181/2007 Sb. znění účinné od 1. 1. 2015

N(1.2.2008): Ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) a b) nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.

N(1.2.2008,140/1996 Sb.): Ustanovení části druhé nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.

změněno	s účinností od	poznámka
zákonem č. 250/2014 Sb.	1.1.2015
zákonem č. 167/2012 Sb.	1.7.2012
nálezem č. 160/2008 Sb.	13.5.2008

181

ZÁKON

ze dne 8. června 2007

o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek

a o změně některých zákonů

PREAMBULE

Ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.

Parlament České republiky, vědom si povinnosti vyrovnat se s následky totalitních a autoritativních režimů 20. století, vyjadřuje vůli zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938 - 1945 a 1948 - 1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu.

Poznání historických pramenů a dalších svědectví o uvedených režimech a událostech k nim vedoucích umožňuje lépe pochopit důsledky systematického ničení tradičních hodnot evropské civilizace, vědomého porušování lidských práv a svobod, morálního a hospodářského úpadku provázeného justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazení fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužívání výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům a bezohledného ničení přírody. Vzdělání občanů o těchto tématech přispívá k upevňování demokratických tradic a rozvoje občanské společnosti, současně napomáhá naplňování ideálů spravedlnosti, popsání zločinů a pojmenování jejich organizátorů a vykonavatelů.

Parlament České republiky při vědomí

– zachování paměti o ohromném množství obětí, ztrát a škod, které utrpěl český národ a další národy na území České republiky v dobách totalitních diktatur,

– vlastenecké tradice společenského odporu proti okupaci a projevům totalitarismu, které byly projevem občanů v boji za svobodu a demokracii, při obraně lidských práv a lidské důstojnosti,

– povinnosti stíhat zločiny proti míru, lidskosti a válečné zločiny,

– povinnosti státu učinit zadost všem, kteří byli poškozeni státem, jenž porušoval lidská práva, mezinárodní právo i vlastní zákony a

– povinnosti státu v maximální míře zpřístupnit utajovanou činnost bezpečnostních složek totalitních a autoritativních režimů

jako výraz svého přesvědčení, že žádné protiprávní konání totalitního či autoritativního režimu proti občanům nemůže být chráněné tajemstvím ani nesmí být zapomenuto, se usnesl na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

ÚSTAV PRO STUDIUM

TOTALITNÍCH REŽIMŮ A ARCHIV

BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK (§ 1-21)

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1-2)

§ 1

Tento zákon upravuje zřízení a činnost Ústavu pro studium totalitních režimů (dále jen „Ústav“) a Archivu bezpečnostních složek (dále jen „Archiv“), požadavky na zaměstnance Ústavu a Archivu a podmínky předání dokumentů z období komunistické totalitní moci Archivu.

§ 2

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a)	dobou nesvobody období od 30. září 1938 do 4. května 1945¹,
b)	obdobím komunistické totalitní moci úsek československých dějin od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 a dále doba tomuto časovému úseku předcházející, v níž probíhaly děje týkající se příprav k totalitnímu uchopení moci Komunistickou stranou Československa,
c)	bezpečnostní složkou Federální ministerstvo vnitra, Ministerstvo vnitra České socialistické republiky s výjimkou útvarů vykonávajících výhradně civilně-správní činnost, Sbor národní bezpečnosti s výjimkou útvarů vykonávajících funkce státních archivů, Sbor nápravné výchovy, Pohraniční stráž, vojska Ministerstva vnitra, zpravodajská správa Generálního štábu Československé lidové armády, odbor vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy Ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a jejich předchůdci v období komunistické totalitní moci.

HLAVA II

ÚSTAV PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ (§ 3-11)

§ 3

(1)	Zřizuje se Ústav se sídlem v Praze.
(2)	Ústav je organizační složkou státu, do jejíž činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.
(3)	Ústav je účetní jednotkou. Činnost Ústavu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.

§ 4

Ústav

a)	zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii,
b)	analyzuje příčiny a způsob likvidace demokratického režimu v období komunistické totalitní moci, dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu a odporu proti němu,
c)	získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající o době nesvobody a období komunistické totalitní moci, zejména o činnosti bezpečnostních složek a formách pronásledování i odporu,
d)	převede bez zbytečného odkladu převzaté dokumenty do elektronické podoby,
e)	dokumentuje nacistické a komunistické zločiny,
f)	poskytuje veřejnosti výsledky své činnosti, zejména zveřejňuje informace o době nesvobody, o období komunistické totalitní moci, o činech a osudech jednotlivců, vydává a šíří publikace, pořádá výstavy, semináře, odborné konference a diskuse,
g)	spolupracuje s vědeckými, kulturními, vzdělávacími a dalšími institucemi za účelem výměny informací a zkušeností v odborných otázkách,
h)	spolupracuje se zahraničními institucemi nebo osobami, které mají obdobné zaměření.

§ 5

(1)

Ústav je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů Ústavu.

(2)

Státní orgány, organizační složky státu, orgány územní samosprávy, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních samosprávných celků, jakož i jimi spravované archivy, které mají v držení dokumenty a archiválie z doby nesvobody a období komunistické totalitní moci vztahující se k úkolům Ústavu, jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout Ústavu bezplatně potřebnou součinnost. Ústav je oprávněn na vlastní náklady pořizovat kopie uvedených dokumentů a archiválií.

§ 6

Orgány Ústavu jsou Rada Ústavu (dále jen „Rada“) a ředitel Ústavu (dále jen „ředitel“).

§ 7

(1)

Nejvyšším orgánem Ústavu je Rada, která se skládá ze sedmi členů volených a odvolávaných Senátem Parlamentu České republiky (dále jen „Senát“).

(2)

Návrhy kandidátů na členy Rady předkládají Senátu Poslanecká sněmovna, prezident republiky a občanská sdružení nebo jiné právnické osoby, jejichž předmětem činnosti je zkoumání historie, archivnictví, výchova, vzdělávání nebo ochrana lidských práv, anebo občanská sdružení sdružující účastníky odboje proti nacismu nebo odboje nebo odporu proti komunismu nebo bývalé politické vězně (dále jen „sdružení“).

(3)

Z navržených kandidátů zvolí Senát dva členy Rady z kandidátů navržených Poslaneckou sněmovnou, jednoho člena Rady z kandidátů navržených prezidentem republiky a čtyři členy Rady z kandidátů navržených sdruženími.

(4)

Členové Rady jsou voleni na funkční období 5 let. Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

(5)

Členem Rady může být zvolena fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům a je spolehlivá a bezúhonná.

(6)

S funkcí člena Rady je neslučitelná funkce prezidenta České republiky, poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce, člena Nejvyššího kontrolního úřadu a člena bankovní rady České národní banky. Členství v Radě je neslučitelné s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

(7)

Členství v Radě zaniká

a)	uplynutím funkčního období člena Rady,
b)	dnem následujícím po dni doručení písemného prohlášení člena Rady o vzdání se funkce předsedovi Senátu,
c)	úmrtím člena Rady,
d)	dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,
e)	dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen Rady odsouzen pro úmyslný trestný čin,
f)	dnem následujícím po dni přijetí usnesení Senátu o odvolání člena Rady.

(8)

Senát odvolá člena Rady,

a)	který přestal splňovat podmínku neslučitelnosti funkce,
b)	vyšlo-li najevo, že čestné prohlášení člena Rady o jeho spolehlivosti bylo nepravdivé.

(9)

Senát může odvolat člena Rady, nevykonává-li po dobu delší než šest měsíců svoji funkci.

§ 8

Rada ze svých členů volí předsedu a místopředsedu a odvolává je z funkce. Jednání Rady svolává a řídí její předseda a v době jeho nepřítomnosti její místopředseda. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů. Rada přijme jednací řád, ve kterém stanoví podrobná pravidla svého jednání.

§ 9

(1)

Do působnosti Rady náleží

a)	stanovit metody pro naplňování úkolů Ústavu,
b)	jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost,
c)	schvalovat organizační řád Ústavu a další vnitřní předpisy Ústavu,
d)	schvalovat roční plán činnosti Ústavu,
e)	zřizovat vědeckou radu jako odborný poradní orgán ředitele pro badatelskou činnost Ústavu a na návrh ředitele jmenovat její členy a schvalovat její jednací řád,
f)	schvalovat podklady pro návrh rozpočtu a závěrečného účtu Ústavu,
g)	schvalovat výroční zprávu o činnosti Ústavu a předkládat ji k projednání Senátu,
h)	rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí Ústavu,
i)	sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím uloženým v Archivu a výsledky předkládat jednou ročně k projednání Senátu.

(2)

Rada je oprávněna požádat vládu ve výjimečných případech o diplomatickou podporu při získávání přístupu k důležitým dokumentům uchovávaným v archivech cizích států, které se týkají zaměření Ústavu.

§ 10

Členství v Radě je veřejnou funkcí^2).Členové Rady jsou odměňováni podle zvláštního právního předpisu3).

§ 11

(1)

V čele Ústavu stojí ředitel. Řediteli přísluší

a)	zajišťovat zpracování podkladů pro všechny záležitosti, jež jsou v působnosti Rady, předkládat tyto záležitosti k projednání a rozhodnutí Radě a vykonávat rozhodnutí Rady,
b)	účastnit se jednání Rady; je oprávněn požádat předsedu Rady o svolání jejího zasedání s návrhem pořadu jednání,
c)	po projednání s Radou jmenovat a odvolávat ředitele Archivu.

(2)

Předpokladem pro výkon funkce ředitele je jeho spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu.

HLAVA III

ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŽEK (§ 12-17)

§ 12

(1)	Zřizuje se Archiv se sídlem v Praze.
(2)	Archiv je správní úřad, který je přímo řízený Ústavem.
(3)	V čele Archivu stojí ředitel Archivu, kterého jmenuje a odvolává po projednání s Radou ředitel; jeho výběr, jmenování a odvolání se řídí zákonem o státní službě. Ředitel se považuje za služební orgán ředitele Archivu a je oprávněn dávat řediteli Archivu příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
(4)	Předpokladem pro výkon funkce ředitele Archivu je jeho spolehlivost, bezúhonnost a ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu archivního nebo historického směru nebo v příslušném speciálním oboru.
(5)	Archiv je účetní jednotkou a je součástí rozpočtové kapitoly Ústavu.

§ 13

(1)

Archiv

a)	zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti a podle zákona o archivnictví a spisové službě,
b)	zabezpečuje přístup k dokumentům a archiváliím náležejícím do jeho péče a poskytuje nezbytnou pomoc a informace státním orgánům příslušným k bezpečnostnímu řízení, popřípadě k šetření podle zákona o ochraně utajovaných informací, zpravodajským službám České republiky k plnění jejich úkolů a orgánům činným v trestním řízení pro účely trestního řízení,
c)	kontroluje výkon spisové služby u Ústavu,
d)	provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u Ústavu a u držitelů dokumentů vzniklých z činnosti bezpečnostních složek v období komunistické totalitní moci, pokud jde o tyto dokumenty,
e)	provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých Ústavu nebo Archivu darem nebo ke koupi,
f)	rozhoduje o námitkách proti protokolu podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u kterého provádí výběr archiválií ,
g)	rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové podobě nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče,
h)	ukládá sankce za správní delikty ukladatelů archiválií v Archivu podle zákona o archivnictví a spisové službě,
i)	vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče dokumenty pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich opisy, kopie nebo repliky,
j)	umožňuje za podmínek stanovených zákonem o archivnictví a spisové službě nahlížet do archiválií náležejících do jeho péče,
k)	vede příslušnou evidenci archiválií,
l)	plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních smluv.

(2)

Archiv na úseku péče o archiválie

a)	pečuje o archiválie bezpečnostních složek z období komunistické totalitní moci, archiválie a dokumenty převzaté od subjektů, které je spravovaly přede dnem předání Archivu podle § 14 odst. 1, archiválie a dokumenty získané darem nebo koupí a dokumenty a archiválie vzniklé z činnosti vlastní,
b)	přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,
c)	provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,
d)	provádí inventuru archiválií vyhlášenou Ministerstvem vnitra,
e)	spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými, kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,
f)	provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a příbuzných vědních oborů,
g)	zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu spisové služby,
h)	vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví a výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie,
i)	zajišťuje ve spolupráci s Národním archivem konzervaci a restaurování archiválií,
j)	podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií organizovaných Ministerstvem vnitra.

(3)

Archiv je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění svých úkolů.

§ 14

(1)	Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvo spravedlnosti, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace předají Archivu k prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona evidenční a registrační pomůcky, archivní fondy, včetně agenturních, operativních, vyšetřovacích a kádrových svazků nebo spisů, archivní sbírky i jednotlivé archiválie a dokumenty vzniklé činností bezpečnostních složek a Komunistické strany Československa a organizací Národní fronty působících v těchto složkách v období od 4. dubna 1945 do 15. února 1990, které jsou v jejich držení. Ministerstvo vnitra předá rovněž archiválie vzniklé po 1. lednu 1990 týkající se činností souvisejících se správou archiválií bezpečnostních složek.
(2)	Odstavec 1 se nevztahuje na dokumenty a archiválie vzniklé z činnosti bezpečnostních složek, které obsahují utajované informace a orgán uvedený v odstavci 1 je nezbytně potřebuje k plnění svých úkolů. Dokumenty a archiválie uvedené ve větě první předá orgán uvedený v odstavci 1 Archivu neprodleně po zrušení stupně utajení.
(3)	Archiválie podle odstavce 1 musí být zaevidovány v evidenci Národního archivního dědictví, a to nejpozději do pěti let ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 15

Archiv může odepřít nahlížení do archiválií a poskytování kopií, opisů a výpisů z nich, u nichž byl zrušen stupeň utajení, pokud obsahují informace i nadále důležité pro ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České republiky. O odvolání proti rozhodnutí o odepření rozhoduje ředitel Archivu

§ 16

(1)

Archiv je na vyžádání Rady povinen předkládat jí zprávy a poskytovat vysvětlení umožňující jí sledovat a vyhodnocovat zabezpečení přístupu k dokumentům a archiváliím a nahlížení do archiválií uložených v Archivu. Rada je oprávněna seznamovat se s případy odepření nahlížení do archiválií Archivem podle § 15; přitom je Archiv povinen poskytnout Radě potřebnou součinnost.

(2)

Člen Rady je povinen zachovávat mlčenlivost o informacích tvořících obsah archiválie, u které Archiv odepřel nahlížení, a to i po skončení členství v Radě. O zproštění mlčenlivosti člena Rady rozhoduje v těchto případech Senát.

§ 17

Dnem 1. ledna 2030 se Archiv stává součástí Národního archivu.

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ (§ 18-19)

§ 18

Vedoucím zaměstnancem Ústavu přímo podřízeným řediteli a vedoucím zaměstnancem Archivu přímo podřízeným řediteli Archivu se může stát pouze osoba spolehlivá a bezúhonná. U ostatních zaměstnanců Ústavu a Archivu se vyžaduje splnění předpokladů pro výkon funkce ve státních orgánech podle zákona o některých dalších předpokladech pro výkon funkce ve státních orgánech⁴ .

§ 19

Spolehlivost a bezúhonnost

(1)

Za spolehlivého se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo v době od 25. února 1948 do 15. února 1990 nebyl

a)	členem nebo kandidátem Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,
b)	absolventem vysokých škol politických, bezpečnostních a vojenských a školení obdobných směrů ve státech, které byly smluvní stranou Varšavské smlouvy⁵ .
c)	příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostních složek anebo evidovaným spolupracovníkem bezpečnostních složek s výjimkou základní nebo náhradní vojenské činné služby,
d)	příslušníkem nebo spolupracovníkem cizí zpravodajské služby státu, který byl smluvní stranou Varšavské smlouvy⁵.

(2)

Za bezúhonného nelze pro účely tohoto zákona považovat toho, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení nebylo zahlazeno anebo pokud se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen.

(3)

Skutečnosti podmiňující spolehlivost podle odstavce 1 písm. a), b) a d) se dokládají čestným prohlášením. Skutečnosti podle odstavce 1 písm. c) se dokládají osvědčením vydaným Ministerstvem vnitra podle zvláštního zákona upravujícího některé další předpoklady pro výkon funkcí ve státních orgánech⁴ a skutečnosti podle odstavce 1 písm. c), které se osvědčením neosvědčují, se dokládají čestným prohlášením. Spolehlivost neprokazují osoby narozené po 1. prosinci 1971. Podmínka bezúhonnosti podle odstavce 2 se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce.

HLAVA V

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 20-21)

§ 20

Do doby jmenování ředitele Archivu podle § 12 odst. 3 vykonává tuto funkci prozatímní ředitel, kterého jmenuje ke dni účinnosti tohoto zákona ministr vnitra; prozatímní ředitel musí splňovat podmínky pro výkon funkce ředitele Ústavu podle § 12 odst. 4.

§ 21

(1)

Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvu spravedlnosti, Bezpečnostní informační službě, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Policii České republiky - Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu přechází k prvnímu dni sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona na Archiv, pokud tito zaměstnanci vykonávají činnosti, které ode dne účinnosti tohoto zákona vykonává Archiv, a pokud splňují podmínky podle § 18.

(2)

Správní řízení týkající se zpřístupnění dokumentů předaných Archivu vedená podle zákona o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti a podle zákona o archivnictví a spisové službě zahájená Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany včetně Vojenského zpravodajství, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace před prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona a před tímto dnem pravomocně neskončená dokončí Archiv.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o zpřístupňování svazků

vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti (§ 22-23)

§ 22

Zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb. a zákona č. 342/2006 Sb., se mění takto:

1.	V § 2 se odstavce 2 až 8 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
2.	V § 3 písm. a) se slova „(dále jen „ministerstvo“)“ zrušují.
3.	V § 3 písm. i) se za dosavadní text vkládají slova „v případě Hlavní správy rozvědky Sboru národní bezpečnosti (I. správa) se za osobu evidovanou dále považuje osoba, o které byl v uvedeném období evidován svazek v kategoriích ideový spolupracovník, důvěrník a důvěrný styk“.
4.	V nadpisu nad § 4 se slova „v působnosti Ministerstva vnitra“ zrušují.
5.	V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvo je povinno“ nahrazují slovy „Archiv bezpečnostních složek (dále jen „Archiv“) je povinen“ a slova „občana České republiky, který“ se nahrazují slovy „ , která“.
6.	V § 4 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „nejde-li o cizince,“ zrušují.
7.	V § 4 odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Archiv“.
8.	V § 5 úvodní části ustanovení se slova „Ministerstvo je dále povinno“ nahrazují slovy „Archiv je dále povinen“.
9.	V § 5 písm. d) se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Archivem“.
10.	V § 6 se nadpis zrušuje.
11.	V § 6 odst. 1 se slovo „povinno“ nahrazuje slovy „Archiv povinen sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti“.
12.	V § 6 odst. 1 písm. a) se slova „Ministerstvo obrany sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti“ zrušují.
13.	V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „Ministerstvo spravedlnosti sdělit informace o existenci dokumentů a zpřístupnit zachované dokumenty vzniklé z činnosti“ zrušují.
14.	V § 6 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
15.	V § 6 odstavec 2 zní: „(2) Na postup při zpřístupnění dokumentů uvedených v odstavci 1 se vztahují obdobně příslušná ustanovení o zpřístupnění dokumentů Statní bezpečnosti.“.
16.	V § 7 odst. 1 se slova „Ministerstvo a Ministerstvo obrany vydají“ nahrazují slovy „Archiv vydává“.
17.	V § 7 odst. 2 se slova „Ministerstvo spravedlnosti vydá“ nahrazují slovy „Archiv vydává“.
18.	V § 7 odst. 3 se slova „Ministerstvo a Ministerstvo obrany průběžně vydávají“ nahrazují slovy „Archiv průběžně vydává“.
19.	V § 8 odst. 1 se slova „podle § 4 a 5“ nahrazují slovy „podle § 4 až 6“ a slovo „ministerstvu“ se nahrazuje slovem „Archivu“.
20.	V § 8 odst. 2 písm. c) se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Archivem“.
21.	V § 9 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Archiv“.
22.	V § 10 odst. 1 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Archivem“.
23.	V § 10 odst. 2 se slova „ministerstvo sdělilo“ nahrazují slovy „Archiv sdělil“.
24.	V § 10 odst. 3 se slova „orgán Poslanecké sněmovny“ nahrazují slovy „Rada Ústavu pro studium totalitních režimů“.
25.	V § 10a odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Archiv“.
26.	V § 10a odst. 2 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Archivu“ a slova „ministerstvo povinno“ se nahrazují slovy „Archiv povinen“.
27.	V § 10b se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Archiv“.
28.	V § 10c odst. 1 se slovo „Ministerstvo“ nahrazuje slovem „Archiv“.
29.	V § 10c odst. 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Archiv“.
30.	V § 10d odst. 1 a 2 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Archiv“.
31.	V § 10d odst. 3 se slova „Ministerstvo není povinno“ nahrazují slovy „Archiv není povinen“.
32.	V § 10d odst. 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Archiv“.
33.	§ 11 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.
34.	V § 12 se slova „ , s výjimkou postupu podle § 11 tohoto zákona“ zrušují.

§ 23

Přechodné ustanovení

Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Archiv bezpečnostních složek práva a povinnosti správce informačních systémů dokumentů provozovaných Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany a Ministerstvem spravedlnosti podle § 10d a § 6 odst. 2 zákona č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění zákona č. 107/2002 Sb.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o archivnictví a spisové službě (§ 24)

§ 24

Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb. a zákona č. 112/2006 Sb., se mění takto:

V § 18 odst. 3, § 28 odst. 4 a 5, § 32 odst. 5, § 43 písm. b), § 61 odst. 1, § 62 odst. 1 a v § 75 odst. 5 a 6 se za slova „Národní archiv“ vkládají slova „ , Archiv bezpečnostních složek“.

V § 25 odst. 1 písm. b), § 44 písm. q), § 73 odst. 1 písm. c) a n) a v § 74 písm. d) a n) se za slova „Národnímu archivu“ vkládají slova „ , Archivu bezpečnostních složek“.

V § 28 odst. 2 a 3, § 31 odst. 3, § 32 odst. 1 písm. b), odst. 3 a 4, § 44 písm. c), d) a e) a v § 72 odst. 1 se za slova „Národního archivu“ vkládají slova „ , Archivu bezpečnostních složek“.

V § 31 odst. 1 se slova „nebo Národního archivu“ nahrazují slovy „ , Archivu bezpečnostních složek nebo Národního archivu“.

V § 32 odst. 5 se za slova „Národním archivu“ vkládají slova „ , Archivu bezpečnostních složek“.

V § 37 odst. 6 se slova „bývalé Státní bezpečnosti“ nahrazují slovy „bezpečnostních složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek“.

V § 42 odst. 2 se za písmeno a) vkládá písmeno b), které zní:

„b)	Archiv bezpečnostních složek,“.

Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).

V § 46 odst. 1 písm. m) se slova „Národní archiv“ nahrazují slovy „Archiv bezpečnostních složek nebo státní oblastní archiv“.

V § 46 odst. 2 písm. a) se za slova „České republiky“ vkládají slova „s výjimkou těch, o něž pečuje Archiv bezpečnostních složek,“.

10.

V § 71 odst. 1 písm. a) se za bod 1 vkládá bod 2, který zní:

„2.	Archivu bezpečnostních složek,“.

Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 3 a 4.

11.

V 71 odst. 1 písm. c) se na konci textu bodu 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d)	Archiv bezpečnostních složek u Ústavu pro studium totalitních režimů.“.

12.

V § 85 odst. 2 ve větě třetí se slovo „Podrobnosti“ nahrazuje slovy „Další podrobnosti“.

13.

V příloze č. 2 bodě 1 se na konci písmene p) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:

„q)	dokumenty vzniklé z činnosti bezpečnostních složek v období komunistického totalitního režimu.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o platu a dalších náležitostech

spojených s výkonem funkce představitelů

státní moci a některých státních orgánů

a soudců a poslanců Evropského parlamentu (§ 25)

§ 25

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se mění takto:

V § 1 písm. f) se za slova „televizní vysílání“ vkládají slova „ , člena, místopředsedy a předsedy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů“.

V části druhé se za hlavu sedmou vkládá hlava osmá, která zní:

„HLAVA OSMÁ

NÁLEŽITOSTI ČLENA, MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY RADY ÚSTAVU PRO STUDIUM TOTALITNÍCH REŽIMŮ

Plat

§ 27c

Členu Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,44.

§ 27d

Místopředsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,48.

§ 27e

Předsedovi Rady Ústavu pro studium totalitních režimů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 0,51.“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 26)

§ 26

V § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se v bodu 8 za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (§ 27)

§ 27

V § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se v bodu 9 za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 28)

§ 28

V § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb. a zákona č. 189/2006 Sb., se za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o nemocenském pojištění (§ 29)

§ 29

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., se mění takto:

V § 5 písm. a) se v bodu 10 za slova „členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů,“.

V § 92 odst. 2 písm. k) se za slova „Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání“ vkládají slova „ , členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o organizaci a provádění

sociálního zabezpečení (§ 30)

§ 30

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., se mění takto:

V § 36 se na konci písmene za) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zb), které zní:

„zb)	členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů.“.

V § 38 odst. 1 se slova „y) a z)“ nahrazují slovy „y) až zb)“.

ČÁST DESÁTÁ

Změna zákona o zaměstnanosti (§ 31)

§ 31

V § 25 odst. 1 písm. o) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, se za slova „členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,“ vkládají slova „členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů nebo členem Rady Českého telekomunikačního úřadu,“.

ČÁST JEDENÁCTÁ

Změna zákoníku práce (§ 32)

§ 32

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., se mění takto:

V § 124 odst. 3 se ve sloupci „Stupeň řízení“ v řádku „4. stupeň řízení“ za slovy „Veřejného ochránce práv“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu se doplňují slova „a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů“.

V § 303 odst. 1 písm. b) se za bod 14 vkládá nový bod 15, který zní:

„15.	Ústavu pro studium totalitních režimů,“.

Dosavadní bod 15 se označuje jako bod 16.

ČÁST DVANÁCTÁ

ÚČINNOST (§ 33)

§ 33

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) a b) a části druhé, které nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení.

Vlček v. r.

Klaus v. r.

Topolánek v. r.

Poznámky pod čarou:

Čl. 1 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 11/1945 Úř. věst. čsl. (příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb.), o obnovení právního pořádku.

Vládní nařízení č. 31/1945 Sb., jímž se stanoví konec doby nesvobody pro obor předpisů o obnovení právního pořádku.

Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou, sjednaná ve Varšavě dne 14. května 1955 a publikovaná pod č. 45/1955 Sb.

Poznámky pod čarou:
1	Čl. 1 odst. 2 ústavního dekretu prezidenta republiky č. 11/1945 Úř. věst. čsl. (příloha k vyhlášce č. 30/1945 Sb.), o obnovení právního pořádku. Vládní nařízení č. 31/1945 Sb., jímž se stanoví konec doby nesvobody pro obor předpisů o obnovení právního pořádku.
4	Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5	Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Albánskou lidovou republikou, Bulharskou lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou, Polskou lidovou republikou, Rumunskou lidovou republikou, Svazem sovětských socialistických republik a Československou republikou, sjednaná ve Varšavě dne 14. května 1955 a publikovaná pod č. 45/1955 Sb.