350/2002 Sb. znění účinné od 1. 11. 2005 do 30. 12. 2006
350
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 3. července 2002,
kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování,
hodnocení a řízení kvality ovzduší
Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší ), (dále jen „zákon“):
§ 1 Předmět úpravy Tímto nařízením se v souladu s právem Evropských společenství stanoví imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle. Dále se stanoví způsob posuzování úrovně znečištění ovzduší, oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší a zásady měření úrovně znečištění ovzduší.
§ 2 Základní pojmy Pro účely tohoto nařízení se rozumí
a) cílovým imisním limitem – koncentrace znečišťující látky ve vnějším ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to možné, ve stanovené době,
b) dlouhodobým imisním cílem pro ozon – taková úroveň znečištění ovzduší troposférickým ozonem, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí,
c) posuzováním kvality ovzduší – tímto nařízením stanovená, popřípadě orgány ochrany ovzduší schválená metoda k provádění měření, výpočtu, předpovědi nebo odborného odhadu úrovně znečištění ovzduší,
d) horní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší – hodnota koncentrace znečišťující látky, při jejímž dosažení či překročení na určitém území je nutno užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze měření,
e) dolní mezí pro posuzování úrovně znečištění ovzduší – hodnota koncentrace znečišťující látky, pod níž je na určitém území možné užívat k posuzování úrovně znečištění ovzduší pouze modelových výpočtů nebo odborných odhadů,
f) referenční metodou měření – postup, který zahrnuje popis odběru, transportu a úpravy vzorku ovzduší a stanovení koncentrace dané látky,
g) ekvivalentní metodou – metoda, kterou se prokazatelně vykazují stejné jakostní znaky a která poskytuje stejné, v případě metod rozptylu znečišťujících látek v ovzduší srovnatelné výsledky jako metoda referenční,
h) oxidy dusíku – směs oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, jejichž koncentrace je součtem koncentrací oxidu dusnatého a oxidu dusičitého sečtených v jednotkách ppbv a vyjádřených jako oxid dusičitý v mikrogramech na metr krychlový,
i) suspendovanými částicemi – částice, které v důsledku zanedbatelné pádové rychlosti přetrvávají dlouhou dobu v atmosféře,
j) suspendovanými částicemi frakce PM10 – částice, které projdou velikostněselektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %,
k) jemnými suspendovanými částicemi frakce PM2,5 – částice, které projdou velikostněselektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 µm odlučovací účinnost 50 %,
l) metoda pro výpočet rozptylu znečištění ovzduší (rozptylová metoda) – způsob výpočtu koncentrací znečišťujících látek a jejich rozptylu v čase a prostoru,
m) prekurzory ozonu – znečišťující látky vstupující do fotochemických reakcí vedoucích ke vzniku troposférického ozonu,
n) depozičním limitem – maximální přípustné množství látek znečišťujících ovzduší usazené nebo vstřebané na jednotce plochy zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů z atmosféry, které nevyvolá žádné negativní efekty a procesy v ekosystému,
o) liniovým zdrojem znečišťování ovzduší – dopravní komunikace, která je používána pro provoz mobilních zdrojů znečišťování ovzduší nebo je k užívání pro provoz těchto zdrojů navrhována v rámci územního, stavebního, kolaudačního nebo jiného řízení,
p) prašným spadem – hmotnost deponovaného materiálu, který se po předcházejícím znečištění ovzduší usadil na jednotku plochy zemského povrchu za časovou jednotku v důsledku vynášecích a vymývacích procesů z atmosféry,
r) troposférickým ozonem – ozon nacházející se v přízemní vrstvě atmosféry a vznikající na základě vzájemných chemických reakcí prekurzorů ozonu.
§ 3 Imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle, depoziční limit (1) Imisní limity a meze tolerance se stanoví pro tyto znečišťující látky
a) oxid siřičitý,
b) suspendované částice frakce PM10 ,
c) oxid dusičitý a oxidy dusíku,
d) olovo,
e) oxid uhelnatý,
f) benzen,
g) kadmium,
h) arsen,
i) nikl,
j) polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren.
(2) Pro troposférický ozon se stanoví cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle.
(3) Pro prašný spad se stanoví depoziční limit, k jehož výši se přihlíží v případě nutnosti zjišťování aktuálního znečištění.
(4) Pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon se kromě imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů pro ochranu zdraví lidí a zvířat stanoví další hodnoty imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů k ochraně ekosystémů a vegetace.
§ 4 Posuzování úrovně znečištění ovzduší (1) Při posuzování úrovně znečištění ovzduší se hodnotí ty znečišťující látky, pro které se stanoví imisní limity a cílové imisní limity, dále jemné suspendované částice frakce PM2,5 a dále prekurzory ozonu uvedené v příloze č. 7 k tomuto nařízení.
(2) V případě technické dostupnosti odpovídajících přístrojů je posuzována úroveň znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi frakce PM2,5 a prekurzory ozonu. Zjišťování koncentrací prekurzorů ozonu se provádí z důvodů zajištění dalších vědeckých poznatků o způsobu vzniku troposférického ozonu. Koncentrace jemných suspendovaných částic frakce PM2,5 v ovzduší se hodnotí z hlediska škodlivosti této látky na lidské zdraví.
(3) Koncentrace látek uvedených v odstavci 2 se hodnotí v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší.
(4) Posuzování úrovně znečištění ovzduší se provádí
a) měřením v sídelních seskupeních (§ 7 odst. 2 zákona), měřením v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování, a měřením v oblastech, kde úroveň znečištění ozonem překračuje dlouhodobé imisní cíle (během posledních 5 let),
b) modelováním nebo odborným odhadem v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší znečišťující látkou nepřesahuje dolní mez pro posuzování,
c) kombinací měření a modelování v oblastech, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje dolní mez pro posuzování a současně je nižší než horní mez pro posuzování.
(5) Pro posuzování úrovně znečištění ovzduší znečišťujícími látkami ve vnějším ovzduší se stanoví
a) imisní limity, meze tolerance, cílové imisní limity a dlouhodobé imisní cíle – příloha č. 1 k tomuto nařízení,
b) depoziční limit pro prašný spad – příloha č. 1 k tomuto nařízení,
c) horní a dolní meze pro posuzování vybraných znečišťujících látek a další požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 2 k tomuto nařízení,
d) způsob klasifikace a kritéria výběru míst měření koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 3 k tomuto nařízení,
e) kritéria pro stanovení minimálního počtu míst kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek – příloha č. 4 k tomuto nařízení,
f) jakostní znaky dat a vyhodnocení výsledků posuzování úrovně znečištění vnějšího ovzduší – příloha č. 5 k tomuto nařízení,
g) referenční metody měření znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu – příloha č. 6 k tomuto nařízení,
h) požadavky pro měření prekurzorů ozonu – příloha č. 7 k tomuto nařízení,
i) soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší – příloha č. 8 k tomuto nařízení.
(6) Posuzování kvality ovzduší se provádí kombinací imisního měření, emisní inventury a modelování.
§ 5 Oblasti a místa se zhoršenou a dobrou kvalitou ovzduší (1) Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší stanovené na základě imisních koncentrací ozonu podléhají národnímu programu snižování emisí prekurzorů troposférického ozonu.
(2) Místa, oblasti a sídla, kde znečištění nedosahuje imisních limitů, jsou považována za oblasti s dobrou kvalitou ovzduší.
(3) V oblastech uvedených v příloze č. 10 k tomuto nařízení a zveřejněných ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (dále jen „Věstník ministerstva“) musí být dodržovány imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
§ 6 Měření úrovně znečištění ovzduší (1) Na území celého státu zajišťuje provoz automatizované měřicí sítě pro kontinuální měření koncentrací znečišťujících látek v ovzduší, doplněné měřeními manuálními, Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) nebo jím zřízená právnická osoba. Měřicí stanice (dále jen „stanice“) v bodech vzorkování jsou umístěny podle zásad stanovených v přílohách č. 3 a č. 4 k tomuto nařízení. K hodnocení kvality ovzduší jsou využívány také výsledky měření provedené jinými autorizovanými subjekty.
(2) Požadavky pro posouzení koncentrací znečišťujících látek, klasifikaci a umísťování stanic a kritéria pro jejich počet, referenční a ekvivalentní metody měření a analýzy, referenční a ekvivalentní metody modelování, metody kalibrování a cílová kvalita údajů musí být totožné s požadavky § 4 odst. 5. Umístění stanic projedná ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba s příslušnými orgány krajů a obcí.
(3) Spolehlivost údajů podle odstavce 2 zajišťuje ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba.
§ 7 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Předseda vlády:
Ing. Zeman v. r.
Ministr životního prostředí:
RNDr. Kužvart v. r.
Příloha č. 1Hodnoty imisních limitů a mezí tolerance, depozičního limitu, cílových imisních limitů a dlouhodobých imisních cílů
Příloha č. 2Stanovení požadavků pro posuzování koncentrací vybraných znečišťujících látek v ovzduší
Příloha č. 3Umístění bodů vzorkování (míst měření) pro měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Příloha č. 4Kritéria pro určování minimálního počtu bodů vzorkování kontinuálního měření koncentrací znečišťujících látek ve vnějším ovzduší
Příloha č. 5Cíle kvality údajů a kompilace výsledků posouzení kvality vnějšího ovzduší
Příloha č. 6Referenční metody měření a analýzy znečišťujících látek, kalibrace přístrojů a stanovení hmotnosti prašného spadu
Příloha č. 8Soubor metod pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší
Copyright © 2009 - 2024, Nakladatelství C. H. Beck