je bezúhonný,

splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon funkce, do které má být ustanoven; výjimku lze učinit pouze na základě rozhodnutí ministra,

je fyzicky, zdravotně a duševně způsobilý pro výkon služby,

vykonal základní nebo náhradní vojenskou službu, pokud podléhá branné povinnosti,

úspěšně absolvoval přijímací řízení.

Přijímací řízení je zahájeno doručením písemné žádosti občana.

V přijímacím řízení služební funkcionář zejména ověří, zda občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, splňuje podmínky stanovené v § 3, a shromáždí k tomu potřebné podklady.

Služební funkcionář je povinen seznámit občana, který se uchází o přijetí do služebního poměru, se základními povinnostmi vyplývajícími ze služebního poměru, zejména s podmínkami služby, a s hmotným zabezpečením, a předat mu o těchto skutečnostech písemnou informaci.

Občan, který se uchází o přijetí do služebního poměru, musí být o výsledku přijímacího řízení písemně vyrozuměn bezodkladně po rozhodnutí o jeho žádosti, nejdéle však do šesti měsíců ode dne, kdy doručil žádost o přijetí do služebního poměru.

Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo") stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o přijímacím řízení do služebního poměru.

Služební poměr se zakládá rozhodnutím služebního funkcionáře. Rozhodnutí o přijetí do služebního poměru musí obsahovat

Služební poměr vzniká dnem určeným v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

Služební poměr nevznikne, jestliže občan nenastoupí bez závažného důvodu službu v den určený v rozhodnutí o přijetí do služebního poměru.

Policista skládá při nástupu do služby služební přísahu.

Služební přísaha zní:

"Slibuji, že budu čestným, statečným a ukázněným příslušníkem Policie České republiky. Své síly a schopnosti vynaložím ve prospěch společnosti tak, abych chránil práva občanů, veřejný pořádek a bezpečnost a ústavní zřízení České republiky, a to i s nasazením vlastního života. Při plnění svých služebních povinností se budu vždy řídit ústavou a zákony a v souladu s nimi i rozkazy a pokyny svých nadřízených. Tak přísahám."

Odmítne-li policista složit služební přísahu, skončí jeho služební poměr dnem, kdy k odmítnutí došlo.

Zkušební doba může být stanovena nejdéle na 12 měsíců.

Stanovenou zkušební dobu může služební funkcionář se souhlasem policisty zkrátit, dosahuje-li policista v průběhu zkušební doby velmi dobrých výsledků při výkonu služby; toto zkrácení však nesmí překročit polovinu stanovené zkušební doby.

Ve zkušební době nesmí být policista zařazen do samostatného výkonu služby bezpečnostní povahy.

praporčické: rotný, strážmistr, nadstrážmistr, podpraporčík, praporčík, nadpraporčík,

důstojnické: podporučík, poručík, nadporučík, kapitán, major, podplukovník, plukovník,

generálské: generálmajor, generálporučík, generálplukovník.

Při přijetí do služebního poměru je policista jmenován do hodnosti rotného; má-li úplné střední nebo úplné střední odborné nebo vyšší odborné vzdělání (dále jen "úplné střední vzdělání"), je jmenován do hodnosti strážmistra, a má-li vysokoškolské vzdělání, do hodnosti podporučíka.

Po uplynutí zkušební doby je policista povýšen do hodnosti strážmistra a má-li úplné střední vzdělání, do hodnosti nadstrážmistra; má-li vysokoškolské vzdělání, je povýšen nebo jmenován do hodnosti poručíka.

Policista má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li současně tyto podmínky:

Policista v praporčické hodnosti má nárok na

podmínky, za nichž mohou být policisté, kteří dosáhli vysokoškolského vzdělání, jmenováni při přijetí do služebního pomru do hodnosti poručíka nebo do hodnosti vyšší a po uplynutí zkušební doby povýšeni do hodnosti nadporučíka nebo do hodnosti vyšší,

podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl ve služebním poměru a dobu výsluhy let v hodnosti.

Policistovi lze propůjčit jinou hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž je pověřen; propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.

Praporčické a důstojnické hodnosti propůjčují služební funkcionáři.

Služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru policistů.

Služební hodnocení spočívá v posouzení plnění služebních povinností, odborné a zdravotní způsobilosti policisty pro další výkon funkce nebo služby. S obsahem služebního hodnocení musí být hodnocený policista seznámen.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o služebním hodnocení.

O ustanovování policistů do volných funkcí rozhodují služební funkcionáři na základě služebního hodnocení.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem funkce, které se obsazují výběrovým řízením, způsob provádění výběrového řízení, jeho náležitosti a průběh.

Policista musí být převeden na jinou funkci

Policista může být převeden na jinou funkci, vykazuje-li bez viny služebních funkcionářů soustavně neuspokojivé výsledky ve výkonu služby, ačkoliv na ně byl v posledních 12 měsících písemně upozorněn a nedostatky v přiměřené době, která mu k tomu byla stanovena, neodstranil.

Převedení na jinou funkci se provede odvoláním policisty z dosavadní funkce a jeho ustanovením do jiné funkce v témže druhu služby ¹ a není-li to možné, v jiném druhu služby. Z dosavadní funkce se policista též odvolá, má-li být ustanoven do vyšší funkce.

Policista může být převeden na jinou funkci též, jestliže se tak služební funkcionář s policistou dohodne.

Policistovi, který byl převeden na jinou funkci podle odstavce 1 písmene a) nebo b), náleží dosavadní funkční plat ještě po dobu šesti měsíců, jestliže je to pro něj výhodnější.

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může být policista přeložen k výkonu funkce, do které byl ustanoven, do jiného místa služebního působiště na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok; opětovně může být přeložen až po uplynutí dvou let od skončení posledního přeložení. Jestliže s tím policista písemně souhlasí, může být přeložen do jiného místa služebního působiště i na delší dobu, popřípadě opětovně přeložen i před uplynutím doby dvou let od skončení posledního přeložení.

Policista může být trvale přeložen do jiného místa služebního působiště, jestliže o to požádá.

Policista může být pověřen na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu jednoho roku, zastupováním jiného policisty v jeho funkci.

Policista může být v důležitém zájmu služby pověřen výkonem funkce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na jeden rok.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o zastupování ve funkci a o pověření výkonem funkce.

Policista může být vyslán na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na jeden rok, na služební cestu; na dobu delší lze tak učinit jen s jeho souhlasem.

Policista může být k získání potřebných zkušeností nebo praxe vyslán na studijní pobyt, k němuž je potřeba jeho souhlasu.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o vyslání na služební cestu a na studijní pobyt.

činné zálohy,

zálohy pro policisty studující na školách,

zálohy pro přechodně nezařazené policisty,

neplacené zálohy.

Do činné zálohy se zařazují policisté, kteří byli

Policista musí být po vynětí z činné zálohy ustanoven do funkce stejné úrovně.

Stane-li se policista důvodně podezřelým, že porušil služební povinnost zvlášť závažným způsobem nebo že se dopustil trestného činu, a jeho další ponechání ve výkonu služby by ohrožovalo důležitý zájem služby nebo průběh prošetřování jeho činu, může být rozhodnutím služebního funkcionáře dočasně zproštěn výkonu služby.

Policistu lze zprostit výkonu služby podle odstavce 1 jen na dobu nezbytně nutnou pro objasnění jeho jednání, nejdéle však na dobu tří měsíců; tuto dobu může výjimečně prodloužit ministr, nejdéle však o další tři měsíce. V případě, že je proti policistovi vedeno trestní řízení, lze ho zprostit výkonu služby do pravomocného skončení trestního řízení.

Policistovi, který byl zproštěn výkonu služby, náleží ode dne zproštění 50 % služebního příjmu, nejméně však ve výši minimální mzdy stanovené zvláštními předpisy. ² Tato část služebního příjmu se zvyšuje o 10 % služebního příjmu na každou vyživovanou osobu, nejvíce však do výše 80 % služebního příjmu.

Pominou-li důvody, pro které byl policista zproštěn výkonu služby, služební funkcionář rozhodnutí o zproštění výkonu služby zruší. Skončí-li zproštění výkonu služby, doplatí se policistovi rozdíl, o který byl jeho služební příjem zkrácen; to neplatí, bylo-li jednání, pro které byl policista zproštěn výkonu služby, úmyslným trestným činem, za který byl pravomocně odsouzen, nebo byl-li pro jednání, pro něž byl zproštěn výkonu služby, propuštěn ze služebního poměru.

Policista je povinen

Domnívá-li se policista, že rozkaz jeho nadřízeného je v rozporu s obecně závazným právním předpisem, je povinen nadřízeného na to upozornit; trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je policista povinen jej splnit. Policista je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí bez zbytečného odkladu vyššímu nadřízenému.

organizovat, řídit, kontrolovat a hodnotit výkon služby svých podřízených,

zabezpečovat, aby policisté byli pro výkon služby náležitě vycvičeni a vyškoleni,

vytvářet příznivé podmínky pro výkon služby,

oceňovat záslužné činy a příkladné plnění služebních povinností a vyvozovat důsledky z porušování služebních povinností.

písemná pochvala,

peněžitý nebo jiný dar,

mimořádné povýšení nebo jmenování do důstojnické hodnosti.

Kázeňským přestupkem je zaviněné porušení základních povinností policisty, pokud nejde o trestný čin.

Jako kázeňský přestupek se vyřizuje též jednání policisty, které má znaky přestupku, pokud to stanoví zvláštní předpis. ³

písemná důtka,

snížení funkčního platu až o 15 % na dobu nejvýše tří měsíců,

snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku,

zákaz činnosti,

propadnutí věci.

Postačí-li k nápravě policisty a k obnovení služební kázně vytknutí méně závažného jednání, které má znaky kázeňského přestupku nebo přestupku, kázeňský trest se neuloží.

Kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit policistovi v hodnosti rotného, podporučíka nebo generálmajora.

Kázeňský trest snížení funkčního platu a kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nelze uložit společně.

Kázeňský trest zákazu činnosti a propadnutí věci lze uložit jen za jednání mající znaky přestupku a pouze za podmínek stanovených zvláštním předpisem. ³

Kázeňský trest zákazu činnosti se vykoná i tehdy, jestliže policistovi, kterému byl tento kázeňský trest uložen, skončil služební poměr.

Služební funkcionář, který uložil kázeňský trest snížení hodnosti o jeden stupeň nebo kázeňský trest zákazu činnosti, může rozhodnout o upuštění od výkonu zbytku tohoto trestu, nejdříve však po uplynutí jedné poloviny uloženého trestu.

Před uložením kázeňského trestu musí být úplně a přesně zjištěn skutkový stav. Policistovi musí být před uložením kázeňského trestu dána možnost se k věci vyjádřit, navrhovat důkazy a hájit se. Služební funkcionář musí vyslechnout též toho, kdo podal podnět.

Při rozhodování o uložení kázeňského trestu se přihlíží k povaze protiprávního jednání, k okolnostem, za nichž bylo spácháno, k míře zavinění a k druhu a množství dosud nezahlazených kázeňských trestů.

Za jednání mající znaky přestupku ublížení na cti a přestupků ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití nebo proti majetku spáchané mezi blízkými osobami může být uložen kázeňský trest jen tehdy, podala-li podnět postižená osoba nebo její zákonný zástupce anebo opatrovník; jde-li o přestupek ublížení na cti, může být kázeňský trest uložen teprve po neúspěšném pokusu o smír ublíženého na cti a policisty.

O způsobu vyřízení jednání uvedeného v odstavci 3 vyrozumí služební funkcionář osobu, která podala podnět.

Uplatnil-li ten, komu byla jednáním majícím znaky přestupku způsobena majetková škoda, nárok na její náhradu, působí služební funkcionář na policistu, který škodu způsobil, aby ji dobrovolně uhradil. Jestliže škoda nebude dobrovolně uhrazena, odkáže poškozeného s nárokem na náhradu škody na soud nebo na jiný příslušný orgán.

Za kázeňský přestupek lze kázeňský trest uložit nejdříve 24 hodin po jeho spáchání, nejpozději však do 60 dnů ode dne, kdy se o jeho spáchání dověděl příslušný služební funkcionář. Je-li jednání policisty, v němž lze spatřovat naplnění skutkové podstaty kázeňského přestupku, předmětem šetření jiného orgánu, počíná lhůta 60 dnů pro uložení kázeňského trestu dnem, kdy se příslušný služební funkcionář dověděl o výsledku tohoto šetření, a dopustil-li se policista kázeňského přestupku v cizině, dnem následujícím po dni návratu policisty z ciziny. Za kázeňský přestupek lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.

Za jednání mající znaky přestupku lze uložit kázeňský trest do jednoho roku ode dne jeho spáchání.

Kázeňský trest nelze uložit, byl-li policista za týž skutek již pravomocně odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení.

Kázeňský trest nelze uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie.

Kázeňské tresty promíjí ministr.

Nedopustil-li se policista během jednoho roku od pravomocného uložení kázeňského trestu dalšího kázeňského přestupku, kázeňský trest se zahlazuje a policista se posuzuje, jako by mu kázeňský trest nebyl uložen. Jestliže kázeňský trest zákazu činnosti neskončil v této době, zahlazuje se jeho vykonáním.

Služební funkcionář může i před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 rozhodnout o zahlazení kázeňského trestu, jestliže policista výkonem služby a chováním prokázal, že si toho zasluhuje a jestliže byl kázeňský trest vykonán, bylo upuštěno od výkonu jeho zbytku nebo byl prominut.

Při projednávání jednání, které má znaky přestupku, se postupuje podle zvláštního předpisu, ³ jde-li o

Jestliže se policistovi ukládá za jednání mající znaky přestupku kázeňský trest snížení funkčního platu, nesmí jeho úhrnná výše překročit horní hranici pokuty, která je za toto jednání stanovena zvláštním předpisem.

Délka základní doby služby v týdnu se řídí obecně závaznými právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.

Služební funkcionář může stanovit policistovi kratší dobu služby v týdnu nebo ji jinak vhodně upravit, jestliže o to policista požádá ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů a nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

Základní doba služby v týdnu se rozvrhuje zpravidla na pět dnů služby tak, aby dny nepřetržitého odpočinku v týdnu připadaly pokud možno na sobotu a neděli. Pokud to povaha služby vyžaduje, může být služba rozvržena nerovnoměrně; průměrná doba služby v týdnu nesmí přitom v určitém období, zpravidla čtyřtýdenním, přesahovat hranici stanovenou pro délku základní doby služby v týdnu.

O rozvržení základní doby služby v týdnu rozhoduje příslušný služební funkcionář, stanoví též začátek a konec doby služby v jednotlivých dnech; doba nepřetržité služby může přitom činit nejvýše 24 hodin.

Ministerstvo může stanovit obecně závazným právním předpisem podmínky, za nichž může být základní doba služby v týdnu rozvržena jinak, než podle předchozích odstavců; vždy však musí být nejdéle za dvouměsíční období dodržena průměrná doba služby v týdnu podle odstavce 1.

Policista má nejdéle po každých pěti hodinách nepřetržitého výkonu služby nárok na přestávku na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Jde-li o službu, jejíž výkon nemůže být přerušen, musí být policistovi i bez přerušení výkonu služby zajištěna přiměřená doba na jídlo a oddech.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, v jakém rozsahu se přestávky na jídlo a oddech započítávají do základní doby služby v týdnu.

Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, je policista povinen konat službu nad základní dobu služby v týdnu.

Při službě konané nad základní dobu služby v týdnu lze v mimořádných případech nepřetržitý odpočinek mezi dvěma službami zkrátit až na šest hodin; nepřetržitý odpočinek v týdnu však musí vždy činit nejméně 24 hodin.

Nocí se rozumí doba od 22 hodin do 6 hodin.

Policistovi lze v důležitém zájmu služby nařídit služební pohotovost.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nařizování služební pohotovosti.

Policista má nárok na dovolenou za kalendářní rok, jestliže v něm vykonával službu alespoň 60 dní.

Za kalendářní rok, v němž vznikl nebo skončil služební poměr, náleží policistovi poměrná část dovolené.

Ministerstvo stanoví obecně závazným předpisem, které doby se posuzují jako doba výkonu služby.

Základní výměra dovolené činí 37 kalendářních dnů.

Poměrná část dovolené se určí tak, že za každý kalendářní měsíc trvání služebního poměru v kalendářním roce náleží jedna dvanáctina dovolené. Vznikne-li služební poměr nejpozději 15. den v měsíci, náleží policistovi poměrná část dovolené i za tento kalendářní měsíc; za kalendářní měsíc, v němž služební poměr skončil, náleží policistovi poměrná část dovolené, jen jestliže v tomto měsíci trval služební poměr déle než 15 dnů.

Dovolená se čerpá zpravidla vcelku; poskytuje-li se v částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 14 kalendářních dnů, pokud se služební funkcionář s policistou nedohodne jinak.

Dovolenou lze policistovi poskytnout ještě před splněním podmínky stanovené v § 46 odst. 1. Jestliže však policista do konce kalendářního roku tuto podmínku nesplní, je povinen vrátit služební příjem, který mu byl vyplacen za dobu dovolené, na kterou mu nevznikl nárok.

Nástup dovolené určuje služební funkcionář, a to s přihlédnutím k zájmům služby i k oprávněným požadavkům policisty. Den nástupu dovolené musí být policistovi oznámen nejméně 15 dnů předem; tato lhůta může být zkrácena, jestliže s tím policista souhlasí.

Nástup dovolené je nutno určit tak, aby ji policista mohl vyčerpat do konce kalendářního roku. Jestliže policista ze služebních důvodů nebo pro důležité osobní překážky ve službě nemohl dovolenou v kalendářním roce vyčerpat, je příslušný služební funkcionář povinen poskytnout mu ji tak, aby ji vyčerpal nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Služební funkcionář je však povinen určit policistovi čerpání alespoň 14 dnů v kalendářním roce, pokud mu na ně vznikl nárok.

Služební funkcionář nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je policista uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu, po kterou je policistka na mateřské dovolené. Na dobu, kdy policista nemůže pro důležité osobní překážky konat službu, může služební funkcionář určit policistovi čerpání dovolené jen na jeho žádost.

Čerpá-li dovolenou policista s dobou služby rozvrženou nerovnoměrně, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru.

Vyžaduje-li to zájem služby, může služební funkcionář změnit policistovi původně určený nástup dovolené nebo ho odvolat z dovolené; policie je povinna nahradit policistovi újmu, kterou bez svého zavinění utrpěl v souvislosti se změnou původně určeného nástupu dovolené nebo v souvislosti s odvoláním z dovolené.

Je-li policista v době dovolené uznán neschopným služby pro nemoc nebo úraz nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské dovolené.

Připadne-li v době dovolené policisty svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se do dovolené.

Policista má za dobu dovolené nárok na služební příjem. Na žádost policisty mu musí být služební příjem, splatný během dovolené, vyplacen již před nástupem dovolené.

Policistovi náleží za nevyčerpanou dovolenou nebo za její poměrnou část náhrada ve výši služebního příjmu odpovídajícího době nevyčerpané základní výměry dovolené, pokud dovolenou nebo její poměrnou část nemohl vyčerpat ani do konce následujícího kalendářního roku.

Policista, který vykonává po celý kalendářní rok zdraví škodlivou nebo zvlášť obtížnou službu, má nárok též na dodatkovou dovolenou v délce sedmi kalendářních dnů. Vykonává-li policista tuto službu jen po část kalendářního roku, náleží mu poměrná část dodatkové dovolené.

Za dodatkovou dovolenou nelze poskytnout náhradu podle § 50 odst. 2; tato dovolená musí být vždy vyčerpána, a to přednostně. To neplatí v případě, kdy dodatková dovolená nemohla být vyčerpána z důvodu neschopnosti policisty ke službě pro nemoc nebo úraz.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, která služba je zdraví škodlivá nebo zvlášť obtížná.

Jestliže policista nemůže pro překážky z důvodu obecného zájmu nebo pro důležité osobní překážky konat službu, má nárok na udělení služebního volna.

Policista, kterému bylo poskytnuto služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu má nárok na služební příjem, pokud mu nebyla poskytnuta odměna nebo vyplacena náhrada služebního příjmu podle zvláštních předpisů.

Policistovi, který byl vyslán k dennímu studiu kratšímu 12 měsíců, náleží studijní volno.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, ve kterých případech a v jakém rozsahu se poskytuje služební volno pro překážky z důvodu obecného zájmu a pro důležité osobní překážky, v jakém rozsahu se poskytuje studijní volno a v jakém rozsahu náleží služební příjem po dobu služebního a studijního volna.

Policistovi se poskytne služební volno bez nároku na služební příjem po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění nebo rodičovský příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře.

Policistovi může být poskytnuto služební volno bez nároku na služební příjem, jestliže o to požádá.

Policista má nárok na tyto náležitosti

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky podmínky nároku na jednotlivé druhy náležitostí podle odstavce 1 písm. b) a c), jejich výši, výplatní termíny a další podrobnosti.

Policistovi náleží náhrada cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které mu vzniknou při plnění služebních povinností; rovněž mu náleží náhrada za používání vlastních předmětů potřebných pro výkon služby, jestliže jich používá se souhlasem služebního funkcionáře.

Ministerstvo stanoví po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a ministerstvem financí České republiky obecně závazným právním předpisem výši náhrad podle odstavce 1 a podrobnosti o jejich poskytování.

Policie vytváří policistům podmínky pro řádný, hospodárný a pokud možno bezpečný výkon služby.

Policie je zejména povinna

Policie může pro plnění povinností podle odstavce 2 písm. a) zřizovat a udržovat zdravotnická zařízení, včetně zařízení lázeňských.

Policie může s policistou uzavřít dohodu, kterou se policie zavazuje umožnit policistovi rozšíření nebo zvýšení vzdělání a policista se zavazuje setrvat po skončení studia po určitou dobu ve služebním poměru nebo uhradit policii náklady spojené s rozšířením nebo zvýšením vzdělání nebo jejich část. Policie se může s policistou též dohodnout, že policista uhradí policii náklady vynaložené na rozšíření nebo zvýšení jeho vzdělání, jestliže jeho služební poměr skončí ztrátou hodnosti anebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. c), d) nebo e) před dokončením studia k rozšíření nebo zvýšení vzdělání.

Dohoda podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a musí obsahovat

Povinnost úhrady nákladů se poměrně sníží nesplní-li policista svůj závazek jen zčásti.

Povinnost úhrady nákladů zaniká, jestliže služební poměr skončil propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a) a

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o sjednávání dohod o rozšíření nebo zvýšení vzdělání; stanoví též rozsah nákladů a výši úhrady, které lze na policistovi požadovat, a může stanovit, ve kterých případech a v jakém rozsahu lze policistovi úhradu nákladů prominout.

Vymezenému okruhu policistů se poskytuje k upevnění jejich tělesného a duševního zdraví preventivní rehabilitace v délce 14 kalendářních dnů v roce.

Policistům lze poskytnout na základě lékařského doporučení preventivní rehabilitaci v délce 14 dnů v kalendářním roce formou lázeňské léčby spojené s částí dovolené.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem okruh policistů, kterým se poskytuje preventivní rehabilitace, podmínky pro poskytování preventivní rehabilitace a způsob jejího provádění.

Policistka nesmí být ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon je pro ni fyzicky nepřiměřený, škodí jejímu organismu nebo ohrožuje její mateřské poslání.

Těhotná policistka nesmí být rovněž ustanovena do funkce ani zařazována do služeb, jejichž výkon podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství; to platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu.

Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem po projednání s ministerstvem zdravotnictví České republiky funkce a služby zakázané všem policistkám, těhotným policistkám a matkám do konce devátého měsíce po porodu.

Vykonává-li těhotná policistka funkci, jejíž výkon je těhotné policistce zakázán nebo podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je služební funkcionář povinen převést ji dočasně na funkci, která je pro ni vhodná. To platí obdobně o matce do konce devátého měsíce po porodu a o policistce, která kojí.

Dosahuje-li policistka ve funkci, na kterou byla převedena, bez svého zavinění nižšího služebního příjmu, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle předpisů o nemocenském pojištění. ⁶

Služební funkcionář je povinen při zařazování do služby přihlížet též k potřebám osamělé policistky nebo osamělého policisty, kteří pečují o dítě mladší než 15 let.

Služební funkcionář stanoví osamělé policistce nebo osamělému policistovi, kteří pečují o dítě mladší než 15 let, nebo těhotné policistce na její žádost kratší dobu služby nebo ji jinak vhodně upraví, nebrání-li tomu důležitý zájem služby.

Nárok policistek na mateřskou dovolenou a na přestávky ke kojení a policistek a policistů na rodičovskou dovolenou se řídí předpisy platnými pro pracovnice v pracovním poměru.⁷⁾

Požádá-li policistka služebního funkcionáře o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a policista o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené po dobu, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je tento povinen jejich žádosti vyhovět.

zrušením ve zkušební době,

uvolněním,

propuštěním,

ztrátou hodnosti,

uplynutím sjednané doby,

úmrtím policisty.

Policista musí být uvolněn ze služebního poměru, jestliže o to požádá. Žádost musí být písemná a doručena polici prokazatelným způsobem, jinak je neplatná.

Služební poměr skončí uplynutím dvou kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o uvolnění, pokud se služební funkcionář a policista nedohodnou jinak.

Policista může být propuštěn ze služebního poměru, jestliže

zrušen

O propuštění z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. c), d) a e) může být rozhodnuto pouze do dvou měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy tento důvod vznikl; v těchto lhůtách musí být rozhodnutí policistovi též doručeno. Jde-li o propuštění z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. c), nezapočítává se do lhůty dvou měsíců doba, po kterou je policista uznán dočasně neschopným služby pro nemoc nebo úraz.

Policista bude propuštěn ze služebního poměru, porušil-li povinnost stanovenou zvláštním omezením ( § 152) nebo pozbyl-li státního občanství České a Slovenské Federativní Republiky anebo jestliže byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

O propuštění ze služebního poměru podle odstavce 1 musí být rozhodnuto do dvou měsíců ode dne, kdy služební funkcionář důvod propuštění zjistil; v této lhůtě musí být rozhodnutí policistovi též doručeno.

Rozhodnutí o propuštění musí být vyhotoveno písemně a musí v něm být uveden důvod propuštění se skutečnostmi jej zakládajícími, jinak je neplatné.

Při propuštění končí služební poměr uplynutím dvou kalendářních měsíců následujících po dni doručení rozhodnutí o propuštění, pokud se služební funkcionář a policista nedohodnou na době kratší.

Při propuštění z důvodu podle § 106 odst. 1 písm. d) a e) je služební poměr ukončen dnem doručení rozhodnutí o propuštění.

Při propuštění z důvodů uvedených v § 107 skončí služební poměr dnem doručení rozhodnutí o propuštění.

Policista nesmí být propuštěn ze služebního poměru v ochranné době, to je v době

Zákaz propuštění se nevztahuje na propuštění z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. d) a e).

Bylo-li rozhodnutí o propuštění doručeno policistovi před počátkem ochranné doby a služební poměr by měl skončit v této době, ochranná doba se do dvouměsíční lhůty uvedené v § 108 odst. 2 nezapočítává, ledaže policista prohlásí, že na prodloužení služebního poměru netrvá.

Nejpozději v den skončení služebního poměru je služební funkcionář povinen policistovi vydat posudek o jeho služební činnosti.

Jestliže služební funkcionář podává jinému zaměstnavateli posudek o služební činnosti policisty, musí policistu s jeho obsahem seznámit a vydat mu jeho opis. Jiné informace o policistovi je služební funkcionář oprávněn podávat pouze s jeho souhlasem, pokud obecně závazný právní předpis nestanoví jinak.

Při skončení služebního poměru je služební funkcionář povinen vydat policistovi, popřípadě i zaměstnavateli na jeho žádost, potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zejména dobu jeho trvání, skutečnosti rozhodné pro posouzení jeho nároku na dovolenou a závazky policisty vůči policii a zda, v jaké výši, v jakém pořadí a v čí prospěch jsou prováděny ze služebního příjmu policisty srážky, a skutečnosti rozhodné pro podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci poskytované podle zvláštních předpisů.¹¹⁾

Policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2, náleží odchodné, jestliže jeho služební poměr trval alespoň šest let. Základní výše odchodného činí částku ve výši posledního hrubého služebního příjmu a zvyšuje se za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu třetinu hrubého měsíčního služebního příjmu, není-li dále stanoveno jinak.

Základní výše odchodného podle odstavce 1 se zvyšuje za každý další ukončený rok služebního poměru o jednu polovinu posledního hrubého měsíčního služebního příjmu, pokud byl policista alespoň po jednu polovinu této doby zařazen ve výkonu služby přímé bezpečnostní povahy.

Výše odchodného nesmí přesáhnout šestinásobek posledního hrubého měsíčního služebního příjmu.

Pokud byl policista propuštěn z důvodu uvedeného v § 106 odst. 1 písm. c), snižuje se odchodné vypočtené podle odstavců 1 až 3 o jednu třetinu. Výše takto sníženého odchodného nesmí být nižší než poslední hrubý služební příjem.

Policistovi, který je po skončení služebního poměru podle tohoto zákona bezprostředně přijat do služebního poměru podle jiného zákona, odchodné nenáleží, pokud mu zákon tento nárok zachová.

Policistovi, jehož služební poměr skončil propuštěním podle § 106 odst. 1 písm. a), b) a c), náleží platové vyrovnání, jestliže nemá nárok na starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod z důchodového pojištění nebo na příspěvek za službu.

Platové vyrovnání do výše posledního čistého služebního příjmu se poskytuje od zahájení výdělečné činnosti ne bo od počátku poskytování podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci¹¹ do uplynutí 12 měsíců od skončení služebního poměru.

Příspěvek za službu (dále jen "příspěvek") náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

V případech hodných zvláštního zřetele lze příspěvek též přiznat, skončí-li služební poměr propuštěním z jiných důvodů, než které jsou uvedeny v předchozím odstavci, nebo skončí-li služební poměr ztrátou hodnosti.

Při opětovném přijetí do služebního poměru, z něhož vzniká nárok na příspěvek, zaniká dosavadní nárok na příspěvek dnem, který předchází dni opětovného přijetí do služebního poměru.

Příspěvek nenáleží ode dne vzniku nároku na starobní důchod.

Příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu.

Příspěvek se vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Nejvyšší výměra příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí překročit měsíčně 130 % částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.¹³⁾

Při souběhu nároku na příspěvek s nárokem na příspěvek za službu podle jiných předpisů ¹² náleží vyšší příspěvek.

Při souběhu nároku na příspěvek a na starobní, plný invalidní nebo částečný invalidní důchod náleží oprávněnému podle jeho volby buď příspěvek, nebo důchod.

Přiznaný příspěvek se zvyšuje ve stejných termínech a stejným způsobem jako procentní výměra částečného invalidního důchodu.

Po dobu pobytu příjemce příspěvku v cizině se příspěvek nevyplácí.

Skončí-li služební poměr úmrtím policisty, náleží pozůstalým úmrtné.

Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel, manželka, nezaopatřené děti ¹⁵ a rodiče nebo další osoby, pokud byly na zemřelého odkázáni výživou.

Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého měsíčního služebního příjmu zemřelého policisty.

Je-li při útvaru policie ustaven odborový orgán, jsou služební funkcionáři zejména povinni

Nevyjádří-li se příslušný odborový orgán k návrhu služebního funkcionáře ve věcech uvedených v odstavci 1 do deseti dnů ode dne, kdy mu byl písemný návrh doručen, nebo ve vzájemně dohodnuté lhůtě, služební funkcionář postupuje dále bez jeho stanoviska.

K zabezpečení práv, oprávněných zájmů a potřeb policistů, ke zlepšení podmínek výkonu služby, zdravotních, sociálních a kulturních podmínek, včetně podmínek pro využívání volného času uzavírají jménem policistů příslušné odborové orgány a jménem policie příslušní funkcionáři kolektivní dohody.

Na postup při uzavírání kolektivních dohod, na jejich platnost a účinnost a na řešení kolektivních sporů se přiměřeně vztahují ustanovení zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění, s výjimkou § 16 až 31.

Policista vykonávající funkci v odborových orgánech, jejíž výkon vyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se zařadí do činné zálohy.

Policista se po skončení výkonu funkce v odborových orgánech ustanoví do funkce stejné úrovně, jakou naposledy zastával; není-li to možné, ustanoví se do funkce podle § 16.

Policistovi zvolenému do funkce v odborových orgánech, jejíž výkon nevyžaduje dlouhodobé uvolnění od plnění služebních povinností, se udělí služební volno s nárokem na služební příjem na nezbytně nutnou dobu.

Služební funkcionáři poskytují k zabezpečení činnosti základních odborových organizací a jejich orgánů nezbytné materiálně technické zabezpečení.

Rozsah a podrobnosti poskytování materiálně technického zabezpečení stanoví ministr po projednání s příslušným odborovým orgánem.

Neplatný je právní úkon,

Právní úkon, který nebyl učiněn formou předepsanou tímto zákonem, je neplatný, jen stanoví-li to tento zákona.

Vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatná jen tato část, pokud z povahy právního úkonu, z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

Právo se promlčí, jestliže nebylo uplatněno ve lhůtě v tomto zákoně stanovené. K promlčení se přihlédne, jen jestliže se ten, vůči němuž se právo uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčené právo tomu, kdo je uplatňuje, přiznat.

Právo na náhradu za ztrátu na služebním příjmu a za ztížení společenského uplatnění z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání nebo za jiné škody na zdraví, právo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a na příspěvek za službu se nepromlčuje; nároky na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují ve lhůtách uvedených v § 149 odst. 2 a 3.

K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 36 odst. 1, § 97 odst. 3 a § 106 odst. 3; k zániku práva se přihlédne, i když to není v řízení namítáno.

Jestliže policista uplatní své právo a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o právu, které bylo pravomocně přiznáno, a pro které se vede řízení k výkonu rozhodnutí.

Lhůta počíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněné poprvé.

Bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet lhůta jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatnou celá dlužná částka, počne běžet lhůta ode dne splatnosti nesplněné splátky.

Pokud tento zákon nestanoví jinak, činí lhůta k uplatnění peněžitých nároků ze služebního poměru tři roky.

Jde-li o opětující se plnění, činí lhůta k uplatnění nároku na jednotlivá plnění tři roky od jejich splatnosti.

Lhůta k uplatnění nároku na náhradu škody činí dva roky; počne běžet ode dne, kdy se poškozený doví o tom, že škoda vznikla, a o tom, kdo za ni odpovídá. Nárok na náhradu škody se však promlčí, nebyl-li uplatněn ve lhůtě tří let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, ve lhůtě deseti let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

Bylo-li právo tím, kdo je povinen plnit, písemně uznáno co do důvodu i výše, promlčuje se za deset let ode dne, kdy k uznání došlo; byla-li však v uznání uvedena lhůta k plnění, běží promlčecí doba od uplynutí této lhůty. Zástavní právo se promlčuje za deset let.

Promlčecí lhůta uvedená v předchozích odstavcích platí i pro jednotlivé splátky, na něž bylo plnění v rozhodnutí nebo v uznání práva rozloženo; promlčecí lhůta u jednotlivých splátek počíná běžet ode dne jejich splatnosti.

Úroky a opětující se plnění pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání, se promlčují za tři roky ode dne jejich splatnosti.

Získá-li policista bezdůvodně obohacení na úkor majetku policie anebo ministerstvo nebo policie na úkor policisty, musí je vydat.

Bezdůvodným obohacením je prospěch získaný plněním bez právního důvodu nebo plněním na základě neplatného právního úkonu. Neplatnost právního úkonu nemůže být policistovi na újmu, pokud neplatnost nezpůsobil výlučně sám; vznikne-li policistovi následkem takového neplatného právního úkonu škoda, jsou ministerstvo nebo policie povinny ji nahradit.

Vrácení neprávem vyplacených částek může však služební funkcionář na policistovi požadovat jen, jestliže policista věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě do tří let ode dne jejich výplaty.

Po dobu služebního poměru nesmí být policista členem politické strany nebo být činným v politickém hnutí ¹⁹ ani vyvíjet v jejich prospěch jakoukoliv činnost, která nesouvisí s plněním jeho služebních úkolů.

Policista musí mít souhlas služebního funkcionáře

Udělení souhlasu nelze odepřít v případech, kdy činnost podle odstavce 1 nemůže ovlivnit plnění služebních povinností, nestrannost nebo nepodjatost policisty nebo jiné služební zájmy policie, zejména v případech, kdy jde o činnost publicistickou, literární, uměleckou, vědeckou a pedagogickou.

Souhlas nelze udělit k činnostem, které by mohly ohrozit autoritu policisty, jeho vážnost a důstojnost na veřejnosti, postavení policie a ministerstva a k činnostem, ke kterým by policista mohl zneužít informací získaných v souvislosti s výkonem služby anebo zneužít svého postavení, zejména k činnostem v detektivních kancelářích a v civilních bezpečnostních službách.

Vyskytnou-li se okolnosti uvedené v odstavci 4 po udělení souhlasu podle odstavce 2, lze souhlas odejmout.

Na řízení o udělení souhlasu a jeho odnětí se užijí ustanovení části první, hlavy deváté.

Policistům se do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání nároků vyplývajících ze služebního poměru započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů, není-li dále stanoveno jinak.

Do doby trvání služebního poměru rozhodné pro přiznání příspěvku za službu se započítávají doby, pokud byly započteny podle dosavadních předpisů, s výjimkou doby služby

Jestliže byl do služebního poměru přijat občan, který byl ve služebním poměru příslušníka

Odstavec 1 se použije i ve vztahu k občanům, kteří již byli ve služebním poměru příslušníka policie.

Podle tohoto zákona se posuzují též služební poměry vzniklé před jeho účinností, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ve vztahu k policistům povolaným k plnění úkolů ministerstva vykonává práva a povinnosti policie podle tohoto zákona ministerstvo. ⁸

Podle dosavadních předpisů se posuzují nároky vzniklé ze služebního poměru, pokud služební poměr skončil, do dne účinnosti tohoto zákona a právní úkony týkající se vzniku, změny a skončení služebního poměru učiněné před dnem účinnosti tohoto zákona a jejich právní účinky, i když nastanou po tomto dni, jakož i lhůty, které počaly běžet před tímto dnem.

Řízení ve věcech služebního poměru zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona provedou a o opravných prostředcích rozhodnou služební funkcionáři příslušní podle tohoto zákona a způsobem stanoveným v tomto zákoně.

Byla-li podle dosavadních předpisů určena zkušební doba delší než 12 měsíců, posuzuje se ke dni účinnosti tohoto zákona, jako by byla určena v délce 12 měsíců. Pokud takto posuzovaná zkušební doba uplynula již před nabytím účinnosti tohoto zákona, posuzuje se, jako by uplynula dnem účinnosti tohoto zákona.

Příspěvek za službu, na který vznikl nárok podle dosavadních předpisů, se považuje za příspěvek za službu podle tohoto zákona, a to ve výši, v jaké byl přiznán. Dnem účinnosti tohoto zákona se příspěvek za službu zvýší stejným způsobem, jakým byl zvýšen částečný invalidní důchod v roce 1991.

Povolení nosit služební stejnokroj s odlišujícím označením udělené podle dosavadních předpisů se zrušuje.

kde se v tomto zákoně mluví o Policii České republiky, rozumí se tím Vězeňská služba České republiky,

působnost, která podle tohoto zákona přísluší Ministerstvu vnitra, vykonává Ministerstvo spravedlnosti,

působnost, která podle zákona přísluší ministru vnitra České republiky, přísluší ministru spravedlnosti České republiky,

příslušníci Vězeňské služby České republiky jsou ve služebním poměru k Vězeňské službě České republiky; působnost podle § 2 odst. 2 tohoto zákona vykonává ministr spravedlnosti České republiky a v rozsahu jím stanoveném další služební funkcionáři.

zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů,

nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky č. 26 ze dne 7. prosince 1983 o řízení ve věcech služebního poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti (reg. částka 12/1984 Sb.).