Újmou zájmu České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí poškození nebo ohrožení zájmu České republiky. Podle závažnosti poškození nebo ohrožení zájmu České republiky se újma člení na mimořádně vážnou újmu, vážnou újmu a prostou újmu.

Mimořádně vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek

Vážná újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek

Prostá újma zájmu České republiky vznikne vyzrazením utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužitím utajované informace, které může mít za následek

Nevýhodné pro zájmy České republiky je vyzrazení utajované informace neoprávněné osobě nebo zneužití utajované informace, které může mít za následek

Informaci, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu České republiky nebo může být pro tento zájem nevýhodné a kterou lze podřadit pod položku uvedenou v katalogu oblastí utajovaných informací, klasifikuje a označí původce stupněm utajení

Pokud je utajovaná informace tvořena dílčími utajovanými informacemi různého stupně utajení, klasifikuje se a označí se stupněm utajení podle nejvyššího stupně utajení dílčí utajované informace nebo vyšším.

Utajovaná informace se při ústním, obrazovém nebo zvukovém zpřístupnění označí ústním prohlášením nebo jiným vhodným způsobem, kterým se dá na vědomí, že jde o utajovanou informaci příslušného stupně utajení.

Utajovaná informace v analogové podobě se označí tak, že se na ní vyznačí stupeň utajení.

Utajovaná informace v elektronické podobě se před jejím zpřístupněním elektronicky označí stupněm utajení; není-li to možné, označí se při jejím zpřístupnění podle odstavce 3.

personální bezpečností, kterou tvoří výběr fyzických osob, které mají mít přístup k utajovaným informacím, ověřování podmínek pro jejich přístup k utajovaným informacím, jejich výchova a ochrana,

průmyslovou bezpečností, kterou tvoří systém opatření k zjišťování a ověřování podmínek pro přístup podnikatele k utajovaným informacím a k zajištění nakládání s utajovanou informací u podnikatele v souladu s tímto zákonem,

administrativní bezpečností, kterou tvoří systém opatření při tvorbě, příjmu, evidenci, zpracování, odesílání, přepravě, přenášení, ukládání, skartačním řízení, archivaci, případně jiném nakládání s utajovanými informacemi,

fyzickou bezpečností, kterou tvoří systém opatření, která mají neoprávněné osobě zabránit nebo ztížit přístup k utajovaným informacím, popřípadě přístup nebo pokus o něj zaznamenat,

bezpečností informačních nebo komunikačních systémů, kterou tvoří systém opatření, jejichž cílem je zajistit důvěrnost, integritu a dostupnost utajovaných informací, s nimiž tyto systémy nakládají, a odpovědnost správy a uživatele za jejich činnost v informačním nebo komunikačním systému a

kryptografickou ochranou, kterou tvoří systém opatření na ochranu utajovaných informací použitím kryptografických metod a kryptografických materiálů při zpracování, přenosu nebo ukládání utajovaných informací.

Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem oznámení o splnění podmínek pro přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené (dále jen „oznámení“), osvědčení fyzické osoby (§ 54) nebo dokladu (§ 80) a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62).

Oznámení se vydá fyzické osobě, která

Splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává ten, kdo je vůči ní v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu odpovědnou osobou, nebo jí určená osoba. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává odpovědná osoba nebo jí určená osoba toho, kdo umožní fyzické osobě přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené. V ostatních případech splnění podmínek podle odstavce 2 ověřuje a oznámení fyzické osobě vydává Národní bezpečnostní úřad (dále jen „Úřad“) na základě odůvodněné písemné žádosti.

Podmínka svéprávnosti se prokazuje prohlášením fyzické osoby o svéprávnosti. Podmínka věku se prokazuje občanským průkazem nebo cestovním dokladem fyzické osoby. Podmínka bezúhonnosti se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů¹¹ a v případě cizince i obdobným dokladem státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, pokud v něm pobýval i po dosažení věku 15 let nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, jakož i státu, v němž cizinec pobýval v posledních 10 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu. V případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, prokazuje se podmínka bezúhonnosti čestným prohlášením. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce od jejich vydání.

Doklady podle odstavce 1 předkládá fyzická osoba; pokud bezúhonnost posuzuje orgán státu, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů¹¹. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříků trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jiné doklady prokazující bezúhonnost cizince předkládá cizinec.

Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení fyzické osoby o svéprávnosti.

Před prvním přístupem k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučení. Jde-li o fyzickou osobu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, zajistí poučení odpovědná osoba toho, kdo přístup k utajované informaci umožní. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; jeden výtisk poučení jí předá a jeden výtisk uloží¹².

Ten, kdo vydal oznámení, je povinen každých 5 let ode dne jeho vydání ověřovat splnění podmínek stanovených v § 6 odst. 2 písm. a) a c); ověřovat splnění těchto podmínek je oprávněn i před uplynutím této lhůty, existují-li důvodné pochybnosti o tom, že osoba přestala některou z nich splňovat. Výtisk oznámení a poučení a podklady pro ověření splnění podmínek podle § 6 odst. 2 písm. a) a c) lze uchovávat nejdéle 5 let ode dne zániku platnosti oznámení.

Platnost oznámení zaniká

Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) a g) je ten, kdo oznámení vydal, povinen zajistit, aby fyzická osoba neměla přístup k utajované informaci, a o tomto zániku je povinen fyzickou osobu písemně vyrozumět. V písemném vyrozumění uvede důvod zániku platnosti oznámení. Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b) až d), f), h) nebo i)je ten, kdo oznámení vydal, povinen o tomto zániku učinit písemný záznam, který uloží¹².

Pokud držitel oznámení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. e) nebo f) a do 30 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 3 písm. j) požádá písemně toho, kdo oznámení vydal, o vydání oznámení nového, přístup fyzické osoby k utajované informaci není zánikem platnosti původního oznámení dotčen; ten, kdo oznámení vydal, vydá do 5 dnů od doručení žádosti oznámení nové, které nahrazuje původní.

Při zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. a) nebo g) je fyzická osoba povinna odevzdat oznámení do 15 dnů ode dne doručení písemného vyrozumění, v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. b), c) nebo i) do 15 dnů ode dne tohoto zániku a v případě zániku platnosti oznámení podle odstavce 3 písm. j) do 30 dnů ode dne tohoto zániku tomu, kdo oznámení vydal.

V případě zániku platnosti oznámení se má za to, že fyzická osoba poučena není.

Prováděcí právní předpis stanoví vzor oznámení a poučení.

Podmínky uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) a c) musí fyzická osoba, která je držitelem oznámení, splňovat po celou dobu přístupu k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené.

Fyzická osoba podle odstavce 1 je povinna

Fyzické osobě lze umožnit přístup k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, je držitelem platného osvědčení fyzické osoby (§ 54) příslušného stupně utajení a je poučena, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak (§ 58 až 62).

Před prvním přístupem k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné ten, kdo je vůči fyzické osobě v rámci služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu osobou odpovědnou, zajistí její poučení. Jde-li o fyzickou osobu ve vztahu, vůči níž není odpovědná osoba podle věty první, zajistí poučení odpovědná osoba toho, kdo fyzické osobě přístup k utajované informaci umožní. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; jeden výtisk poučení jí předá, jeden výtisk uloží¹² a kopii zašle Úřadu; kopii poučení lze Úřadu zaslat i elektronicky. Povinnost zaslání kopie poučení Úřadu se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst 1.

Poučení ředitele Úřadu a ředitele Bezpečnostní informační služby provede předseda vlády, poučení ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace provede ministr vnitra a poučení ředitele Vojenského zpravodajství provede ministr obrany; pro podpis, předání a uložení výtisku poučení platí odstavec 2 obdobně.

V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 56 odst. 1) nebo skončení služebního poměru nebo pracovněprávního, členského či obdobného vztahu, ve kterém byl fyzické osobě umožněn přístup k utajované informaci, se má za to, že fyzická osoba poučena není.

Osvědčení fyzické osoby Úřad vydá fyzické osobě, která

Podmínky uvedené v odstavci 1 musí fyzická osoba splňovat po celou dobu platnosti osvědčení fyzické osoby (§ 55).

Podmínku bezúhonnosti pro účely vydání osvědčení fyzické osoby splňuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za spáchání úmyslného trestného činu nebo trestného činu vztahujícího se k ochraně utajovaných informací, nebo se na ni hledí, jako by odsouzena nebyla. Jestliže trestní stíhání pro takový trestný čin bylo podmíněně zastaveno nebo bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání, je podmínka bezúhonnosti splněna až poté, co se fyzická osoba osvědčila podle jiného právního předpisu⁵⁷. V případě rozhodnutí o schválení narovnání v trestním řízení o úmyslném trestném činu je podmínka bezúhonnosti splněna, pokud od právní moci takového rozhodnutí uplynula doba alespoň 5 let.

Podmínka bezúhonnosti se ověřuje opisem z evidence Rejstříku trestů¹¹ a v případě cizince dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů státu, jehož je cizinec státním příslušníkem, jakož i státu, v němž cizinec pobýval po dosažení věku 15 let nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, anebo výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů takového státu. V případě, že cizí stát doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů nevydává, prokazuje se podmínka bezúhonnosti čestným prohlášením. Doklady k ověření bezúhonnosti nesmějí být starší než 3 měsíce.

Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko.

Bezpečnostním rizikem je

Za bezpečnostní riziko lze též považovat

Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 2 písm. a) až c) a v odstavci 3 písm. a) se v řízení zjišťují za období od 15 let věku. Bezpečnostní riziko uvedené v odstavci 2 písm. d) se zjišťuje pouze v probíhajícím řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby. Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 3 písm. b) až e) se zjišťují za období 10 let pro stupeň utajení Důvěrné, 15 let pro stupeň utajení Tajné a 20 let pro stupeň utajení Přísně tajné předcházejících dni zahájení řízení nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší.

Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost utajovat informace, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu, charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4.

Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu může při ověřování podmínky bezpečnostní spolehlivosti provést fyziodetekční vyšetření.Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o přijetí do služebního poměru nebo základního pracovněprávního vztahu v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1 může při zjišťování a posuzování skutečností podle odstavce 3 písm. f) provést psychologické nebo lékařské vyšetření odborným pracovištěm zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra.

stupně utajení Vyhrazené

stupně utajení Důvěrné a vyšší je držitelem platného osvědčení podnikatele příslušného stupně utajení,

Osvědčení podnikatele Úřad vydá podnikateli,

Podmínky uvedené v odstavci 1 musí podnikatel splňovat po celou dobu platnosti osvědčení podnikatele (§ 55).

Podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel,

Za ekonomicky nestabilního lze též považovat podnikatele,

Podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

Bezpečnostním rizikem je

Za bezpečnostní riziko lze též považovat

Rozhodujícím vlivem podle odstavce 2 písm. a) a b) a odstavce 3 písm. e), f), l) a m) je možnost prosadit fakticky nebo na základě práva jmenování, odvolání nebo volbu osoby, která je členem individuálního statutárního nebo kontrolního orgánu, nebo většiny osob, které jsou členy kolektivního statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele, a to i prostřednictvím jiných právnických osob. Vlivem podle odstavce 3 písm. h) je schopnost ovlivnit přímo či nepřímo jednání podnikatele.

Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k jejímu rozsahu a charakteru, k době jejího výskytu a k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost podnikatele utajovat informace.

Podnikatel má přístup k utajované informaci,

V případě přístupu podle odstavce 1 písm. b) musí podnikatel splňovat podmínku podle § 16 odst. 1 písm. c) pouze zajištěním ochrany utajované informace personální bezpečností [§ 5 písm. a)].

Na utajovanou informaci je původce povinen vyznačit svůj název, stupeň jejího utajení, její evidenční označení a datum jejího vzniku, není-li dále stanoveno jinak.

Na utajované informaci poskytnuté České republice cizí mocí vyznačí orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, pokud tuto utajovanou informaci evidují jako první (§ 77 až 79), stupeň utajení, který je uveden v § 4, a to v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a na jejímž základě je utajovaná informace poskytována, včetně případné zkratky podle této smlouvy (například zkratka „EU“, „EURA“ nebo „NATO“), nebo v souladu s požadavkem cizí moci nebo se stupněm utajení cizí mocí na poskytnuté utajované informaci vyznačeným; název původce a datum vzniku utajované informace se nevyznačuje.

Na utajované informaci, která vyžaduje zpřísněné podmínky při zajišťování jednotlivých druhů ochrany utajovaných informací (dále jen „zvláštní režim nakládání“) v oblastech stanovených zejména mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisy mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, se vyznačí též příslušné doplňující označení (například označení „KRYPTO“, jde-li o utajovanou informaci z oblasti kryptografické ochrany, a označení „ATOMAL“, jde-li o utajovanou informaci z oblasti zbraní hromadného ničení).

Nelze-li na informaci údaje podle odstavců 1 až 3 vyznačit, uvedou se tak, aby je bylo možné kdykoliv zjistit.

Utajovaná informace se eviduje v administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem a způsobem tam stanoveným; to neplatí, pokud u podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené odpovědná osoba stanoví, že se neevidují. V administrativních pomůckách se zaznamenává též předávání, přebírání nebo jiný pohyb utajované informace nebo seznámení se s jejím obsahem.

Opis, kopie nebo překlad utajované informace stupně utajení Přísně tajné nebo výpis z ní mohou být vyhotoveny pouze na základě písemného souhlasu původce; jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Tajné nebo Důvěrné, mohou být vyhotoveny pouze s písemným souhlasem přímo nadřízené osoby.

Utajovanou informaci lze přepravovat nebo přenášet pouze v přenosných schránkách nebo v uzavřeném obalu v závislosti na jejím stupni utajení a na jejím nosiči; přepravovat ji lze pouze prostřednictvím kurýra nebo držitele poštovní licence¹⁷.

Převzetí utajované informace příjemce potvrdí, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 23 odst. 1).

Uloženou utajovanou informaci lze zapůjčit pouze fyzickým osobám, které jsou k orgánu státu, právnické osobě podle § 60b nebo podnikateli ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu.

Při vyřazování utajované informace ve skartačním řízení se postupuje podle zvláštního právního předpisu¹⁸.

V případě, kdy hrozí bezprostřední riziko vyzrazení utajované informace Evropské unie, původce, kurýr nebo adresát utajovanou informaci zničí způsobem, který znemožní její obnovení nebo obnovení její části; adresát nebo kurýr oznámí neprodleně tuto skutečnost písemně původci a Úřadu.

Stupeň utajení na utajované informaci vyznačí původce při jejím vzniku, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 70).

Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno po celou dobu trvání důvodů utajení. Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen.

Vyžaduje-li to charakter utajované informace, musí původce vyznačit na utajované informaci dobu, po kterou bude informace utajována; stupeň utajení zaniká uplynutím vyznačené doby.

Stupeň utajení původce neprodleně zruší nebo změní po zjištění, že pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně anebo po obdržení výzvy podle odstavce 9, a na utajované informaci toto zrušení nebo změnu jejího stupně utajení vyznačí.

Původce je povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku.

Provedl-li původce zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost neprodleně písemně adresátům utajované informace. Adresáti utajované informace oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost všem dalším adresátům, kterým utajovanou informaci zpřístupnili.

Adresát po obdržení oznámení podle odstavce 6 na utajované informaci zrušení nebo změnu stupně utajení vyznačí.

Zanikl-li původce, provede zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4 a oznámení podle odstavce 6 jeho právní nástupce, a není-li jej, nebo nesplňuje-li právní nástupce podmínky přístupu k utajované informaci, Úřad.

Úřad na žádost orgánu státu, který vede řízení, v němž se nakládá s utajovanou informací, bez zbytečného odkladu ověří, zda důvody pro utajení odpovídají stanovenému stupni utajení nebo zda byl stupeň utajení stanoven oprávněně. Pokud Úřad po konzultaci s původcem utajované informace shledá, že důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo že byl stupeň utajení stanoven neoprávněně, vyzve původce, aby v případě posuzované utajované informace postupoval podle odstavců 4 a 5 v souladu se zjištěním Úřadu. Je-li původcem utajované informace zpravodajská služba, ověření podle věty první se v případě správního řízení neprovede; pro jiné řízení jej provede příslušná zpravodajská služba.

Nejde-li o utajovanou informaci vyžadující zvláštní režim nakládání, nevztahuje se povinnost stanovená v § 21 odst. 8 na předávání utajované informace

Prováděcí právní předpis stanoví

Na zpracování a přenos utajované informace zpracovávané v elektronickém systému spisové služby, který je součástí informačního systému nakládajícího s utajovanými informacemi a splňuje požadavky stanovené národním standardem pro elektronické systémy spisové služby, s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje splnění podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi nebo jejichž užití vylučuje zvláštní povaha působnosti původce⁵⁵, se použijí odstavec 1, § 21 odst. 1 až 4, § 21 odst. 5, s výjimkou části věty první za středníkem, § 21 odst. 6, pokud jde o překlad, § 21 odst. 8 až 10 a § 22 obdobně. V ostatních případech se ustanovení této hlavy na zpracování a přenos utajovaných informací v informačních a komunikačních systémech, zařízeních podle § 36 a kryptografických prostředcích nepoužijí.

Úřad vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

Pro zabezpečení ochrany utajovaných informací v rámci fyzické bezpečnosti se určují objekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.

Objektem je budova nebo jiný ohraničený prostor, ve kterém se zpravidla nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast.

Zabezpečenou oblastí je ohraničený prostor v objektu.

Jednací oblastí je ohraničený prostor v objektu. Utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné lze pravidelně projednávat pouze v jednací oblasti.

Utajovaná informace se zpracovává

Utajovaná informace se ukládá v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší a v ní popřípadě v trezoru, uzamykatelné skříni nebo jiné schránce za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

Zabezpečené oblasti se podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich ukládá, a objekty se podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich zpracovává, zařazují do kategorií

Zabezpečené oblasti se podle možnosti přístupu k utajované informaci zařazují do tříd

Vstup do zabezpečené oblasti a výstup z ní musí být kontrolovány opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit pouze do zabezpečené oblasti třídy II, a to s osobou, která má do této oblasti vstup povolen.

V odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby lze na dobu nezbytně nutnou změnit třídu I na třídu II, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.

Odpovědná osoba je povinna zajistit, aby v jednací oblasti podle § 24 odst. 4 nedocházelo k ohrožení nebo úniku projednávaných utajovaných informací.

Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o prověření, zda v jednací oblasti nedochází k nedovolenému použití technických prostředků určených k získávání informací; o prověření může odpovědná osoba požádat rovněž u zabezpečené oblasti kategorie Tajné nebo Přísně tajné. O této žádosti Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost informuje Úřad. Prověření Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zajistí v součinnosti se zpravodajskými službami a Policií České republiky (dále jen „policie“) a o provedeném prověření informuje Úřad. Pro své potřeby si zpravodajské služby a policie prověření provádějí samy.

Vstup do jednací oblasti a výstup z ní musí být kontrolován opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit do jednací oblasti pouze s osobou, která má do této oblasti vstup povolen.

ostraha,

režimová opatření,

technické prostředky.

Ostraha se nepřetržitě zajišťuje u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie

U objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nejvýše kategorie Vyhrazené, a u objektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti, se ostraha zajišťuje v rozsahu stanoveném odpovědnou osobou.

U objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Přísně tajné, se ostraha zajišťuje nejméně 2 osobami u objektu; u objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.

Ostraha se zabezpečuje zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, o jejichž objekt jde, příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů nebo příslušníky ozbrojených sil cizí moci anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby.

Technickými prostředky jsou zejména

Bodové ohodnocení (§ 31 odst. 1) se přiřazuje certifikovaným technickým prostředkům [§ 46 odst. 1 písm. a)] a odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou schváleným necertifikovaným technickým prostředkům.

Technické prostředky uvedené v odstavci 1 lze v případě účasti České republiky v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, mezinárodní záchranné nebo humanitární akci, v dalších zahraničních misích, v případě vyhlášení válečného stavu, v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu²⁰ , v případě zpravodajských operací zpravodajských služeb a při činnostech ozbrojených sil České republiky v rámci vojenského cvičení a praktického vojenského výcviku s vojenskou technikou a vojenskou výzbrojí mimo místa stálé dislokace vojenského útvaru nahradit zvýšenou ostrahou, než jaká je uvedena v § 28, prováděnou příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů na základě zvláštních právních předpisů²¹, příslušníky ozbrojených sil cizí moci nebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby cizí moci.

Míra zabezpečení jednací oblasti a zabezpečené oblasti opatřeními fyzické bezpečnosti se určuje pomocí bodových hodnot těchto opatření v závislosti na vyhodnocení rizik; bodové hodnoty a nejnižší míra zabezpečení jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

Opatření fyzické bezpečnosti nebo kombinace více těchto opatření musí odpovídat alespoň nejnižší míře zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti a stanoví se v závislosti na vyhodnocení rizik a na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti.

Opatření podle odstavce 2 a opatření fyzické bezpečnosti objektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti schvaluje a stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v projektu fyzické bezpečnosti.

Hodnocení rizik musí být prováděno průběžně a v případě potřeby musí být míra opatření fyzické bezpečnosti upravena.

Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel jsou povinni zajistit a pravidelně ověřovat, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací.

Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nacházejí zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, obsahuje

Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází zabezpečená oblast pouze kategorie Vyhrazené, obsahuje

Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází jednací oblast, obsahuje

Projekt fyzické bezpečnosti objektu kategorie Přísně tajné, Tajné a Důvěrné bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti obsahuje

Projekt fyzické bezpečnosti objektu kategorie Vyhrazené bez zabezpečené oblasti obsahuje určení objektu včetně jeho hranic.

Na projekt fyzické bezpečnosti se v případech podle § 30 odst. 3 použijí ustanovení odstavců 1 až 5 přiměřeně; rozsah projektu schvaluje a stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba.

Projekt fyzické bezpečnosti se ukládá u odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele.

požadavky na jednací oblasti z hlediska fyzické bezpečnosti a rizika úniku utajovaných informací formou kompromitujícího vyzařování,

způsob ukládání utajovaných informací v závislosti na stupni jejich utajení (§ 24 odst. 6),

organizační požadavky na provádění ostrahy (§ 28) a zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti touto ostrahou, včetně určení kategorie osob uvedených v § 28 odst. 4, a to v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, na kategorii objektu, nebo na kategorii zabezpečené oblasti,

podrobnosti režimových opatření (§ 29),

požadavky na technické prostředky, uvedené v § 30 odst. 1, a zabezpečení objektů, jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti těmito prostředky, v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti, anebo na kategorii objektu,

bodové ohodnocení jednotlivých opatření fyzické bezpečnosti a bodovou hodnotu nejnižší míry zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti, včetně základní metody hodnocení rizik (§ 31 odst. 1 a 2),

četnost a způsob zápisu o ověřování, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací, v závislosti na stupni utajení utajovaných informací (§ 31 odst. 5),

obsah provozního řádu objektu a plánu zabezpečení objektů, zabezpečených oblastí a jednacích oblastí v krizových situacích [§ 32 odst. 1 písm. d) a e) a § 32 odst. 3 písm. d) a e)].

Informačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí jeden nebo více počítačů, jejich programové vybavení, k tomu patřící periferní zařízení, správa tohoto informačního systému a k tomuto systému se vztahující procesy nebo prostředky schopné provádět sběr, tvorbu, zpracování, ukládání, zobrazení nebo přenos utajovaných informací (dále jen „informační systém“).

Informační systém musí být certifikován Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. b)] a písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou. Způsobilost informačního systému cizí moci k nakládání s utajovanými informacemi ověřuje formou akreditace Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Informační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení informačního systému do provozu.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může z důvodu identifikovaných hrozeb nebo rizik stanovit provozovateli certifikovaného informačního systému zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření. Zavedení dalších nutných bezpečnostních funkcí nebo opatření oznámí provozovatel Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Nakládat s utajovanou informací lze pouze v informačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2 až 4.

Schválení informačního systému do provozu podle odstavce 2 musí odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba písemně oznámit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost do 30 dnů od tohoto schválení.

Prováděcí právní předpis stanoví

Komunikačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi (dále jen „komunikační systém“) se pro účely tohoto zákona rozumí systém zajišťující přenos těchto informací mezi koncovými uživateli a zahrnující koncové komunikační zařízení, periferní zařízení, přenosové prostředí, kryptografické prostředky, obsluhu a provozní podmínky a postupy.

Komunikační systém nelze provozovat bez projektu bezpečnosti komunikačního systému schváleného Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. O schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, který jej bude provozovat.

Nakládat s utajovanou informací lze pouze v komunikačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2.

Komunikační systém musí být písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou.

Komunikační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení komunikačního systému do provozu.

Prováděcí právní předpis stanoví

Při zpracování utajované informace v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému, zejména v psacím stroji s pamětí a v zařízení umožňujícím kopírování, záznam nebo zobrazení utajované informace anebo její převod do jiného datového formátu, musí být zajištěna ochrana této utajované informace.

Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel jsou povinni

V bezpečnostní provozní směrnici podle odstavce 2 písm. a) se uvedou pro zařízení podle odstavce 1

Podmínky bezpečného provozování zařízení uvedeného v odstavci 1 v závislosti na stupni utajení v něm zpracovávaných utajovaných informací a rozsah požadovaných informací podle odstavce 2 písm. b) stanoví prováděcí právní předpis.

Kryptografickým materiálem je kryptografický prostředek, materiál k zajištění jeho funkce nebo kryptografický dokument.

Kryptografické prostředky používané pro kryptografickou ochranu utajovaných informací musí být certifikovány Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. c)]; v případě utajované informace poskytované cizí moci zpracovávané v akreditovaném nebo certifikovaném informačním systému lze použít i kryptografický prostředek schválený příslušným orgánem cizí moci, který je součástí akreditovaného nebo certifikovaného informačního systému.

Kryptografické pracoviště je pracoviště určené k zajištění výkonu kryptografické ochrany vždy nejméně v rozsahu bezpečnostní správy kryptografického materiálu nebo výroby a servisu kryptografického prostředku nebo materiálu k zajištění jeho funkce. Kryptografické pracoviště musí splňovat bezpečnostní standardy a musí být do provozu schváleno odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem.

Kryptografické pracoviště určené k výrobě nebo testování materiálu k zajištění funkce kryptografického prostředku nebo které je centrálním distribučním a evidenčním místem kryptografického materiálu orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele, musí být před schválením do provozu odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem certifikováno Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. d)].

Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel, kteří vykonávají kryptografickou ochranu, musí vést evidence kryptografického materiálu, pracovníků kryptografické ochrany, provozní obsluhy kryptografických prostředků, kurýrů kryptografického materiálu a osob, které nakládají s kryptografickým materiálem podle § 42a.

Výkonem kryptografické ochrany se rozumí

Výkon kryptografické ochrany provádí pracovník kryptografické ochrany, který je

Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „zvláštní odborná způsobilost“) zahrnuje znalost předpisů z oblasti kryptografické ochrany utajovaných informací, schopnost jejich aplikace a další schopnosti podle § 38 odst. 1. Tyto znalosti a schopnosti ověřuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost zkouškou zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „odborná zkouška“). Odborná zkouška probíhá před zkušební komisí; to není podmínkou pro její část prováděnou podle odstavce 3 písm. b). Členy zkušební komise jmenuje odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo orgánu státu podle odstavce 3 písm. a). Tomu, kdo složil odbornou zkoušku, vydá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo orgán státu podle odstavce 3 písm. a) osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti a vede o tom evidenci. Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti se vydává nejdéle na 5 let.

Přihlášku k odborné zkoušce podává písemně odpovědná osoba orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo u jím pověřeného orgánu státu. Odborná zkouška se musí konat do 6 měsíců od podání přihlášky. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost nebo jím pověřený orgán státu písemně oznámí tomu, kdo o odbornou zkoušku požádal, termín a místo konání odborné zkoušky; oznámení musí být odesláno nejpozději 20 dnů přede dnem konání odborné zkoušky. Ten, kdo při odborné zkoušce nevyhověl, ji může vykonat opakovaně. Opakovaná zkouška může být vykonána nejdříve po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může uzavřít s orgánem státu smlouvu o zajištění činnosti podle § 52, jejímž předmětem je provedení

Provozní obsluhou kryptografického prostředku se rozumí výkon uživatelských funkcí kryptografického prostředku.

Osoba, která provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku podle odstavce 1, musí

Manipulací s kryptografickým materiálem se rozumí způsob přenášení, přepravy, zapůjčování, ukládání nebo jiného nakládání s ním, včetně jeho vyřazování.

Kryptografický materiál lze evidovat a manipulovat s ním jen způsobem a prostředky, které zajistí ochranu kryptografického materiálu a splňují požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis.

Fyzické osobě, která neprovádí činnosti podle § 38 odst. 1, lze umožnit přístup ke kryptografickému dokumentu, jestliže jej nezbytně potřebuje k výkonu své funkce, pracovní nebo jiné činnosti, splňuje podmínky podle § 38 odst. 2 písm. b) a je prokazatelným způsobem řádně poučena v oblasti kryptografické ochrany.

Ochranu kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce do stupně utajení Důvěrné, bez nutnosti jejich ukládání, lze zajistit způsobem, při kterém je tento kryptografický prostředek a materiál trvale pod dohledem jejich oprávněného uživatele.

Kontrolovanou kryptografickou položku a kontrolovanou položku lze evidovat, provozovat, ukládat, přepravovat, vyvážet, kontrolovat a distribuovat způsobem, který zajistí její ochranu a splní požadavky bezpečnostního standardu.

Přepravu kryptografického materiálu provádí kurýr kryptografického materiálu. Kurýrem kryptografického materiálu je osoba, která

Z území České republiky lze vyvážet certifikovaný kryptografický prostředek [§ 46 odst. 1 písm. c)] pouze na základě povolení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Za vývoz se nepovažuje používání certifikovaného kryptografického prostředku mimo území České republiky orgánem státu.

Povolení podle odstavce 2 lze udělit na základě písemné žádosti. Povolení se vydává na vývoz konkrétního kryptografického prostředku a obsahuje též účel vývozu. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost povolení nevydá, jestliže by vývozem byla ohrožena utajovaná informace České republiky nebo utajovaná informace, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala; tuto skutečnost písemně oznámí žadateli o povolení. Na udělení povolení není právní nárok.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vede evidenci povolení udělených podle odstavce 2.

Kompromitací kryptografického materiálu se rozumí nakládání s kryptografickým materiálem, které způsobilo nebo by mohlo způsobit porušení ochrany utajované informace.

Kompromitaci kryptografického materiálu jsou orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel povinni neprodleně oznámit Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

náležitosti přihlášky k odborné zkoušce,

organizaci, obsah a způsob provádění odborné zkoušky,

náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,

minimální požadavky na zajištění bezpečnostní správy kryptografické ochrany,

podrobnosti zajišťování provozu kryptografického prostředku,

způsob zaškolování provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu a vzor potvrzení o zaškolení provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu,

podrobnosti způsobu vyznačování náležitostí na utajované informaci z oblasti kryptografické ochrany, zejména podle druhu kryptografického materiálu,

druhy a náležitosti administrativních pomůcek kryptografické ochrany a požadavky na vedení těchto pomůcek,

bližší požadavky na způsob a prostředky manipulace s kryptografickým materiálem,

obsah žádosti pro udělení povolení pro vývoz certifikovaného kryptografického prostředku z území České republiky a náležitosti povolení,

způsob vedení evidencí uvedených v § 37 odst. 5,

kategorie kryptografických pracovišť, typy činností na kryptografickém pracovišti a minimální požadavky na jejich zabezpečení,

podmínky ochrany kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce podle § 41 odst. 4.

Ochranou utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné před jejich únikem kompromitujícím vyzařováním je zabezpečení elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektu.

Je-li ochrana utajované informace před únikem kompromitujícím vyzařováním zabezpečena stínicí komorou, musí být tato komora certifikována Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost [§ 46 odst. 1 písm. e)].

Ověřování způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informace kompromitujícím vyzařováním zajišťuje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost při certifikaci informačního systému nebo kryptografického prostředku , při schvalování projektu bezpečnosti komunikačního systému nebo na základě odůvodněné písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele v souvislosti s ochranou utajovaných informací.

K provádění měření možného úniku utajovaných informací podle odstavce 3 může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít s orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění této činnosti.

K provádění měření zařízení, zabezpečené oblasti, jednací oblasti nebo objektu podle odstavce 3, které jsou provozovány nebo užívány zpravodajskými službami, jsou oprávněny zpravodajské služby. V těchto případech se smlouva podle § 52 neuzavírá. Zprávy o provedeném měření a protokoly měření podle odstavce 3 se ukládají u zpravodajské služby a předkládají se Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost na jeho žádost.

Při provádění měření podle odstavce 5 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Certifikace je postup, jímž Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost

Zjistí-li Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost způsobilost podle odstavce 1, certifikát technického prostředku, certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště nebo certifikát stínicí komory vydá.

Certifikáty podle odstavce 2 jsou veřejnými listinami.

Certifikát technického prostředku obsahuje

Certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště a certifikát stínicí komory obsahuje

Certifikát informačního systému vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje identifikaci informačního systému a stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost informačního systému ověřena.

Certifikát kryptografického prostředku vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

Certifikát kryptografického pracoviště vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

Certifikát stínicí komory vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

Není-li Úřadem nebo Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost zjištěna způsobilost podle odstavce 1, rozhodne o nevydání certifikátu. Proti rozhodnutí o nevydání certifikátu podle odstavce 1 písm. b) a c) není odvolání přípustné.

Úřad rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 47 odst. 4 písm. b). Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 48 odst. 4 písm. d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. d) a § 51 odst. 4 písm. d). Odvolání podané proti rozhodnutí Úřadu nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost o zániku platnosti certifikátu informačního systému a certifikátu kryptografického prostředku není odvolání přípustné.

Jestliže platnost certifikátu, který nebyl vydán v elektronické podobě, zanikla podle § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost odevzdat certifikát Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Jestliže platnost certifikátu, který nebyl vydán v elektronické podobě, zanikla podle § 47 odst. 4 písm. b), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu odevzdat certifikát Úřadu.

Přílohou certifikátu informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště nebo stínicí komory je certifikační zpráva, která obsahuje zásady a podmínky jejich provozování. V příloze certifikátu technického prostředku mohou být stanoveny podmínky jeho používání.

Úřad ověřuje způsobilost technického prostředku podle odstavce 1 písm. a) na základě posudku vlastností technického prostředku (dále jen „posudek“). K vydávání posudku podle věty první může Úřad uzavřít s orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění činnosti.

K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e) může Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost uzavřít s orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění těchto činností; to neplatí, jde-li o ověřování způsobilosti informačního systému, kryptografického prostředku nebo pracoviště anebo stínicí komory, které mají být provozovány zpravodajskými službami.

Seznam orgánů státu, právnických osob podle § 60b a podnikatelů, s nimiž je uzavřena smlouva podle § 52, s výjimkou zpravodajských služeb, zveřejňuje Úřad a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost v příslušném věstníku nebo na svých internetových stránkách.

K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e), které z důvodu utajení nelze provést Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, jde-li o informační systém, kryptografický prostředek, kryptografické pracoviště nebo stínicí komoru, které mají být provozovány zpravodajskými službami, jsou oprávněny tyto zpravodajské služby. V těchto případech zpravodajské služby předloží Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost výsledky provedení dílčích úloh a na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost k nahlédnutí též protokoly o provedení dílčích úloh.

Při provádění dílčích úloh podle odstavce 17 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Účastníkem řízení o certifikaci nebo o zrušení platnosti certifikátu je žadatel podle § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 a § 51 odst. 1.

O certifikaci technického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel technického prostředku. K žádosti se přiloží posudek podle § 46 odst. 14 a dokumentace nezbytná pro provedení certifikace technického prostředku.

Dobu platnosti certifikátu technického prostředku stanoví Úřad nejdéle na dobu 5 let.

Seznam certifikovaných technických prostředků, kromě technických prostředků certifikovaných na žádost uživatele technického prostředku, je zveřejňován na internetových stránkách Úřadu.

Platnost certifikátu technického prostředku zaniká

Zanikla-li platnost certifikátu technického prostředku podle odstavce 4, Úřad tento technický prostředek vyřadí ze seznamu zveřejňovaného podle odstavce 3.

Technický prostředek používaný k ochraně utajovaných informací lze nadále používat i po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu.

Úřad může při certifikaci technického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu technického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci.

O certifikaci informačního systému písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, který bude informační systém provozovat.

Ten, kdo o certifikaci informačního systému podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

Dobu platnosti certifikátu informačního systému stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Platnost certifikátu informačního systému je pro stupeň utajení

Platnost certifikátu informačního systému zaniká

Má-li být informační systém používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci informačního systému. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu informačního systému.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je povinen rozhodnout o certifikaci informačního systému do 1 roku od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 2 let; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejvýše však o 6 měsíců.

O certifikaci kryptografického prostředku písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel kryptografického prostředku. Žádá-li o certifikaci kryptografického prostředku podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele pro přístup k utajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. a).

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost žádost podle odstavce 1 rozhodnutím odmítne, není-li v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informací kryptografickou ochranou. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné a nelze jej ani přezkoumat soudem.

Ten, kdo o certifikaci kryptografického prostředku podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost kryptografický prostředek v potřebném počtu a dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

Dobu platnosti certifikátu kryptografického prostředku stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 5 let.

Platnost certifikátu kryptografického prostředku zaniká

Má-li být kryptografický prostředek používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci kryptografického prostředku. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického prostředku.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může při certifikaci kryptografického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu kryptografického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci.

Řízení o certifikaci kryptografického prostředku lze též přerušit současně s odesláním žádosti adresované zahraničnímu subjektu o informaci nezbytnou pro spolehlivé zjištění stavu věci.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost může stanovit při certifikaci kryptografického prostředku jeho způsobilost k ochraně taktické informace.

Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 48 odst. 6.

O certifikaci kryptografického pracoviště písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, u kterého má být kryptografické pracoviště provozováno. Žádá-li o certifikaci kryptografického pracoviště podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele.

Ten, kdo o certifikaci kryptografického pracoviště podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

Dobu platnosti certifikátu kryptografického pracoviště stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 3 let.

Platnost certifikátu kryptografického pracoviště zaniká

Má-li být kryptografické pracoviště využíváno i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci kryptografického pracoviště. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického pracoviště.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost je povinen rozhodnout o certifikaci kryptografického pracoviště do 6 měsíců od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 1 roku; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, nejvýše však o 3 měsíce.

O certifikaci stínicí komory písemně žádá u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, u kterého je stínicí komora používána.

Ten, kdo o certifikaci stínicí komory podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

Dobu platnosti certifikátu stínicí komory stanoví Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost na dobu nejdéle 5 let.

Platnost certifikátu stínicí komory zaniká

Má-li být stínicí komora používána i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o certifikaci stínicí komory. Opakovaná žádost musí být Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost doručena nejméně 12 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu stínicí komory.

Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 50 odst. 6.

Smlouva o zajištění činnosti (dále jen „smlouva“) uvedená v § 39 odst. 3, § 45 odst. 4 a § 46 odst. 14 a 15 se uzavírá na dobu určitou nebo neurčitou. Smlouva musí mít písemnou formu. Projev vůle účastníků smlouvy musí být na téže listině.

Smlouvu lze uzavřít s orgánem státu, právnickou osobou podle § 60b nebo podnikatelem na základě jejich písemné žádosti, a to pouze tehdy, budou-li činnosti, jež jsou předmětem smlouvy,

Smlouvu s podnikatelem lze dále uzavřít pouze tehdy, je-li

Smlouva musí obsahovat

V podmínkách podle odstavce 4 písm. e) musí být též stanoveno, že Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost odstoupí od smlouvy v případě, že druhý účastník smlouvy poruší povinnost stanovenou tímto zákonem, prováděcími právními předpisy nebo uzavřenou smlouvou.

Úřad nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost kontroluje, zda druhý účastník smlouvy dodržuje ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a uzavřené smlouvy.

Změnit obsah smlouvy lze pouze písemnou dohodou účastníků smlouvy.

Smlouvu lze vypovědět pouze písemnou formou.

Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se v ostatním přiměřeně ustanovení občanského zákoníku.

náležitosti žádosti o certifikaci technického prostředku, dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace technického prostředku, pravidla pro stanovení doby platnosti certifikátu technického prostředku, pravidla a způsob používání technického prostředku po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu a vzor certifikátu technického prostředku,

náležitosti žádosti a opakované žádosti o certifikaci informačního systému, certifikaci kryptografického prostředku, certifikaci kryptografického pracoviště a certifikaci stínicí komory, a dokumentaci nezbytnou k provedení certifikace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínicí komory,

způsob a podmínky provádění certifikace nebo akreditace informačního systému, certifikace kryptografického prostředku, certifikace kryptografického pracoviště a certifikace stínicí komory a jejich opakování a obsah certifikační zprávy podle § 46 odst. 13,

vzory certifikátu informačního systému, certifikátu kryptografického prostředku, certifikátu kryptografického pracoviště a certifikátu stínicí komory,

náležitosti žádosti o ověření způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informace kompromitujícím vyzařováním a způsob hodnocení jejich způsobilosti a

náležitosti žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele o uzavření smlouvy podle § 52.

Osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele jsou veřejnými listinami.

Osvědčení fyzické osoby obsahuje

Osvědčení podnikatele obsahuje

V případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení fyzické osoby nebo v osvědčení podnikatele vydá Úřad bezodkladně nové osvědčení fyzické osoby nebo nové osvědčení podnikatele. Přístup k utajované informaci není do doby doručení nového osvědčení dotčen.

Přísně tajné 5 let a

Tajné a Důvěrné 10 let.

Platnost osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele zaniká

Při zániku platnosti osvědčení podnikatele podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo j) je podnikatel povinen utajovanou informaci, která mu byla poskytnuta, odevzdat tomu, kdo mu ji poskytl nebo do jehož oblasti věcné působnosti náleží; nelze-li tak učinit, je povinen odevzdat ji Úřadu. Utajované informace, které u podnikatele vznikly, je povinen předat orgánu státu, do jehož působnosti utajované informace náleží, není-li jej, Úřadu. Odevzdání a předání utajované informace podle tohoto odstavce je podnikatel povinen provést neprodleně po zániku platnosti osvědčení podnikatele.

Při zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. a), b) nebo j) je odpovědná osoba nebo ten, kdo provedl poučení, povinen zajistit, aby tato fyzická osoba neměla přístup k utajované informaci. V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. j) Úřad písemně vyrozumí její odpovědnou osobu o zániku platnosti osvědčení fyzické osoby; Úřad postupuje stejně i v případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. k), pokud jde o osvědčení fyzické osoby vydané pro nižší stupeň utajení.

Pokud držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle odstavce 1 písm. e) nebo f) požádá písemně Úřad o vydání osvědčení nového, přístup fyzické osoby nebo podnikatele k utajované informaci není zánikem platnosti původního osvědčení dotčen; Úřad vydá do 5 dnů od doručení žádosti osvědčení nové, které nahrazuje původní. Pokud nebude podána žádost podle věty první, postupuje Úřad podle odstavce 3 věty druhé.

V případě zániku platnosti osvědčení fyzické osoby podle odstavce 1 písm. k) není přístup k utajované informaci dotčen, pokud bude fyzická osoba poučena do 15 dnů ode dne tohoto zániku.

Má-li mít fyzická osoba nebo podnikatel přístup k utajované informaci cizí moci, musí splňovat podmínky podle § 11 nebo § 15 písm. b), a požaduje-li tak cizí moc, být též držitelem osvědčení pro cizí moc.

Je-li to v souladu s bezpečnostními a ekonomickými zájmy České republiky a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy a neprobíhá-li s danou osobou řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, Úřad na základě písemné odůvodněné žádosti držitele platného osvědčení fyzické osoby nebo platného osvědčení podnikatele vydává

Pokud je žádost podle odstavce 2 podána současně s žádostí podle § 94 nebo 96 nebo v průběhu řízení podle části čtvrté o této žádosti, Úřad postupuje podle odstavce 2 neprodleně po vydání osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele.

Osvědčení podle odstavce 2je veřejnou listinou.

Osvědčení podle odstavce 2 obsahuje náležitosti uvedené v § 54 s tím, že označení nejvyššího stupně utajení utajované informace, pro přístup k níž toto osvědčení opravňuje, se uvádí včetně zkratky ve smyslu § 21 odst. 2.

Osvědčení podle odstavce 2 potvrzuje, že u jeho držitele bylo provedeno bezpečnostní řízení podle části čtvrté a je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele daného stupně utajení; v případě osvědčení podnikatele potvrzuje též formy přístupu podnikatele k utajované informaci podle § 20.

Osvědčení podle odstavce 2 se vydává na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu, na kterou je vydáno osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele.

Platnost osvědčení uvedeného v odstavci 2 zaniká

Platnost osvědčení podle odstavce 2 nezaniká z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. a) do doby rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 3 nebo § 96 odst. 3, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.

V případě změny některého údaje obsaženého v osvědčení podle odstavce 2 vydá Úřad bezodkladně nové osvědčení podle odstavce 2. Úřad do 5 dnů vydá též osvědčení podle odstavce 2, pokud držitel tohoto osvědčení do 15 dnů ode dne zániku jeho platnosti podle § 56 odst. 1 písm. e) nebo f) požádá o vydání osvědčení nového. Přístup k utajované informaci cizí moci není do doby doručení nového osvědčení podle odstavce 2 dotčen.

Držitel osvědčení podle odstavce 2 je povinen odevzdat je do 15 dnů Úřadu, zanikla-li

Na základě odůvodněné písemné žádosti právnické osoby, podle § 60b, Úřad vydá, je-li to požadavek jejího zahraničního partnera nebo cizí moci, časově omezené potvrzení o rozsahu ochrany utajovaných informací, zajištěné podle § 5 u právnické osoby. Před vydáním potvrzení Úřad v nezbytné míře ověří splnění podmínek tohoto zákona.

Osobami, které mají přístup k utajované informaci všech stupňů utajení bez platného osvědčení fyzické osoby a poučení, jsou

Osoby uvedené v odstavci 1 mají přístup k utajované informaci ode dne zvolení nebo jmenování do funkce po dobu jejího výkonu a v rozsahu nezbytném pro její výkon.

Přístup k utajovaným informacím bez platného osvědčení fyzické osoby lze umožnit fyzické osobě jednající ve prospěch zpravodajské služby²⁴, informátorovi²⁵ nebo fyzické osobě, které je poskytována zvláštní nebo krátkodobá ochrana podle zvláštního právního předpisu²⁶, nebo příslušníku zpravodajské služby, který je zařazen v záloze zvláštní²⁷nebo určen do zvláštní dispozice⁵⁸. Poučení této osoby provede ten, kdo jí přístup k utajované informaci umožní. Této osobě lze umožnit přístup k utajované informaci cizí moci pouze v souladu s požadavky této cizí moci.

Zvláštní právní předpis²⁸ stanoví, které fyzické osoby a za jakých podmínek mají přístup k utajované informaci bez platného osvědčení fyzické osoby v trestním řízení, v občanském soudním řízení , ve správním řízení a v soudním řízení správním, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v těchto řízeních. Přístup k utajovaným informacím lze v těchto případech umožnit pouze na základě poučení podle odstavce 5.

Poučení podle § 2 písm. i) u osob uvedených v odstavci 4 provede ten, o němž to stanoví zvláštní právní předpis²⁸. Poučení se provede přiměřeně způsobem uvedeným v § 9 odst. 1; poučení musí dále obsahovat spisové označení věci, která je předmětem řízení, a poučení o tom, že údaje o osobách, které mají přístup k utajované informaci podle odstavce 4, jsou Úřadem evidovány a mohou být využity způsobem stanoveným tímto zákonem.

Osoby uvedené v odstavcích 1 a 4 nemají přístup k utajované informaci cizí moci, nejde-li o prezidenta republiky, poslance a senátora Parlamentu, člena vlády a soudce rozhodujícího ve věcech, kde se nakládá s utajovanou informací cizí moci, kteří musí být před prvním přístupem k utajované informaci cizí moci informováni o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací cizí moci. V trestním řízení mají přístup k utajované informaci cizí moci po předchozím souhlasu cizí moci též přísedící rozhodující ve věcech, kde se nakládá s utajovanou informací cizí moci, obviněný, zúčastněná osoba, poškozený, jejich zákonný zástupce, opatrovník, zmocněnec, důvěrník, obhájce, znalec a tlumočník, a to v rozsahu nezbytném pro uplatnění jejich práv a plnění povinností v takovém řízení. Před prvním přístupem k utajované informaci cizí moci v řízení musí být osoby podle věty druhé poučeny postupem podle odstavce 5 o právech a povinnostech v oblasti ochrany utajovaných informací cizí moci. Poučení provede v přípravném řízení policejní orgán nebo státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu. Poučení podepisuje fyzická osoba a ten, kdo poučení provedl; ten, kdo poučení provedl, jeden výtisk poučení předá fyzické osobě, jeden výtisk založí do spisu a kopii zašle Úřadu; kopii poučení lze Úřadu zaslat i elektronicky.

Na základě písemné žádosti odpovědné osoby může Úřad ve výjimečných a odůvodněných případech vydat souhlas s jednorázovým přístupem k utajované informaci se stupněm utajení o jeden vyšším, než na který je vydáno platné osvědčení fyzické osoby nebo osvědčení podnikatele, a to na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dobu 6 měsíců.

Souhlas podle odstavce 1 lze podnikateli vydat pouze pro přístup k utajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. b).

Souhlas s jednorázovým přístupem podle odstavce 1 může u příslušníků zpravodajských služeb vydat ředitel příslušné zpravodajské služby a v případech příslušníků policie podle § 141 odst. 1 ministr vnitra, a to na základě písemné žádosti příslušného služebního funkcionáře.

Žádost podle odstavce 1 obsahuje

Úřad vydá souhlas podle odstavce 1 neprodleně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení žádosti. Odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba, která po vydání souhlasu Úřadu umožní přístup fyzické osoby k utajované informaci podle odstavce 1 nebo 3, provede její poučení.

Na udělení souhlasu k jednorázovému přístupu k utajované informaci není právní nárok a lze jej téže osobě udělit jen jednou.

K utajované informaci cizí moci lze jednorázový přístup umožnit pouze v souladu s požadavky této cizí moci.

Fyzické osobě, která nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené nebo není držitelem osvědčení fyzické osoby potřebného stupně utajení, nebo podnikateli, který nemá přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené nebo není držitelem osvědčení podnikatele potřebného stupně utajení, lze umožnit přístup k utajované informaci, pokud plní úkoly v období rostoucího mezinárodního napětí nebo v rámci účasti České republiky v ozbrojeném konfliktu v zahraničí, v záchranné nebo humanitární akci v zahraničí nebo v rámci vyhlášeného válečného stavu, stavu ohrožení státu, nouzového stavu, stavu nebezpečí²⁰ nebo stavu kybernetického nebezpečí.

Přístup fyzické osoby podle odstavce 1 lze umožnit pouze v případě, že neexistují pochybnosti o důvěryhodnosti fyzické osoby a o její schopnosti utajovat informace.

V případě přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna zajistit poučení fyzické osoby. Hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo z důvodu jiné naléhavosti a významu konkrétního úkolu, lze poučení nahradit ústním seznámením fyzické osoby s jejími povinnostmi v oblasti ochrany utajovaných informací a s následky jejich porušení.

O přístupu podle odstavce 1 je odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba povinna zpracovat písemný záznam. Tento písemný záznam spolu s poučením zašle odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba neprodleně Úřadu; bylo-li poučení nahrazeno ústním seznámením podle odstavce 3 věty druhé, uvede se tato skutečnost v písemném záznamu. Je-li přístup podle odstavce 1 umožněn zpravodajskou službou, písemný záznam podle věty první a části věty druhé za středníkem ani poučení se Úřadu nezasílají, ale ukládají se u příslušné zpravodajské služby.

Je-li podnikateli umožněn přístup k utajované informaci podle odstavce 1, je jeho odpovědná osoba povinna o přístupu zpracovat písemný záznam, který neprodleně zašle Úřadu.

V mimořádných situacích lze přístup k utajované informaci cizí moci umožnit pouze v souladu s požadavky této cizí moci.

Přístup k utajované informaci podle § 58b, jednorázový přístup podle § 59 a přístup podnikatele podle § 60 nelze umožnit k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné nebo k utajované informaci, na kterou se vztahuje zvláštní režim nakládání.

Přístup k utajované informaci podle § 60 k utajované informaci stupně utajení Přísně tajné lze umožnit fyzické osobě za podmínky, že fyzická osoba je držitelem platného osvědčení pro přístup k utajované informaci stupně utajení Tajné a je poučena.

Úřad může uznat bezpečnostní oprávnění vydané úřadem cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací (dále jen „bezpečnostní oprávnění“), je-li uzavřena mezinárodní smlouva v oblasti ochrany utajovaných informací, kterou je Česká republika vázána. Úřad dále může bezpečnostní oprávnění uznat v případě, kdy je uznání v souladu se zahraničně politickými a bezpečnostními zájmy České republiky; na toto uznání není právní nárok. Při postupu podle věty první a druhé si Úřad může vyžádat písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby; neobdrží-li Úřad vyžádané stanovisko do 30 dnů ode dne doručení žádosti o ně, platí, že stanovisko je kladné.

Uznání podle odstavce 1 Úřad provede na základě žádosti držitele bezpečnostního oprávnění. Žádost lze podat i prostřednictvím úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací; lhůty podle odstavce 4 běží v takovém případě ode dne, kdy žádost dojde Úřadu. Žádost obsahuje

K žádosti podle odstavce 2 je nutné připojit úřední překlad bezpečnostního oprávnění nebo jeho ověřenou kopii; tyto doklady se nevyžadují, je-li žádost podána prostřednictvím úřadu cizí moci, který má v působnosti ochranu utajovaných informací, pokud tento na žádosti nebo v potvrzení, které se k žádosti připojí, potvrdí, že žadatel je držitelem příslušného bezpečnostního oprávnění.

Uznání podle odstavce 1 věty první Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 10 dnů ode dne podání jeho žádosti; pokud není žádost podle odstavce 2 podána prostřednictvím úřadu cizí moci, Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění uznání podle odstavce 1 do 20 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu. Uznání podle odstavce 1 věty druhé Úřad zašle držiteli bezpečnostního oprávnění do 60 dnů ode dne podání jeho žádosti; pokud by uznání nebylo v souladu se zahraničně politickými nebo bezpečnostními zájmy České republiky, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v téže lhůtě písemně oznámí.

Uznání podle odstavce 1 musí obsahovat

Na základě uznání podle odstavce 1 lze umožnit

Odpovědná osoba orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, zprostí fyzickou osobu povinnosti zachovávat mlčenlivost (dále jen „zproštění mlčenlivosti“) na základě žádosti orgánu státu, který vede řízení, ve kterém je nezbytně nutné projednat utajovanou informaci, pokud tento zákon nestanoví jinak. Žádost o zproštění mlčenlivosti musí obsahovat identifikaci

V případě, že orgán státu zanikne bez právního nástupce, může zproštění mlčenlivosti provést ředitel Úřadu.

Pro potřeby řízení podle odstavce 1 zproštění mlčenlivosti dále provádí

a to po vyjádření odpovědné osoby orgánu státu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, které obsahuje souhlas se zproštěním mlčenlivosti nebo odůvodněné vyjádření, že se zproštěním mlčenlivosti ze závažných důvodů nesouhlasí.

Týká-li se povinnost zachovávat mlčenlivost věci, kterou projednává orgán Parlamentu, může zproštění mlčenlivosti fyzické osoby provést Poslanecká sněmovna nebo Senát postupem podle odstavce 3.

Zproštění mlčenlivosti se nevyžaduje u prezidenta republiky.

Zproštění mlčenlivosti se provádí písemně, v nezbytně nutném rozsahu a na dobu nezbytně nutnou. Stupeň utajení utajované informace není zproštěním mlčenlivosti dotčen.

Zproštění mlčenlivosti lze odepřít v případě, kdy zájem na ochraně utajované informace podle odstavce 1 převažuje nad zájmem na jejím projednání.

osvědčení fyzické osoby a osvědčení podnikatele,

žádostí o vydání osvědčení fyzické osoby pro cizí moc a osvědčení podnikatele pro cizí moc a

žádosti o uznání bezpečnostního oprávnění podle § 62.

Každý je povinen neprodleně odevzdat nalezenou utajovanou informaci nebo utajovanou informaci získanou v rozporu s tímto zákonem anebo osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele, osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc (dále jen „nalezená písemnost“) Úřadu, policii nebo zastupitelskému úřadu České republiky.

Každý, kdo měl nebo má přístup k utajované informaci, je povinen zachovávat o ní mlčenlivost a nesmí k ní umožnit přístup neoprávněné osobě.

Každý je povinen při výkonu kontroly Úřadem plnit pokyny kontrolního pracovníka při provádění neodkladných opatření podle § 144 odst. 1.

Fyzická osoba, která má přístup k utajovaným informacím, je povinna

Na fyzickou osobu, která je držitelem osvědčení fyzické osoby, ale nemá přístup k utajované informaci, se vztahují pouze povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) až d).

Odpovědná osoba je povinna zajistit

K výkonu povinností stanovených odpovědné osobě v § 21 odst. 5, § 23 odst. 1 písm. b), § 59 odst. 1, § 60 odst. 5, § 63 odst. 1 a 3, § 70 odst. 5 a v § 77 odst. 2 písm. a) nelze pověřit jinou osobu.

odevzdat Úřadu do 15 dnů osvědčení podnikatele, jehož platnost zanikla podle § 56 odst. 1 písm. b), f) nebo l),

neprodleně písemně oznámit Úřadu ztrátu nebo odcizení osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc a takové poškození osvědčení podnikatele nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených podle § 97 písm. a), b), c) nebo q) anebo § 98 písm. c) v dotazníku podnikatele a v jeho bezpečnostní dokumentaci a dále zřízení nebo zrušení zabezpečené oblasti kategorie Vyhrazené; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis,

písemně oznamovat Úřadu každoročně ke dni, který se svým označením shoduje se dnem vydání osvědčení podnikatele, změny údajů uvedených v žádosti podnikatele podle § 96; omezení rozsahu hlášení změn a formu jejich doložení stanoví prováděcí právní předpis,

zabezpečit ochranu utajovaných informací při zániku platnosti osvědčení podnikatele,

zaslat Úřadu rozhodnutí o schválení projektu přeměny podle zákona o přeměnách obchodních společností a družstev^28a do 15 dnů ode dne jeho přijetí.

Podnikatel, který má přístup k utajované informaci, právnická osoba podle § 60b a orgán státu jsou povinni

Povinnost uvedená v odstavci 1 písm. c) se nevztahuje na zpravodajské služby v případech podle § 140 odst. 1 písm. a) a na Ministerstvo vnitra v případech podle § 141 odst. 1.

Povinnost podle odstavce 1 písm. r) se vztahuje i na kraj při výkonu jeho samostatné působnosti.

Každý, kdo Úřadu průmyslového vlastnictví podává přihlášku vynálezu, užitného vzoru nebo topografie polovodičového výrobku (dále jen „přihlašovatel“), je povinen na přihlášce vyznačit návrh stupně utajení, domnívá-li se, že předmět přihlášky obsahuje utajovanou informaci. Je-li přihlašovatelem právnická osoba, uvede v přihlášce jméno, příjmení a funkci nebo postavení odpovědné osoby.

Úřad průmyslového vlastnictví přihlášku podle odstavce 1 předloží Úřadu, který po vyjádření ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti předmět přihlášky náleží, návrh stupně utajení potvrdí, změní nebo, neobsahuje-li předmět přihlášky utajovanou informaci, návrh zamítne; nenáleží-li předmět přihlášky do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, vyjádření se nevyžaduje.

Úřad potvrzení nebo změnu návrhu stupně utajení provedené podle odstavce 2 oznámí Úřadu průmyslového vlastnictví ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení přihlášky Úřadu, popřípadě mu v téže lhůtě sdělí, že návrh stupně utajení zamítl, a přihlášku mu vrátí; v oznámení Úřad zároveň uvede, zda přihlašovatel splňuje podmínky přístupu k utajované informaci.

Úřad průmyslového vlastnictví stupeň utajení oznámený podle odstavce 3 vyznačí na přihlášce a neprodleně jej oznámí přihlašovateli, který tento stupeň utajení stanoveným způsobem (§ 21 a 22) vyznačí na předmětu přihlášky; je-li přihlašovatelem nepodnikající fyzická osoba, Úřad průmyslového vlastnictví má postavení původce. Sdělení podle odstavce 3 Úřad průmyslového vlastnictví přihlašovateli neprodleně oznámí též.

Obsahuje-li předmět přihlášky podle odstavce 1 utajovanou informaci a nesplňuje-li přihlašovatel podmínky přístupu k utajované informaci tohoto stupně utajení, Úřad průmyslového vlastnictví provede, je-li přihlašovatelem fyzická osoba, její poučení, a je-li přihlašovatelem právnická osoba, poučení odpovědné osoby přihlašovatele; odpovědná osoba přihlašovatele poučí všechny fyzické osoby, které v rámci právnické osoby přihlašovatele přístup k předmětu přihlášky měly nebo jej nezbytně potřebují; poučením se tyto osoby považují za osoby splňující podmínky přístupu k utajované informaci, obsažené v předmětu této přihlášky. Ustanovení § 9 odst. 1 věty poslední a § 11 odst. 2 věty třetí platí obdobně.

Orgán státu, u kterého utajovaná informace vzniká nebo kterému je poskytnuta, a dále právnická osoba podle § 60b, u které utajovaná informace vzniká nebo které je poskytnuta, a podnikatel, který má přístup k utajované informaci, jsou povinni zřídit a obsadit funkci bezpečnostního ředitele. Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat i odpovědná osoba sama; jinak je bezpečnostní ředitel přímo podřízen odpovědné osobě.

Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel podle odstavce 1 jsou povinni do 15 dnů ode dne obsazení funkce bezpečnostního ředitele oznámit písemně Úřadu jméno, příjmení a rodné číslo osoby vykonávající tuto funkci.

Bezpečnostní ředitel schvaluje přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b), u nichž je vyžadován přístup k utajované informaci, a plní další povinnosti stanovené mu písemně odpovědnou osobou v rozsahu tohoto zákona, včetně povinností jí stanovených, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2; odpovědnost odpovědné osoby za ochranu utajovaných informací není jmenováním bezpečnostního ředitele dotčena. Povinnost schválit přehled míst nebo funkcí podle § 69 odst. 1 písm. b) bezpečnostním ředitelem se nevztahuje na zpravodajské služby. Písemné stanovení povinností bezpečnostnímu řediteli odpovědnou osobou není vyžadováno v případě, kdy funkci bezpečnostního ředitele vykonává odpovědná osoba.

Funkci bezpečnostního ředitele může vykonávat pouze fyzická osoba, která splňuje podmínky přístupu k utajovaným informacím takového stupně utajení, ke kterým bude mít při výkonu této funkce přístup. U podnikatele musí fyzická osoba ve funkci bezpečnostního ředitele být držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajované informaci nejméně takového stupně utajení, pro který má podnikatel vydané osvědčení.

Funkci bezpečnostního ředitele nelze vykonávat u více orgánů státu, právnických osob podle § 60b nebo podnikatelů souběžně.

Ministerstva a další ústřední správní úřady každoročně zpracovávají personální projekt.

Personální projekt obsahuje

Personální projekt zasílají ministerstva a další ústřední správní úřady Úřadu vždy do 31. července příslušného kalendářního roku.

Personální projekty předloží Úřad spolu se svým vyjádřením vládě vždy do 30. listopadu příslušného kalendářního roku ke schválení.

jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele a písemného povolení Úřadu,

jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené, na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele a písemného souhlasu ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží; nenáleží-li utajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, na základě písemného souhlasu Úřadu.

Splnění podmínek podle § 73 písm. a) při poskytování utajované informace mezi orgánem státu a cizí mocí se nevyžaduje

Utajovanou informaci stupně utajení Vyhrazené lze mezi orgánem státu a cizí mocí poskytovat bez souhlasu uvedeného v § 73 písm. b).

Žádost podle § 73 obsahuje

Přílohou žádosti o povolení nebo souhlas podle § 73 je

Před vydáním povolení podle § 73 písm. a) si Úřad vždy vyžádá písemné stanovisko Ministerstva zahraničních věcí a příslušné zpravodajské služby a dále ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, nežádá-li o povolení tento orgán státu; nenáleží-li utajovaná informace do oblasti věcné působnosti žádného ústředního správního úřadu, stanovisko se nevyžaduje. Žádá-li o povolení orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel, Úřad si od nich vyžádá bezpečnostní oprávnění jejich zahraničního partnera vydané úřadem cizí moci, do jehož působnosti náleží ochrana utajovaných informací v zemi zahraničního partnera. Pokud má být utajovaná informace poskytnuta v mezinárodním styku pro potřeby řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány⁶⁵ nebo v souvislosti s mezinárodními závazky České republiky, Úřad si vyžádá před vydáním povolení podle § 73 písm. a) pouze písemné stanovisko ústředního správního úřadu, do jehož oblasti věcné působnosti utajovaná informace náleží, popřípadě příslušné zpravodajské služby nebo policie, pokud jsou jejím původcem.

Ministerstvo zahraničních věcí, příslušná zpravodajská služba a ústřední správní úřad poskytnou Úřadu stanovisko podle odstavce 1 ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení jeho žádosti.

Úřad vydá povolení podle § 73 písm. a) ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; v případě, kdy by utajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí.

Ústřední správní úřad nebo Úřad vydá souhlas podle § 73 písm. b) ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; v případě, kdy by utajovaná informace byla jejím poskytnutím ohrožena, ústřední správní úřad nebo Úřad žádosti nevyhoví a tuto skutečnost žadateli v uvedené lhůtě písemně oznámí.

Na vydání povolení a na udělení souhlasu podle § 73 není právní nárok.

Úřad vede přehled povolení vydaných podle § 73 písm. a).

Poskytování utajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v mezinárodním styku se uskutečňuje prostřednictvím registru uvedeného v § 79 odst. 2, pokud není v odstavcích 2 až 5, v § 78 nebo v mezinárodní smlouvě stanoveno jinak.

Odstavec 1 se nevztahuje na poskytování utajované informace

Na poskytování utajovaných informací mezi Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, soudy, státními zastupitelstvími, policií, Generální inspekcí bezpečnostních sborů nebo celními orgány a obdobnými orgány cizí moci se odstavec 1, stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nebo zvláštní právní předpis³¹ jinak, nevztahuje.

Orgány státu a policie vedou evidenci utajovaných informací poskytovaných podle odstavců 2 a 3.

Ustanovení odstavce 1 a § 73 se nepoužijí, jde-li o poskytování utajované informace v mezinárodním styku v případech podle § 60 odst. 1.

Poskytování utajované informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné v mezinárodním styku pro potřeby řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních nebo v souvislosti s mezinárodními závazky České republiky se uskutečňuje prostřednictvím kurýra nebo diplomatickou cestou.

Utajovanou informaci cizí moci lze pouze v souladu s jejími požadavky poskytnout další cizí moci nebo zahraničnímu partnerovi.

V případě přepravy utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné a Důvěrné poskytovaných v mezinárodním styku prostřednictvím kurýra požádá odpovědná osoba nebo bezpečnostní ředitel Úřad o vydání kurýrního listu. Kurýrní list obsahuje zejména identifikační údaje kurýra, informace o přepravované zásilce a pokyny pro nakládání s ní. Při přepravě diplomatické pošty prostřednictvím diplomatického kurýra Úřad kurýrní list nevydává; v těchto případech je diplomatický kurýr vybaven úředním dokumentem podle mezinárodní smlouvy⁶⁹, kterou je Česká republika vázána.

Poskytování utajované informace stupně utajení Tajné nebo Důvěrné mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie nebo mezi Českou republikou a orgány Evropské unie, která se týká vzájemné spolupráce členských států Evropské unie podle Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie nebo Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, se uskutečňuje prostřednictvím registru vedeného Ministerstvem zahraničních věcí podle § 79 odst. 3.

Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na poskytování utajované informace, která vyžaduje zvláštní režim nakládání podle § 21 odst. 3. Postup podle odstavce 1 se dále nepoužije v případě poskytování utajovaných informací mezi orgány uvedenými v § 77 odst. 2.

V registrech nebo pomocných registrech utajovaných informací se eviduje v jednacích protokolech a ukládá nebo odesílá utajovaná informace stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné poskytovaná v mezinárodním styku. V kontrolních bodech registru se tato utajovaná informace zaznamenává v pomocných jednacích protokolech a předává zpracovateli.

Úřad zřizuje a vede ústřední registr utajovaných informací uvedených v odstavci 1 jím nebo jemu přímo poskytnutých a utajovaných informací, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 77 odst. 1 (dále jen „ústřední registr“).

Orgán státu, právnická osoba podle § 60b a podnikatel zřizují a vedou registr utajovaných informací uvedených v odstavci 1 jimi nebo jim poskytnutých (dále jen „registr“); v registru Ministerstva zahraničních věcí se evidují též utajované informace, které se poskytují jeho prostřednictvím podle § 78 odst. 1. Zřízení registru schvaluje Úřad na základě písemné žádosti orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele; to neplatí pro zpravodajské služby. Úřad je oprávněn před vydáním souhlasu provést ověření skutečností uvedených v žádosti o zřízení registru, případně dalších skutečností a podmínek, souvisejících se zřízením registru.

Orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel mohou z důvodu zvýšení operativnosti využívání svého registru zřídit, jako jeho vnitřní složky, pomocné registry nebo kontrolní body.

Utajovanou informaci uvedenou v odstavci 1 poskytnutou cizí mocí nebo zahraničním partnerem orgánu státu, právnické osoby podle § 60b nebo podnikatele jiným způsobem než uvedeným v § 77 odst. 1 nebo § 78 odst. 1 orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel předají k zaevidování v ústředním registru, nebo v případě utajované informace podle § 78 odst. 1 v registru Ministerstva zahraničních věcí, neprodleně po jejím poskytnutí; tato povinnost se nevztahuje na zpravodajské služby.

Orgán státu, právnická osoba podle § 60b nebo podnikatel oznamují Úřadu změny v registru v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Úřad vede přehled zřízených registrů a provádí dohled nad jejich činností.

Prováděcí právní předpis stanoví

Úřad v  řízení postupuje tak, aby byl úplně a přesně zjištěn stav věci v rozsahu, který je nezbytný pro rozhodnutí, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a bez zbytečných průtahů.

Při řízení musí být šetřena osobní čest a důstojnost všech osob řízením dotčených.

Úřad vytváří podmínky, aby z důvodu zdravotního postižení účastníka řízení nedošlo k újmě či zkrácení jeho práv.

Řízení je neveřejné.

Úřední osoba, o které lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníku řízení nebo jeho zástupci takový zájem na průběhu a výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o její nepodjatosti, je vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.

Vyloučena je též úřední osoba, která se účastnila řízení v téže věci na jiném stupni řízení.

Účastník řízení může namítnout podjatost úřední osoby ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy se o úřední osobě podílející se na řízení dozvěděl. V námitce podjatosti musí být uvedeno, proti které úřední osobě námitka směřuje, v čem je spatřován důvod pochybnosti o její nepodjatosti a jakými důkazy může být jeho tvrzení prokázáno. K později podané námitce se nepřihlíží.

Úřední osoba, která se dozví o okolnostech nasvědčujících tomu, že je podjatá, je povinna o nich neprodleně uvědomit svého nadřízeného. Do doby, než nadřízený rozhodne, zda je vyloučena, může úřední osoba provádět jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

Nadřízený úřední osoby, která je vyloučena, za ni bezodkladně určí jinou úřední osobu, která není k vyloučenému ve vztahu podřízenosti; usnesení o tom se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.

O vyloučení úřední osoby rozhodne nadřízený úřední osoby usnesením, proti kterému nelze podat rozklad. Usnesení o vyloučení úřední osoby podle odstavce 4 se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.

Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí pro ředitele Úřadu.

Odstavce 1 a 3 až 6 se užijí obdobně i pro účast znalců a tlumočníků v řízení.

v řízení o žádostech podle § 94 nebo 99 fyzická osoba, která žádá o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, nebo osoba, pro kterou je podle § 93 odst. 1 písm. c) žádáno o vydání osvědčení fyzické osoby,

v řízení o žádosti podle § 96 podnikatel, který žádá o vydání osvědčení podnikatele,

v řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu držitel těchto veřejných listin.

Řízení je zahájeno dnem, kdy je

Na žádost účastníka řízení Úřad přijetí žádosti podle § 94, 96 nebo 99 potvrdí.

O zahájení řízení podle odstavce 1 písm. d), jde-li o řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby nebo dokladu, uvědomí Úřad též osobu, která je pro držitele těchto veřejných listin příslušnou odpovědnou osobou.

Žádost podle § 94, 96 nebo 99 může účastník řízení vzít zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí Úřadu do zahájení řízení o rozkladu a po vydání rozhodnutí o rozkladu.

Žádost o vydání osvědčení fyzické osoby (dále jen „žádost fyzické osoby“) obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti jejího přístupu k utajované informaci s uvedením stupně utajení, souhlas s provedením řízení a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů.

Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy:

Má-li mít fyzická osoba přístup k utajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby, je povinna písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení fyzické osoby, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení fyzické osoby ve lhůtě nejméně

Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. 

Požádá-li fyzická osoba podle odstavce 3 o vydání nového osvědčení fyzické osoby pro stejný stupeň utajení, pro který jí bylo vydáno dosavadní osvědčení fyzické osoby, zjišťují se podmínky pro vydání nového osvědčení fyzické osoby zpětně nejméně za dobu, která uplynula od vydání jejího dosavadního osvědčení fyzické osoby.

Požádá-li o vydání osvědčení fyzické osoby orgán Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), fyzická osoba, o vydání jejíhož osvědčení se žádá, postupuje podle odstavců 2 až 5 obdobně.

Důvod pro nutnost přístupu fyzické osoby k utajované informaci, uvedený v žádosti, musí trvat po celou dobu řízení podle § 93 odst. 1 písm. a) nebo c).

Dotazník fyzické osoby obsahuje tyto položky:

Pobyt podle odstavce 1 písm. d) a g) a § 94 odst. 2 písm. d) se pokládá za nepřetržitý i v případě jeho krátkodobého přerušení.

Žádost podnikatele obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění nutnosti přístupu podnikatele k utajované informaci s uvedením stupně utajení a formy výskytu utajovaných informací.

Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy:

Má-li mít podnikatel přístup k utajované informaci i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho dosavadního osvědčení podnikatele, je povinen písemně požádat Úřad o vydání nového osvědčení podnikatele, a to před uplynutím doby platnosti dosavadního osvědčení podnikatele ve lhůtě nejméně

Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. V dotazníku podnikatele se údaje vyplní v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. V bezpečnostní dokumentaci podnikatele se uvedou pouze změny, které nebyly Úřadu hlášeny podle § 68 písm. c) a d).

platné údaje, které se zapisují do obchodního, živnostenského nebo obdobného rejstříku či evidence, vždy však uvedení rodného čísla, bylo-li přiděleno, a data, místa, okresu a státu narození, a to i když se do takového rejstříku nebo evidence nezapisují,

jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození, firma a identifikační číslo společníků nebo členů obchodní korporace s nejméně 10% podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech na podnikateli nebo osobách ve vlastnické struktuře podnikatele až po fyzickou osobu disponující nejméně 10% přímým nebo nepřímým podílem na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech obchodní korporace a osob majících rozhodující vliv na podnikatele, které nemají podíl na základním kapitálu podnikatele nebo na hlasovacích právech podnikatele,

jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum, místo, okres a stát narození nebo firma a identifikační číslo tichého společníka podnikatele,

názvy nebankovních poskytovatelů platebních služeb, včetně zahraničních, a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v České republice i v zahraničí a dále názvy bank, zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev a čísla nebo jiné jedinečné identifikátory účtů vedených u těchto osob v zahraničí,

vlastní i pronajaté nemovitosti a nebytové prostory podnikatele, ve kterých se vyskytuje zabezpečená oblast podle § 25, včetně uvedení jejich adresy,

údaje k provedeným řádným účetním závěrkám³⁷, vede-li podnikatel účetnictví, nebo údaje k daňovým přiznáním, vede-li podnikatel daňovou evidenci, nebo uplatňuje-li výdaje procentem z příjmu podle jiného právního předpisu³⁸, a údaje k řádným účetním závěrkám ověřeným auditorem, stanoví-li tak jiný právní předpis⁵³, a to za posledních 5 let,

závazky ze smluv o zápůjčce nebo z úvěrových smluv, u kterých je podnikatel v prodlení se splátkami, uzavřených se subjekty s licencí, povolením nebo registrací vydanými Českou národní bankou, se subjekty podnikajícími na základě jednotné evropské licence, nebo se zahraničními bankami, a přijaté zápůjčky a úvěry od ostatních právnických nebo fyzických osob a zápůjčky a úvěry poskytnuté fyzickým nebo právnickým osobám, a to v posledních 5 letech,

smlouvy nebo jejich návrhy, jejichž předmět plnění vyžaduje přístup k utajované informaci, včetně výčtu těchto utajovaných informací s uvedením jejich původce nebo poskytovatele, stupně utajení a specifikace zakázky, včetně utajovaných informací cizí moci, ke kterým má podnikatel přístup, a uvedení počtu utajovaných informací uložených u podnikatele; v případě uzavření smlouvy se zpravodajskou službou podnikatel údaje o takové smlouvě dokládá pouze písemným potvrzením odpovědné osoby příslušné zpravodajské služby,

zahraniční obchodní partneři, s výjimkou obchodních partnerů z členských států Evropské unie, s celkovým finančním objemem uskutečněných obchodů nad 2 000 000 Kč v posledních 5 letech,

čeští obchodní partneři a obchodní partneři z členských států Evropské unie v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,

údaje o podání insolvenčního návrhu,

údaje o rozhodnutí o insolvenčním návrhu,

údaje o způsobu řešení úpadku,

údaje o zrušení podnikatele,

plnění závazků vůči státu podle § 17 odst. 2 písm. a) a b),

údaje odpovědné osoby podnikatele, jimiž jsou jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, datum narození a zastávaná funkce u podnikatele,

trestní řízení, a

seznam funkcí a osob, u kterých se předpokládá přístup k utajovaným informacím, s uvedením jejich rodného čísla, bylo-li přiděleno, a stupně utajení, a u oznámení podle § 6 vydaných podnikatelem datum jejich vydání.

specifikaci utajovaných informací, k nimž má podnikatel přístup, včetně výčtu těchto utajovaných informací s uvedením jejich původce nebo poskytovatele, stupně utajení a specifikace zakázky, včetně utajovaných informací cizí moci, ke kterým má podnikatel přístup, popřípadě potvrzení podle § 97 písm. h),

analýzu možného ohrožení utajovaných informací, vhodná a účinná ochranná opatření ke snížení rizik,

způsoby realizace jednotlivých druhů zajištění ochrany utajovaných informací.

Žádost o doklad obsahuje v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem písemné zdůvodnění výkonu citlivé činnosti, souhlas s provedením řízení a prohlášení o pravdivosti a úplnosti údajů.

Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou tyto přílohy:

Má-li fyzická osoba vykonávat citlivou činnost i bezprostředně po skončení doby platnosti dokladu, je povinna požádat Úřad o vydání nového dokladu nejméně 5 měsíců před skončením platnosti dokladu dosavadního.

Žádost podle odstavce 3 musí splňovat náležitosti podle odstavce 1 a musí k ní být přiloženy přílohy podle odstavce 2. 

Důvod pro výkon citlivé činnosti uvedený v žádosti o doklad musí trvat po celou dobu řízení podle § 93 odst. 1 písm. a) .

Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu Úřad zahájí, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že držitel takovéto veřejné listiny i nadále splňuje podmínky pro její vydání (§ 12, 16 a 81).

Přestal-li držitel osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu splňovat podmínky pro vydání takovéto veřejné listiny, Úřad její platnost zruší.

Řízení o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nelze přerušit podle § 112 a ani zastavit podle § 113, s výjimkou zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) nebo j).

Úřad je oprávněn požadovat od účastníka řízení, držitele osvědčení fyzické osoby, držitele osvědčení podnikatele nebo dokladu upřesnění údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99 a sdělení doplňujících údajů k ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, je-li to nezbytné pro úplné a přesné zjištění skutečného stavu věci. Za tím účelem Úřad účastníka řízení písemně vyzve, aby toto upřesnění údajů a sdělení doplňujících údajů ve lhůtě do 14 dnů a v žádosti podané podle § 96 ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy předložil Úřadu.

Účastník řízení, držitel osvědčení fyzické osoby, držitel osvědčení podnikatele nebo držitel dokladu je povinen poskytnout Úřadu nezbytnou součinnost pro ověření údajů, kterými Úřad disponuje, pro ověření splnění podmínek pro vydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu. Za tím účelem Úřad postupuje podle odstavce 1 věty druhé.

Účastník řízení je povinen v průběhu řízení neprodleně písemně oznamovat Úřadu změny údajů uvedených v žádosti podle § 94, 96 a 99; omezení rozsahu hlášení změn, jakož i způsob a formu jejich doložení, stanoví prováděcí právní předpis.

Každý, kdo není účastníkem řízení, je povinen vypovídat jako svědek za účelem zjištění skutečného stavu věci a zjištění možných bezpečnostních rizik a dostavit se na předvolání k Úřadu. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam a v jaké věci se má svědek dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se (§ 115 a 116). Svědek musí vypovídat pravdivě a nesmí nic zamlčet. Jako svědek nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil ochranu utajovaných informací nebo zákonem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn. Výpověď může odepřít jen tehdy, kdyby jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým³⁹. Výpověď může rovněž odepřít osoba blízká k účastníku řízení.

Úřad před výslechem zjistí totožnost svědka a poučí jej podle odstavce 1 a o právních následcích bezdůvodného odmítnutí nebo nepravdivé nebo neúplné svědecké výpovědi (§ 116).

O výpovědi svědka se vyhotoví protokol. Pro vyhotovení protokolu o výpovědi svědka platí obdobně § 105 odst. 5 a 6.

Od svědka lze požadovat, aby ke skutečnostem, které mu Úřad uvede, podal písemné vyjádření. Podpis svědka musí být na každé straně listiny obsahující jeho vyjádření. V dalším se obdobně použijí odstavce 1, 2, 6 a 7.

Úřad nahradí svědkovi prokázané hotové výdaje podle zákona upravujícího cestovní náhrady⁴⁰ a ušlý výdělek. Nárok je třeba uplatnit do 5 dnů po svědecké výpovědi, jinak zaniká. O tom musí být svědek předem poučen.

Jako svědek nesmí být vyslechnut příslušník policie nebo zpravodajské služby podílející se na řízení.

Výpovědí svědka nelze nahrazovat úkony v řízení podle § 107 až 109.

Vyskytnou-li se v průběhu řízení skutečnosti, které je třeba objasnit pro zjištění skutečného stavu věci, provede Úřad s účastníkem řízení pohovor; s účastníkem řízení, který žádá o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné, provede Úřad pohovor vždy.

Účastník řízení se k pohovoru předvolá písemně, a to nejméně s pětidenním předstihem. Z předvolání musí být zřejmé, kdy, kam, v jaké věci a z jakého důvodu se má účastník řízení dostavit a jaké jsou právní následky nedostavení se . Lhůtu uvedenou ve větě první je možné se souhlasem účastníka řízení zkrátit.

Při pohovoru je účastník řízení povinen vypovídat osobně; advokát či jiný zástupce účastníka řízení není oprávněn do průběhu pohovoru zasahovat.

Před započetím pohovoru musí být účastník řízení písemně poučen o významu a účelu pohovoru, o způsobu jeho provedení a o případných následcích odmítnutí vypovídat nebo nepravdivé nebo neúplné výpovědi .

O provedení pohovoru se vyhotoví protokol. Protokol musí obsahovat místo, čas a obsah pohovoru a údaje umožňující identifikaci účastníka řízení, úřední osoby a dalších osob zúčastněných na pohovoru.

Protokol podepisuje účastník řízení, úřední osoba, popřípadě zapisovatel a tlumočník; podpis účastníka řízení musí být na každé straně protokolu. Odepření podpisu a důvody tohoto odepření se v protokolu zaznamenají. Na žádost účastníka řízení úřední osoba vydá kopii protokolu. Pohovor může být zaznamenán na zvukový nebo obrazový nosič pouze se souhlasem účastníka řízení; záznam se provede vždy, pokud o to účastník řízení požádá. Tento záznam je součástí bezpečnostního svazku (§ 124).

Při pohovoru nesmějí být sdělovány utajované informace.

Pohovor s účastníkem řízení, který dlouhodobě pobývá v zahraničí, lze nahradit jeho písemným vyjádřením. Úřad této osobě sdělí skutečnosti, které mají být předmětem vyjádření, a poučí ji podle odstavce 4. Podpis účastníka řízení musí být na každé straně písemného vyjádření.

Je-li k odbornému posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí třeba znaleckého posudku , ustanoví Úřad znalce⁴¹.

Náklady k vypracování znaleckého posudku podle odstavce 1 hradí Úřad.

Úřad ustanoví znalce usnesením, které se znalci doručí, a o ustanovení znalce vhodným způsobem informuje účastníka řízení. Proti usnesení o ustanovení znalce nelze podat rozklad.

V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad k ověření podmínek pro vydání tohoto osvědčení vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají.

V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a dále ověří identitu účastníka řízení. Pokud získané informace nepostačují pro rozhodnutí ve věci a Úřad je nemůže ověřit nebo doplnit, lze je ověřit nebo doplnit na žádost Úřadu šetřením příslušné zpravodajské služby nebo policie k účastníkovi řízení, k manželovi nebo k partnerovi⁵² a k osobám starším 18 let žijícím s účastníkem řízení v domácnosti. Úřad v žádosti vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.

V řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a dále požádá příslušnou zpravodajskou službu o šetření k výskytu bezpečnostních rizik v prostředí, v němž se účastník řízení pohybuje.

Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Důvěrné nepostačují pro rozhodnutí ve věci, Úřad postupuje podle odstavců 2 a 3. Pokud informace získané úkony v řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň utajení Tajné nepostačují pro rozhodnutí ve věci, Úřad postupuje podle odstavce 3. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží. Úřad v žádosti zpravodajské službě nebo policii vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.

Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavců 2 až 4 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Žádosti Úřadu jsou zpravodajské služby a policie povinny vyhovět a podat Úřadu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci.

Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 94 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 až 4. Ustanovení odstavce 4 věty třetí platí obdobně.

V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Důvěrné si Úřad ke zjištění ekonomické stability, bezpečnostní spolehlivosti, k ověření vlastnických vztahů podnikatele a k ověření jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informací vyžádá potřebnou informaci od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s ní nakládají.

V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Tajné Úřad provede úkony podle odstavce 1 a další úkony k ověření obchodních vztahů podnikatele.

V řízení o vydání osvědčení podnikatele pro stupeň utajení Přísně tajné Úřad provede úkony podle odstavce 2 a další úkony k ověření významných kapitálových a finančních vztahů podnikatele.

Za účelem ověření podmínek pro vydání osvědčení podnikatele jsou úřední osoby oprávněny vstupovat do objektů, zařízení, provozů nebo jiných prostor a na pozemky podnikatele a vyžadovat předložení potřebných dokladů podnikatelem.

Nemůže-li Úřad ověřit vztahy uvedené v odstavcích 1 až 3 nebo jiné skutečnosti ke zjištění možného bezpečnostního rizika u podnikatele nebo jeho schopnosti zabezpečit ochranu utajovaných informací, může o jejich ověření požádat příslušnou zpravodajskou službu nebo policii. Úřad v žádosti vymezí okolnosti, ke kterým má být šetření provedeno.

Za účelem šetření prováděného zpravodajskou službou nebo policií podle odstavce 5 poskytne Úřad informace, kterými k předmětu šetření disponuje. Zpravodajské služby a policie jsou povinny žádosti Úřadu podle odstavce 5 vyhovět a podat mu zprávu o výsledcích požadovaných šetření. Zpravodajské služby a policie se ve zprávě o výsledcích šetření vyjádří k předmětu šetření a uvedou další informace, kterými disponují a které by mohly mít vliv na rozhodnutí ve věci.

Pokud informace, získané úkony podle odstavce 1 nebo 2 v řízení o vydání osvědčení podnikatele pro příslušný stupeň utajení, nepostačují pro rozhodnutí ve věci, je Úřad oprávněn zjistit je úkony stanovenými v odstavci 2 nebo 3 pro řízení, týkající se vyššího stupně utajení. V těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a zároveň jej poučí o právních následcích, které nastanou, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží .

Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 96 odst. 3, ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně.

V řízení o žádosti o doklad si Úřad vyžádá potřebné informace od příslušného orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, pokud s nimi nakládají.

Pokud informace získané podle odstavce 1 nepostačují pro rozhodnutí ve věci, lze je ověřit nebo doplnit provedením dalších nezbytných úkonů podle § 107, přiměřených účelu řízení; v těchto případech si Úřad vyžádá písemný souhlas účastníka řízení a upozorní jej na právní následky, jestliže Úřad písemný souhlas neobdrží .

Je-li prováděno řízení na základě žádosti podle § 99 odst. 3, je Úřad oprávněn provést úkony podle odstavců 1 a 2. Ustanovení odstavce 2 části věty za středníkem platí obdobně.

Po dobu platnosti osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele, před vydáním osvědčení fyzické osoby pro cizí moc nebo osvědčení podnikatele pro cizí moc podle § 57 Úřad prověřuje za pomoci úkonů řízení, zda fyzická osoba nebo podnikatel i nadále splňují podmínky pro vydání osvědčení fyzické osoby, dokladu nebo osvědčení podnikatele.

Fyzická osoba nebo podnikatel jsou povinni poskytnout nezbytnou součinnost pro postup Úřadu podle odstavce 1.

Úřad usnesením přeruší řízení, jestliže

Úřad může usnesením řízení přerušit v případě odmítnutí nahlédnutí do spisu podle § 138 odst. 2.

Řízení se přerušuje dnem předání usnesení o přerušení řízení držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, dnem osobního převzetí takového usnesení účastníkem řízení, doručuje-li Úřad, nebo dodáním do datové schránky účastníka řízení⁵⁴.

Proti usnesení o přerušení řízení není rozklad přípustný.

Během přerušení řízení činí Úřad a účastník řízení úkony, kterých je zapotřebí k odstranění důvodů přerušení podle odstavce 1. Úřad pokračuje v řízení, jakmile pominuly překážky, pro které bylo řízení přerušeno, případně jakmile uplynula lhůta uvedená v odstavci 1 písm. e) nebo se účastník řízení dostavil k pohovoru. Účastníka řízení o tomto písemně vyrozumí, s výjimkou pokračování řízení provedením pohovoru.

Po dobu přerušení řízení lhůty podle § 117 a § 131 odst. 6 neběží.

Úřad usnesením řízení zastaví, jestliže

Úřad může řízení o vydání osvědčení fyzické osoby nebo dokladu zastavit na základě oznámení odpovědné osoby podle § 67 odst. 1 písm. f) nebo § 86 písm. c).

Proti usnesení o zastavení řízení podle odstavce 1 písm. a), b), e), f), g), i) a j) není rozklad přípustný.

Úřad písemně předvolá osoby, jejichž osobní účast při projednávání věci je nutná.

V předvolání Úřad upozorní osoby uvedené v odstavci 1 na právní následky nedostavení se.

Svědek, který se bez náležité omluvy nebo bez závažných důvodů na opětovné předvolání nedostaví k Úřadu a bez jehož osobní účasti nelze řízení provádět, může být na jeho náklady předveden.

Předvedení svědka zajistí na žádost Úřadu policie, v případě vojáka v činné službě Vojenská policie a v případě příslušníka bezpečnostního sboru příslušný bezpečnostní sbor.

Úřad může uložit pořádkovou pokutu

Pokutu podle odstavce 1 lze uložit opakovaně. Úhrn uložených pořádkových pokut nesmí přesáhnout částku 100 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. a), a částku 1 000 000 Kč, jde-li o pokutu podle odstavce 1 písm. b).

Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení fyzické osoby ode dne jeho zahájení ve lhůtě

Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání osvědčení podnikatele ode dne jeho zahájení ve lhůtě

Úřad provede úkon podle § 121 v případě řízení o vydání dokladu ve lhůtě 75 dnů ode dne jeho zahájení.

Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 107 odst. 2 věty druhé a § 107 odst. 3 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě

Příslušná zpravodajská služba a policie postoupí Úřadu výsledky šetření provedeného podle § 108 odst. 5 ode dne doručení jeho žádosti ve lhůtě

Orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba je povinna ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu podle § 107, 108 nebo 109 bezplatně vyhovět jeho žádosti o poskytnutí informace.

Udělí-li fyzická osoba souhlas s ověřením informací podle § 107 odst. 4 nebo § 109 odst. 2, anebo udělí-li podnikatel souhlas podle § 108 odst. 7, vztahují se na dané řízení lhůty stanovené pro stupeň utajení, k jehož úkonům byl souhlas udělen.

Lhůty podle odstavců 1 až 6 neběží po dobu, kdy je vyhlášen krizový stav.

V případě rozhodnutí ředitele Úřadu o rozkladu vydaného podle § 131 odst. 6 běží lhůty podle odstavců 1 až 3 ode dne doručení rozhodnutí účastníkovi řízení.

Nemůže-li zpravodajská služba nebo policie sdělit Úřadu výsledky šetření ve lhůtách podle § 117 odst. 4 a 5, oznámí tuto skutečnost Úřadu s uvedením důvodů pro nedodržení těchto lhůt.

Nemůže-li orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba informaci poskytnout ve lhůtě uvedené v § 117 odst. 6, oznámí tuto skutečnost Úřadu.

Nemůže-li Úřad na základě oznámení podle odstavce 1 nebo 2 rozhodnout ve lhůtách podle § 117 odst. 1 až 3, ředitel Úřadu lhůtu přiměřeně, nejvýše však dvakrát, prodlouží a účastníka řízení o tom, s uvedením důvodů, písemně vyrozumí.

Doba prodloužení lhůty podle odstavce 3 nesmí být jednorázově delší, než je doba stanovená pro provedení řízení podle § 117.

Úřad určí účastníkovi řízení přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak přímo dotýká.

Účastník řízení může podat žádost o prodloužení lhůty. Úřad o této žádosti rozhodne usnesením, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.

Do lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u Úřadu, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilka adresovaná Úřadu, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence¹⁷ nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě.

V pochybnostech se považuje lhůta za zachovanou, pokud se neprokáže opak.

Zmešká-li účastník řízení ze závažných důvodů lhůtu, Úřad zmeškání lhůty usnesením promine, pokud o to účastník řízení požádá do 5 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a učiní-li v téže lhůtě zmeškaný úkon. Úřad může této žádosti přiznat odkladný účinek. V případě, že Úřad zmeškání lhůty promine, usnesení o prominutí zmeškání lhůty se pouze poznamená do bezpečnostního svazku.

Proti usnesení o návrhu na prominutí zmeškané lhůty nelze podat rozklad.

Rozhodnutí a jiné písemnosti doručuje Úřad sám, dodáním do datové schránky ⁵⁴ nebo prostřednictvím držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence, kterému z poštovní smlouvy¹⁷ vyplývá povinnost doručit písemnost způsobem odpovídajícím požadavkům tohoto zákona. Doručování do zahraničí se zpravidla provádí prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. U příslušníků nebo zaměstnanců ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se doručování do zahraničí může provádět prostřednictvím příslušného bezpečnostního ředitele. Všechny písemnosti se doručují do vlastních rukou. Má-li účastník řízení zástupce, doručují se písemnosti pouze zástupci; v případě osobních úkonů se písemnosti doručují také účastníku řízení. Doručování zastoupenému nemá účinky pro běh lhůt. V případě zastavení řízení podle § 113 odst. 1 písm. i) se usnesení nedoručuje.

Odepře-li adresát písemnost převzít, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence tuto skutečnost vyznačí na doručence spolu s datem a písemnost Úřadu vrátí. Písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy bylo její převzetí adresátem odepřeno; doručuje-li Úřad, odepření převzetí písemnosti na ni vyznačí obdobně.

Nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, doručovatel uloží zásilku u Úřadu nebo v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence. Zásilka se uloží po dobu 10 dnů. Adresát se vyzve vložením oznámení do domovní schránky nebo jiným vhodným způsobem, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Místem doručení u fyzické osoby je adresa na území České republiky určená touto osobou. Pobývá-li fyzická osoba dlouhodobě v zahraničí ve státním zájmu, může být místem doručení i adresa pobytu v zahraničí.

Je-li písemnost doručována adresátu do zahraničí, lhůty podle tohoto zákona v době doručování neběží.

Fyzické osobě lze písemnost doručit, kdekoli bude zastižena. Odepře-li fyzická osoba písemnost převzít, postupuje se podle odstavce 2 obdobně.

Právnické osobě a podnikající fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu jejího sídla. Za právnickou osobu je oprávněna písemnost převzít odpovědná osoba nebo pověřený zaměstnanec přijímající písemnosti.

Osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, se může doručovat veřejnou vyhláškou. Doručení veřejnou vyhláškou se provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce Úřadu a na písemnost se vyznačí den vyvěšení. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost zveřejnění podle odstavce 9.

Úřad zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Obsah úřední desky se zveřejňuje i na internetových stránkách Úřadu.

Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad vyhoví, nevydává písemné rozhodnutí. V těchto případech Úřad vydá osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo doklad a doručí jej účastníku řízení; kopie založí do bezpečnostního svazku (§ 124).

Pokud Úřad žádosti fyzické osoby, žádosti podnikatele nebo žádosti o doklad nevyhoví, vydá rozhodnutí o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení.

Pokud Úřad zruší platnost osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu, vydá o tom rozhodnutí, které založí do bezpečnostního svazku a jeho stejnopis doručí účastníku řízení.

V případě řízení provedeného na základě žádosti příslušného orgánu Evropské unie nebo mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem podle § 93 odst. 1 písm. c), zašle Úřad tomuto orgánu oznámení o výsledku řízení.

Rozhodnutí se vydává v písemné podobě a obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníka řízení. Vykonatelnost rozhodnutí doručeného účastníku řízení, který je fyzickou osobou, oznámí Úřad neprodleně odpovědné osobě tohoto účastníka.

Ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem rozhodování, a ustanovení tohoto zákona, podle nichž bylo rozhodnuto. Součástí výrokové části je i označení účastníka řízení, které umožňuje jeho identifikaci. Je-li účastníkem řízení fyzická osoba, označuje se jménem, příjmením a rodným číslem. Je-li účastníkem řízení podnikatel, označuje se firmou nebo názvem, nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem. Výroková část může obsahovat i určení lhůty ke splnění ukládané povinnosti.

V odůvodnění se uvedou důvody vydání rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení a při použití právních předpisů. Jsou-li některé z důvodů vydání rozhodnutí utajovanými informacemi, uvede se v odůvodnění pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení. Úvahy, kterými se Úřad řídil při jejich hodnocení, a důvody vydání rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemi.

V poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat rozklad, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, kdo rozhoduje o rozkladu, ke komu se podává, a skutečnost, že rozklad nemá odkladný účinek.

Rozhodnutí musí dále obsahovat označení Úřadu, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci a podpis zaměstnance Úřadu, který rozhodnutí vydal.

Opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí provede Úřad kdykoliv i bez návrhu a vyrozumí o tom účastníka řízení. Týká-li se oprava výrokové části rozhodnutí, vydá o tom Úřad opravné rozhodnutí. Proti opravnému rozhodnutí lze podat rozklad.

Rozhodnutí je v právní moci, bylo-li doručeno a nelze-li proti němu podat rozklad.

Na žádost účastníka řízení Úřad na stejnopisu rozhodnutí vyznačí, kdy rozhodnutí nabylo právní moci.

Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je v právní moci nebo jestliže bylo doručeno a rozklad proti němu nemá odkladný účinek.

Bezpečnostní svazek obsahuje materiály vztahující se k řízení a hlášení změn a musí být označen spisovou značkou; člení se na utajovanou a neutajovanou část. Bezpečnostní svazek tvoří podklady pro zahájení řízení, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci, včetně obrazových a zvukových záznamů a záznamů na elektronických médiích. Bezpečnostní svazek musí obsahovat soupis všech svých součástí s určením data, kdy byly do bezpečnostního svazku vloženy.

Bezpečnostní svazek zakládá, vede, doplňuje, eviduje a vyřazuje Úřad; vyřazuje se po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení. Zpravodajské služby vyřazují své bezpečnostní svazky nejdříve po uplynutí 11 let od data posledního pravomocného rozhodnutí v řízení.

Údaje uvedené v bezpečnostním svazku je možné využívat pouze pro potřeby plnění úkolů podle tohoto zákona a neposkytují se podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.

Zaměstnanci Úřadu, kteří provádějí řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích uvedených v bezpečnostním svazku, se kterými se seznámili při provádění tohoto řízení nebo v souvislosti s ním, a to i po skončení pracovněprávního vztahu.

Na žádost orgánů činných v trestním řízení může ředitel Úřadu zprostit v potřebném rozsahu mlčenlivosti osoby uvedené v odstavci 4.

Rozklad se podává u Úřadu do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí.

V případě chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení lze rozklad podat do 3 měsíců ode dne doručení rozhodnutí.

Úřad promine ze závažných důvodů zmeškání lhůty k podání rozkladu, pokud o to požádá účastník řízení do 15 dnů ode dne, kdy pominula příčina zmeškání, a zároveň rozklad podá.

Podání rozkladu proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nemá odkladný účinek.

Rozklad podaný fyzickou osobou musí obsahovat její jméno, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu nebo adresu pro účely doručování, musí být datován a podepsán.

Rozklad podaný podnikatelem musí obsahovat jeho označení firmou nebo názvem a identifikačním číslem a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování; je-li podnikatel fyzickou osobou, musí rozklad obsahovat její jméno a příjmení, nebo firmu, rodné číslo, bylo-li přiděleno, identifikační číslo a adresu sídla nebo adresu pro účely doručování. Rozklad musí být datován a podepsán osobou nebo osobami, které jsou oprávněny za podnikatele jednat.

V rozkladu musí být dále uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, čeho se účastník řízení domáhá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí. Rozklad nelze podat pouze proti odůvodnění rozhodnutí.

Pokud rozklad nemá předepsané náležitosti, vyzve Úřad písemně toho, kdo rozklad podal, k odstranění nedostatků. Ve výzvě stanoví lhůtu pro odstranění nedostatků, která nesmí být delší než 15 dnů, a upozorní jej na právní důsledky neodstranění těchto nedostatků .

Úřad rozhodnutím rozklad zamítne, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud

Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.

Úřad může o rozkladu rozhodnout sám, aniž jeho rozhodnutí podepisuje ředitel Úřadu, pokud rozkladu vyhoví v plném rozsahu; vyhoví-li Úřad rozkladu, napadené rozhodnutí zruší.

Proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 lze podat rozklad.

Nerozhodne-li Úřad o rozkladu podle odstavce 1 nebo podle § 128 odst. 1, předloží jej se svým stanoviskem a s veškerým spisovým materiálem do 15 dnů od doručení rozkladu řediteli Úřadu.

O rozkladu rozhoduje, nejde-li o postup podle § 128 odst. 1 nebo § 129 odst. 1, ředitel Úřadu na základě návrhu rozkladové komise.

Členy rozkladové komise jmenuje a odvolává ředitel Úřadu. Rozkladová komise má nejméně pět členů. Více než polovina členů komise musí mít ukončené právnické vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu právo a právní věda. Člen rozkladové komise musí být držitelem platného osvědčení fyzické osoby a státním občanem České republiky. Rozkladová komise je ustavena vždy na dobu 5 let; předsedou rozkladové komise je vždy jeden z členů této komise po dobu jednoho kalendářního roku. Rozkladová komise může jednat, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů; usnesení se přijímá nadpoloviční většinou jejích přítomných členů.

Většinu členů rozkladové komise tvoří zaměstnanci státu zařazení v jiných orgánech státu než v Úřadu; to neplatí pro složení rozkladové komise v řízení podle § 140 odst. 1 písm. a).

Členství v rozkladové komisi končí

Za činnost v rozkladové komisi nepřísluší jejímu členovi odměna. Úřad může členům rozkladové komise poskytovat náhradu cestovních výdajů podle zákona upravujícího cestovní náhrady⁴⁰.

O podjatosti člena rozkladové komise z důvodů uvedených v § 90 odst. 1 rozhoduje ředitel Úřadu usnesením; proti tomuto usnesení není rozklad přípustný. V případě, že ředitel Úřadu shledá, že jsou u člena rozkladové komise dány skutečnosti, pro které lze pochybovat o jeho nepodjatosti, vyloučí tohoto člena rozkladové komise z projednávání daného rozkladu.

V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu řízení zastaví a napadené rozhodnutí zruší, jestliže

řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.

V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu nebo rozhodnutí Úřadu o zastavení řízení ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže

V řízení o rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu ředitel Úřadu usnesením řízení o rozkladu zastaví, jestliže

řízení o rozkladu je zastaveno dnem, kdy usnesení o zastavení řízení, které se pouze poznamená do bezpečnostního svazku, nabylo právní moci.

Proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle odstavců 1 až 3 nelze podat rozklad. Dnem právní moci usnesení ředitele Úřadu o zastavení řízení o rozkladu podle odstavců 2 a 3 nabývá právní moci rovněž napadené rozhodnutí.

Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší, pokud vyhoví v plném rozsahu rozkladu podanému proti rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele nebo dokladu.

Napadené rozhodnutí ředitel Úřadu zruší a věc vrátí k novému projednání a rozhodnutí, pokud

Rozklad ředitel Úřadu zamítne a rozhodnutí potvrdí, pokud neshledá důvod pro postup podle odstavců 1 až 6.

Ředitel Úřadu v odůvodnění rozhodnutí o rozkladu podle odstavce 6 vysloví též právní názor, kterým je při novém projednání věci Úřad vázán, pokud se tento právní názor vlivem změny právního stavu nebo skutkových okolností nestane bezpředmětným. Při novém projednání věci může Úřad využít podkladů původního rozhodnutí, včetně podkladů rozhodnutí o rozkladu, nevylučuje-li to důvod řízení.

Ředitel Úřadu o rozkladu rozhodne do 3 měsíců ode dne doručení rozkladu.

Žalobu podle jiného právního předpisu⁴² lze podat proti rozhodnutí ředitele Úřadu podle § 131 odst. 2 písm. b), § 131 odst. 3 písm. b) a § 131 odst. 5 až 7.

Dokazování se v soudním řízení provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích obsažených ve výsledcích šetření nebo v údajích z evidencí zpravodajských služeb nebo policie. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zprostit mlčenlivosti nelze pouze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo policie; přiměřeně se postupuje i v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.

Úřad označí okolnosti uvedené v odstavci 2, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže činnost zpravodajských služeb nebo policie může být ohrožena nebo vážně narušena; do oddělených částí spisu účastník řízení, jeho zástupce a osoby zúčastněné na řízení nahlížet nemohou. V ostatním nejsou ustanovení zvláštního právního předpisu⁴² o dokazování, označování částí spisu a nahlížení do něj dotčena.

vzor poučení podle § 58 odst. 5,

vzory a způsob podání žádostí podle § 93 odst. 1 písm. a) a b),

rozsah a formu písemností podle § 94 odst. 2 písm. b),

rozsah údajů dotazníku podnikatele v případě žádosti podle § 96 odst. 4,

vzor dotazníku fyzické osoby podle § 95 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku,

rozsah a formu písemností podle § 96 odst. 2 písm. c) a jejich náležitosti, rozsah údajů podle § 97 písm. j) a vzor dotazníku podnikatele podle § 97,

rozsah a formu písemností podle § 99 odst. 2 písm. b) a vzor dotazníku podle § 100 a rozsah údajů vyžadovaných k položkám dotazníku,

rozsah písemného zdůvodnění podle § 94 odst. 1, § 94 odst. 2 písm. f), § 96 odst. 1, § 99 odst. 1 a § 99 odst. 2 písm. f),

omezení rozsahu hlášení změn údajů, jakož i způsob a formu jejich doložení, podle § 66 odst. 1 písm. d), § 68 písm. c) a d), § 87 odst. 1 písm. c) a § 103 odst. 3,

vzor zproštění mlčenlivosti podle § 94 odst. 2 písm. e), § 96 odst. 2 písm. d) a § 99 odst. 2 písm. c).