Ministerstvo řídí činnost komisí, rozhoduje o jejich zrušení a kontroluje dodržování předpisů o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby (dále jen "osoby").

Komise zřizuje ministerstvo ve všech okresech České republiky a pro území hlavního města Prahy.

Členy komise jmenuje a odvolává ministerstvo.

Člen komise se nesmí ani prostřednictvím svého zástupce účastnit veřejné dražby v územním obvodu působnosti komise,jejímž je členem. To platí i pro osoby jemu blízké.

Předsedu komise, jenž organizuje a řídí její práci, jmenuje a odvolává ministerstvo.

O všech otázkách náležejících do její působnosti rozhoduje komise hlasováním. Komise může přijímat rozhodnutí, jen je-li přítomna nadpoloviční většina členů. K platnému rozhodnutí je třeba dvou třetin hlasů přítomných členů komise.

V obcích, městech, městských částech a městských obvodech ¹ zřizují komise své sekce.

V sekcích musí být zastoupeny obce, města, městské části a městské obvody, v jejichž územích jsou umístěny provozní jednotky ² a organizace, jejichž provozní jednotka se nachází v jejich územním obvodu.

Sekce připravují podklady pro rozhodování komise a podle jejich pokynů zabezpečují jednotlivé úkony spojené s prodejem provozních jednotek.

Zakladatelé nebo zřizovatelé organizací uvedených v odstavci 2 předají sekci podklady podle § 4 odst. 3 písm. a), b), e) a f) zákona o převodu vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ³ s výjimkou podmínek pro poskytnutí nového úvěru.

Komise organizují a zabezpečují převody vlastnictví provozních jednotek.

Komise projedná návrhy na zařazení provozních jednotek do seznamu s příslušnou obcí, městem, městskou částí a městským obvodem a se zakladatelem nebo zřizovatelem organizace, jejíž provozní jednotka se navrhuje k zařazení do seznamu, pokud jím není ústřední orgán státní správy.

Komise vyhotovují návrhy seznamů a předkládají je k potvrzení ministerstvu; předloží i seznam nezařazených provozních jednotek se zdůvodněním svého postupu. Komise rovněž rozhodují o zařazení provozních jednotek do opakované veřejné dražby a na základě tohoto rozhodnutí sestavují seznam provozních jednotek pro opakovanou veřejnou dražbu. Tyto seznamy se zveřejňují způsobem uvedeným v § 8 tohoto zákona.

Komise stanoví výši vstupného na prohlídku provozní jednotky.

Komise na požádání jiných státních orgánů a se souhlasem ministerstva organizují a zabezpečují přiměřeně podle zvláštního předpisu^2a převody jiných věcí z majetku ve vlastnictví státu.

Jsou-li v seznamech uvedeny provozní jednotky organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem jsou ústřední orgány státní správy, projedná ministerstvo seznamy s těmito zakladateli nebo zřizovateli.

Po projednání podle odstavce 1 ministerstvo seznamy posoudí a po případných úpravách potvrdí a určí tak rozsah majetku státu, který bude nabídnut k prodeji osobám. Na potvrzování seznamů se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

Náležitosti seznamu stanoví zvláštní předpis. ³

Komise zveřejňuje seznamy vyvěšením na úřední desce příslušné obce, města, městské části a městského obvodu. Zařazení provozní jednotky do seznamu se též zveřejní na veřejně přístupném místě v této provozní jednotce.

Komise organizují veřejné dražby a dohlížejí na jejich řádný průběh prostřednictvím svých členů, které pověřují účastí na jejich konání.

Komise jmenují licitátory, kteří veřejné dražby provádějí.

O výsledku veřejné dražby pořídí zástupce komise protokol ve dvou vyhotoveních, ve kterém se uvedou vydražené provozní jednotky, jejich vydražitelé, kupní ceny vydražených provozních jednotek a výše dražebních jistot složených jednotlivými vydražiteli včetně označení poboček peněžního ústavu, u kterých byly složeny. Protokol podepíše též licitátor, zástupci organizací, jejichž provozní jednotky byly vydraženy, zástupce obce, města, městské části a městského obvodu a vydražitel. Opis tohoto protokolu vydá komise zejména vydražiteli, zástupci organizace, jejíž provozní jednotka byla vydražena a příslušné pobočce peněžního ústavu.

Účastníci dražby jsou povinni nejpozději v den konání veřejné dražby složit u kterékoliv pobočky peněžního ústavu dražební jistotu. Pobočka peněžního ústavu vydá účastníkovi dražby potvrzení o složení dražební jistoty, kterým se účastník dražby prokáže před jejím zahájením.

Pobočka peněžního ústavu vydá zpět dražební jistotu těm účastníkům dražby, kteří při ní nebyli úspěšní, po odečtení poplatku za oprávnění zúčastnit se dražby.

Pobočka peněžního ústavu poukáže dražební jistotu složenou vydražitelem na zvláštní účet ministerstva, a to i v případě, že vydražitel kupní cenu nezaplatil ve stanovené lhůtě.

Poplatky za oprávnění zúčastnit se dražby poukáže pobočka peněžního ústavu, u níž byla složena dražební jistota, krajskému úřadu nebo Magistrátu hlavního města Prahy, v jehož správním obvodu se nachází vydražená provozní jednotka.

Komise vydá vydražiteli na základě jím předloženého potvrzení o zaplacení kupní ceny potvrzení o tom, že mu byla provozní jednotka veřejnou dražbou prodána a že dnem udělení příklepu se stal jejím vlastníkem. Tvoří-li součást vydražené provozní jednotky též nemovitost, zašle komise jedno vyhotovení uvedeného potvrzení příslušnému orgánu geodézie a kartografie k provedení zápisu v evidenci nemovitostí.

Potvrzení musí obsahovat přesné označení vydražitele, datum a místo dražby, přesné označení předmětu dražby a kupní cenu.

Člen komise nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru, zejména má nárok na pracovní volno s náhradou ve výši průměrného výdělku.

Člen komise a licitátor mají nárok na odměnu. Výši odměny a způsob odměňování stanoví ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky v dohodě s ministerstvem obecně závazným právním předpisem.

Čistý výnos z prodeje provozních jednotek a konečný výnos z likvidace státních podniků se soustřeďuje na zvláštním účtu ministerstva.

Prostředky z tohoto účtu se použijí:

Postup podle odstavce 2 písm. a) až j) upraví ministerstvo obecně závazným právním předpisem.

Vláda České republiky o použití prostředků, včetně skutečných nákladů na konkrétní akce podle odstavce 2 písm. l) až n), informuje Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky nejméně jedenkrát ročně, poprvé za rok 1998.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se zmocňuje, aby po projednání s Ministerstvem financí vydalo obecně závazný právní předpis, kterým se stanoví pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků na investiční dotace v rámci Programu zkvalitnění technického stavu a vybavení škol a školských zařízení podle § 15 odst. 2 písm. k) tohoto zákona.

K jiným účelům, než jsou uvedeny v odstavci 2, lze prostředky ze zvláštního účtu ministerstva použít až po uplynutí sedmi let od účinnosti tohoto zákona, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem České národní rady.

O prostředky získané podle odstavce 2 písm. w) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou takto získané prostředky použity. V roce převodu peněžních prostředků do státních finančních aktiv se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o rozdíl mezi prostředky přijatými a vydanými na tento účel; v letech následujících se mění saldo a financující položky státního rozpočtu o vydané prostředky. Použité prostředky podléhají vyúčtování nejpozději do 31. prosince 2005. Nevyčerpané prostředky je Ministerstvo financí povinno použít neprodleně po vyúčtování ke snížení jistiny státního dluhu. Prostředky podle odstavce 2 písm. w) lze uvolnit pouze se souhlasem Poslanecké sněmovny nebo jí pověřeného orgánu.

Úroky z tohoto účtu se použijí zejména formou spoluúčasti na úhradě úroků z úvěrů poskytnutých fyzickým nebo právnickým osobám pro účely privatizace zdravotnických zařízení.

O prostředky získané podle odstavce 2 písm. x) lze překročit celkové výdaje státního rozpočtu schválené zákonem o státním rozpočtu v rozpočtovém roce, ve kterém budou prostředky použity. O toto překročení se v příslušném rozpočtovém roce mění saldo státního rozpočtu a financující položky.

Ministerstvo zemědělství se zmocňuje vydat pravidla pro podávání žádostí, rozdělování a uvolňování finančních prostředků podle § 15 odst. 2 písm. x).