V § 1 odst. 9 se za slovem „ministerstva“ vypouštějí slova „ a na vozidla lidových milicí Československé socialistické republiky“.

V § 3 odst. 1 zní:

„(1) Technickou způsobilost typů vozidel, která mají být hromadně podle typu vyráběna nebo hromadně podle typu dovážena, schvaluje na žádost výrobce nebo dovozce ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy České republiky ⁵) nebo ústřední orgán státní správy ve věcech dopravy Slovenské republiky ⁶) (dále jen „příslušný orgán republiky“), a to podle konečného provedení prototypu nebo vozidla z ověřovací série nebo dovezených vzorkových vozidel a příslušné technické dokumentace. Podmínkou schválení typu je splnění podmínek stanovených v části druhé až páté této vyhlášky a zabezpečení náhradních dílů po dobu nejméně 10 let po dokončení výroby nebo dovozu vozidel schváleného typu. Hromadnou výrobu a hromadným dovozem se pro účely této vyhlášky rozumí výroba nebo dovoz více než 5 vozidel stejného typu a provedení celkem.“.

V § 3 odst. 3 se vkládá nové písmeno n), které zní:

V § 4 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„(3) Zařízení k pohonu silničního motorového vozidla poháněného zkapalněným plynem propan-butan musí být schváleno podle zvláštního předpisu. ^9a) „.

Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:

„§ 5a

Schvalování technické způsobilosti

jednotlivého vozidla

(1) Technickou způsobilost vozidla, která se neshoduje s typem vozidla schváleným podle § 3 této vyhlášky, schvaluje na žádost příslušný orgán státní správy. ^9b) K žádosti musí být přiloženo

Je-li to nutné pro posouzení technické způsobilosti vozidla, může orgán státní správy žádat předložení další dokumentace nebo dokladů nebo provedení jízdních zkoušek vozidla a stanovit pro tyto zkoušky podmínky.

(2) Předpokladem schválení technické způsobilosti vozidla k provozu je

(3) U nových vozidel dovezených do České a Slovenské Federativní Republiky se připouštějí tyto odchylky:

(4) U ojetých vozidel se kromě odchylek uvedených v odstavci 3 připouštějí tyto další odchylky:

(5) Ojetým vozidlem se pro účely této vyhlášky rozumí vozidlo, které již bylo provozováno a evidováno v České a Slovenské Federativní Republice nebo v jiném státě.“.

V § 7 odst. 1 se vypouští písmena c) a d).

V § 7 odst. 2 se na konci připojuje věta: „Při schvalování změny stávajícího druhu pohonu na pohon zkapalněným plynem propan-butan se přiměřeně použijí příslušná ustanovení zvláštního předpisu o podmínkách provozu silničních motorových vozidel poháněných stlačeným plynem. ^12a) „.

§ 8 se vypouští.

V § 19 se doplňují odstavce 9 a 10, které zní:

„(9) Zážehové benzinové motory vozidel vyrobených nebo dovezených po 1.

(10) Zážehové motory vozidel kategorie L5 s pohotovostní hmotností vyšší než 400 kg a vozidel kategorie M a N uvedených do provozu po nabytí účinnosti této vyhlášky nesmí být mazány na principu směsi paliva s mazacím olejem.“.

V § 37 odst. 1 se vypouští poslední věta.

§ 37 odst. 2 zní:

„(2) Automobilové benziny a motorové nafty určené k pohonu spalovacích motorů silničních vozidel smí obsahovat nejvýše

V 1 litru olovnatého benzinu musí být nejméně 0,03 g olova.“.

V § 39 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Vozidla se zážehovými benzinovými motory musí při schválení z hlediska emisí škodlivin výfukových plynů splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy. ⁷⁵) Množství oxidu uhelnatého (CO) a množství součtu nespálených uhlovodíků a oxidů dusíku (HC+NOx) ve výfukových plynech vozidel M1 a N1 se zážehovými motory, jejichž technická způsobilost bude chválena schválena po 1. 10. 1992 nebo budou vyrobeny nebo dovezeny po 1. 10. 1993, nesmí být při schválení typu vyšší než 19 g/test CO a 5/test HC+NOx /75a/ a pro kontrolu shodnosti výroby vyšší než 22 g/test CO a 6 g/test HC+NOx.

(2) Vozidla se vznětovými motory vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1976 musí z hlediska emisí škodlivin výfukových plynů splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy a musí být podle nich schválena. Vozidla kategorie M2, M3, N2 a N3 vyrobená nebo dovezená po 1. 1. 1985 musí kromě toho splňovat další podmínky stanovené zvláštními předpisy ⁷⁶) a musí být podle nich schválena. Ve výfukových plynech vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 t, jejichž technická způsobilost bude schválena po 1. 10. 1992 a která budou vyráběna nebo dovážena po 1. 10. 1993, nesmí množství oxidu uhelnatého (CO) překročit 4,5 g/kWh, množství nespálených uhlovodíků (HC) 1,1 g/kWh množství oxidů dusíku (NOx) 8,0 g/kWh; měrné množství pevných částic u těchto vozidel s motorem o výkonu do 85 kW nesmí překročit 0,63 g/kWh a u vozidel s motorem nad 85 kW nesmí překročit 0,35 g/kWh.“.

V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Palivové vstřikovací čerpadlo smí seřizovat a opravovat jen opravna specializovaná na opravu palivových vstřikovacích čerpadel. Čerpadlo musí být plombováno proti neoprávněným zásahům.“.

Dosavadní odstavce 3, 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 4, 5, 6 a 7.

V § 39 odst. 4 se na konec připojuje věta: „Před měřením kouřivosti musí být provedena kontrola a seřízení palivového zařízení vozidla podle dokumentace výrobce, popřípadě oprava a kontrola těsnosti a fukčnosti výfukového systému.“.

V § 39 odst. 6 zní:

„(6) Škodlivé složky ve výfukových plynech u vozidel se zážehovými motory se ověřují po záběhu motoru při volnoběhu. Koncentrace oxidu uhelnatého (CO) a nespálených uhlovodíků (HC) při tomto ověřování nesmí překročit hodnoty:

Před měřením koncentrace CO a HC musí být provedena kontrola a seřízení zapalovacího a palivového zařízení vozidla podle dokumentace výrobce, popřípadě i oprava a kontrola těsnosti a funkčnosti výfukového systému. Ustanovení tohoto paragrafu se nevztahuje na vozidla kategorie L1, L2, L3, L4 a L5 s pohotovostní hmotností nižší než 400 kg. U motorů mazaných směsí paliva a mazacího oleje se HC nekontrolují.“.

§ 39 se doplňuje odstavci 8 a 9, které zní:

„(8) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje i na zvláštní vozidla uvedená v § 67, 68, 69 a 70 se vznětovými motory, jejichž technická způsobilost bude schvalována po 1.10. 1992 a na vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. 10. 1994.

(9) Počínaje rokem 1992 u motorových vozidel v provozu se v pravidelných intervalech ověřuje splnění příslušných limitů škodlivých exhalací ve výfukových plynech podle odstavců 4 a 6, s výjimkou složek nespálených uhlovodíků (HC) u vozidel se zážehovými motory, jejichž ověřování bude zavedeno počínaje rokem 1993. Toto ověření se provádí u vozidel používaných k hospodářské činnosti vždy po 12 měsících, u ostatních vozidel vždy po 18 měsících. U vozidel, která podléhají pravidelným technickým prohlídkám v kratším termínu je časový interval pro ověřování škodlivých exhalací určen intervalem jednotlivých technických prohlídek. Ověření se provádí na náklad provozovatele vozidla na pracovištích k tomu určených na základě předvolání podle zvláštního předpisu. ^80a) „.

V § 40 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „Hladina vnějšího hluku silničních motorových vozidel kategorie M a N, jejichž technická způsobilost bude schvalována po 1. 10. 1993 nebo budou vyrobena nebo dovezena po 1. 10. 1994 nesmí překročit hodnoty uvedené v příloze č. 3, která je součástí této vyhlášky.“.

V § 58 odst. 4 se druhá věta vypouští.

V § 82 se na konci připojuje tato věta: „Výjimky nelze udělit z části první a z § 14 až 18, § 39, 40 a 56.“.

V § 84 odst. 2 bod 14 zní:

„14. Převyšuje-li objemový obsah oxidu uhelnatého (CO) nebo koncentrace nespálených uhlovodíků (HC) ve výfukových plynech zážehohového motoru nebo stupeň kouřivosti vznětového naftového motoru nebo vnější hluk vozidla povolenou hodnotu.“.

V § 84 se vypouští odstavec 3.

V příloze 1. vyhlášky č. 41/1984 Sb. v odstavci 5 ustanovení písmene a) zní:

Vyhláška se doplňuje přílohou č. 3, která zní:

„Nejvyšší přípustné hodnoty hladin vnějšího hluku vozidel kategorie M a N, jejichž technická způsobilost bude schvalována po 1. říjnu 1993