Za § 1 se vkládá § 1a, který zní:

„§ 1a

Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.“.

§ 4 odst. 1 zní:

„(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoli z jeho věřitelů anebo další osoba, pokud tak stanoví zvláštní zákon.“.

Za § 5 se vkládají nové § 5a až 5f, které včetně nadpisu znějí:

„Ochranná lhůta

§ 5a

(1) Ochrannou lhůtu povolí soud na návrh dlužníka.

(2) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, který podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník. Podává-li návrh na prohlášení konkursu dlužník, může s tímto návrhem spojit návrh na povolení ochranné lhůty; později může tento návrh podat do 15 dnů od zahájení řízení.

(3) Návrh na povolení ochranné lhůty musí, kromě obecných náležitostí podání, obsahovat i údaje, které se zapisují od obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, a rozsah aktiv a pasiv k poslednímu dni předchozího měsíce.

§ 5b

(1) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže je návrh podán včas oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti; jinak návrh zamítne. Usnesení vydá do deseti dnů od doručení návrhu.

(2) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním úřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním věstníku.

(3) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů ( § 7); dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit.

(4) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů ( § 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka ( § 11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.

(5) Proti usnesení, jímž soud povolil ochrannou lhůtu, není odvolání přípustné.

§ 5c

Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce, jestliže s tím souhlasí věřitelský výbor.

§ 5d

Po dobu trvání ochranné lhůty

§ 5e

(1) Ochranná lhůta skončí před uplynutím doby podle § 5c zastavením konkursního řízení.

(2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle § 5d písm. a) a e). Účinky podle § 5d písm. b), c) a d) trvají až do prohlášení konkursu nebo zastavení konkursního řízení. Pokud podal návrh na prohlášení konkursu dlužník, zanikají skončením ochranné lhůty účinky podle § 5d písm. b).

(3) Po skončení ochranné lhůty pokračuje soud v konkursním řízení.

§ 5f

Podá-li dlužník v průběhu ochranné lhůty návrh na vyrovnání, postupuje se podle ustanovení části třetí tohoto zákona. Ochranná lhůta však neskončí dříve, než soud o tomto návrhu rozhodne ( § 50).“.

V § 10 se vypouští odstavec 4.

§ 11 zní:

„§ 11

(1) Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje patnáct, jsou povinni ustavit věřitelský výbor. Při nižším počtu konkursních věřitelů mohou konkursní věřitelé zvolit namísto věřitelského výboru svého zástupce; ustanovení o oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro tohoto zástupce obdobně.

(2) Věřitelský výbor má nejméně tři a nejvýše devět členů; o počtu členů rozhoduje schůze konkursních věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka.

(3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být jen konkursní věřitelé; pokud je členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.

(4) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze konkursních věřitelů a potvrzuje soud. Jestliže některý z členů nemůže svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník. Soud může nařídit doplňující volbu.

(5) Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, dohlíží na činnost správce a plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu řízení.

(6) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy anebo jej svolá soud. Rozhoduje většinou hlasů svých členů; nepřítomné členy zastupují náhradníci.

(7) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí soud; tyto nároky jsou pohledávkami za podstatou podle § 31 odst. 2.“.

Za § 11 se vkládá § 11a, který zní:

„§ 11a

Dokud není ustaven věřitelský výbor anebo zvolen zástupce věřitelů schůzí konkursních věřitelů, může soud ustanovit věřitelům opatrovníka, 1a) je-li to třeba k ochraně jejich práv. Oprávnění a povinnosti opatrovníka zanikají ustavením věřitelského výboru nebo zvolením zástupce věřitelů podle § 11 odst. 1.“.

Poznámka č. ^1a) zní:

____________

V § 14 odst. 1 se vypouští písmeno j) a poznámka pod čarou č. ³⁾ .

V § 18 odst. 1 se v prvé větě na konci připojují slova „a za součinnosti věřitelského výboru.“.

§ 18 odst. 3 zní:

„(3) Součástí soupisu je odhad provedený soudním znalcem podle cenových předpisů platných ke dni provedení soupisu. 4a) Souhlasí-li s tím věřitelský výbor, může se soud spokojit s oceněním provedeným úpadcem nebo správcem.“.

Poznámka č. ^4a) zní:

____________

V § 26 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: „S touto dohodou musí před jejím předložením soudu projevit souhlas věřitelský výbor.“.

§ 27 odst. 2 zní:

„(2) Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu a věřitelského výboru a po slyšení úpadce za podmínek stanovených soudem. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenu. Obdobně lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky.“.

V § 27 odst. 4 se na konci připojuje tato věta: „Věřitelský výbor s tím musí předem projevit souhlas.“.

Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:

„§ 27a

Se souhlasem soudu a věřitelského výboru může správce zpeněžit věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku jednou smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku. ^4b) Výtěžek tohoto prodeje je součástí celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem.“.

Poznámka č. ^4b) zní:

____________

V § 29 odst. 3 se slova „popřípadě i“ nahrazují slovem „a“.

§ 67 včetně nadpisu zní:

„§ 67

Vztah k privatizaci

(1) Pro konkursní řízení, v němž dlužníkem v úpadku je státní podnik, jiná státní organizace nebo i jiná právnická osoba, na jejichž podnikání se majetkově účastní stát, a tato osoba je uvedena v seznamu schváleném vládou a publikovaném v Obchodním věstníku, platí zvláštní režim.

(2) Návrh na prohlášení konkursu dlužníka zašle soud ministerstvu pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo může do 15 dnů od doručení tohoto sdělení navrhnout soudu povolení ochranné lhůty; tím není dotčeno právo dlužníka podle § 5a.

(3) Soud povolí ochrannou lhůtu na návrh ministerstva, jestliže je návrh podán včas, obsahuje předepsané náležitosti ( § 5a odst. 3) a jestliže v něm ministerstvo doloží, že dlužník byl určen k privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. Návrh na ochrannou lhůtu podávaný ministerstvem nemusí obsahovat seznam dlužníkových věřitelů a jejich pohledávek a seznam dlužníkových nemovitostí; tyto náležitosti je povinen doplnit dlužník na výzvu soudu do 15 dnů. Usnesení o povolení ochranné lhůty soud doručí kromě osob uvedených v § 5b odst. 2 i ministerstvu. Pro běh a trvání ochranné lhůty platí § 5c.

(4) Pokud byl na majetek nebo akcie dlužníka již před podáním návrhu na prohlášení konkursu schválen privatizační projekt a ministerstvo doloží tuto skutečnost v návrhu na povolení ochranné lhůty, prodlužuje se ochranná lhůta podle odstavce 3 do doby přechodu privatizovaného majetku na nového nabyvatele nebo do doby uplynutí dvou měsíců od předání alespoň 34 % akcií konkrétním nabyvatelům, pokud k těmto skutečnostem nedošlo již před jejím uplynutím. Prodloužená lhůta končí nejpozději uplynutím šesti měsíců od podání návrhu na prohlášení konkursu.

(5) Pokud dojde ke schválení privatizačního projektu na majetek nebo akcie dlužníka v ochranné lhůtě podle odstavce 3 a ministerstvo tuto skutečnost soudu doloží, prodlužuje se ochranná lhůta do doby přechodu privatizovaného majetku na nového nabyvatele nebo do doby uplynutí dvou měsíců od předání alespoň 34 % akcií konkrétním nabyvatelům, nejdéle však do uplynutí šesti měsíců od schválení privatizačního projektu.

(6) Ustanovení odstavců 4 a 5 platí i pro ochrannou lhůtu povolenou na návrh dlužníka.

(7) Pokud přejde podle schváleného privatizačního projektu majetek dlužníka na Fond národního majetku České republiky (dále jen „Fond“) a současně při zrušení podniku bez likvidace je založena obchodní společnost, soud povolí na návrh této obchodní společnosti ochrannou lhůtu v trvání šesti měsíců od podání návrhu na prohlášení konkursu. Tuto lhůtu může navrhnout i ministerstvo; pro návrh ministerstva se ustanovení odstavců 2 a 3 použije přiměřeně.

(8) Přechod části majetku dlužníka na Fond nebrání prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání. Konkursu nebo vyrovnání se však nemohou účastnit věřitelé, jejichž pohledávky se zcela vztahují k této části majetku; pokud se k ní vztahují jen zčásti, jejich pohledávky se poměrně krátí.

(9) Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, u něhož bylo podle privatizačního projektu alespoň 50 % akcií zařazeno do nabídky kupónové privatizace. Výjimku může povolit na návrh ministerstva vláda. Své rozhodnutí sdělí příslušnému soudu. Doba, v níž nelze konkurs prohlásit, běží od doby zveřejnění dlužníka v seznamu akciových společností, které budou v dané privatizační vlně privatizovány s použitím investičních kupónů, ^6a) do uplynutí dvou měsíců od předání akcií dlužníka držitelům investičních kupónů a investičním privatizačním fondům. Po tuto dobu se nepřerušuje běh lhůt k podání návrhů na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty. Účinky podle § 5d trvají i po tuto dobu.

(10) Dlužník je povinen neprodleně příslušnému soudu sdělit skutečnosti, které jsou podle odstavců 4 až 9 podstatné pro prodloužení a ukončení ochranné lhůty, a skutečnosti, které brání prohlášení konkursu podle odstavce 9. Ve sdělení o přechodu části majetku dlužníka na Fond uvede dlužník tento majetek a závazky, které se k němu vztahují.

(11) V době ochranné lhůty povolené podle odstavců 2, 4, 5 a 7 nemůže soud nařídit omezení dlužníka, která by bránila převodu majetku nebo majetkových účastí na Fond nebo na nového nabyvatele podle schváleného privatizačního projektu.“.

Poznámka č. ^6a) zní:

____________

Za § 67 se vkládají nové § 67a až 67d, které včetně nadpisů znějí:

„Zvláštní ustanovení o vedoucích pracovnících dlužníka

§ 67a

(1) Pracovní nároky ( § 31 odst. 3) vedoucích pracovníků, jejichž pracovní poměr vzniká jmenováním ^6b) (dále jen „vedoucí pracovníci“), které vznikly po prohlášení konkursu, lze v průběhu konkursu ( § 31 odst. 1) uspokojit pouze do výše 10 000 Kč měsíčně.

(2) Pracovní nároky vedoucích pracovníků podle odstavce 1, přesahující částku tam uvedenou, jakož i jejich pracovní nároky podle § 32 odst. 2 písm. a) se uspokojují jako ostatní pohledávky [ § 32 odst. 2 písm. c)].

(3)Při vyrovnání mají pracovní nároky vedoucích pracovníků povahu přednostních pohledávek jen do výše uvedené v odstavci 1.

(4) Nároky osob, které nejsou u dlužníka v pracovním poměru, ale vykonávají pro dlužníka práce příslušející jinak vedoucím pracovníkům, se při konkursu nebo vyrovnání uspokojují jako ostatní pohledávky bez jakéhokoli zvýhodnění.

§ 67b

(1) Vedoucí pracovníci dlužníka a osoby jim blízké 4) nesmějí při konkursu nebo vyrovnání nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení řízení dlužník, a to ani v případě, že k jejich zpeněžení došlo dražbou. Tyto věci nesmějí být na ně převedeny ani ve lhůtě tří let od skončení konkursu nebo vyrovnání. Právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na společníky dlužníka, je-li jíž veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným, pokud společníci vykonávají funkci vedoucího pracovníka podle odstavce 1. Totéž platí pro společníky akciových společností, pokud působí v jejich orgánech anebo vlastní akcie odpovídající více jak desetině základního jmění společnosti. V odůvodněných případech může však soud rozhodnout o výjimce.

Zvláštní ustanovení o podnikatelích

v zemědělské výrobě

§ 67c

(1) Konkurs nelze prohlásit u dlužníka, který je právnickou nebo fyzickou osobou, jehož převážným předmětem činnosti je zemědělská prvovýroba, v období od 1. dubna do 30. září, přičemž běh lhůt k podání návrhu na povolení ochranné lhůty, jakož i běh ochranné lhůty podle § 5a a 5c není přerušen. Účinky podle § 5d trvají i po tuto dobu.

(2) Zemědělskou prvovýrobou se rozumí hospodaření na zemědělských pozemcích, jehož výsledkem jsou rostlinné nebo živočišné produkty před jejich dalším zpracováním.

§ 67d

Soud nemůže prohlásit konkurs ohledně dlužníka, který je samostatně hospodařícím rolníkem, 6c) do 31. prosince 1994, pokud s tím dlužník neprojeví souhlas.“.

Poznámky č. ^6b) a č. /6c/ znějí:

____________

V § 68 se pod číselné označení paragrafu doplňuje nadpis, který zní: „Vztah k restitučním nárokům“.

V § 69 se pod číselné označení paragrafu doplňuje nadpis, který zní: „Konkursy s cizím prvkem“.

V § 69 odst. 1 a 2 se slova „Česká a Slovenská Federativní Republika“ nahrazují slovy „Česká republika“.

Nad číselné označení § 70 se doplňuje nadpis, který zní: „Přechodná a závěrečná ustanovení“.

Ustanovení tohoto zákona se použijí i pro řízení zahájená přede dnem jeho účinnosti, pokud zákon nestanoví jinak; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Pokud dosud nedošlo k prohlášení konkursu, může být návrh na ochrannou lhůtu také podán do 15 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.

Byl-li již podán návrh na prohlášení konkursu v případech, kdy konkurs podle tohoto zákona není přípustný, soud řízení zastaví. Pokud již byl prohlášen konkurs, soud jej zruší obdobně podle § 44.

Nedošlo-li k ustavení věřitelského výboru v případech, kdy podle tohoto zákona je to třeba, soud svolá schůzi věřitelů k jeho ustavení, a to do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona.

Ustanovení § 5b odst. 4 se použije přiměřeně pro schůze konkursních věřitelů svolané mimo ochrannou lhůtu.