Čekejte, prosím...
A A A

Hledaný výraz nenalezen

Hledaný § nenalezen

428/2001 Sb. znění účinné od 1. 1. 2025 do 31. 12. 2025

Ustanovení § 12 odst. 2 písm. c) nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004

změněnos účinností odpoznámka

vyhláškou č. 390/2024 Sb.

1.1.2025

vyhláškou č. 256/2023 Sb.

1.1.2025

vyhláškou č. 256/2023 Sb.

1.7.2024

Více...

428

 

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne 16. listopadu 2001,

kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů

(zákon o vodovodech a kanalizacích)

 

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 40 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), (dále jen „zákon“):

Část první

Úvodní ustanovení (§ 1-1a)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie37 a upravuje

a)

rozsah a způsob zpracování plánu rozvoje vodovodů a kanalizací a stanovenou elektronickou podobu, formát a obsah předávaných aktualizací plánu rozvoje,

b)

způsob a obsah vedení majetkové evidence vodovodů a kanalizací, jejich provozní evidence a evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích, včetně způsobu předávání vybraných údajů z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací,

c)

stanovený formát žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace,

d)

obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací a pravidla pro jeho zpracování,

e)

způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod,

f)

požadavky na čištění odpadních vod, požadavky na výstavbu a provoz čistíren odpadních vod a požadavky na výstavbu a provoz stokové sítě,

g)

ukazatele jakosti surové vody odebírané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou,

h)

náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod,

i)

určení množství odebrané vody bez měření,

j)

obecné technické podmínky měření množství dodané vody,

k)

způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření,

l)

způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, členění nákladových položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky a jejich podíl při výpočtu ceny podle cenových předpisů pro vodné a stočné a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností,

m)

obsah a využití technických auditů a bližší podmínky pro zápis odborně způsobilé fyzické osoby do seznamu technických auditorů.

§ 1a

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a)

vodovodním řadem úsek vodovodního potrubí včetně stavební a technologické části objektů určený k plnění určité funkce v systému dopravy vody,

b)

přiváděcím řadem vodovodní řad pro dopravu vody mezi hlavními objekty vodovodu (například do úpravny vod, čerpací stanice, vodojemu); zvláštním typem přiváděcího řadu je zásobní řad pro dopravu vody z vodojemu do rozvodné vodovodní sítě,

c)

rozvodnou vodovodní sítí soustava vodovodních řadů určená pro dodávání vody k místům jejího odběru; součástí rozvodné vodovodní sítě jsou hlavní řad a rozváděcí řad,

d)

stavbou pro úpravu vody soubor objektů a zařízení s technologií pro úpravu vody (úpravna vody); za stavbu pro úpravu vody se pro účely vybraných údajů majetkové nebo provozní evidence považuje i stavba k jímání vody, s případným zařízením na hygienické zabezpečení vody bez technologie úpravy vody,

e)

kanalizační stokou potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních nebo povrchových vod vzniklých odtokem srážkových vod (dále jen „srážková voda“),

f)

přiváděcí kanalizační stokou kanalizační stoka k odvádění odpadních nebo srážkových vod do hlavního objektu kanalizace,

g)

stokovou sítí síť kanalizačních stok a souvisejících objektů odvádějící odpadní nebo srážkové vody přímo z kanalizačních přípojek do čistíren odpadních vod nebo jiných zařízení na jejich zneškodnění včetně vypouštění nečištěných odpadních vod do vodního recipientu,

h)

čistírnou odpadních vod objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, popřípadě dalším stupněm čištění; za čistírny se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod, septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována,

i)

vodou převzatou u vodovodů pitná voda odebraná provozovatelem jednoho vodovodu od jiného provozovatele vodovodu,

j)

vodou převzatou u kanalizací odpadní voda odebraná provozovatelem jedné kanalizace od jiného provozovatele kanalizace,

k)

vodou předanou u vodovodů pitná voda dodaná provozovatelem jednoho vodovodu jinému provozovateli vodovodu, s výjimkou vody před úpravou nebo před hygienickým zabezpečením,

l)

vodou předanou u kanalizací odpadní voda dodaná provozovatelem jedné kanalizace jinému provozovateli kanalizace,

m)

odborným zástupcem provozovatele osoba uvedená v povolení krajského úřadu k provozování vodovodu nebo kanalizace (§ 6 zákona),

n)

referenční metodou měření stanovení principu nebo postupu při stanovení sledovaných ukazatelů surové povrchové vody,

o)

dodavatelem služby dodávky pitné vody provozovatel vodovodu, který dodává pitnou vodu tímto vodovodem, a

p)

dodavatelem služby odvádění odpadních vod provozovatel kanalizace, který odvádí odpadní vodu touto kanalizací.

Část druhá

Rozsah a způsob zpracování a průběžné aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací

(k § 4 odst. 9 zákona) (§ 2-4)

§ 2

zrušen

§ 3

(1)

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje (dále jen „plán rozvoje“) se zpracovává v tomto rozsahu:

a)

zhodnocení současného stavu systému zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo částí obcí1 na území kraje nebo jeho části, která se určuje ve vztahu k systémům zásobování vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod,

b)

bilance potřeby pitné vody, odkanalizování a čištění odpadních vod v členění na všechny obce nebo jejich části na území kraje,

c)

vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod plánovaných pro účely úpravy na pitnou vodu,

d)

plán technicky i ekonomicky optimálního rozšíření a obnovy systémů zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod obcí nebo jejich částí v řešeném územním celku,

e)

plán zásobování pitnou vodou při vyhlášení krizové situace podle § 21 zákona,

f)

ekonomickou část s výpočtem nákladů na realizaci plánů uvedených pod písmeny d) a e),

g)

časový rozvrh realizace plánů uvedených pod písmeny d) a e) vyjadřující naléhavost řešení.

(2)

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se aktualizuje v části věnované stávajícímu stavu a v části návrhu na změnu řešení rozvoje v tomto rozsahu:

a)

u návrhu obce se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jí a jejích administrativních částí dotýká v rozsahu podle odstavce 1,

b)

u návrhů zahrnujících systémy vodovodů a kanalizací společné pro více obcí na území kraje se aktualizuje ta část plánu rozvoje, která se jich dotýká v rozsahu podle odstavce 1.

(3)

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje se zpracovává samostatně pro jednotlivé obce, pokud je obec v rámci plánu rozvoje vodovodů a kanalizací členěna na části obce, pak se plán rozvoje zpracovává samostatně pro jednotlivé části obce.

§ 4

(1)

Plán rozvoje a jeho průběžná aktualizace se zpracovává v elektronické podobě v návaznosti na údaje vedené v digitální technické mapě kraje zpracované podle zákona upravujícího zeměměřictví.

(2)

Krajský úřad předává Ministerstvu zemědělství (dále jen „ministerstvo“) podle § 4 odst. 8 zákona aktualizace plánu rozvoje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací v tomto rozsahu:

a)

seznam zastupitelstvem kraje schválených aktualizací plánu rozvoje včetně čísla a data příslušných usnesení zastupitelstva kraje,

b)

aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací jednotlivých obcí nebo jejich částí zařazené do schválených aktualizací v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

c)

jednotlivé aktualizované popisy systémů vodovodů a kanalizací obcí nebo jejich částí, ve kterých byl doplněn aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění bez nutnosti jejich projednání podle § 4 odst. 5 zákona, v úplném rozsahu původních, popřípadě předchozích popisů; úpravy a formáty aktualizovaných popisů jsou uvedeny v příloze č. 21,

d)

tabulkovou část k aktualizovaným popisům uvedeným v písmenech b) a c) obsahující demografické, bilanční, technické a ekonomické údaje; soubor lze vytvořit v elektronické aplikaci poskytnuté ministerstvem pro zpracování plánu rozvoje; struktura souboru je uvedena v příloze č. 21,

e)

mapovou část plánu rozvoje obsahující aktualizované zákresy systémů vodovodů a kanalizací v návaznosti na geografický informační systém včetně všech podkladových map, a to alespoň digitální technické mapy kraje zpracované podle zákona upravujícího zeměměřictví; aktualizovaná mapová část plánu rozvoje území kraje bude předána ministerstvu podle § 4 odst. 8 zákona nebo bude zasláno ministerstvu sdělení, kde je krajským úřadem tato část plánu rozvoje publikována a zpřístupněna.

(3)

Obce předávají krajskému úřadu podle § 4 odst. 4 zákona v elektronické podobě návrh aktualizace plánu rozvoje ve stejných formátech a s obsahem, jak jsou uvedeny v ustanoveních odstavce 2 písm. b), c), d) a e). Spolu s návrhem aktualizace plánu rozvoje se dokládá

a)

žádost o změnu plánu rozvoje a zdůvodnění navrhované změny zásobování pitnou vodou nebo odkanalizování a čištění odpadních vod nebo změny navrhovaných kapacit u vodovodních řadů a vodárenských objektů nebo kanalizačních stok a čistíren odpadních vod nebo změny druhu stokové sítě včetně porovnání ekonomických údajů technického řešení uvedeného ve schváleném plánu a navrhovaného technického řešení; součástí žádosti o změnu plánu rozvoje je výpočet hodnoty majetku v reprodukční pořizovací ceně pro navrhované konkrétní parametry objektů,

b)

vyjádření příslušného správce povodí podle § 4 odst. 5 zákona k navrhované změně plánu rozvoje,

c)

stanovisko vlastníka provozně souvisejícího vodovodu a stanovisko oprávněného z odběru povrchových nebo podzemních vod v případě, že se navrhovaný vodovod napojuje na vodohospodářskou infrastrukturu jiného vlastníka,

d)

stanovisko vlastníka provozně související kanalizace a oprávněného z vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních v případě, že se navrhovaná kanalizace napojuje na vodohospodářskou infrastrukturu jiného vlastníka, a

e)

údaje o vydatnosti a úplné rozbory surové vody v rozsahu tabulky č. 1 přílohy č. 9 k této vyhlášce provedené akreditovanou laboratoří, které nejsou starší ne ž 1 rok, a pokud jsou takové doklady k dispozici, informace o způsobu ochrany vodního zdroje38, v případě plánovaného využití vodního zdroje.

(4)

Krajský úřad průběžně předává ministerstvu jednotlivé návrhy změn plánu rozvoje k projednání a ke stanovisku v rozsahu § 4 odst. 3

Část třetí

Evidence vodovodů a kanalizací

(k § 5 odst. 6 zákona) (§ 5-11)

Oddíl první

Společná ustanovení (§ 5)

§ 5

Majetková evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „majetková evidence“) a provozní evidence vodovodů a kanalizací (dále jen „provozní evidence“) se nevztahuje na vodovody a kanalizace uvedené v § 1 odst. 4 zákona.

Oddíl druhý

Majetková evidence (§ 6)

§ 6

(1)

Obsah předávaných vybraných údajů majetkové evidence je uveden v přílohách č. 1 až 4 a evidence je součástí Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(2)

Vybrané údaje z majetkové evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace odděleně pro:

a)

přiváděcí řad a rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce 1 a nejvýše celou obec, popřípadě několik sousedících obcí, pokud mezi zastavěným územím nebo zastavitelnou plochou těchto obcí není vzdálenost větší než 200 m,

b)

stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,

c)

přiváděcí stoku a stokovou síť užívanou minimálně v části obce1,

d)

čistírny odpadních vod.

(3)

Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z majetkové evidence příslušnému stavebnímu úřadu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(4)

Stavební úřad předá údaje majetkové evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(5)

Soubor vybraných údajů z majetkové evidence je krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti k dispozici v rámci Informačního systému vodovodů a kanalizací.

Oddíl třetí

Provozní evidence (§ 7-11)

§ 7

(1)

Obsah předávaných vybraných údajů provozní evidence je uveden v přílohách č. 5 až 8 a struktura databázového souboru je uvedena v příloze č. 22.

(2)

Vybrané údaje z provozní evidence vykazuje vlastník vodovodu nebo kanalizace tyto funkční celky:

a)

přiváděcí řady, rozvodnou vodovodní síť zásobující minimálně část obce 1 a nejvýše několik obcí, ve kterých je možno jakost vody dodávané touto sítí považovat za přibližně stejnou,

b)

stavby pro úpravu vody nebo stavby k jímání vody,

c)

přiváděcí kanalizační stoky, stokovou síť odvádějící odpadní a srážkové vody minimálně z části obce,1

d)

čistírny odpadních vod.

(3)

Vlastník vodovodu nebo kanalizace předává vybrané údaje z provozní evidence příslušnému stavebnímu úřadu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(4)

V případě, že více vodovodů nebo kanalizací tvoří funkční celek, ve kterém je možno považovat jakost vody za přibližně stejnou, s jedním provozovatelem ve vlastnictví více osob, předávají se vybrané údaje z provozní evidence za tento funkční celek nebo jeho části.

(5)

Stavební úřad předá údaje provozní evidence zpracované podle § 5 odst. 4 zákona ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

(6)

Soubor vybraných údajů z provozní evidence je krajským úřadům pro území kraje a správcům povodí podle jejich územní působnosti k dispozici v rámci Informačního systému vodovodů a kanalizací.

§ 8

Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody

(1)

Plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody (dále jen „plán kontrol jakosti vod“) obsahuje tyto části:

a)

místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

b)

rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

c)

četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky úpravny vody a v průběhu její dopravy konečnému spotřebiteli,

d)

postupy odběrů, úpravy vzorků vod a metody jejich rozborů,

e)

způsob zpracování výsledků kontrol jakosti vody a jejich evidence.

(2)

Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod jsou uvedeny v příloze č. 9.

(3)

Při odběru vzorků vod, včetně jejich konzervace a manipulace s nimi, se postupuje podle normových hodnot.5

(4)

Vzorky pro kontrolu jakosti vod v průběhu výroby pitné vody musí být odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost během celého roku v příslušném místě odběru.

(5)

Při provádění rozborů vyrobené pitné vody na výstupu ze stavby pro úpravu vody se postupuje podle zvláštního právního předpisu5a.

§ 9

Plán kontrol míry znečištění odpadních vod a kalů

(1)

Plán kontrol míry znečištění odpadních vod obsahuje tyto části:

a)

místa odběrů vzorků v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

b)

rozsah prováděných rozborů podle sledovaných ukazatelů jakosti v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

c)

četnost rozborů v jednotlivých kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod a výustí odpadních vod bez čištění,

d)

postupy odběrů, úpravy vzorků a metody rozborů vzorků vod a kalů,

e)

způsob zpracování výsledků kontrol míry znečištění odpadních vod a jejich evidence.

(2)

Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod jsou uvedeny v příloze č. 10.

(3)

Při odběru vzorků odpadních vod a kalů, včetně jejich konzervace a manipulace, se postupuje podle normových hodnot.7

(4)

Ukazatele míry znečištění odpadních vod se zjišťují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, při jejichž použití se pro účely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti a nejistoty měření prokázaný. Při použití jiné metody musí být prokázáno, že použitá metoda je stejně spolehlivá, například rozhodčí analytická metoda podle zvláštního právního předpisu.7a

(5)

Plán kontrol míry znečištění odpadních vod musí být v souladu se schváleným kanalizačním řádem (§ 14 odst. 3 zákona).

§ 10

Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace

(1)

Výkresová dokumentace vodovodu nebo kanalizace podle § 5 odst. 2 zákona (dále jen „výkresová dokumentace“) je zjednodušená dokumentace skutečného provedení vodovodu nebo kanalizace, popřípadě jejich jednotlivých částí určená pro potřeby obsluhy, údržby, oprav, obnovy a pro zpracování provozního řádu vodovodu nebo kanalizace podle zvláštního zákona.8

(2)

Výkresová dokumentace musí obsahovat:

a)

údaje o účelu a místu stavby vodovodu nebo kanalizace (dále jen „stavba“), obchodní firmu, název nebo jméno a sídlo (adresu) vlastníka stavby, parcelní čísla pozemku podle výpisu z katastru nemovitostí s uvedením vlastnických nebo jiných práv k tomuto pozemku ,

b)

údaje o kolaudačních rozhodnutích nebo o kolaudačních souhlasech ke stavbě, a pokud se tato rozhodnutí nezachovala, alespoň pravděpodobný rok dokončení stavby,

c)

technický popis stavby a jejího vybavení,

d)

situační výkres a zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby,

e)

technické parametry (rozměry objektů, světlosti potrubí, tlakové poměry, materiály včetně jejich opotřebení a netěsností, délky, sklony, výškové kóty dna, odboček, poklopů, staničení šachet, odboček, popis apod.),

f)

druh materiálu rozvodu a druh nátěrů nebo výstelek vnitřních stěn potrubí, vodojemů a čistírenských nádrží.

(3)

Poloha vodovodu nebo kanalizace se zakresluje v situačních plánech v měřítku 1: 1000, 1: 500, popřípadě 1: 2880. Jejich součástí jsou polohopisné údaje potřebné k vytýčení šachet, armatur, lomových bodů, odboček apod. v souřadnicích nebo vztažných kótách. U nově budovaného nebo obnovovaného vodovodu i kanalizace se výkresová dokumentace zpracovává podle projektové dokumentace upravené na základě zaměření skutečného provedení stavby.

(4)

Výkresová dokumentace podle odstavce 1 písm. a) je zpracována také v digitální formě v jednotné datové struktuře a rozsahu podle vyhlášky upravující digitální technickou mapu kraje. Jednotná datová struktura obsahuje prostorové, technické a identifikační parametry pro jednotlivá liniová vedení vodovodů a kanalizací a bodové objekty zajišťující funkčnost celé infrastruktury.

(5)

Pro účel zápisu údajů o vodovodu nebo kanalizaci do digitální technické mapy prostřednictvím jednotného rozhraní35 a pro účel předání těchto údajů podle čl. II zákona č. 47/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.

§ 11

Provozní deník

(1)

Provozní deník a provozní záznamy musí být vedeny tak, aby sloužily provozovateli jako podklad pro operativní rozhodování a vlastníkovi jako doklad o způsobu provozování vodohospodářského majetku. Do provozního deníku se zaznamenávají každodenní provozní záznamy o vodovodu nebo kanalizaci nebo o jejich části, údaje o činnosti obsluhy, včetně událostí, které mohou mít vliv na provozování vodovodu nebo kanalizace, a záznamy o provedených opatřeních, která se týkají provozu vodovodu a vyplývají ze závěrů posouzení rizik32 podle vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou a teplou vodu a kontrolách pitné vody33 . Do provozního deníku se zaznamenávají rovněž záznamy osob provádějících kontrolu provozu . V provozu, kde není nutná denní obsluha, se záznamy provádí při každé kontrole nebo provozním zásahu.

(2)

Je-li to účelné, lze provozní deník členit na dílčí provozní deníky.

(3)

Provozní záznamy podle odstavce 1 mohou být nahrazeny průběžnými počítačovými výstupy automatizované soustavy řízení nebo mohou být vedeny elektronicky. Provozní záznamy se uchovávají po dobu 5 let.

Část čtvrtá

Stanovený formuláře k žádosti o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace a příbuzný obor k oboru vodovody a kanalizace

(k § 6 odst. 10 a 13 zákona) (§ 12-12a)

§ 12

(1)

Formulář k žádosti o povolení k provozování se vyplňuje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Obsah formuláře žádosti je uveden v příloze č. 11.

(2)

Informace krajského úřadu podle § 6 odst. 10 zákona se předává ministerstvu prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací. Formát a struktura aplikace pro evidenci jsou uvedeny v příloze č. 23 k této vyhlášce.

§ 12a

(1)

Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje takový obor středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo obor vysokoškolského vzdělání, který je výukou obsahově zaměřen alespoň na 6 z těchto činností:

a)

znalost právních předpisů v oboru vodovody a kanalizace,

b)

znalost procesů souvisejících s jímáním vody, úpravou vody na vodu pitnou včetně hygienického zabezpečení a dopravy vody,

c)

znalost procesů souvisejících s čištěním odpadních vod, kalovým hospodářstvím a sběrem odpadních vod stokovými systémy,

d)

znalost právních předpisů souvisejících s tvorbou ceny pro vodné a ceny pro stočné,

e)

schopnost vyhodnocení údajů rozboru vody, vymezení možných závad v úpravárenském procesu,

f)

schopnost analýzy nedostatků rozvodného systému a ztrát vody v trubní síti,

g)

schopnost vyhodnocení údajů rozboru odpadních vod, vymezení základních nedostatků stokového systému a čistírny odpadních vod,

h)

schopnost provádět analýzy v oblasti hospodárnosti provozu a tvorby ceny pro vodné a ceny pro stočné,

i)

schopnost posouzení záměrů rozvoje z hlediska ekonomiky a dopadů na provozní náklady v oboru vodovodů a kanalizací.

(2)

Za příbuzný obor k oboru vzdělávání obsahově zaměřenému na vodovody a kanalizace se považuje rovněž dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, doplněné vzděláním akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zakončeným složením odborných zkoušek, obsahově zaměřených alespoň na 6 z činností podle odstavce 1.

Část pátá

Obsah plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací, pravidla pro jeho zpracování

(k § 8 odst. 1 a 11 zákona) (§ 13-13a)

§ 13

(1)

Obsahem plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací je

a)

vymezení infrastrukturního majetku v členění podle vybraných údajů majetkové evidence v reprodukční pořizovací ceně vypočtené podle příloh č. 1 až 4 k této vyhlášce,

b)

vyhodnocení stavu majetku vyjádřené v procentech opotřebení,

c)

uvedení teoretické doby akumulace finančních prostředků,

d)

roční potřeba finančních prostředků a její krytí a

e)

doklady o čerpání vytvořených finančních prostředků včetně faktur nebo jejich kopií.

(2)

Zpracování plánu podle odstavce 1 se provádí podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

(3)

Aktualizace plánu podle odstavce 1 se provádí v kalendářním roce následujícím po kalendářním roce, kdy došlo ke změně hodnoty majetku vlastníka podle vybraných údajů majetkové evidence o více než 10 % hodnoty majetku uvedené v plánu financování obnovy, nejdéle však do 10 let od jeho zpracování, popřípadě od jeho poslední aktualizace. Každá provedená aktualizace je součástí původního plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací.

(4)

Plán financování obnovy vodovodů a kanalizací musí být zpracován tak, aby sloužil k vytváření rezervy finančních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací. Přehled o tvorbě a čerpání prostředků na obnovu, zpracovaný podle tabulky č. 4 v příloze č. 20 k této vyhlášce, ve vazbě na plán financování obnovy vodovodů a kanalizací v jednotlivých letech se dokládá v rámci porovnání podle § 36 odst. 5 zákona.

§ 13a

zrušen

Část šestá

Způsob výpočtu náhrady ztrát při neoprávněném odběru vody nebo neoprávněném vypouštění odpadních vod

(k § 10 odst. 3 zákona) (§ 14)

§ 14

(1)

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12.

(2)

Pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. V případech, kde se prokáže odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

(3)

Náhradu ztráty za množství odvedených srážkových vod stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel výpočtem množství podle § 31 odst. 1.

(4)

Náhradu ztráty za vypouštění odpadních vod odběratele v rozporu s kanalizačním řádem stanoví vlastník kanalizace, popřípadě provozovatel podle prokázaných vícenákladů způsobených

a)

překročením nejvyšší přípustné míry znečištění vypouštěných odpadních vod stanovených v kanalizačním řádu a

b)

vlivem přímých následků na kanalizační stoku a na čistírnu odpadních vod.

Část sedmá

Technické požadavky na stavbu vodovodů

(k § 11 odst. 2 zákona) (§ 15)

§ 15

zrušen

Část osmá

(§ 16-20)

Oddíl první

Požadavky na čištění odpadních vod , výstavbu a provoz čistíren odpadních vod

(k § 12 odst. 1 zákona) (§ 16-18)

§ 16

Pro účely této části se rozumí

a)

městskými odpadními vodami splaškové (domovní) odpadní vody nebo směs těchto vod a průmyslových odpadních vod a popřípadě srážkových vod (dále jen „odpadní vody“),

b)

splaškovými odpadními vodami odpadní vody z obytných budov a budov, v nichž jsou poskytovány služby, které vznikají převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech,

c)

aglomerací oblast, v níž jsou obyvatelé nebo hospodářská činnost koncentrovány natolik, že městské odpadní vody jsou shromažďovány a odváděny do městské čistírny odpadních vod nebo do společného místa vypouštění,

d)

sběrným systémem systém stok shromažďující a odvádějící odpadní vody,

e)

populačním ekvivalentem (jedním ekvivalentním obyvatelem) míra znečištění vyjádřená organickým biologicky odbouratelným zatížením s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku 60 g kyslíku/den; při posuzování zatížení ovlivněných odpadními vodami z průmyslu se zohlední zatížení podle chemické spotřeby kyslíku (dále jen „CHSK“) s ohledem na poměr k biochemické spotřebě kyslíku (dále jen „BSK5“); v případě, že poměr BSK5/CHSK odpovídá hodnotě 0,5, bude použita hodnota CHSK – 120 g kyslíku/den,

f)

primárním čištěním čištění odpadních vod v prvním stupni fyzikálním nebo chemickým postupem zahrnujícím sedimentaci nerozpuštěných látek nebo další postupy, při kterých se organické biologicky odbouratelné zatížení s pětidenní biochemickou spotřebou kyslíku vstupující vody snižuje před vypouštěním nejméně o 20 % a obsah suspendovaných látek vstupující vody se snižuje nejméně o 50 %,

g)

sekundárním čištěním čištění odpadních vod ve druhém stupni postupy zahrnujícími biologické procesy jako aktivace, čištění biologickými filtry nebo jiné rovnocenné procesy,

h)

dalším nebo také terciárním stupněm čištění dodatečné způsoby čištění odpadní vody umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním,

i)

přiměřeným čištěním čištění odpadních vod postupem nebo systémem zneškodňování, které zajišťuje ochranu životního prostředí,

j)

kalem směs vody a pevných látek oddělená přirozenými nebo umělými procesy z odpadních vod; kalem je také zbytkový kal z čistíren odpadních vod, a to jak zpracovaný, tak nezpracovaný,

k)

vodním recipientem každý vodní útvar, do něhož vyúsťují vody nebo odpadní vody.

§ 17

(1)

Návrh na výstavbu nebo rekonstrukci čistírny odpadních vod (dále jen „návrh“) vychází z průzkumu současného a výhledového stavu všech aglomerací, ze kterých mohou přitékat sběrným systémem odpadní vody do čistírny odpadních vod.

(2)

Návrh se zpracovává podle podkladů platných k datu, ve kterém má být čistírna odpadních vod plně vytížena.

(3)

Při zpracování návrhu jednotlivých technologických objektů čistírny odpadních vod a způsobu čištění se vychází zejména

a)

ze splnění požadavků na jakost vyčištěných odpadních vod v souladu s vodním zákonem, požadavky vodoprávního úřadu a požadavky na opětovné použití vyčištěných odpadních vod, a z možnosti opětovného využívání odpadních vod podle § 38 odst. 10 písm. b) vodního zákona,

b)

z požadavků vodoprávního úřadu na ovlivnění vodního recipientu vypouštěním vyčištěných odpadních vod,

c)

z komplexního řešení sběrného systému v návaznosti na objekt čistírny odpadních vod,

d)

z normových hodnot.15

(4)

Návrh nesmí být na újmu veřejnému zdraví,16 zejména pokud jde o omezení hluku, vibrací a zamezení přenosu infekce.

(5)

Při rozhodování mezi více variantami musí návrh řešení vycházet z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu k požadované jakosti vyčištěných odpadních vod.

(6)

Není-li vybudování sběrného systému vhodné proto, že by nepřinesl ekologický užitek nebo by byl neekonomický, použije se přiměřeného čištění dosahujícího téže úrovně ochrany životního prostředí.

(7)

Součástí návrhu je

a)

stanovení způsobu těžení, odstraňování a využívání nebo zneškodňování všech zachycených odpadních produktů při čištění odpadních vod (shrabky, kal apod.),

b)

způsob odvádění odpadních vod vzniklých manipulací na čistírně odpadních vod zpět do čistírenského procesu (např. kalová voda).

§ 18

 

Oddíl druhý

Požadavky na , výstavbu a provoz stokové sítě (§ 19-20)

§ 19

(1)

U jednotné stokové sítě musí odlehčovací komory spolehlivě rozdělit návrhový přítok odpadních vod v poměru podle hydrotechnického výpočtu a bezpečně převést návrhový průtok do čistírny odpadních vod. Při stanovení návrhových průtoků a poměru ředění odpadních vod se postupuje podle čl. 4.1.5. a 4.1.6. české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019. Nově budované či upravované stávající odlehčovací komory musejí být vybaveny účinným odstraněním hrubých nečistot.

(2)

Při posouzení stávajících odlehčovacích komor se postupuje podle tabulky č. 2 české technické normy ČSN 75 6262 Odlehčovací komory vydané dne 1. prosince 2019.

§ 19a

Zásady provozu a údržby odlehčovacích komor

(1)

Provozovatel vede evidenci kontrol a údržby odlehčovacích komor a jejich technologického vybavení. Při provozu a údržbě odlehčovacích komor se postupuje v souladu s postupy uvedenými v odvětvové technické normě TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok.

(2)

Kontrola funkce, stavebního stavu a stavu technologického vybavení odlehčovacích komor se provádí po každé větší dešťové srážce, pokud místní podmínky nebo provozní řád kanalizace nestanoví jinak.

(3)

Kontrola se zaměřuje zejména na stav stavebních konstrukcí objektu, množství sedimentu ve stoce a na profil odtoku z odlehčovací komory. Je-li odtok z odlehčovací komory omezen škrticím zařízením, kontroluje se jeho funkčnost a odstraňují se zachycené látky z průtočného profilu. Je-li odlehčovací komora vybavena předčisticím zařízením přepadů, provede se v rámci kontroly čištění zařízení a ověří se jeho funkčnost. Kontroluje se také stav a funkčnost povodňových uzávěrů na výpusti z odlehčovací komory, jsou-li součástí objektu.

§ 20

Provoz stokové sítě a čistíren odpadních vod se řídí normovými hodnotami.21

Část devátá

Ukazatelé jakosti surové vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo z podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou

(k § 13 odst. 5 zákona) (§ 21-23)

§ 21

(1)

Ukazatelé jakosti vody odebrané z povrchových vodních zdrojů nebo podzemních vodních zdrojů pro účely úpravy na vodu pitnou (dále jen „surová voda“) a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na vodu pitnou, včetně jejich definic, jsou uvedeny v příloze č. 13.

(2)

Ukazatele surové vody podle odstavce 1 se zjišťují postupem, který splňuje podmínky uvedené v příloze č. 14.

(3)

Minimální četnost odběrů vzorků a rozsah analýz surové vody jsou uvedeny v příloze č. 9 tabulkách 4 a 5.

(4)

Krajskému úřadu a příslušnému správci povodí může provozovatel předat výsledky rozborů v rozsahu tabulek 1 a 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce průběžně, tyto výsledky však předává nejpozději do 31. března za předcházející rok včetně údaje o ročním odebraném množství surové vody prostřednictvím databáze spravované Českým hydrometeorologickým ústavem. Ke vkládání výsledků do databáze provozovatel využije elektronickou aplikaci zveřejněnou na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

§ 22

(1)

Surová voda se odebírá především z vodních zdrojů, které se v přirozeném stavu svým fyzikálním, chemickým, mikrobiologickým, popř. biologickým složením a vlastnostmi co nejvíce blíží požadavkům na pitnou vodu. Při rozhodování mezi několika možnými vodními zdroji se vychází z optimálních investičních a provozních nákladů ve vztahu ke složitosti technologie úpravy a náročnosti na dopravu vody. Při výběru vodního zdroje se hodnotí i využitelná vydatnost vodního zdroje, možnost ochrany jakosti vody ve vodním zdroji, potenciální kontaminace vody a další místní podmínky.

(2)

Pro zařazení do kategorie se vzorky surové vody odebírají v místě před stavbou pro úpravu vody.

(3)

Surová voda se rozděluje podle limitních hodnot do tří kategorií A1, A2 a A3 odpovídajících standardním metodám úpravy podle přílohy č. 13 tabulky č. 2.

(4)

Zařazení surové vody do kategorie uvedené v odstavci 3 provádí provozovatel podle vyhodnocení ukazatelů jakosti surové vody, které jsou uvedeny v příloze č. 13 v tabulkách 1a a 1b. Mezní hodnoty pro posouzení jakosti surové vody v těchto tabulkách neuvedené určí provozovatel individuálně podle účinnosti technologie na efekt úpravy v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví podle zvláštního právního předpisu.23

(5)

Pro zařazení surové vody do kategorií uvedených v odstavci 3 se vychází z minimálně 12 vzorků odebraných v průběhu dvou let. Optimální počet vzorků surové povrchové vody činí 24 – 36.

(6)

Kategorie surové vody je každoročně upřesňována na základě výsledků analýz surové vody podle plánu kontrol jakosti vod.

(7)

Kategorizace surové vody se neprovádí u vody bez technologie úpravy vody a staveb k jímání vody, s případným hygienickým zabezpečením vody.

(8)

Způsob vyhodnocení limitních hodnot a zařazení surové vody do základních kategorií jsou uvedeny v příloze č. 13 části 3.

§ 23

(1)

Pro výběr nového zdroje surové vody se kromě ukazatelů uvedených v příloze č. 13 použijí další ukazatelé uvedené v příloze č. 9 tabulce 2.

(2)

Pro posouzení současné a výhledové jakosti surové vody ve zdroji povrchové vody se pro určení způsobu technologie úpravy vody provádí průzkum i za mimořádných průtokových poměrů a vyhodnocení s ohledem na možné znečišťovatele v povodí. Zároveň se provedou zkoušky upravitelnosti této vody jako podklad pro návrh určení standardní metody úpravy vody.

Část desátá

Náležitosti kanalizačního řádu a požadavky na rozbor vzorků odpadních vod

(k § 14 odst. 6 zákona) (§ 24-26)

Oddíl první

Náležitosti kanalizačního řádu (§ 24-25)

§ 24

Kanalizační řád obsahuje:

a)

základní údaje, a to

1.

název, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo osoby vlastníka nebo vlastníků kanalizací, bylo-li přiděleno, na které se vztahuje kanalizační řád, název a identifikační číslo osoby provozovatele nebo provozovatelů kanalizace provozující, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení osoby provozovatele, identifikační čísla majetkové evidence kanalizace i čistírny odpadních vod podle příloh č. 3 a 4,

2.

charakteristiku a popis území obce nebo její části s kanalizací, na kterou se kanalizační řád vztahuje, z hlediska geografického a urbanistického, způsob zásobení pitnou vodou, způsob odkanalizování, základní bilanční parametry dodávané pitné a odváděné odpadní vody, odtokové poměry v obci, stručný popis vodního recipientu, přibližný počet osob čistící odpadní vody v septicích a domovních čistírnách odpadních vod, přibližný počet osob shromažďující odpadní vody v žumpách a cíle kanalizačního řádu pro danou lokalitu, přehled hlavních producentů odpadních vod, typ a objemy vypouštěných odpadních vod do kanalizace v jednotlivých hodinách dne a dní v roce včetně specifik znečištění,

b)

technický popis stokové sítě, a to:

1.

uvedení druhu kanalizace a technické údaje o jejím rozsahu,

2.

údaje o situování kmenových stok,

3.

výčet odlehčovacích komor a jejich rozmístění,

4.

údaje o poměru ředění splaškových vod na přepadech do vodního recipientu (projektovaný a skutečný),

5.

uvedení důležitých objektů na kanalizaci (přečerpací stanice, shybky, proplachovací komory, měrné šachty a jejich parametry),

6.

základní hydrologické údaje (intenzita a periodicita dešťů, průměrný odtokový koeficient),

7.

údaje o počtu obyvatel v obci a o počtu obyvatel připojených na kanalizaci,

8.

údaje o počtu kanalizačních přípojek;

c)

mapovou přílohu s vyznačením stokové sítě a polohy

1.

hlavních producentů odpadních vod a producentů průmyslových odpadních vod podle právního předpisu upravujícího ukazatele a hodnoty přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitosti povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a citlivé oblasti,

2.

producentů zahrnujících zdravotnická, veterinární a jim podobná zařízení, kteří mohou do kanalizace vypouštět odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek, zejména léčiv a léčivých přípravků, infekční odpadní vody nebo radioaktivní odpadní vody,

3.

producentů s možností vzniku havarijního znečištění,

4.

míst pro měření a odběr vzorků,

5.

odlehčovacích komor a výustních objektů,

6.

čistíren odpadních vod a předčisticích zařízení producentů,

7.

čistíren odpadních vod kanalizace;

d)

údaje o příslušné čistírně odpadních vod, do které jsou odvedeny odpadní vody, a to

1.

projektovanou kapacitu čistírny odpadních vod,

2.

rok uvedení čistírny odpadních vod do provozu, rok rekonstrukce a úprav, popis stávajícího technického stavu, údaje o množství odpadních vod celkem, splaškových odpadních vod, odpadních vod jiných, srážkových, popřípadě balastních, koncentrace znečisťujících látek na přítoku a odtoku včetně projektovaných hodnot,

3.

počet připojených osob a počet připojených ekvivalentních osob,

4.

způsob nebo způsoby řešení oddělení dešťových vod u jednotných kanalizací;

e)

údaje o vodním recipientu v místě vypouštění odpadních vod, a to:

1.

kvalitativní hodnocení,

2.

průtokové poměry;

f)

seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno v souladu se zvláštním zákonem;24

g)

stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění v souladu s přílohou č. 15 a nejvyššího přípustného množství průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace pro jednotlivé odběratele; toto ustanovení se netýká splaškových odpadních vod (§ 16 písm. b);

h)

způsob a četnost měření množství odpadních vod a způsob měření množství srážkových vod u vybraných odběratelů a jejich seznam;

i)

opatření při poruchách a haváriích kanalizace, v případech živelních pohrom a jiných mimořádných situací;

j)

další podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace a způsob kontroly míry jejich znečištění, zejména místa odběrů vzorků, typ vzorků pro odběr, četnost odběrů vzorků odpadní vody, rozsah a četnost analýz prováděných odběratelem, analytické metody pro stanovení ukazatelů míry znečištění odpadních vod a způsob a účinnost předčištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace odběratelem;

k)

způsob kontroly dodržování kanalizačního řádu.

§ 25

zrušen

Oddíl druhý

Požadavky na rozbor vzorků

odpadních vod (§ 26)

§ 26

(1)

Kontrolní vzorky odpadních vod vypouštěných kanalizační přípojkou do stokové sítě odebírá provozovatel za přítomnosti odběratele. Pokud se odběratel, ač provozovatelem vyzván, k odběru vzorků nedostaví, provozovatel vzorek odebere bez jeho účasti. Část odebraného vzorku nutnou k zajištění paralelního rozboru nabídne odběrateli. O odběru vzorku sepíše provozovatel s odběratelem protokol.

(2)

Jsou-li mezi provozovatelem a odběratelem rozpory ve věci rozborů vzorků odpadních vod, provádí rozbor kontrolních odebraných vzorků odpadních vod kontrolní laboratoř stanovená zvláštním právním předpisem.25

Část jedenáctá

Určení množství odebrané vody bez měření

(k § 16 odst. 6 zákona) (§ 27)

§ 27

(1)

Množství odebrané vody v případě, že není osazen vodoměr, se stanoví podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2)

Byla-li odebraná voda v předchozím období minimálně 1 rok měřena, určí se množství odebrané vody za období bez osazeného vodoměru podle výše předchozího odběru. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

Část dvanáctá

Obecné technické podmínky měření množství dodané vody

(k § 17 odst. 9 zákona) (§ 28)

§ 28

(1)

Provozovatel za účelem měření množství dodané vody osadí na vodovodní přípojku odběratele vodoměr podle technických podmínek odběru vody, zejména podle výše průměrného a maximálního odběru.

(2)

Při netypických odběrech, kdy nelze postupovat podle § 17 odst. 4 písm. a) zákona, provede provozovatel odborný výpočet množství vody potřebného k zajištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřní instalace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

Část třináctá

Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních a srážkových vod do kanalizace bez měření

(k § 19 odst. 10 zákona) (§ 29-31)

Oddíl první

(§ 29)

§ 29

(1)

Směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12.

(2)

Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

Oddíl druhý

Způsob výpočtu množství vypouštěných odpadních vod bez měření (§ 30)

§ 30

(1)

Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12.

(2)

Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele.

(3)

Pokud nelze postupovat podle odstavců 1 a 2, provede provozovatel odborný výpočet množství vody vypouštěného při zjištění druhu a kapacity činnosti realizované v napojené nemovitosti. Lze použít i údaje z nemovitostí se stejným nebo obdobným druhem činnosti. Prokáže-li se odběr nebo vypouštění nesouvisející s druhem a kapacitou činnosti realizované v napojené nemovitosti (např. v čase vymezitelnou neohlášenou havárií přípojky nebo vnitřního vodovodu nebo vnitřní kanalizace), vypočítává se množství vody ve vazbě na technické možnosti úniku dodávané vody nebo technické možnosti vypouštění vody.

Oddíl třetí

Způsob výpočtu množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření (§ 31)

§ 31

(1)

Množství srážkových vod odváděných do kanalizace bez měření se vypočte podle vzorce uvedeného v příloze č. 16 na základě dlouhodobého srážkového normálu v oblasti, ze které jsou srážkové vody odváděny do kanalizace, zjištěného u příslušné regionální pobočky Českého hydrometeorologického ústavu a podle druhu a velikosti ploch nemovitostí a příslušných odtokových součinitelů uvedených v příloze č. 16.

(2)

Pro účely výpočtu stočného se množství odvedených srážkových vod vypočítává samostatně pro každý pozemek a stavbu, ze které jsou tyto vody odvedeny přímo přípojkou nebo přes volný výtok do dešťové (uliční) vpusti a následně do kanalizace.

Část čtrnáctá

Způsob výpočtu pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě, výpočet ceny pro vodné a stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů a porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné s dosaženou skutečností

(k § 20 odst. 3 a 9 a § 36 odst. 7 zákona) (§ 32-35b)

§ 32

(1)

Výpočet pevné složky vodného a stočného při placení ve dvousložkové formě provádí provozovatel podle technických parametrů

a)

kapacity vodoměru vyjádřené hodnotou trvalého průtoku podle normové hodnoty28 zařazením do zvolené kategorie, nebo

b)

profilu vodovodní přípojky určené velikostí její průtočné plochy zařazením do zvolené kategorie, nebo

c)

množství odebrané vody zařazením do zvolené kategorie,

a je uveden v příloze č. 17.

(2)

Při výpočtu podle odstavce 1 písm. a)

a)

musí osazený vodoměr na vodovodní přípojce odpovídat podmínkám odběru vody na této přípojce uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 6 zákona,

b)

se použije, je-li osazen vodoměr o vyšším trvalém průtoku31 , než odpovídá předpokládanému běžnému odběru za účelem zajištění pitné vody dostatečného tlaku nebo k hašení požáru, kapacita osazeného vodoměru,

c)

u odběratele, u něhož není dodávaná voda měřena, provádí se výpočty příslušného odebraného množství podle vodoměru, který by v místě odběru měl být osazen s ohledem na směrná čísla roční potřeby vody uvedené v příloze č. 12.

(3)

Při výpočtu podle odstavce 1 písm. b)

a)

musí odpovídat průtočná plocha instalované vodovodní přípojky podmínkám odběru vody uvedeným ve smlouvě podle § 8 odst. 5 zákona,

b)

je určena průtočná plocha vodovodní přípojky průměrem odbočky z rozvodného řadu nebo výstupu přípojky do prostoru před vodoměrem (před redukcí apod.).

(4)

Podkladem pro výpočet podle odstavce 1 písm. c) je množství odebrané vody v předchozím roce zjištěné podle § 27 a 28.

§ 33

(1)

Pro určení pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě v případě, že množství vypouštěné odpadní vody je shodné s dodávaným množstvím pitné vody, platí ustanovení § 32 obdobně.

(2)

Výpočet pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě u odběratelů, kteří vypouští odpadní vodu z jiných zdrojů než dodavatelem měřených, a u odběratelů, na které se vztahuje povinnost platit za odvádění srážkových vod, provede provozovatel podle přílohy č. 17.

§ 34

Obtoky vody před vodoměrem, požární vodovody a napojení k odběru vody předané mezi provozovateli (např. u skupinových vodovodů) jsou posuzovány individuálně podle konkrétní situace.

§ 35

(1)

Pro vodoměry s přetěžovacím průtokem31 menším než 3,125 m3. h-1, vodovodní přípojku nejmenšího vnitřního průměru = 3/4" a nejnižší množství odebrané vody 30 m3 za rok v oblasti, pro kterou je zpracována cenová kalkulace vodného, je maximální roční sazba pevné složky vodného určena cenou za 30 m3 vody podle cenové kalkulace pro jednosložkovou cenu.

(2)

Pro maximální roční sazbu pevné složky stočného při placení ve dvousložkové formě platí obdobně ustanovení odstavce 1.

§ 35a

(1)

Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů a výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí podle příloh č. 19 a 19a.

(2)

Výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné podle odstavce 1 se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Výpočet pachtovného nebo nájemného se provádí u infrastrukturního vodohospodářského majetku, který je používán výlučně k výrobě, dodání nebo rozvodu pitné vody nebo k odvádění, čištění, popřípadě jinému zneškodňování odpadních vod. Vlastník předává provozovateli výpočet pachtovného nebo nájemného jako podklad pro výpočet ceny pro vodné a stočné nejpozději do 30. září aktuálního kalendářního roku a pro porovnání do 28. února následujícího kalendářního roku, pokud se strany nedohodly jinak.

(3)

V případech výpočtu ceny pro pitnou vodu předanou se provádí i výpočet jednotkových nákladů zdroje pitné vody, popřípadě i její přepravy.

(4)

V případech výpočtu ceny pro odpadní vodu převzatou se provádí i výpočet jednotkových nákladů čištění odpadních vod, popřípadě i její přepravy.

(5)

Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a pro stočné a výpočtu pachtovného nebo nájemného na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce se provádí ve členění nákladových položek s jejich obsahem a v rozsahu údajů stanovených v příloze č. 20 a ve struktuře databázového souboru, která je uvedena v příloze č. 24.

(6)

Porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné s dosaženou skutečností se provádí pro odběratele, pro vlastníky vodovodů provozně souvisejících pro pitnou vodu předanou a pro vlastníky kanalizací provozně souvisejících odpadní vodu převzatou. Porovnání všech položek výpočtu pachtovného nebo nájemného s dosaženou skutečností se provádí pro provozovatele, který je zároveň příjemcem vodného nebo stočného.

(7)

V rámci nákladů pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s provozováním vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu. V rámci nákladů pro výpočet pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré očekávané ekonomicky oprávněné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem.

(8)

V rámci porovnání všech položek výpočtu

a)

ceny pro vodné a ceny pro stočné na kalendářní rok podle cenových předpisů s dosaženou skutečností v daném kalendářním roce uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné ekonomicky oprávněné náklady spojené s provozováním vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem nebo provozovatelem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu,

b)

pachtovného nebo nájemného uvádí zpracovatel v jednotlivých nákladových položkách veškeré skutečné náklady podle cenových předpisů spojené s propachtováním nebo nájmem vodovodu nebo kanalizace pro veřejnou potřebu a nepřenáší tyto náklady na jiné činnosti vykonávané vlastníkem.

§ 35b

Do výpočtu cen pro vodné a stočné a výpočtu pachtovného nebo nájemného se zahrnují prostředky na obnovu vodovodů a kanalizací řádků 8 a 16 tabulky plánu financování obnovy vodovodů a kanalizací podle přílohy č. 18 k této vyhlášce.

Část patnáctá

Technický audit

(k § 38 odst. 6 zákona) (§ 36)

§ 36

(1)

Technický audit vodovodu nebo kanalizace uvede z následujícího výčtu pouze části věcně příslušné podle zadání:

a)

úvod (zadání auditu);

b)

výchozí podklady (např. údaje provozní evidence, cenové kalkulace, smlouvy týkající se provozu);

c)

specifikace majetku podle majetkové evidence;

d)

provozní údaje:

1.

popis výroby a její vyhodnocení,

2.

zhodnocení zajištění jakosti vyráběné pitné vody a vypouštěné odpadní vody,

3.

rozbor nákladů a cenových kalkulací,

4.

personální vyhodnocení (počet a zařazení zaměstnanců),

5.

popis a vyhodnocení smluvních vztahů;

e)

analýzu současného stavu

1.

srovnávací,

2.

úvahovou;

f)

závěry v oblastech

1.

péče o infrastrukturní majetek a jeho provozuschopnost,

2.

provozování (výroba a vztah k odběratelům),

3.

ekonomie a ceny,

4.

smluvní vztahy;

g)

návrh opatření pro

1.

vlastníka vodovodu nebo kanalizace,

2.

obce,

3.

provozovatele,

4.

vodoprávní úřad,

5.

ministerstvo.

(2)

Žadatelé o zápis do seznamu technických auditorů zašlou ministerstvu písemnou žádost obsahující:

a)

jméno, popřípadě jména, příjmení, datum a místo narození, adresu žadatele a místo jeho trvalého pobytu nebo místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí,

b)

kopii dokladů o dosaženém vzdělání,

c)

doklady o vykonané praxi,

d)

soupis vlastních prací v oboru, vydaných odborných statí a publikací,

e)

popis dosavadní odborné činnosti.

(3)

Ministerstvo zapíše do seznamu technických auditorů žadatele, pokud splňuje požadavky stanovené zákonem a je vybrán komisí (§ 38 odst. 5 zákona), každoročně k 30. červnu, následujícímu po vybrání komisí.

(4)

Při výběru žadatelů o zápis do seznamu technických auditorů přihlédne komise k soupisu vlastních publikačních prací v oboru, vydaným odborným statím a publikacím a k popisu dosavadní odborné činnosti.

Část šestnáctá

Informování veřejnosti (§ 36a-36b)

§ 36a

(K § 36 odst. 9 zákona)

Údaji zveřejňovanými podle § 36 odst. 9 zákona jsou údaje o

a)

vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace a provozovateli vodovodu nebo kanalizace, kterými jsou

1.

jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa pobytu osoby, nebo sídla, jde-li o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firma a adresa sídla, jde-li o právnickou osobu,

2.

identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a

3.

telefonické spojení, adresa elektronické pošty a identifikátor datové schránky,

b)

technických požadavcích na

1.

vnitřní vodovod včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod a informace o zákazu propojení vodovodního potrubí s jiným zdrojem vody,

2.

vnitřní kanalizaci včetně uvedení zakázaných materiálů pro vnitřní rozvod,

3.

vodovodní přípojky včetně uvedení podmínek pro umístění vodoměru pro měření dodávané vody a požadavků na umístění vodoměrné šachty a požadavků na vodoměrnou sestavu a tlakových podmínek a doporučení a

4.

kanalizační přípojky,

c)

způsobu zjišťování množství

1.

dodané pitné vody, a to měřením vodoměrem nebo směrnými čísly v případě, kdy odběr vody není měřen,

2.

vypouštěných odpadních vod, a to měřením vypouštěných odpadních vod do kanalizace, je-li to stanoveno kanalizačním řádem, měřením odebrané vody, která může být následně vypouštěna do kanalizace, nebo podle směrných čísel roční potřeby vody v případě, že není prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, a

3.

vypouštěných srážkových vod, a to výpočtem podle přílohy č. 16 k této vyhlášce, nebo měřením, pokud tak stanoví kanalizační řád,

d)

možnosti přerušení nebo omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod s uvedením způsobu náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod, popřípadě o plánované odstávce a omezení dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod související s údržbou nebo plánovanými opravami a způsob jejich oznámení,

e)

jakosti dodávané pitné vody podle zákona o ochraně veřejného zdraví,

f)

povinnosti dodržovat kanalizační řád včetně zveřejnění obecně závazných ustanovení a limitů maximálně přípustného znečištění ze schváleného kanalizačního řádu a maximální míře znečištění odváděných odpadních vod včetně uvedení látek, jejichž vypouštění do kanalizace je zakázáno,

g)

rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práv vyplývajících z odpovědnosti za vadné plnění uvedené v reklamačním řádu, zejména

1.

kde lze reklamaci uplatnit,

2.

formu a způsoby uplatnění reklamace,

3.

požadavky na obsahové náležitosti reklamace,

4.

lhůtu pro uplatnění reklamace,

5.

způsob informování o vyřízení reklamace,

6.

způsob vyřízení reklamace a

7.

působnost správních orgánů v oblasti ochrany odběratele,

h)

možnosti snížení spotřeby vody a jejího efektivního využití v souladu s místními podmínkami, omezení rizik způsobujících úniky vody a zdravotních rizik souvisejících se stagnací vody, možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo údaj o tom, kde na internetových stránkách lze informace o možném ohrožení lidského zdraví včetně doporučení ohledně zdraví a spotřeby najít,

i)

možnosti omezení odvádění srážkové vody do kanalizace, například její akumulací a následným využitím, vsakováním na pozemku nebo výparem.

§ 36b

(K § 36 odst. 10 zákona)

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, v informaci pro odběratele o vodném a stočném uvede tyto údaje:

a)

adresu odběrného místa,

b)

počátek a konec fakturačního období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

c)

množství fakturované dodané pitné vody nebo odváděné odpadní vody v m3 s uvedením počátečního a konečného stavu vodoměru nebo způsobu stanovení množství s uvedením směrného čísla podle přílohy č. 12 k této vyhlášce, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

d)

cenu pro vodné a pro stočné za fakturační období, v případě změny ceny pro každé období samostatně,

e)

fakturovanou výši pevné složky pro vodné nebo pro stočné, pokud je pevná složka uplatňována,

f)

srovnání spotřeby vody pro odběrné místo za nejméně poslední 2 fakturační období, jsou-li tyto údaje k dispozici,

g)

odkaz na reklamační řád a

h)

odkaz na internetové stránky obsahující informace podle § 36a.

Část sedmnáctá

Ustanovení závěrečná (§ 37-38)

§ 37

Zrušují se:

1.

vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích,

2.

vyhláška č. 185/1988 Sb., kterou se mění vyhláška č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích.

§ 38

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002, s výjimkou ustanovení § 12 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2004.

Ministr:

Ing. Fencl v. r.

Příloha č. 1

Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací - vodovodní řady

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE:

PŘIVÁDĚCÍ ŘAD (PŘ):

ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ (RVS):

 

1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE - ÚDAJE O POLOZE:

A / Název:

Lokalizace přiváděcího řadu nebo rozvodné vodovodní sítě - Nepřímé určení polohy přiváděcího řadu nebo rozvodné vodovodní sítě:

 

Název části obce:

Kód části obce:

Název katastrálního území:

Kód katastrálního území:

Název příslušné obce:

Kód obce:

Souřadnice pro přiváděcí řad

 

Souřadnice x, y (začátek):

Kód katastrálního území konce

Souřadnice x, y (konec):

přiváděcího řadu

 

B/ Rozvodná vodovodní síť určena pro:

Katastrální území:

Počet

Názvy katastrálních území:

Kódy katastrálních území:

 

C/ Příslušnost vodovodního řadu K systému vodovodu:

samostatný

místní

skupinový

 

2) VODNÍ ZDROJ (DO PŘIVÁDĚCÍHO NEBO VODOVODNÍHO ŘADU):

Vodní zdroje:

vlastní

převzatá voda

vlastní a převzatá

 

Připojení rozvodné vodovodní sítě na přiváděcí řad místního nebo skupinového vodovodu:

Identifikační číslo majetkové evidence tohoto přiváděcího řadu:

Název skupinového vodovodu, na který je vodovodní řad připojen:

Připojení přiváděcího nebo vodovodního řadu na stavbu pro úpravu vody nebo stavby K jímání vody:

Identifikační číslo majetkové evidence této stavby pro úpravu vody nebo stavby K jímání vody:

Název stavby pro úpravu vody, na kterou je vodovodní řad připojen:

 

3) OBYVATELSTVO: (aktualizovaný počet pro rozvodnou vodovodní síť)

Počet osob s trvalým pobytem v připojených obcích nebo jejich částech:

Počet zásobených osob v připojených obcích nebo jejich částech:

 

4) TECHNICKÉ ÚDAJE:

Vodovodní řady v km

Celková délka:

z toho v aktuálním roce obnoveno

Přepočtená délka:

 

Délka vodovodního řadu v km podle světlosti (DN) a druhu trubního materiálu:

do DN 100mm:

Kovové:

od DN 101 mm do 300mm:

Plasty:

od DN 301 mm do 500mm:

Jiné:

větší než 500 mm:

 

 

Vodojemy

Počet:

Celkový objem: ............... m3

Vodovodní přípojky

Vodoměry

Počet:

Počet:

Čerpací stanice

 

Počet:

 

 

5) EKONOMICKÉ ÚDAJE:

Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně v tis. Kč:

 

6) VLASTNÍK VODOVODU:

A/ Fyzická osoba:

a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:

b) datum narození:

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

d) adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):

 

B/ Právnická osoba:

a) název, popřípadě obchodní firma:

b) adresa sídla (PSČ, obec, číslo popisné, číslo orientační):

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

 

C/ Spojení:

telefon:

e-mail:

 

D/ V PŘÍPADĚ SPOLUVLASTNICTVÍ VODOVODŮ NEBO KANALIZACÍ SE UVEDE SPOLUVLASTNÍK.

Fyzická osoba:

a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:

b) datum narození:

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

d) adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné):

 

Právnická osoba:

a) název, popřípadě obchodní firma:

b) adresa sídla (PSČ, obec, číslo popisné, číslo orientační):

c) identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

 

7) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:

Název a sídlo vodoprávního úřadu:

Kód vodoprávního úřadu:

Datum zpracování:

Jméno a příjmení zpracovatele:

Telefon zpracovatele:

Místo zpracování:

Zaměstnavatel zpracovatele, je-li odlišný od vlastníka vodovodu:

 

Vysvětlivky:

Rozvodná vodovodní síť zahrnuje:

 

Hlavní řad: vodovodní řad rozvádějící vodu v jednotlivých pásmech nebo zásobovacích okrscích ve spotřebišti (bez přímého odběru vody).

Rozváděcí řad: vodovodní řad pro rozvod vody ve spotřebišti, jsou na něj napojeny vodovodní přípojky.

Identifikační číslo majetkové evidence přiváděcího řadu:

Číslo přidělené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.

Identifikační číslo majetkové evidence rozvodné vodovodní sítě:

Číslo přidělené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.

 

K bodu 1)

Název: název uvedeného majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.

Kódy (čísla) základní územní jednotky, části obce, katastrálního území:

Referenčním zdrojem číselníků obcí s rozšířenou působností, obcí, částí obcí, katastrálních území je Registr územních identifikace, adres anemovitostí RÚIAN ve správě Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Souřadnice: pro přívodní řad se zjistí buď přímým zaměřením majetku, nebo umístěním v digitalizované mapě. Souřadnice se uvedou v souřadnicovém systému S-JTSK.

Příslušnost uváděného majetku K systému vodovodu:

Samostatný

zásobuje pouze část obce

Místní

zásobuje více částí stejné obce

Skupinový

zásobuje dvě nebo více obcí

Skupinový vodovod je technicky ucelené vodovodní zařízení, které dodává vodu odběratelům dvou nebo více obcí.

 

K bodu 2)

V případě připojení řadu na více řadů uvedou se identifikační čísla majetkové evidence i názvy všech těchto řadů.

V případě připojení řadu na více staveb pro úpravu vody popř. staveb K jímání vody uvedou se identifikační čísla majetkové evidence i názvy všech těchto staveb pro úpravu vody nebo staveb K jímání vody.

 

K bodu 3)

Počet osob se uvádí pouze pro rozvodnou vodovodní síť. V případě existence více evidovaných rozvodných vodovodních sítí v lokalitě (obec, část obce) se uvádí počet osob příslušných pouze pro evidovanou rozvodnou vodovodní síť, nikoliv celkový počet osob celé obce.

Místo trvalého pobytu*

*§ 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných čísel a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

 

K bodu 5)

Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“, který z vyhlášky č. 441/2013 Sb., K provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška), vychází a doplňuje ji.

 

K bodu 7)

Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.

 

8) IDENTIFIKÁTOR ZMĚNY ÚDAJŮ V DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPĚ:

K bodu 8)

Identifikátor změny údajů je přidělen na základě zápisu údajů o vodohospodářské infrastruktuře do digitální technické mapy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě.

Příloha č. 2

Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací – stavba pro úpravu vody nebo stavba k jímání vody

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE:

S TECHNOLOGIÍ PRO ÚPRAVU VODY

(ÚPRAVNA VODY)

BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY

(DEZINFEKCE VODY)

 

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE - ÚDAJE O POLOZE:

A/ Název stavby pro úpravu vody nebo zdroje bez technologie úpravy vody:

Lokalizace - nepřímé určení polohy stavby pro úpravu vody nebo zdroje

bez technologie úpravy vody:

Název části obce:

Kód části obce:

Název katastrálního území:

Kód katastrálního území:

Název příslušné obce:

Kód obce:

 

Souřadnice pro úpravnu vody (místo přítoku do úpravny):

 

Souřadnice x, y:

 

Kód katastrálního území:

 

B/ Stavba určena pro:

 

Katastrální území:

Počet:

Názvy katastrálních území:

Kódy katastrálních území:

 

C/ Příslušnost stavby pro úpravu vody k systému vodovodu:

 

samostatný

místní

skupinový

 

2. VODNÍ ZDROJ (SUROVÁ VODA):

Lokalizace odběru surové vody

Podzemní voda:

(vrt, studna, infiltrace atd.)

Vodní tok

název:

Vodní nádrž

název:

 

Identifikační číslo odběru

podzemní vody:

Identifikační číslo odběru

povrchové vody:

Identifikační číslo odběru

povrchové vody:

Kategorie surové vody podle § 22.

 

3. TECHNICKÉ ÚDAJE:

A/ Technologie úpravy vody

a)

bez úpravy,

b)

jednostupňová úprava,

c)

dvoustupňová úprava,

d)

vícestupňová úprava,

e)

jiné (upřesnit).

 

Typy úprav:

a)

provzdušnění - aerace,

b)

separace - sedimentace, čiření, flotace,

c)

filtrace přes filtrační materiál - písek, Filtralite, jiná,

d)

filtrace přes odkyselovací materiál,

e)

pomalá biologická filtrace,

f)

membránová filtrace - mikrofiltrace, ultrafiltrace, nanofiltrace, reversní osmóza,

g)

ozonizace,

h)

sorpce na aktivním uhlí,

i)

stabilizace - dávkování vápna a oxidu uhličitého,

j)

iontová výměna,

k)

chemická dezinfekce,

l)

dezinfekce ÚV zářením nebo

m)

jiná technologie - popsat.

 

B/ Chemické látky a směsi pro úpravu vody

a)

koagulanty na bázi hliníku,

b)

koagulanty na bázi železa,

c)

k úpravě pH

1)

hydroxid vápenatý,

2)

oxid vápenatý,

3)

uhličitan vápenatý,

4)

polovypálený dolomit,

5)

kyselina chlorovodíková,

6)

kyselina sírová,

7)

hydroxid sodný,

8)

uhličitan sodný,

9)

hydrogenuhličitan sodný,

10)

oxid uhličitý,

11)

siřičitan sodný,

12)

dolomitické vápno,

d)

aktivní uhlí,

e)

dezinfekční a oxidační prostředky,

f)

inhibitory koroze, nebo

g)

jiné - například chemikálie související s provozem membránové technologie nebo chemikálie určené pro zvýšení obsahu vápníku a hořčíku po membránové filtraci.

 

B1 / Dezinfekční a oxidační prostředky

1)

chlor,

2)

chlornan vápenatý,

3)

chlornan sodný (nakupovaný chlornan sodný nebo vyráběný v místě elektrolýzou soli),

4)

chloritan sodný,

5)

chlorid amonný,

6)

síran amonný,

7)

ozon,

8)

peroxid vodíku,

9)

manganistan draselný,

10)

ÚV zářením, nebo

11)

jiná.

 

C/ Odpadové hospodářství

a)

zpracování kalu,

b)

sedimentace (gravitační) - kalové laguny,

c)

vícestupňová sedimentace,

d)

strojní odvodnění,

e)

jiné - popsat,

f)

vypouštění do kanalizace a následně na ČOV, nebo

g)

vypouštění do toku.

 

D/ Kapacitní údaje

Kapacita úpravny vody (projektovaná):

l/s

u staveb bez úpravy

 

využitelná kapacita zdrojů:

l/s

z toho podzemní:

l/s

 

4. EKONOMICKÉ ÚDAJE:

Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně v tis. Kč:

 

5. VLASTNÍK STAVBY PRO ÚPRAVU VODY:

Podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

 

6. VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:

Název a sídlo vodoprávního úřadu:

Kód vodoprávního úřadu:

 

7. IDENTIFIKÁTOR ZMĚNY ÚDAJŮ V DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPĚ:

Datum zpracování:

Místo zpracování:

Jméno a příjmení zpracovatele:

Telefon zpracovatele:

Zaměstnavatel zpracovatele, je-li odlišný od vlastníka stavby pro úpravu vody:

 

Poznámka:

Identifikačním číslem majetkové evidence stavby pro úpravu vody (s i bez technologie pro úpravu vody) je číslo přidělené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.

 

K bodu 1.

Název: název uvedeného majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.

Kódy (čísla) základní územní jednotky, části obce, katastrálního území: označení podle číselníků Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK).

Souřadnice: pro přívodní řad se zjistí buď přímým zaměřením majetku, nebo umístěním v digitalizované mapě. Souřadnice se uvedou v souřadnicovém systému S-JTSK.

 

Příslušnost uváděného majetku k systému vodovodu:

a)

samostatný - zásobuje pouze část obce,

b)

místní - zásobuje více částí stejné obce,

c)

skupinový - zásobuje dvě nebo více obcí - jedná se o technicky ucelené vodovodní zařízení, které dodává vodu odběratelům dvou nebo více obcí.

 

K bodu 2.

Vodní zdroj:

V případě dvou a více zdrojů se uvádí ten nejvýznamnější.

 

Kategorie surové vody:

Kategorie surové vody jsou uvedeny v tabulce č. 2 přílohy č. 13 k této vyhlášce. Uvádí se aktuální kategorie jakosti k datu předávání vybraných údajů a to podle části 3. Pro zdroje podzemní vody bez úpravy se kategorie neuvádí.

 

Identifikační číslo odběru vody:

Podle § 22 vodního zákona a podle právního předpisu upravujícího obsah vodní bilance.

 

K bodu 3.

Technologie úpravy vody - označí se základní technologie úpravy, typy úprav a používané technologické postupy v úpravně vody:

a)

bez úpravy - pouze hygienické zabezpečení vody, například volným chlorem, chlornanem sodným nebo ÚV zářením,

b)

jednostupňová úprava - například koagulační filtrace, pouze filtrace nebo pouze sorpce, pouze iontová výměna, pouze jednostupňová membránová filtrace, pouze provzdušnění nebo pouze úprava pH,

c)

dvoustupňová úprava - například sedimentace, flotace nebo čiřič a následná filtrace, nebo filtrace přes dva filtry v sérii; v případě existence více technologických linek se uvede vybavení technologicky náročnější linky.

 

Projektovaná kapacita úpravny vody (průměrná) je udávána v množství vody, které může být trvale dodáváno do sítě bez ohledu na limitující činitele mimo úpravnu vody. Není započítána vlastní potřeba vody v úpravně.

V případě rekonstrukce a intenzifikace se uvádí časově poslední údaj.

Využitelná vydatnost zdrojů, z toho podzemní vody. Pokud není známa tato hodnota z čerpacích pokusů, uvádí se údaj z vodoprávního rozhodnutí a to průměrný povolený odběr v l/s (pouze u zdrojů bez úpravy).

 

K bodu 4.

Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací", který vychází z oceňovací vyhlášky a doplňuje ji.

 

K bodu 6.

Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.

 

K bodu 7.

Identifikátor změny údajů je přidělen na základě zápisu údajů o vodohospodářské infrastruktuře do digitální technické mapy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje.

Příloha č. 3

Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací - kanalizační stoky

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE:

PŘÍVÁDĚCÍ STOKA: STOKOVÁ SÍŤ:

 

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE - ÚDAJE O POLOZE:

 

A/ Název:

Lokalizace přiváděcí stoky nebo stokové sítě - nepřímé určení přiváděcí stoky nebo stokové sítě:

Název části obce:

Název katastrálního území lokalizace ČOV:

Název příslušné obce:

Lokalizace přiváděcí stoky:

Souřadnice x, y (začátek stoky):

Souřadnice x, y (konec stoky):

Kód části obce:

Kód katastrálního území:

Kód obce:

 

Kód katastrálního území konce přiváděcí stoky:

Počet:

Kódy katastrálních území:

 

B/ Kanalizační stoka odkanalizuje:

Katastrální území:

Názvy katastrálních území:

Počet:

Kódy katastrálních území:

 

C/ Příslušnost kanalizační stoky k systému kanalizace:

samostatný místní skupinový

 

2. VYPOUŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD BEZ ČIŠTĚNÍ NEBO ODPADNÍCH VOD (ČOV):

A/ Do vodního recipientu bez čištění (volné výusti)

Povolené množství k vypouštění:

 

Počet volných výusti:

tis. m3/rok

Název vodního recipientu:

 

Identifikační číslo vypouštění odpadních vod:

 

 

B/ Napojení stokové sítě na ČOV

Název katastrálního území:

Kód katastrálního území:

Identifikační číslo majetkové evidence příslušné ČOV:

 

Identifikační číslo vypouštění odpadních vod z ČOV:

 

 

3. OBYVATELSTVO (POUZE PRO STOKOVOU SÍŤ

Počet obyvatel s trvalým pobytem v odkanalizovaných obcích nebo jejich částech:

Počet obyvatel připojených na stokovou síť (odvedeno na ČOV):

Počet obyvatel připojených na stokovou síť (do volných výustí):

 

4. TECHNICKÉ ÚDAJE:

Kanalizační stoky v km

Celková délka:

Z toho v aktuálním roce obnoveno:

Délka stokové sítě v km podle rozměrů a druhu materiálu:

Kamenina:

do 300 mm: (plocha průtoku profilu)

Beton:

Plasty:

Jiné:

od 301 do 500 mm:

od 501 do 800 mm:

větší než 800 mm:

 

4.1 Účelové zařazení stokové sítě:

Jednotná

Oddílná splašková

Oddílná srážková

Ostatní

 

4.2 Druh stokové sítě:

Gravitační

Tlaková

Podtlaková

 

4.3 Objekty na stokové síti:

Dešťové nádrže: .... počet

Celkový objem m3

Kanalizační přípojky: .... počet

 

Odlehčovací komory: .... počet

 

Čerpací stanice: .... počet

 

 

4.4 Odehčovací komory:

Řádek

Lokalizace odlehčovací komory Místo přítoku do odlehčovací komory:

Poměr ředění

 

souřadnice x

souřadnice y

projektovaný (povolený)

skutečný

1

 

 

 

 

2

 

 

 

 

3

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

5. EKONOMICKÉ ÚDAJE:

Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně v tis. Kč:

 

6. VLASTNÍK KANALIZACE:

Podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.

 

7. VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:

Název a sídlo vodoprávního úřadu:

Číslo vodoprávního úřadu:

 

8. IDENTIFIKÁTOR ZMĚNY ÚDAJŮ V DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPĚ:

Datum zpracování:

Jméno a příjmení zpracovatele:

Telefon zpracovatele:

Místo zpracování:

Zaměstnavatel zpracovatele, je-li odlišný od vlastníka kanalizační stoky:

 

Poznámka:

Identifikačním číslem majetkové evidence přiváděcí stoky nebo stokové sítě je číslo přidělené v Informačním systému vodovodů a kanalizací.

 

K bodu 1.

Název: název uvedeného majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.

Kódy (čísla): základní územní jednotky, části obce, katastrálního území - označení podle číselníků Českého statistického úřadu a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

Souřadnice: zjištění pro přiváděcí stoku se provede buď přímým zaměřením majetku nebo podle umístění v digitalizované mapě. Souřadnice se uvedou v souřadnicovém systému S- JTSK.

Stoková síť odkanalizuje: uvedou se všechna odkanalizovaná katastrální území touto stokovou sítí.

 

Příslušnost k systému kanalizace:

a)

samostatný ... odkanalizována pouzečást obce,

b)

místní ... odkanalizováno více částí stejné obce,

c)

skupinový ... odkanalizovány dvě nebo více obcí.

 

K bodu 2.

Identifikační číslo vypouštění odpadních vod:

Podle § 22 vodního zákona a podle jeho prováděcího právního předpisu.

 

Identifikační číslo čistírny odpadních vod:

Číslo vodoprávního úřadu - kód katastrálního území lokalizace čistírny odpadních vod - IČO vlastníka - znak pro čistírnu odpadních vod.

 

K bodu 3.

Počet obyvatel se uvádí pouze pro stokovou síť. V případě existence více evidovaných stokových sítí v lokalitě (obec, část obce) se uvádí počet obyvatel příslušných pouze pro evidovanou stokovou síť, nikoliv celkový počet obyvatel celé lokality.

 

K bodu 4.

Pro profil kruhový se použije uvedený průměr „d", pro vejčitý, tlamový a jiný se použije uvedená průtočná plocha.

 

Ke každé odlehčovací komoře se souřadnice uvedou v souřadnicovém systému S-JTSK a uvedou se poměry ředění. Poměr ředění projektovaný (povolený) - uvede se hodnota uvedená ve stavebním nebo kolaudačním rozhodnutí, případně hodnota vycházející z odpovídající projektové dokumentace. Není-li jiný údaj k dispozici, uvede se hodnota ze schváleného kanalizačního řádu.

 

Poměr ředění skutečný - uvede se poměr ředění na základě posouzení v souladu s § 19 odst. 8. Nové posouzení se provede v případě změny skutečností, které mají vliv na stávající odlehčovací komory a může dojít ke změně skutečné, respektive garantované hodnoty např. podle Generelu odvodnění.

 

K bodu 5.

Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací".

 

K bodu 7.

Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.

 

K bodu 8.

Identifikátor změny údajů je přidělen na základě zápisu údajů o vodohospodářské infrastruktuře do digitální technické mapy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě kraje.

Příloha č. 4

Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací - čistírna opadních vod

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE:

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD:

 

1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE - ÚDAJE O POLOZE:

 

A/ Název

Lokalizace čistírny odpadních vod - Nepřímé určení polohy čistírny odpadních vod:

Název části obce:

Kód části obce:

Název katastrálního území:

Kód katastrálního území:

Název příslušné obce:

Kód základní územní jednotky:

Souřadnice konce přiváděcí stoky do ČOV

 

 

Souřadnice x, y:

 

 

B/ Čistírna odpadních vod určena pro:

Katastrální území:

Počet:

Názvy katastrálních území:

Kódy katastrálních území:

 

C/ Příslušnost čistírny odpadních vod k systému kanalizace:

 

samostatný

místní

skupinový

 

2) VYPOUŠTĚNÍ VYČIŠTĚNÝCH ODPADNÍCH VOD DO VODNÍHO RECIPIENTU:

Název vodního recipientu:

Identifikační číslo vypouštění odpadních vod:

 

3) OBYVATELSTVO:

Počet osob s trvalým pobytem v obcích nebo jejich částech odkanalizovaných na čistírnu odpadních vod:

Počet osob připojených na čistírnu odpadních vod:

Počet ekvivalentních osob připojených na čistírnu odpadních vod:

 

4) TECHNICKÉ ÚDAJE:

Projektové parametry:

Projektovaná kapacita:

m3/den (Qd)

 

Projektovaná kapacita

kg BSK5/den

 

Projektovaná kapacita

ekvivalentní obyvatelé

 

Stupeň čištění odpadní vody

 

 

Mechanický (bez dalšího stupně)

Další funkce čištění odpadní vody

Mechanicko - biologické

 

Dočištění

Eliminace dusíku

Eliminace fosforu

jiné

Kalové hospodářství:

 

 

 

Stabilizace kalu:

aerobní

žádná

Odvodnění kalu: strojní

gravitační

žádné

Úprava kalu:

slovně

 

Plynové hospodářství:

slovně

 

 

5) EKONOMICKÉ ÚDAJE:

Hodnota uvedeného majetku (objektů) v reprodukční pořizovací ceně v tis. Kč:

 

6) VLASTNÍK ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD:

Viz příloha č. 1

 

7) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:

 

Název a sídlo vodoprávního úřadu:

Datum zpracování:

Jméno a příjmení zpracovatele:

Telefon zpracovatele:

 

Místo zpracování:

Zaměstnavatel zpracovatele,

 

Vysvětlivky:

Identifikační číslo majetkové evidence čistírny odpadních vod:

Číslo přidělené v Informačním systému vodovodů a kanalizací

 

K bodu l)

Název: název uvedeného majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.

Kódy (čísla) základní územní jednotky, části obce, katastrálního území: označení podle číselníků Českého statistického úřadu a Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

 

Příslušnost k systému kanalizace:

Samostatný

čistí odpadní vody z části obce

Místní

čistí odpadní vody z více částí stejné obce

Skupinový

čistí odpadní vody z dvou nebo více obcí

 

K bodu 2)

Identifikační číslo vypouštění odpadních vod:

Podle § 22 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 431/2001 Sb.

 

K bodu 3)

Ekvivalentní obyvatel: viz. § 16 písm. e)

Výchozím základem pro výpočet počtu připojených ekvivalentních osob je roční bilance na přítoku do ČOV v hodnotě BSK5 (t/rok) a produkce znečištění 60 g BSK5 na 1 osobu/den.

 

K bodu 4)

Projektovaná kapacita m3/den (Qd) je udávána v množství odpadní vody, které může být trvale čištěné a to s ohledem na nejméně dimenzovaný stupeň (např. biologická část). V případě rekonstrukce a intenzifikace se uvádí časově poslední údaj.

Počet ekvivalentních osob: jedná se o údaj z projektu poslední realizované stavby nebo jakýchkoliv úprav ovlivňujících uváděný údaj.

Dočištění: rozumí se dočištění vody z mechanicko biologické ČOV na III. stupni čištění (terciární čištění odpadních vod).

Terciárním čištěním jako technologii dočišťování se rozumí zpracování odtoků z mechanicko-biologických čistíren za účelem snížení zbytkového chemického a mikrobiologického znečištění, případně i nerozpuštěných látek. Do technologie dočišťování se řadí dodatečné způsoby čištění umožňující vyšší stupeň čištění, kterého nelze dosáhnout primárním a sekundárním čištěním (tj. mechanicko-biologickým). Jedná se např. o dočišťovací stabilizační nádrž, filtraci přes písek nebo membrány, adsorpci na různých materiálech.

Vyplnění pole „odstraňování (eliminace) „N“, „P“, „jiné“ je pouze upřesněním základních 3 typů čištění o další funkce čištění a neznamená vždy, že se jedná o terciární čištění.

 

K bodu 5)

Pro výpočet reprodukční pořizovací ceny se použije vyhláška č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování (oceňovací vyhláška), případně Metodický pokyn Ministerstva zemědělství „pro orientační ukazatele výpočtu reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací“, který z uvedené vyhlášky vychází a doplňuje ji.

 

K bodu 7)

Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.

 

8) IDENTIFIKÁTOR ZMĚNY ÚDAJŮ V DIGITÁLNÍ TECHNICKÉ MAPĚ:

K bodu 8)

Identifikátor změny údajů je přidělen na základě zápisu údajů o vodohospodářské infrastruktuře do digitální technické mapy podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 393/2020 Sb., o digitální technické mapě.

Příloha č. 5

Vybrané údaje z provozní evidence vodovodů a kanalizací -vodovodní řady

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO PROVOZNÍ EVIDENCE:

 

PŘIVÁDĚCÍ ŘAD (PŘ):

ROZVODNÁ VODOVODNÍ SÍŤ (RVS):

 

1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Identifikační číslo (čísla) majetkové evidence zahrnující provozovaný majetek (tj. funkční celek z jednotlivých rozvodných vodovodních sítí nebo přiváděčích řadů).

 

U rozhodující sítě se uvede i její název.

Řádek

Identifikační číslo majetkové evidence

1

V 1. řádku rozhodující síť (ta s nejvyšší reprodukční pořizovací cenou)

2

 

3

 

4

 

 

 

 

2) OBYVATELSTVO * pouze pro RVS:

Počet osob s trvalým pobytem v připojených obcích nebo jejich částech:

Počet zásobených osob v připojených obcích nebo jejich částech:

 

3) BILANČNÍ ÚDAJE V tis. m3/rok *

3.1

Voda vyrobená určená k realizaci:

Voda převzatá:

Voda předaná:

3.2

Voda fakturovaná pitná přímým odběratelům celkem * pouze pro RVS:

Z toho:

pro domácnost:

pro ostatní:

3.3

Voda nefakturovaná *

Z toho:

ztráty vody z vodovodu:

vlastní spotřeba vody:

ostatní nefakturovaná voda:

 

Ztráty vody na 1 km přepočtené délky vodovodního řadu:

l/km/den

Procento ztrát vody z vodovodu:

%.

 

4) EKONOMICKÉ ÚDAJE:

Jednotkové náklady na přivaděči řad:

Kč/m3

Jednotkové náklady na vodovodní síti:

Kč/m3

Poruchy a havárie na rozvodné vodovodní síti a přivaděčích vodovodních řadech:

počet

 

5) ÚDAJE O JAKOSTI VODY V ROZVODNÉ VODOVODNÍ SÍTI: Název rozhodující části obce:

Název obce:

Katastrální území lokalizace rozvodné vodovodní sítě:

Sloupec číslo

1

2

3

4

Vzorky na mikrobiologické a biologické rozbory

 

 

 

 

Vzorky na fyzikálně chemické rozbory

 

 

 

 

 

Sloupec č.:

1 Počet všech odebraných vzorků o rozsahu rozboru minimálně kráceného podle vyhlášky č. 252/2004 Sb.

2 Počet vzorků, u kterých byl minimálně u jednoho ukazatele překročen limit * (MH, NMH).

3 Procento vzorků s překročenými limity * (MH, NMH) z počtu odebraných vzorků.

4 Procento vzorků s překročenými limity * (NMH) z počtu odebraných vzorků.

 

Celkový počet kontrolních míst na sítích:

 

6) VLASTNÍK:

Viz příloha č. 1 k této vyhlášce

 

7) PROVOZOVATEL:

A/ Fyzická osoba:

a)

jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:

b)

datum narození:

c)

identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

d)

adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):

 

B/ Právnická osoba:

a)

název, popřípadě obchodní firma:

b)

identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

c)

adresa sídla (PSČ, obec, číslo popisné, číslo orientační):

 

C/ Spojení:

telefon: fax:

e-mail:

 

D/ Povolení k provozování vydané na předmětný majetek:

a)

vydané krajským úřadem:

b)

číslo jednací:

c)

ze dne:

 

8) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:

Název a sídlo vodoprávního úřadu

Datum zpracování:

Jméno a příjmení zpracovatele:

Telefon zpracovatele:

Místo zpracování:

Údaje se vyplňují za evidovaný funkční, to je provozní celek složený z jedné nebo více rozvodných vodovodních sítí.

Jako první se uvede vždy rozhodující rozvodná vodovodní síť (tj. s nejvyšší vypočítanou pořizovací cenou ve VUME - 5) ekonomické údaje.

 

Identifikační číslo provozní evidence je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v prvním řádku bodu 1) základních údajů této přílohy doplněné o IČO osoby provozovatele.

 

K bodu 1)

Identifikační číslo majetkové evidence:

Podle přílohy č. 1 této vyhlášky. Na první řádek se uvede identifikační číslo rozhodující rozvodné vodovodní sítě.

 

K bodu 2)

Počet osob: je automaticky přenášen a sčítán na základě údajů vybraných rozvodných vodovodních sítí (RVS) z jejich majetkové evidence, to je z přílohy č. 1.

 

K bodu 3)

Bilanční údaje:

 

Voda vyrobená a určená k realizaci:

Uvádí se množství vyrobené vody ve vlastních stavbách pro úpravu vody po připočtení množství vody převzaté od jiného provozovatele vodovodu, případně od jiných organizací a po odečtení množství vody předané jinému provozovateli vodovodu.

V případě, že do provozovaného celku je dodávána voda z více úpraven (např. skupinové vodovody), vyplní se množství vody dodávané do této lokality včetně rozlišení vody předané a převzaté.

Voda převzatá: Uvádí se množství pitné vody převzaté provozovatelem vodovodu od jiného provozovatele vodovodu, popřípadě i od jiných subjektů.

Voda předaná: Uvádí se množství pitné vody předané jinému provozovateli vodovodu.

Voda fakturovaná: Uvádí se množství vody dodané resp. odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím nebo není fakturováno vůbec.

Voda fakturovaná pitná: Ukazatel zahrnuje množství vody fakturované přímým odběratelům. Kde je osazen vodoměr, měří se množství odpočtem vodoměru, kde není, určí se množství fakturované vody výpočtem pomocí směrných čísel potřeby vody nebo jiným způsobem podle této vyhlášky.

Voda fakturována pro domácnosti: zahrnuje dodané množství vody fyzickým osobám trvale využívajícím vodovod, a jimž pitná voda slouží k uspokojování jejich osobní potřeby (včetně přípravy teplé vody). Dále se zahrnuje spotřeba pro mateřské školy, jesle, školy všech typů, mimoškolská zařízení pro děti, sociální ústavy (domovy důchodců, dětské domovy apod.), úřady, internáty, učňovské domovy, studentské koleje, centrální příprava teplé vody pro domácnosti a další výše uvedené.

Voda fakturována pro ostatní: zahrnuje množství vody dodané pro výrobní potřebu průmyslové a jiné produkce, pro účely zemědělské výroby a dále vodu pro zařízení občanské a technické vybavenosti v souvislosti s bydlením (např. obchody, zařízení občanské a technické vybavenosti v souvislosti s bydlením, kulturní a sportovní zařízení, drobné sportovní zařízení, drobné podnikání, nemocnice, služby, lázně, kropení veřejné zeleně a komunikací) a ostatní nezařaditelné činnosti pod domácnosti.

Vlastní spotřeba vody: Jde o množství vody využité provozovatelem například pro potřebu provozu k proplachování vodovodních řadů, mytí akumulací, kanalizačních stok, voda spotřebovaná v provozních střediscích.

Ztráty vody z vodovodu: Vykazují se jako objem vody nefakturované, snížený o vlastní spotřebu a ostatní vodu nefakturovanou. Jedná se o ztráty vody způsobené únikem v důsledku netěsnosti spojů potrubí nebo armatur a účelně nevyužité za provozu vodárenských objektů při jejich obsluze, údržbě, poruchách a opravách a množství vody odebrané, ale nezjištěné, například neoprávněným odběrem vody, nepřesností měření vodoměrů, vyššími odběry, než odpovídají fakturaci podle ročních směrných čísel, a provozovatelem nezaregistrované.

Procento ztrát vody z vodovodu: Uvádí se podíl mezi množstvím ztrát vody a vody vyrobené určené k realizaci.

Ztráty vody na 1 km přepočtené délky vodovodního řadu: Vykazují se jako objem ztrát vody v l na 1 km přepočtené délky potrubí na profil DN 150 za den, tedy objem vody bez vlastní spotřeby a ostatní nefakturované vody.

Voda nefakturovaná: Jedná se o rozdíl množství vody vyrobené k realizaci a vody fakturované. Zahrnuje především ztráty vody i vlastní spotřebu a ostatní vodu nefakturovanou.

Ostatní nefakturovaná voda: Uvádí se množství vody sloužící jiným potřebám, pokud toto množství vody není provozovateli hrazeno. Jde např. o vodu sloužící k požárním účelům apod. v případě, že nelze z technického hlediska sledovat množství vody odděleně za převáděči řady a rozvodnou vodovodní síť, vypočtou se bilanční údaje poměrem k přepočtené délce vodovodního řadu.

 

K bodu 4)

Ekonomické údaje:

Jednotkové náklady uvedené v řádku 11 přílohy č. 19 k této vyhlášce nezahrnují náklady spojené se zdroji a úpravou vody. Od celkových jednotkových nákladů se tedy odečtou náklady na zdroje a úpravu vody z formulářů C přílohy č. 19a k této vyhlášce. Je možné použít i jednotkové náklady přímo z formuláře D přílohy č. 19a k této vyhlášce.

V případě, že nelze z technického hlediska sledovat množství vody odděleně za převáděči řady a rozvodnou vodovodní síť, vypočtou se ekonomické údaje poměrem k přepočtené délce vodovodního řadu.

V případech jednotné ceny pro vodné v rámci provozní jednotky nebo více provozních jednotek budou uváděny stejné jednotkové náklady u všech prvků vodovodní sítě a přivaděčích řadů (evidenčních čísel provozní evidence vodovodních sítí a přivaděčích řadů).

Cena pro vodné bez DPH je cenou realizovanou v daném místě spotřeby.

 

Havárie vodovodu je neočekávaná, mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s částečným fyzickým opotřebením nebo poškozením vodovodu, vedoucí ke stavu ohrožení plynulého a bezpečného provozování vodovodu nebo k následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku, přičemž za havárii se také považují případy závažného zhoršení jakosti dodávané pitné vody. Havárie vodovodu je důvodem pro přerušení a omezení dodávky pitné vody. Pro účely vykazování provozní evidence vodovodních řadů se za havárii vodovodu nepovažuje havárie vodovodní přípojky vyjma odbočení s uzávěrem vodovodní přípojky, které je součástí vodovodu.

 

Porucha vodovodu je neočekávaná událost způsobená zejména zhoršením technického stavu či funkčnosti vodohospodářské infrastruktury, následkem které dochází k omezení schopnosti vodovodu plnit požadovanou funkci. Za poruchu vodovodu se nepovažuje omezení nebo přerušení dodávky vody z důvodu dočasného přerušení dodávky elektrické energie. Pro účely vykazování provozní evidence vodovodních řadů se za poruchu vodovodu nepovažují poruchy na vodovodních přípojkách.

 

K bodu 5)

Údaje o jakosti vody v rozvodné vodovodní síti:

Vyplňují se pro funkční celek vykazované rozvodné vodovodní sítě jako součet rozborů ze všech uvedených RVS (bod 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE této přílohy). V případě, že byl proveden pouze mikrobiologický nebo biologický rozbor, uvádí se do tabulky jako 1 vzorek. Vzorek, ve kterém bylo zjištěno překročení limitu, se nenahrazuje výsledkem opakovaného rozboru. Opakovaný vzorek (má obvykle nižší rozsah než krácený rozbor) i původní vzorek se uvádí do počtu rozborů.

 

K bodu 6)

Vlastík

Uvede se vlastník rozhodujícího majetku, jehož majetek je provozován a je uveden v bodě 1) základních údajů této přílohy.

 

K bodu 8)

Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.“.

Příloha č. 6

Vybrané údaje z provozní evidence vodovodu a kanalizací - stavba pro úpravu vody nebo stavba k jímání vody

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO PROVOZNÍ EVIDENCE:

 

S TECHNOLOGIÍ PRO ÚPRAVU VODY:

BEZ TECHNOLOGIE ÚPRAVY VODY:

(ÚPRAVNA VODY)

(DEZINFEKCE VODY)

 

1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Identifikační číslo (čísla) majetkové evidence zahrnující provozovaný majetek podle této přílohy:

Řádek

Identifikační číslo majetkové evidence

 

 

 

2) BILANČNÍ ÚDAJE: tis. m3/rok

Voda vyrobená celkem:

 

Ze zdrojů surové vody:

 

Povrchová:

 

Podzemní:

Voda technologická:

Infiltrace:

Kaly z úpravny vody: t sušiny/rok

 

Identifikační číslo odběru povrchové vody:

Identifikační číslo odběru podzemní vody:

 

3) EKONOMICKÉ ÚDAJE:

Jednotkové náklady včetně prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací na Irm vyrobené vody:

Spotřeba elektrické energie:

Kč/rm

MWh/rok

 

4) ÚDAJE O JAKOSTI VYROBENÉ VODY: Název stavby pro úpravu vody:

Sloupec číslo

1

2

3

4

Vzorky na mikrobiologické a biologické rozbory

 

 

 

 

Vzorky na fyzikálně chemické rozbory

 

 

 

 

 

Sloupec č.:

1 Počet všech odebraných vzorků o rozsahu rozboru minimálně kráceného podle tabulky č. 4 přílohy č. 9).

2 Počet vzorků, u kterých byl minimálně u jednoho ukazatele překročen limit *(MH,NMH).

3 Procento vzorků s překročenými limity * (MH, NMH) z počtu odebraných vzorků.

4 Procento vzorků s překročenými limity * (NMH ) z počtu odebraných vzorků.

Počet dnů sledovaného období:

V případě, že byl proveden pouze mikrobiologický nebo biologický rozbor, uvádí se jako 1 vzorek.

Vzorek, ve kterém bylo zjištěno překročení limitu, se nenahrazuje výsledkem opakovaného rozboru.

Opakovaný vzorek (má obvykle nižší rozsah než krácený rozbor) i původní vzorek se uvádí do počtu rozborů.

 

5) VLASTNÍK:

Viz příloha č. 1

 

6) PROVOZOVATEL:

Viz příloha č. 5

 

7) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:

Název a sídlo vodoprávního úřadu:

Kód vodoprávního úřadu:

obec:

 

 

Datum zpracování:

Jméno a příjmení zpracovatele: Telefon zpracovatele:

Místo zpracování:

Zaměstnavatel zpracovatele, je-li odlišný od vlastníka stavby pro úpravu vody:

 

Vysvětlivky:

Identifikační číslo provozní evidence je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v bodě 1) základních údajů této přílohy doplněné o IČO provozovatele.

 

K bodu 1)

Identifikační číslo majetkové evidence:

Podle přílohy č. 2 této vyhlášky.

 

K bodu 2)

Bilanční údaje:

 

Voda vyrobená celkem (ve vlastní stavbě pro úpravu vody): Ukazatel zahrnuje celkové množství vody vyrobené ve vlastním vodohospodářském zařízení a dodávané do sítě včetně vody nefakturované, ztráty vody v trubní síti, vlastní potřeby vody a ostatní nefakturované vody.

 

Voda technologická: Zahrnuje množství vody potřebné pro technologické účely výroby vody v evidované stavbě, např. pro odkalování studní, násosek, nádrží v úpravnách vody, praní filtrů. Nezahrnuje se do vody vyrobené.

 

Identifikační číslo odběru vody:

Podle § 22 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) a jeho prováděcí vyhlášky č. 431/2001 Sb.

 

K bodu 3)

Jednotkové náklady včetně prostředků obnovy vodovodů a kanalizací (na lm3) vyrobené vody: ukazatel zahrnuje úplné vlastní náklady včetně prostředků obnovy vodovodů a kanalizací, které se týkají pouze její výroby a nikoliv dopravy. Jedná se o údaj z formuláře C podle přílohy č. 19a.

Spotřeba elektrické energie: zahrnuje se její spotřeba ve stavbě pro úpravu vody včetně spotřeby na čerpání vody ze zdroje surové vody do úpravny vody, z úpravny do vodojemu, pokud je součástí úpravny vody apod. Nezahrnuje se spotřeba elektřiny při čerpání pro dopravu vody v síti.

 

K bodu 7)

Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.

Příloha č. 7

Vybrané údaje z provozní evidence vodovodů a kanalizací - kanalizační stoky

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO PROVOZNÍ EVIDENCE:

 

PŘIVÁDĚCÍ STOKA:

 

STOKOVÁ SÍŤ (používaný název):

 

1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Identifikační číslo (čísla) majetkové evidence zahrnující provozovaný majetek (tj. funkční celek).

 

U rozhodující sítě se uvede i její název:

Řádek

Identifikační číslo majetkové evidence

1

V1. řádku rozhodující síť (ta s nejvyšší aktuální pořizovací cenou)

2

 

3

 

4

 

 

 

 

2) OBYVATELSTVO pouze pro stokovou síť:

Počet osob s trvalým pobytem v odkanalizovaných obcích nebo jejich částech:

Počet osob připojených stokovou sítí na čistírnu odpadních vod (ČOV):

Počet osob připojených stokovou sítí do volných výustí:

 

3) NAPOJENÍ NA ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD (ČOV):

Identifikační číslo majetkové evidence ČOV, na kterou je stoková síť napojena:

Identifikační číslo vypouštění odpadních vod z příslušné ČOV:

 

4) BILANČNÍ ÚDAJE: tis. m3

Vypouštěné odpadní vody fakturované do stokové sítě celkem:

Z toho:

Domácnosti (splaškové):

Ostatní:

Srážková voda fakturovaná:

Odpadní voda předaná:

Odpadní voda převzatá:

 

Z vypouštěných odpadních vod fakturovaných:

Odpadní vody vypouštěné stokovou sítí přímo do vodního recipientu (volné výusti):

Odpadní vody odvedené stokovou sítí na ČOV:

 

Vypouštěné znečištění odpadních vod ze všech volných vyústí celkem vt/rok: (přímo do vodního recipientu)

 

BSK5:

Nerozpuštěné látky:

CHSKCr:

Dusík amoniakální:

Dusík celkový:

Fosfor celkový:

V odůvodněných případech:

 

 

 

RAS (rozpuštěné anorganické soli), AOX (absorbovatelné organické halogeny):

 

Rtuť:

Kadmium:

 

 

Identifikační čísla vypouštění odpadních vod z jednotlivých volných výusti:

 

5) EKONOMICKÉ A TECHNICKÉ ÚDAJE:

Celkové náklady včetně prostředků na obnovu na přivaděči stoku:

Jednotkové náklady včetně prostředků na obnovu na kanalizační síti:

Kč/m3

Poruchy na kanalizační síti:

počet

 

6) ÚDAJE O JAKOSTI VYPOUŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY Z VOLNÝCH VÝUSTÍ:

Název rozhodující části obce:

Název obce:

Katastrální území lokalizace stokové sítě:

 

Identifikační číslo majetkové evidence

Počet analyzovaných vzorků odpadní vody za rok ze všech volných výusti celkem

Počet vzorků nevyhovujících za rok tj. přesahující hodnotu p minimálně v 1 ukazateli

Procento vzorků nevyhovujících za rok tj. přesahující hodnotu p minimálně v 1 ukazateli

 

 

 

 

Počet volných výusti do vodního recipientu:

 

7) VLASTNÍK:

Viz příloha č. 1 k této vyhlášce

 

8) PROVOZOVATEL:

Viz příloha č. 5 k této vyhlášce

 

9) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:

Název a sídlo vodoprávního úřadu:

Datum zpracování:

Jméno a příjmení zpracovatele:

Telefon zpracovatele:

Místo zpracování:

 

Vysvětlivky:

Údaje se vyplňují za evidovaný funkční, to je provozní celek složený z jedné nebo více stokových sítí.

Jako první se uvede vždy rozhodující stoková síť nebo přiváděcí stoka s nejvyšší vypočítanou pořizovací cenou ve VUME KAN - 5) ekonomické údaje.

Identifikační číslo provozní evidence je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v prvním řádku bodu 1) základních údajů této přílohy doplněné o IČO osoby provozovatele.

 

K bodu 1)

Identifikační číslo majetkové evidence:

Podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Na první řádek se uvede identifikační číslo rozhodujícího majetku.

 

K bodu 3)

Identifikační číslo čistírny odpadních vod:

Kód vodoprávního úřadu - kód katastrálního území lokalizace čistírny odpadních vod - IČO vlastníka - znak pro čistírnu odpadních vod.

Č.j. povolení k vypouštění odpadních vod:

Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon). Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do (datum ukončení platnosti):

 

K bodu 4)

Bilanční údaje:

Vypouštěné odpadní vody fakturované do stokové sítě celkem:

Zahrnuje se celkové množství vypouštěných odpadních vod fakturovaných přímým odběratelům (bez chladících vod, vody pro klimatizační zařízení, vody srážkové nefakturované a vody balastní), které se vypouští kanalizacemi přímo do povrchových vod (volné výusti) nebo které jsou odvedeny na čistírnu odpadních vod.

Kde je osazen vodoměr, určí se množství vypouštěné odpadní vody odpočtem vodoměru na pitnou vodu, případně přímým měřením odtoku. Kde vodoměr není, postupuje se podle § 29, 30 a 31. Měření odváděných odpadních vod je uvedeno v § 19 zákona.

Voda odpadní fakturovaná pro domácnosti (splašková):

Zahrnuje produkované odpadní vody uvedené ve vysvětlivce v příloze č. 5 k této vyhlášce k bodu 3.

Další rozdělení typu vod je shodné podle přílohy č. 5 k této vyhlášce k bodu 3).

Voda srážková fakturovaná

podle § 20 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

Vypouštěné znečištění odpadních vod ze všech volných vyústí celkem vt/rok (přímo do vodního recipientu):

Výpočet průměrných koncentrací se provádí aritmetickým průměrem ze všech výsledků rozborů odpadních vod. Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjistí měřením (lze postupovat podle § 4 nařízení vlády č. 143/2012 Sb.). Pokud nelze měřit objem vypouštěných odpadních vod s dostatečnou věrohodností, lze určit roční množství znečištění teoretickým výpočtem. Znečištění vt/rok se vypočte: průměrná roční koncentrace násobena ročním objemem vypouštěných odpadních vod a to v příslušných jednotkách.

Uvedené výpočty jsou shodné s postupem uplatňovaným při hlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

 

K bodu 5)

Ekonomické a technické údaje:

Jednotkové náklady nezahrnují náklady spojené s čištěním odpadních vod (od celkových jednotkových nákladů se tedy odečtou náklady na čištění odpadních vod z formulářů F

prílohy č. 19a k této vyhášce. Je možné použít i jednotkové náklady přímo z formuláre E - doprava odpadních vod podle přílohy č. 19a k této vyhlášce.

V případech jednotné ceny pro stočné v rámci provozní jednotky nebo více provozních jednotek budou uváděny stejné jednotkové náklady u všech prvků stokové sítě a přiváděčích stok (evidenčních čísel provozní evidence stokových sítí a přiváděčích stok).

Cena pro stočné je bez DPH v místě produkce odpadních vod.

Poruchy jsou uváděny k jednotlivým, v provozní evidenci uvedeným, prvkům stokové sítě a přiváděčích stok podle skutečnosti.

 

K bodu 6)

Údaje o jakosti vypouštěné odpadní vody volnými vyustěmi:

Vyplní se jako součet provedených rozborů pro všechny volné výusti vykazovaného funkčního celku stokové sítě.

p….přípustná hodnota koncentrace z rozborů směsných vzorků vypouštěných odpadních

vod podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Analyzovaný vzorek směsné vzorky podle nařízení vlády 401/2015 Sb., ve znění

pozdějších předpisů.

 

K bodu 7)

Vlastník

Uvede se vlastník rozhodujícího majetku, jehož majetek je provozován a je uveden v bodu 1) základních údajů této přílohy.

 

K bodu 9)

Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.“.

Příloha č. 8

Vybrané údaje z provozní evidence vodovodu a kanalizací - čistírna opadních vod

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO PROVOZNÍ EVIDENCE:

ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD:

 

1) ZÁKLADNÍ ÚDAJE:

Identifikační číslo (čísla) majetkové evidence zahrnující provozovaný majetek podle této přílohy:

Řádek

Identifikační číslo majetkové evidence

 

 

 

2) OBYVATELSTVO:

Počet osob s trvalým pobytem v obcích nebo jejich částech odkanalizovaných na čistírnu odpadních vod:

Počet osob připojených na čistírnu odpadních vod:

Počet ekvivalentních osob připojených na čistírnu odpadních vod:

 

3) BILANČNÍ ÚDAJE: v tis. m3

Množství čištěných odpadních vod celkem (včetně srážkových, chladících, vod pro klimatizační zařízení a vod balastních):

 

z toho:

domácnosti (splaškové):

průmysl:

zemědělství a ostatní:

srážková faktruvaná

Odpadní voda předaná:

Odpadní voda převzatá:

z toho:

pouze mechanicky:

mechanicko - biologicky:

technologií dočišťování (terciární):

 

Množství vypouštěných odpadních vod z ČOV do vodního recipientu za rok:

 

Znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV (t/rok)

BSK5:

Nerozpuštěné látky:

CHSKCr:

Dusík amoniakální:

Dusík celkový:

Fosfor celkový:

 

 

 

RAS (rozpuštěné anorganické soli):

 

 

AOX (adsobovatelné organické halogeny):

 

Rtuť:

Kadmium:

 

 

Znečištění odpadních vod vypouštěných do recipientu (t/rok)

BSK5:

Nerozpuštěné látky:

 

CHSKCr:

 

 

Dusík amoniakální:

Dusík celkový:

Fosfor celkový:

RAS (rozpuštěné anorganické soli):

 

AOX (adsobovatelné organické halogeny):

Rtuť:

 

Kadmium:

 

Identifikační číslo vypouštění odpadní vody:

 

Využití a zneškodnění kalu (v t sušiny /rok)

přímá aplikace na zemědělské a lesní půdě:

kompostování:

skládkování:

spalování: rekultivace:

převoz do jiné ČOV ke zpracování:

 

4) Ekonomické a technické údaje:

Jednotkové náklady na čištění odpadních vod uvedené ČOV

Kč/m3

Spotřeba elektrické energie:

MWh/rok

 

5) ÚDAJE O JAKOSTI VYPOUŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY:

Název čistírny odpadních vod:

Identifikační číslo majetkové evidence

Počet analyzovaných vzorků odpadní vody za rok

Počet vzorků nevyhovujících za rok tj. přesahující hodnotu p minimálně v 1 ukazateli

Procento vzorků nevyhovujících za rok tj. přesahující hodnotu p minimálně v 1 ukazateli

 

 

 

 

 

6) VLASTNÍK:

Viz příloha č. 1

 

7) PROVOZOVATEL:

Viz příloha č. 5

 

8) VODOPRÁVNÍ ÚŘAD:

Název a sídlo vodoprávního úřadu:

Kód vodoprávního úřadu:

obec:

Datum zpracování:

Jméno a příjmení zpracovatele: Telefon zpracovatele:

Místo zpracování:

Zaměstnavatel zpracovatele, je-li odlišný od vlastníka čistírny odpadních vod:

 

Vysvětlivky:

Identifikační číslo provozní evidence je identifikační číslo majetkové evidence uvedené v bodě 1) základních údajů této přílohy doplněné o IČO provozovatele.

 

K bodu 1)

Identifikační číslo majetkové evidence:

Podle přílohy č. 4 této vyhlášky.

 

K bodu 3)

Bilanční údaje:

Množství čištěných odpadních vod: Uvádí se celkové množství všech odpadních vod čištěných v čistírnách odpadních vod. Není rozhodující, zda veškeré množství odpadních vod prošlo všemi stupni čištění. Pokud jsou na čistírnu přiváděny též srážkové vody, pak se jejich množství započítává jen vtom případě, pokud projdou alespoň mechanickým stupněm. Pro rozlišení (pouze mechanicky, mechanicko- biologicky, dočištění) se uvádí množství odpadních vod, které prošlo uvedeným stupněm jakožto konečným stupněm čištění.

Do množství čištěných vod se nezapočítává voda oddělená v odlehčovacích komorách a podobných zařízeních před vtokem do ČOV.

Množství vypouštěných odpadních vod z ČOV do vodního recipientu: Celkové množství vody vypouštěné do povrchových vod (včetně vody chladící, pro klimatizační zařízení, vody zvláštní, vody srážkové a balastní).

Znečištění odpadních vod na přítoku do ČOV a znečištění odpadních vod vypouštěných do recipientu (t/rok):

Výpočet průměrných koncentrací se provádí ze všech výsledků rozborů aritmetickým průměrem odpadních vod.

V případě počtu rozborů méně než

2d za rok se používá aritmetický průměr z výsledků všech rozborů vody. Při vyšším počtu rozborů je nutno při výpočtu průměrné roční koncentrace počítat se směrodatnou odchylkou - viz § 2 odst. 6 písm. b) nařízení vlády č. 113/2012 Sb. Roční objem vypouštěných odpadních vod se zjistí měřením. V případě, že není instalováno měřidlo, stanoví se objem odpadních vod na základě jednorázových měření. Jednorázová měření se provedou při průměrných podmínkách průtoku s vyloučením výsledků naměřených hodnot při dlouhotrvajících deštích nebo bezprostředně po nich. Výpočet množství vypouštěných odpadních vod bez měření se provede podle § 30 vyhlášky. Znečištění v t/rok se vypočte: průměrná roční

koncentrace násobena ročním objemem vypouštěných odpadních vod a to v příslušných jednotkách.

Uvedené výpočty jsou shodné s postupem uplatňovaným při hlášení prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).

Č. i. povolení k vypouštění odpadních vod

Podle § 22 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do (datum ukončení platnosti).

 

K bodu 4)

Ekonomické a technické údaje

Jednotkové náklady včetně prostředků obnovy vodovodů a kanalizací v Kč na lm3 vyčištěných odpadních vod: ukazatel zahrnuje jednotkové náklady uvedené v řádku 11 přílohy č. 19 k této vyhlášce , které se týkají pouze čištění odpadní vody a nikoliv dopravy. Jedná se o formulář F podle přílohy č. 19a. Spotřeba elektrické energie: zahrnuje se její spotřeba při čištění v ČOV včetně spotřeby na čerpání vody v areálu ČOV. Nezahrnuje se spotřeba elektřiny při čerpání pro dopravu odpadní vody v rámci stokové sítě.

 

K bodu 5)

Údaje o jakosti vypouštěné odpadní vody

Vyplňují se pro každou čistírnu odpadních vod.

p….je přípustná hodnota koncentrace z rozborů směsných vzorků vypouštěných

odpadních vod nařízení vlády č. 401/2015 Sb.. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

Analyzovaný vzorek směsné vzorky podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb.,

ve znění pozdějších předpisů.

 

K bodu 6)

Vlastník:

Uvede se IČO vlastníka, jehož majetek je provozován a je uveden v bodě 1) základních údajů této přílohy.

 

K bodu 8)

Název a sídlo vodoprávního úřadu, kterému jsou vybrané údaje poskytovány.

Příloha č. 9

Technické ukazatele pro plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody

Část 1

Místa odběrů vzorků v kontrolních profilech

 

Místy odběrů vzorků v kontrolních profilech jsou místa:

a)

na přítoku surové vody používané k úpravě na vodu pitnou a pro vodu bez úpravy; vzorky surové vody se odebírají před prvním technologickým zásahem; v případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, odebírají se vzorky z jejich směsi; kontrola jednotlivých zdrojů se provádí, pokud kvalita směsné surové vody je horší než pro kategorii A2,

b)

v průběhu úpravy vody technologickou linkou, pokud existuje technologie úpravy; kontrola vody v průběhu úpravy technologickou linkou se provádí, je-li to možné, mezi jednotlivými stupni; místa kontroly a rozsah a četnost sledovaných parametrů za jednotlivými stupni stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy,

c)

za filtrací nebo na výstupu z úpravny vody, kde se provádí kontrola účinnosti filtrace měřením zákalu jako provozního parametru; místo sledování zákalu stanoví osoba odpovědná za technologii úpravy,

d)

na výstupu vyrobené vody z úpravny vody, výstup vyrobené vody hygienicky zabezpečené,

e)

strategická místa distribuční sítě včetně vodojemů,

f)

kde pitná voda vytéká z kohoutků určených k odběru pro lidskou spotřebu; tato místa se stanoví podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

 

Část 2

Minimální rozsah požadovaných rozborů surové vody

 

Podle rozsahu ukazatelů a v závislosti na potřebných požadavcích monitorování se rozlišují následující typy rozborů:

1.

ÚPLNÝ ROZBOR

2.

KRÁCENÝ ROZBOR

3.

PROVOZNÍ ROZBOR

 

1. ÚPLNÝ ROZBOR ODEBÍRANÉ SUROVÉ VODY

Úplný rozbor surové vody se provádí v rozsahu tabulky č. 1. V případě surové vody pro vodu upravovanou v četnosti podle tabulky č. 4 a vždy při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22 a následně pro potvrzení kategorie surové vody. V případě surové vody pro vodu bez úpravy v četnosti podle tabulky č. 5.

Pouze u surové vody pro vodu bez úpravy lze vykázat jako rozbor surové vody, pokud se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji. Je-li to možné, k tomuto odběru se provede časově souvztažný odběr surové vody pro rozbor mikrobiologických ukazatelů.

Odběry vzorků a analýza v rozsahu úplného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Rozsah parametrů úplného rozboru surové vody se rozšíří o ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, a to pro daný zdroj surové vody. Výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí.

Úplný rozsah rozboru surové vody

Tabulka č. 1

Pořadové číslo ukazatele

Ukazatel

Zkratka

Jednotka

1.

Reakce vody (pH)

pH

 

2.

Barva (po filtraci)

 

mg/l Pt

3.

Zákal

Z

ZFn nebo ZFt

4.

Nerozpuštěné látky

NL105

mg/l

5.

Teplota

t

°C

6.

Konduktivita

K

mS/m

7.

Pach

 

přijatelný/nepřijatelný

8.

Dusičnany

NO3-

mg/l

9.

Dusitany

NO2-

mg/l

10.

Amonné ionty

NH4+

mg/l

11.

Celkový dusík

Ncelk.

mg/l

12.

Fluoridy

F

mg/l

13.

Železo celkové

Fe

mg/l

14.

Mangan

Mn

mg/l

15.

Hliník1)

Al

mg/l

16.

Měď

Cu

μg/l

17.

Zinek

Zn

mg/l

18.

Bór

B

mg/l

19.

Berylium1)

Be

μg/l

20.

Kobalt1)

Co

μg/l

21.

Nikl1)

Ni

mg/l

22.

Vanad1)

V

mg/l

23.

Arsen

As

μg/l

24.

Kadmium

Cd

μg/l

25.

Chrom (veškerý)

Cr

μg/l

26.

Olovo

Pb

μg/l

27.

Selen1)

Se

μg/l

28.

Rtuť

Hg

μg/l

29.

Baryum1)

Ba

μg/l

30.

Kyanidy celkové

CN-

mg/l

31.

Sírany

SO42-

mg/l

32.

Chloridy

Cl-

mg/l

33.

Tenzidy aniontové

PAL-A

mg/l

34.

Fosforečnany

PO43-

mg/l

35.

Fosfor celkový

Pcelk.

mg/l

36.

Uhlovodíky C10-C40

C10-C40

mg/l

37.

Polycyklické aromatické uhlovodíky

PAU

μg/l

38.

Pesticidní látky celkem

PLC

μg/l

39.

Pesticidní látky

PL

μg/l

40.

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

CHSKMn

mg/l

41.

Celkový organický uhlík

TOC

mg/l

42.

Nasycení kyslíkem

% O2

%

43.

Vápník a hořčík

Ca + Mg

mmol/l

44.

Vápník

Ca

mg/l

45.

Hořčík

Mg

mg/l

46.

Huminové látky1)

HL

mg/l

47.

Absorbance při 254 nm

A1254

 

48.

Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5

KNK4,5

mmol/l

49.

Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3

ZNK 8,3

mmol/l

50.

Escherichia coli

ECOLI

KTJ/100 ml

51.

Intestinální (střevní) enterokoky

ENT

KTJ/100 ml

52.

Mikroskopický obraz: Počet organismů

PO

jedinci/ml

53.

Abioseston

 

%

54.

Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)1)

AOX

mg/l

55.

Termotolerantní koliformní bakterie

TBK

KTJ/100 ml

56.

Benzo(a)pyren

BaP

μg/l

57.

Bisfenol A1)

BPA

μg/l

58.

PFAS suma 1)

 

μg/l

59.

Somatické kolifágy

 

PTJ2)/100 ml

60.

Clostridium perfringens

 

KTJ/100 ml

61.

Microcystin - LR

 

μg/l

62.

17-beta-estradiol1)

 

μg/l

63.

Nonylfenol1)

 

μg/l

64.

Uran

U

μg/l

1 Stanovuje se v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let.

2 PTJ - plak tvořící jednotka.

 

Poznámky k tabulce č. 1:

Ukazatel č. 37 je vyjádřen jako součet koncentrací: (benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno(1,2,3-cd)pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 38 je vyjádřen jako součet jednotlivých pesticidů a jejich relevantních metabolitů. Jedná se o pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou vyskytovat v surové vodě, a to podle používaných pesticidů v daném území. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

Ukazatel č. 39: sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody.

K ukazatelům č. 40 a 41: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 47: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, zvláště organických mikropolutantů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.

K ukazateli 58: PFAS suma se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), periluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina.

Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeném podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro

zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu příslušný správce povodí dospěje k závěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30 % limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují od okamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí.

K ukazateli č. 59: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy.

K ukazatelům č. 60 a 63: Stanovuje se pouze u povrchových vod nebo je-li podzemní voda ovlivněna povrchovými vodami.

K ukazateli č. 61: Stanovuje se pouze u povrchových vod na základě posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj surové vody a v případě zjištění masivního výskytu sinie.

 

2. KRÁCENÝ ROZBOR SUROVÉ VODY

Krácený rozbor surové vody slouží k upřesnění kategorie surové vody podle § 22 a ke stálému sledování jakosti. Přihlíží se i k výsledkům provozních rozborů.

V roce, kdy se provádí potvrzení kategorie surové vody úplným rozborem, úplný rozbor nahradí krácený rozbor.

 

Do rozsahu kráceného rozboru se zahrnují ukazatele podle tabulky č. 2, krácený rozbor se rozšíří o

a)

ukazatele z úplného rozboru surové vody, které překračují více než 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů; pokud se následnými analýzami po dobu 2 kalendářních roků prokáže pokles hodnoty pod 75 % limitní hodnoty určené pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., je možné v rámci kráceného rozboru ukazatel ze sledování vyloučit. Podmínkou je, že v daném kalendářním roce budou provedeny alespoň 2 analýzy,

b)

ukazatele, které se rovnají nebo překračují hodnotu kategorie A 2 určenou při předchozí kategorizaci surové vody (podle přílohy č. 13 k této vyhlášce),

c)

ukazatele, které vyplynou jako rizikové z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody; výsledky posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody k lidské spotřebě poskytne jednotlivým provozovatelům vodovodů v elektronické a editovatelné formě příslušný správce povodí,

d)

ukazatele, které významně kolísají v průběhu roku (výskyt sledovaného ukazatele ve dvou kategoriích, například sezónní změny).

 

Odběry vzorků a analýza v rozsahu kráceného rozboru surové vody musí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

Minimální rozsah kráceného rozboru surové vody

Tabulka č. 2

Pořadové číslo ukazatele

Pořadové číslo z úplného rozboru (tab. č. 1)

Ukazatel

Zkratka

Jednotka

1.

1.

Reakce vody (pH)

pH

 

2.

2.

Barva (po filtraci)

 

mg/l Pt

3.

3.

Zákal

Z

ZFn nebo ZFt

4.

4.

Nerozpuštěné látky1)

NL105

mg/l

5.

5.

Teplota

T

°C

6.

6.

Konduktivita

K

mS/m

7.

7.

Pach (druh, pokud lze)

 

přijatelný/nepřijatelný

8.

8.

Dusičnany

NO3-

mg/l

9.

9.

Dusitany

NO2-

mg/l

10.

10.

Amonné ionty

NH4+

mg/l

11.

13.

Železo celkové

Fe

mg/l

12.

14.

Mangan

Mn

mg/l

13.

15.

Hliník1)

Al

mg/l

14.

31.

Sírany

SO

mg/l

15.

32.

Chloridy

Cl-

mg/l

16.

34.

Fosforečnany

PO43-

mg/l

17.

40.

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

CHSKMn

mg/l

18.

41.

Celkový organický uhlík

TOC

mg/l

19.

43.

Vápník a hořčík

Ca + Mg

mmol/l

20.

44.

Vápník

Ca

mg/l

21.

45.

Hořčík

Mg

mg/l

22.

46.

Huminové látky1)

HL

mg/l

23.

47.

Absorbance při 254 nm1)

A1254

 

24.

48.

Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5

KNK4,5

mmol/l

25.

49.

Zásadová neutralizační kapacita do pH 8,3

ZNK8,3

mmol/l

26.

50.

Escherichia coli

E coli

KTJ/100 ml

27.

51.

Intestinální (střevní) enterokoky

ENT

KTJ/100 ml

28.

52.

Mikroskopický obraz: Počet organismů

PO

jedinci/ml

29.

53.

Abioseston

 

%

30.

59.

Somatické kolifágy

 

PTJ/100 ml

1 Stanoví se pouze v souvislosti s možným nebo prokázaným výskytem ve zdroji a pouze při prvním zařazení surové vody do kategorie podle § 22, nejméně však jednou za šest let.

 

Poznámky k ukazatelům tabulky č. 2:

K ukazatelům č. 17 a 18: U ukazatelů TOC a CHSKMn je možné zvolit pouze jeden ukazatel.

K ukazateli č. 23: Stanoví se jako indikační hodnota pro rozhodnutí o analýze dalších ukazatelů, a to od dosažení hodnoty A1 254 = 0,08.

K ukazateli č. 30: Tento ukazatel se stanoví, pokud to vyplyne z posouzení a řízení rizik podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik nebo právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Je-li zjištěna přítomnost v surové vodě v koncentraci > 50 PTJ/100 ml, provede se rozbor po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto prověření snížení hodnoty log odstranění v rámci technologie úpravy vody se provede jednorázově a v případě, že dojde ke změně technologie.

 

3. PROVOZNÍ ROZBORY SUROVÉ VODY A VODY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Provozní rozbory vody slouží především k technologickému řízení provozu. Rozsah provozních rozborů mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

Při provádění provozních rozborů provozovatel zohlední tyto podmínky:

a)

součástí provozního rozboru je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v tabulce č. 6 v části 4; stanoví se v případě, že technologický stupeň úpravy zahrnuje filtraci,

b)

pro analýzy je možné používat i mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření,

c)

provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů; funkčnost kontinuálních analyzátorů musí být pravidelně a prokazatelně ověřována,

d)

výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologický navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle doporučení výrobce,

e)

odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace, ale musí se prokázat, že výsledky jsou stanoveny s požadovanou mezí stanovitelnosti a nejistotou měření,

f)

technologické zkoušky (zvláště určení dávky chemikálií) pro řádné provozování určuje provozovatel podle potřeby a podle složitosti technologie.

V tabulce jsou uvedeny typické ukazatele pro provozní rozbory. Výběr z typických ukazatelů a rozšíření o další ukazatele, které jsou potřebné k řízení provozu, určuje provozovatel v závislosti na způsobu a složitosti technologie úpravy vody podle výstupů z posouzení a řízení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo podle výstupů z posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik.

Typické ukazatele provozních rozborů vody

Tabulka č. 3

Povrchová voda

Podzemní voda

 

Teplota

°C

Teplota

°C

Reakce vody (pH)

 

 

Reakce vody (pH)

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo celkový organický uhlík

mg/l

Železo

mg/l

Kyselinová neutralizační kapacita do pH 4,5

mmol/l

Mangan

mg/l

Hliník 1)

mg/l

Formy oxidu uhličitého3)

mg/l

Železo 1)

mg/l

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem nebo

celkový organický uhlík

mg/l

Mangan

mg/l

Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele

 

Vybrané mikrobiologické a biologické ukazatele2)

 

Zákal

NTU

Zákal

NTU

Dezinfekční činidlo4)

mg/l

Dezinfekční činidlo4)

mg/l

 

 

1)Stanoví se podle použitého koagulantu nebo výskytu v surové vodě.

2)Pravidelné sledování mikroskopického obrazu při zvýšeném biologickém oživení surové povrchové vody se musí provádět v závislosti na délce tohoto období a na charakteru tohoto biologického oživení vody.

3)V případě kolísání, například z důvodu míšení více zdrojů.

4)Stanoví se zbytkové desinfekční činidlo v případě chemické desinfekce vody.

Ukazatele provozních rozborů vody se stanovenou referenční hodnotou

 

Ukazatel

Jednotka

Referenční hodnota

1

Somatické kolifágy

PTJ/100 ml

50 (v případě surové vody)

2

Zákal

NTU

0,3 NTU v 95 % vzorků a žádný nepřesahující 1 NTU

 

Poznámky:

1.

Při překročení referenční hodnoty je nutné posoudit účinnost úpravy vody po jednotlivých krocích úpravy, aby bylo možné určit hodnotu log odstranění prostřednictvím existujících bariér v rámci úpravy. Toto posouzení se provede jednorázově v případě, že dojde ke změně technologie.

2.

Hodnota zákalu platí za technologickým stupněm filtrace. Nejistota měření by měla být odhadnuta v souladu s normou EN ISO 7027 nebo s jinou rovnocennou standardní metodikou na úrovni 1,0 NTU (jednotky nefelometrického měření zákalu).

 

Část 3

Rozbory pitné vody

 

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod body c), d), e) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí podle přílohy č. 5 vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.

Tato kontrola může být doplněna o provozní rozbory.

PROVOZNÍ ROZBORY PITNÉ VODY
1.

Kontrola v distribuční síti v rozsahu provozního rozboru slouží k technologickému ověření řádného provozu distribuční sítě, nebo k ověření správnosti a účinnosti zásahů do distribuční sítě, ke kontrole čištění vodojemů a ke kontrole účinnosti opatření po stavebním zásahu.

2.

Četnost a rozsah provozních rozborů v distribuční síti určuje provozovatel podle velikosti zásobované oblasti (podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti), podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a podle konkrétních nestandardních situací v zásobované oblasti. Tyto rozbory zabezpečují ověření řádného provozování distribuční sítě.

3.

Kontrolu obsahu dezinfekčního činidla za místem dávkování určí individuálně provozovatel podle použitého způsobu dezinfekce a podle množství pitné vody dodávané do zásobované oblasti.

4.

Vzorky vyrobené upravované vody se odebírají na odtoku z konečného stupně úpravy vody během ustáleného provozu.

5.

Vzorky vody bez úpravy se odebírají na přítoku do vodovodních řadů během ustáleného provozu.

6.

V případě přerušovaného provozu zdroje bez úpravy nebo přímé dezinfekce do zdroje nebo vodojemu lze nahradit místo na odtoku odběrem z nejbližší akumulační nádrže nebo z distribuční sítě.

7.

Pro analýzy je možné používat mobilní analytické soupravy, pokud zajišťují požadovanou mez stanovitelnosti a nejistotu měření.

8.

Provozní rozbory mohou být částečně nebo úplně nahrazeny kontinuálním provozním měřením. Kontinuální analyzátory musí být vhodné pro daný typ vody a sledovaný rozsah parametrů. Funkčnost kontinuálních analyzátorů se pravidelně a prokazatelně ověřuje.

9.

Výsledky provozních rozborů včetně kontinuálních analyzátorů musí být metrologický navázány na laboratoř, která je držitelem osvědčení o akreditaci, držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace v souladu s monitorovacím programem podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a dle doporučení výrobce.

10.

Odběry a analýzy provozních rozborů nemusí být zajištěny u držitele osvědčení o akreditaci, držitele osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo u držitele autorizace.

 

Část 4

Minimální četnost odběrů vzorků a analýz

 

A) SUROVÁ VODA

Minimální četnost sledování surové vody v rozsahu úplného, kráceného a provozního rozboru je uvedena v tabulce č. 4 a 5.

V případě, že surová voda je přiváděna z několika vodních zdrojů, pak četnosti uvedené v tabulce č. 4 a 5 představují četnosti rozborů výsledné směsi surové vody.

Pokud se odebírá více vzorků za rok podle tabulky č. 4 a 5, odběr vzorků musí být rovnoměrně rozdělen v roce.

Pokud některý z parametrů kráceného rozboru surové vody podle tabulky č. 2 trvale v průběhu kalendářního roku vykazuje hodnotu nižší než 0,3 MH, respektive NMH pro pitnou vodu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, lze parametr sledovat s nižší četností, minimálně však jednou za 3 roky.

DOPORUČENÁ A MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU UPRAVOVANOU

Tabulka č. 4

Četnost /rok

Objem vody vyrobené m3/den

(stanoví se dle předchozího kalendářního roku)

provozní rozbor (tab. č. 3) Doporučená četnost a dále podle x

krácený rozbor (tab. č. 2) Minimální četnost

úplný rozbor

(tab. č. 1)

Minimální četnost pro upřesnění kategorie

do 100

X

1

X

101 - 1 000

6

2

1

1 001 -4 000

26

4

1

4 001 - 10 000

26

8

1

10 001 -20 000

104

12

2

20 001 -30 000

365

12

2

nad 30 000

X

24

4

 

Poznámka:

x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedenými podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let.

V rámci úplného rozboru s četností nižší než 4x se doporučuje střídat roční období.

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ SUROVÉ VODY PRO VODU BEZ ÚPRAVY

Tabulka č. 5

 

V případě, že se neprokáže žádná změna jakosti vody dopravou, lze vykázat jako rozbor surové vody vzorek odebraný v distribuční síti co nejblíže ke zdroji.

Četnost /rok

Objem vody vyrobené m3/den

krácený rozbor (tab. č. 2)

úplný rozbor (tab. č. 1)

do 100

1

X

101 - 1 000

2

1

1 001 -4 000

4

1

4 001 - 10 000

8

1

10 001 -20 000

12

1

20 001 -30 000

12

1

nad 30 000

X

X

 

Poznámka:

x = Četnost a rozsah určí provozovatel individuálně a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, minimálně však 1x za 6 let.

V rámci úplného rozboru se doporučuje střídat roční období.

 

B) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI TECHNOLOGICKÝMI STUPNI

Četnost provozních rozborů ve stanovených místech kontroly mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle složitosti úpravy, složení technologické linky úpravny vody a podle výsledků posouzení rizik zpracovaného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Tyto rozbory musí zabezpečit řádné provozování úpravny vody a zdrojů bez úpravy. Součástí provozních rozborů je monitorování ukazatele zákalu s cílem pravidelně kontrolovat účinnost fyzikálního odstraňování nečistot filtračními procesy v souladu s referenčními hodnotami a četností kontrol uvedenými v následující tabulce (nevztahuje se na zdroje podzemní vody, kde je zákal způsoben přítomností železa a manganu).

MINIMÁLNÍ ČETNOST ODBĚRŮ VZORKŮ A ANALÝZ K PROVOZNÍMU SLEDOVÁNÍ ZÁKALU

Tabulka č. 6

Objem vody vyrobené v m3/den

Provozní rozbor

≤ 1 000

týdně

> 1 000 až ≤ 10 000

denně

> 10 000

průběžně

Poznámka:

Minimální lhůta pro uchovávání dat je 3 roky.

 

C) VYROBENÁ PITNÁ VODA, V DISTRIBUČNÍ SÍTI A U SPOTŘEBITELE

Kontrola profilů uvedených v části 1 pod písmeny d), e), f) v rozsahu úplného a kráceného rozboru se provádí v souhrnu v definované četnosti podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

 

Část 5

Způsob zpracování a hodnocení výsledků

 

1.

Výsledky rozborů se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorků, datu odběru, časovém rozpětí odběru vzorku, typ vzorku, jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datum analýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2.

Laboratoř, která provádí úplné a krácené rozbory surové a pitné vody, se prokazuje platným osvědčením o akreditaci, nebo je držitelem osvědčení o správné činnosti laboratoře nebo držitelem autorizace.

3.

Hodnocení výsledků jakosti vyrobené vody provádí provozovatel podle

a)

překročení počtu hodnot jednotlivých ukazatelů podle jednotlivých typů limitů pro pitnou vodu (mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota, doporučená hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu; pro vodu vyrobenou se neprovádí hodnocení v ukazateli volný chlor na výstupu z úpravny vody,

b)

počtu nevyhovujících vzorků (nevyhovující vzorek je ten, ve kterém alespoň jeden ukazatel ve vzorku překračuje limitní hodnoty podle typu: mezní hodnota, nejvyšší mezní hodnota) podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu,

c)

počtu dnů v roce, kdy byl u vyrobené nebo dodané vody překročen limit alespoň v jednom ukazateli typu NMH.

4.

Technické ukazatele, které nemají určen hygienický limit, jsou hodnoceny provozovatelem podle konkrétních potřeb technologie provozu a rozvodu vody vodovodním řadem (např. korozívni vlastnosti). Zdravotně významné ukazatele, které mají překročenou stanovenou směrnou hodnotu podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo nemají tímto předpisem určen hygienický limit, se hodnotí podle limitu určeného orgánem ochrany veřejného zdraví.

5.

Protokoly podle bodu 1 se uchovávají po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

6.

Výsledky provozních rozborů surové vody a výsledky rozborů pitné vody, včetně informací o zdroji surové vody za poslední dva roky musí být na vyžádání poskytnuty zpracovatelům posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru prováděného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik pro daný zdroj.

Příloha č. 10

Technické ukazatele pro plán kontrol míry znečištění odpadních vod

Část 1

Místa odběrů v kontrolních profilech technologické linky čistírny odpadních vod

 

PRO ODPADNÍ VODU ČIŠTĚNOU:

a)

přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b)

mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (provozní rozbory),

c)

odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod.

 

PRO ODPADNÍ VODU NEČIŠTĚNOU:

Odtok z volné výusti odpadních vod do vodního recipientu.

 

Část 2

MINIMÁLNÍ ROZSAHY ROZBORŮ

 

A) ZÁKLADNÍ ROZBOR

Ukazatel

Symbol

Jednotka

Biochemická spotřeba kyslíku

BSK5

mg/l

Chemická spotřeba kyslíku dichromanovou metodou

CHSKCr

mg/l

Nerozpuštěné látky sušené

NL

mg/l

 

B) ROZBOR NA URČENÍ FOREM DUSÍKU A FOSFORU (DÁLE DUSÍK, FOSFOR)

Ukazatel

Symbol

Jednotka

Amoniakální dusík

N - NH4+

mg/l

Celkový dusík

Ncelk.

mg/l

Celkový fosfor

P celk.

mg/l

 

C) PROVOZNÍ ROZBOR

Zahrnuje ukazatele základního rozboru a ukazatele pro formy dusíku a fosforu, z nichž provozovatel vybere rozsah rozborů v závislosti na způsobu a složitosti čištění odpadních vod.

 

D) ROZŠÍŘENÝ ROZBOR

Rozšířený rozbor obsahuje další ukazatele, které jsou uvedeny zvláště v povolení vodoprávního úřadu k vypouštění odpadních vod, a ukazatele, které je nutné sledovat podle kanalizačního řádu, a které mohou mít vliv na čistící efekt ČOV. Týká se to zvláště ukazatelů: rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuti (Hg), kadmia (Cd) a dalších ukazatelů uvedených v příloze č. 15 této vyhlášky.

 

Část 3

Minimální četnost rozborů odpadních vod

 

A) MÍRA ZNEČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY NA PŘÍTOKU A ODTOKU35

MÍSTA ODBĚRŮ:

a)

přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b)

odtok z čistírny odpadních vod,

c)

odpadní voda nečištěná (vypouštěná) z volné výustě.

 

Tabulka č. 1

Velikost čistírny odpadních vod

Počet připojených ekvivalentních obyvatel (EO)

Minimální typ odběru vzorku, rozsah a četnost kontrol počet/ rok

Typ A

Typ B

Typ C

 

BSK5

CHSKCr

NL

N-NH4+

Ncelk

P celk

BSK5

CHSKCr

NL

N - NH4+

Ncelk

P celk

BKS5

CHSKCr

NL

N- nh4+

Ncelk

P celk

< 500

2

1

 

 

 

 

500 - 2 000

4

2

 

 

 

 

2 001 -5 000

 

 

4

4

 

 

5 001 - 10 000

 

 

6

6

 

 

10 001 -50 000

 

 

12

12

 

 

□ nad 50 000

 

 

 

 

26

26

 

Další ukazatele:

Rozpuštěné anorganické soli (RAS), adsorbovatelné organické halogeny (AOX), rtuť (Hg), kadmium (Cd):

V případě, že tyto ukazatele nejsou uvedeny v povolení k vypouštění odpadních vod, určí provozovatel ukazatele a četnost jejich sledování podle konkrétního stavu v lokalitě.

Typ vzorku:

Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min. Čas odběru se určí tak, aby co nejlépe charakterizoval činnost sledovaného zařízení.

Typ B - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod.

Typ C - 24 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 12 dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hod o objemu úměrném aktuální hodnotě průtoku v době odběru vzorku.

 

Poznámka:

Vodoprávní úřad podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. stanoví pro vypouštění odpadních vod mimo jiných podmínek četnosti a rozsahy rozborů vypouštěných (případně přitékajících) odpadních vod, které je nutné plnit. V případě, že vodoprávní úřad stanoví vyšší četnosti odběru, vyšší typ odběru vzorku a větší rozsah ukazatelů než jsou uvedeny v tabulce č. 1 této kapitoly, platí údaje z povolení vypouštění odpadních vod.

 

B) PROVOZNÍ ROZBORY NA PRÍTOKU A ODTOKU

 

MÍSTA ODBĚRU:

a) prítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b) odtok z čistírny odpadních vod

 

Tabulka č. 2

Velikost čistírny odpadních vod- počet připojených ekvivalentních obyvatel

Četnost sledování vybraných ukazatelů / rok

< 500

X

500 - 2 000

X

2 001 -5 000

X

5 001 - 10 000

6

10 001 - 50 000

12

□ nad 50 000

26

x) Četnost určí provozovatel podle potřeby provozu.

 

ROZSAH ROZBORU:

Vybraný ukazatel provozovatelem podle složitosti provozu a technologie čištění (obvykle CHSK, BSK, pH, NL, N-NH4)

 

Typ vzorku:

Obvykle Typ A - 2 hodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min.

Vzorek Typ A je možno nahradit provozním on-line měřením, případně i prostým vzorkem

Prostý vzorek se získá jednorázovým odběrem v určitém místě a čase.

 

C) PROVOZNÍ ROZBORY MEZI JEDNOTLIVÝMI STUPNI

1.

Četnost a rozsah provozních rozborů, technologické zkoušky mezi jednotlivými technologickými stupni určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod a složitosti technologie. Provozní rozbory a technologické zkoušky musí zabezpečit řádné provozování čistírny odpadních vod. Pro hlavní ukazatele je možno využít sledování v rámci automatického systému řízení.

2.

Odběrná místa pro provozní rozbory mezi jednotlivými stupni:

a)

přítok odpadní vody do čistírny odpadních vod,

b)

mezi jednotlivými stupni čištění odpadní vody (např. za sedimentací),

c)

odtok odpadní vody z čistírny odpadních vod,

d)

místa pro sledování vlivu srážkových vod.

3.

Odběr vzorku se provádí minimálně jako prostý vzorek, popřípadě dvouhodinový směsný vzorek získaný sléváním 8 dílčích vzorků stejného objemu v intervalu 15 min (tj. Typ A) a to v čase, který nejlépe charakterizuje činnost sledovaného zařízení.

 

D) PROVOZNÍ ROZBORY - KALOVÉ A PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Četnost a rozsah provozních rozborů určuje provozovatel podle velikostních kategorií čistírny odpadních vod, technologického vybavení a složitosti technologie.

 

Část 4

KALY Z PROVOZU ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

 

Při rozboru kalu jako konečného produktu z provozu čistírny odpadních vod pro pravidelnou kontrolu ČOV se zjišťují

a)

rizikové prvky: arsen, olovo, kadmium, rtuť, zinek, měď, chrom, nikl,

b)

obsah sušiny, ztráta žíháním.

 

Tabulka č. 3

MINIMÁLNÍ ČETNOST ANALÝZ KALU

Počet připojených ekvivalentních obyvatel

Počet rozborů za rok

do 500

X

501 - 5 000

X

5001 -25 000

2

25 001 - 100 000

4

nad 100 000

4

x) Četnost určí provozovatel podle produkce kalu minimálně 1x za rok.

 

Pro účely dalšího nakládání s kalem se postupuje v souladu se zákonem o odpadech.

 

Část 5

Způsob zpracování a hodnocení výsledků, archivace

 

1.

Výsledky rozborů podle tabulky č. 1 a 2 této přílohy se zaznamenávají do protokolů, ve kterých musí být uvedeny zvláště údaje o místu odběru vzorku, datu, hodině odběru vzorku a typu odběru. Dále jméno a příjmení osoby, která vzorky odebrala, datumanalýzy a použitá metoda. Výsledky analýz se zpracovávají zpravidla v digitální formě s ohledem na přenos dat.

2.

Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění odpadních vod pro účely této vyhlášky a kontroly plnění povolení k vypouštění odpadních vod (§ 38 odst. 4 vodního zákona) mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněné laboratoře) podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 123/2012 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

3.

Hodnocení výsledků míry znečištění odpadní vody provádí provozovatel podle povolení k vypouštění odpadních vod; toto hodnocení zahrnuje:

-

dodržení emisních standardů tj. limitních koncentrací určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

-

dodržení přípustné minimální účinnosti vypouštěných odpadních vod (minimální procento úbytku) určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

-

počtu nevyhovujících rozborů (tj. překročení limitních koncentrací) na odtoku z čistírny odpadních vod nebo při vypouštění znečištěných odpadních vod (volná výusť),

-

bilančních hodnot a koncentračních hodnot na přítoku a odtoku z čistírny odpadních vod, určených v povolení k vypouštění odpadních vod,

-

bilančních a koncentračních hodnot při vypouštění nečištěných odpadních vod určených v povolení k vypouštění odpadních vod.

4.

Protokoly podle bodu 1 je možné vést i v elektronické podobě a uchovávají se po dobu 5 let. Protokoly o výsledcích nebo databáze výsledků mohou být uchovávány pouze v elektronické podobě.

_________

35 Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.

Příloha č. 11

Žádost o povolení k provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 6 zákona

1.

Žadatel - budoucí provozovatel:

A.

Právnická osoba:

Název, popřípadě obchodní firma:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Statutární orgán:

B.

Fyzická osoba podnikající:

Jméno a příjmení:

Obchodní firma nebo název:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Datum narození:

Adresa sídla:

C.

V případě, že provozovna nebo provozovny jsou odlišné od sídla žadatele, uvedou se s označením pořadí jejich adresy.

D.

Výpis z živnostenského rejstříku podle živnostenského zákona.

E.

V případě smluvního vztahu mezi vlastníkem a provozovatelem kopii smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2 zákona. V případě, že je tato smlouva uzavřena na dobu určitou, uvede se datum ukončení platnosti smlouvy.

2.

Odborný zástupce provozovatele podle § 6 odst. 2 písm. c) zákona a jeho kvalifikace:

Příjmení:

Jméno:

Titul:

Datum narození:

Adresa místa trvalého pobytu:

Dosažené vzdělání:

Název školy:

Délka praxe:

Ve funkci:

 

3.

Vyčet vodovodů nebo kanalizací pro které má byt povolení k provozování vydáno:

p.č.

IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE

NÁZEV MAJETKU

POŘADÍ PROVOZOVNY

POČET FYZICKÝCH OSOB, KTERÉ TRVALE VYUŽÍVAJÍ VODOVOD A KANALIZACI

1.

 

 

 

 

2.

 

 

 

 

3.

 

 

 

 

4.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poznámky:

 

Pokud některý z vodovodů nebo kanalizací provozně souvisí s vodovodem nebo kanalizací jiného vlastníka než je uvedený v bodě 4, označí se u pořadového čísla hvězdičkou.

 

Název majetku: uvede se název majetku, který je zaveden ve stávající evidenci vlastníka.

 

4.

Vlastník vodovodů nebo kanalizací, uvedených v bodě 3:

A.

Právnická osoba:

Název, popřípadě obchodní firma:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Statutární orgán:

B.

Fyzická osoba:

Jméno, jména a příjmení, popřípadě obchodní firma:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Datum narození:

Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu:

 

A.

Fyzická osoba:

Jméno a příjmení, popřípadě obchodní firma:

Datum narození:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Adresa sídla nebo místa trvalého pobytu (PSČ, obec, ulice, číslo popisné, číslo orientační):

 

B.

Právnická osoba:

Název, popřípadě obchodní firma:

Adresa sídla:

Identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno:

Statutární orgán

 

V.................................

 

Dne...............................

 

………………..

podpis žadatele

 

Poznámka:

1.

Elektronický formulář k této žádosti ve formátu XML se vyplňuje prostřednictvím Informačního systému vodovodů a kanalizací.

2.

K žádosti se přikládají doklady podle § 6 odst. 12 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a v případech, kdy vodovod nebo kanalizace provozně souvisí s vodovodem nebo kanalizací jiného vlastníka se přikládá kopie písemné dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů nebo kanalizací podle § 6 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona.

* Údaj o adrese místa trvalého pobytu lze nahradit údajem o místě hlášeného pobytu na území České republiky, popřípadě adresu bydliště v zahraničí.

Příloha č. 12

SMĚRNÁ ČÍSLA ROČNÍ POTŘEBY VODY

Příloha č. 13

Požadavky na jakost surové vody

Část I

Ukazatele jakosti surové povrchové vody a jejich mezní hodnoty pro jednotlivé kategorie standardních metod úpravy surové vody na pitnou vodu

 

Uvedené mezní hodnoty ukazatelů v tabulce limitují zařazení do příslušné kategorie jakosti (A1, A2, A3).

Kromě ukazatelů uvedených v tabulce č. 1a nesmí surová voda obsahovat další mikroorganizmy, parazity a látky jakéhokoliv druhu v počtu nebo koncentraci, včetně všech ukazatelů uvedených ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, které by mohly po její úpravě na vodu pitnou ohrozit veřejné zdraví.

 

POVRCHOVÁ VODA

 

Tabulka č. 1a

Pořadové číslo

Ukazatel

Jednotka

A1

A2

A3

 

 

 

mezní

mezní

mezní

1.

Reakce vody (pH)

pH

6,5-9,5

5-6,5

9,5-10

< 5 nebo

< 10

2.

Barva po filtraci

mg/l Pt

20

100

200

3.

Nerozpuštěné látky suš.

mg/l

10

 

 

4.

Teplota

°C

20

25

25

5.1)

Konduktivita

mS/m

125

125

125

6.

Pach

 

přijatelný

nepřijatelný

7.

Dusičnany

mg/l

50

50

50

8.

Fluoridy

mg/l

1,5

1,5

1,5

9.

Adsorbovatelné org. vázané halogeny (AOX)

mg/l

0,01

0,02

0,03

10.

Železo celkové

mg/l

0,2

1

2

11.

Mangan

mg/l

0,05

0,5

1,5

12.

Měď

mg/l

0,050

0,050

0,1

13.

Zinek

mg/l

3

5

5

14.

Bor

mg/l

1

1

1

15.

Berylium

Mg/l

2

2

2

16.

Nikl

mg/l

0,020

0,030

0,030

17.

Arsen

mg/l

0,010

0,010

0,020

18.

Kadmium

mg/l

0,005

0,005

0,005

19.

Chrom veškerý

μg/l

25

50

50

20.

Olovo

μg/l

10

25

50

21.

Selen

μg/l

10

10

10

22.

Rtuť

μg/l

1

1

1

23.

Kyanidy celkové

mg/l

0,05

0,05

0,05

24.1)

Sírany

mg/l

250

250

250

25.1)

Chloridy

mg/l

100

100

250

26.

Tenzidy aniontové

mg/l

0,2

0,2

0,5

27.

Uhlovodíky C10-C40

mg/l

0,1

0,1

0,1

28.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

μg/l

0,1

0,1

0,2

29.

Pesticidní látky celkem

μg/l

0,5

0,5

0,5

30.

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

mg /l

3

10

15

31.

Amonné ionty

mg/l

0,5

1

3

32.

Celkový organický uhlík (TOC)

mg/l

5

7

10

33.

Huminové látky

mg/l

2,5

5,0

8,0

34.

Escherichia coli

KTJ/100 ml

50

5 000

50 000

35.

Termotolerantní koliformní bakterie

KTJ/100 ml

20

2000

20 000

36.

Intestinální (střevní) enterokoky

KTJ/100 ml

20

1000

10 000

37.

Mikroskopický obraz

jedinci/ml

50

3 000

5002)

10 000

1 0002)

38.

Pesticidní látky

μg/l

0,1

0,1

0,5

39.

Hliník

mg/l

0,2

1,0

2,0

40.

Bisfenol A

μg/l

2,5

2,5

2,5

41.

PFAS suma

μg/l

0,1

0,1

0,1

42.

Benzo(a)pyren

μg/l

0,01

0,01

0,01

43.

Uran

μg/l

15

16

16

1) U ukazatelů pořadové číslo 5, 24 a 25 by voda neměla působit agresivně vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací.

2) Obtížně odstranitelné organismy jednostupňovou nebo vícestupňovou úpravou.

 

Poznámky k tabulce č. 1a: M - mezní, povinné hodnoty.

1.

Ukazatel pořadové číslo 6 (pach): v případě zvýšeného pachu, který bude charakterizován jako pach po chlorfenolech, případně dalších obdobných látkách, je nutné provést detailní analýzu na podezřelé organické sloučeniny (zvláště fenoly) a posoudit jejich závadnost a koncentrace. V případě pochybností se za nepřijatelný pach považuje stupeň >5 při stanovení podle ČSN EN 1622 Stanovení pachu Qednotka TON).

2.

Ukazatel pořadové číslo 9 (AOX): není nutné stanovit a kategorizovat v případech, když jsou stanoveny specifické chlorované organické látky v rozsahu úplného rozsahu pitné vody a vyhovují předepsaným limitním hodnotám podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu.

3.

Ukazatel pořadové číslo 12 (měď): limit je dán možností organoleptických závad při koncentracích nad 100 pg/l. V případě, že nejsou žádné organoleptické závady, platí pro kategorii A3 limit 1,0 mg/l (jako pitná voda).

4.

Ukazatel pořadové číslo 28 (PAU): je vyjádřen jako součet koncentrací: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi) perylen, indeno (1, 2, 3 - cd) pyren. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula.

5.

Ukazatel pořadové číslo 29 (pesticidní látky celkem): je vyjádřen jako součet (hodnot nad mezí stanovitelnosti) jednotlivých pesticidních látek a jejich relevantních metabolitů, tj. všech stanovených pesticidů. Není-li látka zjištěna kvantitativně, k součtu se přičítá nula. Stanovují se ty pesticidy, u kterých je pravděpodobné, že se budou v surové vodě vyskytovat.

6.

Ukazatel pořadové číslo 38 (pesticidní látky): sledují se všechny jednotlivé pesticidy a jejich významné metabolity s pravděpodobným výskytem v surové vodě, zejména ty, které vyplývají ze závěrů posouzení rizik provedeného podle právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu nebo posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik, a to pro daný zdroj surové vody. Limitní hodnota platí pro každou jednotlivou pesticidní látku s výjimkou aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu, kde platí limitní hodnota 0,03 pg/l. Pro zjištěné relevantní metabolity platí limitní hodnota stejná jako pro pesticidní látky - 0,1 pg/l respektive 0,5 pg/l.

7.

Ukazatel pořadové číslo 41: „PFAS suma“ se rozumí suma per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin, které se považují v pitné vodě za rizikové, tj. zejména perfluorobutanová kyselina (PFBA), perfluoropentanová kyselina (PFPA), perfluorohexanová kyselina (PFHxA), perfluoroheptanová kyselina (PFHpA), perfluoroktanová kyselina (PFOA), perfluorononanová kyselina (PFNA), perfluorodekanová kyselina (PFDA), perfluoroundekanová kyselina (PFUnDA), perflurododekanová kyselina (PFDoDA), perflurotridekanová kyselina (PFTrDA), perfluorobutansulfonová kyselina (PFBS), perfluoropentansulfonová kyselina (PFPS), perfluorohexansulfonová kyselina (PFHxS), perfluoroheptansulfonová kyselina (PFHpS), perfluoroktansulfonová kyselina (PFOS), perfluorononansulfonová kyselina (PFNS), perfluorodekansulfonová kyselina (PFDS), perfluoroundekansulfonová kyselina, perfluorododekansulfonová kyselina, perfluorotridekansulfonová kyselina. Vybrané látky se sledují tehdy, pokud při posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru provedeného podle právního předpisu upravujícího plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik a právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, příslušný správce povodí dospěje kzávěru, že je pravděpodobný výskyt vybraných látek v daném zdroji vody, respektive pokud se prokáže v rámci monitoringu kvality podzemních a povrchových vod prováděného za účelem zjišťování stavu vod podle vodního zákona překročení 30% limitní hodnoty pro pitnou vodu podle vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, pro tento parametr. Vybrané látky se sledují od okamžiku předání informace o jejich pravděpodobném výskytu, respektive předání výsledku monitoringu správcem povodí.

8.

Podmínky měření hodnot ukazatelů jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Laboratoře, které používají jiné metody, musí doložit, že obdržené výsledky jsou rovnocenné nebo srovnatelné v porovnání s metodami uvedenými v příloze č. 14 k této vyhlášce.

 

PODZEMNÍ VODA

 

Tabulka č. 1b

 

UKAZATELE JAKOSTI SUROVÉ PODZEMNÍ VODY A JEJICH MEZNÍ HODNOTY PRO JEDNOTLIVÉ KATEGORIE STANDARDNÍCH METOD ÚPRAVY SUROVÉ VODY NA PITNOU VODU

 

Pro podzemní vodu platí ukazatele uvedené v tabulce č. 1a pro povrchovou vodu s výjimkou dále uvedených ukazatelů, pro které platí následující limity:

 

Ukazatel

Jednotka

A1

A2

A3

Železo

mg/l

0,2

5

20

Mangan

mg/l

0,05

1,0

2,0

Sulfan

mg/l

platí limity pachu

platí limity pachu

platí limity pachu

 

Část II

Standardní metody úpravy vody typy úprav pro jednotlivé kategorie surové vody

 

Tabulka č. 2

Pro kategorii

Typy úprav

A1

Úprava surové vody s případnou dezinfekcí pro odstranění sloučenin a prvků, které mohou mít vliv na její další použití a to zvláště snížení agresivity vůči materiálům rozvodného systému včetně domovních instalací (chemické nebo mechanické odkyselení), dále odstranění pachu a plynných složek provzdušňováním. Prostá filtrace pro odstranění nerozpuštěných látek a zvýšení jakosti.

A2

Surová voda vyžaduje jednodušší úpravu, např. koagulační filtraci, mikrofiltraci, jednostupňové odželezňování, odmanganování, iontovou výměnu, infiltraci, pomalou biologickou filtraci, úpravu v horninovém prostředí a to vše s koncovou dezinfekcí. Pro zlepšení vlastností je vhodná stabilizace vody.

A3

Úprava surové vody vyžaduje dvou nebo vícestupňovou úpravu vody, která se skládá z prvního separačního stupně (sedimentace, koagulace, flotace), filtrace na vhodném filtračním materiálu a z dalších vhodných technologických procesů, např. ozonizace, AOP (pokročilé oxidační procesy), sorpce na granulovaném aktivním uhlí, membránová separace, případně jejich kombinací.

Ekonomicky náročnější postupy technicky zdůvodněné se použijí mimořádně za podmínky dodržení požadavků uvedených v § 14 odst. 2 vyhlášky č. 409/2005 Sb. o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do přímého styku s vodou a na úpravu vody.

Vyšší koncentrace než jsou uvedeny pro kategorii A3

Podle § 13 odst. 2 zákona lze výjimečně vodu této jakosti odebírat pro výrobu pitné vody za předpokladu, že bude aplikován postup úpravy vody, který zajistí dosažení jakosti vyráběné vody v souladu s požadavky právního předpisu upravujícího hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu. Využití takového zdroje vody a technologie úpravy vody musí být v tomto případě projednána s příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a upravitelnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou a zkušebním provozem v délce minimálně 6 měsíců pro ověření dostatečné účinnosti úpravy vody. Přednostním řešením v těchto případech je však eliminace příčin znečištění anebo vyhledání nového zdroje vody.

 

Poznámka:

Vyjmenované typy úpravy pro danou kategorii surové vody je možné využívat i pro jakost surové vody zařazené do horší jakostní kategorie (například typ úpravy A1 pro kategorii A2). Aplikace uvedených úprav jednotlivých kategorií surové vody a jejich účinnost musí být ověřena zkouškou upravitelnosti této vody podloženou laboratorní, poloprovozní nebo provozní zkouškou, jejíž trvání musí být prokázáno požadovanou účinností úpravy vody.

 

Část III

Způsob vyhodnocení a zařazení surové vody do kategorií

 

1.

Základní zařazení nového zdroje surové vody

a)

základní zařazení nového zdroje surové vody do kategorie se provádí vyhodnocením ukazatelů jakosti surové vody uvedených v tabulkách č. 1a a 1b, a to s četností odběru minimálně 12 vzorků v průběhu 2 let (§ 22 odst. 4 a 5),

b)

surová voda je považována za vyhovující příslušným ukazatelům v dané kategorii, pokud vzorky této vody odebírané v pravidelných intervalech a v tomtéž bodě vzorkování budou vyhovovat hodnotám ukazatelů pro odpovídající kvalitu vody, a to u 95 % odebraných vzorků,

c)

každý ukazatel je svými výsledky zařazen do vlastní kategorie; výsledná kategorie je určena podle nejhorší kategorie jednotlivého ukazatele,

d)

je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1, A2 i A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 bude ukazatel zařazen mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací) tj. > A3,

e)

Je-li u některého ukazatele uvedena stejná limitní hodnota pro kategorii A1 aA2 a vyšší pro kategorii A3, potom v případě překročení mezní hodnoty kategorie A1 je ukazatel zařazen do kategorie A3.

2.

Upřesnění kategorie

a)

stávající kategorie surové vody se upřesňuje každý rok (§ 22 odst. 6) podle výsledků prováděných rozborů v rámci plánu kontroly jakosti rozborů surové vody podle přílohy č. 9 k této vyhlášce; k hodnocení budou použity výsledky všech krácených a úplných rozborů za hodnocené období včetně zařazení dalších ukazatelů podle poznámky uvedené u tabulky č. 2 přílohy č. 9 k této vyhlášce; v každém případě je nutné sledování ukazatelů, které v posledních dvou letech určovaly zařazení do kategorie A3 a horší než A3,

b)

ukazatel, jehož zjištěná hodnota je vyšší než mezní hodnota určená pro kategorii A3 a tato je potvrzena opakovaným nálezem, pak je i při nižším počtu odebraných vzorků než 12 zařazen zdroj mimo kategorie A1, A2, A3 (tj. nevyhovuje předepsaným kategoriím svojí vyšší koncentrací),

c)

pro upřesnění kategorie platí uvedené zásady v odstavci 1 písm. b) a c),

d)

pro povrchovou vodu se pro upřesnění kategorie vychází z hodnot ukazatelů a četnosti odběrů za hodnocené období.

3.

Od požadavků uvedených v odstavci 1 a 2 je možné se odchýlit:

a)

v případech povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo abnormálních povětrnostních podmínek (při výpočtu procent podle odstavce 1b) nebudou brány v úvahu hodnoty vyšší, pokud budou důsledkem těchto podmínek,

b)

v případech, kdy povrchová voda podléhá přirozenému obohacování určitými látkami, které může mít za důsledek překročení limitů stanovených v tabulce č. 1a této přílohy pro kategorie A1, A2 a A3; přirozeným obohacováním se rozumí proces, při kterém bez lidského zásahu do povrchové vody přecházejí z půdy látky v ní obsažené; zařazení se provede do nejbližší nižší kategorie,

c)

u stojatých povrchových vod nebo u povrchových vod v mělkých nádržích u ukazatelů železo, mangan, nasycení kyslíkem; odchylka platí pouze pro nádrže s hloubkou do 20 m, s výměnou vody v nádrži kratší než jeden rok a bez přítoku odpadních vod, dále při odběrech z různých horizontů,

d)

pokud u maximálně dvou ukazatelů stanovená hodnota přesahuje mezní hodnoty kategorie A3 a ostatní ukazatele odpovídají kategorii A1, popřípadě A2, pak je třeba stanovenou hodnotu ověřit dalšími rozbory; pokud výsledek technologické zkoušky prokáže, že lze tuto vodu upravit jednodušším postupem, než by odpovídalo kategorii A3, pak se zařazuje surová voda do kategorie odpovídající výsledku technologické zkoušky.

4.

Vyloučení vzorků podle odstavce 3 posoudí provozovatel s ohledem na četnost jejich výskytu.

5.

V případě značného kolísání jakosti surové vody v průběhu roku, kdy zdroj nelze jednoznačně zařadit do kategorie, určí se výsledná kategorie dále uvedeným výpočtem průměrného indexu upravitelnosti podle vybraného ukazatele se zvláště proměnlivými výsledky. Index upravitelnosti zaokrouhlený výše se rovná kategorii surové vody pro daný ukazatel.

6.

Zařazení podzemní surové vody do kategorie se provádí podle odstavce 1 a 2 s využitím tabulky č. 1b této přílohy.

 

ZPŮSOB URČENÍ PRŮMĚRNÉHO INDEXU UPRAVITELNOSTI PRO STANDARDNÍ METODY ÚPRAVY VODY

 

1.

Pro potřebu určení typu úpravy a technologického zařízení úpraven vod, kdy vzhledem k značnému kolísání jakosti surové vody nelze v průběhu roku zdroj zařadit jednoznačně do jedné kategorie, může provozovatel určit průměrný index upravitelnosti (lu,P) vybraných ukazatelů podle vztahu:

kde a, b, c je četnost výskytu ukazatele v procentech v kategorii A1, A2, A3 a kde d je četnost výskytu ukazatele v procentech větší než v kategorii A3.

2.

Index upravitelnosti (Iu) je číslo odpovídající kategoriím A1 až A3 (Iu1=1 ,Iu2=2, Iu3=3). Pro hodnoty větší než přísluší kategorii A3 je Iu4= 4. Rostoucí index upravitelnosti je úměrný zhoršující se kvalitě zdroje a tím surová voda vyžaduje náročnější typ úpravy podle tabulky č. 2 v části 2.

3.

V případě, že hodnota vypočteného indexu upravitelnosti (Iu) vychází mezi celými čísly, tak rozhodnutí o odpovídajícím typu úpravy musí akceptovat vzrůstající náročnost úpravy pro ukazatel s nejvyšší a nejvíce proměnlivou hodnotou.

Příloha č. 14

Podmínky měření hodnot ukazatelů jakosti surové vody

Dále uvedené ukazatele se vztahují k ukazatelům v části 1 přílohy č. 13

MEZE STANOVITELNOSTI A NEJISTOTA MĚŘENÍ

 

Ukazatel

Jednotka

Mez stanovitelnosti1)

+/-

Nejistota měření2)

(% kromě PH)

1.

Reakce vody (PH)

 

 

0.2 abs.h.

2.

Barva (po filtraci)

mg/l Pt

5

30%

3.

Nerozpuštěné látky

mg/l

3

25%

4.

Teplota

°C

X

10%

5.

Konduktivita

mS/m

5

20%

6.

Pach

 

přijatelný/ nepřijatelný

 

7.

Dusičnany

mg/l

3

20%

8.

Fluoridy

mg/l

0,2

20%

9.

Adsorbovatelné org.vázané halogeny(AOX)

mg/l

0,01

40%

10.

Železo celkové

mg/l

0,05

25%

11.

Mangan

mg/l

0,01

30%

12.

Měď

μg/l

10

30%

13.

Zinek

mg/l

0,01

30%

14.

Bor

mg/l

0,05

25%

15.

Berylium

μg/l

50

30%

16.

Nikl

mg/l

0,001

30%

17.

Arsen

μg/l

1

30%

18.

Kadmium

μg/l

0,5

30%

19.

Chrom veškerý

μg/l

1

30%

20.

Olovo

μg/l

1

30%

21.

Selen

mg/l

1

30%

22.

Rtuť

μg/l

0,2

30%

23.

Kyanidy celkové

mg/l

0,010

30%

24.

Sírany

mg/l

10

20%

25.

Chloridy

mg/l

10

20%

26.

Tenzidy an iontové

mg/l

0,02

25%

27.

Uhlovodíky C10C40

mg/l

0,1

40%

28.

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU)

μg/l

0,02

40%

29.

Pesticidní látky celkem

gg/i

viz požadavky pro jednotlivé pesticidní látky

30.

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

mg/l

0,5

20%

31.

Amonné ionty

mg/l

0,05

20%

32.

Celkový organický uhlík (TOC)

mg/l

1

20%

33.

Huminové látky

mg/l

0,5

30%

34.

Escherichia coli

KTJ/100ml

X

X

35.

Termotolerantní koliformní bakterie

KTJ/100ml

X

X

36.

Intestinální (střevní) enterokoky

KTJ/100ml

X

X

37.

Mikroskopický obraz

jedinci/ml

X

X

38.

Pesticid jednotlivý

μg/l

0,01

40%

39.

Hliník

mg/l

0,005

30%

40.

Bisfenol A

gg/i

1

40%

41.

PFAS suma

μg/l

0,03

40%

42.

Benzo(a)pyren

gg/i

0,002

40%

1 Mez stanovitelnosti je stanovený násobek meze detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní přesnosti (pravdivosti a preciznosti). Mez stanovitelnosti lze vypočítat za použití příslušné normy nebo vzorku a lze ji získat na základě nejnižšího kalibračního bodu na kalibrační křivce, s výjimkou slepého vzorku.

2 Nejistota měření je nezáporný parametr charakterizující rozptýlení hodnot veličiny přiřazených k měřené veličině na základě použité informace. Pracovní kritérium pro nejistotu měření (k = 2) je procento limitních hodnot uvedených v tabulce nebo lepší. Není-li stanoveno jinak, nejistota měření se odhadne na úrovni limitní hodnoty. Nelze-li dosáhnout požadované úrovně nejistoty měření, měla by být zvolena nejlepší dostupná metoda s nejistotou měření do 60 %.

 

Poznámky:

x - Charakteristiky metody nejsou stanoveny.

K ukazateli 23: Příslušná metoda stanoví celkový obsah kyanidů ve všech formách.

K ukazateli 29: Pracovní charakteristiky metod pro jednotlivé pesticidy jsou orientační, protože je nelze ve všech případech dosáhnout. U některých pesticidů lze dosáhnout nejistoty měření na úrovni pouhých 30 %, u řady pesticidů mohou být povoleny vyšší hodnoty, a to až do 80 % limitní hodnoty.

K ukazateli 41: Uvedené platí pro jednotlivou látku.

Příloha č. 15

Způsob stanovení přípustné míry znečištění odpadních vod vypouštěných do kanalizace

1.

Stanovení nejvyšší přípustné míry znečištění průmyslových odpadních vod vypouštěných do kanalizace vychází zejména z celkové bilance znečištění odpadních vod, které je možné do čistírny městských odpadních vod přivést, aniž by došlo ke zhoršení jejího čistícího efektu, k ohrožení jakosti povrchové vody definované přílohou č. 3 nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, nebo ke znečištění či poškození přívodní kanalizační stoky. Při vypouštění odpadních vod z čistírny odpadních vod nebo z kanalizace přímo do vodního toku nesmí dojít k překročení limitů předepsaných vodoprávním úřadem.

2.

Pro vypracování kanalizačního řádu jsou v níže uvedené tabulce uvedeny orientační koncentrační limity vybraných ukazatelů pro vypouštěné průmyslové odpadní vody do kanalizace, které mohou být čištěny společně se splaškovými odpadními vodami v obvyklých provozech čistíren městských odpadních vod. Pro určení výše limitů je nutné vzít v úvahu také množství těchto vypouštěných průmyslových odpadních vod.

3.

Při stanovení vybraných ukazatelů a dalších podmínek pro vypouštění odpadních vod ze zdravotnických, veterinárních a jim podobných zařízení, která produkují odpadní vody se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů do kanalizace, se postupuje v souladu s postupy uvedenými v české technické normě ČSN 75 6406.

4.

Podle konkrétního stavu znečištění průmyslových odpadních vod a odpadních vod se zvýšeným obsahem nebezpečných závadných látek nebo rizikových biologických činitelů nebo radionuklidů v lokalitě v místě vypouštění do kanalizace a možností čištění a následného vypouštění do recipientu může vlastník nebo provozovatel kanalizace s ohledem na emisní standardy, které jsou podle charakteristiky výrobní činnosti stanovené v jiném právním předpisu1, a na normy environmentální kvality1 navrhnout další ukazatele a jejich limity v kanalizačním řádu.

5.

V případě vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek podle § 39 odst. 3 vodního zákona je nutné tento ukazatel zařadit do kanalizačního řádu.

6.

Uvedené koncentrační limity v následující tabulce mohou být vlastníkem kanalizace zvýšeny, případně sníženy na omezenou dobu stanovenou v kanalizačním řádu, a to zvláště s ohledem na stávající zatížení vybudované čistírny odpadních vod a její čistící efekt. U zařízení podle zákona o integrované prevenci platí pro ukazatele, které jsou upraveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, emisní limity maximálně do výše hodnot stanovených v těchto rozhodnutích.

7.

Pro společné čištění městských odpadních vod s výrazným podílem průmyslových odpadních vod je nutné se řídit projektovými parametry pro příslušné míry znečištění všech napojených vod do kanalizace a do čistírny odpadních vod.

8.

Ukazatele a koncentrační limity uvedené v následující tabulce se používají při výpočtu zvýšených nákladů na čištění odpadních vod smlouvou povoleného znečištění nad orientační přípustné míry znečistění.

 

VYBRANÉ UKAZATELE PRO STANOVENÍ ORIENTAČNÍ PŘÍPUSTNÉ MÍRY ZNEČIŠTĚNÍ PRO VYPOUŠTĚNÉ PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY DO KANALIZACE A JEJICH KONCENTRAČNÍ LIMITY

 

Ukazatel

Symbol

Koncentrační limity z kontrolního dvouhodinového směsného vzorku1)mg/1

Reakce vody

pH

6,0-9,0

Teplota

T

40°C

Biochemická spotřeba kyslíku

BSK5

800

Chemická spotřeba kyslíku

CHSKCr

1600

Nerozpuštěné látky

NL

500

Dusík amoniakální

N-NH4+

45

Dusík celkový

Ncelk.

60

Fosfor celkový

Pcelk.

10

Rozpuštěné anorganické soli

RAS

2500

Kyanidy celkové

CN-celk.

0,2

Kyanidy toxické

CN-tox.

0,1

Uhlovodíky C10 - C40

C10-C40

10

Extrahovatelné látky

EL

80

Tenzidy aniontové

PAL-A

10

Rtuť

Hg

0,05

Měď

Cu

1,0

Nikl

Ni

0,1

Chrom celkový

Crcelk.

0,3

Chrom šestimocný

Cr6+

0,1

Olovo

Pb

0,1

Arsen

As

0,2

Zinek

Zn

2

Kadmium

Cd

0,1

Salmonella spp.2)

 

negativní nález

 

1) Nařízení vlády č. 401/2015 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.

2) Platí pro vody z infekčních zdravotnických a obdobných zařízení.

Příloha č. 16

Vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace

Druh

plochy

plocha v m2

odtokový

součinitel

redukovaná plocha v m2

(plocha krát odtokový součinitel)

A

 

 

 

B

 

 

 

C

 

 

 

D

 

 

 

E

 

 

 

F

 

 

 

Součet redukovaných ploch:

Dlouhodobý srážkový normál* ……………………………..mm/rok, tj……………………m3/(m2 * rok)

Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3= součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál* v m3/(m2 * rok).

 

*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosince 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál vdaném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.

 

Odtokové součinitele podle druhu plochy

a)

Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,9.

b)

Plocha B - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 5 cm do 10 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,6**

c)

Plocha C - propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,4.

d)

Plocha D - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 11 do 30 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,3**.

e)

Plocha E - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 31 cm umožňující částečné zadržování srážkových vod:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,1**.

f)

Plocha F - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, například sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:

v případě možnosti odtoku do kanalizace …………………….. odtokový součinitel: 0,05.

 

** Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l*s-1*m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C=Q/(r*A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku. Provozovatel kanalizace je oprávněn na střeše provést při přejímce kanalizační přípojky nebo při oznámení o snížení odtokového součinitele vlastní měření mocnosti a skladby souvrství.

Veškeré změny je odběratel povinen neprodleně oznámit vlastníku nebo provozovateli kanalizace.

Příloha č. 17

POSTUP VÝPOČTU PEVNÉ SLOŽKY VODNÉHO A STOČNÉHO
Příloha č. 18

PLÁN FINANCOVÁNÍ OBNOVY VOVOVODŮ NEBO KANALIZACÍ

Příloha č. 19

Kalkulace cen pro vodné a cen pro stočné pro kalendářní rok xxxx (t)

Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné

 

Tabulka č. 1

I.

Příjemce vodného a stočného

 

II.

Provozovatel-název a IČO

 

III.

Vlastník - název a IČO

 

IV.

Formulář A až G

 

V.

Index 1 až x

 

 

 

Voda pitná

Voda odpadní

VI.

IČPE související s cenou

 

 

VII.

Prostředky obnovy na rok xxxx (t) podle PFO

 

 

VII.1

Z toho: Prostředky na obnovu z vodného a stočného na rok xxxx (t)

 

 

VIII.

Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME

 

 

 

Řádek

Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné

 

Kalkulační položky

 

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

 

xxxx (t)

xxxx (t)

 

 

 

Kalkulace

Kalkulace

1

2

2a

3

4

1.

Materiál

mil. Kč

 

 

1.1

- surová voda podzemní + povrchová

mil. Kč

 

 

1.2

- pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění

mil. Kč

 

 

1.3

- chemikálie

mil. Kč

 

 

1.4

- ostatní materiál

mil. Kč

 

 

2.

Energie

mil. Kč

 

 

2.1

- elektrická energie

mil. Kč

 

 

2.2

- ostatní energie

mil. Kč

 

 

3.

Osobní náklady

mil. Kč

 

 

3.1

- mzdové náklady

mil. Kč

 

 

3.2

- osobní náklady další

mil. Kč

 

 

4.

Ostatní přímé náklady

mil. Kč

 

 

4.1

- odpisy infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

4.2

- obnovující opravy infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

4.3

- opravy infrastrukturního majetku ostatní

mil. Kč

 

 

4.4

Pachtovné / nájemné infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

5.

Jiné provozní náklady

mil. Kč

 

 

5.1

- poplatky za vypouštění odpadních vod

mil. Kč

 

 

5.2

- ostatní provozní náklady externí

mil. Kč

 

 

5.3

- ostatní provozní náklady ve vlastní režii

mil. Kč

 

 

6.

Finanční náklady

mil. Kč

 

 

7.

Ostatní výnosy

mil. Kč

 

 

8.

Výrobní režie

mil. Kč

 

 

9.

Správní režie

mil. Kč

 

 

9.1

- z ř. 9 osobní náklady režijní správní

mil. Kč

 

 

10.

Úplné vlastní náklady

mil. Kč

 

 

A

Počet pracovníků

osob

 

 

B

Voda pitná fakturovaná

mil. mJ

 

 

C

- z toho domácnosti

mil. m3

 

 

D

Voda odpadní odváděná fakturovaná

mil. m3

 

 

E

- z toho domácnosti

mil. m3

 

 

F

Voda

mil. m3

 

 

G

Voda odpadní čištěná

mil. m3

 

 

H

Pitná nebo odpadní voda převzatá

mil. m3

 

 

I

Pitná nebo odpadní voda předaná

mil. m3

 

 

J

Voda vyrobená

mil. m3

 

 

 

Poznámky:

Náklady a prostředky obnovy se uvádějí v mil. Kč na 6 desetinných míst.

Řádky VII až VIII se uvádějí v mil. Kč na 6 desetinných míst.

VÚME = vybrané údaje majetkové evidence.

IČPE = identifikační číslo provozní evidence.

PFO = plán financování obnovy vodovodů a kanalizací.

 

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné

Tabulka č. 2

Řádek

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné

 

Text

Měrná jednotka

Poznámka

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

 

 

Kalkulace

Kalkulace

1

2

2a

2b

3a

4a

11.

JEDNOTKOVÉ NÁKLADY

Kč.m'3

ř. 10/B nebo ř. 10/(D+F) nebo ř. 10 / H nebo ř. 10/

I

 

 

12.

Vyrovnávací položky

mil. Kč

ř. 12.1 + ř.

12.2

 

 

12.1

Vyrovnávací položka z roku t-

2 dle platných pravidel cenové regulace

mil. Kč

 

 

 

12.2

Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky Operačního programu Životní prostředí (dále jen „ OPŽP“) - finanční nástroje.

mil. Kč

 

 

 

13.

ÚVN + vyrovnávací položky

mil. Kč

ř. 10 + ř. 12

 

 

14.

Kalkulační zisk/ ztráta

mil. Kč

 

 

 

15.

- podíl kalkul, zisku/ ztráty z ÚVN včetně vyrovnávacích položek

%

ř. 14/ř. 13 *

100

 

 

16.

- z ř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

 

17.

- zisk k použití/ ztráta

mil. Kč

ř. 14-ř. 16

 

 

18.

Celkem ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ ztráta

mil. Kč

ř. 13 + ř. 14

 

 

19.

Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážková

mil. m3

ř. B, nebo D + F nebo H nebo I

 

 

20.

UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné

Kč.m'3

ř. 18/ř. 19

 

 

21.

UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné + DPH

Kč.m'3

ř. 20 + DPH

 

 

22.

Plně obnovující cena

Kč.m'3

Když (4.1 + 4.2) < než VII. pak (ř.

10-4.1 -4.2

- ř. 4.4 + VII. +4.4.7) / ř.

19 jinak (ř. 10

4.4+4.4.7) /ř.

19

 

 

 

Kalkulace pachtovného nebo nájemného

Tabulka č. 3

Řádek

Položka

Měrná jednotka

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

 

Kalkulace pro rok xxxx (t)

Kalkulace pro rok xxxx (t)

4.4

Pachtovné / nájemné infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

4.4.1

- odpisy propachtovaného /pronajatého majetku infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

4.4.2

- opravy infrastrukturního majetku obnovující, které hradí vlastník propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

4.4.3

- opravy infrastrukturního majetku ostatní, které hradí vlastník propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

4.4.4

- ostatní nákladové položky zahrnuté

v pachtovném / nájemném nad rámec položek č. 4.4.1, 4.4.2., 4.4.3

mil. Kč

 

 

4.4.5

- zisk / ztráta

mil. Kč

 

 

4.4.6

- z ř. 4.4.5 prostředky na obnovu pronajatého infrastrukturního majetku z pachtovného / nájemného

mil. Kč

 

 

4.4.7

Plně obnovující pachtovné / nájemné

Když (4.4.1 + 4.4.2)< než 4.4.8 pak (ř. 4.4.3 +

4.4.4 + 4.4.8) jinak (4.4.1 + 4.4.2 + 4.4.3 +4.4.4)

mil. Kč

 

 

4.4.8

Prostředky obnovy propachtovaného /pronajatého majetku na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFO jeho vlastníka

mil. Kč

 

 

4.4.9

Z toho: Prostředky na obnovu z pachtovného / nájemného na rok xxxx (t)

mil. Kč

 

 

 

Vypracoval:

Telefon:

e-mail:

Datum:

Schválil - zástupce provozovatele:

 

*Pro formulář B se použije řádek H nebo I, pro formulář C se použije řádek J, pro formulář F se použije řádek G.

 

Poznámky:

Členění kalkulačních položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky při výpočtu ceny pro vodné a stočné jsou uvedeny v příloze č. 19a k této vyhlášce.

ÚVN = úplné vlastní náklady.

Kalkulace cen pro vodné a cen pro stočné pro rok XXXX+1 (t+1) při použití dvousložkové formy vodného a stočného.

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné při dvousložkové formě

Tabulka č. 4

Řádek

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné při dvousložkové formě

 

Text

Měrná jednotka

Poznámka

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

 

 

Kalkulace

Kalkulace

1

2

2a

2b

4b

7b

23

Pevná složka - (ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta)

mil. Kč

z ř. 18

 

 

23a.

- podíl z celkových ÚVN včetně vyrovnávací položky a kalkulačního zisku/ztráta

%

(ř. 23/ř. 14)

* 100

 

 

24.

Pohyblivá složka - (ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta)

mil. Kč

ř. 18- ř. 23

 

 

24a.

- z toho: ÚVN + vyrovnávací položky

mil. Kč

ř. 13*(1- (ř. 23a/100))

 

 

24b.

Kalkulační zisk / ztráta

mil. Kč

ř. 24 - ř. 24a

 

 

25.

UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky

Kč.m'3

ř. 24/ř. 19

 

 

26.

UPLATŇOVANÁ CENA pohyblivé složky + DPH

Kč.m'3

ř. 25 + DPH

 

 

27.

Technické parametry pevné složky podle § 33 odst. 1 této vyhlášky (a, b, c) a výše nejnižší a nejvyšší platby za pevnou složku v Kč za rok a přípojku

3a

5b

 

Vypracoval:

Telefon:

e-mail:

Datum:

Schválil - zástupce provozovatele:

Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 5

Řádek

Položka

Měrná jednotka

Poznámka

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

 

 

xxxx (t)

xxxx (t)

 

 

 

 

Kalkulace

Kalkulace

1

2

2a

2b

3

4

Zisk zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace

14.1

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)

mil. Kč

 

 

 

14.1.1

Míra návratnosti (Mp) podle cenové regulace

X

podle cenové regulace

0,49 %

0,49 %

14.1.2

Zisk zajišťující návratnost kapitálu provozovatele (ZNKP)

mil. Kč

ř. 14.1 *

ř. 14.1.1

 

 

14.2

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)

mil. Kč

 

 

 

14.2.1

Míra návratnosti (Mv) podle cenové regulace

X

podle cenové regulace

0,92 %

0,92 %

14.2.2

Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)

mil. Kč

ř. 14.2*

ř. 14.2.1

 

 

14.3

Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem

mil. Kč

 

 

 

14.4

Rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu

mil. Kč

 

 

 

14.4.1

Míra návratnosti podle cenové regulace

X

podle cenové regulace

7%

7%

14.4.2

Možné navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti

mil. Kč

ř. 14.4 *ř.

14.4.1

 

 

14.5

Celkový zisk zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace

mil. Kč

ř. 14.1.2 + ř.

14.2.2 + ř. 14.3 + ř.

14.4.2

 

 

Meziroční nárůst zisku podle cenové regulace

14.6

Hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rokxxxx-1 (rokt-1)v první kalkulaci

Kč/m3

 

 

 

14.6.1

Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3

X

podle cenové regulace

1,07

1,07

14.6.2

Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace

mil. Kč

ř. 14.6 *ř.

14.6.1

*ř. 19

 

 

Přiměřený zisk podle cenové regulace a zisk uplatněný v kalkulaci

14.7

Přiměřený zisk podle cenové regulace

mil. Kč

Min (ř. 14.5, ř. 14.6.2)

 

 

14.

Kalkulační zisk/ztráta

mil. Kč

ř. 14

 

 

 

Poznámky:

Uvedené řádky v mil. Kč se uvádí na 6 desetinných míst.

Údaje v Tabulce č. 5 slouží pro určení maximální výše zisku v kalkulaci pro řádek 14.

Kalkulace přiměřeného zisku propachtovatele/pronájemce ve vodném a stočném

Tabulka č. 6

Řádek

Položka

Měrná jednotka

Poznámka

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

 

 

xxxx (t)

xxxx (t)

 

 

 

 

Kalkulace

Kalkulace

1

2

2a

2b

3

4

Přiměřený zisk uplatněný v pachtovném nebo nájemném podle cenové regulace

4.4.5.1

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává nebo pronajímá

mil. Kč

 

 

 

4.4.5.2

Míra návratnosti (Mv) podle cenové regulace

X

podle cenové regulace

0,92 %

0,92 %

4.4.5.3

Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)

mil. Kč

ř. 4.4.5.1 * ř. 4.4.5.2

 

 

4.4.5.4

Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem

mil. Kč

 

 

 

4.4.5.5

Celkový zisk v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka

mil. Kč

ř. 4.4.5.3 + ř. 4.4.5.4

 

 

Meziroční nárůst zisku v pachtovném nebo nájemném podle cenové regulace

4.4.5.6

Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci

Kč/m3

 

 

 

4.4.5.7

Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3

X

podle cenové regulace

1,07

1,07

4.4.5.8

Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku

mil. Kč

ř.4.4.5.6* ř. 4.4.5.7 * ř. 19

 

 

Přiměřený zisk uplatněný v pachtovném nebo nájemném cenové regulace a zisk uplatněný v kalkulaci pachtovného

4.4.5.9

Přiměřený zisk podle cenové regulace

mil. Kč

Min (ř. 4.4.5.5, ř. 4.4.5.8)

 

 

4.4.5

Kalkulační zisk/ztráta

mil. Kč

ř. 4.4.5

 

 

 

Poznámky:

Uvedené řádky v mil. Kč se uvádí na 6 desetinných míst.

Údaje v Tabulce č. 6 slouží pro určení maximální výše zisku v pachtovném nebo nájemném pro řádek 4.4.5 Tabulky č. 3.

Příloha č. 19a

Členění kalkulačních a ostatních položek, jejich obsah, objemové a množstevní položky při kalkulaci ceny pro vodné a ceny pro stočné

Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné

Tabulka č. 1

Řádek

Položka

Obsah

Poznámka

1

2

3

4

I.

Příjemce vodného a stočného

Název subjektu který je prodávajícím ve smyslu zákona o cenách, například ten, který inkasuje od odběratelů platby za vodné a za stočné.

 

II.

Provozovatel - název a IČO

Název subjektu, který má povolení k provozování infrastruktury uvedené v rozhodnutí příslušného krajského úřadu.

IČO uvedeného subjektu.

 

III.

Vlastník - název a IČO

Vlastník infrastruktury vodovodů a kanalizací k jehož provozování má subjekt povolení v řádku II.

IČO uvedeného subjektu.

Uvádí se všichni vlastníci a spoluvlastníci infrastruktury v daném roce.

IV.

Formulář A až G a rok

„Formulář A - Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX (t)“.

„Formulář B - Výpočet ceny mezi provozovateli případně i mezi vlastníky provozně souvisejících vodovodů a kanalizací, u pitné vody předané a odpadní vody převzaté se pro výpočet ceny pro vodné nebo ceny pro stočné roku XXXX (t) použije řádek H nebo I. U Formuláře B se doplní IČO subjektu nebo subjektů, kterým je pitná voda za vypočtenou cenu dodávána, po případě, od kterých je odpadní voda přebírána.

„Formulář C - jednotkové náklady pro zdroj pitné vody roku XXXX (t)“, pro výpočet se použije objem vody vyrobené.

„Formulář D - jednotkové náklady pro dopravu pitné vody roku XXXX (t)‘‘

„Formulář E - jednotkové náklady dopravy odpadních vod roku XXXX (t)‘‘

„Formulář F - jednotkové náklady čištění odpadních vod roku XXXX (t)“, pro výpočet se použije řádek G. Formulář G - Výpočet odběratelské ceny pro vodné a ceny pro stočné roku XXXX (t)“ pro případy, kdy je

Formuláře A až G se zpracovávají i v případě, že je voda dodávána resp. Odváděna zdarma, tedy s nulovou cenou. Pro výpočet cen pro vodné a cen pro stočné, zvláště pak výpočet ceny mezi provozovateli je žádoucí znát Dílčí jednotkové náklady zdrojů pitné vody, dopravy pitné vody, dopravy odpadních vod a čistíren

odpadních vod. Tyto údaje, za zdroje

pitné vody a čistírny odpadních vod jsou povinné pro vybrané údaje provozní

evidence VÚPE.

Jedná se o formuláře C, D, E, a F. Tyto se v rámci Porovnání nezasílají na Ministerstvo zemědělství, ale

 

 

voda dodaná/odvedená pro své vlastní zařízení, tj. příjemce je zároveň odběratelem.

Poznámka: Formuláře se liší pouze v druhu v návaznosti na kalkulaci nákladů resp. ceny k vykazované jednotce, nikoliv ve formě zpracování.

ukládají se a slouží provozovateli a kontrolním orgánům. Výsledky formulářů C a F se uvádí do VÚPE.

Formulář G slouží k výpočtu ceny vody dodané resp. odvedené související s jinou činností příjemce vodného a stočného. Jedná se například o zásobování vodou, popřípadě odvádění odpadních vod

z například u příjemců typu:

pivovar, nemocnice, armádní zařízení.

V.

Index 1 až x

V případě dvou a více jednotlivých výpočtů cen a tím i formulářů u jednoho vlastníka nebo

Provozovatele bude příslušné

písmeno formuláře indexováno pořadovým číslem příslušné ceny pro vodné a ceny pro stočné. Neindexovaná písmena formulářů pak budou součtovými formuláři. Vyplňuje se pořadové číslo jednotlivých výpočtů cen.

 

VI.

IČPE související s cenou

Identifikační číslo provozní evidence, která je zahrnuta nákladově do předmětného výpočtu ceny pro vodné a ceny pro stočné

IČPE obsahují

I IČME.

IČME = identifikační číslo majetkové

evidence.

VII.

Prostředky obnovy na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFO

Adekvátní roční potřeba peněžních prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací pro daný rok podle přílohy č. 18 - plán financování obnovy. Jedná se o podíl reprodukční ceny infrastrukturního majetku podle vybraných údajů provozní evidence a teoretické doby životnosti.

Týká se pouze infrastrukturního majetku ve vlastnictví příjemce vodného a stočného.

V případě IČPE

vstupujících do více kalkulací, je třeba související prostředky obnovy rozpočítat podle

rozvrhové základny použitépro

rozpočtení souvisejících nákladů.

VII.1

Z toho: Prostředky na obnovu z vodného a

Prostředky potřebné a vymezené na obnovu infrastrukturního majetku „Plánem financování obnovy

V případě IČPE

vstupujících do více kalkulací, je třeba

 

stočného na rok xxxx (t)

vodovodů a kanalizací“ z vodného a stočného zpracovaného podle přílohy č. 18, řádku č. 8 nebo 16, umožňující obnovu.

Týká se pouze infrastrukturního majetku souvisejícího s kalkulovanou cenou ve vlastnictví příjemce vodného a stočného.

související prostředky obnovy rozpočítat podle

rozvrhové základny použité pro

rozpočtení souvisejících nákladů.

VIII

Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME (mil. Kč)

Uvádí se hodnoty majetku

v reprodukční pořizovací ceně podle VÚME součtem cen všech majetků vodovodů a kanalizací zahrnutých vdaných VÚPE, viz řádek VI. k31. 12. kalendářního roku

předcházející rok sestavení

kalkulace, tedy roku xxxx-2 (t-2) při zohlednění provedených změn v roce xxxx (t) nebo xxxx-1 (t-1). Pro výpočet rerodukční pořizovací ceny se použije Metodický pokyn Ministerstva zemědělství pro orientační ukazatele výpočtu

reprodukční ceny objektů do Vybraných údajů majetkové

evidence vodovodů a kanalizací a pro Plány financování obnovy vodovodů a kanalizací.

V porovnání se ve sloupci Skutečnost použije hodnota k 31. 12. roku xxxx (t) a ve sloupci Kalkulace se použije hodnota z kalkulace ceny pro vodné/stočné.

V případě, že se IČPE týká více kalkulací cen, je nutné jeho hodnotu rozdělit podle stejné rozvrhové základny, jako se dělí související náklady spojené s využitím tohoto majetku.

Uvádí se u všech formulářů A, B a G, to znamená

i indexovaných, v případě více cen odběratelských případně i více cen mezi provozovateli u jednoho provozovatele.

Slouží k rámcové kontrole stanovené výše prostředků

na obnovu generovaných v ceně pro vodné a ceně pro stočné.

 

1.

Materiál

Skupina podpoložek - součet

 

1.1

- surová voda podzemní + povrchová

Náklad na odebrané množství podzemní vody pro zásobování pitnou vodou nebo platba za nákup povrchové vody pro úpravu na vodu pitnou.

U podzemní vody se podle vodního

Zákona jedná

o poplatek za odebrané množství podzemní vody a u vody

povrchové se jedná o cenu za odběr povrchové vody.

1.2

- pitná voda převzatá / odpadní voda předaná k čištění

Náklad u vody pitné (sl. 3) na nákup pitné vody od jiného provozovatele, nebo náklad u vody odpadní (sl. 4) na převzetí odpadních vod k jejich

V případě dvousložkové ceny zahrnuje obě složky. U formulářů podle

 

 

Převodu a čištění jinými

provozovateli.

Tyto náklady mohou vzniknout v rámci jednoho provozovatele mezi různými kalkulacemi.

přílohy č. 20 k této vyhlášce se uvedou v komentáři IČO

subjektů, od kterých byla pitná voda převzata a u

odpadní vody,

kterým byla předána

1.3

- chemikálie

Náklad na nákup chemikálií spotřebovaných při výrobě a dodávce pitné vody (sl. 3) a čištění odpadních vod (sl. 4).

Chemikálie pro

chemické laboratoře se zahrnují do řádku 5.3 - ostatní

provozní náklady ve vlastní režii.

1.4

- ostatní materiál

Náklady na materiál spotřebovaný při výrobě. Dále se zde zahrnuje spotřeba vodoměrů s pořizovací cenou do 80 tis. Kč v závislosti na účetních pravidlech příslušné

společnosti, například jednorázový nebo postupný odpis.

Nezahrnují se

náklady na materiál spotřebovaný při

údržbě, opravách a obnově.

Nezahrnuje se zde spotřeba ochranných osobních pomůcek. Ty se vykazují buď v řádku 8. výrobní režie, nebo v rámci hodinových zúčtovacích sazeb při oceňování oprav infrastrukturního majetku - řádek 4.2 a 4.3.

2.

Energie

Skupina podpoložek - součet

 

2.1

- elektrická energie

Náklady na elektrickou energii na objektech infrastrukturního

majetku.

Náklady na elektrickou energii v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie řádek 9. U provozních středisek se náklady zahrnují do výrobní režie - řádek 8. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku včetně například zelených bonusů podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny

 

 

 

z obnovitelných zdrojů energie ve znění pozdějších předpisů, se zahrnují do ostatních výnosů - řádek 7.

2.2

- ostatní energie

Náklady na plyn, teplo, pohonné hmoty.

Náklady na plyn, teplo a pitnou vodu v administrativních budovách se zahrnuje do správní režie - řádek 9. U provozních středisek se náklady zahrnují do výrobní režie - řádek 8.

3.

Osobní náklady

Skupina podpoložek - součet

 

3.1

- mzdové náklady

Nákladem jsou veškeré mzdy včetně náhrady mezd a dále náklady vyplývající z dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce kromě nákladů zahrnutých do řádku 9.1.

Do mezd se

Nezahrnují mzdy

pracovníků provádějících opravy. V případě užití tak zvaného druhotného okruhu se mzdy zahrnují přes hodinovou

sazbu do řádku 4.2, 4.3 nebo 5.3 -

obdoba externích služeb.

3.2

- osobní náklady další

Nákladem je pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, dále ostatní náklady v souladu s platnými pravidly cenové regulace. To vše ve vazbě na řádek 3.1 mzdové náklady. U dílčích formulářů C, D, E, F se náklady uvedou v podílech.

 

4.

Ostatní přímé náklady

Skupina podpoložek - součet

 

4.1

- odpisy infrastrukturního majetku

Odpisy zde uvádí vlastníci

infrastrukturního majetku vodovodů a kanalizací, pokud majetek nepronajali provozovateli. Především se jedná o obce a společnosti smíšené, to jsou vlastníci současně provozující vodovody a kanalizace. Provozní společnsti zde uvádějí odpisy v případě realizace

technického zhodnocení

infrastrukturního majetku

pronajímatele podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb. Dále odpisy

Neuvádí se zde odpisy provozního majetku - provozní a administrativní budovy ve vlastnictví provozovatele - ty se zahrnují do správní režie.

Nezahrnují se odpisy dopravních a mechanizačních prostředků.

 

 

dispečinků, jsou-li majetkem

vlastníka infrastruktury, uvádí se i odpisy dalšího technického majetku, například odpisy přenosných čerpadel, IT techniky, mechanizace atd., pokud je přímo přiřaditelná k dané službě a vlastníkovi a není vykazována v rámci

vnitropodnikových převodů.

 

4.2

- opravy infrastrukturního majetku obnovující

Náklady tvoří veškeré opravy s charakterem obnovy

infrastrukturního majetku realizované ve vlastní režii i dodavatelsky v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. U oprav ve vlastní režii se jedná nejen o hodnotu vlastních prací, ale i náklady související s náklady na materiál, dopravu a stavební mechanizaci.

Vykazuje se zde obnova infrastrukturního majetku, pokud se o ní neúčtuje jako o investici, tedy například jako pořízení hmotného investičního majetku, technické zhodnocení.

 

4.3

- opravy infrastrukturního majetku ostatní

Jedná se o opravy, realizované v případě přerušení nebo omezení plynulého provozu, kterými

se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo

provozuschopného stavu, při nichž nedochází k prodloužení životnosti infrastrukturního majetku nebo jeho části. Jedná se o opravy, kterými dochází k udržení funkčního stavu v původní životnosti a nedochází k technickému a ekonomickému zhodnocení majetku, nemění způsob ani výše odpisu. Jedná se především o lokální opravy a opravy například injektáží, záplatou.

Dále se zde uvádějí náklady související s pravidelnou údržbou a opravy přípojek umístěných ve veřejném prostranství

 

4.4

- pachtovné /nájemné infrastrukturního majetku

Nákladem jsou finanční prostředky, které věcně a časově souvisí s propachtováním / pronájmem vodovodu a kanalizace v příslušném období

Blíže viz tabulka č. 3 níže.

 

5.

Jiné provozní

Skupina podpoložek - součet

 

 

náklady

 

 

5.1

- poplatky za vypouštění odpadních vod

Nákladem jsou platby jak

za vypouštěné znečištění, tak za množství vypouštěných odpadních vod podle jiného právního předpisu.

Jedná se o poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle vodního zákona.

5.2

- ostatní provozní náklady externí

Nákladem jsou ostatní náklady, neuvedené v předchozích řádcích charakteru externích nákladů. Může se jednat například o likvidaci kalů externě, pojistné majetku, pojistné odpovědnosti, laboratorní služby externě, odečty a fakturace vodného a stočného externě, monitorování a čištění kanalizací externí, zahrnuje i pachtovné nebo nájemné

provozního majetku, provozní

náklady na externě, údržbu a opravy přípojek ve veřejném prostranství externě, dopravu externě a smlouvy o dílo.

 

5.3

- ostatní provozní náklady ve vlastní režii

Nákladem jsou ostatní náklady neuvedené v předchozích řádcích, pokud mají charakter interních nákladů, včetně souvisejících osobních nákladů. Může se jednat například o laboratorní služby interně, odečty a fakturace vodného a stočného interně, monitorování a čištění kanalizací interně, zahrnuje provozní náklady na geografický informační systém interně, údržbu včetně materiálu a opravy přípojek ve veřejném prostranství interně. Spotřeba vody k čištění potrubí. Likvidace kalu, je-li realizována ve vlastní režii.

 

6.

Finanční náklady

Úroky z úvěrů hrazené po uvedení infrastrukturního majetku do užívání, úplaty spojené s účelovými úvěry

Nezahrnují se úplaty za přijaté a odeslané platby a úroky z provozních úvěrů -zahrnují se do správní režie.

7.

Ostatní výnosy

Výnosy za služby poskytované infrastrukturou, aniž by náklady byly vyčleněny. Například za čištění dovezených odpadních vod -

Zpracování dovezeného kalu

ze septiků, různé zpracování

dovezeného kalu. Výnosy z prodeje elektrické energie získané na objektech infrastrukturního majetku včetně například zelených bonusů.

Uvádí se v záporné hodnotě.

8.

Výrobní režie

Nákladem jsou odpisy geografického

Opravy dopravních

 

 

informačního systému, vodoměrů s pořizovací cenou nad 80 tis. Kč a dále odpisy provozního majetku, opravy na budovách provozních středisek. Spotřeba energií a vody provozních středisek. Dále dopravní náklady a ostatní náklady spojené s provozními středisky, které mají charakter nepřímých nákladů a souvisejí s výrobními aktivitami.

a stavebních prostředků mohou být vykazovány v rámci kilometrových nebo hodinových sazeb při opravách.

Zahrnují se zde i opravy a odpisy dopravních a mechanizačních prostředků, pokud jsou ve vlastnictví vlastníka vodovodu nebo kanalizace vzhledem k jejich účelové vazbě ke konkrétnímu infrastrukturnímu majetku.

Daně a poplatky a jiná obdobná

Peněžitá plnění spojené s provozem a výrobou, například daň z nemovitých věcí.

9.

Správní režie

Náklady zahrnují osobní náklady ve smyslu položek 3.1 a 3.2 vedené ve správních činnostech. Dále zahrnují odpisy a opravy externí i vlastní na administrativních budovách ve vlastnictví provozovatele, spotřebu materiálů pro řízení a administrativní činnost, spotřebu el. energie, plynu, tepla a vody v administrativních budovách, nájemné z administrativních budov, náklady na spoje a výpočetní techniku, cestovné a dopravu k režijní činnosti, školení pracovníků vedených v režijních činnostech.

Náklady na správní režii se uvádějí v podílu, v jakém se zahrnují do kalkulací.

Podílová režie se použije také

v případech, pokud organizace uplatňuje více kalkulací a pokud provádí činnosti nesouvisející s cenou pro vodné a cenou pro stočné, například projekční a poradenská činnost včetně například inženýrské činnosti při výstavbě, realizace stavebních zakázek, obchodní činnosti, pokud jde o externí zakázky nebo zakázky takového charakteru.

Daně a poplatky spojené s administrativní činností.

9.1

- z ř. 9 osobní náklady režijní správni

Jedná se o mzdové náklady a osobní náklady další náklady související se mzdami managementu,

Administrativních pracovníků

a účetních.

 

10.

Úplné vlastní náklady

Jedná se o součet všech výše uvedených nákladových položek.

 

A

Počet pracovníků

Uvádí se pouze počet výrobních pracovníků vč. externích na 2 desetinná místa podle pracovního úvazku. Vychází se ze 40 hod. týdně na jednoho pracovníka.

 

B

Voda pitná fakturovaná v mil. m3

Při kalkulaci ceny pro vodné se ve sloupci 3 uvádí množství předpokládané na základě

očekávaného množství vody pitné fakturované v předchozím

kalendářním roce dosažené, resp. množství, které podle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku, při zohlednění očekávaných změn v daném

kalendářním roce.

Za pitnou vodu fakturovanou se

považuje množství vody dodané

v daném roce, i když je fakturováno až v roce

následujícím nebo není fakturováno vůbec.

C

- z toho domácnosti v mil. m3

Obdobně jako v řádku B, ale množství se týká pouze domácností.

Údaj neslouží

výpočtu ceny.

D

Voda odpadni odváděná fakturovaná v mil. m3

Při kalkulaci ceny pro stočné se ve sloupci 4 uvádí množství předpokládané na základě

očekávaného množství odpadní vody fakturované v předchozím

kalendářním roce dosažené, tedy množství, které podle aktuální spotřeby bude dosaženo, neboť cena se kalkuluje před ukončením kalendářního roku, při zohlednění očekávaných změn v daném

kalendářním roce.

Za vodu odpadní fakturovanou se považuje množství vody

odvedené v daném roce, i když je fakturováno až

v roce následujícím nebo není

fakturováno vůbec.

E

- z toho domácnosti

Obdobně jako v řádku D, ale množství se týká pouze domácností.

Údaj neslouží

výpočtu ceny.

F

Voda srážková fakturovaná v mil. m3

Veškerá fakturovaná srážková voda pro kalendářní rok. Za vodu fakturovanou se považuje množství vody odvedené v daném roce, i když je fakturováno až v roce následujícím.

Vzhledem ktomu, že se jedná

o výpočtové množství, lze tuto hodnotu uvádět ne jako předpoklad, ale jako skutečné

množství fakturované.

G

Voda odpadni čištěná v mil. m3

Jedná se o množství odtékající z čistírny odpadních vod do vod povrchových.

Při výpočtu ceny se jedná o množství

Údaj slouží

kontrolním orgánům.

 

 

předpokládaná.

 

H

Pitná nebo odpadni voda prevzatá v mil. m3

P ň výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.

Údaj slouží

kontrolním orgánům.

V případě formuláře

„A“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu převzatou uvedou v komentáři IČO

subjektů, od kterých byla pitná voda převzatá.

V případě formuláře

„B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu převzatou uvedou v komentáři IČO

subjektů, od kterých byla pitná voda převzatá.

V případě formuláře

„B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadní vodu převzatou uvedou v komentáři IČO

subjektů, od kterých byla odpadní voda převzatá.

I

Pitná nebo odpadni voda predaná v mil. m3

Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.

Údaj slouží

kontrolním orgánům.

V případě formuláře

„A“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadní vodu předanou uvedou v komentáři IČO

subjektů, kterým

byla odpadní voda předaná.

V případě formuláře

„B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro pitnou vodu předanou uvedou v komentáři IČO

subjektů, kterým

byla pitná voda předána.

 

 

 

V případě formuláře „B“ podle přílohy č. 20 k této vyhlášce se pro odpadní vodu předanou uvedou v komentáři IČO

subjektů, kterým

byla odpadní voda předána.

J

Voda vyrobená

Při výpočtu ceny se jedná o množství předpokládaná, ale s vysokou mírou přesnosti.

Údaj slouží pro výpočet jednotkových nákladů vyrobené vody.

 

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné

Tabulka č. 2

Řádek

Položka

Obsah

Poznámka

1

2

3

4

11.

JEDNOTKOVÉ

NÁKLADY

ř. 10/B (resp. D+F)

 

12.

Vyrovnávací položky

Skupina podpoložek - součet

 

12.1

Vyrovnávací položka z roku t-2 podle platných pravidel cenové regulace

 

Hodnota může být pouze záporná.

V případě kladné

hodnoty se tato položka neuplatňuje. Tato hodnota je vypočtena podle

pravidel cenové

regulace platných

v roce t-2.

12.2

Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných podle metodiky OPŽP - finanční nástroje.

Využívá se pouze pro projekty financované v rámci OPŽP.

Hodnota může být kladná nebo

záporná.

13.

ÚVN + vyrovnávací položky

ř. 10 + ř. 12

Úplné vlastní náklady včetně vyrovnávací položky

14.

Kalkulační zisk/ztráta

V rámci výpočtu cen pro vodné a cen stočné se v jednotlivých nákladových kalkulačních

položkách uvádějí veškeré ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk podle cenových předpisů. Kalkulace ceny však musí být zpracována tak, aby kalkulovaná cena odpovídala ceně, která bude odběratelům skutečně uplatňována a

fakturována. V případě, že je uplatňovaná cena nižší, uvede se částka, o kterou bude výsledná cena „dotována“

V kalkulaci si

příjemce stanoví výši zisku podle pravidel cenové regulace

podle svých potřeb tak, aby výsledná cena odpovídala

ceně uplatňované - viz ř. 20.

V příloze 20 - je řádek 14. vypočten jako rozdíl součinu uplatněné ceny a

 

 

v záporné hodnotě.

Maximální výše zisku je

fakturovaného množství a ř. 13 „ÚVN + vyrovnávací položky“.

 

 

upravena platnými cenové regulace

cenového rozhodnutí Ministerstva financí.

pravidly

v rámci - výměr

 

15.

- podíl kalkul, zisku / ztráty z ÚVN

(ř. 14/ř. 13)* 100

Jedná se o

orientační ukazatel v %

16.

- z ř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetku

Prostředky potřebné a

Vymezené na obnovu

Infrastrukturního majetku

„Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací“ podle přílohy č. 18, řádek 8 nebo 16, umožňující obnovu z vodného nebo stočného nad rámec nákladové položky č. 4.1 odpisy a položky 4.2 opravy

Infrastrukturního majetku

obnovující.

Ř. VII. 1 -4.1 -4.2, přičemž minimální hodnota je 0.

17.

- zisk k použití/ ztráta

ř. 14-ř. 16

Slouží k tvorbě

prostředků na rozvoj infrastrukturního a provozního majetku, k úhradě ekonomicky neoprávněných nákladů a jako odměna vlastníků příjemce, pro příděly do fondů tvořených ze zisku.

18.

Celkem ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta

Jedná se o kalkulované, popřípadě skutečné - celkové vodné nebo stočné.

 

19.

Voda fakturovaná pitná, odpadní + srážková

ř. B nebo

D + F nebo *

 

20.

UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné a cena pro stočné

ř. 18/ř. 19

Uplatňovaná cena podle přílohy č. 19 k této vyhlášce musí odpovídat uplatňované ceně v příloze č. 20 k této vyhlášce. V případě změny ceny například poskytnutí slevy je nutné zpracovat aktualizaci kalkulace ceny v souladu s pravidly věcného usměrňování cen. Pokud na základě aktualizace kalkulace bylo uplatněno více cen, pak v příloze č. 20 uplatněnou cenou je průměrná skutečná cena. Skutečná cena je taková, která byla odběratelům skutečně fakturována, a to při zohlednění oprav podle cenových předpisů. Průměr je vypočten jako vážený průměr podle objemu vody.

 

 

 

slevy je nutné

zpracovat aktualizaci kalkulace ceny

v souladu s pravidly věcného usměrňování cen.

21.

UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné a cena pro stočné + DPH

ř. 20 + DPH

Jedná se o

uplatňovanou cenu včetně DPH podle daňových předpisů.

22.

Plně obnovující cena

Když (4.1 + 4.2)< než VII. pak (ř. 10 - 4.1 - 4.2 - ř. 4.4 + VII. +4.4.7) / ř. 19 jinak (ř. 10- 4.4 +4.4.7)/ ř. 19

Plně obnovující cena je cena, která

při daném objemu fakturované vody

pokrývá veškeré

související ekonomicky oprávněné náklady a roční výši

prostředků na obnovu.

 

*Pro formulář B se použije řádek H nebo I, pro formulář C se použije objem vody vyrobené, pro formulář F se použije řádek G.

 

Kalkulace pachtovného nebo nájemného

Tabulka č. 3

 

Řádek

Položka

Obsah

Poznámka

1

2

3

4

4.4

Pachtovné / nájemné infrastrukturního majetku

Celková výše pachtovného / nájemného infrastrukturního

Majetku očekávaného,

Respektive skutečně

Fakturovaného vlastníkem

infrastrukturního majetku za příslušný kalendářní rok,

popřípadě jeho část, se kterým věcně i časově souvisí. Tato hodnota musí být stejná jako hodnota ř. 4.4 v tabulce č. 1.

V případě, že se

pachtovné / nájemné jednoho vlastníka

týká více kalkulací případně Porovnání, zpracovatel rozpočítá jeho

celkovou výši

i jednotlivé náklady a zisk popřípadě

ztrátu nebo

prostředky obnovy podle rozvrhové

základny použité pro rozpočtení nákladů v tabulce č. 1.

V případě, že

vlastník nefakturuje pachtovné /

nájemné, tzn., ř. 4.4 = 0, případně je údaj uveden v záporné

 

 

 

hodnotě; je nutné, aby zaslal

zpracovateli kalkulace nebo

porovnání údaje o nákladech, a

informace o roční výši prostředků

obnovy na související VIM (viz řádky: 4.4.1, 4.4.2, 4.4.3, 4.4.4).

4.4.1

- odpisy propachtovaného / pronajatého majetku infrastrukturního majetku

Souhrn účetních odpisů

propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku

vlastníka.

 

4.4.2

- opravy infrastrukturního majetku obnovující, které hradí vlastník propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku

Celková výše nákladů na opravy s charakterem obnovy

propachtovaného / pronajatého majetku hrazená jeho

vlastníkem.

Obdoba položky 4.2

v tabulce č. 1

4.4.3

- opravy infrastrukturního majetku ostatní, které hradí vlastník propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku

Celková výše nákladů na opravy ostatní a údržbu

propachtovaného /pronajatého majetku hrazená jeho

vlastníkem.

Obdoba položky 4.3

v tabulce č. 1

4.4.4

- ostatní nákladové položky zahrnuté v pachtovném / nájemném nad rámec položek č. 4.4.1,4.4.2., 4.4.3

Ostatní skutečné náklady

Vlastníka spojené

s propachtovaným / pronajatým majetkem. Jedná se zejména o správní režii vlastníka

související s propachtovaným / pronajatým majetkem nebo například úroky z úvěrů

čerpaných na realizaci plánu obnovy infrastrukturního majetku nebo úroky z úvěrů čerpaných na pořízení majetku.

 

4.4.5

- zisk / ztráta

Jedná se o přiměřený zisk nebo ztrátu vlastníka z pachtovného / nájemného, kterou má

k rozdělení. Záporný rozdíl, tedy ztráta, upozorňuje na dotování pachtovného / nájemného.

 

4.4.6

- z ř. 4.4.5 prostředky na obnovu

Finanční prostředky zahrnuté do pachtovného / nájemného

Jedná se o část účetního zisku

 

propachtovaného / pronajatého ze zisku

podle plánu financování obnovy, ponížené o odpisy

propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku a opravy z charakterem obnovy tohoto majetku. V případě nulového zisku nebo ztráty uvedené na řádku 4.4.5 musí zde být vyplněna nula!

plynoucího z pachtovného nebo nájemného.

V případě nepodnikající fyzické osoby se jedná o tržby z nájemného snížené o související náklady, které jsou určeny na obnovu infrastrukturního majetku.

4.4.7

Plně obnovující pachtovné / nájemné Když (4.4.1 + 4.4.2)< než 4.4.8 pak (ř. 4.4.3 + 4.4.4 + 4.4.8) jinak (4.4.1 +4.4.2+ 4.4.3 +4.4.4)

Jedná se o teoretickou výši pachtovného / nájemného, která pokrývá veškeré související náklady a celkovou roční výši prostředků obnovy na

propachtovaný / pronajatý infrastrukturní majetek.

V případě, že součet 4.4.1 + 4.4.2 je vyšší než 4.4.8, použije se pro výpočet plně obnovujícího pachtovného /

nájemného součet všech nákladových položek.

4.4.8

Prostředky obnovy propachtovaného / pronajatého majetku na rok xxxx (t) (mil. Kč) podle PFO jeho vlastníka

Roční potřeba peněžních

prostředků na obnovu vodovodů a kanalizací propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku vlastníky pro daný rok podle přílohy č. 18 - plán financování obnovy.

Jedná se o podíl reprodukční ceny

infrastrukturního majetku a stanovené doby životnosti.

4.4.9

Z toho: Prostředky na obnovu z pachtovného / nájemného na rok xxxx (t)

Prostředky potřebné a

Vymezené na obnovu

propachtovaného / pronajatého infrastrukturního majetku

Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizací

z vodného a stočného

zpracovaného podle přílohy č. 18, řádku č. 8 resp. 16, umožňující obnovu.

 

 

Tabulka č. 4

Řádek

Položka

Obsah

Poznámka

1

2

3

4

23.

Pevná složka - (ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační

zisk/ztráta)

Jedná se o část součtu ÚVN + vyrovnávací položky +

kalkulační zisk/ztráta

 

23a.

- podíl z celkových ÚVN včetně

vyrovnávacích položek a kalkulačního

zisku/ztráty

V % vyjádřený podíl pevné složky na součtu celkových ÚVN včetně vyrovnávacích položek a kalkulačního

zisku/ztráty.

 

24.

Pohyblivá složka - (ÚVN + vyrovnávací

Jedná se o rozdíl celkových ÚVN + vyrovnávací položky +

 

 

položky + kalkulační zisk/ztráta)

kalkulační zisk/ztráta a pevné složky (ř. 23).

 

24a.

- z toho: ÚVN + vyrovnávací položky

Výše celkových ÚVN + vyrovnávacích položek

obsažených v pohyblivé složce.

 

24b.

Kalkulační zisk / ztráta

Výše kalkulačního zisku/ ztráty obsažená v pohyblivé složce.

 

25.

UPLATŇOVANÁ

CENA pohyblivé složky

Uplatňovaná cena pohyblivé složky přepočtená na m3 .

 

26.

UPLATŇOVANÁ

CENA pohyblivé složky + DPH

Uplatňovaná cena pohyblivé složky včetně DPH přepočtená na m3.

 

27.

Technické parametry pevné složky podle § 33 odst. 1 této vyhlášky (a, b, c) a výše nej nižší

a nejvyšší platby

za pevnou složku v Kč za rok a přípojku

 

 

 

Poznámky:

Poznámky:

1.

Jednotkové náklady pro zdroj pitné vody jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu zdroje hrazených ze zisku s technologií na úpravu vody, tedy úpravna vody nebo bez technologie na úpravu vody, tedy vrt nebo vrty jednoho jímacího území, dělené měřeným množstvím vody předávané к dopravě nebo přímo do sítě. Každý zdroj má vlastní jednotkové náklady.

2.

Jednotkové náklady na dopravu pitné vody jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku spojené s dopravou dělené měřeným množstvím pitné vody dodávané do sítě, není-li měření a do dopravy se zahrnuje celá síť je dělitelem množství vody fakturované odběratelům.

3.

Jednotkové náklady na dopravu odpadní vody v případě sítě a krátkého přivaděče, bez měření mezi sítí a přivaděčem, jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku na dopravu dělené u oddílné splaškové kanalizace množstvím fakturované odpadní vody odběratelům au jednotné kanalizační sítě dělené množstvím fakturované odpadní vody doplněným o množství fakturovaných srážkových vod.

Jednotkové náklady na čištění odpadních vod jsou úplné vlastní náklady včetně prostředků na obnovu hrazených ze zisku na čištění odpadních vod dělené množstvím čištěných odpadních vod.

Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 5

Řádek

Položka

Obsah

1

2

3

14.1.a Y.1

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou provozovatel přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k 31. prosinci roku t-2 při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny.

14.1.1 a Y.1.1

Míra návratnosti (Mp)

Maximální míra návratnosti kapitálu pro provozovatele je ve výši 0,49 %.

14.1.2 a Y.1.2

Zisk (ZNkp) zajišťující návratnost kapitálu provozovatele

Vypočtená výše přiměřeného zisku ZNkp v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu provozovatele podle cenové regulace.

14.2. a Y.2

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci (IM)

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, kterou vlastník přiřadil ke konkrétní kalkulaci, kde reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty majetku k31. prosinci roku t-2 při zohlednění

 

 

Provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku, kde rok t je rok uplatňování ceny.

14.2.1 a Y.2

Mira návratnosti (Mv)

Maximální míra návratnosti kapitálu pro vlastníka je ve výši 0,92 %.

14.2.2 a Y.2.2

Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)

Vypočtená výše přiměřeného zisku ZNKV v kalkulaci zajišťující návratnost kapitálu vlastníka podle cenové regulace.

14.3. a Y.3

Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem

Částka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací.

Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu.

Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu.

14.4. a Y.4

Rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu

Hodnota zohlednění nákupu společnosti vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu podle cenové regulace.

Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku.

Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem.

14.4.1 a Y.4.1

Míra návratnosti

Míra návratnosti zohlednění nákupu společnosti dosahuje 7 %.

14.4.2 a Y.4.2

Možné navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti

Částka odpovídající možnému navýšení zisku při zohlednění nákupu společnosti - 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu.

Tento rozdíl musí být upraven na hodnotu, která dosud nebyla pokryta již realizovanými výnosy z tohoto majetku. Tento rozdíl mohl vzniknout pouze při nákupu realizovaném před datem 1. ledna 2013 a to se souhlasem Ministerstva financí. Hodnota zohlednění nákupu společnosti musí být stanovena znaleckým posudkem.

14.5. a Y.5

Celkový zisk zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace

Zisk celkem zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu

provozovatele v ř. 14.1.2, vlastníka v ř. 14.2.2 a který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 14.3 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace a o částku uvedenou v ř. 14.4.2 (tato částka odpovídá 7 % z hodnoty zohlednění nákupu společnosti, která vyjadřuje rozdíl mezi prokazatelně vynaloženými prostředky na nákup společnosti a výší vlastního kapitálu společnosti v čase nákupu).

14.6. a Y.6

Hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci

Hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci.

14.6.1 a Y.6.1

Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3

Index meziročního nárůstu zisku na 1 m3 je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu

PZt / PZt-1 < 1,07,

kde

t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace,

 

PZt je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v roce t podle kalkulace,

 

PZt-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace.

14.6.2 aY.6.2

Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace

Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19.

14.7. a Y.7

Přiměřený zisk podle cenové regulace

Přiměřený zisk podle cenové regulace. Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku zajišťující návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace.

14.

Kalkulační zisk/ztráta

Výše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t).

Y

Skutečně uplatněný zisk/ztráta

Výše kalkulačního zisku či ztráty, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t)

Kalkulace přiměřeného zisku příjemce vodného a stočného

Tabulka č. 6

4.4.5.1

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá)

Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku, který vlastník propachtovává (pronajímá) a která je přiřazena ke konkrétní kalkulaci. Reprodukční hodnota infrastrukturního majetku vychází z hodnoty k 31. prosinci roku t- 2, kde rok t je rokem uplatňování ceny, při zohlednění provedených změn hodnoty infrastrukturního majetku.

4.4.5.2

Míra návratnosti (Mv)

Maximální míra návratnosti pro vlastníka je ve výši 0,92 %.

4.4.5.3

Zisk zajišťující návratnost kapitálu vlastníka (ZNKV)

Zisk uplatněný v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka infrastrukturního majetku podle cenové regulace.

4.4.5.4

Navýšení zisku o částku, která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem

Částka, o kterou může být zisk navýšen a která bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem v souladu s cenovou regulací.

Peněžní prostředky podle tohoto odstavce se evidují prokazatelným způsobem a nelze je využít pro financování jakýchkoli jiných aktivit subjektu.

Deponují se na samostatně vedeném účtu, zřízeném u peněžního ústavu a jejich čerpání přímo souvisí s činnostmi podle plnění plánu financování obnovy, charakterizovanými jako rekonstrukce či modernizace v souladu s právním předpisem upravujícím daň z příjmu.

4.4.5.5

Celkový zisk v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu vlastníka

Zisk celkem v pachtovném nebo nájemném zajišťující návratnost kapitálu podle cenové regulace odpovídá součtu přiměřeného zisku zajišťujícího návratnost kapitálu vlastníka v ř.4.4.5.3, který je navýšen případně o částku podle plánu financování obnovy uvedenou v ř. 4.4.5.4 (tato částka bude využita a skutečně vyčerpána podle plánu financování obnovy a která není v kalkulaci uplatněna jiným způsobem podle cenové regulace.

4.4.5.6

Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci

Hodnota přiměřeného zisku v pachtovném nebo nájemném na 1 m3 (PZt-1) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci.

4.4.5.7

Míra meziročního nárůstu zisku na 1 m3

Index meziročního nárůstu zisku na 1 m3 je maximální možný meziroční nárůst zisku a odpovídá vztahu

PZt / PZt-1 < 1,07,

kde

t-1 je rok přecházející roku t, pro který nebo za který se zpracovává kalkulace,

 

PZt je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v roce t podle kalkulace, PZt-1 je hodnota přiměřeného zisku na 1 m3 v první kalkulaci pro rok t-1 podle kalkulace.

4.4.5.8

Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku

Hodnota zisku s uplatněním limitu meziročního nárůstu přiměřeného zisku podle cenové regulace je součinem hodnoty přiměřeného zisku na 1 m3 (PZm) pro rok xxxx-1 (rok t-1) v první kalkulaci, indexu 1,07 a objemu vody fakturované pitné, odpadní + srážkové, která je uvedena v ř. 19.

4.4.5.9

Přiměřený zisk podle cenové regulace

Přiměřený zisk v pachtovném podle cenové regulace.

Tato hodnota odpovídá přiměřenému zisku v pachtovném nebo nájemném zajišťujícím návratnosti kapitálu podle cenové regulace a zároveň nepřekračuje meziroční nárůst hodnoty zisku podle cenové regulace.

4.4.5

Kalkulační zisk/ztráta

Výše kalkulačního zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, která byla promítnuta do kalkulace pro rok xxxx (t). U porovnání pak výše skutečně realizovaného zisku či ztráty v pachtovném nebo nájemném, v roce xxxx (t).

Příloha č. 20

Porovnání všech položek kalkulace cen pro vodné a cen pro stočné za kalendářní rok xxxx (t) a dosažené skutečnosti v témže roce

Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné

Tabulka č. 1

I.

Příjemce vodného a stočného

 

II.

Provozovatel-název a IČO

 

III.

Vlastník - název a IČO

 

IV.

Formulář A a B a G

 

V.

Index 1 až x

 

 

 

Voda pitná

Voda odpadní

VI.

IČPE související s cenou

 

 

VII.

Prostředky obnovy na rok xxxx (t) podle PFO

 

 

VII.1

Z toho: Prostředky na obnovu zvodného a stočného na rok xxxx (t)

 

 

VIII.

Hodnota souvisejícího infrastrukturního majetku podle VÚME

 

 

 

Řádek

Kalkulační položky pro výpočet ceny pro vodné a ceny pro stočné

 

Kalkulační položky

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

xxxx (t)

xxxx (t)

Rozdíl

xxxx (t)

xxxx (t)

Rozdíl

 

 

Skut.

Kalkulace

 

Skut.

Kalkulace

 

1

2

3

4

5

6

7

8

1.

Materiál

 

 

 

 

 

 

1.1

- surová voda podzemní + povrchová

 

 

 

 

 

 

1.2

- pitná voda převzatá + odpadní voda předaná k čištění

 

 

 

 

 

 

1.3

- chemikálie

 

 

 

 

 

 

1.4

- ostatní materiál

 

 

 

 

 

 

2.

Energie

 

 

 

 

 

 

2.1

- elektrická energie

 

 

 

 

 

 

2.2

- ostatní energie

 

 

 

 

 

 

3.

Osobní náklady

 

 

 

 

 

 

3.1

- mzdové náklady

 

 

 

 

 

 

3.2

- osobní náklady další

 

 

 

 

 

 

4.

Ostatní přímé náklady

 

 

 

 

 

 

4.1

- odpisy infrastrukturního majetku

 

 

 

 

 

 

4.2

- opravy infrastrukturního majetku obnovující

 

 

 

 

 

 

4.3

- opravy infrastrukturního majetku ostatní

 

 

 

 

 

 

4.4

- pachtovné / nájemné infrastrukturního majetku

 

 

 

 

 

 

5.

Jiné provozní náklady

 

 

 

 

 

 

5.1

- poplatky za vypouštění odpadních vod

 

 

 

 

 

 

5.2

- ostatní provozní náklady externí

 

 

 

 

 

 

5.3

- ostatní provozní náklady ve vlastní režii

 

 

 

 

 

 

6.

Finanční náklady

 

 

 

 

 

 

7.

Ostatní výnosy

 

 

 

 

 

 

8.

Výrobní režie

 

 

 

 

 

 

9.

Správní režie

 

 

 

 

 

 

9.1

- z ř. 9 osobní náklady režijní správní

 

 

 

 

 

 

10.

Úplné vlastní náklady

 

 

 

 

 

 

A

Počet pracovníků

 

 

 

 

 

 

B

Voda pitná fakturovaná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

C

- z toho domácnosti v mil. mJ

 

 

 

 

 

 

D

Voda odpadní odváděná fakturovaná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

E

- z toho domácnosti

 

 

 

 

 

 

F

Voda srážková fakturovaná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

G

Voda odpadní čištěná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

H

Pitná nebo odpadní voda převzatá v mil. m3

 

 

 

 

 

 

I

Pitná nebo odpadní voda předaná v mil. m3

 

 

 

 

 

 

J

Voda vyrobená

 

 

 

 

 

 

 

Poznámky:

Všechny nákladové položky, prostředky na obnovu i zisk se uvádějí v mil. Kč na 6 desetinných míst.

Řádky VII. až Vlil, se uvádějí v mil. Kč na 6 desetinných míst.

VÚME = vybrané údaje majetkové evidence.

IČPE = identifikační číslo provozní evidence.

PFO = plán financování obnovy vodovodů a kanalizací.

 

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné

Tabulka č. 2

Řádek

Kalkulovaná cena pro vodné a cena pro stočné

 

Text

Měrná jednotka

Poznámka

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

 

 

Skut.

Kalkulace

Skut

Kalkulace

1

2

2a

2b

3a

4a

6a

7a

11.

JEDNOTKOVÉ NÁKLADY

Kč.m-3

ř. 10/B nebo

r. 10/(D+F) nebo ř.

10 / H nebo ř. 10/1

 

 

 

 

12.

Vyrovnávací položky

mil. Kč

ř. 12.1 + ř. 12.2

 

 

 

 

12.1

Vyrovnávací položka z roku t-2 podle platných pravidel cenové regulace

mil. Kč

 

 

 

 

 

12.2

Finanční vypořádání rozdílu kalkulací prováděných

mil. Kč

 

 

 

 

 

 

podie metodiky OPŽP - finanční nástroje

 

 

 

 

 

 

13

ÚVN + vyrovnávací položky

mil. Kč

ř. 10 + ř. 12

 

 

 

 

14

Kalkulační zisk/ztráta

mil. Kč

 

 

 

 

 

15

- podíl z ÚVN včetně prostředků na obnovu

%

(ř.14/ř. 13)*100

 

 

 

 

16

-zř. 14 prostředky na obnovu infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

 

 

 

17

- zisk k použití/ ztráta

mil. Kč

ř. 14-ř. 16

 

 

 

 

18

Celkem ÚVN + vyrovnávací položky + kalkulační zisk/ztráta

mil. Kč

ř. 13 + ř. 14

 

 

 

 

19

Voda fakturovaná pitná, odpadni + srážková

mil. m3

ř. B nebo

D + F nebo H nebo I

 

 

 

 

20

UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné

Kč.m-3

ř. 18/ř. 19

 

 

 

 

21

UPLATŇOVANÁ CENA pro vodné, stočné + DPH

Kč.m-3

ř. 20 + DPH

 

 

 

 

22

Plně obnovující cena

Kč.m-3

Když (4.1 +4.2)< než VII. pak (ř. 10 - 4.1 -4.2-ř. 4.4 + VII. +4.4.7)/ř. 19 jinak (ř. 10 - 4.4 + 4.4.7)/ř. 19

 

 

 

 

X

Vyrovnávací položka pro t+2

mil. Kč

Sloupec skut. - ř. 13 + Y - ř. 20*ř.19- uvádí se pouze, vyjde-li menší 0.

 

 

 

 

Y

Uplatněný přiměřený zisk podle pravidel cenové regulace

mil. Kč

Uvede se uplatněná výše přiměřeného zisku příjemce resp.. prodávajícího podle pravidel cenové regulace.

 

 

 

 

Vypracoval:

Telefon:

e-mail:

Datum:

Schválil zástupce provozovatele:

 

Kalkulace pachtovného / nájemného

 

IČO vlastníka:

Tabulka č. 3

Řádek

Položka

Měrná jednotka

Voda pitná

Voda odpadní

 

 

 

xxxx (t)

xxxx (t)

xxxx (t)

xxxx (t)

 

 

 

Kalkulace

Skutečnost

Kalkulace

Skutečnost

4.4

Pachtovné /nájemné

infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

 

 

4.4.1

- odpisy propachtovaného /pronajatého majetku

infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

 

 

4.4.2

- opravy infrastrukturního majetku obnovující, které hradí vlastník

propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku

mil. Kč

 

 

 

 

4.4.3

- opravy infrastrukturního majetku ostatní, které hradí vlastník propachtovaného /pronajatého infrastrukturního majetku

mil. Kč