Ústavní zákon, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky

300/2000 Sb.: od 1. 12. 2000

Budoucí znění

Neúčinné znění

300/2000 Sb. znění účinné od 1. 12. 2000

300

ÚSTAVNÍ ZÁKON

ze dne 9. srpna 2000,

kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.,

a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky

Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Změna Ústavy České republiky (čl. 1)

Čl. I

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., se mění takto:

V čl. 39 odst. 3 se slova „s pobytem cizích vojsk na území České republiky“ nahrazují slovy „s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, jakož i k přijetí usnesení o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,“.

Čl. 43 zní:

„Čl. 43

(1) Parlament rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena, nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

(2) Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

(3) Parlament vyslovuje souhlas

a)	s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky,
b)	s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky,

nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

(4) Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o

a)	plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
b)	účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
c)	účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích.

(5) Vláda dále rozhoduje

a)	o průjezdu ozbrojených sil jiných států přes území České republiky nebo o jejich přeletu nad územím České republiky,
b)	o účasti ozbrojených sil České republiky na vojenských cvičeních mimo území České republiky a o účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky.

(6) O rozhodnutích podle odstavců 4 a 5 informuje vláda neprodleně obě komory Parlamentu. Parlament může rozhodnutí vlády zrušit; ke zrušení rozhodnutí vlády postačuje nesouhlasné usnesení jedné z komor přijaté nadpoloviční většinou všech členů komory.“.

ČÁST DRUHÁ

Změna ústavního zákona o bezpečnosti

České republiky (čl. 2)

Čl. II

Čl. 11 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, zní:

„Čl. 11

V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu

a)	rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem,
b)	vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.“.

ČÁST TŘETÍ

ÚČINNOST (čl. 3)

Čl. III

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

Včetně podřízených sekcí