Telekomunikační činnosti lze vykonávat podle tohoto zákona, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, nestanoví jinak. Telekomunikačními činnostmi se rozumí

Telekomunikační činnost lze vykonávat jen na základě telekomunikační licence nebo generální licence nebo povolení nebo oprávnění, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Telekomunikační licence je potřebná k těmto telekomunikačním činnostem:

Telekomunikační licenci Úřad udělí, nebude-li tím ohrožena bezpečnost státu nebo život, zdraví nebo bezpečnost osob, právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku na základě písemné žádosti, jestliže

Úřad při rozhodování o udělení telekomunikační licence sleduje, aby při využití kmitočtů z plánu kmitočtového spektra nebo čísel, číselných řad, jmen nebo adres (dále jen „čísla“) z číslovacího plánu nedošlo k neodůvodněnému zvýhodňování některého z žadatelů. Úřad může pro udělení telekomunikační licence vyhlásit výběrové řízení podle zákona.

Finanční způsobilostí k vykonávání telekomunikační činnosti, pro kterou je potřebná telekomunikační licence, se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit zřízení, řádné provozování veřejné telekomunikační sítě nebo řádné poskytování veřejné telekomunikační služby a schopnost zabezpečit současné a budoucí závazky nejméně na období pěti let.

Finanční způsobilost se prokazuje zejména

Žadatel o vykonávání telekomunikační činnosti není finančně způsobilý, zejména jestliže dluží nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a pokutách. Žadatel není finančně způsobilý i v případě, když je na jeho majetek prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání, popřípadě vstoupí-li do likvidace.

Způsob prokazování finanční způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti stanoví prováděcí předpis.

Žádost o udělení telekomunikační licence musí obsahovat

Žádost o telekomunikační licenci musí být doložena

Není-li k dispozici dostatek kmitočtů, které jsou nezbytné pro vydání licence, a nelze-li z tohoto důvodu udělit licenci všem žadatelům, kteří o její udělení požádají, je Úřad povinen vyhlásit na její udělení výběrové řízení.

Úřad oznámí v Telekomunikačním věstníku záměr vyhlásit výběrové řízení a v oznámení uvede

Po uplynutí lhůty stanovené podle odstavce 2 písm. c) je Úřad povinen vyhlásit nejpozději do 30 dnů výběrové řízení pro udělení telekomunikačních licencí v počtu, který umožní plán využití kmitočtového spektra.

Pro výběrové řízení platí přiměřeně ustanovení o obchodní veřejné soutěži podle obchodního zákoníku. Podmínky a postup výběrového řízení a způsob hodnocení žádostí o udělení telekomunikační licence stanoví Úřad a zveřejní je v Telekomunikačním věstníku. Součástí podmínek výběrového řízení musí být podmínky pro udělení licence stanovené v § 14 tohoto zákona.

Pro posouzení a hodnocení žádostí o udělení telekomunikační licence ve výběrovém řízení předseda Úřadu ustaví řídící výbor (dále jen „výbor“).

Členové výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o záležitostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce, a to i po skončení výkonu této funkce.

Zprávu o posouzení a hodnocení žádostí o udělení telekomunikační licence, které výbor hodnotil, podepisují všichni členové výboru a předají ji s veškerou předchozí dokumentací o výběrovém řízení Úřadu.

Po předání zprávy Úřadu musí Úřad na požádání umožnit všem žadatelům, jejichž žádosti byly posuzovány a hodnoceny, do zprávy nahlédnout.

Úřad je povinen na základě posouzení a hodnocení žádostí výborem rozhodnout o výběru nejvhodnější žádosti. Nejvhodnější žádostí se rozumí žádost nejlépe splňující podmínky stanovené pro výběrové řízení.

Úřad rozhodne o udělení telekomunikační licence ve lhůtě do 40 dnů od doručení žádosti o udělení telekomunikační licence včetně dokladů, kterými musí být žádost doložena; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 120 dnů. V případě, že telekomunikační licence bude vydána na základě výběrového řízení, rozhodne Úřad ve lhůtě nejdéle do 240 dnů. V případě, že podmínkou vydání licence je přidělení kmitočtů na základě mezinárodní kmitočtové nebo satelitní koordinace, vyplývají lhůty pro udělení telekomunikační licence z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv.

Úřad může přerušit řízení o udělení telekomunikační licence nejdéle na dobu osmi měsíců, nejsou-li k dispozici kmitočty nebo čísla, které jsou nezbytné pro telekomunikační činnost, a lze-li objektivně předpokládat, že v této lhůtě k dispozici budou. Úřad přeruší řízení o udělení licence v případě vyhlášení výběrového řízení.

Udělená telekomunikační licence je nepřevoditelná.

Úřad může rozhodnout o neudělení licence v těchto případech:

Úřad v rozhodnutí o udělení telekomunikační licence uvede

Úřad je oprávněn v rozhodnutí o udělení telekomunikační licence podle § 14 odst. 1 nebo v rozhodnutí o změně této licence uložit ve veřejném zájmu povinnost

Poskytovatel veřejné dálnopisné služby a veřejné telegrafní služby je povinen tyto služby poskytovat podle všeobecných podmínek a za cenu sjednanou podle cenových předpisů.

Seznam platných rozhodnutí o udělení, změně nebo odnětí telekomunikační licence a obsah těchto rozhodnutí, s výjimkou informací, které jsou předmětem telekomunikačního a obchodního tajemství, zveřejňuje Úřad v Telekomunikačním věstníku.

Držitel telekomunikační licence je povinen oznámit Úřadu zásadní změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení telekomunikační licence podle § 18 nebo které byly stanoveny jako podmínky výběrového řízení podle § 19, a předložit o nich doklady do 30 dnů od vzniku změn.

O změně telekomunikační licence Úřad rozhodne

Úřad rozhodne o odnětí telekomunikační licence, jestliže držitel telekomunikační licence

Rozhodne-li Úřad o odnětí telekomunikační licence podle odstavce 1 písm. a) a b), může žadatel požádat znovu o udělení telekomunikační licence nejdříve po uplynutí dvou let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí telekomunikační licence nabylo právní moci.

uplynutím doby, na kterou byla udělena,

nezahájí-li její držitel vykonávání telekomunikačních činností do stanoveného data, pokud Úřad nerozhodl o změně,

dnem zániku právnické osoby, která je držitelem telekomunikační licence, nebo

dnem, kdy rozhodnutí Úřadu o odnětí telekomunikační licence nabylo právní moci.

Univerzální službou se rozumí minimální soubor služeb, které jsou dostupné ve stanovené kvalitě všem uživatelům na celém území státu za dostupnou cenu. Dostupnou cenou se rozumí cena stanovená podle zvláštního právního předpisu.⁸

Univerzální služba musí zahrnovat

Charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb poskytovaných v rámci univerzální služby stanoví prováděcí předpis.

Úřad je oprávněn uložit ve veřejném zájmu povinnost poskytovat univerzální službu jednomu nebo několika držitelům telekomunikační licence podle § 14 odst. 1 písm. b) tak, aby byla zajištěna dostupnost služeb poskytovaných v rámci univerzální služby na celém území státu.

V případech, kdy je ohroženo nepřetržité poskytování univerzální služby, Úřad rozhodne o opatřeních nezbytných k udržení poskytování univerzální služby.

Úřad je oprávněn uložit povinnost poskytovat univerzální službu držiteli telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné telekomunikační sítě, který má výrazný podíl na trhu. Úřad je oprávněn uložit povinnost poskytovat univerzální službu také držiteli telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné nebo veřejné mobilní telekomunikační sítě, pokud o poskytování univerzální služby požádal.

Poskytovatel univerzální služby má nárok na úhradu prokazatelné ztráty.

Prokazatelnou ztrátou se rozumí rozdíl mezi ekonomicky oprávněnými náklady, včetně přiměřeného zisku, vynaloženými držitelem telekomunikační licence na plnění povinnosti poskytovat univerzální službu, které by poskytovateli univerzální služby nevznikly, pokud by tuto povinnost neměl, a tržbami a výnosy dosaženými držitelem telekomunikační licence z plnění povinnosti poskytovat univerzální službu.

Poskytuje-li držitel telekomunikační licence mimo univerzální službu ještě jiné telekomunikační služby nebo vykonává jiné činnosti, je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů služeb poskytovaných v rámci univerzální služby.

Způsob výpočtu prokazatelné ztráty, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy, a vymezení přiměřeného zisku stanoví prováděcí předpis.

Prokazatelná ztráta se hradí z účtu univerzální služby (dále jen „účet“), na který jsou povinni přispívat držitelé telekomunikačních licencí finančním příspěvkem. Účet spravuje Úřad. Úřad je povinen zřídit účet, vznikne-li povinnost úhrady prokazatelné ztráty.

Držitelé telekomunikačních licencí jsou povinni zúčtovat finanční příspěvek a nároky na úhradu prokazatelné ztráty prostřednictvím účtu.

Držitelé telekomunikačních licencí předloží Úřadu nejpozději do 30. června každého kalendářního roku zúčtování prokazatelné ztráty vzniklé poskytováním univerzální služby v uplynulém kalendářním roce, pokud jsou jejími poskytovateli, a výši finančního příspěvku na univerzální službu za uplynulý rok. Úřad do 30 dnů ověří výši prokazatelné ztráty a výši finančního příspěvku a stanoví výši platby na účet nebo vystaví doklad opravňující k čerpání finančních prostředků z účtu.

Držitelé telekomunikačních licencí odpovídají za správnost zúčtování výše finančního příspěvku a výše prokazatelné ztráty.

Došlo-li k čerpání finančních prostředků z účtu na základě nesprávných nebo neúplných údajů poskytovatele univerzální služby nebo byla-li na základě nesprávných nebo neúplných údajů nesprávně stanovena výše finančního příspěvku, Úřad uloží držiteli telekomunikační licence povinnost neoprávněně čerpané nebo neodvedené finanční prostředky zúčtovat v následujícím zúčtovacím období.

Prostředky účtu lze použít jen k hrazení prokazatelné ztráty. Držitelé telekomunikačních licencí mají právo nahlížet do účtu a žádat Úřad o vysvětlení, mají-li odůvodněné pochybnosti o způsobu zúčtování jejich vztahů k účtu. Úřad je povinen výkaz o hospodaření s účtem za příslušný kalendářní rok zveřejnit v Telekomunikačním věstníku.

Způsob stanovení výše finančního příspěvku držitelů telekomunikační licence na účet a pravidla přidělování finančních prostředků z účtu na hrazení prokazatelné ztráty stanoví prováděcí předpis.

Veřejnou telekomunikační službou pronájmu telekomunikačních okruhů se rozumí pronájem přenosové kapacity úseků mezi koncovými body telekomunikační sítě. Rozsah pronájmu telekomunikačních okruhů a jejich technické parametry stanoví prováděcí předpis.

Úřad je oprávněn v rozhodnutí o udělení telekomunikační licence podle § 14 odst. 1 písm. a) nebo v rozhodnutí o změně této licence uložit ve veřejném zájmu povinnost poskytovat veřejnou telekomunikační službu pronájmu telekomunikačních okruhů jednomu nebo několika držitelům telekomunikační licence tak, aby byla zajištěna dostupnost této služby na celém území státu.

Úřad uloží povinnost poskytovat veřejnou telekomunikační službu pronájmu telekomunikačních okruhů tomu provozovateli telekomunikační činnosti, který má výrazný podíl na trhu telekomunikačních služeb pronájmu telekomunikačních okruhů.

Úřad může opatřením omezit přístup k veřejné telekomunikační službě pronájmu telekomunikačních okruhů v případě ohrožení bezpečnosti sítě, integrity sítě, vzájemné spolupráce služeb a ochrany dat.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů je povinen sjednat podmínky a ceny za pronájem telekomunikačních okruhů jiným uživatelům tak, aby nedošlo k neodůvodněnému zvýhodňování některých uživatelů služby, včetně jeho organizačních složek.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů je povinen uvést informace o nabídce těchto okruhů ve všeobecných podmínkách pro poskytování této služby a zajistit zveřejnění nabídky v Telekomunikačním věstníku.

Každý držitel telekomunikační licence je povinen

Držitel telekomunikační licence, kterému byla podle § 30 odst. 3 uložena povinnost poskytovat univerzální službu, je povinen

Držitel telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby je povinen

Držitel telekomunikační licence, kterému byla podle § 30 odst. 3 uložena povinnost poskytovat univerzální službu, je dále povinen

V případě, že na daném území poskytuje univerzální službu více poskytovatelů, rozhodne Úřad, který z nich je povinen vydávat jednotný telefonní seznam a bezplatně připojit a provozovat koncové body určené pro příjem tísňových volání na příslušných pracovištích základních složek integrovaného záchranného systému.

Držitel telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby, který poskytuje univerzální službu, je povinen občanům uvedeným v § 29 odst. 2 písm. g) a h)

Seznam speciálně vybavených koncových telefonních zařízení, která budou pronajímána za cenu standardního koncového telefonního zařízení, stanoví prováděcí předpis.

Provozovatelé veřejných telefonních sítí nebo poskytovatelé telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů, kteří mají výrazný podíl na relevantním trhu, jsou povinni vyhovět požadavkům oprávněných poskytovatelů telekomunikačních služeb o přístup k jimi provozované síti (dále jen „přístup k síti“).

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb, kteří kontrolují přístup nejméně k jednomu koncovému bodu sítě identifikovanému jedním nebo více čísly v číslovacích plánech, a poskytovatelé veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů vedoucích do prostor užívaných uživatelem jsou povinni, požádá-li o to jiný provozovatel nebo poskytovatel vykonávající odpovídající telekomunikační činnost, umožnit tomuto žadateli přímé nebo nepřímé propojení jimi provozovaných telekomunikačních sítí (dále jen „propojení sítí“). Přístup k síti se uskuteční na náklady žadatele a za úplatu.

Přístup k síti se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a poskytovatelem veřejných telekomunikačních služeb, propojení sítí se zajišťuje na základě písemné smlouvy uzavřené mezi provozovateli veřejných telekomunikačních sítí navzájem.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí nebo poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb jsou povinni na základě smlouvy umožnit, aby každý, kdo splňuje podmínky stanovené zákonem, mohl připojit k jejich síti svoje koncová zařízení (dále jen „připojení k síti“). Smlouvu jsou povinni uzavřít v termínu podle všeobecných podmínek pro poskytování veřejné telekomunikační služby, nejdéle však do 60 dnů od obdržení žádosti o připojení koncového zařízení.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí nebo poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb uvedení v § 37 odst. 1 a 2 jsou povinni, pokud jsou požádáni jiným provozovatelem nebo poskytovatelem vykonávajícím odpovídající telekomunikační činnost

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb uvedení v § 37 odst. 2 jsou povinni si vzájemně předávat nezbytné informace pro propojení. Informace musí poskytnout tak, aby bylo zajištěno propojení na základě stejných podmínek a ve stejné kvalitě, jaké je poskytováno pro služby vlastní nebo svých organizačních složek. Poskytnuté informace musí zahrnovat i plánované změny podmínek propojení v následujících šesti měsících od předání informace o propojení. Poskytnuté informace nesmí být použity k jiným účelům, než ke kterým byly poskytnuty.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb uvedení v § 37 odst. 2 mohou odmítnout návrh na uzavření smlouvy o propojení sítí v případě, že požadované vzájemné propojení neodpovídá technickým parametrům nebo výkonnosti zařízení, která jsou k dispozici.

V případě, že provozovatelé nebo poskytovatelé uvedení v odstavci 3 odmítnou návrh na uzavření smlouvy o propojení sítí, jsou povinni nejpozději do 15 dnů od obdržení návrhu smlouvy o propojení písemně požádat Úřad o souhlas s odmítnutím návrhu smlouvy o propojení a uvést důvody odmítnutí návrhu smlouvy.

V případě neoprávněného odmítnutí návrhu smlouvy o propojení platí postup stanovený v odstavci 1.

Úřad vydá k návrhu smlouvy podle odstavce 4 stanovisko do 15 dnů ode dne obdržení tohoto návrhu smlouvy a zveřejní ho v Telekomunikačním věstníku.

Náležitosti, které musí návrh na uzavření smlouvy o propojení a o přístupu k síti obsahovat, stanoví prováděcí předpis.

Žadatelé o propojení jsou povinni nejpozději do 10 dnů oznámit Úřadu, že podali návrh na uzavření smlouvy o propojení, a sdělit mu termíny jednání o smlouvě.

Požádá-li o to některá ze smluvních stran, zúčastní se jednání o uzavření smlouvy o propojení nebo přístupu k síti Úřad. Nedohodnou-li se smluvní strany do 90 dnů ode dne zahájení jednání o uzavření smlouvy o propojení nebo přístupu k síti, jsou písemnými připomínkami Úřadu vázány.

Úřad může rozhodnout o provedení změny smlouvy z důvodů zajištění součinnosti, při poskytování služeb pro všechny koncové uživatele nebo z důvodů zajištění ochrany hospodářské soutěže.

Plnění smluv o propojení podléhá výkonu státní inspekce.

Provozovatelé stávajících veřejných telekomunikačních sítí jsou povinni oznámit Úřadu nejpozději do jednoho měsíce od vyhlášení technických specifikací rozhraní v Telekomunikačním věstníku podle odstavce 9 a zveřejnit v Telekomunikačním věstníku seznam všech rozhraní, jejichž prostřednictvím jsou služby poskytovány.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí jsou povinni v dostatečném předstihu před zahájením poskytování služby oznámit Úřadu a zveřejnit v Telekomunikačním věstníku seznam všech rozhraní, jejichž prostřednictvím budou služby poskytovány. V případě změny specifikace rozhraní jsou povinni zveřejnit platné údaje.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb uvedení v § 37 odst. 2, kteří mají výrazný podíl na trhu, jsou povinni oznamovat Úřadu a zveřejňovat v Telekomunikačním věstníku referenční nabídky propojení. Referenční nabídka musí obsahovat rozsah propojení, včetně cenových, provozních a technických podmínek propojení. Úřad může rozhodnout o změně v referenční nabídce vzájemného propojení.

V případě, že provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb uvedení v § 37 odst. 2, kteří mají výrazný podíl na trhu, změní svoji uveřejněnou nabídku propojení a Úřad rozhodne o její úpravě, je tato úprava účinná až od data uveřejnění změny.

Druhy rozhraní, jejichž prostřednictvím lze za účelem propojení nebo přístupu k síti poskytovat telekomunikační služby, stanoví prováděcí předpis. Technické specifikace jednotlivých druhů rozhraní zveřejní Úřad v Telekomunikačním věstníku.

Nedojde-li k uzavření smlouvy o propojení sítí nebo o přístupu k síti ve lhůtě stanovené v § 38 odst. 1 písm. a), je provozovatel veřejné telekomunikační sítě nebo žadatel o propojení nebo o přístup k síti povinen nejpozději do 10 dnů ode dne odmítnutí uzavření smlouvy písemně informovat Úřad o důvodech, které brání uzavření smlouvy.

Úřad rozhodne o propojení sítí nebo o přístupu k síti, nedojde-li ve stanovené lhůtě k uzavření smlouvy. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí Úřadu nahrazuje smlouvu o propojení sítí nebo o přístupu k síti.

Úřad je povinen řešit případy, kdy provozovatel veřejné pevné telefonní sítě anebo poskytovatel veřejné telefonní služby, který má výrazný podíl na trhu, přerušuje, ukončuje, výrazně mění nebo snižuje dostupnost služeb pro ostatní provozovatele telekomunikačních sítí anebo poskytovatele služeb.

Spory smluvních stran vzniklé po uzavření smlouvy rozhoduje Úřad do 6 měsíců od doručení podnětu jednou ze smluvních stran. Oznámení o rozhodnutí zveřejní Úřad v Telekomunikačním věstníku.

Úřad může ve veřejném zájmu rozhodnout, aby provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí nebo poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb uvedení v § 37 odst. 1 a 2 propojili sítě nebo umožnili přístup k síti v jím stanoveném termínu.

Úřad zveřejňuje v Telekomunikačním věstníku informace o uzavření smluv o propojení sítí nebo o přístupu k síti, včetně základních technických a ekonomických podmínek propojení sítí nebo o přístupu k síti. Úřad je povinen poskytnout k nahlédnutí obsah smluv, včetně cenových údajů, s výjimkou částí,které smluvní strany označí jako obchodní tajemství.¹²

V případě požadavků na zvláštní přístup k síti mimo koncové body sítě, ve kterých je zajištěn přístup k síti většině uživatelů, se postupuje obdobně podle § 37 až 40.

Technické a provozní podmínky přístupu k síti a propojení sítí a připojení neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím stanoví prováděcí předpis.

Úřad spravuje síťové plány veřejných pevných telekomunikačních sítí, kterými vymezuje základní vlastnosti těchto sítí nezbytné pro vzájemné propojování a připojování sítí a pro zajištění celistvosti všech sítí.

Síťové plány, popřípadě jejich změny vydává Úřad.

Provozovatel koncového zařízení je na základě smlouvy podle § 37 odst. 4 oprávněn k veřejné telekomunikační síti přímo nebo nepřímo připojovat a ve spojení s ní provozovat koncové zařízení,

Ustanovení předchozího odstavce se nevztahuje na koncová zařízení uvedená v § 5 odst. 1.

V případech, kdy schválené, popřípadě uznané koncové zařízení nebo vysílací rádiové zařízení způsobuje poškození veřejné telekomunikační sítě nebo rušení této sítě anebo narušuje její funkčnost, může Úřad provozovateli této sítě na základě jeho žádosti povolit, aby takové zařízení odpojil, popřípadě odmítl jeho připojení nebo je vyřadil z provozu.

Provozovatel veřejné telekomunikační sítě může v případě nebezpečí, a jestliže to ochrana této sítě vyžaduje, neprodleně odpojit koncové zařízení nebo vysílací rádiové zařízení. O tomto svém postupu je provozovatel povinen bezodkladně informovat Úřad.

Pokud v tělese pozemní komunikace, prostoru podzemní dráhy nebo na veřejném prostranství nelze zřídit další nadzemní nebo podzemní telekomunikační vedení nebo zařízení veřejné telekomunikační sítě, kabelovod nebo anténní stožár anebo pokud je to možné jen s nepřiměřeně vysokými náklady a nepřiměřeným přechodným anebo trvalým omezením obvyklého využívání této komunikace nebo prostranství, jsou provozovatelé existujících nadzemních nebo podzemních telekomunikačních vedení nebo zařízení veřejných telekomunikačních sítí, vlastníci kabelovodů nebo anténních stožárů povinni, pokud je to technicky možné, za cenu stanovenou podle zvláštního zákona⁸ umožnit na základě písemné smlouvy jejich spoluužívání jiným provozovatelům veřejných telekomunikačních sítí. Technickou možností se rozumí volná stavební kapacita, bez přiměřené kapacity pro rozvoj, existujících nadzemních nebo podzemních vedení nebo kabelovodů, popřípadě statická únosnost anténních stožárů.

Spory o spoluužívání rozhoduje příslušný stavební úřad. Účastníkem řízení o spoluužívání je Úřad.

Úřad je oprávněn vydat generální licenci

Generální licence je veřejně vyhlášené opatření Úřadu, které je závazné pro fyzické a právnické osoby vykonávající telekomunikační činnosti podle odstavce 1.

druh a charakteristiku vysílacích rádiových zařízení nebo telekomunikačních služeb nebo telekomunikačních sítí pro přenos rozhlasového a televizního vysílání po vedení,

podmínky provozování vysílacích rádiových zařízení nebo poskytování telekomunikačních služeb nebo zřizování a provozování telekomunikačních sítí pro přenos rozhlasového a televizního vysílání po vedení,

vyhrazené kmitočty pro provozování vysílacích rádiových zařízení pro telekomunikační službu, pokud jsou pro její poskytování nezbytné.

Návrh rozhodnutí o vydání generální licence Úřad zveřejní v Telekomunikačním věstníku. Ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění návrhu je k němu každý oprávněn uplatnit své připomínky.

Generální licenci Úřad zveřejní v Telekomunikačním věstníku, a to nejdříve 60 dnů ode dne zveřejnění jejího návrhu. Dnem zveřejnění nabývá generální licence účinnosti.

Generální licence musí obsahovat datum vydání a dobu platnosti. Den nabytí účinnosti musí generální licence obsahovat pouze v tom případě, je-li pro nabytí účinnosti generální licence stanovena doba odlišně od doby stanovené v odstavci 2.

Na vydání generální licence se nevztahují předpisy o správním řízení.¹³

Úřad rozhodne o změně nebo o zrušení generální licence, je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v mezinárodních organizacích, nebo došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých byla generální licence vydána.

Postup stanovený v § 48 pro zveřejnění návrhu generální licence a pro vydání generální licence se vztahuje rovněž na změnu nebo zrušení generální licence podle odstavce 1.

Fyzická nebo právnická osoba, která bude podle generální licence vykonávat telekomunikační činnosti uvedené v § 46 odst. 1 písm. b) až d), je povinna se písemně přihlásit k registraci u Úřadu.

Fyzická osoba v přihlášení k registraci uvede jméno a příjmení, státní občanství, trvalý pobyt a rodné číslo.

Právnická osoba v přihlášení se k registraci uvede obchodní jméno, včetně právní formy, sídla a identifikačního čísla.

Fyzická osoba a právnická osoba v přihlášení se k registraci kromě údajů podle odstavce 2, popřípadě odstavce 3 dále uvede

Fyzická nebo právnická osoba doloží přihlášení k registraci všeobecnými podmínkami pro poskytování telekomunikačních služeb, které hodlá poskytovat.

Úřad provede registraci, splňuje-li žadatel podmínky stanovené v § 50 a do 15 dnů ode dne doručení přihlášky k registraci vydá osvědčení o registraci. Osvědčení o registraci telekomunikační služby je podmínkou k vydání oprávnění k činnostem vydávanému jiným správním úřadem podle zvláštního právního předpisu.¹⁴

Držitel osvědčení o registraci zřízení a provozování telekomunikačního zařízení pro přenos rozhlasového a televizního vysílání po vedení může dnem vydání osvědčení zahájit provozování tohoto zařízení, pokud splňuje další náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.⁷

Úřad zveřejňuje v Telekomunikačním věstníku seznam osvědčení o registraci.

Úřad zruší registraci, jestliže držitel osvědčení

Držitel osvědčení o registraci je povinen vrátit osvědčení o registraci do 15 dnů od nabytí účinnosti rozhodnutí o zrušení registrace.

Osvědčení o registraci pozbývá platnosti uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, dnem zániku právnické osoby nebo smrtí fyzické osoby, které bylo uděleno, zrušením nebo dnem stanoveným v osvědčení o registraci.

Na vydání osvědčení o registraci a zrušení registrace se nevztahují předpisy o správním řízení.

Osoby, které vykonávají telekomunikační činnosti podle generální licence, jsou povinny postupovat podle zákona a podmínek stanovených generální licencí.

Osoby, které vykonávají telekomunikační činnosti podle generální licence uvedené v § 46 odst. 1 písm. b) až d), jsou dále povinny Úřadu

Není-li dosud vydána generální licence pro poskytování telekomunikační služby a fyzická nebo právnická osoba požádá o oprávnění tuto službu poskytovat a není pro ni vyžadováno udělení telekomunikační licence podle § 14, Úřad rozhodne o žádosti nejpozději do 40 dnů od jejího obdržení. V oprávnění Úřad stanoví podmínky pro poskytování požadované služby.

Oprávnění Úřadu k poskytování nové telekomunikační služby je jeho souhlasem k vydání oprávnění jiným správním úřadem podle zvláštního právního předpisu.¹⁴

Současně Úřad zahájí proces vydání generální licence pro poskytování nové telekomunikační služby podle § 46.

Úřad stanoví ceny za univerzální službu cenovým rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.⁸ Návrh cenových rozhodnutí projedná Úřad s Ministerstvem financí. Vydaná cenová rozhodnutí zveřejňuje Úřad v Cenovém věstníku a v Telekomunikačním věstníku.

Úřad stanoví ceny za služby zahrnuté do služby univerzální s výjimkou služeb spočívajících v poskytování slevy podle § 29 písm. g) a h) tak, aby ceny těchto služeb pokrývaly oprávněné náklady včetně přiměřeného zisku.

Ceny za propojení sjednávají smluvní strany tak, aby nediskriminovaly žádnou ze smluvních stran ani ostatní provozovatele propojených veřejných telekomunikačních sítí a aby umožňovaly ověření způsobu jejich výpočtu.

Nedohodnou-li se smluvní strany o ceně za propojení, použijí způsob výpočtu cen stanovený Úřadem. Úřad stanoví způsob výpočtu cen za propojení cenovým rozhodnutím. Ve stanovených případech musí cena za propojení vycházet z nákladů na propojení včetně přiměřeného zisku.

Způsob výpočtu cen za propojení Úřad zveřejní v Telekomunikačním věstníku.

Úřad použije způsob výpočtu cen stanovený cenovým rozhodnutím Úřadu vždy, obrátí-li se na něj některá ze smluvních stran s návrhem na řešení sporu.

Při uplatňování regulace cen za zpřístupnění se postupuje obdobně podle odstavců 2 až 4.

O sporech v oblasti cen za propojení rozhoduje Úřad podle zvláštního právního předpisu.⁸

Úřad stanoví opatřením metodiku oddělené evidence nákladů, tržeb a výnosů, včetně vloženého kapitálu pro tvorbu cen. Poskytovatel veřejných telekomunikačních služeb je povinen předložit Úřadu ke schválení metodiku oddělené evidence nákladů, tržeb a výnosů do tří měsíců od zahájení poskytování těchto služeb. Úřad metodiku schválí do tří měsíců od jejího obdržení.

Poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb jsou povinni vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů, včetně vloženého kapitálu, podle metodiky v souladu s odstavcem 1, a to i v případě, že se jedná o veřejné telekomunikační služby, jejichž ceny nejsou regulovány.

Držitel telekomunikační licence je povinen předkládat Úřadu roční zprávu o vývoji nákladů, tržeb a výnosů a ziskovosti, včetně vloženého kapitálu, v členění podle metodiky stanovené v odstavci 1.

V případě cen za propojení postupují provozovatelé vzájemně se propojujících veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb, kteří mají právo a povinnost propojení, obdobně podle odstavců 1 až 3.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb nesmějí podporovat ani znevýhodňovat veřejné telekomunikační služby přerozdělováním nákladů z ostatních nebo do ostatních činností, přerozdělováním výnosů z ostatních nebo do ostatních činností ani jakýmikoliv jinými finančními opatřeními. Ustanovení tohoto odstavce neplatí pro poskytování veřejné dálnopisné a veřejné telegrafní služby.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb, kteří podnikají i v jiných činnostech, než jsou telekomunikační činnosti, jsou povinni vést pro tyto jiné činnosti oddělené účtování a nemohou převádět finanční prostředky z telekomunikačních činností do jiných činností a naopak.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby je povinen vypracovat návrh smlouvy na poskytování veřejné telekomunikační služby a před zahájením poskytování této služby ho uveřejnit v každé své provozovně a v Telekomunikačním věstníku. Součástí návrhu smlouvy jsou Všeobecné podmínky veřejné telekomunikační služby (dále jen „všeobecné podmínky“).

Všeobecné podmínky musí obsahovat

Všeobecné podmínky pro poskytování veřejné telefonní služby musí, kromě náležitostí uvedených v odstavci 2, obsahovat

Všeobecné podmínky mohou obsahovat další podmínky, za nichž je telekomunikační služba poskytována. Těmito dalšími podmínkami nesmějí být vyloučeny podmínky podle odstavců 2 a 3.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby je povinen informovat účastníka služby nejméně tři měsíce předem o změně všeobecných podmínek.

Všeobecné podmínky pro poskytování univerzální služby a jejich změny musí být schváleny Úřadem. O návrhu všeobecných podmínek a návrhu jejich změn Úřad rozhodne do 30 dnů, nejpozději však do 60 dnů ode dne doručení návrhu.

Úřad je oprávněn rozhodnout o změně všeobecných podmínek pro poskytování telekomunikačních služeb, které nejsou součástí univerzální služby, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími předpisy k tomuto zákonu. Odvolání proti rozhodnutí o změně všeobecných podmínek nemá odkladný účinek.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby je povinen poskytnout tuto službu za cenu sjednanou podle zvláštního právního předpisu⁸ každému, kdo o ní požádá a souhlasí se všeobecnými podmínkami.

Poskytovatel veřejné telefonní služby je ve veřejném zájmu povinen svým uživatelům bezplatně umožnit

Účastník veřejné telekomunikační služby je povinen uhradit za poskytnutou veřejnou telekomunikační službu cenu ve výši ceny platné v době poskytnutí této služby, pokud zákon nestanoví jinak.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby je povinen předkládat účastníkovi, popřípadě uživateli přehledné a srozumitelné vyúčtování ceny za jemu poskytnutou službu a po dohodě s účastníkem i v jiné formě než tištěné. Na žádost účastníka je povinen mu vystavit na vlastní náklady vyúčtování za poskytnuté telekomunikační služby, nespecifikované podle jednotlivých položek.

Poskytovatel veřejné telefonní služby je povinen

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby je povinen v případě, že účastník nezaplatí včas vyúčtování ceny za poskytnutou službu nebo neplní další smluvní podmínky, zajistit, aby bylo účastníkovi prokazatelně dodáno upozornění s uvedením náhradního termínu plnění. Pokud účastník v uvedeném termínu nezjedná nápravu, poskytovatel služby má právo omezit poskytování dané služby zamezením aktivního přístupu ke službě. Při opakovaném neplnění smluvních podmínek má poskytovatel právo ukončit poskytování této služby.

Spočívá-li vada veřejné telekomunikační služby v nesprávně vyúčtované ceně za poskytnutou službu, má účastník právo reklamovat vyúčtování ceny za veřejnou telekomunikační službu do 2 měsíců od doručení vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Podání reklamace nemá odkladný účinek.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby je povinen vyřídit reklamaci vyúčtované ceny bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je poskytovatel povinen reklamaci vyřídit nejpozději do 60 dnů ode dne jejího doručení.

Pokud dojde k vyúčtování ceny za službu v neprospěch účastníka, je poskytovatel veřejné telekomunikační služby povinen vrátit mu rozdíl ceny způsobem a ve lhůtách stanovených všeobecnými podmínkami služby, nejpozději však do 30 dnů od vyřízení reklamace.

Pokud službu bylo možno využít jen částečně, anebo ji nebylo možno využít vůbec pro závadu technického nebo provozního charakteru na straně poskytovatele veřejné telekomunikační služby, je tento povinen zajistit odstranění závady a přiměřeně snížit cenu nebo po dohodě s účastníkem zajistit poskytnutí služby náhradním způsobem. Poskytovatel veřejné telekomunikační služby není povinen uhrazovat jejím uživatelům náhradu škody v důsledku neposkytnutí služby nebo vadného poskytnutí služby.

Nevyhoví-li poskytovatel veřejné telekomunikační služby podané reklamaci na vyúčtovanou cenu, je účastník oprávněn uplatnit u Úřadu námitky proti vyřízení bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyřízení reklamace.

Účastník veřejné telekomunikační služby je povinen zaplatit za podání námitky proti vyřízení reklamace vyúčtování ceny za poskytnutou veřejnou telekomunikační službu jednorázový poplatek.

Vláda nařízením stanoví výši poplatku.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby je povinen poskytovat tuto službu nepřetržitě, nestanoví-li zákon jinak.

Poskytovatel veřejné telefonní služby je povinen zajistit poskytování služby informace o telefonních číslech a operátorské služby všem uživatelům.

Poskytovatel veřejné telefonní služby je povinen na žádost jeho účastníka na jeho náklady mu zablokovat přístup ke službě, jejíž obsah může ohrozit mravní výchovu mládeže, je-li to technicky možné.

Poskytovatel veřejné telefonní služby je povinen na žádost jeho účastníka na jeho náklady zajistit službu identifikace zlomyslných nebo obtěžujících volání, a to zpětně u konkrétních volání, která účastník označí jako zlomyslná nebo obtěžující, nejpozději však do dvou měsíců ode dne uskutečnění takového volání.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby neodpovídá za obsah přenášených zpráv.

Poskytovatel univerzální služby je povinen zřídit systémy sledování, evidence a kontroly základních ukazatelů kvality poskytování služby. Úřad může rozšířit tuto povinnost i na ostatní poskytovatele veřejné telefonní služby po veřejné pevné telefonní síti nebo provozovatele veřejných pevných telefonních sítí. Údaje z těchto systémů je povinen poskytovatel služby předložit Úřadu na jeho vyžádání. Poskytovatel služby, popřípadě provozovatel veřejné pevné telefonní sítě je povinen předložit Úřadu na jeho vyžádání nezávislé audity plnění této povinnosti podle § 34 odst. 2 písm. c) s cílem zajistit přesnost a srovnatelnost zveřejněných dat.

Poskytovatelé veřejné telefonní služby jsou povinni zajistit poskytování doplňkových služeb, a to:

Úřad je oprávněn povolit výjimku z povinnosti uvedené v odstavci 3 a z rozsahu doplňkových služeb uvedených v odstavci 7, a to na základě zhodnocení technických možností a ekonomických schopností poskytovatele veřejné telefonní služby tyto služby poskytovat. Při stanovení lhůty trvání výjimky pro zavedení doplňkových služeb Úřad zohlední i celkový stav rozvoje sítě, požadavky trhu a pokrok v technické normalizaci.

Uživatel veřejné telefonní služby nesmí zneužívat zlomyslným způsobem čísla tísňového volání.

Právnické nebo fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnosti, jejich zaměstnanci a jiné osoby, které se podílejí na vykonávání telekomunikačních činností, nesmějí získávat pro jiné než pracovní účely, vyplývající z jejich telekomunikační činnosti, informace o skutečnostech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství ve větší míře, než je pro vykonávání telekomunikačních činností nezbytně nutné.

Každý, kdo se dozví informace o skutečnostech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství, je povinen zachovávat o nich mlčenlivost.

Předmětem telekomunikačního tajemství

Osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nesmějí předmět telekomunikačního tajemství sdělovat jiným osobám než odesílateli a adresátu přepravovaných zpráv, popřípadě jimi zmocněnému zástupci. Nesmějí ani umožnit jiným osobám, aby získávaly informace, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství.

Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí získávat, zpracovávat a předávat pro jiné než pracovní účely, vyplývající z jejich telekomunikační činnosti, osobní a zprostředkovací data uživatelů telekomunikačních služeb ani umožnit je získat jiným osobám. Těmito daty jsou jméno a příjmení, popřípadě obchodní jméno, datum narození, rodné číslo, popřípadě identifikační číslo organizace, akademický titul, adresa, popřípadě sídlo.

Ustanovení odstavce 5 se nevztahuje na data potřebná pro vydávání telefonních seznamů a předávání dat podle § 35.

Data podle odstavce 5, jakož i data, která jsou předmětem telekomunikačního tajemství, musí být po uplynutí dvou měsíců od ukončení telekomunikačního spojení vymazána nebo učiněna anonymními. To neplatí pro data, která mají být využita k vyúčtování za telekomunikační služby, k zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování mezi provozovateli veřejných telekomunikačních sítí a poskytovateli veřejných telekomunikačních služeb, pokud slouží k identifikaci zneužívání sítě a služeb sítě a pro data uchovávaná a poskytovaná na základě předchozího vyžádání orgánů oprávněných k tomuto zvláštními právními předpisy.¹⁶

Pro obchodní účely smí poskytovatel veřejné telekomunikační služby zpracovat data uvedená v odstavci 3 písm. c), pokud k tomu dal písemný souhlas účastník.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb si mohou vzájemně předávat data uvedená v odstavci 3 písm. c), je-li to nezbytné pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb.

Provozovatel veřejné telekomunikační sítě je povinen umožnit, aby

Právnické a fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnosti, jsou povinny znemožnit postup podle odstavce 1 písm. a) pro tísňová volání.

Osoby uvedené v odstavci 2 jsou oprávněny sdělovat pracovištím pro příjem tísňových volání informace o volající stanici, název a umístění volající stanice a její jméno, popřípadě další informace, je-li to nezbytné v zájmu ochrany života, zdraví a majetku.

Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 platí pouze v případě, kdy koncové zařízení účastníka je připojeno digitálně v telefonní ústředně. O této skutečnosti musí být uživatelé informováni.

Osoby uvedené v § 84 odst. 1 jsou povinny na vlastní náklady sdělit orgánům oprávněným k tomu zvláštními právními předpisy¹⁶ informace o skutečnostech, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat, zejména údaje o veškeré komunikaci, kteréhokoli uživatele v uplynulých nejméně dvou měsících v rozsahu volané a volající číslo, použitá služba, datum, čas, doba trvání komunikace a místo připojení. U poskytovaných datových celků (databází) jsou tyto osoby povinny provádět jejich aktualizaci podle požadavků orgánů oprávněných k tomu zvláštními právními předpisy,¹⁶ nejméně jednou za 6 měsíců.

Právnické a fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, jsou povinny na vlastní náklady zabezpečit v určených bodech orgánům oprávněným podle zvláštního právního předpisu¹⁶ připojení zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu. Technické podmínky pro připojení a provoz těchto zařízení stanoví prováděcí předpis.

Pokud právnické a fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnost, zavedou v telekomunikačním provozu kódování, kompresi, šifrování nebo jiný způsob utajení přenosu informací, jsou povinny zajistit, aby v místě rozhraní pro připojení zařízení uvedených v odstavci 2 byly požadované informace a data poskytovány srozumitelným způsobem.

Právnické a fyzické osoby, které vykonávají telekomunikační činnosti, jsou povinny, je-li to technicky možné a v případech stanovených zvláštním právním předpisem,¹⁷ poskytnout na vlastní náklady orgánům státní správy a samosprávy, ozbrojeným silám, ozbrojeným bezpečnostním sborům a záchranným sborům, popřípadě za cenu sjednanou podle zvláštního právního předpisu⁸ právnickým nebo fyzickým osobám určeným zvláštním právním předpisem¹⁷ přednostně telekomunikační služby.

Provozovatelé veřejných telekomunikačních zařízení a sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb jsou povinni zajistit na území, pro něž je vyhlášen krizový stav, přednostní provoz veřejných telefonních stanic, veřejných telefonních hovoren a veřejných telefonních automatů včetně tísňových volání a veřejné rozhlasové službě zajistit přednostní provoz šíření a přenos rozhlasových a televizních signálů provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání na základě zvláštního zákona.⁷

Provozovatelé strojů, přístrojů a zařízení (dále jen „zařízení“), jejichž provozováním vzniká vysokofrekvenční energie, jsou povinni zajistit, aby vysokofrekvenční energie těchto zařízení nezpůsobovala rušení provozu telekomunikačních zařízení a sítí, popřípadě poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování radiokomunikačních služeb.

Dojde-li k rušení provozu telekomunikačního zařízení nebo sítě, poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování radiokomunikačních služeb, je provozovatel rušicího zařízení povinen učinit vhodná ochranná opatření. Neprovede-li provozovatel rušicího zařízení ochranná opatření sám, provede je provozovatel rušeného telekomunikačního zařízení nebo sítě na náklady provozovatele rušicího zařízení.

Pokud rušení vzniklo nedodržením podmínek stanovených pro provoz zařízení, nese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení, jinak nese náklady provozovatel zařízení později uvedeného do provozu nebo změněného. Pokud rušené zařízení neodpovídá požadavkům na elektromagnetickou kompatibilitu,¹ ponese náklady na ochranná opatření provozovatel tohoto zařízení. Jinak nese tyto náklady provozovatel zařízení později zřízeného nebo změněného.

Spory o výši ekonomicky oprávněných nákladů na ochranná opatření k odstranění rušení rozhodne soud.

Úřad zjišťuje zdroje rušení provozu telekomunikačních zařízení a sítí, poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování radiokomunikačních služeb a vydává rozhodnutí k odstranění zdroje rušení. Úřad v rozhodnutí uvede důvody a lhůtu pro odstranění zdroje rušení. V odůvodněných případech Úřad vydá předběžné opatření k okamžitému odstavení zdroje rušení. Odvolání proti předběžnému opatření nemá odkladný účinek.

Úřad zjišťuje přednostně zdroje rušení provozu telekomunikačních zařízení Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, Ministerstva vnitra, Bezpečnostní informační služby, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, zdravotnické záchranné služby, služby pátrání celního úřadu a Vězeňské služby.

Za rušení provozu telekomunikačních zařízení a sítí, poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování radiokomunikačních služeb se považuje i rušení způsobené elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln stavbami. Na návrh Úřadu rozhoduje o způsobu odstranění tohoto rušení po dohodě s Úřadem příslušný stavební úřad podle zvláštního právního předpisu.¹⁸

Přijímat, využívat nebo přerušit telekomunikační službu či do ní jinak zasahovat je možné pouze se souhlasem jejího provozovatele, pokud tento zákon nestanoví jinak. Toto ustanovení se netýká přímo rozhlasového a televizního vysílání v pásmu rozhlasových služeb, není-li chráněno proti nežádoucímu příjmu systémem podmíněného přístupu.

Stavebníci (investoři) staveb, vodohospodářských děl nebo zařízení, jejichž provedení je spojeno se zemními pracemi, jsou povinni v rámci řízení podle stavebního řádu doložit žádost o vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení vyjádřením provozovatele veřejné telekomunikační sítě nebo neveřejné telekomunikační sítě používané pro účely Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany o existenci podzemních vedení telekomunikačních sítí ve staveništi. Stavební úřad příslušný k vydání územního rozhodnutí nebo stavebního povolení stanoví v rozhodnutí podmínky k ochraně vedení telekomunikační sítě.

Právnické nebo fyzické osoby, které budou provádět stavební práce podle předchozího odstavce, jsou povinny provést veškerá opatření, aby nedošlo k poškození vedení telekomunikační sítě. To se týká i provádění hluboké orby na zemědělských pozemcích.

Ustanovení odstavců 1, 2 a 8 se nevztahují na používání zabezpečovací techniky pověřenými orgány Vězeňské služby podle zvláštního právního předpisu^18a v objektech, ve kterých se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody, k zabránění nedovolené komunikace osob ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody.

Telekomunikační vedení veřejné telekomunikační sítě může ve veřejném zájmu křížit energetická, vodovodní, kanalizační a jiná vedení, zásobárny přírodních vod, území chráněná podle zvláštních právních předpisů, dráhy, pozemní komunikace, vodohospodářská a jiná díla a jejich ochranná pásma nebo se jich jinak dotknout a může být jimi kříženo nebo jinak dotčeno, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Toto ustanovení platí obdobně pro souběh telekomunikačního vedení s uvedenými vedeními, díly nebo územími a jejich ochrannými pásmy. Ustanovení zvláštního právního předpisu není tímto dotčeno.¹⁹

V obvodu železničních drah²⁰ a silničním pomocném pozemku²¹ může být telekomunikační vedení veřejné telekomunikační sítě umísťováno na základě smlouvy o zřízení věcného břemene k umístění tohoto vedení uzavřené mezi vlastníkem železniční dráhy, popřípadě vlastníkem pozemní komunikace a držitelem telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitelem osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení.

Držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení jsou ve veřejném zájmu oprávněni

Nadzemním telekomunikačním vedením se rozumí drátová nebo kabelová vedení a telekomunikační zařízení postavená nad zemí a vně budov. Opěrnými body nadzemních telekomunikačních vedení a zařízení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely nebo anténní systémy nadzemního telekomunikačního vedení a zařízení (stožár, střešník, zední konzola, nosič anténních systémů).

Stavba nadzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena konzolami umístěnými na nemovitostech či stožárech, jimiž jsou sloupy či jiné svislé konstrukce upevněné do země, na které se při výstavbě upevňují telekomunikační kabely či dráty a další výstroj.

Podzemním telekomunikačním vedením se rozumí kabelová vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu. Vytyčovacími body podzemních telekomunikačních vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

Stavba podzemního vedení telekomunikační sítě je tvořena kabelovou rýhou a bezpečnostní zónou. Kabelová rýha je upravený výkop pro uložení kabelů, jejich chrániček a dalších součástí podzemního vedení. Bezpečnostní zóna je prostor o šíři 0,5 m na každou stranu od vnější hrany rýhy.

Držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení jsou povinni oznámit vlastníkovi, popřípadě uživateli nemovitosti vstup na jeho nemovitost. Při tomto vstupu jsou povinni zdržet se všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžovali vlastníka, popřípadě uživatele nemovitosti nebo jinak ohrožovali výkon jejich práv. Po ukončení činností jsou držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení povinni uvést nemovitost bezodkladně na vlastní náklad do původního, popřípadě náležitého stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.

Dojde-li mezi vlastníkem nemovitosti a držitelem telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitelem osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení ke sporu o rozsahu oprávnění stanovených v § 90 odst. 1, rozhodne obecný stavební úřad.

Pro zajištění výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) uzavře držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení s vlastníkem dotčené nemovitosti před zahájením stavby písemnou dohodu o zřízení věcného břemene k dotčené nemovitosti za jednorázovou úhradu. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši jednorázové úhrady obecný stavební úřad na návrh držitele telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitele osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení.

V případě havárie telekomunikačních vedení, popřípadě zařízení veřejné telekomunikační sítě je vlastník nemovitosti, na níž je toto vedení umístěno, povinen umožnit držiteli telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a držiteli osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení vstup na nemovitost za účelem odstranění havárie bez předchozího projednání s ním. Držitel telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě a držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení je povinen neprodleně oznámit vlastníku dotčené nemovitosti provedení prací, jejich místo zabezpečit a zajistit následně uvedení dotčené nemovitosti do původního, popřípadě náležitého stavu.

Právní vztahy odpovědnosti za škodu způsobenou držitelem telekomunikační licence ke zřizování a provozování veřejné telekomunikační sítě nebo držitelem osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení v souvislosti s omezením vlastnického práva vlastníka nemovitosti, na níž je zřízeno a provozováno telekomunikační vedení veřejné telekomunikační sítě, se řídí občanským zákoníkem.

Vlastník domu, bytu nebo nebytových prostor je povinen umožnit uživatelům tohoto domu, bytu nebo nebytových prostor příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů ze zákona za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality. Dále je povinen umožnit zřízení vnitřního telekomunikačního rozvodu, včetně koncového bodu. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytových prostor a uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytových prostor ke sporu o rozsahu této povinnosti, rozhodne obecný stavební úřad.

Stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné telekomunikační sítě, nese náklady na nezbytné úpravy dotčeného úseku telekomunikačního vedení, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Náklady související s modernizací či zvýšením přenosové kapacity nadzemního nebo podzemního vedení telekomunikační sítě nese vlastník tohoto vedení.

K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma.

Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby.

Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení.

V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno

Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu.²³ Účastníkem územního řízení o ochranném pásmu je Úřad.

Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu²³ a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení.