V § 2 odst. 2 větě druhé se slovo „prokurátoři“ nahrazuje slovy „státní zástupci“ a vypouštějí se slova „prezidiální rady“.

V § 3 odst. 3 se za slova „v obchodním rejstříku,“ vkládají slova „popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo je vedena ve stanovené evidenci u příslušného orgánu v České republice,“.

V § 5 písm. b) se za slova „a imunit“ vkládají slova „, nebo pro zaměstnavatele v pracovněprávním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů“.

V § 15 odst. 1 větě druhé se na konci připojují tato slova: „z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je nemocenské poskytováno“.

V § 17 odst. 1 se částka „190 Kčs“ nahrazuje částkou „270 Kč“.

V § 18 odst. 6 část věty za středníkem zní: „jestliže není takové čtvrtletí nebo nelze-li zjistit rozhodné období podle odstavců 2 a 4, stanoví se nemocenské ze započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla jeho pracovní neschopnost.“.

V § 18 odst. 7 se na konci připojuje věta, která včetně poznámky pod čarou č. ⁸) zní: „U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o rodičovském příspěvku, ⁸) se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá.

____________

§ 21 zní:

„§ 21

Poživateli starobního nebo invalidního důchodu se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce; tato omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání).“.

V § 25 odst. 5 se číslo „67“ nahrazuje číslem „69“.

§ 40 se doplňuje odstavcem 3, který včetně poznámky pod čarou č. ⁹) zní:

„(3) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, spolupracující osoba ⁹) nebo jejich rodinný příslušník, náleží osobám, které vypravily pohřeb, pohřebné podle § 29. Podmínkou nároku na pohřebné je účast osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracující osoby na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných v kalendářním měsíci úmrtí a zaplacení pojistného na důchodové zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti splatného ke dni úmrtí; § 42 odst. 1 platí zde přiměřeně. Je-li dlužné pojistné doplaceno do tří měsíců ode dne úmrtí, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou.

____________

V § 42 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: „Vznikem účasti na důchodovém zabezpečení nebo nemocenském pojištění osob samostatně výdělečně činných však ochranná lhůta nezaniká, pokud jde o nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství náležející z pojištění podle tohoto zákona; v tomto případě ochranná lhůta zaniká až dnem vzniku nároku na tyto dávky z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, pokud již podle odstavce 2 neuplynula dříve.“.

§ 43 včetně nadpisu zní:

„§ 43

Souběh nároků na dávky

Podpora při narození dítěte, pohřebné a přídavky na děti náleží z téhož důvodu jen jednou. Nároky na ostatní dávky nemocenského pojištění se posuzují samostatně.“.

Za § 43 se vkládá nový § 43a, který zní:

„§ 43a

Nároky při pobytu v cizině

(1) Dávky nemocenského pojištění náleží i za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, pokud se nestanoví jinak v odstavci 2.

(2) Podpora při narození dítěte náleží rodinné příslušnici, jen pokud v době porodu měla trvalý pobyt na území České republiky. Pohřebné při úmrtí rodinného příslušníka náleží zaměstnanci, jen pokud měl rodinný příslušník v době úmrtí trvalý pobyt na území České republiky.“.

V § 51 odst. 1 se vypouštějí slova „a za dobu, po kterou se oprávněný zdržuje v cizině trvale, nenáležejí“.

§ 1, § 2 odst. 1 písm. d) a odst. 3, § 4 odst. 3, § 6, § 7 odst. 2, § 9 a 10, § 12 až 14 a § 28 odst. 2 se vypouštějí.

V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „ostatních ozbrojených sborů z povolání v oboru ministerstva vnitra“ nahrazují slovy „Policie České republiky a příslušníci ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb“.

V § 3 odst. 1 písm. c) a odst. 2 písm. b) se slova „25 let“ nahrazují slovy „26 let“.

V § 5 odst. 1 se slova „Preventivní a léčebná péče a dávky“ nahrazují slovem „Dávky“.

V § 5 odst. 3 se vypouštějí slova „bezplatnou preventivní a léčebnou péči a na“.

§ 11 zní:

„§ 11

Dávky nemocenské péče jsou:

V § 16 odst. 2 a § 21 odst. 1 se vypouští slovo „národní“.

V § 17 se částka „190 Kčs“ nahrazuje částkou „270 Kč“.

V § 18 se číslo „67“ nahrazuje číslem „69“.

V § 21 odst. 2, § 29, 32 a 33 se slova „národní obrany a vnitra“ nahrazují slovy „obrany, vnitra a spravedlnosti“.

§ 31 zní:

„§ 31

(1) Ministerstvo obrany, vnitra a spravedlnosti ve své působnosti řídí a kontrolují nemocenskou péči. Ministerstvo vnitra plní tyto úkoly také pro ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory a bezpečnostní služby.

(2) Poskytování dávek nemocenské péče zabezpečuje ministerstvo obrany pro vojáky, ministerstvo vnitra pro příslušníky Policie České republiky a ministerstvo spravedlnosti pro příslušníky Vězeňské služby České republiky; poskytování těchto dávek příslušníkům ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb zabezpečují tyto sbory a služby.“.

V § 34 odst. 2 se vypouštějí slova „státní zdravotní správy“.

V § 4 odst. 1 se slovo „výdělku“ nahrazuje slovy „započitatelného příjmu“ a na konci se připojuje tato věta: „K poklesu započitatelného příjmu, který vznikl v důsledku kratšího pracovního úvazku po převedení pracovnice na jinou práci, se však nepřihlíží.“.

V § 5 odst. 2 se ve druhé větě částka „190 Kčs“ nahrazuje částkou „270 Kč“ a na konci se připojuje tato věta: „Ustanovení § 4 odst. 1 věty druhé platí i zde.“.

V § 5 odst. 4 písm. a) se na konci připojují tato slova: „nebo karanténa nařízená podle předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem“.

V § 6 odst. 2 se v písmenu c) slova „sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „nemocenského pojištění“ a vypouštějí písmena f) a g).

§ 6 odst. 3 zní:

„(3) Pro nároky na peněžitou pomoc v mateřství z několika zaměstnání se započítává do doby 270 dnů v každém zaměstnání jen doba účasti na nemocenském pojištění z takového zaměstnání. Dobu účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání lze započítat jen jednou, a to v tom rozsahu, v jakém toto nemocenské pojištění trvalo před vznikem nemocenského pojištění, z něhož je nárok na peněžitou pomoc v mateřství uplatňován. Jestliže se doby účasti na nemocenském pojištění z jiných zaměstnání navzájem kryjí, lze překrývající se doby započítat též do doby 270 dnů pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství v dalších zaměstnáních; v takovém případě lze však dobu účasti na jednom nemocenském pojištění započítat jen jednou. Předchozí věty platí obdobně pro zápočet dob uvedených v odstavci 2 do doby 270 dnů. Do doby 270 dnů se započte doba účasti na nemocenském pojištění z jiného zaměstnání, popřípadě doby uvedené v odstavci 2, pokud jsou podle předchozích vět započitatelné do doby 270 dnů, v tom zaměstnání, z něhož náleží peněžitá pomoc v mateřství ve vyšší denní částce ( § 8 odst. 2).“.

V § 7 odst. 1 větě druhé se za slova „příjem ( § 5 odst. 6)“ vkládají slova „z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována,“.

V § 8 odst. 2 se číslo „67“ nahrazuje číslem „69“.

§ 17 odst. 1 písm. b) a c) a odstavec 3 část věty za středníkem se vypouští.

V § 20 odst. 1 se slova „žije v Československé socialistické republice“ nahrazují slovy „má trvalý pobyt v České republice a zdržuje se na jejím území“.

§ 21 až 23 se vypouštějí.

§ 26 odst. 2 zní:

„(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro souběh nároků na přídavky na děti z nemocenského pojištění zaměstnanců a nároků na přídavky na děti a výchovné podle části čtvrté.“.

V části čtvrté se za § 30 vkládá nový § 31, který zní:

„§ 31

(1) Přídavky na děti a podpora při narození dítěte náleží také osobám samostatně výdělečně činným účastným důchodového zabezpečení osob samostatně výdělečně činných v kalendářním měsíci, v němž došlo k porodu nebo za který se přídavky na děti mají poskytovat, pokud bylo zaplaceno pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za celou dobu účasti na důchodovém zabezpečení, s výjimkou kalendářního měsíce, v němž došlo k porodu nebo na který se přídavky na děti mají poskytovat; ustanovení § 42 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců platí zde přiměřeně. Je-li dlužné pojistné doplaceno do tří měsíců ode dne porodu nebo posledního dne kalendářního měsíce, za který by jinak náležely přídavky na děti, považuje se podmínka zaplacení pojistného za splněnou. Došlo-li k porodu v kalendářním měsíci, v němž vznikla účast na důchodovém zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, musí být zaplaceno pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní měsíc; to platí obdobně pro nárok na přídavky na děti.

(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně pro spolupracující osoby.

(3) Podpora při narození dítěte náleží také rodinným příslušnicím osob uvedených v předchozích odstavcích.“.

§ 32 odst. 2 se vypouští a zároveň se zrušuje číslování odstavců.

V § 33 odst. 2 větě první se slova „jejich materiálním zabezpečení ¹²) „nahrazují slovy „nemocenské péči v ozbrojených silách ¹¹)“.

V § 35 se vypouštějí slova „v kterých dalších případech se poskytují přídavky na děti na dítě zdržující se v zahraničí, které další doby se kladou na roveň odpracované době“ a slova „pracovním úvazku,“.

Výše nemocenského, peněžité pomoci v mateřství, podpory při ošetřování člena rodiny a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, na které vznikl nárok před 1. lednem 1994 a trvá i po 31. prosinci 1993, se upraví bez žádosti od 1. ledna 1994 podle tohoto zákona.

U poživatele rodičovského příspěvku, jemuž vznikl nárok na dávku uvedenou v odstavci 1 před 1. lednem 1994 a trvá i po 31. prosinci 1993, se tato dávka stanoví na žádost od 1. ledna 1994 podle § 18 odst. 7 zákona č. 54/1956 Sb. (čl. I bod 7).

Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro výši nemocenského a peněžité pomoci v mateřství náležejících z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných podle zákona o sociálním zabezpečení.