poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění (dále jen „daně“), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí (dále jen „daňové poradenství“) a

vznik, postavení a působnost Komory daňových poradců České republiky (dále jen „komora“) v souladu s právem Evropských společenství¹.

Daňové poradenství fyzické nebo právnické osobě (dále jen „klient“) poskytuje daňový poradce nebo hostující daňový poradce.

Daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců (dále jen „seznam“) podle § 4 odst. 2 a 3. Hostujícím daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba uvedená v § 8a odst. 1 písm. b) zaregistrovaná v seznamu podle § 4 odst. 4; seznam vede komora.

Daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcem nebo hostujícím daňovým poradcem a klientem. Za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradci odměna, jejíž výši si obě smluvní strany dohodnou. Dohoda, kterou je odměna za poskytnutí daňového poradenství sjednána jako podíl na docíleném snížení daně, daňové úspoře nebo daňové úlevě, popřípadě jako podíl na ukazatelích výsledku činnosti, nebo je sjednána formou věcného plnění, je neplatná.

Činí-li daňový poradce nebo hostující daňový poradce právní úkony jménem klienta, má postavení zástupce podle zvláštních předpisů.³

Daňový poradce může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu^3a.

Daňové poradenství mohou na základě smlouvy uzavřené mezi jimi a klientem vykonávat také obchodní společnosti nebo družstva, které daňové poradenství vykonávají pomocí daňových poradců, které mají tuto činnost jako předmět podnikání zapsánu do obchodního rejstříku podle zvláštního předpisu^4aa jejichž skutečný majitel podle zákona o upravujícího evidenci skutečných majitelů a fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, je osoba bezúhonná (dále jen „daňově poradenská společnost“); pro doložení bezúhonnosti platí § 5 odst. 3 obdobně. Na poskytování daňového poradenství daňově poradenskými společnostmi se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona pro poskytování daňového poradenství daňovými poradci a stanovy komory.

Daňově poradenská společnost má při správě daní procesní postavení jako daňový poradce.

Právo vykonávat daňové poradenství nabývá fyzická osoba dnem zápisu nebo registrace do seznamu. K tomuto dni se vydá daňovému poradci osvědčení o zápisu do seznamu nebo hostujícímu daňovému poradci osvědčení o registraci v seznamu (dále jen „osvědčení“).

Fyzickou osobu, pokud není zapsána podle odstavce 3 nebo zaregistrována podle odstavce 4, je komora povinna zapsat do seznamu po složení kvalifikační zkoušky nejpozději však do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž fyzická osoba zkoušku složila.

Do seznamu komora zapíše také

Do seznamu komora zaregistruje hostujícího daňového poradce za podmínek stanovených v § 8c.

Právo vykonávat daňové poradenství daňový poradce nebo hostující daňový poradce pozbývá

Kvalifikační zkoušku nebo její část je oprávněna skládat fyzická osoba podle § 4 odst. 2, která

Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

Za účelem doložení bezúhonnosti žadatele si Komora vyžádá podle zvláštního právního předpisu^3c výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Kvalifikační zkouška se skládá z dílčích částí. V žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se uvede jméno, popřípadě jména a příjmení, rodné číslo, nebylo-li přiděleno, datum narození, bydliště a vlastnoruční podpis žadatele. K žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se připojí kopie dokladů prokazujících splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. e) a čestné prohlášení prokazující splnění podmínek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d). O výpis z evidence Rejstříku trestů žádá komora. Náklady na získání tohoto výpisu nese v uvedeném případě komora. K žádosti není třeba poskytovat informace podle tohoto odstavce v případě, že komora tyto informace má a zároveň nedošlo k jejich změně.

Komora po posouzení žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části

Kvalifikační zkouška nebo její část se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je složena z poloviny ze zástupců státních finančních orgánů jmenovaných ministerstvem financí České republiky (dále jen „ministerstvo“) a z poloviny zejména z daňových poradců a dalších odborníků z ekonomické, daňové či právní teorie a praxe jmenovaných komorou. Předseda zkušební komise je vždy zástupce státních finančních orgánů jmenovaných ministerstvem. Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.

Obsah kvalifikační zkoušky nebo její části, jakož i složení zkušební komise, musí odpovídat účelu zkoušky, kterým je zjistit úroveň znalostí žadatele, potřebných k výkonu daňového poradenství, zejména úroveň znalostí z oboru finančního, správního, občanského a obchodního práva, financí a ekonomiky a účetnictví. Kvalifikační zkouška nebo její část se koná v jazyce českém.

O výsledku kvalifikační zkoušky nebo její části rozhoduje zkušební komise hlasováním. Žadatel složí kvalifikační zkoušku nebo její část, hlasuje-li pro to nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

Za vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části se platí poplatek, který je příjmem komory. Poplatek je splatný nejpozději 20 dnů před konáním kvalifikační zkoušky nebo její části. Nezaplatí-li žadatel poplatek ve lhůtě splatnosti, kvalifikační zkoušku nebo její část v tomto termínu nekoná.

Podrobnosti o obsahu a průběhu kvalifikační zkoušky nebo její části, vyhlášení výsledku a jeho doručení upraví komora ve zkušebním řádu. Ve zkušebním řádu se stanoví rovněž výše poplatku za vykonání kvalifikační zkoušky.

Rozhodnutí, kterým se zamítá žádost o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části, je komora povinna vydat nejpozději do 20 dnů počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části zahájeno. Kvalifikační zkoušku nebo její část ukončí zkušební komise nejpozději do 8 měsíců počítaných od konce měsíce, v němž bylo řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části zahájeno. Do uvedených lhůt se nezapočítává doba, po kterou je žádost o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vrácena k doplnění. Platnost složené části kvalifikační zkoušky lze do celkového hodnocení kvalifikační zkoušky započítat, pokud od jejího složení neuplynulo více než 24 měsíců. Kvalifikační zkouška je složena, pokud jsou složeny všechny její dílčí části. Ústní část zkoušky se koná po složení písemné části zkoušky.

Pokud žadatel kvalifikační zkoušku nebo její část nesloží, může ji konat znovu, nejdříve však po 3 měsících od posledního dne kalendářního měsíce, v němž zkušební komise rozhodla o výsledku. K žádosti o opakování kvalifikační zkoušky nebo její části uvede žadatel pouze jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo a datum ukončení předchozí kvalifikační zkoušky nebo její části; další údaje upravené v odstavci 3 se v žádosti uvedou jen tehdy, došlo-li oproti předchozí žádosti k jejich změně. Jinak se použijí ustanovení předchozích odstavců o řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části.

Náklady řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části, které vznikly komoře, hradí komora, náklady vzniklé žadateli hradí žadatel.

Ustanovení odstavců 1 až 13 se přiměřeně použijí také na rozdílovou zkoušku^3d.

Daňový poradce je oprávněn a povinen chránit práva a oprávněné zájmy svého klienta. Je povinen jednat čestně a svědomitě, důsledně využívat všechny zákonné prostředky a uplatňovat vše, co podle svého přesvědčení a příkazu klienta pokládá za prospěšné. Je přitom vázán pouze zákony a dalšími obecně závaznými právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

Daňový poradce je oprávněn odmítnout uzavření smlouvy o poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce, který v posledních třech letech před zahájením řízení ve věci kvalifikační zkoušky nebo její části byl pracovníkem státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy, do jehož působnosti patří kontrola a rozhodování ve věcech daní, nesmí po dobu tří let od vydání osvědčení uzavřít smlouvu o poskytnutí daňového poradenství s klientem, o jehož záležitostech jako pracovník uvedeného státního orgánu nebo orgánu územní samosprávy rozhodoval nebo jehož záležitosti projednával.

Daňový poradce je oprávněn odstoupit od uzavřené smlouvy o poskytnutí daňového poradenství, dojde-li k narušení důvěry mezi ním a klientem, neposkytuje-li klient potřebnou součinnost nebo nesložil-li klient bez závažného důvodu přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí daňového poradenství. Daňový poradce je povinen do 15 dnů ode dne, kdy oznámil klientovi odstoupení od smlouvy o poskytnutí daňového poradenství

Daňový poradce má právo, aby mu klient ve smluvených lhůtách zaplatil

Daňovému poradci, který byl správcem daně podle daňového řádu^3e ustanoven zástupcem, náleží za dobu výkonu této funkce náhrada ušlého výdělku odpovídající násobku prokazatelně vynaložených hodin a obvyklé ceny služby poskytované daňovým poradcem stanovené hodinovou sazbou a náhrada účelně vynaložených výdajů.

Daňoví poradci mohou vykonávat daňové poradenství též společně. Právní vztahy vyplývající ze společného výkonu daňového poradenství si daňoví poradci upraví písemnou smlouvou. Při společném výkonu daňového poradenství však klientům odpovídá každý daňový poradce samostatně; jde-li o společného klienta a není-li dohodnuto jinak, odpovídají daňoví poradci tomuto klientovi společně a nerozdílně.

Daňový poradce se při poskytování daňového poradenství podle smlouvy může dát zastoupit jiným daňovým poradcem. Při jednotlivých úkonech může daňového poradce zastoupit i jeho pracovník. Zastoupení v těchto případech není možné, pokud klient se zastoupením vyjádří nesouhlas.

Daňový poradce odpovídá klientovi za škodu, která mu v souvislosti s výkonem daňového poradenství vznikla, pokud ji způsobil daňový poradce, jeho zástupce nebo pracovník. Daňový poradce se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

Daňový poradce, jeho pracovník nebo zástupce, jakož i osoba, která pozbyla oprávnění k výkonu daňového poradenství, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Této povinnosti, a to i pro účely trestního řízení, je může zprostit pouze klient svým prohlášením, avšak i v tomto případě je daňový poradce nebo jeho zástupce povinen zachovat mlčenlivost, pokud je to v zájmu klienta. Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na případy zákonem uložené povinnosti překazit a oznámit spáchání trestného činu. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem daňovému poradci jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informace týkající se oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů, a to v rozsahu stanoveném zákonem o ochraně oznamovatelů. Povinnosti mlčenlivosti se daňový poradce nemůže dovolávat v souvislosti s výkonem působnosti komory podle částí třetí a čtvrté tohoto zákona.

Daňový poradce je dále povinen

Název, pod nímž daňový poradce vykonává daňové poradenství, tvoří jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědecká hodnost, jakož i slova „daňový poradce“. Odkazy na bývalou úřední, vědeckopedagogickou a obdobnou funkci, hodnost nebo činnost nelze v tomto názvu používat.

Sídlem daňového poradce je místo, v němž má daňový poradce kancelář. Nemá-li daňový poradce kancelář mimo byt, v němž trvale bydlí, považuje se za kancelář tento byt. Daňový poradce nebo daňoví poradci, kteří vykonávají daňové poradenství společně, mohou mít jen jedno sídlo. Pobočkou kanceláře je místnost mimo sídlo daňového poradce, v níž daňový poradce rovněž vykonává daňové poradenství.

Ustanovení odstavců 1 až 8 a odstavce 9 písm. a) se též vztahují na hostujícího daňového poradce.

Do seznamu komora zapisuje jméno a příjmení, popřípadě vysokoškolský titul a vědeckou hodnost daňového poradce, identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob^3e, jeho sídlo, adresu místa trvalého pobytu nebo bydliště, adresu pro doručování, datum registrace hostujícího daňového poradce a číslo osvědčení o registraci, uložené disciplinární opatření, pozastavení výkonu daňového poradenství a vyškrtnutí ze seznamu, a to i když nejde o disciplinární opatření. Komora může stanovit, že do seznamu se zapisují i další potřebné údaje. Komora neprodleně provádí změny v údajích obsažených v seznamu, jakmile jsou jí známy. Komora rovněž stanoví, v jakém rozsahu se uvedou údaje ze seznamu při zveřejňování seznamu.

Komora vyškrtne ze seznamu daňového poradce, jestliže

Komora může vyškrtnout ze seznamu daňového poradce, jestliže byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než který je uveden v § 5 odst. 2 písm. b).

Rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu musí být řádně zdůvodněno a doručeno daňovému poradci a musí obsahovat poučení o právu podat opravný prostředek soudu proti tomuto rozhodnutí.

O vyškrtnutí ze seznamu podle odstavce 2 písm. a) až e) nebo odstavce 3 komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém daňový poradce poskytuje daňové poradenství.

Obdobně jako v odstavcích 2 až 5 komora postupuje u hostujícího daňového poradce.

Komora může pozastavit daňovému poradci výkon daňového poradenství, jestliže

Komora daňovému poradci výkon daňového poradenství pozastaví, jestliže mu bylo uloženo disciplinární opatření pozastavení výkonu daňového poradenství nebo mu byl uložen správní trest pozastavení výkonu daňového poradenství.

Pro rozhodnutí o pozastavení výkonu daňového poradenství platí obdobně ustanovení § 7 odst. 4.

Výkon daňového poradenství je pozastaven

O pozastavení výkonu daňového poradenství podle odstavce 1 nebo 2 komora informuje příslušný orgán jiného členského státu, ve kterém daňový poradce poskytuje daňové poradenství.

Obdobně jako v odstavcích 1 až 5 komora postupuje u hostujícího daňového poradce.

Zřizuje se Komora daňových poradců České republiky se sídlem v Brně.

Komora

Komora je právnickou osobou.

Komora může vytvářet územní sekce.

Členství v komoře vzniká zápisem daňového poradce do seznamu.

Komora má tyto orgány:

Komora může podle potřeby vytvářet i další poradní orgány.

Funkce v orgánech komory podle odstavce 1 písm. a) až e) jsou čestné. Za jejich výkon náleží daňovému poradci jen náhrada výdajů.

Nejvyšším orgánem komory je valná hromada. Valná hromada volí orgány komory uvedené v odstavci 1 písm. b) až d). Člen dozorčí komise nemůže být členem orgánů komory uvedených v odstavci 1 písm. b), d) až f). Podrobnosti o volbách orgánů komory stanoví volební řád.

Řádnou valnou hromadu svolává prezidium vždy ve druhém pololetí kalendářního roku. Prezidium je povinno svolat mimořádnou valnou hromadu vždy, požádá-li o to písemně v období dvou po sobě jdoucích kalendářních měsíců alespoň třetina členů komory, nebo požádá-li písemně o svolání dozorčí komise. Mimořádná valná hromada se musí konat nejpozději 2 měsíce poté, kdy byly splněny podmínky pro její svolání.

Oznámení o konání valné hromady zveřejní presidium nejpozději 30 dnů před jejím konáním na úřední desce komory a její elektronické verzi. V oznámení uvede důvod svolání valné hromady a její program, termín a místo konání. Písemné materiály určené k projednávání na valné hromadě zveřejní ve stejném termínu a stejným způsobem tak, aby byly pro poradce přístupné k získání prostřednictvím veřejné datové sítě.

Právo zúčastnit se jednání valné hromady mají všichni členové komory. Člen komory může písemně pověřit jiného člena komory, aby ho zastupoval na valné hromadě; takto zastoupený člen se považuje za přítomného na valné hromadě. Jeden člen komory může zastupovat nejvýše pět členů komory.

Valná hromada je schopná se usnášet bez ohledu na počet přítomných členů. K platnosti usnesení je potřebný souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů komory.

Při volbě členů a náhradníků orgánů komory rozhoduje počet hlasů odevzdaných jednotlivým kandidátům přítomnými členy komory, kteří se volby zúčastnili; je-li jen jeden kandidát, je ke zvolení nutné, aby tento kandidát získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů komory, kteří se volby zúčastnili. K odvolání člena nebo náhradníka orgánů komory postačí alespoň tři pětiny hlasů přítomných členů komory, kteří se volby zúčastnili.

O odvolání proti rozhodnutí orgánů komory podle odstavce 1 písm. c) až f) rozhoduje presidium. O odvolání proti rozhodnutí presidia rozhoduje valná hromada.

Podrobnosti o organizaci komory, o jejích orgánech a jejich působnosti, jakož i podrobnosti o počtu členů presidia, dozorčí komise a disciplinární komise, stanoví stanovy komory.

chrání a prosazuje oprávněné zájmy daňových poradců v České republice,

vytváří předpoklady pro zvyšování kvalifikace a profesionální úrovně daňových poradců,

dohlíží na řádný výkon daňového poradenství a usměrňuje činnost daňových poradců v souladu s obecně závaznými právními předpisy a stanovami komory,

vydává stanovy, volební řád a disciplinární řád,

po dohodě s ministerstvem vydává zkušební řád,

vede seznam a zajišťuje zveřejňování potřebných údajů,

vydává fyzickým osobám osvědčení,

rozhoduje o žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části, provádí kvalifikační zkoušku a její části,

rozhoduje o sankcích podle tohoto zákona,

vydává svým členům doklady pro účely prokázání jejich kvalifikačních předpokladů v ostatních členských státech,

je povinna navrhnout do 30 dnů na vyžádání správce daně daňového poradce, kterého správce daně ustanoví zástupcem pro správu daní^3e.

Za závažné nebo opětovné porušení povinnosti podle tohoto zákona nebo jiného zákona upravujícího práva a povinnosti daňového poradce při poskytování daňového poradenství daňovým poradcem s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „disciplinární provinění“) může komora daňovému poradci uložit, nejde-li přitom o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

Platí, že se daňový poradce dopustil závažného porušení povinnosti podle tohoto zákona, uvedl-li jako žadatel v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje, na základě nichž byl ke kvalifikační zkoušce nebo její části připuštěn.

Za disciplinární provinění lze uložit pouze jedno disciplinární opatření.

Pokuta je příjmem komory.

O uložení disciplinárního opatření rozhoduje disciplinární komise komory v řízení zahájeném na návrh dozorčí komise komory. Návrh na zahájení řízení může být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se dozorčí komise komory o disciplinárním provinění dozvěděla, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění došlo.

V řízení má daňový poradce vždy právo být slyšen a musí mu být poskytnuta možnost se hájit.

Rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

Podrobnosti o řízení o sankcích stanoví disciplinární řád.

Rozhodnutí komory podle § 5 odst. 5 písm. a), § 7 odst. 4, § 8 odst. 3, § 8d odst. 3 a § 8f odst. 3 přezkoumává soud podle zvláštních právních předpisů.⁵

Zůstává-li komora nečinná v případech, kdy podle tohoto zákona je povinna rozhodnout, má fyzická osoba dotčená její nečinností právo domáhat se ochrany návrhem u soudu.

Do ustanovení orgánů komory vykonává jejich působnost přípravný výbor jmenovaný ministrem financí České republiky.

Přípravný výbor svolá ustavující valnou hromadu do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

Ministerstvo dohlíží na řádný výkon činnosti přípravného výboru. Rozhodnutí nebo opatření přípravného výboru vydaná v rozporu s tímto zákonem může ministerstvo zrušit nebo změnit nebo jejich výkon pozastavit.