Notářem může být jmenován státní občan členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, který

Notářskou praxí se rozumí praxe notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta podle tohoto zákona a praxe státního notáře a notářského čekatele podle dřívějších předpisů. Do notářské praxe Notářská komora České republiky (dále jen „Komora“) započte zcela praxi soudce, prokurátora, státního zástupce, advokáta, komerčního právníka, soudního exekutora, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, exekutorského kandidáta, justičního čekatele, justičního kandidáta, asistenta soudce, asistenta veřejného ochránce práv, asistenta státního zástupce, právního čekatele prokuratury, právního čekatele státního zastupitelství, advokátního koncipienta, exekutorského koncipienta nebo právního čekatele u komerčního právníka, činnost zaměstnance Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), který získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva na vysoké škole a který se samostatně podílí na tvorbě návrhů obecně závazných právních předpisů; do notářské praxe ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) na návrh Komory z jiné právní praxe může započítat nejvýše 2 roky.

Notářskou zkouškou se rozumí notářská zkouška podle tohoto zákona a notářská zkouška podle dřívějších předpisů. Za osobu, která složila notářskou zkoušku, se považuje i ten, kdo složil odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, odbornou závěrečnou zkoušku právních čekatelů, advokátní zkoušku, exekutorskou zkoušku a profesní zkoušku na komerčního právníka.

Notáře jmenuje ministr na návrh Komory do notářského úřadu.

Počet notářských úřadů v obvodu každého okresního soudu stanoví ministr po vyjádření Komory.

Notářský úřad zřizuje a ruší ministr po vyjádření Komory. Notářský úřad je určen jménem a příjmením notáře v rámci okresního soudu.

Sídlem notářského úřadu je sídlo okresního soudu, v jehož obvodu byl zřízen. Se souhlasem příslušné notářské komory může notář změnit sídlo notářského úřadu v rámci obvodu okresního soudu.

Notářský úřad lze zrušit jen tehdy, jestliže notář jmenovaný do notářského úřadu byl odvolán nebo zemřel.

Komora předloží návrh podle odstavce 1 na základě výsledků konkursu, který vyhlašuje a organizuje. Komora zařadí do konkursu na základě přihlášky každého, kdo splňuje předpoklady stanovené v § 7 odst. 1.

Předpokladem zahájení činnosti notáře je

Slib zní:

„Slibuji na svou čest a svědomí, že v činnosti notáře budu zachovávat ústavní a jiné zákony a obecně závazné právní předpisy a budu zachovávat mlčenlivost. V notářské činnosti budu postupovat nestranně a nezávisle.“.

Úřední razítko notáře obsahuje:

Ministr může pozastavit notáři výkon činnosti notáře, jestliže

Ministr pozastaví notáři výkon činnosti notáře

na jeho žádost,

jestliže odmítl složit slib,

ke dni 31. prosince kalendářního roku, v němž dosáhne 70 let,

jestliže pozbyl státní občanství členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace,

jestliže byl omezen ve svéprávnosti,

jestliže byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností notáře,

jestliže zaniklo jeho pojištění odpovědnosti za újmu podle § 9 odst. 1 písm. d) a notář ho i přes upozornění notářské komory (§ 29) ve stanovené lhůtě neobnoví,

jestliže notář tři měsíce po složení slibu nebo ode dne jeho jmenování, složil-li slib před svým jmenováním, bez vážných důvodů nezačne vykonávat činnost notáře,

jestliže pravomocným rozhodnutím kárné komise bylo zjištěno, že jeho zdravotní stav mu trvale neumožňuje řádně vykonávat činnost notáře,

jestliže vykonává činnost neslučitelnou s činností notáře nepřetržitě po dobu delší než 4 roky.

Sídlem notáře je sídlo notářského úřadu, do kterého byl jmenován. Ve svém sídle zřídí notář pro výkon činnosti notáře notářskou kancelář, zapsanou v evidenci notářů vedené příslušnou notářskou komorou.

Notář může zavést úřední dny mimo notářskou kancelář i mimo své sídlo. Zavedení úředního dne a jeho zrušení je povinen oznámit Komoře a notářské komoře, v jejímž obvodu má své sídlo. Komora a notářská komora vedou evidenci zavedených úředních dnů a evidenci jejich zrušení.

Notář vykonává činnost notáře zpravidla v notářské kanceláři a během úředních dnů také v místě jejich konání. Notář může jednotlivé úkony provádět i na jiném místě. Na jiném místě notář jednotlivý úkon provede, je-li to nutné.

Notáři, kteří jsou členy stejné notářské komory, a notáři, kteří mají stejné sídlo, se mohou sdružit jako společníci za účelem společného výkonu činnosti notáře nebo za společným účelem věci. Smlouva, kterou se notáři zaváží sdružit za účelem společného výkonu činnosti notáře, musí mít písemnou formu.

Notáři, kteří se sdružili jako společníci podle odstavce 2 za účelem společného výkonu činnosti notáře (dále jen „notář společník“), se v činnosti notáře vzájemně zastupují. Při zastupování notář společník vykonává činnost notáře jménem zastoupeného notáře společníka. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře společníka zastupuje. Používá své úřední razítko notáře.

Notáři společníci jsou povinni sdružení se za účelem společného výkonu činnosti notáře oznámit Komoře a notářské komoře, jejímiž jsou členy. Oznamovací povinnost platí i ohledně zániku společnosti; je-li notářů společníků více než dva, i ohledně vystoupení notáře společníka ze společnosti nebo jeho vyloučení.

Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc a není zastoupen notářem společníkem nebo notářským kandidátem (dále jen „kandidát“) podle § 24, notářská komora, jejímž je členem, mu ustanoví zástupce a rozhodne o výši podílu zástupce na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.³

Notářská komora ustanoví zástupce z řad kandidátů v pracovním poměru u notáře, nejsou-li, z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo notáře, jemuž je zástupce ustanovován, nebo kandidátů u nich v pracovním poměru, a nejsou-li, anebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich nebo není souhlas podle věty třetí k ustanovení žádného kandidáta, tak z řad jiných notářů, kteří jsou členy notářské komory. K ustanovení zástupce je třeba jeho písemného souhlasu. K ustanovení zástupce z řad kandidátů je třeba také písemného souhlasu notáře, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

Notářská komora ustanoví notáři zástupce bez zbytečného odkladu na jeho návrh, je-li podán před uplynutím doby podle odstavce 1; není-li podán, tak bez návrhu, jakmile se dozví, že notář činnost notáře po dobu podle odstavce 1 nevykonává.

Jestliže notář zemřel nebo byl odvolán, notářská komora, jejímž byl členem, nebo Komora v případě postupu podle odstavce 5 ustanoví na dobu, kdy je notářský úřad uvolněn, náhradníka notáře (dále jen „náhradník“). Náhradník se ustanoví obdobně na dobu pozastavení výkonu činnosti notáře podle § 10. K ustanovení náhradníka je třeba jeho písemného souhlasu.

Náhradníka ustanoví notářská komora z řad notářů se sídlem v rámci obvodu okresního soudu, v jehož obvodu je sídlo uvolněného notářského úřadu; nejsou-li nebo nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný z nich, z řad jiných notářů, kteří jsou jejími členy. Nesouhlasí-li se svým ustanovením žádný takový notář, ustanoví náhradníkem kteréhokoli notáře Komora.

Je-li zástupcem ustanoven kandidát, je předpokladem jeho výkonu činnosti notáře složení slibu do rukou ministra (§ 9 odst. 2), pokud již dříve slib neskládal.

Předpokladem výkonu činnosti notáře náhradníkem je dále uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za újmu, která by mohla vzniknout v souvislosti s touto činností.

Zástupce zastupuje notáře při výkonu činnosti notáře zejména v úkonech, které nesnesou odkladu. Tuto činnost vykonává jménem zastoupeného notáře. Podepisuje se svým jménem a současně uvede, kterého notáře zastupuje. Jestliže je zástupcem notář, používá svého úředního razítka notáře. Jestliže je zástupcem kandidát, používá úředního razítka notáře, kterého zastupuje. Zastoupený notář nemůže v době zastoupení vykonávat činnost notáře.

Náhradník vykonává činnost notáře svým jménem; tuto činnost vykonává zejména v úkonech, které nesnesou odkladu.

Notářský koncipient (dále jen „koncipient“) je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských koncipientů.

Seznam notářských koncipientů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských koncipientů každého, kdo

Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských koncipientů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, ověřováním shody opisu nebo kopie (dále jen „opis“) s listinou (dále jen „vidimace“), ověřováním pravosti podpisu (dále jen „legalizace“) s výjimkou vidimací a legalizací ve vztahu k cizině, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu^2a, vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů, prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu^3a, a dále přijímáním úschov,

jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 1,

přípravnými a dílčími úkony činnosti podle § 2 a § 3 odst. 2,

výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

Notářská komora vyškrtne ze seznamu notářských koncipientů toho,

Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 koncipientovi a notáři, u něhož je koncipient v pracovním poměru.

Ten, kdo byl ze seznamu notářských koncipientů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Kandidát je ten, kdo je zapsán v seznamu notářských kandidátů.

Seznam notářských kandidátů vede notářská komora, v jejímž obvodu má sídlo notář, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

Notářská komora zapíše do dvou měsíců ode dne doručení písemné žádosti do seznamu notářských kandidátů každého, kdo

K notářské zkoušce musí být připuštěn každý, kdo splňuje předpoklady stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Notářské zkoušky se konají alespoň jednou ročně.

Do doby notářské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient notářskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby notářské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

Notářská komora oznámí provedení zápisu podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

Ten, kdo nebyl ve stanovené době zapsán do seznamu notářských kandidátů, má právo se domáhat provedení zápisu návrhem u soudu.

sepisováním notářských zápisů o právních jednáních, není-li forma notářského zápisu stanovena pro právní jednání zvláštním právním předpisem, sepisováním notářských zápisů podle § 71b, osvědčováním právně významných skutečností a prohlášení, nejde-li o osvědčování rozhodnutí orgánů právnické osoby, vydáváním stejnopisů, opisů nebo ověřených opisů a výpisů z notářských zápisů, vydáváním potvrzení podle § 94, přijímáním a vydáváním úschov, vydáváním ověřených výstupů z informačního systému veřejné správy podle zvláštního právního předpisu^2a, prováděním zápisů a výmazů do Rejstříku zástav, vydáváním opisů nebo potvrzení z Evidence právních jednání pro případ smrti podle § 35c odst. 3, vydáváním opisů, výpisů nebo potvrzení z Rejstříku zástav podle § 35i odst. 1, vydáváním opisů nebo potvrzení ze Seznamu listin o manželském majetkovém režimu podle § 35l odst. 2, vydáváním výpisů z evidence Rejstříku trestů, prováděním autorizované konverze dokumentů a prováděním úkonů kontaktního místa podle zvláštního právního předpisu^3a,

přípravnými a dílčími úkony v ostatní notářské činnosti,

výkonem činnosti podle § 3 odst. 1,

jednotlivými úkony v činnosti podle § 3 odst. 2,

výkonem dalších úkonů nebo činností, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

Kandidát může být na návrh notáře, u kterého je v pracovním poměru, ustanoven příslušnou notářskou komorou, aby ho zastupoval při výkonu činnosti notáře s výjimkou činnosti podle § 3 odst. 3. Tuto činnost kandidát vykonává jménem zastoupeného notáře, podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře, kterého zastupuje. Pro toto zastupování se použije přiměřeně § 15 odst. 1. Notářská komora zruší ustanovení kandidáta zástupcem, a to na návrh notáře nebo ustanoveného kandidáta. Notářská komora na návrh notáře ustanovení kandidáta zástupcem zruší.

Jestliže notář nevykonává činnost notáře po dobu delší než jeden měsíc, rozhodne příslušná notářská komora o výši podílu kandidáta ustanoveného zástupcem podle odstavce 1 na odměně notáře. Proti tomuto rozhodnutí lze podat opravný prostředek k soudu.³

Notářská komora vyškrtne kandidáta ze seznamu notářských kandidátů z důvodů uvedených v § 20 odst. 1 písm. a) až f).

Notářská komora oznámí vyškrtnutí podle odstavce 1 kandidátovi a notáři, u něhož je kandidát v pracovním poměru.

Ten, kdo byl ze seznamu notářských kandidátů vyškrtnut, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Notář může písemně pověřit další pracovníky, kteří jsou u něho v pracovním poměru, přípravnými a dílčími úkony v činnosti podle § 2 a 3. Jestliže tito pracovníci složili kvalifikační zkoušku, notář je může pověřit i činností vymezenou v § 19 s výjimkou jednotlivých úkonů podle § 3 odst. 1.

Ke kvalifikační zkoušce musí být připuštěn další pracovník notáře, který byl zaměstnán u notáře nebo u státního notářství alespoň 1 rok. Notářská komora může do této doby započítat dobu, po kterou byl tento pracovník zaměstnán u soudu, advokáta, krajského sdružení advokátů nebo u komerčního právníka.

Za kvalifikační zkoušku se považuje též odborná a jiná obdobná zkouška složená pracovníky státních notářství podle dřívějších předpisů. Notářská komora může uznat odbornou nebo jinou obdobnou zkoušku složenou pracovníky soudů, advokátů, krajského sdružení advokátů nebo komerčních právníků za kvalifikační zkoušku podle tohoto zákona.

Činnost pracovníků notáře na základě jeho pověření podle § 19, 23 a § 26 odst. 1 se považuje za činnost notáře.

Při výkonu této činnosti se pracovník podepisuje svým jménem a používá úřední razítko notáře.

Notář je povinen uzavřít smlouvu o pojištění své odpovědnosti za újmu vzniklou pracovníkům při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Pojištění musí trvat po celou dobu, po kterou notář pracovníky zaměstnává.

Pracovněprávní vztahy mezi notářem a jeho pracovníky se řídí zákoníkem práce.

Notářská komora se zřizuje v obvodu každého krajského soudu a v obvodu městského soudu v Praze.

Obvody a sídla notářských komor se shodují s obvody a sídly krajských soudů.

Obvod a sídlo notářské komory pro hlavní město Prahu se shoduje s obvodem a sídlem městského soudu v Praze.

Notářská komora sdružuje všechny notáře se sídlem v jejím obvodu. Notář se stává členem notářské komory dnem jeho jmenování notářem. Členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí.

Notářská komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou notáři povinni platit ve výši stanovené kolegiem notářů (dále jen „kolegium“).

kolegium,

prezidium,

prezidenta notářské komory (dále jen „prezident“),

revizní komisi.

Nejvyšším orgánem notářské komory je kolegium.

Právo účastnit se jednání kolegia mají notáři a kandidáti z obvodu notářské komory; kandidáti mají jen poradní hlas. Notář může písemně pověřit jiného notáře, aby ho při jednání kolegia zastupoval a jeho jménem hlasoval. Zastoupený notář se považuje za přítomného na jednání kolegia.

Kolegium

Prezidium je řídícím a výkonným orgánem notářské komory; má pět až devět členů.

Prezidium

Prezident

Prezidenta zastupuje viceprezident.

Revizní komisi tvoří předseda a další dva členové.

Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu.

Revizní komise

Zřizuje se Komora se sídlem v Praze.

Komoru tvoří notářské komory.

Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří příspěvky notářských komor, dary a jiné příjmy. Notářské komory jsou povinny platit příspěvky ve výši stanovené sněmem Komory (dále jen „sněm“).

sněm,

prezidium Komory,

prezidenta Komory,

revizní komisi Komory,

kárnou komisi.

Nejvyšším orgánem Komory je sněm.

Sněm tvoří delegáti a prezidenti.

Sněm

K platnosti předpisu podle odstavce 3 písm. m), n) a q) až x) je zapotřebí souhlasu ministerstva.

Prezidium Komory je řídícím a výkonným orgánem Komory. Členy prezidia Komory jsou prezident Komory, viceprezident Komory, prezidenti a další volení členové.

Prezidium

Prezident Komory

Prezidenta Komory zastupuje viceprezident Komory.

Revizní komisi Komory tvoří předseda a další čtyři členové.

Členství v revizní komisi Komory je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory.

Revizní komise Komory

Kárnou komisi tvoří předseda a další čtyři členové. Členství v kárné komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory.

Podrobnosti o činnosti kárné komise stanoví kárný řád.

Volby orgánů notářské komory a Komory jsou tajné. Volební období je tříleté.

K volbám lze přistoupit, je-li přítomna nadpoloviční většina oprávněných voličů. Způsob provádění voleb stanoví volební řád, který může též stanovit, ve kterých případech je nutné, aby byl přítomen vyšší počet oprávněných voličů.

Výsledky voleb se oznamují ministerstvu. Notářské komory oznamují výsledky voleb také Komoře a předsedovi krajského soudu.

Kolektivní orgány notářské komory a Komory se mohou platně usnášet jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů.

Předpisy uvedené v § 37 odst. 3 písm. l) a m) mohou stanovit, ve kterých případech je k platnosti postupu uvedeného v odstavci 1 zapotřebí přítomnosti nebo souhlasu vyššího počtu členů.

Funkce v orgánech notářské komory a Komory jsou čestné, Komora a notářské komory vyplácejí členům svých orgánů za výkon těchto funkcí náhradu za ztrátu času a náhradu hotových výdajů.

Člen orgánu notářské komory a Komory se nesmí podílet na projednávání a rozhodování věcí u tohoto orgánu týkajících se jeho, jeho notářského úřadu nebo osoby jemu blízké.

Ministerstvo vykonává státní dohled na činnost podle § 2 a podle § 35o.

Komora vykonává dohled na činnost notářských komor a na činnost notáře a na vedení notářských úřadů.

Notářská komora vykonává dohled na činnost notáře a na vedení notářských úřadů ve svém obvodu.

Notář, kandidát a koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění.

Kárným proviněním notáře, kandidáta nebo koncipienta je

Notáři lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření

Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání notáře, nemůže být odvolaný notář po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován notářem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování, nemůže být odvolaný kandidát po dobu 5 let od odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován notářem.

Příjem z pokut připadá příslušné notářské komoře, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán, anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory soud podle zvláštního právního předpisu ^4b.

O tom, zda se notář, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení pro každou věc ustanovený tříčlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 přísedících z řad členů kárné komise. Členy kárného senátu losem určí a písemně jmenuje předseda kárné komise Komory.

Na návrh člena kárného senátu prezident Komory nebo viceprezident Komory, rozhoduje-li kárný senát o kárné žalobě podané prezidentem Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, se souhlasem prezidia Komory odvolá člena kárného senátu, který závažným způsobem porušil své povinnosti či jinak ohrozil důvěru v řádné a nestranné rozhodování kárného senátu. Zanikne-li funkce některého z členů kárného senátu, předseda kárné komise Komory bez odkladu písemně jmenuje nového člena způsobem podle odstavce 1.

Kárné řízení se zahajuje na návrh, který se nazývá kárnou žalobou.

Kárnou žalobu je oprávněn podat

(dále jen „kárný žalobce“).

Kárná žaloba se podává ke Komoře a může být podána do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.

Kárná žaloba musí obsahovat jméno, popřípadě jména a příjmení notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž směřuje, adresu jeho trvalého pobytu, adresu notářské kanceláře, označení notářské komory, jíž je notář členem, nebo v jejímž seznamu notářských kandidátů je kandidát zapsán anebo v jejímž seznamu notářských koncipientů je koncipient zapsán, popis skutku, pro který se kárná žaloba podává, označení důkazů, o které se kárná žaloba opírá, a navrhované kárné opatření. Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici.

O podání kárné žaloby vyrozumí předseda kárné komise notáře, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž byla kárná žaloba podána (dále jen „kárně obviněný“). Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad notářů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud není kárným žalobcem.

Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát notáře nebo advokáta s jeho souhlasem.

Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.

Rozhodnutí kárného senátu se doručí kárně obviněnému a kárnému žalobci do vlastních rukou. Má-li kárně obviněný v řízení zástupce nebo opatrovníka, doručí se jim rozhodnutí namísto kárně obviněnému.

Proti rozhodnutí kárného senátu může kárně obviněný a kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání ke Komoře. Odvolání je třeba odůvodnit a má odkladný účinek.

O odvolání rozhoduje pro každou věc ustanovený pětičlenný kárný senát složený z předsedy senátu a 2 členů, jmenovaných prezidentem Komory na návrh prezidia Komory, a 2 členů, určených losem prezidentem Komory z řad členů prezidia Komory. Má-li kárný senát rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení konaném na návrh prezidenta Komory, popřípadě účastní-li se prezident Komory jinak ve věci, předsedu senátu a 2 členy na návrh prezidia Komory jmenuje a 2 členy určuje losem z řad členů prezidia Komory viceprezident Komory. Výkon funkce člena odvolacího kárného senátu je neslučitelný s výkonem funkce člena kárného senátu, jakož i s předchozím výkonem funkce člena kárného senátu proti témuž kárně obviněnému v téže kárné věci.

Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.

Notáři sepisují o právních jednáních notářské zápisy.

V notářském zápisu může pokračovat notář, který ho sepsal, nebo jiný notář se sídlem na území České republiky. Pokračování v notářském zápisu je součástí notářského zápisu.

Notářský zápis musí obsahovat:

Účastníkem je ten, kdo formou notářského zápisu sám právně jedná nebo ten, za něhož jeho jménem právně jedná jeho zástupce.

Nezná-li notář účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li notář tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem. Právnická osoba prokazuje notáři svoji existenci výpisem z veřejného rejstříku, do kterého se zapisuje; nezapisuje-li se, prokazuje svoji existenci jiným způsobem, ze kterého lze soudit, že existuje, a také prohlášením o její existenci osobou, která za ni právně jedná.

Je-li totožnost prokázána svědky totožnosti, musí notářský zápis obsahovat jejich prohlášení, že účastníky, popřípadě zástupce účastníků, svědky úkonů, důvěrníky a tlumočníky znají osobně.

Není-li notáři prokázána totožnost, a jde-li o právnickou osobu, její existence, notář notářský zápis o právním jednání odmítne sepsat.

Je-li účastníkem někdo, kdo neumí nebo nemůže číst nebo psát, může notář sepsat notářský zápis pouze za účasti dvou svědků úkonu. Tito svědci musí být přítomni při projevu účastníka o tom, co má být pojato do notářského zápisu a při předčítání notářského zápisu a jeho schválení tím účastníkem, v jehož zájmu byli přítomni.

Postup podle odstavce 1 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního jednání s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen se vlastnoručně podepsat. V případě notářského zápisu sepisovaného v elektronické podobě se schopností vlastnoručně se podepsat rozumí schopnost připojit k dokumentu svůj uznávaný elektronický podpis⁹.

Je-li účastník neslyšící nebo němý, může-li však číst a psát, musí si notářský zápis přečíst a v něm vlastní rukou připsat, že jej četl a že jej schvaluje.

Nemůže-li účastník číst nebo psát, musí být kromě svědků úkonu přibrán jeho důvěrník, který se s ním umí dorozumět. Jeho prostřednictvím notář zjistí, zda účastník zápis schvaluje.

Postup podle odstavce 2 není třeba, jestliže má tento účastník schopnost seznámit se s obsahem právního jednání s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek a je schopen vlastnoručně listinu podepsat.

O způsobilosti důvěrníka platí obdobně § 66, může jím však být i osoba účastníku blízká.

Je-li k sepsání notářského zápisu nutná přítomnost svědků úkonu, uvede se v závěru notářského zápisu doložka obsahující prohlášení svědků, že byli přítomni po celou dobu projevu vůle účastníka o tom, co má být pojato do zápisu, při předčítání notářského zápisu a jeho schválení účastníkem.

Obdobně musí notářský zápis obsahovat v závěru prohlášení důvěrníka o tom, že sdělil němému nebo neslyšícímu účastníku, který nemůže číst nebo psát, celý obsah notářského zápisu, a že jej účastník schválil.

Jestliže se účastník seznámil s obsahem právního jednání pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek, je třeba tuto okolnost uvést v notářském zápisu.

V úvodu notářského zápisu je třeba uvést důvod přítomnosti svědků úkonu, popřípadě důvěrníka.

Nezná-li účastník nebo svědek úkonu jazyk, v němž se notářský zápis sepisuje, je třeba přítomnosti tlumočníka. Nelze však jako tlumočníka přibrat osobu blízkou účastníkům nebo toho, kdo je ve věci zúčastněn.

Zná-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž jedná účastník nebo svědek, lze upustit od přítomnosti tlumočníka.

V závěru notářského zápisu je třeba uvést doložku o tom, že účastníku byl obsah notářského zápisu přetlumočen a že s ním účastník projevil souhlas. Byl-li přítomen tlumočník, připojí na notářský zápis svůj podpis a otisk svého úředního razítka.

Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného seznamu, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného seznamu“) nebo zápis práv nebo skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz (dále jen „zápis do veřejného rejstříku“), obsahuje také vyjádření notáře o předpokladech pro sepsání notářského zápisu.

Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis do veřejného rejstříku, lze jej sepsat i v elektronické podobě.

Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do Rejstříku zástav, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 2 a 4 obdobně.

Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis pro zápis do evidence svěřenských fondů ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 3 a 4 obdobně.

Notář osvědčuje na žádost skutečnosti a prohlášení, které by mohly být podkladem pro uplatňování nebo prokazování práv nebo kterými by mohly být způsobeny právní následky. Notář provádí zejména tato osvědčení:

Osvědčení podle odstavce 1 písm. a) až c) notář provede předepsanou listinou o ověření; vyhotoví ji na předložené listině nebo o ní sepíše samostatnou listinu, kterou s předloženou listinou pevně spojí.

Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. d) a i) až l) osvědčí notář formou a postupem stanovenými zvláštními právními předpisy^3a,^4a,⁵.

O osvědčení jiných skutečností a prohlášení, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, sepíše notář notářský zápis, pro který platí přiměřeně ustanovení oddílu prvního této části, ledaže stanoví tento zákon jinak.

Listinami o ověření jsou ověřovací doložky, kterými se provádí podle tohoto zákona vidimace a legalizace, a osvědčovací doložka, kterou se provádí podle tohoto zákona osvědčení o předložení listiny, a také jiné doložky o osvědčení právně významných skutečností sepsané notářem podle zvláštních zákonů (dále jen „jiné doložky sepsané notářem“). Jiné doložky sepsané notářem jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně zvláštním zákonem, i když je zvláštní zákon za veřejné listiny neprohlašuje.

Vidimace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy notář posoudil shodu opisu s listinou. Ověřovací doložka obsahuje

Notář odmítne vidimaci provést,

Ustanovení § 53 není tímto ustanovením dotčeno.

Vidimací se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů uvedených v listině a jejich soulad s právními předpisy a notář za obsah listiny neodpovídá.

Legalizací notář ověřuje, že fyzická osoba před ním v jeho přítomnosti listinu vlastnoručně podepsala nebo podpis na listině se již nacházející před ním uznala za vlastní; tím není dotčen postup podle § 74a. Pro postup při prokazování totožnosti této osoby platí § 64 odst. 1 a 3 obdobně.

Legalizace se provede ověřovací doložkou neodkladně poté, kdy před notářem v jeho přítomnosti byla listina podepsána nebo byl podpis na listině se již nacházející uznán za vlastní, a to neodkladně po podepsání nebo uznání; ověřovací doložka obsahuje:

Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, ověřovací doložka obsahuje také údaj o tom, že tato osoba je ke dni vyhotovení ověřovací doložky zapsána ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob podle zvláštního právního předpisu¹³ jako člen statutárního orgánu právnické osoby oprávněný právnickou osobu zastupovat, a také způsob jeho jednání za právnickou osobu zapsaný v takovém veřejném rejstříku. O právnické osobě se uvedou údaje podle § 63 odst. 1 písm. c).

Notář provedením legalizace neodpovídá za obsah listiny.

Neovládá-li notář nebo jeho pracovník jazyk, v němž je listina pořízena, vyzve žadatele, aby předložil překlad listiny tlumočníkem. Nestane-li se tak, notář úkon odmítne.

Na žádost osoby, jejíž podpis je legalizován, notář vyhotoví ověřovací doložku také v některém z úředních jazyků členského státu Evropské unie, pokud takový jazyk notář nebo jeho pracovník ovládá.

Notář osvědčí průběh valných hromad v notářském zápisu, v němž uvede místo a dobu konání valné hromady, zaznamená přijatá usnesení a z průběhu valné hromady vše, co je důležité pro posouzení řádného postupu jednání.

Notář může vyzvat předsedu valné hromady a nejvýše další dvě zúčastněné osoby, aby notářský zápis podepsali. Totožnost účastníků valné hromady nemusí být zjišťována.

údaj, že notář osobu, jíž se osvědčení týká, osobně viděl,

den, měsíc, rok a hodinu, kdy se tak stalo.

Notář osvědčuje i jiné skutkové děje, například průběh slosování nebo předložení movitých věcí, jestliže s nimi mohou být spojeny právní následky a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře.

Notář osvědčuje také skutkové děje a stav věcí, například splnění dluhu, stav nemovitých věcí, jestliže jimi mohou být prokázány nároky v řízení před soudem nebo jiným státním orgánem a jestliže se skutkový děj udál v přítomnosti notáře nebo jestliže se notář přesvědčil o stavu věci.

O osvědčení notář sepíše notářský zápis, který musí též obsahovat:

Notář osvědčuje prohlášení osob, mají-li s ním být spojeny právní účinky.

Jestliže osoba, která prohlášení činí, žádá, aby s ním byla seznámena jiná osoba, uvede to notář v notářském zápisu. Pak s notářským zápisem jinou osobu seznámí a tuto skutečnost uvede v pokračování notářského zápisu. Odpověď jiné osoby v tomto notářském zápisu uvede jen tehdy, jestliže tato osoba s tím souhlasí a je ochotna notářský zápis podepsat.

Jestliže se notáři nepodaří osobně seznámit jinou osobu s notářským zápisem o prohlášení podle odstavce 2, zašle této osobě stejnopis notářského zápisu, pokud o to osoba, která prohlášení učinila, požádala.

Notáři přijímají do notářské úschovy

Notářskou úschovou peněz a listin přijatých za účelem jejich vydání dalším osobám lze zajistit dluh.

Odevzdání listiny nebo peněz notářem z notářské úschovy dalšímu notáři do notářské úschovy nebo do úschovy jinému schovateli se nepřipouští. Ustanovení § 103 a 104 o postupu při převzetí uvolněného a zrušeného notářského úřadu tím není dotčeno.

Pro notářskou úschovu se použije přiměřeně ustanovení zvláštního zákona o úschově, ledaže stanoví tento zákon jinak. Ustanovení zvláštního zákona o úschově cenného papíru se nepoužije. Notářská úschova cenného papíru nemá účinky stanovené pro úschovu cenného papíru zvláštním zákonem.

Notář sepíše o notářské úschově listiny za účasti žadatele protokol, který musí obsahovat

Je-li listina přijímána do notářské úschovy na určitou dobu, obsahuje protokol také dobu trvání notářské úschovy. Další vyhotovení protokolu vydá notář žadateli, případně jeho zástupci.

Dojde-li listina se žádostí o její přijetí do notářské úschovy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a obsahuje-li listina sama nebo žádost údaje potřebné k přijetí listiny do notářské úschovy, notář sepíše protokol podle odstavce 1 bez účasti žadatele a zašle žadateli další vyhotovení protokolu. Neobsahuje-li žádost potřebné údaje, vyzve notář žadatele, aby tyto údaje ve stanovené lhůtě notáři sdělil, s upozorněním, že pokud tak neučiní, listina nebude do notářské úschovy přijata. Po marném uplynutí lhůty notář listinu zašle žadateli prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nedohodne-li s ním jiný způsob předání listiny.

Protokol o přijetí listiny o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy musí kromě náležitostí uvedených v § 82 odst. 1 obsahovat

Dá-li listinu o právním jednání zůstavitele do notářské úschovy zástupce toho, kdo ji pořídil, notář vydá další vyhotovení protokolu zástupci a další vyhotovení protokolu zašle pořizovateli.

Dojde-li listina o právním jednání zůstavitele notáři prostřednictvím provozovatele poštovních služeb se žádostí o její přijetí do notářské úschovy nebo dojde-li prostřednictvím provozovatele poštovních služeb bez žádosti, postupuje notář podle § 82 odst. 2.

Notář listinu vydá z notářské úschovy jen tomu, na jehož žádost byla listina do notářské úschovy přijata, a jde-li o listinu o právním jednání zůstavitele, jen jejímu pořizovateli, ledaže je listina přijata do notářské úschovy za účelem jejího vydání další osobě. Notář listinu vydá i tomu, kdo se vykáže zvláštní plnou mocí opravňující jej k převzetí listiny z notářské úschovy; podpis zmocnitele musí být úředně ověřen. Plná moc tvoří přílohu protokolu o vydání listiny.

O vydání listiny z notářské úschovy sepíše notář protokol, který musí obsahovat

Notář vydá příjemci listiny, případně jeho zástupci stejnopis protokolu. Jestliže se listina o právním jednání zůstavitele vydává zástupci pořizovatele takové listiny, zašle notář vyhotovení protokolu i pořizovateli.

Vydá-li notář listinu evidovanou v Evidenci právních jednání pro případ smrti, provede v této evidenci výmaz údajů o takové listině a o jejím pořizovateli; přesun do souboru dat skončených věcí v této evidenci neprovede.

Ten, kdo notáři listinu do notářské úschovy předává, a ten, komu notář listinu z notářské úschovy vydává, případně jejich zástupce, jsou povinni notáři prokázat svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, je povinen její zástupce prokázat vedle své totožnosti i její existenci podle § 64 odst. 1. Obdobně se postupuje, je-li zástupcem právnické osoby jiná právnická osoba.

Není-li notáři totožnost, případně existence podle odstavce 1 prokázána, notář odmítne listinu převzít do notářské úschovy anebo ji z notářské úschovy odmítne vydat.

Přijímá-li notář listinu do notářské úschovy podle § 82 odst. 2, ustanovení odstavce 1 se pro přijetí listiny do notářské úschovy nepoužije.

Peníze lze předat do notářské úschovy na základě žádosti, která musí obsahovat

Není-li notář požádán o přijetí peněz do notářské úschovy písemně, o žádosti o přijetí peněz do notářské úschovy sepíše za přítomnosti žadatele záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli.

Není-li dán důvod pro odmítnutí požadovaného přijetí peněz do notářské úschovy, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu u banky, označený „notářská úschova“, jehož majitelem je notář (dále jen „zvláštní účet“), případně toto označení uvede v záznamu o žádosti.

Předáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat.

Notář sepíše o notářské úschově peněz protokol. Peníze složené nebo převedené na zvláštní účet notář přijímá do notářské úschovy sepsáním protokolu, ledaže tento zákon stanoví jinak.

Notář může sepsat protokol o notářské úschově peněz, i když peníze dosud nebyly na zvláštní účet složeny nebo převedeny. V takovém případě musí být v protokolu uvedeno, v jaké lhůtě, případně za jakých podmínek mají být na zvláštní účet připsány. Je-li dodržena tato lhůta, případně splněny stanovené podmínky, k přijetí peněz do notářské úschovy dojde jejich připsáním na zvláštní účet, není-li v protokolu nebo v tomto zákoně stanoveno jinak. O přijetí peněz do notářské úschovy notář vyrozumí složitele, jde-li o notářskou úschovu za účelem zajištění dluhu, také příjemce a jde-li o notářskou úschovu nájemného, tak také pronajímatele, poté, jakmile se od banky dozví, že byly peníze na zvláštní účet připsány. Na žádost vydá notář příjemci nebo složiteli potvrzení, opatřené jeho podpisem a otiskem úředního razítka notáře, o tom, že peníze byly do notářské úschovy přijaty a kdy se tak stalo. Ustanovení § 86 odst. 1 a 2 se nepoužije.

Nepřijme-li notář peníze do notářské úschovy, vydá je bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.

Protokol o notářské úschově peněz musí obsahovat

Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy za účelem zajištění dluhu, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), d) nebo e) a h), l) a i) také

Mají-li být peníze přijaty do notářské úschovy nájemného, musí protokol o notářské úschově obsahovat mimo náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), e), g), i) až l), také identifikační údaje osoby, která je pronajímatelem, a označení nájemního vztahu.

Protokol podle odstavců 1 a 3 se sepisuje za účasti složitele; protokol podle odstavce 2 za účasti složitele a příjemce nebo jen jednoho z nich. Je-li protokol podle odstavce 2 sepsán za účasti jen složitele nebo jen příjemce, uvede se v něm lhůta, ve které je povinen ten, který se sepsání protokolu neúčastnil, obsah protokolu schválit a bez výhrad přijmout návrhy na ujednání mezi složitelem a příjemcem v protokolu obsažené (dále jen „schválení obsahu protokolu“). K přijetí peněz do notářské úschovy dojde až sepsáním dodatku k protokolu o schválení obsahu protokolu (dále jen „dodatek k protokolu“) za účasti toho, který se sepsání protokolu neúčastnil, i když byly peníze připsány na zvláštní účet dříve. Jestliže byly peníze připsány na zvláštní účet dříve, notář je po marném uplynutí lhůty stanovené ke schválení obsahu protokolu vydá bez zbytečného odkladu složiteli bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli.

K sepsání protokolu o notářské úschově, případně k dodatku k protokolu, je třeba, aby složitel, případně i příjemce, jde-li o protokol podle odstavce 2, nebo jejich zástupce, notáři prokázali svoji totožnost úředním průkazem, nezná-li je notář osobně. Jde-li o právnickou osobu, použije se ustanovení § 85 odst. 1 věta druhá obdobně. Není-li notáři totožnost, případně existence, prokázána, notář protokol o notářské úschově, případně dodatek k protokolu nesepíše a odmítne požadované přijetí peněz do notářské úschovy. Jestliže již byly peníze připsány na zvláštní účet, vydá je složiteli.

Vyhotovení protokolu notář vydá složiteli i příjemci. Dodatek k protokolu podle odstavce 4 je součástí protokolu podle odstavce 2. Dodatek k protokolu může sepsat na dožádání notáře i jiný notář se sídlem na území České republiky.

V případě, že bylo notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce, notář vydá peníze z notářské úschovy složiteli podle odstavce 4.

Je-li v protokolu o notářské úschově ujednáno, že v době od doložení splnění podmínek pro vydání peněz příjemci do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově příjemci a splnění podmínek bylo doloženo nebo že mu náleží z jiného v protokolu o notářské úschově ujednaného důvodu a je doloženo, že nastal, notář peníze ve stanovené lhůtě vydá z notářské úschovy příjemci bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz příjemci. Nelze-li peníze na takový účet příjemci vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz příjemci s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to příjemce, má se za to, že je příjemce vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.

Není-li v době trvání notářské úschovy notáři doloženo splnění podmínek pro vydání peněz příjemci, vydá notář peníze složiteli podle odstavce 4.

Mají-li být peníze vydány složiteli podle odstavců 1 a 3, notář mu je ve stanovené lhůtě vydá bezhotovostním převodem na účet pro vydání peněz složiteli. Nelze-li peníze na takový účet složiteli vydat a neoznačí-li složitel na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově peněz jiný účet pro vydání peněz složiteli s uvedením identifikačních údajů osoby, která je jeho majitelem, nebude-li to složitel, má se za to, že je složitel vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního zákona.

O vydání peněz notář vyrozumí příjemce a složitele.

O vydání peněz složiteli z notářské úschovy nájemného vyrozumí notář osobu pronajímatele, označenou složitelem v protokolu o úschově.

Z notářských zápisů se vydávají stejnopisy, ledaže tento zákon stanoví jinak. Opisy a ověřené opisy notářských zápisů se vydávají jen, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.

Z notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva, anebo o jejich zrušení, se za života zůstavitele vydávají jen jejich opisy.

Není-li opis notářského zápisu vyhotoven prostřednictvím kopírovacího zařízení, vyhotoví se tak, že za text notářského zápisu se uvedou vypsané jméno, příjmení, případně akademický titul a funkce toho, kdo notářský zápis sepsal a podepsal, se zkratkou „v. r.“, a opis otisku úředního razítka notáře se zkratkou „L. S.“, vypsaná jména, příjmení, případně akademické tituly dalších osob, které notářský zápis podepsaly, se zkratkou „v. r.“, případně opisy otisků razítek připojených k podpisu těchto dalších osob se zkratkou „L. S.“; to neplatí v případě notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě.

Stejnopisy notářských zápisů se vydávají účastníkům, není-li v notářském zápisu stanoveno jinak. Někomu jinému mohou být také vydány, jestliže všichni účastníci s tím souhlasí. Stejnopisy notářských zápisů o osvědčení se však vydávají všem osobám, které prokáží právní zájem na vydání.

Notář, u kterého je uložen notářský zápis o povolání správce pozůstalosti nebo závěti obsahující povolání správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, vydá po úmrtí zůstavitele stejnopis tohoto notářského zápisu každému, kdo mu prokáže právní zájem a úmrtí zůstavitele. Úmrtí lze prokázat pouze úmrtním listem nebo rozsudkem soudu o prohlášení za mrtvého nebo jejich úředně ověřeným opisem.

Opisy notářských zápisů lze vydat osobám, kterým lze vydat stejnopisy. Jiným osobám lze opisy vydat jen se souhlasem osob, kterým lze vydat stejnopisy. Opisy notářských zápisů o právních jednáních zůstavitele pro případ smrti, která jsou uvedena v § 35b odst. 1, nejde-li o notářský zápis o dědické smlouvě nebo o smlouvě o zřeknutí se dědického práva anebo o jejich zrušení, lze vydat jen zůstaviteli nebo jeho zmocněnci, který se vykáže plnou mocí s úředně ověřeným podpisem.

Stejnopis notářského zápisu obsahuje opis notářského zápisu a doložku, kterou se potvrzuje, že stejnopis notářského zápisu se doslovně shoduje s notářským zápisem (dále jen „doložka“). Má-li notářský zápis přílohy, obsahuje stejnopis také opisy takových příloh; doložkou se potvrdí, že i opisy příloh souhlasí doslovně s přílohami notářského zápisu.

Doložka, kromě potvrzení podle odstavce 1, obsahuje také den, měsíc a rok vyhotovení stejnopisu, otisk úředního razítka notáře a podpis toho, kdo stejnopis notářského zápisu vyhotovuje.

Jde-li o stejnopis notářského zápisu sepsaného v elektronické podobě, obsahuje doložka také údaje o jménu a příjmení osob, které notářský zápis elektronicky podepsaly.

Z notářského zápisu lze vydat výpis. Výpis z notářského zápisu se může týkat i jen některých samostatných právních jednání nebo jen některých skutečností uvedených v notářském zápisu anebo jen celého notářského zápisu bez jeho příloh nebo bez některé z nich. Při vydávání výpisů se použije přiměřeně postup týkající se vydávání stejnopisů. V doložce se také uvede, s jakou částí notářského zápisu a případně s jakou jeho přílohou se výpis doslovně shoduje, případně, že neobsahuje opisy příloh notářského zápisu, nebo některých z nich.

Výpis podle odstavce 1 nesmí zpochybnit obsah notářského zápisu, z něhož byl vydán.

Notář může vydat potvrzení o skutečnostech známých z jeho spisů. Potvrzení se vydává účastníkům a dále osobám, které ho potřebují k uplatnění nebo hájení svých práv, pokud s tím účastníci projeví souhlas.

Potvrzení vyjadřuje stručně a výstižně skutečnosti, které se potvrzují, údaj o tom, komu a k jakému účelu bylo vydáno,datum vyhotovení, otisk úředního razítka notáře a podpis notáře.