odvodní ( § 10),

služební ( § 20),

k zvláštní službě ( § 41),

k osobním úkonům pro potřeby ozbrojených sil ( § 45).

Branné povinnosti podléhají v mezích ustanovení odstavce 2 občané České a Slovenské Federativní Republiky, vyjímajíc ty, kteří požívají na jejím území diplomatických a konzulárních výsad a imunit.

Branná povinnost vzniká l. lednem roku, v němž občan dovrší 17 let, byla-li však převzata dobrovolně ( § 6 odst. 21), dnem převzetí. Trvá do 31. prosince roku, v němž občan dovrší 60 let. Osoby starší mají brannou povinnost, jen konají-li činnou službu v době mimořádných opatření ( § 46 odst. 4), nebo byla-li jim na jejich žádost doba trvání branné povinnosti prodloužena ( § 22 odst. 3).

Ženám může být uložena odvodní a služební povinnost jen v době branné pohotovosti státu, pokud jí nepřevzaly dobrovolně.

Zrušen.

Osoby, které nepodléhají branné povinnosti, mohou počínajíc 1. lednem roku, v němž dovrší 17 let, za branné pohotovosti státu ( § 5 zákona č. 40/1961 Sb.) bez ohledu na věk, se svolením potřebným podle tohoto zákona dobrovolně převzít brannou povinnost; jsou-li u nich splněny podmínky stanovené tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení.

Osoby podléhající branné povinnosti mohou za podmínek uvedených v odstavci 1 převzít dobrovolně plnění těch způsobů branné povinnosti, které by jinak od nich nebylo lze požadovat, a může jim být na jejich žádost prodloužena doba trvání branné povinnosti, která by jinak zanikla.

Služební povinnost lze dobrovolně převzít zásadně jen v celém jejím rozsahu. Předem mohou však tuto povinnost omezit

Výkon ústavou zaručených práv a svobod vojáků v činné službě může být omezen jen na základě zákona.

Vojákům v činné službě je zaručena svoboda projevu náboženského vyznání, včetně účasti na náboženských obřadech a umožnění vstupu do vojenských objektu duchovním státem uznaných církví, pokud tomu nebrání povinnosti při výkonu služby.

Vojákům v činné službě ¹ s výjimkou vojáků povolaných na vojenské cvičení se po dobu výkonu této služby přerušuje členství a činnost v politických stranách a v politických hnutích.

Odvodní povinnost záleží v povinnosti podrobit se úřednímu řízení, jehož účelem je rozhodnout o povinnosti k vojenské činné službě. Vzniká bude ze zákona jako odvodní povinnost pravidelná ( § 11) nebo mimořádná ( § 12) nebo projevem vůle jako odvodní povinnost dobrovolná ( § 13).

Odvodní povinnost obsahuje povinnost dostavit se k zápisu a odvodu ( § 15), popřípadě k přezkoušení ( § 18), a podrobit se předepsanému řízení, počítajíc v to potřebné lékařské, popřípadě i nemocniční vyšetření, jakož i vyšetření zvláštních osobních schopností a vlastností dotčené osoby (výběrové vyšetření). Osoba, která má odvodní povinnost, nazývá se branec.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, které tělesné nebo duševní vady činí osobu podléhající odvodní povinnosti naprosto neschopnou k vojenské činné službě a jakým způsobem splní odvodní povinnost osoby stižené těmito vadami, zejména v kterých případech mohou být zproštěny povinnosti dostavit se k odvodu.

Osoby, které svou odvodní povinnost nesplnily, mohou být k odvodu předvedeny.

Pravidelná odvodní povinnost vzniká s výhradou ustanovení odstavce 4 mužům 1. lednem roku, v němž dovrší 18 let, nejsou-li již vojáky na podkladě mimořádného nebo dobrovolného odvodu. Pravidelná odvodní povinnost trvá, nejde-li o některý z případů uvedených v odstavci 3 nebo 4 nebo o přezkoušení ( § 18), do konce odvodního řízení, jemuž se osoba této povinnosti podléhající podrobila v roce, v němž dovršila 20 let, nezanikla-li vydáním konečného odvodního rozhodnutí ( § 15 odst. 3) již dříve.

Občané, kteří v době stanovené v odstavci 1 pro trvání pravidelné odvodní povinnosti nesplnili z jakýchkoli důvodů tuto povinnost, podléhají jí až do vydání konečného odvodního rozhodnutí, nejdéle však do 31. prosince roku, v němž dovrší 60 let.

Osoby, které nabyly československého státního občanství po dni stanoveném v odstavci 1 pro vznik pravidelné odvodní povinnosti, podléhají této povinnosti od doby nabytí tohoto občanství až do doby uvedené v odstavci 2.

Do vojska dobrovolně vstoupí, kdo na sebe dobrovolně vezme služební povinnost, kterou by jinak neměl, bylo-li mu to na jeho žádost povoleno. Kdo chce dobrovolně převzít tuto povinnost, musí s výhradou ustanovení odstavce 2 na sebe vzít také povinnost podrobit se odvodu, které by jinak nepodléhal (dobrovolná odvodní povinnost). Dobrovolná služební povinnost vznikne, jen je-li dotčená osoba uznána za schopnou k vojenské činné službě.

Nastanou-li za branné pohotovosti státu mimořádné okolnosti, které znemožňují provedení odvodu, lze dobrovolně vstoupit do vojska i bez odvodu. Osoby, které takto do vojska vstoupily, se pokládají za odvedené dnem nastoupení vojenské činné služby. Podrobnosti stanoví federální ministerstvo národní obrany služebním předpisem.

O náležitostech a závaznosti žádostí o dobrovolný vstup do vojska platí obecná ustanovení občanského práva o projevu vůle, pokud tento zákon nebo nařízení vydané vládou České a Slovenské Federativní Republiky k jeho provedení nestanoví další podmínky.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, za jakých podmínek lze povolení k dobrovolnému vstupu do vojska udělit, a upraví řízení o žádostech za takové povolení. Cizím státním příslušníkům povoluje dobrovolný vstup do vojska prezident České a Slovenské Federativní Republiky.

Zápis je úřední řízení, jehož účelem je vzít brance do vojenské evidence, zjistit předběžně jejich způsobilost k vojenské činné službě a učinit opatření k zlepšení zdravotní a jiné způsobilosti branců pro výkon vojenské činné služby.

Odvody jsou pravidelné, mimořádné nebo dobrovolné. Účelem odvodu je rozhodnout o povinnosti branců k vojenské činné službě podle zjištěné tělesné a duševní způsobilosti branců k této službě. Rozhodnutí, že branec je povinen vojenskou činnou službou (odveden), nazývá se odvedením.

Odvody provádějí okresní odvodní komise. Odvodní rozhodnutí činí zástupce vojenské správy. Dobrovolné odvody mohou provádět též vojenské odvodní komise. Proti odvodnímu rozhodnutí, že branec je nebo není odveden (konečné odvodní rozhodnutí) nebo že se má dostavit k odvodu v příštím roce (odvod odročen), není opravného prostředku. Odvod může být odročen ze zdravotních nebo jiných důvodů na jeden rok, nejvýše však po dobu tří let. Po této době rozhodne komise s konečnou platností o schopnosti nebo neschopnosti brance k vojenské činné službě. Brancům, kterým byl odročen odvod ze zdravotních důvodů, poskytuje se bezplatná léčebná péče ve zdravotnických zařízeních státní zdravotní správy.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, jak se zřizují okresní a krajské odvodní komise, jak jsou složeny a jak se zápis a odvody provádějí, a upraví jím odvodní řízení.

Pravidelnému odvodu se podrobují osoby podléhající pravidelné odvodní komisi.

Pravidelné odvody se konají jako hlavní nebo dodatečné. Hlavní odvody se konají každoročně zpravidla v měsících září a říjnu, nestanoví-li federální ministerstvo národní obrany jinak. Dodatečné odvody se konají podle potřeby.

Mimořádným odvodům se podrobují osoby podléhající mimořádné odvodní povinnosti. Není-li možno pro mimořádné okolnosti provést takové odvody způsobem stanoveným tímto zákonem a nařízením vydaným vládou České a Slovenské Federativní Republiky k jeho provedení, upraví způsob jejich provedení federální ministerstvo národní obrany se zřetelem k daným okolnostem.

Dobrovolným odvodům se podrobují osoby, kterým byl povolen dobrovolný vstup do vojska. Dobrovolné odvody se konají podle potřeby.

Je-li odůvodněna domněnka, že konečné odvodní rozhodnutí, podle něhož branec nebyl odveden, je nesprávné, přezkouší je krajská odvodní komise.

Přezkoušení je přípustné jen do tří let po 31. prosinci roku, v němž došlo k odvodnímu rozhodnutí. Bylo-li však toto rozhodnutí způsobeno činem, který zakládá skutkovou podstatu trestného činu, lze přezkoušení provést kdykoliv.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, kdo přezkoušení nařizuje a za jakých podmínek a jakým způsobem se přezkoušení provádí.

Proti rozhodnutí krajské odvodní komise není opravného prostředku.

Činí-li vzdálenost odvodního místa od místa brancova pobytu více než 6 km, hradí stát výdaje za jeho dopravu k zápisu, odvodu a zpět. Branci si hradí při použití veřejných hromadných dopravních prostředků jízdné v nejnižší třídě.

Osoba, která se nedostavila bez vážného omluvného důvodu k přezkoušení, je povinna nahradit náklady za zmařené přezkoušení. Je-li při odeslání některé osoby do vojenské nemocnice nutný doprovod pro její odpor nebo pro podezření z útěku, hradí náklady za doprovod dotčená osoba.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, jakým způsobem se hradí náklady spojené s plněním odvodní povinnosti.

Služební povinnost je povinnost vojáků včas nastoupit a vykonávat vojenskou činnou službu (odstavec 2).

Vojenská činná služba zahrnuje:

Každý voják je povinen plnit služební povinnost osobně podle svých duševních i tělesných schopností a znalostí.

Vojáci, kteří plní některou z povinností uvedených v odstavci 2, jsou vojáky v činné službě, ostatní vojáci jsou vojáky mimo činnou službu.

Služební povinnost vzniká dnem odvedení. Tímto dnem se odvedení zařaďují do vojska a stávají se vojáky. Až do dne nastoupení základní (náhradní) služby označují se vojáci výrazem "odvedenci" .

Povinnost k základní (náhradní) službě jsou muži povinni plnit po dovršení věku 18 let, pokud ji nepřevzali dobrovolně.

Služební povinnost končí propuštěním z vojska ( § 22).

Z vojska se propustí:

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, jak se zjišťuje neschopnost vojáků k vojenské činné službě (řízení přezkumné), a určí, jaké právní následky má takové zjištění.

Osobám, které dosáhly věku, kdy končí jejich branná povinnost, může vojenská správa na jejich žádost dobu jejího trvání prodloužit. Takové osoby lze pak z vojska propustit na jejich žádost, nebylo-li nařízeno některé z mimořádných opatření. Z úřední moci lze je propustit kdykoliv. O vojácích z povolání a ve výslužbě, kteří sami nepožádají o propuštění z vojska, má se za to, že jim byla doba trvání branné povinnosti prodloužena.

U poslanců zákonodárných sborů se vojenská činná služba odloží, případně se jejich vojenská činná služba přeruší na dobu, po kterou jsou poslanci zákonodárných sborů. Vojenské cvičení takto zameškané se promíjí. Ustanovení o promíjení neplatí, byl-li vyhlášen stav branné pohotovosti státu.

Odboroví funkcionáři se nepovolávají na vojenské cvičení a k výkonu základní služby po dobu trvání stávky nebo stávkové pohotovosti.

Funkcionáři politických stran a politických hnutí a kandidáti do zákonodárných sborů se nepovolávají na vojenské cvičení a k výkonu základní služby po dobu trvání volební kampaně až do skončení voleb.

U kandidátů do zákonodárných sborů se nástup vojenské činné služby odloží, popř. se jejich vojenská činná služba přeruší na dobu volební kampaně až do skončení voleb.

Vojáky z povolání jsou vojáci, kteří vojenskou službu vykonávají jako své povolání ve služebním poměru, do něhož byli přijati podle zvláštních předpisů. Vojáci z povolání jsou povinni vojenskou činnou službou, dokud tento jejich služební poměr nezanikne.

Vojáci z povolání setrvávají ve vojenské činné službě a generálové, důstojníci a praporčíci v záloze setrvávají v záloze podle vojenských hodností do dosažení těchto věkových hranic:

Po dobu stanovenou věkovou hranicí pro setrvání v záloze 3. kategorie prodlužuje se generálům v záloze branná povinnost ( § 5 odst. 2).

Vojáky ve výslužbě se stávají generálové, důstojníci a praporčíci, kteří byli

Příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří vykonali základní službu, jsou po dobu služebního poměru k tomuto sboru osvobozeni od služební povinnosti, kterou by jinak byli povinni.

Osoby, jejichž služební poměr k tomuto sboru skončil, mají služební povinnost jako vojáci v záloze téhož ročníku narození. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením a v mezích tohoto nařízení federální ministerstvo národní obrany služebním předpisem, za jakých podmínek lze těmto osobám upravit vojenskou hodnost se zřetelem na hodnost dosaženou v tomto sboru.

Základní službou jsou povinny, nejsou-li určeny k náhradní službě ( § 28), osoby, které byly odvedeny

Základní služba trvá 18 měsíců a počítá se ode dne skutečného jejího nastoupení. Federální ministerstvo národní obrany může do této doby započítat vykonanou mimořádnou službu nebo její část.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky může dobu trvaní základní služby zkrátit nařízením.

Místo základní služby vykonávají náhradní službu osoby určené k ní podle § 29 až 31

Určení k náhradní službě se stane ze zákona ( § 29), na žádost ( § 30) nebo z moci úřední ( § 31).

Náhradní služba trvá 5 měsíců a počítá se ode dne skutečného jejího nastoupení. Federální ministerstvo národní obrany může do této doby započítat vykonanou mimořádnou službu nebo její část.

Bylo-li odvedeno více osob, než je třeba k doplnění počtu vojska stanoveného podle § 3 odst. 3, určí se dále k náhradní službě počet osob, rovnající se rozdílu mezi tímto potřebným počtem a počtem osob, které byly skutečně odvedeny. Tento počet stanoví každoročně federální ministerstvo národní obrany podle početních přírůstků a úbytků, k nimž pravděpodobně dojde po nastoupení odvedenců do základní služby.

K náhradní službě podle odstavce 1 lze určit především odvedence a osoby, jež dosud nevykonaly 5 měsíců základní služby, pokud o to požádají, mají-li pro svou žádost zvláštní důvody rodinné, hospodářské nebo sociální. Osoby dobrovolně odvedené lze k náhradní službě určit, jen vznikly-li důvody pro toto určení po jejich odvedení. Pominou-li důvody po podání žádosti, je žadatel povinen tuto okolnost neprodleně hlásit.

O žádostech za určení k náhradní službě rozhodují krajské odvodní komise; proti jejich rozhodnutí není opravného prostředku. Řízení o žádostech za určení k náhradní službě upraví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

Ukáže-li se dodatečně, že tu nebylo důvodů, pro něž došlo k určení k náhradní službě, nebo pominou-li později tyto důvody a není-li ani jiných důvodů pro toto určení, zruší komise po slyšení žadatele původní rozhodnutí a žadatel se povolá k základní službě. Přitom se mu započítává do základní služby doba, po kterou konal náhradní službu nebo část základní služby, jakož i doba, po kterou trvaly ještě po propuštění ze základní nebo náhradní služby důvody, o něž byla opřena žádost za určení k náhradní službě.

Nedosahuje-li počet osob určených k náhradní službě podle ustanovení § 30 odst. 2 celého početního přebytku ( § 30 odst. 1), určí vojenská správa k náhradní službě další osoby, které dosud nevykonaly 5 měsíců základní služby. Při výběru je třeba dbát především zájmů služebních, zároveň se však přihlédne též k rodinným, hospodářským a sociálním poměrům.

Rozhodnutí učiněné podle odstavce 1 lze ze služebních důvodů zrušit. V tomto případě se povolá osoba určená k náhradní službě k výkonu základní služby jen na dobu končící dnem, jímž by byla její základní služba skončila, kdyby nebyla bývala určena k náhradní službě.

Nejsou-li splněny podmínky § 30 odst. 1, lze odvedence určit k náhradní službě jen se souhlasem vlády České a Slovenské Federativní Republiky.

Osoby, které by měly být podle ustanovení § 30 odst. 2 nebo § 31 odst. 1 určeny k náhradní službě, nemohou však být k této službě určeny jedině proto, že vykonaly základní službu delší 5 měsíců, propustí se na trvalou dovolenou.

O zrušení rozhodnutí učiněného podle odstavce 1 a o opětném povolání osoby propuštěné na trvalou dovolenou k základní službě platí obdobně ustanovení § 30 odst. 4 a § 31 odst. 2.

Osoby odvedené při pravidelných odvodech, jimž nebyl povolen odklad základní (náhradní) služby ( § 34), nastupují tuto službu v kalendářním roce, v němž byly odvedeny, nebo v roce následujícím.

Nástupní dny vyhlásí každoročně federální ministerstvo národní obrany. ²

Došlo-li k odvodu po stanoveném nástupním dnu nebo nenastoupil-li odvedenec základní (náhradní) službu tohoto dne, může mu vojenská správa povolit odklad této služby do příslušného nástupního dne v příštím kalendářním roce.

Federální ministerstvo národní obrany může z důležitých důvodů povolit ve zvláštních případech nastoupení základní (náhradní) služby i mimo nástupní dny vyhlášené podle odstavce 2. Podrobnosti stanoví vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením.

Pokud dobrovolníci odvedení za branné pohotovosti státu a osoby odvedené při mimořádných odvodech jsou povinni konat základní (náhradní) službu, nastoupí ji zpravidla dnem následujícím po propuštění z mimořádné služby.

Odvedencům, kteří se připravují na určité povolání, lze na jejich žádost povolit odklad základní (náhradní) služby, a to nejdéle do stanoveného nástupního dne v roce, v němž dovrší 22 let, výjimečně do stanoveného nástupního dne v roce, v němž dovrší 24 let, a jde-li o studující vysokých škol, do ukončení studia, nejdéle však do 28 let. Obdobně lze povolit odklad, nejdéle však do nástupního dne v roce, v němž žadatel dovršil 22 let, vyžadují-li toho jiné důvody hodné zvláštního zřetele.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, kdy lze odložit nastoupení základní (náhradní) služby z úřední moci.

Osoby, kterým byl povolen odklad, nastoupí základní (náhradní) službu v roce, kdy odklad končí, nebo v roce následujícím, ve stanovený nástupní den.

Ukáže-li se dodatečně, že tu nebylo důvodů, pro které byl odklad základní (náhradní) služby povolen, nebo pominou-li dodatečně tyto důvody, lze povolení odkladu zrušit.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, jak se provádí povolování odkladů základní (náhradní) služby, upraví řízení o žádostech za ně a stanoví, jak se postupuje, bylo-li zrušeno rozhodnutí o povolení odkladu.

Z rozhodnutí, jímž byla žádost za odklad zamítnuta nebo jímž bylo rozhodnutí o povolení odkladu zrušeno, lze podat odvolání do 15 dnů po doručení u orgánu, který rozhodnutí vydal, k orgánu nadřízenému, který rozhoduje s konečnou platností. Rozhodnutí musí obsahovat poučení o odvolání.

Vojáky na trvalé dovolené jsou vojáci, kteří byli ze základní (náhradní) služby předčasně propuštěni a nebyli dosud přeloženi do zálohy. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, kdy lze vojáky propustit na trvalou dovolenou i v jiných případech, než které upravuje tento zákon.

Federální ministerstvo národní obrany může s výhradou ustanovení § 32 odst. 2 povolat osoby předčasně propuštěné na trvalou dovolenou ze základní (náhradní) služby k pokračování v této službě.

Propuštěním na trvalou dovolenou se základní (náhradní) služba přerušuje. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, kdy lze osobám propuštěným na trvalou dovolenou, které nebyly povolány k pokračování v základní (náhradní) službě do dne, kdy by jinak jejich základní (náhradní) služba skončila, zbytek této služby prominout i v jiných případech, než které upravuje tento zákon, jakož i v kterých případech lze osobám, které byly povolány k pokračování v základní (náhradní) službě, dobu strávenou na trvalé dovolené do této služby započíst.

Vojákům, kteří vykonali základní službu, lze na jejich žádost povolit, aby vykonali další službu. Vojákům, kteří konali jen náhradní službu, lze toto povolení udělit, jen byli-li k náhradní službě určeni podle § 29 nebo § 31. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, jakým způsobem a za jakých podmínek se povoluje konání další služby.

Další službou jsou povinni vojáci, kteří vykonali základní službu,

Závazek k další službě podle odstavce 2 písm. a) až c) se posuzuje podle předpisů platných v době jeho vzniku, závazek k další službě podle odstavce 2 písm. d) podle předpisů platných v době jeho převzetí. Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, kdy a za jakých podmínek lze vojáka předčasně propustit z tohoto závazku.

Přeložení do zálohy se provede dnem, který následuje po dni skončení základní (náhradní) služby, další služby nebo služby vojáků z povolání, kteří nebyli přeloženi do výslužby a mají ještě služební povinnost. Dále budou přeloženy do zálohy dnem, který následuje po dni skončení mimořádné služby, osoby odvedené při mimořádných odvodech, které po svém propuštění z této služby nejsou povinny základní (náhradní) službou a jejichž služební povinnost trvá podle zákona nebo na podkladě dobrovolného převzetí. Dobrovolníci odvedení za branné pohotovosti státu se přeloží za obdobných podmínek do zálohy dnem, který následuje po dni skončení mimořádné služby, nejde-li o osoby, které dobrovolně převzaly služební povinnost jen na dobu války. Takové osoby se z vojska propustí [ § 22 odst. 1 písm. d)].

Osoby, kterým byla náhradní služba prominuta podle ustanovení § 35, zařadí se do zálohy, a nastoupily-li již náhradní službu, přeloží se do zálohy dnem, který následuje po dni propuštění z této služby.

Osoby přeložené do zálohy jsou až do doby, kdy budou propuštěny z vojska nebo kdy se stanou vojáky z povolání nebo v další službě vojáky v záloze. Služební povinnost plní konáním vojenských cvičení ( § 39) a mimořádné služby ( § 46 odst. 1, § 47 odst. 1).

Vojáci v záloze z počtu mužstva a poddůstojníků jsou povinni vojenskými cvičeními v úhrnné době 16 týdnů; vojáci v záloze, kteří konali základní službu kratší než tři čtvrtiny základní služby ( § 27 odst. 2 a 3), jsou povinni vojenskými cvičeními v úhrnné době 20 týdnů.

Generálové, důstojníci a praporčíci v záloze jsou povinni vojenskými cvičeními po úhrnnou dobu 20 týdnů; do ní se jim započítají vojenská cvičení, která vykonali jako příslušníci mužstva nebo poddůstojníci.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením počet, délku a dobu konání jednotlivých vojenských cvičení, přičemž určí, za jakých podmínek může federální ministerstvo národní obrany výjimečně ze služebních důvodů upravit konání vojenských cvičení odchylně od ustanovení nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky.

Vojáci z povolání, jakož i vojáci, kteří konali další službu ( § 37), jsou po přeložení do zálohy povinni vojenskými cvičeními jako příslušníci téhož ročníku narození.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, za jakých podmínek mohou být povoláni vojáci ve výslužbě k vojenským cvičením. Uhrnná doba těchto vojenských cvičení nesmí přesahovat 8 týdnů.

Vojákům v záloze může být na jejich žádost povoleno, aby konali mimo povinná cvičení též cvičení dobrovolná.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením, kdy může federální ministerstvo národní obrany prominout konání vojenského cvičení nebo jeho části, jakož i v kterých případech lze vykonanou mimořádnou nebo zvláštní službu započítat jako vojenské cvičení.

Zavádějí-li se nové bojové prostředky nebo vyžadují-li toho důvody výcvikové, mohou být povoláni vojáci v záloze k výjimečnému vojenskému cvičení na dobu nezbytné potřeby. Povolání vojáků v záloze v rozsahu přesahujícím průměrný počet dvou ročníků narození vyžaduje předchozího schválení vlády České a Slovenské Federativní Republiky. Výjimečné cvičení se podle možnosti započte do úhrnné doby cvičení, stanovené v odstavcích 1, 2 a 4.

Osoby konající vojenskou činnou službu jsou povinny plně nahradit službu, kterou zameškaly výkonem trestu odnětí svobody znemožňujícího jim výkon služby, jakož i službu, kterou zameškaly zběhnutím nebo svémocným odloučením.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky stanoví nařízením,

služba příslušníků veřejných ozbrojených sborů, konaná v ozbrojených silách podle tohoto zákona ( § 46 odst. 2) nebo podle zvláštních zákonů,

služba konaná v ozbrojených silách podle tohoto zákona ( § 46 odst. 2) příslušníky veřejných ochranných sborů a osobami podléhajícími branné povinnosti, které se podrobují branné výchově.

Povinnost k zvláštní službě vzniká dnem, na který zní povolání do této služby, bez ohledu na případné dřívější zařadění dotčených osob do vojska.

Povinnost k zvláštní službě končí propuštěním z této služby ( § 43).

osoby, které byly povolány, aniž pro to byl dán právní podklad,

osoby, které se staly tělesně nebo duševně nezpůsobilými k zvláštní službě,

osoby, u nichž nastaly jiné okolnosti způsobující zánik branné povinnosti, vyjímajíc dosažení stanoveného věku ( § 46 odst. 4),

osoby povolané k mimořádné službě,

osoby povolané k této službě v době mimořádných opatření, jakmile se zruší tato opatření.

Bylo-li nařízeno jakékoli mimořádné opatření podle tohoto zákona, lze pro potřeby ozbrojených sil požadovat osobní úkony od osob, které mohou být pro tento případ předem určeny.

Osoby povolané k osobním úkonům podle odstavce 1 se stávají dnem, na který jsou povolány, na dobu tohoto povolání příslušníky ozbrojených sil, i když nejsou vojáky, a podléhají pro trestné činy spáchané v této době vojenské kázeňské a soudní pravomoci.

Pokud tento zákon nebo předpisy vydané podle něho nestanoví jinak, platí o osobních úkonech pro potřeby ozbrojených sil ustanovení zákona č. 40/1961 Sb.

Dojde-li k událostem ohrožujícím zvýšenou měrou samostatnost, celistvost a jednotu státu, nebo ústavní zřízení (doba zvýšeného ohrožení státu), může prezident České a Slovenské Federativní Republiky nařídit, aby byli povoláni k mimořádné službě na dobu nezbytné potřeby vojáci v záloze, a to v počtu nepřesahujícím počet vojáků v záloze sedmi nejmladších ročníků narození.

Mimo opatření uvedená v odstavci 1 může prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky nařídit, aby byly povolány k zvláštní službě veřejné ozbrojené sbory, které vláda České a Slovenské Federativní Republiky určila, veřejné ochranné sbory, části nebo jednotliví příslušníci těchto sborů, jakož i osoby podléhající branné povinnosti, které se podrobují branné výchově, a jednotky složené z těchto osob. Osoby, které v takových případech budou povolány, mohou být již předem určeny. Povolané osoby podléhají vojenskému velení, stávají se příslušníky ozbrojených sil, i když nejsou vojáky, dnem, na který jsou povolány, při povolání sborů, jednotek nebo jejich částí dnem, na který je povolán sbor, jednotka nebo část, k nimž náleží. Podléhají po dobu této zvláštní služby vojenské kázeňské a soudní pravomoci a ustanovením trestního zákona o trestných činech vojenských.

Bylo-li nařízeno některé z mimořádných opatření uvedených v odstavci 1 nebo 2, může vláda České a Slovenské Federativní Republiky vyhláškou ve Sbírce zákonů stanovit, že se osobám podléhajícím branné povinnosti zakazuje cestovat do ciziny.

Po dobu trvání mimořádných opatření podle odstavce 1 nebo 2 nelze propustit ani z vojenské činné služby, ani ze zvláštní služby osoby, které v době vykonávání této služby dosáhly věku, kdy by jinak končila jejich branná povinnost.

Mimořádná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 zrušuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky.

Mobilizací se podle tohoto zákona rozumí hromadné povolání vojáků mimo činnou službu k mimořádné službě, přesahuje-li toto povolání svým rozsahem rozsah opatření uvedených v § 46.

Mobilizace může být všeobecná nebo částečná; všeobecná mobilizace se vztahuje na všechny vojáky mimo činnou službu, kteří nejsou zproštěni mimořádné služby, jakož i na celé státní území; částečná mobilizace se vztahuje na část uvedených vojáků, popřípadě na část státního území.

Mobilizaci nařizuje prezident České a Slovenské Federativní Republiky.

Opatření nařízená k provedení mobilizace se zrušují demobilizací. Nařizuje ji prezident České a Slovenské Federativní Republiky.

Jakmile je veřejně známo, že stát mobilizací vstoupil do stavu branné pohotovosti, jsou vojáci, kteří dlí mimo území České a Slovenské Federativní Republiky, povinni dostavit se bez zvláštního povolání neprodleně k nastoupení vojenské činné služby. Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může vyzvat vojáky, kteří z důvodů nezávislých na jejich vůli nemohou nastoupit vojenskou činnou službu z území mimo Českou a Slovenskou Federativní Republiku, aby se přihlásili do vojenských služeb spojeneckého státu, v němž dlí nebo do něhož se mohou dostat, a aby pro případ, že jim na podkladě jejich přihlášky bude umožněna služba v armádě spojeneckého státu, tuto službu konali po dobu války. Vojáci jsou povinni této výzvy uposlechnout.

Za branné pohotovosti státu se konají jen mimořádné a dobrovolné odvody. Dobrovolně mohou však v této době vstoupit do vojska jen osoby, které v době přihlášky nebyly ještě povolány k mimořádnému odvodu. Vojákům v záloze a ve výslužbě, kteří nebyli povoláni k vojenské činné službě, může vojenská správa na jejich žádost povolit dobrovolné konání mimořádné služby. Žádost za povolení dobrovolného konání mimořádné služby nelze odvolat.

Za branné pohotovosti státu může prezident České a Slovenské Federativní Republiky na návrh vlády České a Slovenské Federativní Republiky nařídit mimořádné odvody ( § 17 odst. 1) osob, podléhajících branné povinnosti ( § 5), které dosud nebyly odvedeny nebo byly z vojska propuštěny.

Osoby odvedené při mimořádných odvodech nastupují mimořádnou službu v nástupní dny, které stanoví federální ministerstvo národní obrany, a setrvají v ní až do propuštění. Musí být propuštěny z této služby, jakmile byl ukončen stav branné pohotovosti státu. Ženy odvedené při mimořádných odvodech, jakož i osoby, které dobrovolně vstoupily do vojska toliko na dobu války, se propustí dnem propuštění z mimořádné služby zároveň z vojska [ § 22 odst. 1 písm. d)], nepožádají-li o přeložení do zálohy a nezavázaly-li se ani konat základní službu po skončení mimořádné služby.

Povinnosti nastoupit mimořádnou službu lze zprostit osoby, u nichž je v důležitém zájmu ozbrojených sil nebo v jiném důležitém obecném zájmu třeba, aby mohly dále vykonávat své zaměstnání. Vojáci v záloze mladší 35 let mohou být zproštěni jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Zproštění může být omezeno na určitou dobu. Rozhodnutí, jímž bylo povoleno zproštění, lze ze služebních důvodů zrušit.

Rozsah zproštění a jeho účinnost stanoví v podrobnostech vláda České a Slovenské Federativní Republiky.