Právo volit mají českoslovenští státní občané, kteří v den voleb dosáhli věku 18 let a zdržují se v den voleb na území některého z volebních krajů.

Právo volit však nemají občané, kteří byli zbaveni způsobilosti k právním úkonům, nebo jejichž způsobilost k právním úkonům byly omezena.¹

Překážkou ve výkonu volebního práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu

Počet poslanců Sněmovny lidu volených na území České republiky a počet poslanců Sněmovny lidu volených na území Slovenské republiky určí předsednictvo Federálního shromáždění na základě státního mandátového čísla. Státní mandátové číslo pro volby do Sněmovny lidu se stanoví tak, že se celkový počet občanů zjištěný k 1. lednu roku, ve kterém se konají volby, dělí ústavně stanoveným počtem poslanců Sněmovny lidu.

V každé z obou republik bude voleno tolik poslanců, kolikrát je státní mandátové číslo obsaženo v součtu počtu občanů každé z obou republik. Jestliže se tímto způsobem nepodařilo přidělit všechny mandáty, přikáže se zbývající mandát té republice, která vykáže větší zbytek dělení.

Počet poslanců Sněmovny národů volených na území České republiky a počet poslanců volených na území Slovenské republiky je stanoven ústavním zákonem.

Pro odevzdávání hlasovacích lístků a pro sčítání hlasů se vytvářejí v obcích volební okrsky.

Volební okrsky a volební místnost pro každý okrsek stanoví v České republice obecní rada nebo orgán, který plní funkci obecní rady ³ , ve Slovenské republice starosta obce (primátor města) nebo starosta městské části ⁴ (dále jen "příslušný orgán obce") nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb.

Volební okrsek se vytvoří tak, aby zahrnoval zpravidla 1000 voličů. Pro vzdálené části obce lze vytvořit samostatné volební okrsky, je-li v nich alespoň 50 voličů.

Zvláštní volební okrsky mohou být vytvořeny v nemocnicích, porodnicích, sanatoriích, ústavech sociální péče a podobných ústavech a zařízeních nebo v jejich částech, avšak jen tehdy, je-li tam alespoň 100 voličů.

V celách policejního zajištění ⁵ nebo v místnostech, kde se vykonává vazba, popřípadě kázeňský trest vězení, zabezpečí možnost výkonu volebního práva na základě voličského průkazu ve spolupráci s náčelníkem příslušného zařízení okrsková volební komise, v jejímž obvodu je toto zařízení. Velikost volebního okrsku podle odstavce 3 nemusí být v tomto případě zachována. Tyto osoby volí na základě voličského průkazu, který si vyžádaly, nemají-li v tomto okrsku trvalý pobyt. V případě předvedení příslušný útvar policejního sboru postupuje tak, aby se předvedené osobě umožnil výkon volebního práva.

Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být volební okrsky pro tyto volby společné.

Všichni českoslovenští státní občané, kteří mají právo volit, budou zapsáni do seznamu voličů podle místa svého trvalého pobytu.⁶ Příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, kteří jsou hromadně ubytováni, budou zapsáni do seznamu voličů v obci, na jejímž území je umístěn útvar, ke kterému jsou přiděleni. Velitel útvaru ve spolupráci s obecním (městským) úřadem nebo úřadem, který plní funkci obecního úřadu (dále jen "obecní úřad") ⁷ obce přidělení, to neprodleně potvrdí obecnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu těchto příslušníků.

Občané, kteří po sestavení seznamu voličů nabudou nebo pozbudou práva volit, budou dodatečně do seznamu voličů zapsáni nebo z něho vyškrtnuti.

U voličů, u kterých je překážka ve výkonu volebního práva (§ 2 odst. 3), se tato skutečnost v seznamu voličů poznamená.

Státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který nemá trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky a dostaví se v den voleb do volební místnosti, bude zapsám okrskovou volební komisí do seznamu voličů. Zápis do seznamu voličů komise zaznamená v jeho českosloveňském cestovním dokladu.

Každý volič může být zapsán jen v jednom seznamu voličů.

Seznamy voličů sestavuje obecní úřad podle volebních okrsků.

Jde-li o hromadně ubytované příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, sestavuje obecní úřad seznamy voličů na základě podkladů dodaných veliteli útvarů. Obecní úřad dbá na to, aby nebyly vytvářeny volební okrsky, ve kterých jsou v seznamu voličů zapsáni pouze tito příslušníci, nebo ve kterých volí pouze osoby uvedené v § 7 odst. 5.

Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, mohou být seznamy voličů společné.

Nejpozději 30 dnů přede dnem volby vyloží obecní úřad seznamy voličů, aby do nich mohli občané v úředních místnostech nahlédnout. O vyložení seznamu voličů vyrozumí obecní úřad. občany způsobem v místě obvyklým.

V obcích, v nichž je více než 5000 občanů zapsaných do seznamu voličů, zařídí obecní úřad, aby byl v každém domě vyložen seznam voličů, kteří v domě bydlí.

Každý občan může ústně nebo písemně upozornit obecní úřad na chyby a nesprávnosti v seznamu voličů a navrhnout opravu nebo doplnění. Obecní úřad je povinen do 3 dnů buď provést příslušnou opravu v seznamu voličů, nebo občanovi písemně sdělit, z jakých důvodů nelze opravu provést.

Jestliže obecní úřad návrhu nevyhoví, může občan podat návrh ⁸ u příslušného okresního (obvodního) soudu na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu. Podle rozhodnutí soudu provede obecní úřad a v den voleb okrsková volební komise opravu nebo doplnění v seznamu voličů. Řízení před soudem nepodléhá soudnímu poplatku. Proti rozhodnutí soudu se nelze odvolat.

Voličům, kteří nebudou moci volit ve volebním okrsku, v jehož seznamu voličů jsou zapsáni, vydá obecní úřad na jejich žádost voličský průkaz a ze seznamu voličů je vyškrtne.

Voličský průkaz opravňuje k zápisu do seznamu voličů v jiném volebním okrsku pro volbu do Sněmovny lidu. K zápisu do seznamu voličů pro volbu do Sněmovny národů voličský průkaz opravňuje, jde-li o voliče, jehož trvalý pobyt nebo obec přidělení u hromadně ubytovaných příslušníků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů (§ 8 odst. 1) jej opravňuje k volbě té části poslanců Sněmovny národů, jejíž volba v tomto volebním okrsku probíhá.

Volby do Federálního shromáždění řídí Ústřední volební komise.

Ve volebních krajích řídí volby krajské volební komise. Sídla krajských volebních komisí stanoví příloha č. 1 tohoto zákona.

V okresech řídí volby okresní volební komise. Na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské republiky Bratislavy řídí volby okresní volební komise podle přílohy č. 2 tohoto zákona.

Ve volebních okrscích se zřizují okrskové volební komise.

Členem volební komise může být každý státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má právo volit a u kterého není překážka výkonu volebního práva. Kandidát na poslance Federálního shromáždění nemůže být členem volební komise.

Volební komise se skládají z rovného počtu vyslaných zástupců politických stran,⁸ politických hnutí⁹ a jejich koalic¹⁰ (dále jen „politické strany“), které podávají samostatnou kandidátní listinu. Jména a příjmení zástupců a náhradníků s uvedením přesné adresy sdělují politické strany tomu, kdo svolává první zasedání volební komise. Prohlášení kandidátní listiny za neplatnou nebo její stažení má za následek zánik členství zástupců této politické strany v příslušné volební komisi. V případě onemocnění, zaneprázdnění nebo zániku funkce člena volební komise, povolá její předseda jeho náhradníka podle pořadí určeného politickou stranou.

Členové volebních komisí se ujímají své funkce složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svědomitě a nestranně vykonávat svou funkci a budu se při tom řídit zákony a jinými právními předpisy.“. Slib skládá člen volební komise tak, že se podepíše pod písemné znění slibu.

Volební komise se usnáší za přítomnosti nadpoloviční většiny členů nadpoloviční většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů se návrh pokládá za zamítnutý.

Volební komise si na svém prvním zasedání určí losem ze svých členů předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda volební komise nemohou být zástupci stejné politické strany. Losování řídí nejstarší člen volební komise.

Zapisovatele Ústřední volební komise jmenuje a odvolává vláda České a Slovenské republiky. Zapisovatele krajské volební komise jmenuje a odvolává ministr vnitra příslušné republiky. Zapisovatele okresní volební komise jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Zapisovatele okresních volebních komisí v hlavním městě Praze jmenuje a odvolává primátor hlavního města Prahy. Zapisovatele okrskové volební komise jmenuje a odvolává starosta obce, města, městského obvodu nebo městské části (dále je n "starosta"). Zapisovatele je třeba určit v dostatečném předstihu tak, aby mohl plnit úkoly podle § 18; při jednání volebních komisí má zapisovatel právo poradního hlasu. Zapisovatel skládá slib ve znění uvedeném v odstavci 7.

Ústřední volební komise, krajské volební komise a okresní volební komise si k výpočetnímu zpracování výsledků voleb vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků přidělených k tomuto účelu příslušným orgánem státní statistiky. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odstavci 7.

Do Ústřední volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu alespoň v jednom volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

První zasedání Ústřední volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 předseda vlády České a Slovenské Federativní Republiky.

Ústřední volební komise zejména:

Do krajské volební komise deleguje nejpozději 60 dnů přede dnem voleb každá politická strana, která podává kandidátní listinu v tomto volebním kraji, dva členy a dva náhradníky.

První zasedání krajské volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 ministr vnitra příslušné republiky.

Krajská volební komise:

Do okresní volební komise deleguje nejpozději 30 dnů přede dnem voleb každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním,kraji, jednoho člena a jednoho náhradníka. První zasedání okresní volební komise svolá přednosta okresního úřadu, v hlavním městě Praze primátor hlavního města Prahy.

Okresní volební komise:

Každá politická strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována ve volebním kraji, jehož součástí je volební okrsek, má právo delegovat nejpozději 30 dnů přede dnem voleb jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové volební komise. Není-li takto dosaženo nejnižšího stanoveného počtu členů okrskové volební komise, jmenuje členy a náhradníka na neobsazená místa obecní rada.

Příslušný orgán obce s přihlédnutím k místním podmínkám stanoví nejnižší počet členů okrskové volební komise.

První zasedání okrskové volební komise svolá do 3 dnů po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 starosta příslušné obce.

Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, zřizuje se pro volební okrsek pouze jedna okrsková volební komise.

Okrsková volební komise:

Volič hlasuje osobně. Zastoupení není přípustné. Členové okrskové volební komise nesmějí voličům upravovat hlasovací lístky. Voliči předstupují před okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.

Volič po příchodu do volební místnosti pro káže svou totožnost a po záznamu v obou stejnopisech seznamu voličů obdrží od okrskové volební komise prázdnou obálku opatřenou otiskem úředního razítka. Tyto obálky musí být neprůhledné, stejné velikosti, jakosti a barvy. Na žádost voliče mu okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné. Nepředloží-li volič občanský (vojenský, osobní) průkaz a žádný z členů okrskové volební komise ho nezná, komise jej po žádá, aby svou totožnost prokázal svědectvím dvou komisi známých osob; pokud tak volič neučiní do ukončení hlasování, nebude mu hlasování umožněno.

Voliče, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, zapíše okrsková volební komise do seznamu voličů a vyznačí v jeho občanském (vojenském, osobním) průkazu, že se dostavil k hlasování. Zápis podepíše předseda a dva členové komise; voličský průkaz se připojí k prvému stejnopisu seznamu voličů. Poté komise vydá voliči hlasovací lístky pro volbu do Sněmovny lidu; voliči, jehož trvalý pobyt jej opravňuje k volbě té čásu poslanců Sněmovny národů, jejíž volba probíhá ve volebním okrsku, kde byl dodatečně zapsán do seznamu voličů, vydá okrsková volební komise hlasovací lístky i pro volby do této sněmovny.

Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí volič do prostoru k tomu určenému (§ 26). V tomto prostoru vloží do úřední obálky po jednom hlasovacím lístku pro volbu každé ze sněmoven. Na každém hlasovacím lístku, který vkládá do obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u čtyř kandidátů uvedených na jednom hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku provádět nemůže.

Volič, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu nebo proto, že nemůže číst nebo psát, má právo vzít s sebou do prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků jiného voliče, aby za něj hlasovací lístek podle jeho pokynů upravil a vložil do obálky.

Volič hlasuje tak, že po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní. To platí obdobně pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích (§ 7 odst. 4) s přihlédnutím k podmínkám, za kterých se hlasování koná.

Po ukončení hlasování dá předseda okrskové volební komise zapečetit zbylé nepoužité hlasovací lístky a obálky a poté dá otevřít volební schránku. V případě, že bylo okrskovou volební komisí na výslovnou žádost jednotlivých voličů, nebo podle § 7 odst. 5 použito i přenosné volební schránky, komise obsah schránek po jejich otevření smísí.

Okrsková volební komise vyjme obálky s hlasovacími lístky z volební schránky, spočítá úřední obálky a porovná počet obálek se záznamy v seznamu voličů. Neúřední obálky komise vyloučí.

Po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise rozdělí a sečte hlasovací lístky, které byly odevzdány pro jednotlivé politické strany, zvlášť pro volby do Sněmovny lidu a zvlášť pro volby do Sněmovny národů, přičemž vyloučí neplatné hlasovací lístky. Dále zjistí, kolik voličů politické strany využilo práva přednostního hlasu a sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům.

Každý člen okrskové volební komise může nahlížet do hlasovacích lístků. Předseda okrskové volební komise kontroluje správnost sčítání hlasů.

Ve prospěch politické strany se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtána, měněna nebo dopisována. K takovým úpravám se nepřihlíží. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než čtyřem kandidátům, počítá se takový hlasovací lístek ve prospěch politické strany, k přednostním hlasům se však nepřihlíží.

Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise. Je-li v obálce několik hlasovacích lístků ve prospěch různých politických stran pro volbu do téže sněmovny, jsou všechny tyto hlasy neplatné, pokud se volby do této sněmovny týče. Neplatný není hlas, odevzdal-li volič obálku s hlasovacím lístkem pouze pro volbu do některé sněmovny. Je-li v obálce více hlasovacích lístků téže politické strany pro volbu do téže sněmovny, počítají se jako jeden hlas; byla-li na některém z těchto hlasovacích lístků provedena přednostní volba, přihlíŽí se k tomuto lístku nebo k lístku, kde bylo odevzdáno více přednostních hlasů; pokud však byl odevzdán na více hlasovacích lístcích stejný počet přednostních hlasů, ne však pro stejné kandidáty, k přednostním hlasům se nepřihlíží.

O platnosti obálky, hlasovacího lístku a přednostního hlasu rozhoduje s konečnou platností okrsková volební komise.

Okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů okrskové volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

V zápise okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeny:

K uvedení údajů podle odstavce 2 písm. g) okrsková volební komise využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků, které po ukončení voleb pro tento účel výslovně označil předseda za přítomnosti komise.

Po sečtení hlasů a podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ohlásí předseda okrskové volební komise výsledek hlasování a jeden stejnopis zápisu zašle neprodleně okresní volební komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti.

Nesplní-li předseda okrskové volební komise na výzvu okresní volební komise povinnosti podle odstavce 1 do 24 hodin po ukončení hlasování, může okresní volební komise zpracovat výsledky hlasování v ostatních okrscích a předat je krajské volební komisi.

Okrsková volební komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy voličů a předá je spolu s ostatními volebními dokumenty obecnímu úřadu do úschovy.

Krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování ve volebním kraji na podkladě zápisů o průběhu a výsledku hlasování zaslaných okrskovými volebními komisemi.

V místnosti, kde krajská volební komise sčítá hlasy a zjišťuje výsledky hlasování, mohou být přítomni jen členové Ústřední volební komise a pracovníci odborných útvarů, jakož i osoby, kterým k tomu dala povolení Ústřední volební komise.

Krajská volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise pro každou sněmovnu zvlášť zápis o výsledku hlasování ve volebním kraji; zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů krajské volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

V zápise krajské volební komise o výsledku hlasování musí být uvedeny:

Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování zašle předseda jeden stejnopis zápisu neprodleně Ústřední volební komisi. Ostatní volební dokumenty zašle do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky.

Ústřední volební komise přezkoumá zápisy krajských volebních komisí a zjistí podle nich součet všech platných hlasů, které byly odevzdány pro všechny kandidátní listiny v každém volebním kraji v České socialistické republice a ve Slovenské socialistické republice, zvlášť pro volby do každé sněmovny. Tento údaj vydělí počtem mandátů, které na základě státního mandátového čísla (§ 6) nebo ústavního zákona v případě Sněmovny národů byly republice přiděleny. Číslo takto vypočtené a zaokrouhlené na jednotky je republikovým mandátovým číslem.

Republikovým mandátovým číslem se dělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji. Celé číslo takto vypočtené je počtem mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

Nebyly-li takto rozděleny všechny mandáty připadající na Českou socialistickou republiku nebo Slovenskou socialistickou republiku, přidělí Ústřední volební komise tyto mandáty postupné v téže republice volebním krajům, které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků rozhoduje los.

Ústřední volební komise zjistí, kolik platných hlasů celkem bylo odevzdáno pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici v České republice a ve Slovenské republice, zvlášť pro volbu do každé sněmovny.

Ústřední volební komise dále zjistí

Podá-li politická strana, popřípadě politické hnutí, kandidátní listinu v České republice i ve Slovenské republice, stačí, když získá pět procent z celkového počtu platných hlasů v jedné z republik. Pro koalice podle odstavce 2 písm. b) v tomto případě stačí, když získají sedm procent a pro koalice podle odstavce 2 písm. c) deset procent z celkového počtu platných hlasů v jedné z republik.

Zjistí-li Ústřední volební komise, že požadavek podle odstavce 2 nesplnila žádná politická strana, popřípadě politické hnutí, a žádná koalice, sníží postupně

V prvním skrutiniu se rozdělují mandáty v rámci volebních krajů.

Součet platných hlasů odevzdaných ve volebním kraji pro politické strany, které postoupily do prvního skrutinia, se vydělí počtem mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny (§ 41), zvětšeným o jednu; celé číslo, které vyšlo tímto dělením a zaokrouhlené na jednotky, je krajským volebním číslem.

Celkový počet platných hlasů, který obdržela politická strana v rámci volebního kraje, se dělí krajským volebním číslem a politické straně se přikáže tolik mandátů, kolikrát je krajské volební číslo obsaženo v celkovém součtu platných hlasů, které tato politická strana získala.

Bylo-li takto rozděleno o jeden mandát více, než se mělo přidělit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která ve volebním kraji vykázala nejmenší zbytek dělení. Při stejném zbytku dělení se mandát odečte politické straně, která získala ve volebním kraji menší počet hlasů; je-li i tak počet platných hlasů stejný, rozhodne los.

V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Využila-li však nejméně jedna desetina z celkového počtu voličů, kteří ve volebním kraji odevzdali platný hlas pro tuto politickou stranu, práva přednostního hlasu, obdrží nejdříve mandát ten z kandidátů, který získal počet přednostních hlasů, jež činí nejméně 3 % z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu v rámci volebního kraje. V případě, že je politické straně přikázáno více mandátů a více kandidátů splnilo tuto podmínku podle předchozí věty, mandáty obdrží kandidáti postupně v pořadí podle nejvyššího počtu získaných přednostních hlasů. V případě rovnosti přednostních hlasů je rozhodující pořadí na hlasovacím lístku.

Neuvedla-li některá politická strana tolik kandidátů, kolik jí podle výsledků prvého skrutinia přísluší, obdrží jen tolik mandátů, kolik osob kandidovalo.

Všechny mandáty, které nebyly v České socialistické republice a Slovenské socialistické republice přikázány v prvém skrutiniu, přikáže Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu. Do druhého skrutinia se převádějí zbytky hlasů jednotlivých politických stran pro ně odevzdaných (a nedostala-li politická strana v prvém skrutiniu ani jeden mandát, potom všechny hlasy pro ni odevzdané) v rámci České republiky nebo Slovenské republiky.

Nejpozději do 12 hodin po ukončení prvního skrutinia odevzdají členové Ústřední volební komise jejímu předsedovi kandidátní listiny svých politických stran, zvláště pro Českou socialistickou republiku a zvláště pro Slovenskou socialistickou republiku. Počet kandidátů na těchto kandidátních listinách není omezen; politická strana však na ně může zařadit pouze jména těch kandidátů, kteří byli kandidováni v některém volebním kraji příslušné republiky a nebyli zvoleni v prvém skrutiniu. Po odevzdání kandidátních listin již nelze měnit jména kandidátů ani pořadí, v jakém jsou uvedeni na kandidátní listině.

Ústřední volební komise ve druhém skrutiniu sečte zbytky hlasů jednotlivých politických stran v rámci České republiky a v rámci Slovenské republiky a pro každou sněmovnu. Tento součet vydělí počtem mandátů, které zbývá obsadit v příslušné republice, zvětšeným o jednu. Celé číslo vyšlé dělením a zaokrouhlené na jednotky je republikovým volebním číslem. Na tomto základě přikáže každé politické straně v příslušné republice tolik mandátů, kolikrát je republikové volební číslo obsaženo v součtu zbytků hlasů odevzdaných pro jednotlivou politickou stranu.

Nebyly-li tímto způsobem obsazeny všechny mandáty nebo proto, že politická strana ohlásila méně kandidátů než kolik na ni připadá, přikáže Ústřední volební komise tyto mandáty postupně těm politickým stranám, které podaly platné kandidátní listiny v příslušné republice a které vykazují největší zbytek dělení. Při rovnosti zbytků se přikáže mandát té politické straně, jež má větší součet zbytků ve druhém skrutiniu. Jsou-li tyto součty zbytků stejné, přikáže se mandát té politické straně, jež obdržela v rámci České republiky a Slovenské republiky více hlasů; je-li počet stejný, rozhodne los.

Bylo-li takto obsazeno o jeden mandát více, než se mělo obsadit, odečte se přebývající mandát té politické straně, která vykázala nejmenší zbytek dělení ve druhém skrutiniu; při stejném zbytku menší počet hlasů ve volebních krajích v rámci republiky; je-li i počet hlasů stejný, rozhodne los.

V rámci jednotlivých politických stran obdrží mandáty straně přikázané kandidáti podle pořadí, jak jsou uvedeni na kandidátní listině pro druhé skrutinium.

Kandidáti, kteří neobdrželi mandát ani v prvém ani ve druhém skrutiniu, se stávají náhradníky.

Po provedení prvého a druhého skrutinia vyhotoví Ústřední volební komise zápis o výsledku voleb zvlášť pro každou sněmovnu Federálního shromáždění. Zápis podepíše předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Jestliže některý z členů Ústřední volební komise zápis nepodepsal, uvedou se důvody.

V zápise o výsledku voleb se uvádí:

Ústřední volební komise uveřejní celkové výsledky voleb do Sněmovny lidu a do Sněmovny národů Federálního shromáždění ihned po podepsání zápisu o výsledku voleb podle jednotlivých volebních krajů. Může též uveřejnit předběžné výsledky, ve kterých uvede údaje podle odstavce 2 písm. a) až c).

Stížnost proti vydání osvědčení podle § 46 může vznést každý občan zapsaný v seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl poslanec zvolen, jakož i každá politická strana, která v daném volebním kraji podala kandidátní listinu. Stížnost musí být odůvodněna. Stížnost se předkládá písemně do 10 dnů po uveřejnění volebního výsledku Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky projedná stížnost do 10 dnů v senátu složeném z předsedy a 2 soudců. Ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumání rozhodnutí jiných orgánů se použijí přiměřeně.

Proti usnesení Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky o stížnosti se nelze odvolat.

Své dobrozdání obsažené v usnesení zašle Nejvyšší soud České a Slovenské Federativní Republiky předsednictvu Federálního shromáždění, které je postoupí příslušné sněmovně.

Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některém volebním kraji k řádnému provedení voleb podle tohoto zákona zcela nebo zčásti, předsednictvo Federálního shromáždění nejpozději do týdne po vyhlášení výsledku voleb učiní potřebná opatření, aby volby byly dodatečně nebo znovu provedeny, přičemž lhůty mohou být přiměřeně zkráceny.

Byla-li Nejvyššímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky podána stížnost podle § 47 odst. 1, předsednictvo Federálního shromáždění učiní potřebná opatření bez zbytečného odkladu po doručení dobrozdání obsaženého v usnesení Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky.

Opatření podle odstavce 1 předsednictvo Federálního shromáždění neučiní, jestliže zjištěné závady nemohly ovlivnit rozdělení mandátů mezi politické strany.

Uprázdní-li se v některé sněmovně mandát, nastupuje náhradník ¹³ téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu ve volebním kraji, v němž byl kandidován poslanec, jehož mandát se uprázdnil. Není-li takového, nastupuje náhradník téže politické strany podle pořadí, v jakém byl uveden na kandidátní listině pro volbu Sněmovny lidu nebo příslušné části Sněmovny národů pro druhé skrutinium.

Není-li náhradníka téže politické strany, zůstane mandát uprázdněn až do konce volebního období.

Byla-li politická strana zrušena ¹¹ , náhradník nenastupuje a mandát zůstává uprázdněn do konce volebního období.

Byla-li činnost politické strany pozastavena ¹² , po dobu pozastavení náhradník nenastupuje.

Nastoupení náhradníka prohlásí předsednictvo Federálního shromáždění do 15 dnů po dni, ve kterém zanikl mandát poslance. Předá tomuto náhradníkovi osvědčení o tom, že se stal poslancem, kterým dnem se jím stal, a současně o tom vyrozumí předsednictvo příslušné sněmovny.

Všechny pomocné prostředky, zejména volební místnosti a potřeby pro ně, úřední obálky a pomocné pracovní síly zajistí pro okrskové volební komise obecní úřady, v jejichž obvodu jsou zřízeny.

Pro okresní volební komise zajistí všechny pomocné prostředky okresní úřad, pro krajské volební komise okresní úřad v sídle krajské volební komise. Pomocné prostředky pro krajskou volební komisi v hlavním městě Praze zajistí magistrát hlavního města Prahy; pro okresní volební komise v hlavním městě Praze úřady uvedené v příloze č. 2 a pro okresní volební komise v hlavním městě Slovenské republiky Bratislavě příslušný obvodní úřad.

Všechny státní orgány a všechny organizace jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

Organizace, popř. osoby zabývající se polygrafickou činností, jsou povinny na žádost orgánů zajišťujících úkoly podle tohoto zákona zajistit, aby kandidátní listiny, voličské průkazy a všechny ostatní potřebné úřední dokumenty byly včas a řádně rozmnoženy.

Člen komise nesmí být pro výkon své funkce omezen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy ¹⁴ .

Zaměstnavatel, který vyplatil náhradu mzdy podle odstavce 1, má nárok, aby mu byla vyplacená částka uhrazena. Způsob úhrady stanoví právním předpisem federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.

Člen okrskové volební komise má nárok na odměnu za výkon funkce v době, kdy nemá nárok na náhradu mzdy podle odstavce 1. Výši odměny a způsob její úhrady a výplaty stanoví právním předpisem federální ministerstvo financí v dohodě s federálním ministerstvem vnitra.

Kandidát má právo, aby v době ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny, na níž je uveden, do konce dne předcházejícího volbám, mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru (dále jen „zaměstnavatel“), poskytl pracovní volno.

Náhradu ušlého výdělku mu vyplatí zaměstnavatel, požádá-li o to kandidát.

Zaměstnavatel má právo, aby mu politická strana, na jejíž kandidátní listině je kandidát zapsán, uhradila to, co kandidátovi vzhledem k ušlému výdělku vyplatil.

Kandidátovi, který není v pracovním nebo obdobném poměru, vyplatí náhradu ušlého výdělku politická strana, na jejíž kandidátní listině je uveden.

Ušlý výdělek kandidátů se vypočítává stejně jako ušlý výdělek členů volebních komisí.

Okolnost, že je někdo kandidátem, mu nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna podle odstavce 1 se považuje za dobu výkonu práce.

Výdaje spojené s volbami do Federálního shromáždění se hradí ze státního rozpočtu federace. Konají-li se volby do Federálního shromáždění současně s volbami do jiných zastupitelských sborů, stanoví se způsob úhrady po dohodě příslušných orgánů České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky.

Výdaje podle odstavce 1 nejsou výdaje politických stran spojené s volební kampaní.

Po ověření platnosti voleb poslanců sněmovnami Federálního shromáždění sdělí předsednictvo Federálního shromáždění federálnímu ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany; politické straně, která ve volbách získala více než dvě procenta z celkového počtu platných hlasů odevzdaných v rámci České republiky nebo v rámci Slovenské republiky při volbách do Sněmovny lidu nebo do Sněmovny národů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu federace uhrazeno 15 Kčs.

Politická strana může podmínit uvedení občana na své kandidátní listině předložením osvědčení vydaným federálním ministerstvem vnitra, popřípadě nálezem nezávislé komise při federálním ministerstvu vnitra ¹⁵ o tom, že občan připadající v úvahu jako kandidát v období od 25j. února 1948 do 17 listopadu 1989 nebyl

Jestliže politická strana připojí k žádosti občana o vydání osvědčení ¹⁶ úředně ověřené potvrzení, že účelem tohoto osvědčení je uvedení občana na kandidátní listinu této politické strany, federální ministerstvo vnitra zašle osvědčení občanu nejpozději do 30 dnů ode dne doručení žádosti a současně o zaslání tohoto osvědčení vyrozumí politickou stranu.

Nejpozději tři dny před ukončením volební kampaně ( § 27 odst. 1) jsou politické strany povinny zveřejnit, zda zvláštní nárok na kandidáty podle předchozích odstavců uplatnily a jaký byl výsledek jednotlivých kandidátů.

Ustanovení odstavců 1 až 3 pozbývají účinnosti dnem 31. prosince 1996.

Federální ministerstvo vnitra po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky

Federální statistický úřad po dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

Na opatření učiněná příslušnými orgány státní správy k přípravě provedení tohoto zákona již v době před počátkem jeho účinnosti, pokud neodporují zákonu, se hledí tak, jako by byla učiněna za jeho účinnosti.