Přírodním léčivým zdrojem je přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle tohoto zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 °C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l.

Zdrojem přírodní minerální vody je přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod,¹ a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona.

Přírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče, (dále jen „lázeňská péče“)² stanovený za přírodní léčebné lázně podle tohoto zákona.

Lázeňským místem se rozumí území nebo část území obce³ nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle tohoto zákona.

Způsob a rozsah hodnocení přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody, způsob získávání minerální vody, plynu a peloidu z těchto zdrojů (dále jen „výtěžek“), úpravu, přepravu a skladování výtěžku z těchto zdrojů a označování výrobku z přírodního léčivého zdroje stanoví vyhláška Ministerstva zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“). Při výrobě balených přírodních minerálních vod a nakládání s výrobkem ze zdroje přírodní minerální vody se postupuje podle zvláštních právních předpisů,⁴ pokud tento zákon nestanoví jinak. Ukazatele přírodního ozáření z vody stanoví zvláštní právní předpis.⁵

K účelům lázeňské péče lze využívat pouze ty zdroje minerální vody, plynu nebo peloidu, o nichž je vydáno osvědčení, že jsou přírodním léčivým zdrojem podle tohoto zákona.

K výrobě balených přírodních minerálních vod lze využívat pouze ty zdroje, o nichž je vydáno osvědčení podle tohoto zákona.

Přírodní léčivý zdroj podle § 2 odst. 1 a zdroj přírodní minerální vody podle § 2 odst. 2 (dále jen „zdroj“) nejsou součástí ani příslušenstvím pozemků a nejsou předmětem vlastnictví.

Výtěžek ze zdroje se stane předmětem vlastnictví, jakmile jej osoba, která má podle tohoto zákona povolení k využívání zdroje, odejme ze zdroje.

Osvědčení o tom, že zdroj minerální vody, plynu nebo peloidu (dále jen „předpokládaný zdroj“) je přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodní minerální vody (dále jen „osvědčení“) vydá rozhodnutím ministerstvo, pokud ověří splnění požadavků na vlastnosti zdroje stanovených tímto zákonem a vyhláškou ministerstva vydanou podle § 3 odst. 1 tohoto zákona, a to z vlastního podnětu, na návrh vlastníka pozemku, na němž nebo pod nímž se předpokládaný zdroj nachází, nebo na návrh obce, na jejímž území se předpokládaný zdroj nachází, anebo na návrh právnické nebo fyzické osoby, která hodlá předpokládaný zdroj využívat.

Při ověřování předpokládaného zdroje ministerstvo posuzuje jeho složení, vlastnosti, vhodnost a možnost jeho využití, jakož i podmínky k zabezpečení jeho ochrany. Pokud při ověřování zjistí, že předpokládaný zdroj nesplňuje všechny požadavky a vlastnosti týkající se vhodnosti jeho využití k léčebným účelům nebo u minerální vody vhodnosti jejího použití ke spotřebě jako potravinu,¹ rozhodnutím návrh na vydání osvědčení zamítne.

Rozhodnutí, kterým bylo vydáno osvědčení, ministerstvo oznámí

Rozhodnutí, kterým byl zamítnut návrh na vydání osvědčení, ministerstvo oznámí jen účastníkům řízení.

Účastníkem řízení o vydání osvědčení je navrhovatel a dále osoby, které mají vlastnické právo k nemovitostem, na kterých nebo pod nimiž se předpokládaný zdroj nachází a které mají být využíváním předpokládaného zdroje přímo dotčeny, jakož i osoby, které k takovýmto nemovitostem vykonávají správu podle zvláštních právních předpisů.

Pokud zdroj již nesplňuje požadavky na něj kladené nebo nemá vlastnosti, pro které byl ministerstvem osvědčen, ministerstvo rozhodnutím osvědčení zruší a toto rozhodnutí oznámí všem, kterým bylo rozhodnutí o vydání osvědčení oznámeno, popřípadě jejich právním nástupcům.

Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavců 1, 2 a 6 nemá odkladný účinek.

Informaci o tom, že ministerstvo vydalo rozhodnutí o vydání osvědčení a rozhodnutí o zrušení osvědčení ministerstvo vyhlašuje formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. V tomto sdělení rovněž uvede, kde je možno do rozhodnutí nahlédnout.

V návrhu na vydání osvědčení se uvedou

K návrhu na vydání osvědčení se připojí

Pokud návrh na vydání osvědčení neobsahuje náležitosti uvedené v odstavcích 1 a 2, vyzve ministerstvo navrhovatele k doplnění návrhu o chybějící náležitosti v jím stanovené přiměřené lhůtě. Pokud navrhovatel návrh v této lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení zastaví.

popis umístění zdroje,

údaje o složení a vlastnostech zdroje,

způsob využití zdroje.

Právnická nebo fyzická osoba, která při své vyhledávací, průzkumné, stavební a jiné činnosti zjistí výskyt podzemní vody se známkami zvýšené teploty, mineralizace nebo obsahu oxidu uhličitého, plynu nebo peloidu, je povinna tuto skutečnost oznámit ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění.

Oznamovací povinnost stanovená zvláštním právním předpisem⁸ není odstavcem 1 dotčena.

Využívat zdroje lze jen na podkladě povolení vydaného ministerstvem. Při vydávání povolení k využití zdroje ministerstvo dbá, aby využívání zdroje bylo šetrné a výtěžek ze zdroje byl využíván především k léčebným a dietetickým účelům.

Peloidy získané z přírodního léčivého zdroje se prvotně využijí pro balneologické účely. Způsob nakládání s použitým peloidem stanoví ministerstvo v povolení vydaném podle odstavce 1.

Žádost o vydání povolení k využívání zdroje může podat jen právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo k jiným činnostem, při nichž má být zdroj využíván (dále jen „žadatel“); v žádosti žadatel uvede

K žádosti žadatel připojí

Žadatel při podání žádosti podle odstavců 1 a 2 musí dále prokázat, že je vlastníkem nemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází a která má být jeho využíváním přímo dotčena, nebo že má k této nemovitosti jiné právo, které jej opravňuje nemovitost k využívání zdroje používat (např. nájemní smlouva, smlouva o věcném břemenu nebo jiná smlouva uzavřená mezi žadatelem a vlastníkem nemovitosti).

Pokud žádost nebude obsahovat náležitosti uvedené v odstavcích 1 až 3, vyzve ministerstvo žadatele k doplnění žádosti v přiměřené lhůtě. Jestliže žadatel svoji žádost ve stanovené lhůtě nedoplní, ministerstvo zahájené řízení o vydání povolení k využívání zdroje zastaví.

Ministerstvo vydá povolení k využívání jen takového zdroje, o němž je vydáno osvědčení podle § 5, a jen tehdy, kdy žadatel předložil úplnou žádost o vydání povolení k využívání zdroje podle § 10. Při posuzování žádosti o vydání povolení k využívání zdroje ministerstvo hodnotí zejména, zda v této žádosti navržené využití zdroje odpovídá charakteru a kapacitě zdroje a zda žadatel je schopen zajistit dlouhodobé využívání zdroje v požadované kvalitě a má praktické zkušenosti s využíváním zdrojů.

Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání zdroje, jestliže

Ministerstvo při posuzování žádosti vydá povolení přednostně žadateli, který je vlastníkem nemovitosti, na které nebo pod níž se zdroj nachází, a současně uhradil náklady za průzkum zdroje.

V povolení k využívání zdroje ministerstvo uvede

U historicky volně přístupných zdrojů a u nově získaných zdrojů z již využívané zřídelní struktury může ministerstvo v povolení stanovit uživateli povinnost umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu v rozsahu nepřesahujícím 10 % vydatnosti zdroje, nejvýše však 6 l/min.

Povolení k využívání zdrojů a zamítnutí žádosti o povolení k využívání zdrojů jsou správními rozhodnutími vydanými podle správního řádu.

Vyžaduje-li využívání zdroje, pro které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, provedení záměru podle stavebního zákona, lze povolení záměru vydat pouze po předchozím vyjádření ministerstva. Ve vyjádření podle věty první ministerstvo posoudí vhodnost a soulad záměru s povolením využívání zdroje. Je-li potřeba zabezpečit využívání zdroje povoleným způsobem, stanoví ministerstvo ve vyjádření podmínky k umístění, provedení nebo užívání záměru.

Osoba, které bylo vydáno povolení k využívání zdroje, (dále jen „uživatel“) předloží ministerstvu nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci povolení k využití zdroje dokumentaci pro povolení záměru podle stavebního zákona pro využití zdroje určenou pro řízení o povolení záměru podle stavebního zákona. Neodpovídá-li dokumentace pro povolení záměru povolenému způsobu využívání zdroje, vrátí ministerstvo dokumentaci pro povolení záměru uživateli a určí způsob, rozsah a lhůtu pro její doplnění nebo změnu.

Ministerstvo vydá vyjádření do 60 dnů ode dne obdržení dokumentace pro povolení záměru. Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou byla dokumentace pro povolení záměru vrácena uživateli k doplnění nebo úpravě. Vyžaduje-li záměr posouzení vlivů na životní prostředí, doba nezbytná pro toto posouzení se do lhůty stanovené ve větě první nezapočítává.

Uživatel zdroje je povinen oznámit ministerstvu všechny změny týkající se údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje a dokladů k žádosti připojených, a to nejméně 30 dnů před jejich zamýšleným uskutečněním, a pokud změny nebyly předem známy, do 15 dnů od jejich vzniku.

Ministerstvo rozhodne na základě oznámení podle odstavce 1, a to podle závažnosti změn, o změně povolení k využívání zdroje nebo o pozastavení využívání zdroje anebo povolení zruší. Při pozastavení využívání zdroje ministerstvo zároveň určí lhůtu, v níž je uživatel povinen odstranit nedostatky, které vedly k pozastavení využívání zdroje.

Ministerstvo může rozhodnutím zrušit pravomocné povolení k využívání zdroje, jestliže uživatel

Ministerstvo rozhodnutím zruší povolení k využívání zdroje, jestliže

Rozklad proti rozhodnutím ministerstva vydaným podle odstavců 2 až 4 nemá odkladný účinek.

Povolení k využívání zdroje zaniká

Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání zdroje i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení k využívání zdroje vydáno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby ministerstvo požádat o prodloužení doby využívání zdroje. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.

V případě zániku povolení k využívání zdroje podle odstavce 1 písm. b) a c) může právnická osoba nebo fyzická osoba, která pokračuje v předmětu podnikání¹³ nebo v činnosti, při níž je zdroj využíván, využívat zdroj po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání zdroje pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat zdroj ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o vydání povolení k využívání zdroje ve lhůtě do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 10 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání zdroje tato osoba dodržuje podmínky stanovené v povolení k využívání tohoto zdroje, i když zaniklo.

Uživatel zdroje je povinen

Uživatel zdroje je povinen zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou zdroje fyzickou osobou, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona, nejpozději do 1 roku od nabytí účinnosti vyhlášky vydané podle § 46 odst. 1 písm. i).

Uživatel zdroje může provádět zásahy a úpravy na jímacím zařízení zdroje pouze se souhlasem ministerstva.

Na základě rozhodnutí ministerstva uživatel zdroje na vlastní náklady zakonzervuje nebo odstraní jímací zařízení, kterým se zdroj využívá, pokud

Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

Ministerstvo zajistí zakonzervování nebo odstranění jímacího zařízení zdroje, pokud

Pokud je vydatnost přírodního léčivého zdroje větší než objem uvedený v povolení vydaném uživateli tohoto zdroje nebo pokud uživatel tohoto zdroje nevyužívá dlouhodobě objem uvedený v povolení k jeho využívání (§ 14 odst. 2), může ministerstvo povolit využívání zbývající kapacity zdroje dalšímu uživateli. Ustanovení § 10 až 16 se použijí přiměřeně. Účastníky řízení o povolení k využívání přírodního léčivého zdroje dalším uživatelem jsou dosavadní uživatel tohoto zdroje a další žadatel o povolení k jeho využívání.

Uživatel, který obdržel povolení ministerstva k využívání přírodního léčivého zdroje jako první, je současně správcem tohoto zdroje. Správce přírodního léčivého zdroje plní povinnosti vyplývající z § 10 až 17 v rozsahu určeném ministerstvem. Ministerstvo může určit správcem přírodního léčivého zdroje jiného uživatele, pokud jeho původní správce o to požádá nebo neplní náležitě povinnosti uživatele nebo správce přírodního léčivého zdroje.

V lázeňském místě s větším počtem poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči využívajících přírodní léčivý zdroj v tomto místě může ministerstvo určit správcem tohoto zdroje osobu, která není uživatelem tohoto zdroje.

Odborný dohled nad využíváním a ochranou zdrojů může vykonávat jen fyzická osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle tohoto zákona, (dále jen „balneotechnik“).

Odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje se osvědčením. Odbornou způsobilost ověřuje a osvědčení o odborné způsobilosti vydává ministerstvo na dobu 5 let.

Předpokladem získání odborné způsobilosti je

Fyzická osoba žádost o provedení zkoušky o odborné způsobilosti předkládá ministerstvu. Zkoušku lze opakovat nejdříve po uplynutí 3 měsíců ode dne neúspěšně vykonané zkoušky. Vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob a organizaci zkoušky o odborné způsobilosti stanoví vyhláška ministerstva.

Ministerstvo může balneotechnikovi platnost osvědčení o odborné způsobilosti vydaného podle odstavce 2

Pokud balneotechnik zajišťuje odborný dohled podle odstavce 1 při jímání minerálních vod ze zdroje v důlním díle, prokazuje odbornou způsobilost též podle zvláštního právního předpisu.¹⁶

Rozklad podaný proti rozhodnutí ministerstva podle odstavce 5 písm. b) nemá odkladný účinek.

Za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody v množství stanoveném v povolení k využívání zdroje podle § 12 odst. 4 písm. d) platí uživatel zdroje poplatek počínaje měsícem, který následuje po dni, v němž bylo započato s využíváním zdroje.

Jednotkovou výši poplatku podle odstavce 1 stanoví vláda nařízením.

Poplatek se platí měsíčně, vždy do 25. dne každého kalendářního měsíce, ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku stanoveného vynásobením jednotkové výše poplatku povoleným množstvím odebrané minerální vody za kalendářní rok v m³.

Vybírání a vymáhání poplatku vykonává příslušný správce daně podle sídla uživatele zdroje přírodní minerální vody. Poplatek je příjmem státního rozpočtu.

Výtěžek v množství stanoveném v povolení podle § 12 odst. 5 nepodléhá poplatku.

K ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje, stanoví ochranná pásma ministerstvo vyhláškou.

Návrh ochranného pásma musí vycházet z analýzy rizik ohrožení vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdroje. Ochranná pásma se stanoví tak, aby bylo dosaženo sledovaného účelu a oprávněné zájmy právnických a fyzických osob byly na dotčeném území omezeny pouze v míře nezbytně nutné. Ochranná pásma se stanoví zpravidla ve dvou stupních.

Ochranná pásma jednotlivých zdrojů se stanoví na základě odborných posudků zpracovaných osobou s odbornou způsobilostí.⁹ Vyhláškou ministerstva lze rovněž ochranná pásma měnit nebo rušit, pokud se důvody pro jejich stanovení podle tohoto zákona změnily nebo zanikly.

Návrh na stanovení ochranných pásem ministerstvo projedná s dotčenými správními úřady podle zvláštních právních předpisů¹⁷ a s obcemi, na jejichž území mají být ochranná pásma stanovena. Dotčené správní úřady a obce jsou povinny zaslat ministerstvu své stanovisko do 60 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě stanovisko dotčené správní úřady a obce ministerstvu nezašlou, má se za to, že k návrhu ochranných pásem nemají připomínky.

Náklady spojené se stanovením ochranných pásem hradí uživatel zdroje, nemá-li zdroj uživatele, hradí tyto náklady ministerstvo. Náklady na změnu již existujících ochranných pásem hradí ten, na jehož návrh má dojít k úpravě ochranného pásma.

Ochranné pásmo I. stupně se stanoví pro území zahrnující zpravidla okolí výstupu zdroje.

U přírodního léčivého zdroje minerální vody a plynu a u zdroje přírodní minerální vody se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje, není-li na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit jinak. V takovém případě se v ochranném pásmu I. stupně k zabezpečení bezprostřední ochrany jímání zdroje vymezí zpravidla v rozsahu 10 x 10 m okolo zdroje pásmo fyzické ochrany zdroje, v němž se mohou provádět jen činnosti spojené s ochranou a využitím zdroje. U přírodního léčivého zdroje peloidu se ochranné pásmo stanoví zpravidla pro území vymezené hranicemi ložiska peloidu.

Z území ochranného pásma se odstraní všechny zdroje možného znečištění zdroje a provedou se další potřebné úpravy území. Zahrnuje-li ochranné pásmo historicky urbanizované území, zdroje možného znečištění se v něm odstraní v rozumně možné míře s ohledem na tyto skutečnosti.

V ochranném pásmu stanoveném pro území vymezené kruhem o poloměru do 50 m od zdroje, v pásmu fyzické ochrany zdroje a v ochranném pásmu přírodního léčivého zdroje peloidu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání zdroje.

V ochranném pásmu stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.

Opatření podle odstavce 3 zajistí na své náklady uživatel zdroje. Vlastník nemovitosti je povinen provedení těchto opatření umožnit. Nemá-li zdroj uživatele, opatření podle odstavce 3 zajistí a náklady hradí ministerstvo.

Katastrální úřad eviduje ochranné pásmo I. stupně v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů¹⁸ předložených ministerstvem.

Ochranné pásmo II. stupně se stanoví k ochraně zřídelní struktury zdroje, popřípadě infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo jeho části nebo infiltračního území zdroje nebo jeho části. Ochranné pásmo přírodního léčivého zdroje peloidu se stanoví zejména k ochraně hydraulických poměrů zdroje.

V rámci ochranného pásma II. stupně lze vymezit dílčí pásma s rozdílným stupněm ochrany.

V ochranném pásmu II. stupně je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo.

Ochranné pásmo II. stupně se vymezí v základní mapě v měřítku 1: 10 000 a zakreslí se též do základní mapy v měřítku 1: 50 000.

Při stanovení hranic ochranného pásma se přihlíží k hranicím jednotlivých parcel podle katastru nemovitostí, případně k přirozeným a umělým hranicím v terénu.

Hranice ochranného pásma I. stupně se na přístupových komunikacích vedoucích ke zdroji nebo na jiných vhodných místech označí tabulkami se státním znakem a s nápisem „Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů“ nebo „Ochranné pásmo I. stupně zdroje přírodní minerální vody“, je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis „nepovolaným vstup zakázán“. Pásmo fyzické ochrany zdroje se označí tabulkami s nápisem „Pásmo fyzické ochrany přírodního léčivého zdroje“ nebo „Pásmo fyzické ochrany zdroje přírodní minerální vody“, je-li ministerstvem stanoven zákaz vstupu, pak tabulka bude obsahovat též nápis „nepovolaným vstup zakázán“. Vyhláška ministerstva o stanovení ochranného pásma může stanovit, že ochranné pásmo I. stupně a pásmo fyzické ochrany zdroje se oplotí.

Hranice ochranného pásma II. stupně se označí jen v nezbytně nutných případech, například v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikací, stanoví-li tak vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranná pásma.

Označení hranic ochranných pásem v terénu, případně oplocení provede na své náklady uživatel zdroje. Pokud není uživatel zdroje určen, hradí náklady na označení hranic ochranných pásem ministerstvo. Hranice ochranných pásem se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

Za přírodní léčebné lázně lze stanovit soubor zdravotnických a jiných zařízení, která mají sloužit k poskytování lázeňské péče na území se stavem životního prostředí odpovídajícím požadavkům lázeňské péče, pokud se na tomto území nebo v jeho blízkosti nachází přírodní léčivý zdroj nebo toto území má klimatické podmínky příznivé k léčení. Požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní stanoví vyhláška ministerstva.

Za území s klimatickými podmínkami podle odstavce 1 se nepovažují podzemní prostory.

Přírodní léčebné lázně stanoví ministerstvo vyhláškou z vlastního podnětu, na návrh obce, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny, nebo na návrh fyzické nebo právnické osoby, která hodlá využívat místní přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky příznivé k léčení k poskytování lázeňské péče.

Stanovení přírodních léčebných lázní ministerstvo zruší vyhláškou, pokud důvody pro jejich stanovení zanikly.

Návrh na stanovení přírodních léčebných lázní obsahuje

Ministerstvo projedná návrh na stanovení přírodních léčebných lázní se správními úřady dotčenými podle zvláštních právních předpisů a s obcí, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny. Správní úřady a obec jsou povinny sdělit své stanovisko do 60 dnů ode dne obdržení výzvy ke sdělení stanoviska. Pokud v této lhůtě svá stanoviska ministerstvu nesdělí, má se za to, že k návrhu nemají připomínky.

Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa.

Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místo a statut lázeňského místa vláda nařízením zruší, pokud důvody pro stanovení lázeňského místa podle tohoto zákona zanikly.

Lázeňský statut zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví

Obce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi.³

Vnitřní území lázeňského místa zahrnuje ucelenou část území, v níž jsou soustředěna zařízení sloužící bezprostředně lázeňskému provozu.

Hranice vnitřního území lázeňského místa se označí zejména na přístupových komunikacích. Hranice lázeňského místa se označí jen v nezbytně nutných případech.

Označení hranic podle odstavce 2 provede na své náklady obec.

Katastrální úřad eviduje vnitřní území lázeňského místa v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů předložených ministerstvem. Hranice vnitřního území lázeňského místa a hranice lázeňského místa se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

Lázeňské místo se označí názvem obce, na jejímž území byly přírodní léčebné lázně stanoveny jako první. Pokud byly přírodní léčebné lázně stanoveny na území více obcí současně, označí se lázeňské místo názvem obce, na jejímž území se nachází převažující část přírodních léčebných lázní.

V názvu obce lze označení „lázně“ užít, jen pokud bylo na jejím území nebo jeho části stanoveno lázeňské místo. Pokud bylo lázeňské místo stanoveno na území více obcí, lze označení „lázně“ užít v názvu obce, jejíž název je užit v označení lázeňského místa. Při doplnění názvu obce o označení „lázně“ nebo vypuštění tohoto označení, pokud byly přírodní léčebné lázně zrušeny, se postupuje podle zvláštního právního předpisu.¹⁹

umožnit osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a objektů, které nejsou nemovitostmi, za účelem získání údajů podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,²⁰

strpět na svých nemovitostech umisťování značek vyznačujících hranice ochranných pásem, lázeňského místa a vnitřního území lázeňského místa. Při umisťování značek musí být co nejvíce šetřeny nemovitosti a práva jejich vlastníků.

Vlastnická práva k nemovitostem lze omezit nebo nemovitosti lze vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu. Veřejným zájmem se pro tyto účely rozumí zájem na vyhledávání a využití zdroje k léčebným účelům a zájem na ochraně zdrojů v zájmu zachování jejich kvalitativních a kvantitativních vlastností a zdravotní nezávadnosti.

Pokud vlastník nemovitosti brání

Řízení o vyvlastnění provádí na základě žádosti ministerstva a náhradu za vyvlastnění ve svém rozhodnutí stanoví příslušný vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu.⁶

Vlastníkům nemovitostí a osobám, kterým vznikne újma v důsledku omezení dosavadního užívání nemovitosti nebo ukončení dosavadní činnosti v souvislosti s opatřeními podle tohoto zákona, náleží finanční náhrada této újmy, kterou je povinen uhradit uživatel zdroje. Pokud není určen uživatel zdroje, poskytne finanční náhradu ministerstvo.

Nedojde-li k dohodě o náhradě újmy, rozhodne o její náhradě soud.

Ministerstvo je ústředním úřadem státní správy pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a pro výkon dozoru.

Ministerstvo

Vodoprávní úřad vykonává dozor²¹ nad dodržováním opatření podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, a to v souvislosti se zdroji přírodní minerální vody, jejichž výtěžkem je minerální voda s obsahem rozpuštěných pevných látek nižším než 1 g/l nebo rozpuštěného oxidu uhličitého nižším než 1 g/l (dále jen „neuhličitá voda“) a jejichž ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona.

Stavební úřad vykonává dozor nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, pokud se týkají záměrů podle § 37 odst. 3.

Ministerstvo pro potřeby vývozu přírodní minerální vody ze zdrojů osvědčených podle tohoto zákona vydá na základě žádosti vývozce certifikát, jímž pro potřeby vývozu do členských států Evropské unie potvrdí, že tento výtěžek splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na přírodní minerální vodu, popřípadě při vývozu do ostatních zemí, že výtěžek je přírodní minerální vodou.

Ministerstvo může vydat pro potřeby dovozu přírodní minerální vody na základě žádosti dovozce přírodní minerální vody certifikát o tom, že výtěžek získaný ze zdroje v zemi, která není členským státem Evropské unie, je přírodní minerální vodou, a to za předpokladu, že příslušný orgán této země uznal (osvědčil) tento výtěžek za přírodní minerální vodu a že z tohoto uznání (osvědčení) je patrné, že voda splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na výtěžky ze zdroje přírodní minerální vody.

Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 1 nebo 2 nebo žádost zamítne do 90 dnů ode dne jejího obdržení. Jestliže žádost neobsahuje dostatečné informace a doklady potřebné k vydání tohoto certifikátu, vrátí ji ministerstvo k doplnění. Doba, po kterou vývozce nebo dovozce žádost doplňuje, se nezapočítává do lhůty pro vydání certifikátu. Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 2 na dobu nejdéle 5 let. Náležitosti žádostí o certifikáty může ministerstvo stanovit vyhláškou.

Certifikát vydaný podle odstavce 1 nebo 2 se netýká náležitostí přírodní minerální vody jako potraviny vymezené zvláštními právními předpisy.⁴ Odstavci 1 a 2 není dotčena působnost jiných orgánů České republiky

Odstavec 1 v části týkající se vývozu do členských států Evropské unie pozbývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.

V ochranných pásmech a na území lázeňského místa je ministerstvo pro pořizování územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem.

V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle jiných právních předpisů²³ bez závazného stanoviska ministerstva

V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle stavebního zákona vydat bez vyjádření ministerstva povolení záměru, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav, jde-li o záměry

V ochranných pásmech nelze bez rozhodnutí ministerstva nebo závazného stanoviska v případech, kdy stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu nebo vyjádření ministerstva v případech, kdy je vyjádření ministerstva podkladem podle jiného právního předpisu, provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.

Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je pouze neuhličitá voda, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 až 4.

Závazné stanovisko ministerstva podle odstavce 2 písm. b), c), e) a f) a vyjádření ministerstva podle odstavců 3 a 4 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

Zaměstnanci ministerstva pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, v ochranných pásmech a na území lázeňských míst stanovených podle tohoto zákona a zaměstnanci vodoprávního úřadu pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, jejichž výtěžkem je neuhličitá voda, a v ochranných pásmech těchto zdrojů, která se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona, jsou oprávněni

Oprávnění podle odstavce 1 písm. a) mají též zaměstnanci zdravotního ústavu určeného podle § 40 odst. 3 při výkonu činností Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle § 40 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a), c) a e) a osoby pověřené ministerstvem vyhledáváním a průzkumem přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů.

Zaměstnanci ministerstva a osoby uvedené v odstavci 2 se při výkonu svých oprávnění prokazují pověřením vydaným ministerstvem, zaměstnanci vodoprávního úřadu oprávněním vydaným tímto úřadem.

Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 musí být co nejvíce šetřeny pozemky, stavby, objekty a zařízení a práva jejich vlastníků, nájemců, popřípadě správců.

Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zabezpečuje

Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů dále

Činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle tohoto zákona vykonává zdravotní ústav²⁹ určený Ministerstvem zdravotnictví.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku též tím, že

Za přestupek lze uložit pokutu do

Na výtěžek, kterým je minerální voda z přírodního léčivého zdroje, pokud vlastnosti tohoto výtěžku umožňují jeho použití jako potravinu k výrobě balených přírodních minerálních vod, se vztahují zvláštní právní předpisy,⁴ pokud tento zákon nestanoví jinak.

Správní řád se nepoužije na postup uvedený v § 18 odst. 2 a 3. Vyjádření vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu, vyjma případů, kdy neslouží jako podklad pro jiné rozhodnutí, v takových případech jsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Vyjádření podle § 37 odst. 3 a 4 jsou vyjádřeními podle části čtvrté správního řádu.

Pokud jiné právní předpisy¹⁷ stanoví, že rozhodnutí dotýkající se jím chráněných zájmů je možno vydat jen v dohodě s dotčeným správním úřadem, popřípadě je-li nutno vydat podle jiného právního předpisu předběžné stanovisko, povolení či souhlas nejsou taková ustanovení jiných právních předpisů tímto zákonem dotčena.

Tento zákon se nevztahuje na minerální vody, plyny a peloidy nacházející se na pozemcích určených pro obranu státu podle jiného právního předpisu,²⁶ s výjimkou těch, které se nacházejí na pozemcích vojenského újezdu Hradiště a na pozemcích v katastrálním území Kyselka u Hradiště.

Rozhodnutí o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) se nevydá, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů^26a. Zahájené řízení o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) ministerstvo přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů^26a.

Přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa prohlášená podle dříve platných právních předpisů se považují za přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa osvědčené nebo stanovené podle tohoto zákona.

Ochranná pásma a prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za ochranná pásma stanovená podle tohoto zákona s tím, že ochranná pásma zdroje II. a III. stupně se považují za ochranné pásmo II. stupně podle § 23 odst. 2.

Lázeňská místa, lázeňské statuty a prozatímní opatření k ochraně lázeňských míst vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za lázeňská místa a lázeňské statuty vydané podle tohoto zákona.

Dříve vydaná povolení k užívání a k dočasnému užívání, popřípadě dočasné správě přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody udělená v souvislosti s prohlášením prozatímního ochranného opatření se považují za povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona, pokud držitel povolení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splní náležitosti stanovené pro povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona. Pokud podmínky stanovené v povolení podle věty prvé neodpovídají podmínkám a povinnostem stanoveným pro ochranu a využívání zdrojů tímto zákonem, ministerstvo povolení o tyto podmínky a povinnosti doplní, a to do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zdravotnické zařízení poskytující lázeňskou péči² předloží ministerstvu první zprávu o klimatických podmínkách podle § 27 do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Ochranné podmínky zvláště chráněných území podle zvláštních právních předpisů²⁷ nejsou tímto zákonem dotčeny.

Dosavadní názvy obcí nebo jejich částí, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

Pokud se fyzická osoba vykonávající funkci balneotechnika nepřihlásí ke zkoušce odborné způsobilosti podle tohoto zákona nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky ministerstva vydané podle § 46 odst. 1 písm. i) a zkoušku nevykoná nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, není oprávněna tuto funkci vykonávat.

Ministerstvo může vydat osvědčení o odborné způsobilosti bez zkoušky fyzickým osobám s vysokoškolským vzděláním uvedeným v § 19 odst. 3 písm. a), které ke dni účinnosti tohoto zákona mají nejméně 10 let praxe v oblasti využívání a ochrany zdrojů.

Ministerstvo stanoví vyhláškou

Ministerstvo může stanovit vyhláškou náležitosti žádostí o certifikáty (§ 36 odst. 3).

Ministerstvo dále stanoví vyhláškou

Vláda stanoví nařízením výši poplatku za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody (§ 20 odst. 2).