1. | § 5 odst. 1 písm. a) bod 4 zní: |
2. | V § 5 odst. 1 písm. a) se vypouštějí body 8 až 10. |
3. | § 5 odst. 1 písm. c) a d) znějí: „c) | osoby samostatně výdělečně činné je částka, kterou si sama určí, ne však méně než 35 % příjmu ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech . U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem uvedený ve větě první považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost. Je-li osoba samostatně výdělečně činná současně též spolupracující osobou, považuje se za příjem ze samostatně výdělečné činnosti též její podíl na společných příjmech podle písmene d), |
d) | spolupracující osoby je částka, kterou určí osoba samostatně výdělečně činná, ne však méně než 35 % podílu spolupracující osoby na společných příjmech po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, “. |
|
4. | § 5 odst. 2 zní: „(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné nemůže být nižší než šestinásobek minimální mzdy; to neplatí, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou, která aspoň po polovinu doby výkonu samostatně výdělečné činnosti v rozhodném období ( § 6 odst. 2 věta první) je účastna nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo je poživatelem starobního nebo invalidního důchodu. Vyměřovací základ podle předchozí věty se níží o částku rovnající se polovině minimální mzdy za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvalo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné, nebo po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kčs. Minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíční mzdou, která platí k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém je splatný doplatek pojistného ( § 14a odst. 5). Ustanovení předchozích vět platí obdobně pro vyměřovací základ spolupracující osoby.“. |
5. | § 5 odst. 3 až 5 se vypouští. |
6. | V § 6 odst. 1 se za slovo „měsíc“ vkládají slova „ ,za který se pojistné platí,“. |
7. | V § 6 odst. 2 se na konci věty první tečka nahrazuje částkou a připojují se slova „za který se pojistné platí.“,ve větě druhé se slova „tří kalendářních roků po sobě jdoucích“ nahrazují slovy „posledních tří kalendářních roků, včetně kalendářního roku, za který se pojistné platí“ a ve větě třetí se slova „za předcházející kalendářní rok“ nahrazují slovy „za kalendářní rok, za který se pojistné platí“. |
8. | § 6 odst. 3 se vypouští. |
9. | V § 9 odst. 3 se na konci připojují tato slova: „s uvedením dne platby tohoto rozdílu a čísla účtu, z něhož byla platba rozdílu provedena“. |
10. | V § 10 větě čtvrté se na konci připojují tato slova: „s uvedeném dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba provedena“. |
11. | § 14 zní: „§ 14 (1) Osoba samostatně výdělečně činná platí pojistné formou záloh na pojistné a doplatku pojistného, pokud se dále nestanoví jinak. Kde se v dalších ustanoveních hovoří o pojistném, rozumějí se tím podle povahy věci též zálohy na pojistné a doplatek pojistného. (2) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) z měsíčního vyměřovacího základu. Výši měsíčního vyměřovacího základu určí osoba samostatně výdělečně činná sama; vykonávala-li samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně průměr, který z vyměřovacího základu určeného podle § 5 odst. 1 písm. c) nebo d) a odst. 2 pro stanovení pojistného za předcházející kalendářní rok připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část tohoto měsíce. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než polovinu minimální mzdy; minimální mzdou se zde rozumí částka minimální mzdy pro pracovníky v pracovním poměru odměňované měsíčnou mzdou, která platí k prvému dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí. (3) Po dní, kdy byl nebo měl být předložen přehled podle § 15 odst. 1, se záloha na pojistné ve výši podle odstavce 2 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled předložen v dalším kalendářním roce. (4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení 19) poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti nebo příjem spolupracující osoby po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období aspoň tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích v kalendářním roce, ve kterém se platí zálohy na pojistné, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (5) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit, s výjimkou případů uvedených v § 15 odst. 2. (6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc byla osoba samostatně výdělečně činná uznána neschopnou práce, byla jí nařízena karanténa podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo jí náležela peněžitá pomoc v mateřství (peněžitá pomoc). Ustanovení předchozí věty platí obdobně, i pokud jde o zálohy na pojistné za spolupracující osoby. (7) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavce 2. (8) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné stanovené podle § 4, jedná se o přeplatek na pojistném ( § 17). (9) Doplatek pojistného se stanoví ve výši rozdílu mezi výši pojistného stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období“. |
12. | Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní: „§ 14a (1) Záloha na pojistné je na kalendářní měsíc, na který se záloha na pojistné platí, splatná nejpozději do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Pokud skutečnost uvedená v § 14 odst. 6 trvala nepřetržitě od prvého dne aspoň do 20. dne kalendářního měsíce, je záloha na pojistné splatná do osmi dnů od zániku této skutečnosti. (2) V kalendářním měsíci, v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, je záloha na pojistné na tento měsíc splatná nejpozději do osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění. Nejpozději do osmi dnů od vzniku nemocenského pojištění je záloha na pojistné splatná i na následující kalendářní měsíc, jestliže poslední den splatnosti zálohy na pojistné na kalendářní měsíc, v němž vzniklo nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, připadá na 21. den tohoto měsíce anebo na následující dny. Nejpozději do osmi dnů od přihlášení k nemocenskému pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu nebo jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu, pokud jejich nemocenské pojištění vzniklo podle § 145b odst. 2 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., jsou splatné i zálohy na pojistné za dobu od vzniku nemocenského pojištění do přihlášení k nemocenskému pojištění; pokud přihlášení k nemocenskému pojištění nastalo po 12. | dni kalendářního měsíce, je do osmi dnů od tohoto přihlášení splatná i záloha na následující kalendářní měsíc. |
(3) Zaniklo-li nemocenské pojištění osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby z důvodu nesplnění podmínky výdělku požadovaného zvláštním zákonem pro účast na nemocenském pojištění, je osoba samostatně výdělečná činná při opětovném vzniku nemocenského pojištění povinna zaplatit zálohu na pojistné nejpozději do osmi dnů od přihlášení se k nemocenskému pojištění, a to za dobu od 1. ledna toho kalendářního roku, v němž opětovně vzniklo nemocenské pojištění. (4) Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení 19) platit zálohy na pojistné na delší něž měsíční období, avšak vždy jen dopředu a nejdéle do konce kalendářního roku. (5) Doplatek pojistného je splatný nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním zákonem, je tento doplatek splatný nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. V případech, kdy podle § 14a odst. 2 věty třetí nebyly placeny zálohy na pojistné, je ve lhůtách uvedených v předchozích větách splatné pojistné.“. |
13. | § 15 odst. 1 zní: „(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která byla nemocensky pojištěna aspoň po část kalendářního roku, je povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení 19) nejpozději do osmi dnů po podání daňového přiznání za tento kalendářní rok přehled o úhrnu záloha na pojistné zaplacených za rozhodné období, příjmech ze samostatné výdělečné činnosti a výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, podílu spolupracujících osob na společných příjmech a výdajích, vyměřovacím základu stanoveném z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 2, pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu, nejnižším měsíčním vyměřovacím základu pro placení záloh na pojistné podle § 14 odst. 2 a doklad o dni podání daňového přiznání, a to zvlášť za sebe a zvlášť za každou spolupracující osobu, která byla aspoň po část kalendářního roku nemocensky pojištěna. Nebylo-li daňové přiznání podáno ve lhůtě stanovené zvláštním předpisem, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit údaje uvedené v předchozí větě nejpozději do osmi dnů po uplynutí této lhůty. Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle věty první v přehledu, nemůže být dodatečně měněn, s výjimkou změny údajů o příjmech nebo výdajích, které osoba samostatně výdělečně činná uvedla v tomto přehledu.“. |
14. | V § 15 se připojují nové odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 má i osoba samostatně výdělečně činná, která v předchozím kalendářním roce vykonávala činnost uvedenou v § 2 odst. 3 písm. a), b), c) nebo e) zákona o sociálním zabezpečení, i když v něm nebyla nemocensky pojištěna; jde-li o činnost uvedenou v § 2 odst. 4 zákona o sociálním zabezpečení, má tuto povinnost osoba samostatně výdělečně činná. (4) Povinnosti uvedené v předchozích odstavcích se týkají osob, které samostatnou výdělečnou činnost ukončily v kalendářním roce, v němž podávají daňové přiznání, nebo v předcházejícím roce.“. |
15. | § 20 odst. 1 zní: „(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále. Penále činí 0,3 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Po výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 7.“. |
16. | V § 22 se v odstavci 1 slova „ § 9 odst. 2 a 3, § 10“ nahrazují slovy „ § 9 odst. 3, § 10 větě čtvrté“ a v odstavci 2 se slova „až do souhrnné částky 10 000 Kčs v jednom kalendářním roce“ nahrazují slovy „až do výše 10 000 Kčs za každé jednotlivé nesplnění či porušení povinnosti“. |
17. | Za § 25 se vkládá § 25a, který zní: „§ 25a Úhrada odvedeného pojistného Pokud se podle zvláštního předpisu uhrazuje náhrada mzdy, mzdové vyrovnání, doplatek ke mzdě nebo jiné obdobné plnění, uhrazuje se zaměstnavateli též pojistné, které je povinen z těchto plnění platit [ § 7 odst. 1 písm. a)]; to platí obdobně i pro úhradu nákladů na vytvoření veřejně prospěšné práce a pro výplatu odměn a mezd, které provádí zaměstnavatel z finančních prostředků odborové organizace, pokud se v kolektivní smlouvě nestanoví jinak.“. |