způsob zřízení, vznik, činnost a způsob zrušení a zánik veřejné výzkumné instituce,

postavení a působnost zřizovatele a orgánů veřejné výzkumné instituce a

přeměnu příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem na veřejné výzkumné instituce.

Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací¹. Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství².

Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem (dále jen „zřizovatel“); jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen „organizační složka státu“).

Činnost veřejné výzkumné instituce musí být v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu.

Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací³ a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce (dále jen „výroční zpráva“), zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30 dnů po jejím schválení, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak.

Název veřejné výzkumné instituce musí obsahovat označení „veřejná výzkumná instituce“ nebo jeho zkratku „v. v. i.“. Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat.

Závazkové vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemi navzájem a mezi veřejnými výzkumnými institucemi na straně jedné a státem, územním samosprávným celkem nebo vysokou školou na straně druhé při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejných výzkumných institucí, jakož i závazkové vztahy mezi veřejnou výzkumnou institucí a podnikateli při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a podnikatelské činnosti podnikatelů se řídí občanským zákoníkem.

Veřejná výzkumná instituce je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituce splynutím (§ 11 odst. 3 a 4) a rozdělením (§ 11 odst. 5 a 6).

Zřizovací listina obsahuje

Jsou-li předmětem majetku vymezeného ve zřizovací listině nemovitosti evidované v katastru nemovitostí České republiky (dále jen „katastr nemovitostí“), musí být označeny podle zvláštního právního předpisu⁴.

Veřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podává Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zřizovatel. V návrhu určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. K návrhu na zápis musí být přiložena zřizovací listina. V případech, kdy veřejná výzkumná instituce vzniká splynutím nebo rozdělením, podává zřizovatel návrh na její zápis společně s návrhem na výmaz zanikajících veřejných výzkumných institucí z rejstříku veřejných výzkumných institucí.

Jménem veřejné výzkumné instituce v době od jejího zřízení do jejího vzniku je oprávněn jednat zřizovatel.

V době od vzniku veřejné výzkumné instituce do doby jmenování ředitele veřejné výzkumné instituce je oprávněna jednat jménem veřejné výzkumné instituce osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce.

Z jednání podle odstavce 1 je zavázán zřizovatel. Vznikem veřejné výzkumné instituce přecházejí práva a závazky vzniklé z jednání zřizovatele podle odstavce 1 na veřejnou výzkumnou instituci.

Rejstřík veřejných výzkumných institucí je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucích. Rejstřík veřejných výzkumných institucí vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Na jednání v důvěře v zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí, možnost uplatnění námitek, zveřejňování údajů a obsahu listin, účinky tohoto zveřejnění a důsledky nesouladu mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami platí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího obchodní rejstřík⁵.

Do rejstříku veřejných výzkumných institucí se zapisuje

Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, návrh na zápis změny zřizovací listiny, změny označení a sídla organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele, změny v osobě ředitele veřejné výzkumné instituce, sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, vstupu veřejné výzkumné instituce do likvidace a návrh na její výmaz z rejstříku veřejných výzkumných institucí podává zřizovatel. V ostatních případech je osobou oprávněnou podávat návrh na zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí ředitel veřejné výzkumné instituce nebo její likvidátor.

Návrh na zápis musí být doložen listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin.

Při řízení o zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jakož i při řízení o zápisu změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, se postupuje podle správního řádu⁷, nestanoví-li tento zákon jinak.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o návrhu na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jakož i o návrhu na zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, v případě návrhu na zápis veřejné výzkumné instituce přidělí veřejné výzkumné instituci identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob^7a, a bez zbytečného odkladu provede zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zřízení a vznik, popřípadě pro zánik veřejné výzkumné instituce, vzniká-li veřejná výzkumná instituce splynutím nebo rozdělením.

Po zápisu změny zřizovací listiny zřizovatel bez zbytečného odkladu vyhotoví úplné znění zřizovací listiny a předá je Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Součástí rejstříku veřejných výzkumných institucí je sbírka listin obsahující

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vede pro každou zapsanou veřejnou výzkumnou instituci ve sbírce listin zvláštní složku.

Jestliže ve sbírce listin není uložena některá z listin uvedených v odstavci 1, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jakmile tuto skutečnost zjistí, poznamená to ve sbírce listin, vyzve veřejnou výzkumnou instituci, aby mu listinu určenou k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu předala, a oznámí tuto skutečnost zřizovateli.

Není-li listina, která má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, může si Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyžádat překlad této listiny do českého jazyka provedený tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků⁹. Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena. Požadavek na provedení překladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka se nevztahuje na státní příslušníky členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, úřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou-li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo razítka.

Povinnosti týkající se rejstříku veřejných výzkumných institucí je osoba oprávněná k podání návrhu na zápis, popřípadě výmaz, povinna splnit bez zbytečného odkladu poté, co rozhodná skutečnost nastala. Rozhodnutí soudu, která se zakládají do sbírky listin, předá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soud.

Zjistí-li Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucí, vyzve veřejnou výzkumnou instituci ke zjednání nápravy. Nezjedná-li tato veřejná výzkumná instituce ve lhůtě stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nápravu, může soud na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob, rozhodnout o zrušení a likvidaci této veřejné výzkumné instituce.

Zápis veřejné výzkumné instituce a předmětu její činnosti, zápis změn nebo výmaz dosud zapsaných skutečností oznámí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příslušnému finančnímu úřadu¹⁰, orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu⁸ a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do 1 týdne ode dne zápisu.

Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup a na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku veřejných výzkumných institucí nahlížet a pořizovat si z něj kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucí tento zápis není.

Zániku veřejné výzkumné instituce předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací.

Veřejná výzkumná instituce se zrušuje

Veřejná výzkumná instituce se zrušuje v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) dnem stanoveným v rozhodnutí; v případě zrušení podle odstavce 2 písm. f) dnem stanoveným v rozhodnutí soudu, nejdříve však dnem nabytí právní moci rozhodnutí.

Sloučením dochází k zániku jedné nebo více veřejných výzkumných institucí (dále jen „zanikající instituce“), jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikající instituce včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou veřejnou výzkumnou instituci účastnící se sloučení, která nezaniká (dále jen „nástupnická instituce“).

O sloučení rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucí, která se sloučení účastní; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke sloučení předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se sloučení účastní, a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, název, sídlo a identifikační číslo nástupnické instituce. Současně zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o sloučení smlouva zřizovatelů o sloučení, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li slučované veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o sloučení a současně změní zřizovací listinu nástupnické instituce.

Splynutím dochází k zániku dvou nebo více veřejných výzkumných institucí, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikajících institucí včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově vznikající nástupnickou instituci.

O splynutí rozhoduje zřizovatel po projednání s radou každé z veřejných výzkumných institucí, která se splynutí účastní; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke splynutí předchozí souhlas rady každé z veřejných výzkumných institucí, které se splynutí účastní, a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o splynutí musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajících institucí. Současně zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o splynutí smlouva zřizovatelů o splynutí, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou-li zanikající veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o splynutí a současně vydá zřizovací listinu nástupnické instituce.

Rozdělením veřejná výzkumná instituce zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její majetek a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nástupnické instituce v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o rozdělení. Nástupnická instituce ručí za závazky, které na ni v důsledku rozdělení přešly, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši závazků, které na ni v důsledku rozdělení přešly. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány společně a nerozdílně.

O rozdělení rozhoduje zřizovatel, po projednání s radou instituce; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se k rozdělení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem. Rozhodnutí zřizovatele o rozdělení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, určení, jaký majetek a jaké závazky, přecházejí na jednotlivé nástupnické instituce. Současně s rozhodnutím o rozdělení zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce.

Právní účinky uvedené v odstavcích 2, 4 a 6 nastávají dnem provedení zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace rozhoduje zřizovatel po projednání s radou instituce; plní-li funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, vyžaduje se ke zrušení předchozí souhlas rady instituce a schválení Akademickým sněmem.

Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací ustanovení zvláštního právního předpisu o likvidaci obchodních společností¹².

Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných výzkumných institucí na zřizovatele. Zřizovatel nese úhradu nákladů likvidace včetně úhrady nákladů na odměnu likvidátora.

O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace může rozhodnout krajský soud, v jehož obvodu má veřejná výzkumná instituce sídlo (dále jen „soud“) na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže

Soud může rozhodnout o zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob a není-li zjednána náprava při neshodě mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucí po výzvě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ve lhůtě jím stanovené.

Soud stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení veřejné výzkumné instituce navrženo, je-li odstranění tohoto důvodu možné.

Účastníkem řízení je veřejná výzkumná instituce, zřizovatel a v případě, že řízení je zahájeno na návrh, i navrhovatel.

Veřejná výzkumná instituce zaniká dnem výmazu veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o výmazu zanikající veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí bez zbytečného odkladu poté, kdy mu je předložen úplný návrh a jsou-li splněny podmínky pro zrušení veřejné výzkumné instituce stanovené tímto zákonem.

vydává zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce a rozhoduje o změně zřizovací listiny, předkládá zřizovací listinu a její změny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy,

podává návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí a na její výmaz z rejstříku, navrhuje den zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí,

vkládá do veřejné výzkumné instituce zřizovací listinou nebo její změnou majetek nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována; vykonává-li jménem České republiky funkci zřizovatele organizační složka státu, může být do veřejné výzkumné instituce vložen pouze takový majetek České republiky, se kterým je tato organizační složka státu příslušná hospodařit a který je nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována,

rozhoduje o zrušení veřejné výzkumné instituce za podmínek stanovených v § 10 až 12,

v případě vzniku veřejné výzkumné instituce rozdělením rozhoduje o tom, kteří zaměstnanci přejdou do vznikající veřejné výzkumné instituce,

v případě zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací podle § 12 jmenuje likvidátora a schvaluje zprávu o průběhu likvidace,

jmenuje a odvolává osobu pověřenou řízením veřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 3,

jmenuje a odvolává ředitele veřejné výzkumné instituce,

jmenuje a odvolává členy dozorčí rady veřejné výzkumné instituce (dále jen „dozorčí rada“) a u veřejné výzkumné instituce, u níž plní funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo jejímž zřizovatelem je územní samosprávný celek, externí členy rady instituce,

schvaluje jednací řád dozorčí rady a jeho změny a zprávu o činnosti dozorčí rady,

uděluje předchozí písemný souhlas k právním úkonům veřejné výzkumné instituce uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6,

navrhuje odvolání voleného člena rady instituce v případě opakovaného neplnění povinností člena rady instituce.

Orgány veřejné výzkumné instituce jsou

Orgány veřejné výzkumné instituce musí být ustaveny do 6 měsíců ode dne jejího vzniku. Do ustavení orgánů veřejné výzkumné instituce vykonává jejich práva a povinnosti osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce (§ 5 odst. 2).

Funkce ředitele a funkce člena rady instituce nejsou slučitelné s funkcí člena dozorčí rady téže veřejné výzkumné instituce.

Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce, náklady spojené s výkonem funkce v těchto orgánech, mzda ředitele a odměny členům dalších orgánů veřejné výzkumné instituce se hradí z prostředků veřejné výzkumné instituce.

Rada instituce a dozorčí rada jsou schopny usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Nestanoví-li vnitřní předpis veřejné výzkumné instituce požadavek vyšší, je k rozhodnutí třeba souhlasu prosté většiny přítomných. Ostatní záležitosti upraví jednací řád rady instituce a jednací řád dozorčí rady.

Členové orgánů včetně ředitele veřejné výzkumné instituce jsou povinni zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými přijdou do styku v souvislosti s výkonem funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituce, stanovenou zvláštními právními předpisy¹³. Porušení této povinnosti může být důvodem k odvolání z funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituce.

Ředitel

Ředitele jmenuje zřizovatel na základě výběrového řízení. Členy výběrové komise jmenuje zřizovatel, z toho nejméně polovinu na návrh rady instituce nebo z řad jejích členů. Ředitele může zřizovatel odvolat na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí. Před jmenováním nebo odvoláním ředitele zřizovatel projedná svůj záměr s radou instituce a s dozorčí radou. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.

V době do jmenování ředitele podle odstavce 2 vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce.

Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která

Splnění podmínek podle odstavce 4 písm. c) prokazuje uchazeč o funkci ředitele čestným prohlášením; splnění podmínek podle odstavce 4 písm. b) prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů¹⁷ ne starším 3 měsíců. Není-li uchazeč o funkci ředitele státním občanem České republiky, prokazuje splnění podmínek podle odstavce 4 čestným prohlášením.

Ředitel nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost a nesmí se podílet na podnikání právnických osob působících v oblasti, která je předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce. Uvedené omezení se nevztahuje na správu vlastního majetku.

Jinou výdělečnou činnost může ředitel vykonávat podle zákoníku práce s předchozím písemným souhlasem zřizovatele¹⁸.

Ředitel může být předsedou rady instituce nebo jejím členem. Není-li ředitel členem rady instituce, je oprávněn účastnit se zasedání rady instituce bez hlasovacího práva.

Délka funkčního období ředitele je 5 let. Tatáž osoba může zastávat funkci ředitele nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Ředitel vykonává tuto funkci v pracovním poměru.

Rada instituce se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů rady instituce. Předsedu rady instituce a místopředsedu rady instituce, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, volí a odvolává rada instituce.

Rada instituce

Rada instituce má nejméně 5 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady instituce podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, podrobnosti týkající se složení rady instituce, podrobnosti o způsobu volby , popřípadě jmenování externích členů podle odstavce 4, a odvolání členů rady instituce, které nejsou stanoveny tímto zákonem, stanoví volební řád rady instituce.

V radě instituce musí být kromě zaměstnanců veřejné výzkumné instituce z řad výzkumných pracovníků zastoupeni i odborníci z jiných právnických osob, popřípadě organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem, uživatelé výsledků výzkumu, a plní-li funkci zřizovatele ministerstvo nebo jiný ústřední orgán státní správy nebo je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, též 1 zástupce zřizovatele (dále jen „externí členové“). Externí členové rady instituce tvoří nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů rady instituce. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu¹⁴ tvoří externí členové rady instituce jmenovaní spolupracujícími výzkumnými organizacemi nejméně dvě třetiny a nejvýše tři čtvrtiny členů rady veřejné výzkumné instituce.

Členství v radě instituce vzniká zvolením výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce, s výjimkou zástupce zřizovatele, kterého jmenuje zřizovatel, a ostatních externích členů rady instituce, kteří jsou jmenováni zřizovatelem na základě návrhů podávaných jinými právnickými osobami nebo organizačními složkami státu, zabývajícími se výzkumem nebo vývojem, popřípadě dalšími představiteli odborné veřejnosti. Volby členů rady instituce jsou přímé, rovné a s tajným hlasováním. Volení členové rady instituce jsou navrhováni a voleni výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce. K platnosti voleb je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Ke zvolení je potřebná nadpoloviční většina platných hlasů. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu¹⁴ jsou externí členové rady instituce jmenováni a odvoláváni statutárními zástupci spolupracujících výzkumných organizací, a to v počtu odpovídajícím jejich poměrnému zastoupení.

Výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, kteří se v rámci pracovní činnosti zabývají výzkumem a vývojem¹ nebo takové činnosti řídí. Podrobnosti stanoví volební řád rady instituce.

Délka funkčního období člena rady instituce je 5 let. Tatáž osoba může být zvolena nebo jmenována členem rady instituce opětovně, bez omezení počtu funkčních období.

Členem rady instituce může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto podmínek se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům rady instituce může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad spojených s výkonem funkce v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě výroční zprávy.

Způsob jednání rady instituce stanoví jednací řád rady instituce.

Členství v radě instituce zanikne

Volený člen rady instituce může být odvolán výzkumnými pracovníky dané veřejné výzkumné instituce; k platnosti odvolání je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce s tím, že k odvolání je třeba nadpoloviční většina platných hlasů.

V případě, že se rada instituce po dobu 6 měsíců nesejde tak, aby byla schopna se usnášet, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce uplynutím 6 měsíců od posledního zasedání, na kterém byla rada schopna se usnášet. Noví členové rady instituce jsou voleni nebo jmenováni postupem podle odstavců 4 a 5. Jestliže volení členové rady instituce nebudou zvoleni do 2 měsíců od skončení funkčního období všech členů rady instituce podle věty první, jmenuje tyto členy rady instituce zřizovatel, a to na dobu, než budou volení členové rady instituce řádně zvoleni.

Nevyjádří-li se rada instituce podle odstavce 2 písm. c) nebo e) až j) do 30 dnů ode dne doručení návrhu nebo záměru, platí, že návrh nebo záměr byl radou instituce projednán.

Dozorčí rada

Dozorčí rada právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné výzkumné instituce k realizaci její hlavní činnosti nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění účelu, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zřízena.

Stanoviska dozorčí rady se zveřejňují ve výroční zprávě.

Členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce.

Délka funkčního období člena dozorčí rady je 5 let. Tatáž osoba může vykonávat funkci člena dozorčí rady nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období.

Dozorčí rada má nejméně 5 a nejvýše 7 členů. Počet členů dozorčí rady podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce a způsob jednání stanoví jednací řád dozorčí rady.

Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která splňuje požadavky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto požadavků se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům dozorčí rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad, spojených s výkonem funkce, v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě zprávy o činnosti dozorčí rady.

Ředitel se může účastnit zasedání dozorčí rady bez hlasovacího práva. Na žádost ředitele je předseda dozorčí rady povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. Dozorčí rada je povinna tuto skutečnost oznámit zřizovateli.

Vnitřními předpisy veřejné výzkumné instituce jsou zejména

Není-li ustavena rada instituce, schvaluje volební řád rady instituce zřizovatel.

Je-li mzda sjednána kolektivní smlouvou, zašle veřejná výzkumná instituce kopii kolektivní smlouvy zřizovateli k informaci.

Veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat jen, stanoví-li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu.

Veřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde

Další nebo jinou činnost může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za podmínky, že

Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituce je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění.

Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí.

Zisk po zdanění veřejná výzkumná instituce využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků podle § 26.

Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok a střednědobý výhled rozpočtu na nejméně 2 další následující roky. Do svého rozpočtu a jeho střednědobého výhledu veřejná výzkumná instituce zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností.

Výnosy veřejné výzkumné instituce jsou zejména finanční prostředky z

Náklady veřejné výzkumné instituce jsou zejména

Veřejná výzkumná instituce zveřejňuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu nejpozději do 30 dnů ode dne jeho schválení ředitelem.

Veřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy:

Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku.

Zdrojem rezervního fondu jsou

Veřejná výzkumná instituce může použít prostředků rezervního fondu

Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou

Veřejná výzkumná instituce použije prostředků fondu reprodukce majetku

Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou

Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může veřejná výzkumná instituce převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné výzkumné instituci na jednotlivé projekty výzkumu, vývoje a inovacínebo jednotlivé činnosti prováděné v rámci další činnosti v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná výzkumná instituce písemně oznámí jejich poskytovateli.

Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty.

Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 1 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a příděl ze zisku. Užití sociálního fondu se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e)].

Pro účely vymezení způsobilých nákladů ve výzkumu, vývoji a inovacích²³ se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb.

Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20 % hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20 % hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny.

O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.

K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka.

Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem²⁴ nabude veřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem do katastru nemovitostí podá oprávněná osoba²⁵ bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci.

Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele.

Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele.

Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit sdružení s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového sdružení vstoupit pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce však nesmí

Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7.

Zcizí-li veřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu²⁶ ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.

Veřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu²⁷ mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání.

Veřejná výzkumná instituce vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů²⁸, nestanoví-li tento zákon jinak.

O způsobilých nákladech projektů výzkumu, vývoje a inovací vede veřejná výzkumná instituce oddělenou evidenci a v rámci této evidence sleduje náklady hrazené z institucionální nebo účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů²⁹.

Veřejná výzkumná instituce je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení dozorčí radou zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok.

První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok.

Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě.

Výroční zpráva obsahuje

Státní příspěvkové organizace, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen „státní příspěvková organizace“) se dnem 1. ledna 2007 stávají veřejnými výzkumnými institucemi. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k témuž dni zapíše tyto veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí.

Zřizovatel státní příspěvkové organizace vydá zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce obsahující údaje podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), g) a h) a předloží ji do 30. června 2006 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K témuž dni zřizovatel předloží další údaje nutné k zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podle § 6 odst. 3 písm. a), c) až h) a doloží je listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin [§ 8 odst. 1 písm. a), d) a e)].

Pokud zřizovatel nepředloží údaje, listinné doklady nebo listiny podle odstavce 2 nebo je předloží neúplné, vyzve jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby ve lhůtě stanovené ve výzvě, která nesmí být kratší než 15 dnů, tyto údaje, listinné doklady nebo listiny doplnil.

Zřizovatel nejpozději do 15. prosince 2006 rozhodne o majetku, k němuž má příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, a o jejích závazcích, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituci; postupuje přitom v souladu s § 28 odst. 1. Zřizovatel zároveň určí příslušnost hospodaření k tomuto majetku České republiky a určí nositele těch závazků, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituci. Převezme-li tyto závazky Česká republika, plní je za Českou republiku jako nositele závazků zřizovatel, případně jiná organizační složka státu, kterou určí. K převzetí závazků státní příspěvkové organizace Českou republikou se nevyžaduje souhlas věřitele.

Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituci majetek České republiky, ke kterému měla ke dni 31. prosince 2006 příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1. Aktiva, závazky a další pasiva, příslušející této státní příspěvkové organizaci ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří ke dni 31. prosince 2006 státní příspěvková organizace, se převádějí na účet cizích prostředků vedený organizační složkou státu, která je zřizovatelem státní příspěvkové organizace nebo plní jeho funkci. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede organizační složka státu bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituce.

Zastupitelstvo územního samosprávného celku, který je zřizovatelem příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu (dále jen „příspěvková organizace územního samosprávného celku“), rozhodne do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, zda se příspěvková organizace územního samosprávného celku dnem 1. ledna 2007 stane veřejnou výzkumnou institucí a současně požádá Ústřední věstník České republiky o uveřejnění tohoto rozhodnutí. Po uplynutí této lhůty není dotčen postup podle § 3.

Při vydání zřizovací listiny, předložení zřizovací listiny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a při zápisu veřejné výzkumné instituce vznikající přeměnou příspěvkové organizace územního samosprávného celku do rejstříku veřejných výzkumných institucí se postupuje podle odstavců 2 a 3 obdobně.

Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituci majetek územního samosprávného celku, který byl ke dni 31. prosince 2006 ve správě jeho příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6. Aktiva, závazky a další pasiva ve správě této příspěvkové organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří příspěvková organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se převádějí na účet cizích prostředků zřizovatele. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede územní samosprávný celek bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituce.

O majetku a závazcích, které přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, sepíše zřizovatel do 31. ledna 2007 protokol.

Zaměstnanci státní příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1, jakož i zaměstnanci příspěvkové organizace územního samosprávného celku, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6, se stávají dnem 1. ledna 2007 zaměstnanci této veřejné výzkumné instituce.

Návrh na zápis přechodu vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitému majetku, který přechází na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, podá do katastru nemovitostí do 31. ledna 2007 zřizovatel. Nemovitosti musí být označeny podle zvláštního právního předpisu⁴. Přechod vlastnického práva nebo jiného věcného práva se v katastru nemovitostí vyznačí záznamem.

Za závazky státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace územního samosprávného celku vzniklé v souvislosti s provozováním její hlavní činnosti před její přeměnou na veřejnou výzkumnou instituci ručí i po přeměně příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel.

Pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. ledna 2007 dojde ke sloučení, rozdělení nebo zániku státní příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vztahují se odstavce 1 až 5 a 9 až 12 na její nástupnickou příspěvkovou organizaci.