Kdo má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá celnímu dohledu, může být podroben celní kontrole.

Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje nebo uskutečnil v souladu s celními předpisy. Výsledky získané touto činností musí být zabezpečeny před vyzrazením a zneužitím.

Při celním dohledu musí být šetřeny ústavní a jiné zákonné předpisy o ochraně osobní svobody a listovního tajemství.

V rámci celního dohledu může být prováděna osobní prohlídka v případech důvodného podezření, že osoba ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby. Způsob provádění osobní prohlídky a přítomnost nezúčastněné osoby upraví ministerstvo vyhláškou.

Vnitřní kontrolu poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že tyto zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Skutečnost, že byla provedena vnitřní kontrola, je povinen celní úřad na obalu zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.

O provedení osobní prohlídky a vnitřní kontroly poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, musí být sepsán úřední záznam.

Celní úřad může při výkonu celního dohledu rovněž pořizovat kopie příslušných dokladů, požadovat potřebná vysvětlení, jakož i pořizovat dokumentaci. V případě porušení celních předpisů nebo důvodného podezření, že byly celní předpisy porušeny, může tyto doklady na dobu nezbytně nutnou zadržet. Celní úřad vystaví na zadržené doklady písemné potvrzení. Pominou-li důvody zadržení dokladů, je celní úřad povinen neprodleně tyto doklady vrátit osobě, které byly zadrženy. Celní úřad je povinen zajistit ochranu zadržených dokladů proti jejich odcizení, ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití.

Celní úřad může při celním dohledu zajistit totožnost zboží nebo zajistit zboží podléhající celnímu dohledu celní závěrou. Celní závěrou se rozumí zajištění totožnosti zboží nebo zajištění zboží v dopravních prostředcích, kontejnerech, obalech nebo v místnostech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby z nich nebylo možno zboží vyjmout nebo do nich zboží vložit, aniž dojde k narušení zajišťovacího prostředku. Porušit celní závěru lze jen se souhlasem celního úřadu¹⁸.

Celní kontrole nepodléhá

Celní kontrole nepodléhají rovněž úřední dokumenty určené pro potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, jsou-li opatřeny úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje pouze úřední dokumenty.

Celní kontrole dále nepodléhají zásilky s úředními a jinými dokumenty obsahující utajované informace podle zvláštního zákona¹⁹, pokud splňují všechny podmínky a náležitosti pro manipulaci a přepravu.

Osoba, u které je důvodné podezření, že má u sebe zboží podléhající celnímu dohledu, je povinna umožnit celnímu úřadu provádění celního dohledu v dopravních prostředcích, zavazadlech, provozních skladech a na jiných místech, v nichž se toto zboží nachází a předložit mu veškeré doklady vztahující se k tomuto zboží.

Osoby, u nichž se provádí celní dohled, jsou povinny strpět úkony nezbytné k provedení tohoto dohledu a jsou povinny poskytovat celnímu úřadu při jeho provádění nezbytnou součinnost; na žádost celního úřadu a ve lhůtě jím stanovené jsou povinny poskytnout celním úřadům jimi stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a jakoukoliv pomoc, které jsou potřebné k provádění dohledu. Celní úřad bez souhlasu této osoby nesmí doklady předávat a údaje a informace sdělovat jiným osobám, s výjimkou případů, kdy tak může učinit podle zvláštních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.

Osoba, u níž se provádí celní dohled, je rovněž povinna na výzvu celního úřadu předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných podnikat. Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní úřad na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jeho přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.

Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

Vyžadují-li to provozní podmínky nebo potřeba účelného provedení celního dohledu a celní kontroly, jsou osoby, u nichž se provádí celní dohled nebo celní kontrola, povinny se na vlastní náklady a nebezpečí dostavit se silničním dopravním prostředkem přepravujícím zboží na nejbližší vhodné místo stanovené celním úřadem, kde lze celní dohled nebo celní kontrolu účelně provést.

Ten, kdo se přímo nebo nepřímo účastní dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží, je povinen poskytnout celnímu úřadu na jeho žádost a ve lhůtě jím stanovené veškeré doklady a údaje, bez ohledu na prostředek, na kterém jsou vedeny, informace a pomoc, které jsou potřebné k provádění celního dohledu. Poskytnutí dokladů, údajů a informací může odepřít ten, kdo by tím porušil zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.

Celní úřad musí zajistit ochranu dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití a nesmějí předávat tyto doklady a sdělovat údaje a informace jiným osobám bez souhlasu osoby, která je poskytla, s výjimkou případů, kdy tak může učinit podle zvláštních právních předpisů nebo podle mezinárodní smlouvy.

Za dočasné uskladnění zboží ve skladech celního úřadu platí osoba, která zboží celnímu úřadu předložila, skladné ve výši

Skladné vyměřuje a vybírá celní úřad.

Skladné je splatné do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo vyměřeno.

Řízení o přidělení celně schváleného určení se provádí na celním úřadu anebo v celním prostoru. Přímým zástupcem v řízení o přidělení celně schváleného určení může být pouze osoba, která vykonává tuto činnost jako předmět svého podnikání na území České republiky.

Z podnětu celního úřadu nebo na žádost osoby může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno i mimo celní prostor. Náklady spojené s tímto řízením nese osoba, která o provedení řízení mimo celní prostor požádala.

Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za kterých se řízení o přidělení celně schváleného určení provádí mimo celní prostor a výši nákladů za provedení tohoto řízení.

V úsecích stanovených ministerstvem po dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy může být řízení o přidělení celně schváleného určení prováděno též za jízdy vlaku nebo plavby lodi.

Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí, nebo je-li nebezpečí z prodlení. Celní úřad provede řízení o přidělení celně schváleného určení přednostně též u zboží dováženého, vyváženého a zboží v režimu tranzitu, které je dováženo, vyváženo nebo prováženo pravidelnými jednotkami nebo formacemi ozbrojených sil smluvních stran Severoatlantické smlouvy.

Protokol o ústním jednání vyhotovuje celní úřad v průběhu řízení o přidělení celně schváleného určení pouze v těch případech, jestliže ústní jednání nařídil.

Základními náležitostmi písemného rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu nebo o ukončení režimu (dále jen „rozhodnutí o propuštění“) jsou

Písemné rozhodnutí o propuštění, kterým je vyměřováno clo nebo daň, kromě náležitostí uvedených v odstavci 1 obsahuje

Služebním razítkem se rozumí razítko přidělené úřední osobě k plnění jejích úkolů, které není opatřeno státním znakem. Služební razítko obsahuje zejména datum, označení celního úřadu, pořadové číslo a další rozlišovací znaky potřebné k identifikaci osoby, která v řízení rozhodla.

Rozhodnutí , kterým se zboží propouští do navrženého celního režimu, neobsahuje odůvodnění a poučení o opravném prostředku.

Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného celního režimu, nemusí být rozhodnutí o propuštění vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí o propuštění se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.

Je-li výrokem rozhodnutí o propuštění potvrzeno celní prohlášení podané písemně, stávají se obsah tohoto prohlášení a skutečnosti, podle nichž se zboží propustí, součástí rozhodnutí o propuštění .

Proti rozhodnutí o propuštění sdělenému ústně nebo jiným úkonem nelze uplatnit opravné prostředky.

Proti rozhodnutí může deklarant podat odvolání ve lhůtě 30 dnů ode dne, který následuje po jeho doručení; ustanovení odstavce 7 tím nejsou dotčena.

Nevylučuje-li to povaha věci, použijí se pro rozhodnutí vydávaná v rámci elektronické výměny strukturovaných datových zpráv ustanovení odstavců 1 a 2 obdobně.

Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro provádění kontroly správnosti celního prohlášení po propuštění zboží²⁴ (dále jen „kontrola po propuštění zboží“), která se provádí u osob vymezených v čl. 78 celního kodexu Společenství²⁴, jakož i pro práva a povinnosti těchto osob a pro pravomoci celního orgánu provádějícího kontrolu, obdobně ustanovení daňového řádu o daňové kontrole.

Neumožní-li kontrolovaná osoba celnímu úřadu zahájit a provést kontrolu po propuštění zboží, může jí být uložena pořádková pokuta. Ustanovení daňového řádu o výzvě správce daně k zahájení daňové kontroly se při provádění kontroly po propuštění nepoužijí.

Zjistí-li celní úřad při kontrole po propuštění zboží dovoz nebo vývoz zboží, o kterém má důvodně za to, že uniklo celnímu dohledu, je kontrolovaná osoba, u které je kontrola po propuštění prováděna, povinna na výzvu celního úřadu předložit doklad, z něhož je zřejmé, že zboží má celní status zboží Společenství. Nepředloží-li kontrolovaná osoba příslušný doklad, celní úřad může na její náklady a nebezpečí přemístit kontrolované zboží na místo, které je pod jeho přímým dohledem, a kontrolované osobě stanovit lhůtu k dodatečnému předložení tohoto dokladu.

Bylo-li zboží propuštěno do volného oběhu na základě povolení se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho povahy nebo zvláštního použití, lze přepravu tohoto zboží mezi dvěma držiteli povolení usazenými v České republice uskutečnit jen na základě splnění oznamovací povinnosti vůči celnímu úřadu, a to ze strany držitele povolení – převodce nebo postupitele. Pro plnění této oznamovací povinnosti se použije vzor kontrolního výtisku T5 a ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵ o jeho náležitostech a způsobu použití obdobně.

Pro řízení o prodloužení platnosti nebo provedení změn povolení k propouštění zboží do volného oběhu se zvýhodněným sazebním zacházením z důvodu jeho povahy nebo zvláštního použití se použije § 135 odst. 1 a 2 obdobně.

Celní úřad na písemnou žádost vlastníka zboží může povolit přenechání zboží ve prospěch státu. Celní úřad povolí přenechání zboží ve prospěch státu pouze tehdy, jestliže

Zboží se stává majetkem státu nabytím právní moci rozhodnutí, kterým bylo přenechání zboží ve prospěch státu povoleno.

Jistotu lze poskytnout

Je-li poskytnuta celní jistota, převede osoba, která je povinna poskytnout jistotu, příslušnou částku na účet celního úřadu, a to podle platebních podmínek sdělených celním úřadem na základě žádosti osoby, která je povinna jistotu poskytnout. Obdobně se postupuje při skládání celní jistoty, kterou na základě povolení celního úřadu poskytuje jiná osoba než ta, která je povinna ji poskytnout²⁷.

Uvolněnou celní jistotu celní úřad neprodleně vrátí složiteli nebo ji podle dispozic složitele použije k zajištění jiného celního nebo daňového dluhu.

Není-li celní nebo daňový dluh splněn, použije se celní jistota na úhradu cla a jeho příslušenství, daní a poplatků vybíraných při dovozu a jejich příslušenství, dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný přeplatek celní jistoty se vrátí osobě, která celní jistotu poskytla, do 30 dnů ode dne zjištění jeho výše. Dnem úhrady cla, daní a poplatků podle věty první je den splatnosti.

Zajištění celního a daňového dluhu soubornou jistotou může celní úřad povolit na žádost dlužníka nebo osoby, která by se mohla stát dlužníkem (dále jen „uživatel“).

Žádost o povolení se podává písemně a musí obsahovat veškeré údaje, které umožní celním orgánům posoudit, zda podmínky, za kterých může být povolení uděleno, jsou splněny.

Žadatel je odpovědný za správnost poskytnutých údajů a pravost dokladů, kterými je podání doloženo.

Uživatel povolení je povinen informovat celní úřad, který povolení udělil, o všech okolnostech, které vyšly najevo po udělení povolení a mohou mít vliv na platnost nebo obsah uděleného povolení.

Celní úřad, který povolení udělil, zruší jeho platnost nebo je změní, jestliže osoba, jíž bylo povolení vydáno, neplní podmínky stanovené v povolení nebo stanovené celními předpisy.

Ručitelem může být pouze jiná osoba než dlužník, které to povolil příslušný celní úřad na žádost

Povolení podle odstavce 1 může být uděleno pouze osobě,

Příslušný celní úřad odejme udělené povolení, jestliže zjistí, že ručitel přestal splňovat podmínky uvedené v odstavci 2.

Ručitel může kdykoliv a bez udání důvodů zrušit ručitelský vztah. Zrušení nabude účinnosti šestnáctého dne ode dne písemného oznámení této skutečnosti ručitelem celnímu úřadu, který povolení udělil, a současně tímto dnem udělené povolení pozbývá platnosti.

Příslušný celní úřad odejme povolení, jestliže uživatel souborné jistoty o odnětí povolení požádá. Příslušný celní úřad odejme povolení rovněž tehdy, jestliže uživatel souborné jistoty neplní řádně a včas povinnosti vyplývající z právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny.

Udělené povolení pozbývá platnosti

Ode dne pozbytí platnosti povolení nelze pro účely zajištění celního a daňového dluhu přijmout záruční listinu, záruční doklad ani osvědčení o poskytnutí souborné jistoty, které byly vydány v době platnosti povolení.

Za osobu rozdílnou od dlužníka se pro účely odstavce 1 nepovažuje osoba, která je

Clo nebo daň lze doměřit na základě žádosti daňového subjektu o dodatečné doměření cla nebo daně nebo z moci úřední.

Doměřovací řízení provádí celní úřad,

V doměřovacím řízení podle odstavce 2 písm. b) celní úřad ve lhůtě stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁹ zaúčtuje částku cla a vydá dodatečný platební výměr. Počátkem běhu této lhůty je den následující po ukončení kontroly po propuštění zboží.

Na žádost osoby, která má povinnost uhradit clo nebo daň a která složila celní jistotu, lze clo nebo daň uhradit převodem ze složené celní jistoty; za den platby se v tomto případě považuje den, v němž celní úřad obdržel žádost s označením cla nebo daně, které mají být převodem ze složené celní jistoty uhrazeny.

Dlužník, který uhrazuje clo nebo daň, je povinen uvést, na kterou daň nebo clo je platba určena, a to uvedením variabilního symbolu z rozhodnutí o propuštění zboží; celní úřad platbu na takto určenou daň nebo clo přijme.

Pořadí úhrady cla a daně je následující, pokud není dále stanoveno jinak:

Jestliže je povolen odklad platby cla a daně, je pořadí úhrady následující:

Pořadí úhrady cla a daně v případě exekuce je následující:

Clo určené k vrácení na základě rozhodnutí celního úřadu lze jako přeplatek použít pouze k úhradě jiného cla.

Nemůže-li být clo a jeho příslušenství, daň a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné, dopravné nebo pokuta uložená celním úřadem uhrazeny v české měně, může celní úřad přijmout na jejich úhradu i zahraniční měnu. Poplatky za směnu se započítávají do celkové výše platby. K přepočtu zahraniční měny na české koruny se použije kursu devizového trhu České národní banky platného v okamžiku, kdy je úhrada prováděna.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) lze uložit pokutu do 100 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. i) a j) pokutu do 50 000 Kč .

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit propadnutí zboží, a to samostatně nebo společně s pokutou.

V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 uložit pokutu do 5 000 Kč.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do

Za správní delikt podle odstavce 1 lze uložit propadnutí zboží, a to samostatně nebo společně s pokutou.

Propadnutí zboží lze uložit, jestliže zboží náleží osobě, která se dopustila správního deliktu, a zboží

Propadnutí zboží nelze uložit, je-li hodnota zboží v nápadném nepoměru k povaze správního deliktu.

celní orgán do 60 dnů ode dne, kdy správní delikt vyšel najevo, nezjistí skutečnosti odůvodňující zahájení řízení o správním deliktu proti určité osobě,

zboží náleží pachateli, kterého nelze za správní delikt stíhat, nebo

zboží nenáleží pachateli správního deliktu nebo mu nenáleží zcela.

Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže celní úřad o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do šesti let ode dne, kdy byl spáchán.

Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby anebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává celní úřad, v jehož územním obvodu má osoba podezřelá ze spáchání správního deliktu sídlo. Nenachází-li se sídlo osoby na území České republiky, projedná správní delikt celní úřad, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán; nelze-li místo spáchání správního deliktu spolehlivě zjistit, projedná jej celní úřad, v jehož územním obvodu bylo spáchání správního deliktu zjištěno.

Pokuta uložená za správní delikt je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

Celní úřad může k projednání správního deliktu podle tohoto zákona zajistit zboží a dopravní prostředek, o kterých lze důvodně předpokládat, že byly ke spáchání správního deliktu užity nebo určeny, anebo byly správním deliktem získány nebo byly nabyty za zboží správním deliktem získané.

Celní úřad může zajistit zboží podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.

Celní úřad vydá o zajištění zboží rozhodnutí a doručí je osobě, které bylo zboží zajištěno.

V rozhodnutí o zajištění zboží se uvedou důvody, pro které se zboží zajišťuje, a poučení o právech a povinnostech osoby, jíž se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se uvede též upozornění, že zboží bude prodáno, nebude-li pokuta zaplacena.

Zboží, které lze podle § 309 zajistit, může celní úřad ponechat osobě a uložit jí, že zboží nesmí používat, prodávat nebo s ním jiným způsobem nakládat.

Osoba, které bylo doručeno rozhodnutí o zajištění zboží, je povinna toto zboží celnímu úřadu vydat.

Není-li zajištěné zboží na výzvu celnímu úřadu vydáno, může být tomu, kdo je má u sebe, odňato.

O vydání nebo o odnětí zajištěného zboží se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též popis zboží. Osobě, která zboží vydala nebo které bylo zboží odňato, vystaví celní úřad potvrzení o vydání nebo odnětí zboží.

Není-li zajištěné zboží k dalšímu řízení již třeba a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo prodej podle § 313, vrátí se osobě, které bylo zajištěno.

Uplatní-li právo na zajištěné zboží, které není k dalšímu řízení již třeba, a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o správním deliktu anebo prodej podle § 313, jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní orgán má pochybnosti o tom, zda tato osoba je vlastníkem zboží, nebo má-li celní orgán pochybnosti o tom, zda osoba, které bylo zboží zajištěno, je jeho vlastníkem, nevydá celní orgán zboží a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.

Celní úřad může prodat zboží zajištěné podle § 309 odst. 1, u něhož nebylo vysloveno propadnutí zboží, nebo které nebylo zabráno, na úhradu pokuty, uložené za správní delikt, jestliže pokuta není uhrazena do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

Celní úřad může zboží podléhající rychlé zkáze nebo živá zvířata zajištěná podle § 309 odst. 1 ihned prodat.

Celní úřad prodá zboží zpravidla v dražbě. Přitom postupuje podle zvláštních předpisů.¹⁰⁾

Umožňují-li přímo použitelné předpisy Evropské unie^10a celnímu úřadu prodat zboží, postupuje celní úřad při jeho prodeji podle odstavce 1.

Zboží, které nemohlo být prodáno v dražbě, prodá celní úřad osobám, způsobilým podle právních předpisů k nakládání s prodávaným druhem zboží.

Se zbožím, které nelze prodávat nebo používat ze zdravotních, zvěrolékařských, rostlinolékařských, bezpečnostních nebo jiných důvodů, naloží celní úřad způsobem stanoveným zvláštními předpisy.

Z výtěžku prodeje zboží se přednostně uhradí clo a jeho příslušenství, daně a poplatky vybírané při dovozu a jejich příslušenství, náklady řízení, skladné, dopravné a pokuty uložené podle celních předpisů. Zbytek výtěžku vyplatí celní úřad na žádost oprávněnému. Nepřihlásí-li se oprávněný do tří let po prodeji zboží, připadne zbytek výtěžku prodeje státu.

Uplatní-li třetí osoba do tří let po prodeji zboží u celního úřadu nárok na zbytek výtěžku prodeje zboží, odkáže celní úřad tuto osobu, aby svůj nárok uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

O prodeji zboží se uvědomí osoba, které bylo zboží zajištěno.

Celní úřad je oprávněn prodat, popřípadě jinak nakládat se zbožím,

Při prodeji zboží uvedeného v odstavci 1 se použijí ustanovení § 313 až 315 obdobně.