498/1990 Sb.: 31. 5. 1996 - 31. 12. 1999

Budoucí znění

Neúčinné znění

498/1990 Sb. znění účinné od 31. 5. 1996 do 31. 12. 1999

změněno	s účinností od	poznámka
zákonem č. 325/1999 Sb.	1.1.2000	zrušeno
zákonem č. 150/1996 Sb.	31.5.1996
zákonem č. 317/1993 Sb.	1.1.1994	redakčním sdělením o opravě chyb z částky 100/1990/ Sb.

498

ZÁKON

ze dne l6. listopadu l990

o uprchlících

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Účelem tohoto zákona je upravit postup státních orgánů v řízení o postavení uprchlíka a stanovit práva a povinnosti cizinců,¹ kteří požádali o přiznání nebo kterým bylo přiznáno postavení uprchlíka na území České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 2

(1)	Postavení uprchlíka se přizná cizinci, který má ve státě, jehož státní občanství má, odůvodněný strach z pronásledování z důvodů rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení.
(2)	Má-li cizinec více než jedno státní občanství, rozumí se pojmem "stát, jehož státní občanství má" každý stát, jehož státní občanství získal.
(3)	Nemá-li cizinec žádné státní občanství, rozumí se pojmem "stát, jehož státní občanství má" stát jeho posledního stálého pobytu.

§ 3

Postavení uprchlíka lze přiznat též manželu a nezletilým dětem cizince, kterému bylo postavení uprchlíka přiznáno podle § 2 odst. 1, i když nesplňují podmínky v něm stanovené.

§ 4

(1)

Postavení uprchlíka se nepřizná cizinci, který:

a)	dobrovolně znovu přijme ochranu státu, jehož státní občanství má,
b)	dobrovolně znovu získá své ztracené státní občanství,
c)	získá nové státní občanství a přijme ochranu státu, jehož státní občanství získal,
d)	dobrovolně znovu pobývá ve státě, který opustil z odůvodněného strachu před pronásledováním,
e)	může užívat ochrany státu, jehož státní občanství má, protože důvody uvedené v § 2 odst. 1 pominuly,
f)	má více než jedno státní občanství a bez důvodu založeného na odůvodněném strachu nevyužil ochrany některého ze států, jejichž státní občanství má,
g)	nemá žádné státní občanství a může se vrátit do státu svého posledního stálého pobytu, protože důvody uvedené v § 2 odst. 1 pominuly.

(2)

Postavení uprchlíka se též nepřizná cizinci, který:

a)	spáchal trestný čin proti míru, proti lidskosti nebo válečný zločin,
b)	spáchal jiný zvlášť závažný úmyslný trestný čin,
c)	dopustil se činů, které jsou v hrubém rozporu s cíli a zásadami Organizace spojených národů, jakož i s cíli a zásadami mezinárodních úmluv, kterými je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána.

§ 5

(1)	Cizinec, který má v úmyslu požádat o přiznání postavení uprchlíka, je povinen to oznámit při překročeni státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky, a to písemným prohlášením (příloha č. 1) u orgánů pasové kontroly.
(2)	Po prohlášení učiněném podle odstavce 1 orgán pasové kontroly vydá cizinci průkaz (příloha č. 2) opravňující k bezplatné přepravě do určeného uprchlického tábora. Průkaz je platný 24 hodin od doby jeho vydání.
(3)	Cizinec, který u orgánů pasové kontroly prohlásil podle odstavce 1, že požádá o přiznání postavení uprchlíka, je povinen se neprodleně dostavit do určeného uprchlického tábora.
(4)	Vyžaduje-li veřejný zájem dopravu cizince do uprchlického tábora pod dohledem příslušníků Sboru národní bezpečnosti, musí se doprava uskutečnit nejpozději do 48 hodin od prohlášení učiněného podle odstavce 1. Po tuto dobu je cizinec povinen zdržovat se na určeném místě.
(5)	Cizinec je povinen podat nejpozději do 24 hodin od příjezdu do uprchlického tábora na stanoveném tiskopisu žádost o přiznání postavení uprchlíka (dále jen "žádost")-(příloha č. 3). Současně se zadrží cestovní, popřípadě jiný doklad, kterým cizinec prokázal svou totožnost.
(6)	Nedodrží-li cizinec stanovené podmínky, je jeho další pobyt na území České republiky posuzován podle zvláštních předpisů.²

§ 6

Za cizince mladšího 15 let podává žádost zákonný zástupce nebo ve správním řízení ustanovený opatrovník. Je-li třeba souhlas druhého zákonného zástupce, lze jeho souhlas nahradit rozhodnutím soudu.

§ 7

(1)

Cizinec, který požádal o přiznání postavení uprchlíka (dále jen "žadatel"), je osvobozen od všech nákladů nebo poplatků spojených s řízením o přiznání postavení uprchlíka a má nárok na bezplatné poskytnutí tlumočníka v souvislosti s tímto řízením.

(2)

Žadatel je povinen:

a)	podrobit se lékařským prohlídkám, karanténním opatřením, případně obdobným ze zdravotního hlediska nezbytným opatřením,
b)	zdržovat se do vyřízení žádosti v určeném uprchlickém táboře; výjimku může, se souhlasem orgánu rozhodujícího ve věci, povolit vedení uprchlického tábora,
c)	aktivně v průběhu řízení o žádost spolupracovat, zejména podávat úplné a pravdivé informace a vysvětlení k žádosti,
d)	dodržovat stanovený režim uprchlického tábora.

§ 8

Federální ministerstvo vnitra vydá žadateli na dobu pobytu v uprchlickém táboře průkaz totožnosti (příloha č. 4), který ho opravňuje:

a)	k pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky za podmínek stanovených v § 7 odst. 2 písm. b),
b)	k bezplatnému poskytování ubytovacích, stravovacích a jiných služeb spojených s pobytem v uprchlickém táboře,
c)	k bezplatnému poskytnutí nezbytné lékařské péče,
d)	k výplatě kapesného (u osob starších 15 let).

§ 9

K řízení podle tohoto zákona je příslušné federální ministerstvo vnitra.

§ 10

Řízení o přiznání postavení uprchlíka je zahájeno dnem podání písemné žádosti podle § 5 odst. 5.

§ 11

(1)

Rozhodnutí o žádosti vydá federální ministerstvo vnitra do 90 dnů ode dne podání žádosti. Nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky přiměřeně prodloužit. O prodloužení lhůty musí být žadatel písemně vyrozuměn.

(2)

Shledá-li při podání žádosti ministerstvo vnitra žádost jako zřejmě neodůvodněnou, rozhodne nejpozději do sedmi dnů ode dne podání žádosti o jejím zamítnutí. Před vydáním rozhodnutí je ministerstvo vnitra povinno vyzvat žadatele k pohovoru, aby podal vysvětlení k ověření důvodů, pro které lze žádost shledat jako zřejmě neodůvodněnou. Jestliže žadatel podal vysvětlení a jeho žádost poté nelze posuzovat jako zřejmě neodůvodněnou, postupuje se podle odstavce 1.

(3)

Žádost je zřejmě neodůvodněná, jestliže:

a)	žadatel neposkytuje spolupráci ke spolehlivému zjištění jeho totožnosti, zvláště jeho státního občanství, nebo, nemá-li žádné státní občanství, jeho posledního stálého pobytu,
b)	žadatel je občanem státu nebo, nemá-li žádné státní občanství, měl poslední stálý pobyt na území státu, kde mu na základě obecně známých skutečností nehrozí pronásledování ve smyslu § 2 odst. 1,
c)	ministerstvu vnitra jsou známy důvody uvedené v § 4,
d)	žadatel odůvodňuje žádost pouze hospodářskou nouzí.

§ 12

(1)

Federální ministerstvo vnitra řízení o přiznání postavení uprchlíka zastaví, jestliže žadatel:

a)	vezme svou žádost zpět,
b)	neposkytuje potřebnou spolupráci k posouzení žádosti,
c)	úmyslně opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
d)	v průběhu řízení zemřel.

(2)

Jestliže bylo řízení o přiznání postavení uprchlíka pravomocně zastaveno, lze podat novou žádost jen tehdy, pokud došlo k podstatným změnám okolností rozhodných pro podání takové žádosti.

§ 13

Federální ministerstvo vnitra rozhodne o:

a)	přiznání postavení uprchlíka nebo
b)	zamítnutí žádosti a podle potřeby projedná další opatření se zainteresovanými státními orgány.

§ 14

(1)

Federální ministerstvo vnitra odejme postavení uprchlíka, jestliže:

a)	uprchlík písemně uvede, že se tohoto postavení vzdává,
b)	uprchlíkovi byl povolen trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky,
c)	uprchlíkovi bylo uděleno státní občanství České republiky,
d)	nastaly skutečnosti uvedené v § 4.

(2)

Federální ministerstvo vnitra může odejmout postavení uprchlíka, jestliže:

a)	uprchlík spáchal úmyslný trestný čin nebo opakovaně úmyslně ohrožuje veřejný pořádek
b)	rozhodnutí o přiznání postavení uprchlíka bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů.

§ 15

(1)	Rozhodnutí o zastavení řízení, zamítnutí žádosti nebo odnětí postavení uprchlíka se doručuje žadateli nebo cizinci, kterému bylo toto postavení přiznáno (dále jen "uprchlík"), sekretariátu zmocněnce vlády České a Slovenské Federativní Republiky pro otázky uprchlíků a Vysokému komisaři Organizace spojených národů pro uprchlíky, pokud o to požádá.
(2)	Po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení řízení, o zamítnutí žádosti nebo o odnětí postavení uprchlíka je cizinci vrácen zadržený doklad a jeho další pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky je posuzováno podle zvláštních předpisů.²

§ 16

(1)	Proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 1, § 12 nebo § 14 má žadatel nebo uprchlík právo podat rozklad do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
(2)	Proti rozhodnutí vydanému podle § 11 odst. 2 má žadatel právo podat rozklad do tří dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
(3)	O rozkladu podle odstavců 1 a 2 rozhoduje ministr vnitra.
(4)	Návrh na přezkoumání soudem³ lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí ministra vnitra o rozkladu.

§ 17

(1)	Žadatel nebo uprchlík nemůže být vydán nebo vrácen do státu, kde by byl ohrožen jeho život nebo svoboda z důvodu jeho rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro politické přesvědčení.
(2)	Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy uprchlík ohrožuje bezpečnost státu a nebo byl odsouzen za zvlášť závažný úmyslný trestný čin. V takovém případě lze cizinci umožnit, aby si vyhledal přijetí v jiném státě.

§ 18

(1)	Federální ministerstvo vnitra vydá uprchlíkovi doklad totožnosti.⁴
(2)	Federální ministerstvo vnitra vydá uprchlíkovi na jeho žádost za účelem cestování do zahraničí cestovní doklad.

§ 19

(1)

Uprchlík má stejné postavení jako státní občan České republiky, s následujícími výjimkami:

a)	nemá volební právo,
b)	nepodléhá branné povinnosti,
c)	může vykonávat výdělečnou činnost jen za podmínek stanovených zvláštní úpravou pro cizince,
d)	může nabývat nemovitý majetek jen za podmínek stanovených zvláštní úpravou pro cizince.

(2)

Uprchlík se považuje za cizince s povoleným trvalým

pobytem pro účely

a)	zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení,
b)	nabývání a pozbývání státního občanství České republiky podle zvláštního zákona.^4a

(3)

Uprchlík má právo se zúčastňovat bezplatných kursů českého jazyka a nárok na vzdělání poskytované v rámci povinné školní docházky. ⁵

(4)

Osobní status uprchlíka se řídí právem státu, jehož státní občanství má; nemá-li žádné státní občanství, právem státu jeho posledního stálého pobytu.⁶

§ 20

Cizinec, který z objektivních důvodů nemohl projevit svůj úmysl požádat o přiznání postavení uprchlíka při překročení státní hranice České a Slovenské Federativní Republiky nebo u kterého nastaly důvody podání žádosti až v průběhu povoleného pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky, může žádost o přiznání postavení uprchlíka podat u orgánů pasové kontroly, útvaru Sboru národní bezpečnosti nebo v uprchlickém táboře.

§ 21

(1)	Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky se může zúčastnit řízení o postavení uprchlíka v kterémkoliv jeho stádiu.
(2)	Žadatel nebo uprchlík má právo se kdykoliv obrátit se žádostí o pomoc na Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

§ 22

Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí v řízení o postavení uprchlíka obecné předpisy o správním řízení. ⁷

§ 23

Povolení pobytu na území České a Slovenské Federativní Republiky vydané cizinci podle zvláštních předpisů² z důvodů uvedených v § 2 odst. 1 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje za přiznání postavení uprchlíka dnem účinnosti tohoto zákona.

§ 23a

Přechodné ustanovení k úpravám účinným od 31. května 1996

(1)	Doba pěti let přiznaná podle dosavadních předpisů pro postavení uprchlíka uplyne dnem účinnosti tohoto zákona.
(2)	Cizincům, kteří mají ke dni účinnosti tohoto zákona přiznáno postavení uprchlíka, toto postavení nezaniká uplynutím lhůty podle předchozího odstavce.

§ 24

zrušen

§ 25

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Přechodná ustanovení novel:

	účinné od
Čl. II zákona č.317/1993 Sb.	1.1.1994

Poznámky pod čarou:

§ 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

Zákon č. 123/1992 Sb.

§ 247 až 250k občanského soudního řádu.

§ 33 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb.

Zákon ČNR č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

§ 33 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).