Burza cenných papírů (dále jen "burza") je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku registrovaných cenných papírů, investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popř. jiných instrumentů kapitálového trhu,¹ v rozsahu, v jakém to vyplývá z povolení podle § 2.

Ustanovení tohoto zákona, která se týkají cenných papírů, se obdobně použijí též na ty zastupitelné investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu, na něž se vztahuje oprávnění podle odstavce 1, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Ustanovení tohoto zákona, která se týkají kursů cenných papírů, se obdobně použijí na ceny těch zastupitelných investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu, na něž se vztahuje oprávnění podle odstavce 1, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku^1a s odchylkami uvedenými v tomto zákoně. Burza při rozhodování o nepřijetí cenného papíru k obchodování, o jeho vyloučení z obchodování podle zvláštního právního předpisu a při rozhodování o pozastavení obchodování s cenným papírem, pokud se nejedná o pozastavení z technických důvodů stanovených v burzovních pravidlech, postupuje podle správního řádu.³

Burzu může založit nejméně deset zakladatelů.

Burza nemůže být založena veřejným upisováním akcií.²

Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nemohou ve své obchodní firmě nebo názvu použít označení burza cenných papírů.

Ke vzniku burzy, k jejímu rozdělení, sloučení nebo splynutí s jinou burzou, jakož i k jejímu zrušení bez právního nástupce je třeba povolení, které uděluje na žádost zakladatelů Komise pro cenné papíry (dále jen "Komise").

V povolení ke vzniku burzy Komise stanoví, ve vztahu ke kterým instrumentům kapitálového trhu je burza oprávněna organizovat nabídku a poptávku. Komise může v povolení stanovit podmínky, které musí burza splnit před zahájením kterékoliv povolené činnosti, popřípadě dodržovat při výkonu kterékoliv povolené činnosti. Komise může stanovit oprávnění burzy poskytovat služby podle odstavců 3 a 4.

Pokud je to v povolení ke vzniku burzy uvedeno, je burza oprávněna

Burza je oprávněna poskytovat též služby spočívající v poskytování informací v rozsahu stanoveném v povolení Komise. Takové služby však

k žádosti o povolení ke vzniku burzy uvedou zakladatelé:

K žádosti se připojí zakladatelská smlouva včetně návrhu stanov, návrh burzovního řádu a návrh řádu burzovního rozhodčího soudu.

Při rozhodování o žádosti podle odstavce 1 přihlédne Komise zejména k potřebám kapitálového trhu a k přiměřenosti výše základního kapitálu ve vztahu k předpokládanému rozsahu burzovního obchodu.

V žádosti o povolení ke zrušení burzy se uvede

O žádosti podle odstavců 1 a 4 se rozhodne do 60 dnů od doručení.³

Akcie burzy znějí na jméno a jsou převoditelné na jiné osoby jen se souhlasem burzovní komory. Burza nesmí vydávat prioritní ani zaměstnanecké akcie.

Pokud burzovní komora nesouhlasí s převodem akcií na jinou osobu, je burza povinna tyto akcie odkoupit, nejvýše však za jejich jmenovitou hodnotu. Nabyté akcie je burza povinna do tří let od nabytí prodat, a nejsou-li akcie v této lhůtě prodány, je burza p ovinna vzít je z oběhu a o jejich jmenovitou hodnotu snížit základní kapitál.

zrušen

valná hromada ;

burzovní komora;

dozorčí rada.

Valná hromada (dále jen "valná hromada") je nejvyšším orgánem burzy.

Jednání valné hromady se mohou s hlasem poradním účastnit burzovní dohodci (§ 28), kteří nejsou akcionáři burzy, generální tajemník burzy (§ 12) a burzovní komisař (§ 32).

Valná hromada:

Akcionář burzy má na jednání valné hromady hlasovací právo podle jmenovité hodnoty svých akcií, nejvýše však 20 % z celkového počtu hlasů.

Stanovami burzy může být burzovní komora pověřena schvalováním burzovního řádu a burzovních pravidel.

Burzovní komora je statutárním orgánem burzy.⁶

Burzovní komora může mít nejvýše 24 členů.

Členy burzovní komory volí a odvolává valná hromada.

Volební období členů burzovní komory nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.

Zasedání burzovní komory řídí její předseda.

Na zasedání burzovní komory musí být přítomna alespoň polovina členů burzovní komory. Burzovní komora rozhoduje prostou většinou hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Při volbě a odvolání předsedy a místopředsedy, při projednávání burzovního řádu nebo jeho návrhu, burzovních pravidel nebo jejich návrhu, návrhu řádu burzovního rozhodčího soudu a jejich změn, musí být přítomny alespoň dvě třetiny členů burzovní komory a rozhodnutí musí být schváleno alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných členů.

Burzovní komora:

Práva a povinnosti burzovní komory podrobně upravuje burzovní řád a burzovní pravidla.

Burzovní komora volí a odvolává z řad svých členů předsedu a místopředsedu burzovní komory. Místopředseda burzovní komory zastupuje předsedu burzovní komory v době jeho nepřítomnosti.

Předseda burzovní komory:

Dozorčí radě⁸ nepřísluší kontrola jednotlivých burzovních obchodů.

Volební období členů dozorčí rady nesmí být delší než tři roky. Opětovné zvolení je možné.

Zaměstnanci burzy nesmí být členy dozorčí rady a nemají právo volit členy dozorčí rady.

Burzovní komora může zřídit k výkonu činností uvedených v § 8 odst. 1 písm. j) až m) burzovní výbory.

Burzovní výbory mohou být stálé nebo dočasné. Pravidla jednání burzovních výborů stanoví burzovní řád.

Burzovní výbory jsou složeny z členů burzovní komory a z řad odborníků, investorů a jiných osob. Předsedu a členy burzovních výborů jmenuje a odvolává burzovní komora.

Generálního tajemníka burzy jmenuje a odvolává burzovní komora. Generální tajemník burzy je jmenován na základě výběrového řízení.

Generální tajemník burzy je zaměstnancem burzy.

Generální tajemník burzy:

Burzovním obchodem je nákup a prodej cenných papírů na burze a pro účely tohoto zákona i zprostředkování tohoto nákupu a prodeje oprávněnými osobami. Dobu a místo burzovního obchodu stanoví burzovní řád.

Účastníky burzovního obchodu jsou osoby uvedené v § 14 odst. 1 a 2 a burzovní dohodci.

Kupovat a prodávat cenné papíry na burze mohou osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry podle zvláštního zákona¹⁰, které splňují další podmínky stanovené burzovním řádem a burzovními pravidly, a které jsou

K nákupu a prodeji cenných papírů na burze jsou oprávněny též Česká národní banka a Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí.

Oprávnění k nákupu a prodeji cenných papírů na burze nesmí být uděleno právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs¹¹ nebo bylo povoleno vyrovnání, nebo byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku, a to po dobu pěti let po skončení tohoto řízení.

Osoby, které nejsou oprávněny k nákupu a k prodeji cenných papírů na burze, mohou nakupovat a prodávat cenné papíry na burze prostřednictvím osob uvedených v odstavci 1, popřípadě v odstavci 2.

Kupovat a prodávat investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu na burze mohou osoby uvedené v odstavci 1, které jsou oprávněné k obchodování s těmito instrumenty na základě zvláštního právního předpisu¹⁰ a které jsou osobami, jimž burzovní komora na jejich žádost udělila oprávnění kupovat a prodávat tyto instrumenty na burze.

Kupovat a prodávat investiční instrumenty, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiné instrumenty kapitálového trhu na burze jsou oprávněny též Česká národní banka a Česká republika prostřednictvím Ministerstva financí.

Burzovní komora je oprávněna stanovit další podmínky pro udělování oprávnění podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 5.

Burzovní komora může udělit oprávnění podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 5 současně.

dodržovat burzovní řád a burzovní pravidla;

plnit závazky z jednotlivých burzovních obchodů;

přistoupit ke stanovenému způsobu zúčtování burzovního obchodu;

přistoupit ke stanovenému způsobu zajišťování závazků a rizik z burzovního obchodu a jeho vypořádání;

předkládat burzovní komoře roční účetní závěrku ověřenou auditorem.

Účastníci burzovního obchodu mohou uzavírat mimoburzovní obchod s cennými papíry přijatými k obchodování na burze jen v rozsahu povoleném burzovní komorou a jsou povinni o něm informovat burzu.

Česká národní banka může uzavírat mimoburzovní obchody s cennými papíry přijatými k obchodování na burze bez omezení, a to i s ostatními účastníky burzovních obchodů, a není povinna burzu o těchto obchodech informovat. Bez souhlasu České národní banky nejsou oprávněni o těchto obchodech informovat burzu ani účastníci těchto obchodů.

Při burzovním obchodu mají jeho účastníci rovný přístup ke službám poskytovaným burzou za podmínek stanovených burzovními pravidly. Všem účastníkům burzovního obchodu musí být dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů cenných papírů.

Účastníci burzovního obchodu nesmějí uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškození třetích osob.

Osoby mající ze svého zaměstnání nebo postavení dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit kurs některých cenných papírů, nesmějí uzavírat obchody s těmito cennými papíry nebo své informace využít ve prospěch jiných osob, a to do doby, než se tyto informace stanou obecně známými.

Burzovní komora určí v burzovních pravidlech, které osoby vzhledem ke svému zaměstnání nebo postavení nemohou uzavírat burzovní obchod s některými cennými papíry.

O přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhoduje burzovní komora nebo pověřený burzovní výbor, je-li zřízen, a to na základě žádosti emitenta, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podmínky pro přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu, které musí splňovat emitent cenného papíru a jím vydaná emise cenných papírů, stanoví zvláštní právní předpis^11a a burzovní pravidla.

Při přijetí cenného papíru k burzovnímu obchodu rozhodne burzovní komora, zda se s tímto cenným papírem bude obchodovat na hlavním nebo jiném trhu cenných papírů .

Podmínky pro přijetí investičních instrumentů, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiných instrumentů kapitálového trhu k burzovnímu obchodu, stanoví burzovní pravidla.

Kurs cenného papíru, za který se obchoduje v příslušný burzovní den, se vypočítává automatizovaným systémem. V případě, že se na burze nepoužívá automatizovaný systém, určuje kurs burzovní dohodce.

Způsob určování kursů cenných papírů stanoví burzovní řád.

Kursy cenných papírů se vyhlašují v sídle burzy a po skončení burzovního dne se uveřejňují v kursovním listě burzy. Tím nejsou dotčena ustanovení o povinnosti uveřejňovat vážené průměry cen podle zákona o cenných papírech.

Proti vyhlášeným kursům cenných papírů lze podat protest u burzovní komory, a to do tří dnů ode dne následujícího po jejich vyhlášení. O tomto protestu rozhodne s konečnou platností burzovní komora do tří dnů od jeho doručení. Protest nemá odkladný účinek. Nerozhodne-li burzovní komora v této lhůtě, má se za to, že protest přijímá.

Na rozhodování o protestech se nevztahuje správní řízení.

Vypořádání jednotlivých burzovních obchodů provádí právnická osoba, která má k této činnosti povolení podle zvláštního zákona,¹² na základě smlouvy uzavřené s burzou.

Tato právnická osoba nesmí provádět burzovní obchod. Je povinna předkládat burzovní komoře a burzovnímu komisaři na požádání informace o uzavřených burzovních obchodech a jejich vypořádání.

Účastníci burzovního obchodu jsou povinni dodržovat pravidla pro vypořádání burzovních obchodů stanovená právnickou osobou podle odstavce 1.

Burzovní dohodce je zprostředkovatelem nákupu a prodeje cenných papírů mezi osobami oprávněnými k nákupu a prodeji cenných papírů na burze.

Burzovního dohodce jmenuje na základě výběrového řízení a odvolává burzovní komora. Burzovní dohodce není zaměstnancem burzy.

Burzovní dohodce:

Po uzavření burzovního obchodu vydá burzovní dohodce ostatním účastníkům závěrkový list, ve kterém potvrdí dohodnuté podmínky burzovního obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupní sestavou z automatizovaného systému obsahující potřebné údaje o uzavřeném burzovním obchodu, potvrzeném burzovním dohodcem.

Burzovní dohodce je povinen být přítomen v burzovních dnech na burze po celou dobu a osobně se účastnit burzovního obchodu. v případě nepřítomnosti zajistí své zastupování jiným burzovním dohodcem.

Burzovní dohodce má nárok na odměnu za zprostředkování burzovního obchodu jakmile dodá závěrkové listy.

Odměnu za zprostředkování burzovního obchodu platí ostatní účastníci rovným dílem, pokud nebylo dohodnuto jinak.

Spory z burzovního obchodu rozhoduje příslušný soud, pokud strany v písemné smlouvě neujednají rozhodování burzovním rozhodčím soudem.

Ve sporech z burzovního obchodu je nepřípustná námitka, že šlo pouze o sázku nebo hru.

Burzovní rozhodčí soud zřizuje burza pro rozhodování sporů z obchodů s investičními instrumenty.

Právo z burzovního obchodu musí být uplatněno u burzovního rozhodčího soudu do sedmi dnů ode dne, kdy burzovní obchod byl nebo měl být plněn. Právo neuplatněné v této době zaniká.

burzovní komora může uložit sankce účastníku burzovního obchodu a emitentu cenného papíru přijatého k burzovnímu obchodu, který

Za jednání uvedená v odstavci 1 může burzovní komora podle stupně závažnosti

Řízení o uložení sankce podle odstavce 2 lze zahájit do dvou měsíců ode dne, kdy se burzovní komora dověděla o skutečnostech rozhodných pro jejich uložení, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy nastaly.

Osobě, která porušuje pořádek na burze, může generální tajemník burzy uložit pokutu ve výši stanovené burzovním řádem.

Peněžité sankce podle odstavce 2 písm. c) a pokuty podle odstavce 4 jsou příjmem burzy.

Burzovní komora je oprávněna uložit sankci podle odstavce 2 písm. d) také jen ve vztahu k investičním instrumentům, které nejsou cennými papíry, popřípadě jiným instrumentům kapitálového trhu.

Na řízení o uložení sankce podle odstavců 2 a 6 se vztahuje správní řád.³ O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhoduje Komise.

Činnost burzy podléhá státnímu dozoru.

Státní dozor nad činností burzy vykonává Komise prostřednictvím burzovního komisaře, kterého v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu zastupuje jeho zástupce. Funkce burzovního komisaře je neslučitelná s členstvím v burzovní komoře a dozorčí radě burzy.

Burzovního komisaře a jeho zástupce jmenuje a odvoláváKomise.

Při výkonu státního dozoru je burzovní komisař oprávněn:

Podezření z porušení tohoto zákona a zákona o cenných papírech členy burzy je burza povinna oznámit burzovnímu komisaři bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví.

Náklady spojené s revizí činnosti burzovních dohodců hradí tito dohodci.

Komise je oprávněna na návrh burzovního komisaře odejmout burzovní komoře její oprávnění uvedená v tomto, popřípadě ve zvláštním zákoně,¹³pokud závažným způsobem porušuje právní předpisy, burzovní řád nebo burzovní pravidla a hrozí nebezpečí ztrát z prodlení. V takovém případě jmenuje zmocněnce, kterého pověří jednáním jménem burzy a řízením burzy do doby, než bude valnou hromadou zvolena nová burzovní komora.

Zmocněncem podle odstavce 1 může být pouze fyzická osoba s odbornou způsobilostí. Zmocněnec se zapisuje do obchodního rejstříku a zápisem přecházejí na zmocněnce práva a povinnosti burzovní komory. Je povinen svolat valnou hromadu k volbě nové burzovní komory, která se musí konat do tří měsíců od zápisu zmocněnce v obchodním rejstříku. Tato burzovní komora podá návrh na výmaz zmocněnce z obchodního rejstříku.

Proti rozhodnutí Komise podle odstavce 1 se může burzovní komora odvolat k Vrchnímu soudu. Podání návrhu nemá odkladný účinek.