Investiční společnosti a investiční fondy jsou obchodní společnosti, jejichž předmětem podnikání je kolektivní investování vykonávané na základě povolení vydaného Komisí pro cenné papíry (dále jen "Komise").

Investiční společnost má formu akciové společnosti.

Investiční fond má formu akciové společnosti.

Na investiční společnost a investiční fond se použijí ustanovení obchodního zákoníku,¹ pokud tento zákon nestanoví jinak.

Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož výlučným předmětem je tímto zákonem vymezené shromažďování peněžních prostředků, jejich ukládání, jakož i zcizování majetkových hodnot, které byly nabyty tímto ukládáním, za jiné majetkové hodnoty.

Za kolektivní investování se považuje též obhospodařování majetku v podílovém fondu a obhospodařování majetku investičního nebo penzijního fondu na základě smlouvy o obhospodařování majetku investičního nebo penzijního fondu investiční společností (dále jen "obhospodařovatelská smlouva"). Obhospodařováním majetku se rozumí správa majetku a nakládání s ním. Tato činnost může být jediným předmětem podnikání investiční společnosti.

Jinou podnikatelskou činnost než kolektivní investování nesmí investiční společnost ani investiční fond vykonávat, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Obchody s cennými papíry může investiční společnost nebo investiční fond vykonávat pouze prostřednictvím makléře² nebo obchodníka s cennými papíry.

Investiční společnosti a investiční fondy nesmějí vydávat dluhopisy.

Investiční společnost může vydávat pouze akcie znějící na jméno.

Obchodní jméno investiční společnosti musí obsahovat označení "investiční společnost".

Označení "investiční společnost" je oprávněna užívat ve svém obchodním jménu nebo při popisu své činnosti pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo uděleno povolení podle § 8 tohoto zákona.

Základní jmění investiční společnosti musí činit nejméně 20 miliónů Kč.

Vydáváním podílových listů shromažďuje investiční společnost peněžní prostředky v podílovém fondu. Podílový fond není právnickou osobou.

Majetek shromážděný investiční společností v podílovém fondu (dále jen "majetek v podílovém fondu") je společným majetkem majitelů podílových listů ( § 11), to platí i v případě zaknihovaných cenných papírů evidovaných na účtě majitele zaknihovaných cenných papírů vedeném pro podílový fond. Ustanovení občanského zákoníku o spoluvlastnictví se nepoužijí³ na majetek v podílovém fondu. Každý spolumajitel může samostatně uplatňovat svá práva vůči investiční společnosti.

Majetek v podílovém fondu je investiční společnosti svěřen do obhospodařování. Investiční společnost jej používá ke koupi cenných papírů nebo ukládá na účty u bank vedené pro podílový fond a obhospodařuje svým jménem na účet majitelů podílových listů (dále jen "podílníci").

O stavu a pohybu majetku v každém podílovém fondu je investiční společnost povinna účtovat odděleně od svého majetku a majetku v ostatních podílových fondech.

Investiční fond shromažďuje peněžní prostředky vydáváním akcií.

Investiční fond používá svůj majetek ke koupi cenných papírů, nemovitostí a movitých věcí nebo jej má uložen na bankovním účtě.

Investiční fond hospodaří se svým majetkem sám nebo může obhospodařování svého majetku svěřit pouze investiční společnosti na základě obhospodařovatelské smlouvy. Investiční fond nebo investiční společnost, která jej obhospodařuje, nesmí provádět operace s cennými papíry v majetku investičního fondu prostřednictvím majetkově nebo personálně propojené osoby. Tento zákaz se nevztahuje na obchodování prostřednictvím osoby vykonávající pro investiční nebo podílový fond funkci depozitáře podle tohoto zákona.

Pokud investiční fond hospodaří se svým majetkem sám, osoby jednající jeho jménem jsou povinny jednat s odbornou péčí ( § 17a) a v souladu se statutem investičního fondu. Dojde-li ke střetu zájmů investičního fondu se zájmy osoby jednající jeho jménem, je tato osoba povinna dát přednost zájmům investičního fondu.

Investiční fond nesmí používat svůj majetek k poskytnutí zálohy na nákup cenných papírů.

Stanovy společnosti nemohou omezit převoditelnost akcií investičních fondů. Stanovy společnosti nemohou omezit jejich převoditelnost. Investiční fond může vydávat akcie pouze jedné jmenovité hodnoty a nesmí vydávat prioritní a zaměstnanecké akcie.

Obchodní jméno investičního fondu musí obsahovat označení "investiční fond".

Označení "investiční fond" je oprávněna užívat ve svém obchodním jménu nebo při popisu své činnosti pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky, které bylo uděleno povolení podle § 8.

Investiční fond nesmí ze svého majetku poskytovat dary, úvěry nebo půjčky ani používat svého majetku k zajištění závazků třetích osob, pokud tento zákon nestanoví jinak ( § 5d).

Investiční fond může přijímat ke krytí dočasných potřeb jen úvěry, půjčky a půjčky cenných papírů poskytnuté na dobu ne delší než šest měsíců. Souhrn přijatých úvěrů, půjček a půjček cenných papírů nesmí přesahovat 10 % majetku investičního fondu ke dni uzavření smlouvy o úvěru nebo půjčce.".

Ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu je třeba povolení.

Povolení uděluje na žádost zakladatelů Komise.

Investiční společnost nebo investiční fond nelze založit na základě výzvy k upisování akcií a jejich počáteční základní jmění musí být splaceno v plné výši před podáním žádosti o povolení podle odstavce 1.

V žádosti o povolení podle odstavce 1 je zakladatel povinen uvést

Přílohu k žádosti o povolení podle odstavce 1 tvoří

Pokud bude investiční fond využívat služeb investiční společnosti, musí být přílohou žádosti smlouva s odkládací podmínkou nebo smlouva o smlouvě budoucí s investiční společností, která bude obhospodařovat majetek investičního fondu.

Při rozhodování o žádosti vezme Komise v úvahu zejména původ a výši základního jmění investiční společnosti nebo investičního fondu, která jim musí umožnit řádný výkon jejich činností. Komise povolení neudělí, pokud navrhovaní členové představenstva nebo dozorčí rady nebudou osobami vhodnými pro důvěryhodnou a transparentní činnost investiční společnosti nebo investičního fondu, zejména z hlediska nežádoucího personálního nebo kapitálového propojení nebo střetu zájmů, nebo nebudou mít pro výkon funkce člena představenstva nebo dozorčí rady potřebné zkušenosti a kvalifikaci.

Povolení podle odstavce 1 se uděluje na dobu neurčitou nebo určitou, a to podle žádosti investiční společnosti nebo investičního fondu, a nelze je převést na jinou osobu.

Podmínkou volitelnosti nebo jmenování nového člena představenstva nebo člena dozorčí rady je předchozí souhlas Komise. Součástí žádosti o souhlas k volbě nebo jmenování jsou doklady podle odstavce 5 písm. b) a c).

Komise souhlas neudělí, pokud nebude přesvědčena, že zvolená nebo jmenovaná osoba je vhodná pro důvěryhodnou a transparentní činnost investiční společnosti nebo investičního fondu, zejména z hlediska nežádoucího personálního nebo majetkového propojení nebo střetu zájmů, a že má pro výkon funkce člena představenstva nebo dozorčí rady potřebné zkušenosti a kvalifikaci.

Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 10 musí Komise vydat nejpozději do 15 dnů ode dne jejího doručení.

K vydávání podílových listů za účelem vytvoření podílového fondu je třeba povolení Komise.

Žádost o povolení podle odstavce 1 podává investiční společnost. Žádost musí obsahovat název podílového fondu a musí k ní být přiložen návrh jeho statutu ( § 15) a návrh prospektu podílového listu v rozsahu části, která není nahrazena statutem. Návrh prospektu není třeba přiložit, jde-li o podílový list otevřeného podílového fondu vydávaný jako cenný papír, který není registrovaný. Jde-li o podílový list uzavřeného podílového fondu vydávaný jako cenný papír, který není registrovaný, musí být přiložen návrh užšího prospektu.

Součástí povolení podle odstavce 1 je rozhodnutí o schválení statutu podílového fondu.

Součástí názvu podílového fondu musí být i obchodní jméno investiční společnosti a označení druhu podílového fondu s uvedením slov "otevřený podílový fond" nebo "uzavřený podílový fond".

Označení "otevřený podílový fond" nebo "uzavřený podílový fond" je oprávněna užívat pouze investiční společnost pro podílový fond, k jehož vytvoření obdržela povolení podle odstavce 1.

Při rozhodování o povolení podle odstavce 1 se kromě posouzení statutu přihlédne též k dostatečné ochraně podílníků. Na rozhodování o povolení se vztahují obdobně ustanovení § 8 odst. 6 a 7.

Investiční společnost může vytvářet podílové fondy jako otevřené nebo uzavřené.

U otevřeného podílového fondu není počet vydávaných podílových listů limitován a podílník má právo na odkoupení svého podílového listu investiční společnosti, která je povinna tento podílový list odkoupit za podmínek stanovených v § 13 odst. 1 a 2 tohoto zákona.

V povolení k vydávání podílových listů uzavřeného podílového fondu musí být stanoven minimální počet vydaných podílových listů nutných ke vzniku podílového fondu a je stanovena doba, po kterou budou podílové listy vydávány. Pokud ve stanovené době nebyl vydán stanovený minimální počet podílových listů, uzavřený podílový fond nevznikne.

Komise může povolit zřízení nových uzavřených podílových fondů pouze na dobu určitou, nepřesahující deset let.

Podílový list je cenný papír, se kterým je spojen podíl podílníka na majetku v podílovém fondu a právo na vyplacení podílu na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu, pokud tak stanoví statut podílového fondu, a v rozsahu a za podmínek stanovených tímto statutem. Aktuální hodnota podílového listu se stanoví jako podíl vlastního jmění v podílovém fondu ( § 17 odst. 4) připadající na jeden podílový list.

Podílový list může být vydán na jméno nebo na doručitele. Podílový list vydaný v listinné podobě ve formě na jméno je převoditelný rubopisem.

Podílový list musí obsahovat:

Podílové listy stejného podílového fondu a stejné hodnoty zakládají stejná práva všech podílníků.

Investiční společnost vede zvláštní seznam listinných podílových listů, které nebyly odevzdány při přeměně na zaknihované podílové listy.^4ba Investiční společnost nejpozději do konce každého kalendářního roku následujícího po roku, kdy se majitel listinného podílového listu dostal do prodlení s jeho odevzdáním podle zvláštního zákona nebo ve stanovené lhůtě nepřevzal listinný podílový list,^4ba zveřejní v Obchodním věstníku a uveřejní nejméně v jednom celostátně rozšiřovaném deníku výzvu k odevzdání nebo převzetí listinného podílového listu; v případě podílového listu na jméno investiční společnost uveřejní výzvu též tak, že ji zašle na adresu sídla nebo bydliště majitelů podílového listu, a to na náklady majitelů podílového listu. Práva a povinnosti související s přeměnou podoby podílového listu se nepromlčují.

Podílový list vydává investiční společnost při vytvoření podílového fondu za jmenovitou hodnotu, a to nejdéle do šesti měsíců od data emise^4b podílových listů.

Po lhůtě uvedené v odstavci 1 vydává investiční společnost podílový list za jeho aktuální hodnotu stanovenou ke dni vydání. Rozdíl mezi jmenovitou a aktuální hodnotou vydaného podílového listu je emisním ážiem, které zvyšuje vlastní jmění ve fondu, nebo disážiem, které snižuje vlastní jmění ve fondu.. Tato částka může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu podílového fondu.

Hodnota podílového listu ke dni vydání může být při jeho vydání zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu podílového fondu.

Podílový list nesmí být hrazen nepeněžitým plněním. Peněžní prostředky získané vydáváním podílových listů se neprodleně převádějí na běžný účet investiční společnosti vedený pro podílový fond.

Investiční společnost odkupuje podílový list s použitím prostředků z majetku v podílovém fondu za částku stanovenou podle § 11 odst. 1 ke dni uplatnění práva na odkoupení podílového listu. Tato částka může být snížena o srážku uvedenou ve statutu.

Investiční společnost je povinna odkoupit podílový list bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne uplatnění práva na jeho odkoupení.

Nestačí-li peněžní prostředky v podílovém fondu k úhradě kupovaných podílových listů, musí investiční společnost prodat část cenných papírů v podílovém fondu. Na dobu, než dojde k prodeji cenných papírů, nejdéle však do tří měsíců, může investiční společnost použít k úhradě odkupovaných podílových listů vlastní peněžní prostředky nebo přijmout krátkodobý úvěr.

Investiční společnost může odkupování podílových listů v mimořádných případech pozastavit nejdéle na dobu tří měsíců, pokud je to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků. Písemné oznámení o rozhodnutí pozastavit odkupování podílových listů, s uvedením data a důvodů pozastavení a doby, na kterou se odkupování pozastavuje, je investiční společnost povinna bez zbytečného odkladu doručit Komisi. Zároveň musí o pozastavení odkupování informovat podílníky způsobem uvedeným ve statutu fondu. O opatřeních, jež povedou k odstranění příčin pozastavení odkupování podílových listů, je investiční společnost povinna informovat Komisi do tří pracovních dnů ode dne pozastavení.

V případě, že pozastavení odkupování podílových listů je v rozporu se zájmy podílníků, Komise rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení odkupování podílových listů zruší. Opravný prostředek proti rozhodnutí o zrušení pozastavení odkupování podílových listů nemá odkladný účinek. Investiční společnost je povinna bez zbytečného odkladu informovat podílníky o zrušení pozastavení odkupování podílových listů způsobem uvedeným ve statutu fondu.

Pokud Komise neuzná opatření podle odstavce 4 za dostatečná, může rozhodnout o odejmutí povolení podle § 9 odst. 1 tohoto zákona.

Doba pozastavení odkupování podílových listů začíná běžet dnem rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení odkupování podílových listů. Od tohoto dne investiční společnost nesmí vydávat podílové listy ani provádět odkupování podílových listů. Zákaz odkupování podílových listů se vztahuje i na podílové listy, o jejichž odkoupení podílníci požádali před jeho pozastavením, pokud nedošlo dosud k jejich odkoupení, a na podílové listy, na jejichž odkup bylo uplatněno právo během doby pozastavení odkupování po-dílových listů.

Pokud v průběhu doby pozastavení odkupování podílových listů dojde ke snížení vlastního jmění v podílovém fondu, je investiční společnost povinna zaslat Komisi, bez zbytečného odkladu, po zjištění této skutečnosti rozbor důvodů snížení vlastního jmění.

Investiční společnost je povinna odkoupit podílové listy za cenu stanovenou podle § 11 odst. 1 ke dni, kdy bylo obnoveno odkupování podílových listů.

Podílník nemá právo na úrok z prodlení po dobu pozastavení odkupování podílových listů, ledaže investiční společnost již byla v době pozastavení odkupování podílových listů v prodlení nebo pokud Komise zrušila rozhodnutí investiční společnosti o pozastavení odkupování podílových listů jako neodůvodněné. Úrok z prodlení musí investiční společnost uhradit ze svých prostředků.

Při obhospodařování majetku v podílovém fondu je investiční společnost povinna vlastním jménem a na účet podílníků vykonávat práva a povinnosti s tím spojená, zejména:

Investiční společnost nesmí operace s cennými papíry v majetku v podílovém fondu provádět prostřednictvím majetkově nebo personálně propojené osoby. Tento zákaz se nevztahuje na obchodování prostřednictvím osoby vykonávající pro investiční nebo podílový fond funkci depozitáře podle tohoto zákona.

Investiční společnost může přijímat ke krytí dočasných potřeb spojených s obhospodařováním majetku v podílovém fondu úvěry a půjčky včetně půjček cenných papírů, a to nejdéle na dobu šesti měsíců. Souhrn přijatých úvěrů a půjček, včetně půjček cenných papírů, nesmí přesahovat 10 % hodnoty majetku v podílovém fondu ke dni uzavření smlouvy o úvěru nebo půjčce.

Majetek v podílovém fondu nemůže investiční společnost užít k úhradě svých závazků, které s činností spojenou s nakládáním s majetkem v podílovém fondu nesouvisejí.

Každý investiční fond a každý podílový fond musí mít svůj statut (dále jen "statut fondu"). Pravidla pro přijímání statutu určí stanovy nebo společenská smlouva.

Se statutem fondu musí mít kupující možnost se seznámit před nákupem podílových listů nebo akcií. Povinnost investičního fondu mít stanovy zůstává nedotčena.

Statut fondu musí obsahovat zejména:

Statut podílového fondu musí kromě náležitostí obsažených v odstavci 1 obsahovat ustanovení:

Změny statutu fondu musí být schváleny Komisí. Komise tyto změny neschválí, nenabývá změna statutu fondu platnosti.

Majetek v podílovém fondu a majetek investičního fondu uložený v cenných papírech může být tvořen jen

Ustanoveními odstavce 1 písm. f) a g) nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona.^4f

Pokud veřejně obchodovatelné cenné papíry podle odstavce 1 přestanou být veřejně obchodovatelnými, jsou investiční společnost a investiční fond povinny tyto cenné papíry prodat, a to nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy tyto cenné papíry přestaly být veřejně obchodovatelné.

Ministerstvo po projednání s Komisí stanoví vyhláškou způsob výpočtu hodnot cenných papírů a závazků v majetku v podílovém fondu nebo investičního fondu. Výpočet hodnot ministerstvem určených druhů cenných papírů dle vyhlášky provádí a uveřejňuje Středisko cenných papírů. Organizátoři veřejných trhů a Česká národní banka jsou povinni poskytnout Středisku cenných papírů údaje, které potřebuje ke splnění své povinnosti dle předchozí věty.

Majetek investičního fondu může být uložen v nemovitostech a v movitých věcech, které poskytují záruku spolehlivého uložení.

Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění provede znalec.^4fa

Výsledek hospodaření investiční společnosti s majetkem v podílovém fondu nebo výsledek hospodaření investičního fondu se rozdělí v souladu se statutem fondu.

Pokud hospodaření investiční společnosti s majetkem v podílovém fondu nebo hospodaření investičního fondu skončí ztrátou, použijí se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta u podílového fondu snížením jeho kapitálového fondu a u investičního fondu snížením základního jmění.

Investiční společnost může vyplatit podílníkům podíl na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu až po schválení řádné účetní závěrky podílového fondu valnou hromadou investiční společnosti. Zálohy na podíly na zisku z hospodaření s majetkem v podílovém fondu nesmí investiční společnost vyplácet.

Hodnota cenných papírů ( § 17 odst. 1 a 4) jednoho druhu vydaných stejným emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

Omezení uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na státní dluhopisy, na dluhopisy, jejichž emitentem je Česká národní banka, členská země OECD nebo centrální banka členské země OECD. V těchto případech hodnota jedné emise dluhopisů nesmí tvořit více než 30 % majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu.

Majetek investičního fondu nesmí být tvořen z více než 5 % hodnotou jedné nemovitosti nebo jedné movité věci.

V majetku v podílovém fondu nebo v majetku investičního fondu nesmí být více než 11 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho druhu vydaných stejným emitentem.

Investiční společnost musí zabezpečit, aby v majetku v podílových fondech, které obhospodařuje, nebylo více než 11 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů jednoho druhu, vydaných stejným emitentem.

Omezení uvedená v odstavcích 4 a 5 se nevztahují na státní dluhopisy, na dluhopisy, jejichž emitentem je Česká národní banka, členská země OECD nebo centrální banka členské země OECD.

Při uplatnění výměnných a předkupních práv a při změnách kurzů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích ustanovení.

Investiční společnost a investiční fond jsou povinny neprodleně oznámit Komisi překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 5.

Investiční společnost je povinna nejdéle do jednoho měsíce po skončení pololetí a do tří měsíců po skončení kalendářního roku uveřejnit zprávu o svém hospodaření a o hospodaření podílových fondů, které obhospodařuje. Za den uveřejnění zprávy o hospodaření se považuje den předání této zprávy Středisku cenných papírů a Komisi. Součástí roční zprávy je účetní závěrka investiční společnosti a účetní závěrky podílových fondů, které obhospodařuje, v nezkrácené formě, a zpráva auditora v úplném znění.^4fc Pokud ve lhůtě tří měsíců po skončení kalendářního roku není audit ukončen, je investiční společnost povinna uveřejnit zprávu auditora neprodleně po skončení auditu.

U investičních společností a podílových fondů se v roční zprávě uvádí i přehled výsledků hospodaření v posledních třech letech.

Investiční společnost je povinna ve zprávě podle odstavce 1 uvést též

Investiční společnost předkládá zprávy o hospodaření podle odstavců 1 a 2 a účetní závěrky se zprávami auditora podle odstavce 1 v jednom vyhotovení Komisi, Středisku cenných papírů a svému depozitáři. Zároveň tyto zprávy a účetní závěrky se zprávami auditora musí být k dispozici veřejnosti v sídle investiční společnosti nebo v jiném veřejně přístupném místě uvedeném ve statutu podílového fondu a ve Středisku cenných papírů.

Investiční společnost je povinna uveřejňovat za každý otevřený podílový fond, který obhospodařuje,

Investiční společnost je povinna jedenkrát za týden uveřejnit za každý uzavřený podílový fond, který obhospodařuje, způsobem uvedeným ve statutu fondu

Údaje podle odstavců 1 a 2 zasílá investiční společnost též Středisku cenných papírů.

Úplata investiční společnosti za obhospodařování majetku v podílovém fondu nebo za obhospodařování majetku investičního fondu anebo majetku penzijního fondu za jeden kalendářní rok může dosáhnout nejvýše

Úplata investiční společnosti v sobě vždy zahrnuje náhradu nákladů, které investiční společnost vynaložila na

Nestanoví-li statut podílového fondu nebo obhospodařovatelská smlouva jinak, není v úplatě zahrnuta úhrada nákladů, které investiční společnost účelně vynaložila tím, že ve prospěch podílových fondů, investičních fondů a penzijních fondů zaplatila

Do nákladů na obhospodařování majetku v podílovém fondu, majetku investičního fondu a majetku penzijního fondu nelze zahrnout pokuty uložené investiční společnosti ani jiné majetkové sankce uplatněné na této společnosti.

Úplata investiční společnosti v sobě zahrnuje též úhradu všech ostatních nákladů, které investiční společnost vynaložila v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém fondu a majetku investičního fondu a penzijního fondu, nestanoví-li statut podílového fondu nebo obhospodařovatelská smlouva jinak.

Osoby, které jsou členem představenstva nebo dozorčí rady, prokuristé, likvidátoři, nucení správci, správci konkurzní podstaty a zaměstnanci investiční společnosti, investičního fondu a depozitáře, jakož i zaměstnanci Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu členského nebo pracovního poměru nebo jiné činnosti a které v zájmu investiční společnosti nebo investičního fondu nelze sdělovat jiným osobám.

Osoby, které jsou členem představenstva nebo dozorčí rady, prokuristé, likvidátoři, nucení správci, správci konkurzní podstaty a zaměstnanci investiční společnosti, investičního fondu a depozitáře, jakož i zaměstnanci Komise jsou zproštěni povinnosti zachovávat mlčenlivost v případě

Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po skončení členského nebo pracovního poměru nebo jiné činnosti.

Členem představenstva nebo dozorčí rady, prokuristou, zaměstnancem investiční společnosti nebo investičního fondu nesmí být

Investiční společnost a investiční fond nebo jejich zakladatelé jsou povinni vyžádat si čestné prohlášení osob uvedených v odstavci 1 o tom, že splňují podmínky odstavce 1, ještě před zvolením či jmenováním do funkce anebo vznikem pracovního poměru.

Členem představenstva nebo dozorčí rady, zaměstnancem a prokuristou investiční společnosti a investičního fondu nesmí být osoba, jíž bylo odejmuto povolení k obchodování s cennými papíry nebo k výkonu činnosti makléře.⁵⁾

Ustanovení obchodního zákoníku o volbě členů dozorčí rady zaměstnanci se na investiční společnosti a investiční fondy nevztahuje.^5b

Investiční společnost a investiční fond jsou povinny uzavřít s bankou depozitářskou smlouvu.

Depozitářskou smlouvou se zavazuje banka vykonávat pro investiční společnost nebo investiční fond činnost depozitáře a investiční společnost nebo investiční fond se zavazuje zaplatit jí za výkon této činnosti úplatu.

Depozitářská smlouva musí obsahovat vymezení činnosti depozitáře nejméně v rozsahu uvedeném v § 31 až 33b a výši úplaty za výkon těchto činností nebo způsob jejího určení.

Depozitářská smlouva může být uzavřena pouze na dobu neurčitou a může jí kterákoliv ze stran vypovědět. Výpovědní lhůta činí šest měsíců, pokud ve smlouvě nebyla dohodnuta výpovědní lhůta kratší.

Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž Česká národní banka ⁶

Pokud investiční společnost nebo investiční fond do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy neuzavře novou depozitářskou smlouvu, Komise této investiční společnosti nebo tomuto investičnímu fondu odejme povolení podle § 8.

I po zániku depozitářské smlouvy podle odstavce 5 se vzájemné vztahy mezi investiční společností nebo investičním fondem a bývalým depozitářem vzniklé při vypořádání vzájemných práv a povinností v souvislosti se zánikem depozitářské smlouvy řídí touto smlouvou, pokud je to z povahy věci možné.

Investiční společnost otevře u svého depozitáře jeden samostatný běžný účet vedený v tuzemské měně pro sebe a po jednom i pro každý jí obhospodařovaný podílový nebo investiční fond. Investiční fond otevře u svého depozitáře jeden běžný účet vedený v tuzemské měně.

Na běžném účtu podle odstavce 1 musí být evidován pohyb peněžních prostředků, které

Ustanovení odstavce 2 se vztahuje i na pohyb peněžních prostředků

Peněžní prostředky získané vydáváním akcií a podílových listů je investiční společnost nebo investiční fond povinen neprodleně uložit na běžný účet podle odstavce 1.

Depozitář je při výkonu své funkce povinen kontrolovat, zda činnost investiční společnosti nebo investičního fondu je v souladu s tímto zákonem a statutem fondu, zejména

Pokud pokyn investiční společnosti nebo investičního fondu odporuje zákonu, statutu fondu nebo obhospodařovatelské smlouvě, depozitář jej neprovede a o důvodech neprovedení pokynu neprodleně informuje investiční společnost nebo investiční fond a současně též Komise.

Pokud depozitář zjistí při výkonu své kontrolní činnosti nedostatky v hospodaření investiční společnosti nebo investičního fondu nebo porušení zákona nebo statutu fondu, oznámí to neprodleně investiční společnosti nebo investičnímu fondu a současně i Komisi.

Při výkonu své činnosti je depozitář oprávněn požadovat od investiční společnosti a od investičního fondu informace a listiny obsahující údaje o jejich činnosti nezbytné pro výkon své funkce.

V případě, že depozitář zjistí, že při výkonu činností investiční společnosti nebo investičního fondu došlo k poškození zájmů akcionářů investičního fondu nebo podílníků podílového fondu, nebo bude mít důvodné podezření, že by o takový případ mohlo jít, může účastníkům takové operace pozastavit nakládání s účty cenných papírů ve Středisku cenných papírů, a to nejdéle na dobu tří dnů. Současně je povinen bez zbytečného odkladu informovat o tomto opatření Komisi. Komise v uvedené lhůtě toto pozastavení zruší nebo rozhodne o předběžném opatření dle zvláštního zákona.

Depozitář odpovídá podle obchodního zákoníku za škodu, kterou způsobí porušením své povinnosti depozitáře podílníkům podílového fondu a akcionářům investičního fondu, pro něž vykonává funkci depozitáře.

Listinné cenné papíry, které tvoří součást majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu, musí být svěřeny do úschovy depozitáři. Tato povinnost se nevztahuje na zahraniční cenné papíry, které jsou v majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu a jsou v úschově v zahraniční bance.

Pokud jsou součástí majetku v podílovém fondu nebo majetku investičního fondu zaknihované cenné papíry, je depozitář oprávněn požadovat na Středisku cenných papírů výpisy z účtů majitelů cenných papírů, které toto středisko pro podílový fond nebo investiční fond vede.

Investiční společnost a investiční fond používají služeb depozitáře k obstarání emise podílových listů podílových fondů nebo akcií investičních fondů a odkupování podílových listů.

Zrušení a likvidace investiční společnosti a investičního fondu se řídí obchodním zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Stejnopis notářského zápisu o usnesení valné hromady, jímž se zrušuje investiční společnost nebo investiční fond s likvidací, je statutární orgán povinen ihned po jeho vyhotovení doručit Komisi.

Likvidátora investiční společnosti nebo investičního fondu jmenuje a odvolává Komise na návrh nebo z vlastního podnětu. Návrh na jmenování likvidátora podává statutární orgán investiční společnosti nebo investičního fondu na základě usnesení valné hromady. Návrh musí obsahovat jméno, příjmení a bydliště navrhovaného likvidátora a doklad prokazující, že splňuje předpoklady vyžadované tímto zákonem.

Komise návrh na jmenování likvidátora zamítne, pokud zjistí, že osoba navrhovaná za likvidátora nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem. Účastníkem řízení je zrušená investiční společnost nebo zrušený investiční fond a osoba navrhovaná do funkce likvidátora.

Komise jmenuje likvidátora z vlastního podnětu, pokud

V rozhodnutí, jímž se jmenuje likvidátor, musí být uvedeno

Opravné prostředky proti rozhodnutí Komise podle odstavců 3 až 5 nemají odkladný účinek.

Likvidátor se může vzdát své funkce písemným oznámením, které musí být doručeno Komisi nejpozději 30 dnů předem.

Návrh na povolení zápisu osoby likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz osoby likvidátora podává likvidátor jmenovaný Komisí.

Pokud dojde ke zrušení investiční společnosti nebo investičního fondu soudem, jmenuje a odvolává likvidátora soud na návrh Komise do 24 hodin od doručení návrhu.

Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně i v dalších případech, kdy je likvidátor jmenován soudem.

Soud zruší investiční společnost nebo investiční fond též na návrh Komise, jestliže jim bylo podle § 35l odst. 2 nebo § 37 odst. 1 písm. e) odňato povolení.

Státnímu dozoru, který vykonává Komise, podléhá činnost vykonávaná podle tohoto zákona

Při výkonu státního dozoru je Komise povinna

Při výkonu státního dozoru je Komise oprávněna požadovat od osob uvedených v odstavci 1 informace o jejich činnosti a listiny, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru.

Ve věcech výkonu státního dozoru neupravených tímto zákonem se postupuje podle zákona o státní kontrole.^6e

Komise je oprávněna ukládat sankce stanovené tímto zákonem i osobám, jejichž činnost nepodléhá státnímu dozoru podle odstavce 1, pokud porušují povinnosti stanovené v § 4 odst. 3, § 7 odst. 8 a § 9 odst. 1, 4 a 5.

Jestliže Komise při výkonu státního dozoru zjistí nedostatky v činnosti osob uvedených v § 36 odst. 1 spočívající zejména v tom, že porušují nebo porušily své povinnosti, je oprávněno

Vedle nebo místo opatření podle odstavce 1 může Komise uložit investiční společnosti nebo investičnímu fondu anebo depozitáři pokutu až do výše 100 milionů Kč.

Jestliže Komise zjistí, že osoba, jejíž činnost nepodléhá státnímu dozoru, porušila povinnosti stanovené v § 4 odst. 3, § 7 odst. 5 a § 9 odst. 1, 4 a 5, může uložit této osobě pokutu až do výše 10 milionů Kč.

Pokud Komise při výkonu státního dozoru zjistí, že osoby nepodléhající státnímu dozoru podle tohoto zákona porušily povinnosti uložené jim v § 24b, může jim uložit pokutu až do výše 10 miliónů Kč. Kopii pravomocného rozhodnutí o uložení pokuty zašle Komise emitentovi daného cenného papíru.

Při ukládání opatření a sankcí podle odstavců 1 až 3 Komise vychází zejména z povahy závažnosti, způsobu, doby trvání a následků protiprávního jednání.

Správní řízení, v němž se ukládají opatření a sankce podle odstavců 1 až 4, lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se Komise dozvěděla o skutečnostech rozhodujících pro jejich uložení, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy povinnost, za niž jsou ukládány, byla naposledy porušena.

Investiční společnosti, podílové fondy jimi zřízené a investiční privatizační fondy zřízené podle zvláštních předpisů, ⁷ investiční společnosti a podílové fondy vykonávající činnost na základě povolení podle zvláštních předpisů⁸ se považují za investiční společnosti a investiční fondy podle tohoto zákona, jestliže uvedou své postavení a svou činnost do souladu s ním do šesti měsíců od nabytí jeho účinnosti, pokud není dále stanoveno jinak.

Dosavadní zakladatel investičního privatizačního fondu může pro tento fond vykonávat činnost podle § 7 odst. 3 po dobu šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud se zakladatel v této lhůtě nepřemění na investiční společnost podle § 4 až 7, musí činnost pro investiční privatizační fond ukončit.

Smlouvu s depozitářem podle § 30 musí investiční privatizační fond a investiční společnost uzavřít nejpozději do šesti měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Statut fondu podle § 15 musí investiční privatizační fond nebo investiční společnost předložit příslušnému státnímu orgánu nejpozději do tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pokud ke dni účinnosti tohoto zákona bylo omezení a rozložení rizika jiné, než stanoví § 24, jsou investiční společnosti a investiční privatizační fondy povinny uvést nejpozději do 31. prosince 1993 omezení a rozložení rizika do souladu s ustanovením § 24.

Jestliže investiční společnost nebo investiční privatizační fond nesplní ve stanovených lhůtách povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 5, příslušný státní orgán jim odejme vydaná povolení a podá soudu návrh na jejich zrušení.

Ustanovení § 17 odst. 1 a 2 musí být splněno do 31. prosince 1993 nebo podle rozhodnutí příslušného státního orgánu.

Investiční společnosti a investiční privatizační fondy vzniklé ke dni účinnosti tohoto zákona jsou povinny do dvou měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona sdělit příslušnému státnímu orgánu, který vydal povolení k jejich činnosti, celkový počet smluv s obsahem příslibu na vyplacení určité částky po určité době, celkovou výši takto uplatnitelných investičních bodů² v příslušné privatizační vlně a celkovou peněžní výši takto uzavřených smluv. Pokud zákon České národní rady nebo zákon Slovenské národní rady do té doby určí příslušný státní orgán, učiní tyto investiční společnosti, investiční privatizační fondy a investiční fondy sdělení podle tohoto odstavce tomuto orgánu.

Ustanoveními § 27 tohoto zákona nejsou dotčeny již uzavřené smluvní vztahy mezi zakladateli nebo správci investičních privatizačních fondů a těmito fondy zřízenými podle zvláštních předpisů s tím, že tyto vztahy se musí uvést do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1993.