neúměrně náročné nebo nákladné, nebo kdy z dokladových materiálů je možno zjistit jen část neoprávněně získaných prostředků. Při výběrovém způsobu musí činit podíl vybraných kontrolovaných případů nejméně 5 % z celkového objemu dodávek v kontrolovaném období. Výběrový způsob vyčíslení neoprávněně získaných prostředků zjištěných kontrolním nákupem se uplatňuje v případech, kdy předražení činí 5% a více takto:

Organizace je povinna na vyžádání kontrolního orgánu předložit vyčíslení úhrnu neoprávněně získaných prostředků nejpozději do 3 měsíců.

Cenová kontrola, kromě kontroly a postupů podle předchozích paragrafů také zjišťuje, zda kontrolovaná organizace nezneužívá svého hospodářského postavení k uplatňování neodůvodněně vysokých cen tím, že

Při zjištění nesprávného postupu uvedeného v odstavci 1 a na základě protokolu o tomto zjištění přijme ústřední cenový orgán podle platných předpisů ⁵² potřebná opatření.

Organizace provádějí cenovou kontrolu vlastních a nakupovaných výrobků podle podmínek stanovených zvláštními předpisy ⁵³ .

Obchodní a odbytové organizace jsou povinny zajistit cenovou kontrolu u všech jimi nakupovaných prodávaných výrobků. Ostatní odběratelské organizace, kromě drobných provozoven národních výborů, mají tuto povinnost u všech nakupovaných výrobků kromě objemově nevýznamných výrobků, které určí písemně vedoucí organizace a které nesmí činit více než 15 % z celkového objemu nakupovaných výrobků ⁵⁴ . Drobné provozovny národních výborů mají povinnost provádět odběratelskou kontrolu reprezentativním výběrovým způsobem, jenž obsáhne nejméně 25 % ročního objemu výrobků nakupovaných pro výrobní spotřebu. Uvedené úlevy nezbavují organizace důsledků vyplývajících z porušení cenových předpisů podle zvláštního předpisu. ⁵⁵

Nesprávnou je cena, jejíž výše byla stanovena v rozporu s předpisy nebo s rozhodnutími cenových orgánů.

Nesprávnou vyšší cenu změní orgán nebo organizace, které ji stanovily, neprodleně po zjištění správné ceny. Organizace, která nemá působnost stanovit cenu, stanoví a uplatňuje do doby stanovení správné ceny prozatímní velkoobchodní cenu. Změna platí pro všechny výrobky dodané za nesprávnou cenu, maximálně však 3 roky zpětně před prvním dnem v měsíci, v němž byla nesprávná cena zjištěna. Organizace je povinna vypořádat bezodkladně nároky poškozených odběratelů ⁵⁶ vzniklé změnou ceny od data této změny. V případech, kdy nároky poškozených odběratelů zanikly nebo kdy není možné je uspokojit, odvede povinná organizace částku rozdílu mezi správnou a nesprávně vyšší cenou jako cenový odvod do příslušného rozpočtu. ⁴⁷ Nesplní-li organizace povinnost změnit nesprávnou cenu, rozhodné o její změně cenový orgán.

Nesprávnou nižší cenu může změnit jen cenový orgán, který zároveň určí platnost této změny.

Důvodem pro změnu nesprávné nižší ceny není prokazatelná početní chyba v návrhu ceny, která nepřesahuje 5 % stanovené ceny. Za nesprávnou nižší cenu se nepovažuje také cena vytvořená způsobem určeným touto vyhláškou, která vykazuje ve srovnání se skutečnými náklady jednotlivých výrobců podprůměrný zisk nebo ztrátu.

Federální cenový úřad v rozsahu své působnosti ⁵⁷ zejména

Federální cenový úřad se může účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti ministerstev financí, cen a mezd republik nebo jiných orgánů a organizací.

Federální cenový úřad v dohodě s ústředními cenovými orgány republik vydává opatření určená pro celá odvětví, popřípadě obory nebo organizace, u nichž je cenová působnost rozdělena mezi něj a tyto orgány.

Federální cenový úřad metodicky řídí federální orgány a organizace, které tvoří a stanovují ceny podle zvláštních předpisů a zabezpečuje mezinárodní spolupráci v oblasti cen.

Ústřední cenové orgány republik v rozsahu své působnosti v tvorbě a kontrole cen ⁵⁸ na území své republiky zejména

Ústřední cenové orgány republik se mohou účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti Federálního cenového úřadu nebo jiných orgánů nebo organizací.

Ústřední cenové orgány republik vykonávají svou působnost v cenové kontrole na území republiky ve všech orgánech a organizacích, kromě cenové kontroly v ústředních orgánech federace a kromě organizací a výrobků, jejichž kontrolu provádějí orgány uvedené v § 58 odst. 4 a 5.

Opatření v tvorbě a kontrole cen výrobků vyráběných v obou republikách činí ústřední cenové orgány republik v odůvodněných případech po vzájemném projednání nebo společně a zajišťují přitom ve stanoveném rozsahu jednotnost cen.

Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen ministerstva") předkládají příslušným ústředním cenovým orgánům návrhy

Ministerstva stanoví

1 a) podle způsobu tvorby cen, stanoveného Federálním úřadem pro normalizaci a měření, pro státní zkušebny jimi řízených organizací ceny výkonů zkušebnictví prováděných podle zvláštního předpisu ⁵⁹ ,

Ministerstva zabezpečují v jimi řízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění cenových kontrol podle plánů těchto kontrol předkládaných příslušnému ústřednímu cenovému orgánu, ukládají opatření k nápravě a cenové odvody, projednávají spolu navzájem případy, kdy jimi řízené organizace se nedohodly o výši ceny, a předkládají svá stanoviska pro řešení cenového sporu ústředním cenovým orgánem, stanoviska k návrhům závazných způsobů tvorby cen a činí podle cenových předpisů další opatření.

Ministerstva zabezpečují v jimi řízených organizacích provádění centrálně schválených změn cen, které musejí být jednotné, vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.

Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik ústředním cenovým orgánům republik rozbory vývoje a působení cen podle § 48 odst. 2.

Federální ministerstvo zahraničního obchodu vydává pokyny pro tvorbu a kontrolu cen výrobků prodávaných zahraničními kulturními středisky a Federálnímu cenovému úřadu předkládá

Správa federálních hmotných rezerv stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí a po projednání s Federálním cenovým úřadem ceny (sazby) a jejich změny, které účtuje za zápůjčky hmotných rezerv k dočasnému použití.

Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj podle zásad státní cenové politiky předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy způsobů tvorby cen a návrhy cen projektových prací, inženýrské činnosti ve výstavbě a kompletačních činností v investiční výstavbě a vědeckotechnických a souvisejících prací. V této oblasti zabezpečuje vydávání ceníků a provádění rozborů vývoje a působení cen.

Federální ministerstvo národní obrany stanoví a mění ceny výrobků vyráběných jím řízenými hospodářskými organizacemi a jemu podřízenými útvary a zařízeními, kromě výrobků určených organizací, ⁶⁰ stavebních a montážních prací. U výrobků, jejichž ceny stanoví a mění, má federální ministerstvo národní obrany i výhradní právo cenové kontroly. Federální ministerstvo národní obrany může působnost v tvorbě cen přenést na podřízené organizace.

Federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstvo vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky mají působnost uvedenou v odstavci 4 pro jimi řízené organizace, útvary a zařízení.

Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu, jejichž ceny nejsou uvedeny v cenících oboru a dále výkupní ceny elektřiny, tepla a plynných paliv a podle podmínek stanovených Federálním cenovým úřadem ceny podzemních důlních objektů pro uhelný průmysl a těžbu rud.

Federální úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s ústředními cenovými orgány

Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví

Ministerstva obchodu a cestovního ruchu republik stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků.

Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen "krajské národní výbory") v rozsahu cenové působnosti stanovené zákony národních rad, ⁶² zejména

Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice, obvodní národní výbory v Bratislavě a Národní výbor města Košic v rozsahu cenové působnosti stanovené zákonem Slovenské národní rady ⁶³

Působnost národních výborů se nevztahuje na stanovení cen

Národní výbory uvedené v odstavcích 1 a 2 metodicky řídí organizace ve své cenové působnosti a občany provozující činnost s povolením národního výboru.

Krajské národní výbory řídí cenovou kontrolu prováděnou národními výbory nižších stupňů.

Organizace se pověřují působností uvedenou tomto paragrafu, jestliže v § 55 až 60 není výslovně stanoveno jinak.

Organizace pro své výrobky

Obchodní organizace stanoví maloobchodní ceny výrobků dodávaných do tržních fondů v rozsahu určeném zvláštními rozhodnutími, ³¹ nižší maloobchodní ceny podle § 4 odst. 4 a přirážky a srážky u těchto cen za odchylky od podstatných podmínek a limity maloobchodních cen, které nestanoví ústřední cenový orgán. Obchodní organizace vydávají, popřípadě zpracovávají ceníky maloobchodních cen a jejich dodatky a předkládají ústředním cenovým orgánům rozbory vývoje a působení maloobchodních cen. Pokud příležitostně vyrábějí některé výrobky pro jiné organizace, mají rovněž působnost jako organizace podle odstavce 2.

Odbytové a ostatní nevýrobní organizace, dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví je pro průmyslové tuzemské i dovážené spotřební výrobky prodávané výhradně v prodejnách těchto organizací, nejde-li o maloobchodní ceny, které stanoví národní výbor, nebo jejichž stanovení si zvlášť vyhradí ústřední cenový orgán.

Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny, prozatímní kupní ceny, limity kupních cen výrobků, které budou výstupem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky a u nichž je předpoklad, že budou vyváženy, dále sazby přímých obchodních nákladů zahraničních a obchodní ceny dovážených výrobků, pokud podle dohody je nestanoví obchodní organizace.

K širší součinnosti ústředních cenových orgánů s podnikovou sférou při zabezpečování státní cenové politiky a regulace cen mohou ústřední cenové orgány pověřovat po předchozí dohodě orgány a organizace cenovou gescí. Pověřují se především organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru nebo v největším rozsahu výrobky daného oboru prodávají nebo nakupují nebo zajišťují cenovou agendu v dané oblasti výroby.

Ústřední cenové orgány při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje. Cenoví gestoři zejména

Zřizování a činnost cenových gescí jsou upraveny rozhodnutím ústředních cenových orgánů. ³⁸

vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách,

výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-2/86 o cenové kontrole, výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-3/86 o cenících a označování výrobků maloobchodními cenami, výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-4/86 o cenových limitech, uveřejněné v Cenovém věstníku částka 52/1985 a registrované ve Sbírce zákonů částka 32/1985.