Zřizuje se Český rozhlas se sídlem v Praze.

Český rozhlas je právnickou osobou, která hospodaří s vlastním majetkem, jehož základem je majetek převedený z Československého rozhlasu.¹ Český rozhlas vlastními úkony nabývá práv a zavazuje se.

Stát neodpovídá za závazky Českého rozhlasu a Český rozhlas neodpovídá za závazky státu.

Český rozhlas poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky a do zahraničí (dále jen "veřejná služba v oblasti rozhlasového vysílání").

Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání jsou zejména

Český rozhlas naplňuje veřejnou službu v oblasti rozhlasového vysílání zejména tím, že

Český rozhlas provozuje rozhlasové vysílání do zahraničí na jednom rozhlasovém programu v pásmu krátkých vln prostřednictvím zemských vysílacích rádiových zařízení, popřípadě prostřednictvím jiných technických prostředků. Vysílání do zahraničí musí splňovat podmínky § 2 odst. 2 písm. a) a c) a přispívat k propagaci dobrého jména České republiky.

Státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zvláštního právního předpisu,^1b vyhradí po předchozím souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání pro Český rozhlas kmitočty umožňující provozování analogového rozhlasového vysílání v rozsahu stanoveném v odstavci 1 písm. a) a v odstavci 2. Kmitočty v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 1 písm. b) nebo v pásmu dlouhých a středních vln vyhradí jen tehdy, pokud o to Český rozhlas požádá. Pro účely rozhlasového multiplexu veřejné služby podle odstavce 1 písm. d) se práva k vyhrazeným rádiovým kmitočtům udělují na žádost Českého rozhlasu přídělem bez předchozího výběrového řízení podle zákona o elektronických komunikacích. Nepožádá-li Český rozhlas do 6 měsíců ode dne, kdy byly kmitočty vyhrazeny, o příděl, státní orgán, který vykonává správu kmitočtového spektra podle zákona o elektronických komunikacích, postupuje při udělování práv k vyhrazeným rádiovým kmitočtům podle tohoto zákona.

Celoplošným rozhlasovým programem se pro účely tohoto zákona rozumí rozhlasový program, jehož vysílání může přijímat alespoň 95 % obyvatel České republiky počítaných podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu.^1c

Rozhlasové programy, pořady a jejich části, multimediální obsah a doplňkové služby může Český rozhlas digitálně šířit rovněž prostřednictvím jiných sítí a služeb elektronických komunikací.

Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu, je Rada Českého rozhlasu (dále jen „Rada“). Rada má 9 členů. Funkční období člena Rady je 6 let. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna a Senát, a to tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy.

Poslanecká sněmovna a Senát volí členy Rady z kandidátů navržených právnickými osobami, od jejichž vzniku uplynulo v době podání návrhu alespoň 10 let a které představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. Návrhy lze předložit ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění výzvy předsedy Poslanecké sněmovny k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Poslanecké sněmovny nebo ode dne zveřejnění výzvy předsedy Senátu k předložení návrhů způsobem stanoveným usnesením Senátu.

Nelze-li dobu existence právnické osoby uvedené v odstavci 2 ověřit ve veřejném rejstříku, přiloží tato právnická osoba k návrhu kandidáta na člena Rady i výpis nebo jiný dokument či dokumenty dokládající, že právnická osoba splňuje podmínku podle odstavce 2.

Členem Rady může být zvolen občan České republiky, který

Poslanecká sněmovna volí 6 členů Rady z kandidátů navržených jí podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Poslanecká sněmovna bez zbytečného odkladu Senátu.

Senát volí 3 členy Rady z kandidátů navržených mu podle odstavce 2; členové mohou být zvoleni opětovně. Na místa uvolněná z jiného důvodu než pro uplynutí funkčního období jsou voleni noví členové na dobu zbývající do konce funkčního období toho člena, jehož místo se uvolnilo. Jména zvolených členů Rady oznámí Senát bez zbytečného odkladu Poslanecké sněmovně.

Jednotliví členové Rady jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila.

Členství v Radě je veřejnou funkcí⁵.

Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu a odvolává je. Bude-li předseda zvolen z členů volených Poslaneckou sněmovnou, bude místopředseda zvolen z členů volených Senátem a naopak.

Členství v Radě je neslučitelné s funkcí prezidenta republiky, poslance nebo senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu, člena bankovní rady České národní banky, Veřejného ochránce práv, s jakoukoli funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, člena Rady České televize, člena Rady České tiskové kanceláře, s funkcí generálního ředitele České televize a s funkcí člena dozorčí komise České televize nebo člena dozorčí komise Českého rozhlasu.

Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování. S výjimkou peněžitých plnění poskytovaných v souvislosti s výkonem funkce podle tohoto zákona nesmí mít člen Rady ani osoba jemu blízká³ žádný majetkový prospěch z provozování rozhlasového vysílání.

Člen Rady nebo osoby jemu blízké³ nesmějí být v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k Českému rozhlasu, a to i dva roky po ukončení členství v Radě.

Členství v Radě zaniká

Komora Parlamentu, která člena Rady do funkce zvolila, člena Rady z funkce odvolá,

Činnost Rady se řídí jednacím řádem, který Rada přijme do třiceti dnů od začátku funkčního období.

Rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů všech svých členů, s výjimkou rozhodnutí o  odvolání generálního ředitele Českého rozhlasu (dále jen "generální ředitel"), k němuž jsou zapotřebí alespoň dvě třetiny hlasů členů Rady.

Jednání Rady je veřejné. Veřejnost může být na základě usnesení Rady z celého jednání nebo z jeho části vyloučena, jsou-li projednávány skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů.^3a Osobu, která narušuje veřejné jednání, může předsedající napomenout a za opakované narušování veřejného jednání vykázat z jednacích prostor.

Z jednání Rady pořizuje předsedající zápis, jehož součástí nejsou skutečnosti chráněné podle zvláštních právních předpisů. Zápis z jednání Rady, schválené dokumenty podle § 8, popřípadě usnesení Rady o vyloučení veřejnosti z jejího jednání musí být nejpozději do 3 dnů ode dne jednání Rady uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Do působnosti Rady náleží:

Rada předkládá Poslanecké sněmovně a Senátu Výroční zprávu o činnosti Českého rozhlasu do 31. března bezprostředně následujícího kalendářního roku a Výroční zprávu o hospodaření Českého rozhlasu do 31. srpna bezprostředně následujícího kalendářního roku. Tyto výroční zprávy musí být nejpozději do 3 dnů ode dne schválení Radou uveřejněny způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Náklady na činnost Rady a na odměny jejích členů, jakož i náklady na činnost dozorčí komise a na odměny jejích členů se hradí ze zvláštní výdajové položky rozpočtu Českého rozhlasu (dále jen "rozpočet").

Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů.

Statutárním orgánem Českého rozhlasu je generální ředitel. V době nepřítomnosti zastupuje generálního ředitele jím pověřený zástupce.

Ze své činnosti je generální ředitel odpovědný Radě a má právo se zúčastňovat jejích jednání.

Na generálního ředitele se vztahují ustanovení zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

Generálního ředitele jmenuje Rada z kandidátů splňujících předpoklady podle § 4 odst. 4 na základě výsledků výběrového řízení na funkční období 6 let.

Pro výkon funkce generálního ředitele platí předpoklady stanovené v § 5 odst. 1 a 2 obdobně.

Výkon funkce generálního ředitele zaniká

Rada může odvolat generálního ředitele z funkce,

K pronájmu nemovitostí na dobu delší než 3 měsíce nebo ke zcizení, popřípadě zatížení nemovitostí nebo jejich částí potřebuje generální ředitel předchozí souhlas Rady, jinak je právní úkon neplatný.

Generální ředitel s předchozím souhlasem Rady zřizuje a zrušuje rozhlasová studia s výjimkou zrušení rozhlasových studií v sídlech krajů.

V případech stanovených Statutem Českého rozhlasu generální ředitel jmenuje a odvolává vedoucí zaměstnance Českého rozhlasu po projednání s Radou.

Ředitelé rozhlasových studií a osoby uvedené v odstavci 10 musí splňovat předpoklady podle § 4 odst. 4.

Jestliže se generální ředitel funkce vzdá nebo je z funkce odvolán, popřípadě uvolní-li se funkce generálního ředitele uplynutím funkčního období nebo v důsledku jeho úmrtí, řídí Český rozhlas vedoucí zaměstnanec určený Statutem Českého rozhlasu (dále jen „zástupce generálního ředitele“), který vykonává funkci generálního ředitele do doby jmenování nového generálního ředitele. Nového generálního ředitele je Rada povinna jmenovat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy se uvolní funkce generálního ředitele.

Na zástupce generálního ředitele se vztahují obdobně odstavce 1 až 10.

Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména:

Náklady spojené s vysíláním Českého rozhlasu podle § 3 odst. 2 hradí Česká republika ze státního rozpočtu.

Český rozhlas je oprávněn vykonávat za podmínek stanovených právními předpisy podnikatelskou činnost, která souvisí s předmětem jeho činnosti a která nesmí ohrozit jeho úkoly ( § 2 tohoto zákona).

Finanční zdroje používá Český rozhlas k plnění svých úkolů podle § 2 a 3.

Součástí Českého rozhlasu jsou zejména rozhlasová studia v sídlech krajů, případně rozhlasová studia zřízená na základě § 9 odst. 9 tohoto zákona.

Ředitel rozhlasového studia je oprávněn činit jménem Českého rozhlasu právní úkony týkající se rozhlasového studia, s výjimkou zcizení a zatížení nemovitostí. Ředitel rozhlasového studia je za činnost rozhlasového studia odpovědný generálnímu řediteli.

Rozhlasová studia mají v rámci své činnosti oprávnění obdobná podle § 3 odst. 1 s výjimkou písmen a), b) a f).

Podíl vysílání všech rozhlasových studií na celostátních vysílacích okruzích, vyjma okruhů zpravodajsko-publicistických, musí činit minimálně 30 % celkového vysílacího času Českého rozhlasu v měsíčním úhrnu.

Česká národní rada zvolí do jednoho měsíce ode dne účinnosti tohoto zákona Radu. Rada jmenuje do jednoho měsíce ode dne svého zvolení ředitele.

Do doby jmenování ředitele řídí Český rozhlas prozatímní ředitel, kterého volí Česká národní rada. Prozatímnímu řediteli nepříslušejí oprávnění podle § 8 odst. 1 tohoto zákona.