Návrh na vyhlášení referenda předloží Federální shromáždění do 5 dnů od jeho přijetí⁵ národním radám k vyjádření. Vyjádření národních rad Federální shromáždění připojí k návrhu předkládanému prezidentovi České a Slovenské Federativní Republiky. Pokud se národní rada k návrhu na vyhlášení referenda nevyjádří do 20 dnů ode dne, kdy jí byl předložen, platí, že se k němu vyjádřila poslední den této lhůty.

Otázka předložená k rozhodnutí v referendu (čl. 1 odst. 1 ústavního zákona) musí být formulována tak, aby na ni bylo možno jednoznačně odpovědět „ano“ nebo „ne“.

V referendu může být rozhodováno o více otázkách.

Ustanovení odstavce 2 platí obdobně i pro návrh předložený k referendu (čl. 1 odst. 2 ústavního zákona).

V oznámení o vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona) se uvede:

Je-li to vzhledem k obsáhlosti otázky potřebné, uvede se její celý obsah v příloze k oznámení podle odstavce 1 a v textu oznámení se na tuto přílohu výslovně odkáže. Příloha je nedílnou součástí oznámení.

Oznámení o vyhlášení referenda (§ 4) se ve všech obcích republiky, v níž se referendum koná, vyvěsí na úřední desce obecního úřadu (obce) do 5 dnů ode dne rozeslání částky Sbírky zákonů, ve které je oznámení o vyhlášení referenda uveřejněno.⁶ Oznámení o vyhlášení referenda musí být takto vyvěšeno až do ukončení hlasování v obci.

Oznámení o vyhlášení referenda musí být vyvěšeno v místnosti pro hlasování (§ 7 odst. 2) po celou dobu hlasování v obci.

Je-li referendum vyhlášeno současně v obou republikách (čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), koná se téhož dne na celém území České a Slovenské Federativní Republiky. Je-li referendum vyhlášeno v jedné republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), koná se téhož dne na celém území příslušné republiky. Prezident České a Slovenské Federativní Republiky může stanovit, že se referendum koná ve dvou dnech.

Referendum se koná v určený den od 7 do 22 hodin. Vyžadují-li to místní potřeby, může v České republice obecní rada nebo ve městech, která se člení na městské obvody nebo na městské části, obvodní nebo místní rada⁷ a ve Slovenské republice starosta obce nebo primátor města nebo ve městech, která se člení na městské části, starosta městské části⁸ (dále jen „příslušný orgán obce“) stanovit začátek referenda na dřívější hodinu.

Koná-li se referendum ve dvou dnech, začíná ve 14 hodin a končí ve 22 hodin prvního dne. Druhý den referendum začíná v 7 hodin a končí ve 14 hodin. Vyžadují-li to místní podmínky, může příslušný ográn obce stanovit začátek referenda na dřívější hodinu.

Pro hlasování (§ 20) a pro sčítání hlasů (§ 23) se vytvářejí v obcích okrsky pro konání referenda (dále jen „okrsek“).

Území okrsku a místnost pro hlasování v každém z nich určí příslušný orgán obce nejpozději do 5 dnů před posledním dnem lhůty k vytvoření orgánů pro referendum.

Pro vytváření okrsků jinak platí obdobně ustanovení příslušného volebního zákona o volebních okrscích s tím, že okrsek může zahrnovat až 2000 oprávněných občanů.

Pro sčítání hlasovacích lístků odevzdaných v okrscích se vytvářejí okresy pro konání referenda.

Okresy pro konání referenda tvoří území okresů podle předpisů o územním členění státu⁹ a dále území hlavního města České republiky a České a Slovenské Federativní Republiky Prahy (dále jen „hlavní město Praha“) podle stavu v den vyhlášení referenda.

Oprávněným občanům, kteří nebudou moci hlasovat v okrsku, kde jsou zapsáni do seznamu, vydá příslušný orgán obce na jejich žádost hlasovací průkaz a současně je z tohoto seznamu vyškrtne s poznámkou o vydání hlasovacího průkazu.

Hlasovací průkaz opravňuje k zápisu a k hlasování v jiném okrsku v té republice, v níž je okrsek uvedený v odstavci 1; účast při hlasování se oprávněnému občanovi vyznačí v jeho občanském průkazu nebo v jiném jeho průkazu, který občanský průkaz nahrazuje.

Pro organizaci referenda a zjišťování jeho výsledků se vytvářejí orgány pro referendum (dále jen „komise“), kterými jsou:

Členem komise může být jen oprávněný občan.

Člen komise se ujímá své funkce složením slibu tohoto znění: „Slibuji na svou čest, že budu svou funkci vykonávat svědomitě a nestranně a budu se přitom řídit zákony a jinými právními předpisy.“ Slib skládá člen komise tak, že se podepíše pod znění slibu, jež mu předloží osoba, která svolala první zasedání komise.

Komise je způsobilá se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. Usnesení je přijato, jestliže se pro ně vyslovila nadpoloviční většina přítomných členů. Dojde-li k rovnosti hlasů, návrh se považuje za zamítnutý.

Nemůže-li se člen komise jednání komise zúčastnit, nastoupí na jeho místo jeho náhradník. Osobu, která je místopředsedou komise ze zákona, může při výkonu této funkce zastupovat zaměstnanec jí řízeného úřadu, kterého určí.

Ústřední komise a okresní komise si k výpočetnímu zpracování vytvářejí odborné (sumarizační) útvary složené z pracovníků aparátu státní statistiky k tomuto účelu přidělených. Tito pracovníci skládají slib ve znění uvedeném v odstavci 3 a při plnění těchto úkolů jsou podřízeni předsedovi příslušné komise.

Každá politická strana a politické hnutí,¹⁰, které mají ve Federálním shromáždění poslanecký klub,¹¹ určí ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)], jednoho člena Federální komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení osobě, která svolá první zasedání Federální komise (odstavec 5).

Na prvním zasedání určí los z členů Federální komise jejího předsedu a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen Federální komise.

Dalšími místopředsedy Federální komise jsou ministr vnitra České a Slovenské Federativní Republiky a předseda Federálního statistického úřadu.

Místopředsedové Federální komise podle odstavce 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění organizačních a administrativních prací.

První zasedání Federální komise svolá ministr vnitra České a Slovenské Federativní republiky ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)].

Federální komise zejména:

Každá politická strana a politické hnutí,¹⁰ které mají v České národní radě nebo Slovenské národní radě poslanecký klub,¹² určí ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)] jednoho člena příslušné Ústřední komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení osobě, která svolá první zasedání Ústřední komise (odstavec 5).

Na prvním zasedání určí los z členů Ústřední komise jejího předsedu a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen Ústřední komise.

Dalšími místopředsedy Ústřední komise jsou ministr vnitra a předseda ústředního statistického orgánu příslušné republiky.

Místopředsedové podle odstavce 3 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 12 odst. 6 a pro organizační a administrativní práce.

První zasedání Ústřední komise svolá ministr vnitra příslušné republiky ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)].

Ústřední komise zejména:

Každá politická strana a politické hnutí,¹⁰ uvedené v § 14 odst. 1, může určit ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)] jednoho člena každé okresní komise a jeho náhradníka. Jejich jména a příjmení sdělí osobě, která svolá první zasedání okresní komise (odstavec 6).

Na prvním zasedání určí los z členů okresní komise jejího předsedu a prvního místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen okresní komise.

Okresní komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okresní komise takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1, jmenuje zbývající členy okresní komise přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu.

Dalšími místopředsedy okresní komise jsou přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, a ředitel příslušného okresního oddělení statistického úřadu, v hlavním městě Praze ředitel Městské správy Českého statistického úřadu.

Místopředsedové okresní komise podle odstavce 4 vyčlení ze zaměstnanců úřadů, které řídí, potřebný počet pracovníků pro zajištění úkolů podle § 12 odst. 6 a pro potřebné organizační a administrativní práce.

První zasedání okresní komise svolá přednosta příslušného okresního úřadu, v hlavním městě Praze tajemník magistrátního úřadu, ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda [§ 4 odst. 1 písm. e)].

Okresní komise zejména

Každá politická strana a politické hnutí¹⁰ zastoupené¹³ v obecním zastupitelstvu, ve městech, která se člení na městské obvody nebo městské části, v obvodním nebo místním zastupitelstvu, může určit ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda jednoho člena okrskové komise a jeho náhradníka a sdělí jejich jména a příjmení příslušnému orgánu obce.

Na prvním zasedání určí los z členů okrskové komise jejího předsedu a místopředsedu. Losování řídí nejstarší člen okrskové komise.

Okrsková komise musí mít nejméně 5 členů. Není-li okrsková komise takto vytvořena způsobem uvedeným v odstavci 1, jmenuje zbývající členy příslušný orgán obce.

Svolání prvního zasedání okrskové komise ve lhůtě stanovené v oznámení o vyhlášení referenda zajistí příslušný orgán obce.

Pracovníky pro potřebné organizační a administrativní práce zajistí příslušný orgán obce.

Okrsková komise zejména

Po otevření schránky pro hlasování vyloučí okrsková komise hlasovací lístky odevzdané bez úřední obálky. Po sečtení odevzdaných úředních obálek a při vynětí hlasovacích lístků z těchto obálek vyloučí případy neplatného hlasování (§ 21 odst. 1) a zjistí:

Jinak pro postup při sčítání hlasů okrskovou komisí platí přiměřeně ustanovení příslušných volebních zákonů o sčítání hlasů okrskovou volební komisí.

Okrsková komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o průběhu a výsledku hlasování, který podepíší předseda, místopředseda a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenávají.

V zápise okrskové komise o průběhu a výsledku hlasování musí být uvedeny:

K zápisu okrskové komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány, a usneseních, která k nim přijala.

Po podepsání obou stejnopisů zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové komise jedno vyhotovení zápisu odevzdá neprodleně okresní komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okrskové komise.

Okrsková komise zapečetí odevzdané hlasovací lístky, úřední obálky a seznamy pro hlasování a předá je spolu s ostatními doklady o hlasování do úschovy příslušnému orgánu obce.

Okresní komise vyhotoví ve dvojím stejnopisu zápis o výsledku hlasování v okrese, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

Okresní komise provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v okrese na základě zápisů o průběhu a výsledku hlasování odevzdaných okrskovými komisemi.

V zápisu okresní komise musí být uvedeny:

K zápisu okresní komise přiloží stručnou zprávu o obsahu stížností, které jí byly podány a usneseních, která k nim přijala, jakož i o případech porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.

Po podepsání obou stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v okrsku odevzdá předseda okresní komise jeden stejnopis zápisu neprodleně ústřední komisi příslušné republiky a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti okresní komise. Ostatní doklady o hlasování předá do úschovy příslušnému okresnímu úřadu.

Ústřední komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o výsledku hlasování v příslušné republice, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Ústřední komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

Ústřední komise přezkoumá zápisy okresních komisí a na jejich základě provádí sčítání a zjišťuje výsledky hlasování v rámci příslušné republiky.

V zápisu Ústřední komise uvede:

V zápisu Ústřední komise dále uvede stručný obsah stížností, které jí byly podány a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.

Po podepsání všech stejnopisů zápisu o výsledku hlasování v republice odevzdá předseda Ústřední komise jeden stejnopis zápisu neprodleně předsednictvu národní rady příslušné republiky. Jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, zašle dále neprodleně po jednom stejnopisu zápisu předsednictvu národní rady druhé republiky, předsednictvu Federálního shromáždění a prezidentovi České a Slovenské federativní Republiky. Jde-li o referendum vykonané podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, odevzdá neprodleně též čtyři stejnopisy zápisu o výsledku hlasování v republice Federální komisi a vyčká jejího pokynu k ukončení činnosti Ústřední komise. Dokumentaci o činnosti Ústřední komise předá její předseda do úschovy ministerstvu vnitra příslušné republiky.

Neprodleně po odeslání zápisu (odstavec 5) zveřejní Ústřední komise pro referendum České republiky prostřednictvím Československé tiskové kanceláře České republiky, nebo Ústřední komise pro referendum Slovenské republiky prostřednictvím Československé tiskové kanceláře Slovenské republiky, výsledky hlasování v příslušné republice [odstavec 3 písm. b), e), f), g)].

Federální komise vyhotoví v potřebném počtu stejnopisů zápis o výsledku hlasování v České a Slovenské Federativní Republice, který podepíší předseda, místopředsedové a ostatní členové Federální komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se poznamenají.

Federální komise přezkoumá zápisy Ústředních komisí republik a výsledek přezkoumání uvede v zápisu.

V zápisu Federální komise dále uvede stručný obsah stížností, které jí byly podány, a usnesení, která k nim přijala, jakož i případy porušení právních předpisů při přípravě a provádění referenda, nebyla-li zjištěná závada odstraněna.

Po podepsání všech stejnopisů zápisu Federální komise odevzdá její předseda jeden stejnopis zápisu spolu se zápisy Ústředních komisí obou republik neprodleně předsednictvu Federálního shromáždění a po jednom stejnopisu zápisu spolu se zápisy Ústředních komisí obou republik zašle předsednictvům národních rad obou republik a prezidentu České a Slovenské Federativní Republiky.

Neprodleně po podepsání zápisu (odstavec 4) Federální komise zveřejní prostřednictvím Československé tiskové kanceláře výsledky hlasování v České republice a ve Slovenské republice [(§ 26 odst. 3 písm. b), e), f), g)].

Všechny pomocné prostředky, zejména místnosti pro hlasování a potřeby pro ně, zajistí pro okrskové komise příslušné orgány obcí.

Pro okresní komise zajistí pomocné prostředky příslušný okresní úřad, v hlavním městě Praze magistrátní úřad.

Všechny státní orgány a orgány místní samosprávy jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto zákona.

Fyzické i právnické osoby podnikající v oboru polygrafické činnosti jsou povinny, v rozsahu odpovídajícím technickým možnostem jejich provozu, na žádost státních orgánů nebo orgánů místní samosprávy plnících úkoly podle tohoto zákona za úplatu zajistit, aby hlasovací lístky, legitimační lístky, hlasovací průkazy a všechny ostatní dokumenty potřebné pro referendum byly včas a řádně rozmnoženy. Nároky na náhradu škody vzniklé při plnění těchto úkolů nejsou tímto ustanovením dotčeny.

Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu federace. Federální ministerstvo financí stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly republikám a obcím.

Výdaje spojené s přípravou, provedením a zjišťováním výsledků referenda vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona se hradí ze státního rozpočtu republiky, v níž bylo referendum vyhlášeno. Ministerstvo financí příslušné republiky stanoví způsob úhrady výdajů, které vznikly obcím.

Výdaji podle odstavců 1 a 2 nejsou výdaje spojené s kampaní před referendem, s výjimkou úhrad za užívání telekomunikačního zařízení (§ 19 odst. 6).

Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v každé z republik (čl. 5 odst. 1 ústavního zákona) k předložené otázce „ano“ nebo vyslovila-li se „ne“.

Jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, je přijato rozhodnutí, vyslovila-li se nadpoloviční většina všech oprávněných občanů v příslušné republice (čl. 5 odst. 2 ústavního zákona) k předloženému návrhu „ano“ nebo vyslovila-li se „ne“.

Rozhodnutí podle odstavce 1 je výsledkem referenda ve smyslu čl. 6 odst. 1 ústavního zákona; má závaznost ústavního zákona Federálního shromáždění a nabývá účinnosti dnem vyhlášení rozhodnutí přijatého v referendu (§ 33 odst. 1) ve Sbírce zákonů.

Lhůta podle čl. 6 odst. 2 ústavního zákona se počítá ode dne, kdy rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2) bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů.

Za vykonané referendum ve smyslu čl. 5 odst. 5 ústavního zákona se považuje referendum, v němž bylo přijato rozhodnutí (odstavce 1, 2), jakož i referendum, v němž rozhodnutí nebylo přijato.

Rozhodnutí přijaté v referendu k zásadní otázce formy státoprávního uspořádání České a Slovenské Federativní republiky (čl. 1 odst. 1, čl. 3 odst. 1 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo Federálního shromáždění jako zákon Federálního shromáždění. Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:

Rozhodnutí přijaté v referendu o návrhu na vystoupení České republiky nebo Slovenské republiky z České a Slovenské Federativní Republiky (čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), vyhlásí předsednictvo národní rady příslušné republiky jako zákon národní rady. Vyhlášení v referendu přijatého rozhodnutí musí obsahovat tyto údaje:

Žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda (čl. 5 odst. 4 ústavního zákona) může být Ústavnímu soudu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „Ústavní soud“) podána po vyhlášení referenda (čl. 2 ústavního zákona); žádost mu musí být doručena do 10 dnů ode dne, kdy k porušení ústavního zákona došlo, nejpozději však do 10 dnů od podepsání zápisu Federální komise (§ 27), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 1 a čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo od podepsání zápisu Ústřední komise příslušné republiky (§ 26), jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 1 odst. 2 a čl. 3 odst. 2 ústavního zákona.

Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda, vyhlášeného podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, zašle předsednictvo Federálního shromáždění rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1.

Pokud žádost o přezkoumání ústavnosti postupu referenda, vyhlášeného podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, nebyla Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, zašle předsednictvo národní rady příslušné republiky rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 2) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů po uplynutí nejzazší lhůty podle odstavce 1.

Byla-li žádost o přezkomání ústavnosti postupu referenda Ústavnímu soudu doručena ve lhůtách podle odstavce 1, avšak Ústavní soud porušení ústavnosti postupu referenda nezjistil, zašle předsednictvo Federálního shromáždění, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 1 ústavního zákona, nebo předsednictvo národní rady příslušné republiky, jde-li o referendum vyhlášené podle čl. 3 odst. 2 ústavního zákona, rozhodnutí přijaté v referendu (§ 33 odst. 1, 2 ústavního zákona) k vyhlášení ve Sbírce zákonů (čl. 5 odst. 3 ústavního zákona) do 3 dnů od vyhlášení nálezu Ústavního soudu.

Federální ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem vnitra české republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky stanoví:

Federální statistický úřad v dohodě s federálním ministerstvem vnitra, ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem vnitra Slovenské republiky a v součinnosti s Českým statistickým úřadem a Slovenským statistickým úřadem vydá metodiku zpracování výsledků hlasování.

Je-li referendum vyhlášeno jen v České republice nebo jen ve Slovenské republice (čl. 3 odst. 2 ústavního zákona), náleží působnost podle odstavce 1 ministerstvu vnitra příslušné republiky, které jí vykonává v dohodě s federálním ministerstvem vnitra; působnost podle odstavce 2 náleží ústřednímu statistickému orgánu příslušné republiky, který ji vykonává v dohodě s ministerstvem vnitra příslušné republiky.