Účelem tohoto zákona je ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a výkonů (dále jen "zboží") proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování (dále jen "narušování").

Ochranu hospodářské soutěže proti nekalé soutěži upravují zvláštní předpisy.¹

Tento zákon se vztahuje na

Na svazy podnikatelů, komory, živnostenská společenstva a jiné formy sdružování podnikatelů (dále jen "sdružení podnikatelů"), pokud jejich činnost může ovlivňovat hospodářskou soutěž, se ustanovení tohoto zákona použijí obdobně.

Tento zákon se vztahuje i na činnost a jednání, k nimž došlo v cizině, pokud se jejich účinky projevují na tuzemském trhu.

Pokud z mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána, nevyplývá něco jiného, nevztahuje se tento zákon na jednání, jejichž účinky se projevují na zahraničním trhu.

Veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud ministerstvo pro hospodářskou soutěž (dále jen "ministerstvo") nepovolilo výjimku.

Zakázanými ve smyslu ustanovení odstavce 1 jsou zejména dohody, popřípadě jejich části, obsahující

Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část dohody, je neplatná jen tato její část, pokud z obsahu dohody nevyplývá, že ji nelze oddělit od ostatního obsahu.

Zákaz dohod podle odstavce 1 se nevztahuje na dohody, jejichž předmětem je

Dohody uvedené v odstavci 4 vyžadují ke své účinnosti schválení ministerstvem. V žádosti jsou soutěžitelé povinni uvést důvody pro schválení a přiložit návrh dohody. Ministerstvo může schválení odepřít, jsou-li dány skutečnosti, které by odůvodňovaly odepření udělení výjimky podle § 5 odst. 3. Schválení platí za udělené, jestliže ministerstvo do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla dohoda doručena, nesdělí písemně, že s dohodou nesouhlasí.

Dohody o převodu práv nebo o poskytnutí licencí na vynálezy, průmyslové vzory, ochranné známky, obchodní jména, topografie polovodičových výrobků, užitné vzory a chráněné odrůdy rostlin nebo plemena zvířat nebo části dohod jsou ve smyslu § 3 odst. 1 neplatné, jestliže nabyvatelům ukládají v hospodářském styku omezení, která přesahují předmět a rozsah průmyslové právní ochrany těchto předmětů. Totéž platí pro dohody o poskytnutí práv k dílům a výkonům chráněným podle zákona o právu autorském.²

Neplatnost podle odstavce 1 se nevztahuje zejména na

Ustanovení odstavců 1 a 2 se použijí obdobně na převod nebo poskytnutí licencí na nechráněné předměty průmyslového vlastnictví a na výrobní nebo obchodní tajemství.

Soutěžitelé mohou požádat ministerstvo o povolení výjimky z neplatnosti podle § 3 a 4. V žádosti jsou povinni uvést její důvody a přiložit návrh dohody.

Na základě žádosti může ministerstvo povolit na určitou dobu, kterou stanoví, výjimku ze zákazu dohody, jestliže omezení soutěže, ke kterému by výjimka vedla, je potřebné z důvodu veřejného zájmu, zejména při výrobě zboží nebo pro podporu technického a hospodářského rozvoje. Výjimka ze zákazu nesmí překračovat meze nezbytné pro uspokojení veřejného zájmu, přičemž je třeba brát zvláštní zřetel na zájmy spotřebitelů.

Za podmínek podle odstavce 2 povolí ministerstvo výjimku ze zákazu, jestliže

Dohoda, pro kterou byla výjimka povolena, nabývá platnosti dnem uvedeným v rozhodnutí ministerstva, který nesmí předcházet dni, kdy došlo k podání žádosti o udělení výjimky.

se podstatně změnily podmínky, které byly pro její povolení rozhodující,

účastníci dohody jednají v rozporu se stanovenými podmínkami a příkazy při udělení výjimky, nebo jestliže povolené výjimky zneužívají.

Ke spojování podniků soutěžitelů dochází

Za spojování podniků podle tohoto zákona se považuje i jednání, kdy jedna nebo více osob, které již kontrolují jeden podnik, získají přímou nebo nepřímou kontrolu nad celkem nebo podstatnou částí jiného podniku, zejména

Za spojení podniků podle odstavce 2 se nepovažuje, jestliže banky nebo jiní soutěžitelé, jejichž podnikání zahrnuje obchodování s cennými papíry, získají přechodně podíly jiného soutěžitele za účelem jejich prodeje.

Získá-li soutěžitel sám nebo v dohodě s jinými soutěžiteli takové postavení na relevantním trhu, že není vystaven soutěži vůbec (monopolní postavení), popřípadě není vystaven soutěži podstatné (dominantní postavení), je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit ministerstvu.

Dominantní postavení na trhu má soutěžitel, který dodávkami na relevantním trhu zajišťuje v období kalendářního roku nejméně 30 % dodávek shodného, porovnatelného nebo vzájemně zastupitelného zboží.

Monopolní nebo dominantní postavení nesmí být soutěžitelem zneužíváno na újmu jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů, ani na úkor veřejného zájmu. Zneužitím je zejména

Do působnosti ministerstva náleží

V nezbytných případech, jestliže soutěžitelé, kteří mají dominantní nebo monopolní postavení na trhu daného zboží, závažným způsobem narušují hospodářskou soutěž, může ministerstvo podle odstavce 1 písm. e) uložit zejména povinnost k převodu části podniku soutěžitele nebo rozdělení soutěžitele, je-li soutěžitel právnickou osobou; § 69 obchodního zákoníku se použije obdobně.

Účastníkem řízení je soutěžitel, o jehož právech nebo povinnostech stanovených tímto zákonem má být v řízení rozhodnuto.

Účastník řízení se může dát v řízení na základě plné moci zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V téže věci může mít současně jen jednoho zvoleného zástupce.

V případech, kdy v souvislosti s provedením správního úkonu zvláštní předpis ukládá povinnost zaplatit správní poplatek, náležitostí podání je i doklad o jeho zaplacení.

Nevyhoví-li účastník řízení ve stanovení lhůtě výzvě ministerstva k odstranění nedostatků podání, ministerstvo úkon neprovede, případně započaté řízení zastaví.

Soutěžitelé jsou povinni poskytovat ministerstvu úplně, správně, pravdivě a včas všechny požadované podklady a informace a umožnit jejich prověření. Dále jsou povinni umožnit pracovníkům ministerstva a jiným pověřeným osobám vstup do objektů, místností a ostatních prostor, které jsou předmětem nebo místem zjišťování nebo prověřování.

Jeví-li se to z povahy věci potřebné, ministerstvo rozhodne na základě nařízeného ústního jednání. Vždy však musí být účastníkům před rozhodnutím dána možnost, aby se k předmětu řízení a výsledkům šetření, které ministerstvo ve věci provedlo, vyjádřili. Ministerstvo je povinno učinit opatření, aby nahlédnutím do spisu nebylo porušeno obchodní tajemství.³

V řízení podle předchozích odstavců může ministerstvo vydat předběžné opatření, jímž upraví prozatímně právní vztahy na dobu do konečného rozhodnutí, jestliže to je k zajištění oprávněných zájmů třeba, nebo byl-li by výkon konečného rozhodnutí jinak zmařen či vážně ohrožen.

Není-li stanoveno jinak, postupuje se v řízení u ministerstva podle ustanovení správního řádu.⁴

Soutěžitelům, kteří neposkytnou ministerstvu ve stanovené lhůtě, požadované podklady nebo pravdivé informace, případně neumožní jejich prověření podle § 12 odst. 5, může ministerstvo uložit pokutu do výše 300000 Kč.

Tomu, kdo se bez závažných důvodů nedostaví k nařízenému ústnímu jednání podle § 12 odst. 6 nebo jinak ztěžuje postup řízení, může ministerstvo uložit pokutu do výše 100000 Kč.

Za nesplnění vykonatelného rozhodnutí ministerstva může ministerstvo uložit pokutu do výše 1000000 Kč.

Ministerstvo je oprávněno za porušení ostatních uvedených v tomto zákoně uložit soutěžitelům pokutu až do výše 10000000 Kč nebo do výše 10% z čistého obratu za poslední ukončený kalendářní rok. Jestliže je prokázán majetkový prospěch soutěžitele v důsledku porušení povinností podle tohoto zákona, uloží se mu pokuta nejméně ve výši tohoto prospěchu.

Pokuty podle předchozích odstavců může ministerstvo uložit do jednoho roku od zjištění porušení povinností, nejpozději však do tří let následujících po roce, ve kterém byla tato povinnost porušena. Uložení pokuty podle tohoto zákona nevylučuje trestní odpovědnost podle zvláštního zákona.⁵

Pokuty podle tohoto zákona lze uložit opakovaně, a to nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy mělo být splněno vykonatelné rozhodnutí.

Vybíráním pokut se pověřuje ministerstvo. Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

Ti, jejichž práva byla nedovoleným omezením soutěže porušena, mohou vůči rušiteli požadovat, aby se zdržel jednání, odstranil závadný stav, poskytl přiměřené zadostiučinění, nahradil škodu a vydal neoprávněný majetkový prospěch. Pro uplatňování těchto nároků platí ustanovení občanskoprávních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Jakmile bylo zahájeno řízení ve sporu o zdržení se jednání nebo o odstranění závadného stavu anebo bylo pravomocně skončeno, nejsou žaloby dalších oprávněných osob pro tytéž nároky z téhož jednání přípustny; to není na újmu práva těchto dalších osob připojit se k probíhajícímu sporu podle obecných ustanovení jako vedlejší účastníci. Pravomocné rozsudky o těchto nárocích k žalobě jednoho oprávněného jsou závazné i pro další oprávněné.

Soud může účastníku, jehož návrhu bylo vyhověno v rozsudku přiznat právo uveřejnit rozsudek a to na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob zveřejnění. O nákladech řízení platí příslušná ustanovení občanského soudního řádu.⁶

Orgány státní správy a orgány územních samosprávných celků nesmějí vlastními opatřeními, zjevnou podporou nebo jinými způsoby omezit nebo vyloučit hospodářskou soutěž.

Dozor nad dodržováním povinností podle odstavce 1 vykonává ministerstvo. Na základě důkazů a rozborů výsledků může požadovat od orgánů státní správy nebo od orgánů územních samosprávných celků nápravu.

Orgány státní správy jsou povinny při převodu státního majetku včetně převodu na státní akciovou společnost stanovit konkrétní podmínky, při jejichž splnění dojde ke zrušení monopolního postavení dosavadního soutěžitele nebo se vyloučí vznik monopolního postavení nově vznikajících soutěžitelů. U nově vznikajících soutěžitelů, u nichž lze předpokládat, že jejich podíl na trhu překročí hranici stanovenou v § 9 odst. 2, zabezpečí orgány státní správy zpracování rozboru zahrnujícího zejména

Orgány státní správy jsou povinny předložit rozbory k vyjádření ministerstvu. V případě nesouhlasu orgánu státní správy s vyjádřením ministerstvu rozhodne věc na návrh orgánu státní správy vláda.

Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na

Příslušné orgány územních samosprávných celků jsou povinny při rozdělení soutěžitelů zabezpečit, aby pro regionální nebo lokální trh vzniklo soutěžní prostředí, zejména aby ani jeden ze soutěžitelů nepřesáhl podíl na trhu podle § 9 odst. 2. Totéž platí pro případy, kdy nevydražené soutěžitele přejdou do majetku územního samosprávného celku.

Jestliže orgány územních samosprávných celků nedodrží v jednotlivých případech ustanovení podle odstavce 1, předloží ministerstvu návrh opatření k nápravě stavu, která budou provedena nejpozději do dvou let.

Ustanovení odstavce 2 nelze použít na služby, u nichž občané výběr dodavatele nemohou ovlivnit vzhl edem k dopravním vzdálenostem ve vztahu k neúměrnému času a vlastním nákladům na dopravu. V těchto případech se postupuje vůči jednotlivým soutěžitelům podle § 19 odst. 1.

Dohody podle § 3, 4 a 8 uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona jsou soutěžitelé povinni ohlásit do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému ministerstvu, který rozhodne o jejich platnosti, popřípadě o udělení výjimky.

Soutěžitel, který získal před nabytím účinnosti tohoto zákona monopolní nebo dominantní postavení na trhu, je povinen tuto skutečnost ohlásit do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona příslušnému ministerstvu.

Nedodržení povinností podle odstavců 1 a 2 se považuje za nedodržení povinností s důsledky podle § 14.