263/2016 Sb.: od 1. 1. 2026
263/2016 Sb.Druh
ZákonNázev
Atomový zákonZkratka
AtomZAutor
ParlamentČástka
102/2016 Sb.Datum vyhlášení
10. 8. 2016Účinný od
1. 1. 2017
| změněno | s účinností od | poznámka |
|---|---|---|
zákonem č. 83/2025 Sb. | 1.1.2026 | |
zákonem č. 83/2025 Sb. | 1.7.2025 | |
zákonem č. 465/2023 Sb. | 1.1.2024 | |
Více... |
263
ZÁKON
ze dne 14. července 2016
atomový zákon
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Část první
Úvodní ustanovení (§ 1-42)
Hlava I
Úvodní ustanovení (§ 1-8)
Díl 1
Předmět úpravy (§ 1)
§ 1
[Předpisy Euratomu a Evropské unie]
| (1) | Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „Euratom“)1 a Evropské unie2, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Euratomu3 a Evropské unie4 a upravuje
| ||||||||||||||||||
| (2) | Tento zákon se nevztahuje na expoziční situace v důsledku ozáření z
|
Díl 2
Vymezení některých pojmů (§ 2-4)
§ 2
[Základní pojmy]
| (1) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
|
§ 3
[Další pojmy]
| (1) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
|
§ 4
[Jiné pojmy]
| (1) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (4) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
|
Díl 3
Základní pravidla mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření (§ 5-8)
§ 5
Zásady mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření
| (1) | Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen
| ||||||||||
| (2) | Každý, kdo využívá jadernou energii, nakládá s jadernou položkou nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen
| ||||||||||
| (3) | Splnění povinnosti podle odstavce 2 písm. d) lze dosáhnout
| ||||||||||
| (4) | Povinnost zajistit jadernou bezpečnost, radiační ochranu, zabezpečení a bezpečnost jaderného materiálu nebo jiné položky v jaderné oblasti, která je významná z hlediska zajištění nešíření jaderných zbraní, nelze přenést na jinou osobu. | ||||||||||
| (5) | Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen
| ||||||||||
| (6) | Každý, kdo využívá jadernou energii, vykonává činnosti s jaderným materiálem nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen provést zabezpečení. | ||||||||||
| (7) | Každý, kdo využívá jadernou energii, je povinen při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení provádět sběr, třídění, analýzu, dokumentování a využívání zkušeností a bezpečnostně významných informací systémem zpětné vazby a zohlednit význam vzájemného působení pracovníků, zařízení a organizačního uspořádání. | ||||||||||
| (8) | Každý, kdo využívá jadernou energii nebo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen při zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení využívat přístup odstupňovaný podle velikosti možného ozáření a jeho možných důsledků (dále jen „odstupňovaný přístup“). Odstupňovaný přístup musí odpovídat
| ||||||||||
| (9) | Opatření sloužící k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní musí být navržena a provedena tak, aby se v rozumně dosažitelné míře nevhodně neovlivňovala. |
§ 6
Obecné povinnosti k zajištění mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření
| (1) | Jaderná energie a jaderná položka mohou být využívány v souladu s mezinárodními závazky České republiky5 pouze pro mírové účely. | ||||
| (2) | Každý, kdo nalezne jaderný materiál nebo jiný zdroj ionizujícího záření nebo kdo má podezření, že nalezený předmět je zdrojem ionizujícího záření, je povinen neprodleně oznámit nález Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) nebo Policii České republiky, která tuto skutečnost neprodleně sdělí Úřadu. | ||||
| (3) | Každý, kdo zjistí ztrátu, odcizení nebo závažné poškození jaderného materiálu nebo jiného zdroje ionizujícího záření anebo jeho obalu, nebo odcizení vybrané položky v jaderné oblasti anebo položky dvojího použití v jaderné oblasti, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu nebo Policii České republiky, která ji neprodleně sdělí Úřadu. | ||||
| (4) | Každý, kdo zjistí na území České republiky vznik nehodové expoziční situace, je povinen neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu nebo Policii České republiky, která ji neprodleně sdělí Úřadu. | ||||
| (5) | Každý, kdo vyrábí obalové soubory pro ozářené jaderné palivo, provádí výstavbu horkých komor, provádí výzkumné a vývojové činnosti vztahující se k jadernému palivovému cyklu nebo vykonává jiné činnosti stanovené přímo použitelným předpisem Euratomu upravujícím uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu6, je povinen oznámit zahájení a rozsah těchto činností Úřadu. | ||||
| (6) | Každý, kdo na území České republiky těží nebo zpracovává uranové nebo thoriové rudy, je povinen uchovávat informace o této činnosti a předávat je Úřadu. | ||||
| (7) | Každý, kdo zjistí skutečnost, která by mohla vést nebo vede k ozáření fyzické osoby způsobujícímu ohrožení jejího zdraví nebo života, je povinen ji oznámit neprodleně Úřadu. | ||||
| (8) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 7
[Zbranně, výbuchy a jiné nebezpečné činnosti]
| (1) | Výroba jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich získávání jakýmkoliv jiným způsobem a poskytování nebo vyhledávání jakékoliv pomoci při vývoji a výrobě jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení je zakázána. Získání kontroly nad jadernými zbraněmi nebo jinými jadernými výbušnými zařízeními jakýmkoli způsobem je zakázáno. | ||||||
| (2) | Provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu a podpora provádění zkušebního výbuchu jaderné zbraně nebo jiného jaderného výbuchu nebo účast na něm jsou zakázány. | ||||||
| (3) | Dovoz radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva na území České republiky nebo jeho transfer z členského státu Euratomu je zakázán, nejedná-li se o
| ||||||
| (4) | Dovoz radioaktivního odpadu nebo jeho transfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití na území České republiky je povolen, pouze pokud je zajištěn neprodlený vývoz nebo transfer zpracovaného radioaktivního odpadu a radioaktivního odpadu, který vznikl při zpracování dovezeného nebo transferovaného radioaktivního odpadu, do země původu. | ||||||
| (5) | Je zakázáno přepravovat radioaktivní odpad do
| ||||||
| (6) | Dovoz, vývoz nebo transfer jaderné položky, který je v rozporu s mezinárodními závazky České republiky, je zakázán. | ||||||
| (7) | Přeprava radioaktivní nebo štěpné látky jako poštovní zásilky provozovatelem poštovní služby je zakázána. |
§ 8
[Další nebezpečné činnosti]
| (1) | Činnost, která by po uzavření úložiště radioaktivních odpadů mohla vést k narušení izolačních bariér úložných prostor úložiště radioaktivního odpadu a ke kontaminaci fyzické osoby anebo složky životního prostředí radioaktivní látkou nebo jejich vystavení ionizujícímu záření, je zakázána. |
| (2) | Přidávání radioaktivních látek do potravin, krmiv, hraček, osobních předmětů používaných k ozdobným účelům a kosmetických přípravků, jakož i dovoz či vývoz takto upravených výrobků, jsou zakázány. |
| (3) | Prodej nebo zpřístupnění spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem veřejnosti, pokud nesplňuje podmínky pro zproštění povinnosti ohlášení, registrace nebo povolení podle § 67, jsou zakázány. |
| (4) | Činnost způsobující aktivaci materiálu vedoucí ke zvýšení aktivity materiálu, které nelze z hlediska radiační ochrany zanedbat při dodávání výrobku z tohoto materiálu na trh nebo při jeho výrobě, a dovoz nebo vývoz tohoto materiálu nebo výrobku z něj, se považují za neodůvodněné. V případě hraček a osobních předmětů používaných k ozdobným účelům jsou činnosti podle věty první zakázány. |
| (5) | Je zakázáno ředit radioaktivní látku uvolňovanou z pracoviště za účelem dosažení koncentrace radionuklidu, která je předpokladem uvolňování radioaktivní látky z pracoviště bez povolení Úřadu. Za ředění podle věty první se nepovažuje mísení, k němuž dochází v běžném provozu pracoviště. |
| (6) | Distribuce nebo instalace autonomního ionizačního hlásiče požáru je zakázána. |
| (7) | Záměrné ozáření fyzické osoby nesmí být provedeno, pokud jeho přínos pro společnost a jednotlivce není významně vyšší než riziko z něj plynoucí. |
Hlava II
Společné předpoklady výkonu činností v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření (§ 9-42)
Díl 1
Regulace využívání jaderné energie a ionizujícího záření (§ 9-28)
§ 9
Povolení
| (1) | Povolení Úřadu je nutné k vykonávání těchto činností souvisejících s využíváním jaderné energie:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Povolení Úřadu je nutné k vykonávání těchto činností v rámci expozičních situací:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Povolení Úřadu je nutné k těmto činnostem v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (4) | Povolení Úřadu je nutné k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, a to k
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (5) | Povolení Úřadu je nutné k těmto činnostem v oblasti nešíření jaderných zbraní:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (6) | Povolení Úřadu je nutné k
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (7) | Povolení Úřadu je nutné k úplnému vyřazení. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (8) | Činnost, k níž je nutné povolení Úřadu s výjimkou činnosti podle odstavce 2 písm. h) a i) a odstavce 6, není službou podle zákona o volném pohybu služeb. Povolení Úřadu je třeba též k činnosti vykonávané osobou, která má sídlo nebo bydliště na území jiného členského státu Evropské unie a je držitelem oprávnění k výkonu této činnosti v tomto státě. |
§ 10
Registrace
Úřad provádí registraci, která je vyžadována k
| a) | dovozu generátoru záření kromě dovozu pro vlastní potřebu, | ||||||
| b) | vývozu generátoru záření kromě vývozu pro vlastní potřebu a vývozu generátoru záření, který je nevýznamným nebo drobným zdrojem ionizujícího záření, | ||||||
| c) | distribuci generátoru záření a | ||||||
| d) | používání
|
§ 11
Ohlášení
Úřadu musí být předem ohlášeno
| a) | používání schváleného typu drobného zdroje ionizujícího záření s výjimkou používání zdroje ionizujícího záření k lékařskému nebo nelékařskému ozáření, nebo |
| b) | provádění transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky z jaderné oblasti. |
§ 12
Obecná výjimka z povolení, registrace a ohlášení
Neodkladný zásah směřující ke zmírnění nebo odvrácení radiační mimořádné události nebo k odstranění jejích následků lze provést bez povolení, registrace nebo ohlášení.
§ 13
Předpoklady povolení a registrace
| (1) | Činnost podléhající povolení nebo registraci lze vykonávat za předpokladu, že
| ||||||||
| (2) | Splnění předpokladu odborné způsobilosti není vyžadováno pro činnost podle § 9 odst. 6. |
§ 14
Bezúhonnost
| (1) | Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena
| ||||||
| (2) | Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena. | ||||||
| (3) | Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje
| ||||||
| (4) | Bezúhonnost právnických osob se prokazuje
| ||||||
| (5) | Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) a c) a odstavce 4 písm. b) a c) nesmí být starší 3 měsíců. | ||||||
| (6) | Úřad si vyžádá výpis z rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle jiného právního předpisu9. |
§ 15
Odborná způsobilost
| (1) | Odborná způsobilost se prokazuje
| ||||
| (2) | Při uznávání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci pro výkon činností uvedených v odstavci 1 postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace, pokud uznání odborné kvalifikace nebylo již provedeno jiným správním orgánem podle jiného právního předpisu10. Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace je dokladem prokazujícím odbornou způsobilost podle tohoto zákona. | ||||
| (3) | Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle jiného právního předpisu. | ||||
| (4) | Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání rovnocennosti vzdělání podle odstavce 3 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státě Evropské unie, v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nebo předkládané fyzickou osobou z tohoto státu. |
§ 16
Žádost o povolení
| (1) | Žádost o povolení musí obsahovat
| ||||||||||||||||||||
| (2) | Žádost o povolení musí být doložena, kromě dalších dokladů o splnění podmínek stanovených zákonem,
| ||||||||||||||||||||
| (3) | Změnu skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) je držitel povolení povinen Úřadu neprodleně oznámit. |
§ 17
Žádost o registraci
| (1) | Žádost o registraci musí být podána na registračním formuláři. | ||||||
| (2) | Žádost o registraci musí být doložena, kromě dalších dokladů o splnění podmínek stanovených zákonem,
| ||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 18
Ohlášení činností
| (1) | Ohlášení používání schváleného typu drobného zdroje ionizujícího záření musí obsahovat
| ||||||||||||
| (2) | Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti musí obsahovat
| ||||||||||||
| (3) | Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti musí být provedeno nejméně 30 dnů před předpokládaným zahájením činnosti. | ||||||||||||
| (4) | Ohlášení transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti určené k zajištění provozu jaderného zařízení, jejíž nedodání by mohlo vést k ohrožení jaderné bezpečnosti nebo snížení úrovně radiační ochrany anebo zvládání radiační mimořádné události jaderného zařízení, musí být v případě nebezpečí z prodlení provedeno nejméně 5 pracovních dnů před předpokládaným zahájením činnosti s jaderným materiálem nebo vybranou položkou v jaderné oblasti. | ||||||||||||
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti prohlášení o konečném použití jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti. |
§ 19
Postup při vydávání povolení
| (1) | Povolení se vydává na základě žádosti. Žadatel je jediným účastníkem řízení, pokud v souvislosti s činností související s využíváním jaderné energie nebo s činností v rámci expoziční situace jiný právní předpis vyžaduje vedení řízení, v němž veřejnost nebo dotčené osoby mohou uplatňovat zájem na ochraně životního prostředí a ve kterém jsou dotčeny zájmy podle tohoto zákona, nebo nemůže-li mít činnost vliv na životní prostředí způsobený využíváním jaderné energie nebo ionizujícího záření. | ||||||||||||||||||||
| (2) | Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o vydání povolení činí
| ||||||||||||||||||||
| (3) | Povolení k činnostem podle § 9 odst. 2 písm. h) a i) a odst. 6 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb. | ||||||||||||||||||||
| (4) | Odvolání proti rozhodnutí o vydání povolení nemá odkladný účinek. |
§ 20
Postup při registraci
| (1) | Pokud žádost o registraci obsahuje náležitosti podle § 17 a jsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon registrované činnosti, Úřad provede registraci do 30 pracovních dnů ode dne doručení žádosti a potvrdí provedení registrace na registračním formuláři. |
| (2) | Nemá-li žádost o registraci náležitosti podle § 17, vyzve Úřad žadatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění nedostatků a stanoví mu přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může Úřad na žádost žadatele prodloužit lhůtu k odstranění nedostatků žádosti, a to i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro provedení registrace a její potvrzení. |
| (3) | Odstraní-li žadatel nedostatky ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, považuje se žádost o registraci od počátku za bezvadnou. Neodstraní-li žadatel nedostatky ve stanovené nebo prodloužené lhůtě, Úřad žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je prvním úkonem v řízení. Pokud žadatel před vydáním rozhodnutí nedostatky odstraní a Úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro provedení registrace, provede registraci a potvrdí provedení registrace na registračním formuláři. |
| (4) | Nesplňuje-li žadatel podmínky stanovené tímto zákonem pro výkon registrované činnosti, Úřad žádost o registraci zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti je prvním úkonem v řízení. |
§ 21
Náležitosti a doba platnosti povolení
| (1) | Úřad v rozhodnutí o vydání povolení uvede
| ||||||||||||
| (2) | Povolení je vydáváno na dobu neurčitou s výjimkou
| ||||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví zvláštní podmínky týkající se způsobu provádění přepravy, identifikační údaje rozhodnutí a odkazy na mezinárodně stanovené požadavky k přepravě vyžadované v rozhodnutí o vydání povolení k přepravě radioaktivní nebo štěpné látky. |
§ 22
Nové rozhodnutí o vydání povolení, zrušení a zánik povolení
| (1) | Úřad provede nové řízení a vydá nové rozhodnutí o vydání povolení
| ||||||||
| (2) | Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší. Ustanovení § 19 odst. 2 se použije obdobně. | ||||||||
| (3) | V řízeních podle odstavce 1 písm. b) a c) je účastník řízení povinen předložit Úřadu na vyžádání doklady potřebné pro vydání nového rozhodnutí, které dokládají změnu skutečností oproti stavu, za nějž bylo vydáno původní rozhodnutí, a splnění podmínek stanovených zákonem. | ||||||||
| (4) | Povolení zaniká
| ||||||||
| (5) | Pokud držitel povolení nehodlá dále vykonávat povolenou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení povolení. | ||||||||
| (6) | Úřad zruší povolení, jestliže
| ||||||||
| (7) | Držitel povolení je před zánikem povolení povinen v souladu s tímto zákonem ukončit povolenou činnost nebo se souhlasem Úřadu zajistit osobu, která hodlá pokračovat v povolené činnosti. | ||||||||
| (8) | Právní nástupce držitele povolení, jehož povolení zaniklo podle odstavce 4 písm. a), a právnická osoba, jejíž povolení bylo zrušeno v důsledku přeměny podle odstavce 6 písm. b), jsou povinni neprodleně po zániku povolení zajistit bezpečné ukončení povolené činnosti a do doby bezpečného ukončení povolené činnosti jsou povinni zajistit plnění povinností stanovených tímto zákonem. V povolené činnosti jsou tyto osoby oprávněny pokračovat i bez povolení, pokud zajistí plnění povinností stanovených tímto zákonem a podají žádost o povolení k činnosti do 30 dnů od zániku povolení. |
§ 23
Zrušení a zánik registrace
| (1) | Registrace zaniká
| ||||||
| (2) | Pokud registrant nehodlá dále vykonávat registrovanou činnost, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu Úřadu a současně požádá o zrušení registrace. | ||||||
| (3) | Úřad zruší registraci, jestliže registrant
| ||||||
| (4) | Registrant je před zánikem registrace povinen v souladu s tímto zákonem ukončit registrovanou činnost nebo se souhlasem Úřadu zajistit osobu, která hodlá pokračovat v registrované činnosti. | ||||||
| (5) | Právní nástupce registranta, jehož registrace zanikla smrtí, nebo jeho zánikem, šlo-li o právnickou osobu, je oprávněn pokračovat v registrované činnosti po dobu 30 dnů od zániku registrace, pokud zajistí plnění podmínek pro výkon registrované činnosti stanovených tímto zákonem. |
§ 24
Dokumentace pro povolovanou činnost a její změny
| (1) | Držitel povolení je povinen postupovat v souladu s dokumentací pro povolovanou činnost. |
| (2) | Výčet dokumentace pro povolovanou činnost je uveden v příloze č. 1 tohoto zákona. |
| (3) | Úřad rozhodnutím schvaluje dokumentaci pro povolovanou činnost, pokud je to tímto zákonem stanoveno. Žadatel je jediným účastníkem řízení, pokud v souvislosti s povolovanou činností související s využíváním jaderné energie nebo činností v rámci expoziční situace jiný právní předpis vyžaduje vedení řízení, v němž veřejnost nebo dotčené osoby mohou uplatňovat zájem na ochraně životního prostředí a ve kterém jsou dotčeny zájmy podle tohoto zákona, nebo nemůže-li mít činnost vliv na životní prostředí způsobený využíváním jaderné energie nebo ionizujícího záření. Schválení dokumentace pro povolovanou činnost a vydání povolení provede Úřad ve společném řízení, pokud spolu řízení časově souvisejí. Odvolání proti rozhodnutí o schválení dokumentace pro povolovanou činnost nemá odkladný účinek. |
| (4) | Držitel povolení je povinen dokumentaci pro povolovanou činnost uchovávat po dobu výkonu povolované činnosti, nestanoví-li tento zákon jinak, a udržovat ji v souladu s požadavky tohoto zákona, zásadami správné praxe a skutečným stavem povolené činnosti. |
| (5) | Změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, je držitel povolení povinen oznámit Úřadu 30 dnů nebo, hrozí-li nebezpečí z prodlení, 72 hodin před tím, než hodlá postupovat v souladu s nimi, nestanoví-li Úřad, s ohledem na význam této dokumentace pro zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo nešíření jaderných zbraní, v podmínkách povolení jinak. Nejsou-li změny dokumentace pro povolovanou činnost, která není schvalována, v souladu s požadavky odstavce 4, Úřad vyzve držitele povolení k odstranění nedostatků a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Držitel povolení není oprávněn postupovat podle změněné dokumentace pro povolovanou činnost, pokud není v souladu s požadavky odstavce 4. |
| (6) | Úřad na základě žádosti rozhodne o schválení změny schvalované dokumentace pro povolovanou činnost. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 90 dnů. Odvolání proti rozhodnutí o schválení změny schvalované dokumentace pro povolovanou činnost nemá odkladný účinek. |
| (7) | Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na obsah dokumentace pro povolovanou činnost. |
§ 25
Společné povinnosti držitele povolení a registranta
| (1) | Držitel povolení a registrant jsou povinni
| ||||||||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 26
[Seznamy vedené Úřadem]
| (1) | Úřad vede seznamy
| ||||||||||||||||||
| (2) | Správa úložišť radioaktivních odpadů (dále jen „Správa“) vede seznam radioaktivních odpadů. | ||||||||||||||||||
| (3) | Účelem seznamů podle odstavců 1 a 2 je shromažďování a správa informací k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, nešíření jaderných zbraní a zabezpečení při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření. | ||||||||||||||||||
| (4) | Seznamy podle odstavce 1 písm. a), f) a h) jsou veřejné. Seznamy podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a i) a odstavce 2 jsou neveřejné. | ||||||||||||||||||
| (5) | Úřad vydá na požádání úplný nebo částečný výpis ze seznamu podle odstavce 1 písm. b) až e), g) a i) osobě, která prokáže právní zájem. Správa vydá na požádání úplný nebo částečný výpis ze seznamu podle odstavce 2 osobě, která prokáže právní zájem. Vydání výpisu může být nahrazeno poskytnutím informací z informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. | ||||||||||||||||||
| (6) | V seznamech podle odstavce 1, s výjimkou seznamů podle písmen d) a h), a podle odstavce 2 jsou zpracovávány tyto osobní údaje:
| ||||||||||||||||||
| (7) | V seznamech podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách:
| ||||||||||||||||||
| (8) | Údaje uvedené v seznamech podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány po dobu vykonávání činnosti, které se týkají, a dále 25 let po jejím ukončení, s výjimkou údajů uvedených v seznamech podle odstavce 1 písm. c) a e), které jsou zpracovávány po dobu, nežli fyzická osoba, které se údaje týkají, dosáhne věku 75 let, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti, během níž byla tato fyzická osoba vystavena profesnímu ozáření. |
§ 27
[Rejstříky vedené Úřadem]
| (1) | Úřad vede rejstříky
| ||||||||||||
| (2) | Správa vede rejstřík původců radioaktivních odpadů. | ||||||||||||
| (3) | Účelem rejstříků podle odstavců 1 a 2 je shromažďování a správa informací k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření. | ||||||||||||
| (4) | Rejstříky podle odstavců 1 a 2 jsou veřejné. | ||||||||||||
| (5) | V rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto osobní údaje:
| ||||||||||||
| (6) | V rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách:
| ||||||||||||
| (7) | Údaje uvedené v rejstřících podle odstavců 1 a 2 jsou zpracovávány po dobu vykonávání činnosti, které se týkají, a dále 25 let po jejím ukončení. |
§ 28
[Informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup]
| (1) | Úřad zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o
| ||||||||||||
| (2) | Informace podle odstavce 1 jsou zveřejňovány bez uvedení data narození a údaje o místu pobytu. | ||||||||||||
| (3) | Informace vztahující se k jadernému zařízení nebo zdroji ionizujícího záření včetně jaderného materiálu jsou zveřejňovány souhrnně bez uvedení osobních údajů, obdobných údajů právnických osob a údajů o umístění zdroje ionizujícího záření. | ||||||||||||
| (4) | Každý, kdo se seznámil s informacemi týkajícími se zabezpečení a specifikace zdroje ionizujícího záření nebo jaderné položky, jejichž zveřejnění by mohlo vést k jejich zneužití a ohrožení veřejného pořádku, veřejného zdraví nebo bezpečnosti zdroje ionizujícího záření nebo jaderné položky, je povinen zachovávat mlčenlivost a neposkytovat je veřejnosti podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím11. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního nebo jiného obdobného poměru. | ||||||||||||
| (5) | Informace podle § 77 odst. 1, § 93 odst. 2 písm. b), § 95 odst. 1 písm. c), § 96 odst. 2 písm. a), § 100 odst. 2 písm. b) a § 101 odst. 2 písm. b) předává povinná osoba Úřadu elektronicky prostřednictvím informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon. Obdobně předává Úřadu informace podle § 25 odst. 1 písm. f) držitel povolení podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 a § 9 odst. 2 písm. h) bodů 1, 2 a 5. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah informací podle § 25 odst. 1 písm. f), které jsou předávány Úřadu, a četnost jejich předávání. |
Díl 2
Systém řízení (§ 29-33)
§ 29
[Zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a technické bezpečnosti]
| (1) | K zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení musí být zaveden a udržován systém řízení
| ||||||||||||||||||||||
| (2) | Odstupňovaný přístup při zavádění a udržování systému řízení musí odpovídat
| ||||||||||||||||||||||
| (3) | Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna
| ||||||||||||||||||||||
| (4) | Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit řízení neshody, kterým je soubor opatření k
| ||||||||||||||||||||||
| (5) | Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna zajistit a využívat personální, technické, materiálové a finanční zdroje, včetně vhodného pracovního prostředí, které jsou nezbytné k zajišťování a zvyšování úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. | ||||||||||||||||||||||
| (6) | Osoba podle odstavce 1 je v rámci systému řízení povinna hledat možnosti jeho zlepšování a na základě takto nalezených možností systém řízení změnit opatřením, jehož průběh musí naplánovat, sledovat a dokumentovat a po provedení opatření ověřit jeho účinnost. | ||||||||||||||||||||||
| (7) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 30
[Výběr a kvalifikace dodavatele výrobku nebo služby]
| (1) | Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna stanovit požadavky na výběr a kvalifikaci dodavatele výrobku nebo služby a řídit a sledovat dodávky výrobků nebo služeb. | ||||||||||||||
| (2) | Dodavatelem výrobku nebo služby osobě podle § 29 odst. 1 může být jen osoba, která má zaveden a udržován systém řízení v souladu s požadavky tohoto zákona nebo jiným způsobem, který zajišťuje kvalitu procesů a činností a jejich výstupů v míře srovnatelné s požadavky tohoto zákona. | ||||||||||||||
| (3) | Procesy a činnosti dodavatele výrobku nebo služby musí mít úroveň kvality obdobnou procesům a činnostem osoby podle § 29 odst. 1. Výstup z procesu a činnosti dodavatele výrobku nebo služby může být osobou podle § 29 odst. 1 použit jen v případě, pokud je ve shodě s požadavky kladenými na něj technickou specifikací. | ||||||||||||||
| (4) | Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna pravidelně hodnotit systém řízení dodavatele, včetně procesů a činností a jejich výstupů, a jeho účinnost z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. | ||||||||||||||
| (5) | Osoba podle § 29 odst. 1 je v rámci systému řízení povinna s dodavatelem výrobku nebo služby sjednat
| ||||||||||||||
| (6) | Procesy a činnosti musí provádět pracovníci s kvalifikací odpovídající druhu a významu jimi prováděného procesu a činnosti tak, aby byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, technická bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. | ||||||||||||||
| (7) | Osoba podle § 29 odst. 1 je povinna zavést systém řízení tak, aby jeho prostřednictvím byly trvale rozvíjeny a pravidelně hodnoceny vlastnosti a postoje osob vykonávajících činnosti související s využíváním jaderné energie a činnosti v rámci expozičních situací a vlastnosti a postoje jejich pracovníků zajišťující jaderné bezpečnosti, radiační ochraně, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pozornost odpovídající jejich významu (dále jen „kultura bezpečnosti“). | ||||||||||||||
| (8) | Požadavky podle odstavců 1 až 5 se nevztahují na držitele povolení, který provozuje pracoviště nejvýše III. kategorie, provádí vyřazování z provozu takového pracoviště nebo provádí rekonstrukce nebo jiné změny ovlivňující jeho radiační ochranu. | ||||||||||||||
| (9) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 31
[Oprávnění k vykonávání činností důležitých pro jadernou bezpečnost]
| (1) | Činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany může vybraný pracovník vykonávat jen na základě oprávnění uděleného Úřadem. | ||||||||||
| (2) | Úřad rozhodne o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany na základě žádosti vybraného pracovníka, pokud
| ||||||||||
| (3) | Za osobnostně způsobilého se pro účely odstavce 2 písm. b) považuje vybraný pracovník, u něhož byly zjištěny výkonové a osobnostní charakteristiky, které jsou předpokladem pro výkon činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti. | ||||||||||
| (4) | Úřad uzná odbornou kvalifikaci získanou v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci jako zvláštní odbornou způsobilost pro výkon činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. Při uznávání odborné kvalifikace postupuje Úřad podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. | ||||||||||
| (5) | Odbornou přípravu podle odstavce 2 písm. a) lze pro činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany nahradit absolvováním studijního programu k získání způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického povolání radiologického fyzika. | ||||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 32
[Žádost o oprávnění k vykonávání činností důležitých pro jadernou bezpečnost]
| (1) | Žádost o udělení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany musí být doložena
| ||||||
| (2) | Doklady o vzdělání vydané v zahraničí, s výjimkou dokladů o vzdělání vydaných v členském státu Evropské unie nebo předkládaných žadatelem z tohoto státu, musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle jiného právního předpisu, v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle jiného právního předpisu. | ||||||
| (3) | Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost je žadatel povinen složit do 12 měsíců od podání žádosti před zkušební komisí jmenovanou Úřadem. Zkušební komise má nejméně 3 členy a jejím předsedou je státní zaměstnanec zařazený k výkonu služby v Úřadu. | ||||||
| (4) | Zkoušku ověřující zvláštní odbornou způsobilost nebo její část je žadatel oprávněn v rámci období podle odstavce 3 opakovat nejvýše dvakrát. | ||||||
| (5) | Žadateli, který na základě zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost získal oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, vydá Úřad doklad zvláštní odborné způsobilosti. | ||||||
| (6) | Doklad zvláštní odborné způsobilosti obsahuje
| ||||||
| (7) | Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany se uděluje na dobu neurčitou. | ||||||
| (8) | Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti se uděluje na dobu nejvýše 8 let, a to v závislosti na počtu předchozích oprávnění k vykonávání téže činnosti, která byla témuž žadateli udělena, a na výsledku zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost. | ||||||
| (9) | Rozhodnutí Úřadu o uznání odborné kvalifikace získané v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo ve Švýcarské konfederaci nahrazuje úspěšné složení zkoušky ověřující zvláštní odbornou způsobilost před zkušební komisí jmenovanou Úřadem. | ||||||
| (10) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 33
[Povinnosti držitele právnění k vykonávání činností důležitých pro jadernou bezpečnost]
| (1) | Držitel oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany je povinen se účastnit další odborné přípravy. | ||||||||||||
| (2) | Vznikne-li důvodné podezření, že úroveň zvláštní odborné způsobilosti držitele oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany není zachována, je Úřad oprávněn nařídit a provést jeho přezkoušení. Úřad postupuje při přezkoušení obdobně jako při udělování oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany. | ||||||||||||
| (3) | Držitel oprávnění k vykonávání činnosti zvláště důležité z hlediska jaderné bezpečnosti je povinen se podrobit pravidelnému ověřování své osobnostní a zdravotní způsobilosti. | ||||||||||||
| (4) | Oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany zaniká
| ||||||||||||
| (5) | Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud držitel oprávnění
| ||||||||||||
| (6) | Úřad zruší oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, pokud došlo k podstatné změně podmínek, za kterých bylo oprávnění k vykonávání těchto činností uděleno. | ||||||||||||
| (7) | Odvolání proti rozhodnutí o zrušení oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany nemá odkladný účinek. | ||||||||||||
| (8) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Díl 3
Poplatky na odbornou činnost úřadu (§ 34-42)
§ 34
Vymezení poplatků
Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou
| a) | poplatek za žádost o vydání povolení (dále jen „poplatek za žádost“), |
| b) | udržovací poplatek, |
| c) | poplatek za požádání o předběžnou informaci. |
§ 35
Subjekty poplatků
| (1) | Poplatníkem poplatku za žádost je žadatel o vydání povolení. |
| (2) | Poplatníkem udržovacího poplatku je držitel povolení. |
| (3) | Poplatníkem poplatku za požádání o předběžnou informaci je osoba, která požádala o předběžnou informaci. |
§ 36
Předmět poplatků
| (1) | Předmětem poplatku za žádost je činnost Úřadu související s vydáním
| ||||||||||||||||||||||||
| (2) | Předmětem udržovacího poplatku je činnost Úřadu související s výkonem kontroly nad činností držitelů povolení k
| ||||||||||||||||||||||||
| (3) | Předmětem poplatku za požádání o předběžnou informaci je činnost Úřadu související s poskytnutím předběžné informace. |
§ 37
Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku
| (1) | Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku vzniká prvním dnem kalendářního měsíce, ve kterém nabylo rozhodnutí o vydání povolení právní moci. |
| (2) | Poplatková povinnost k udržovacímu poplatku zaniká posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém povolení zaniklo. |
§ 38
Osvobození od poplatků
| (1) | Od poplatků na odbornou činnost Úřadu se osvobozují
| ||||||
| (2) | Skutečnosti rozhodné pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu dokládá poplatník při podání žádosti o vydání povolení nebo na výzvu Úřadu. | ||||||
| (3) | Dojde-li ke změně skutečností rozhodných pro osvobození od poplatků na odbornou činnost Úřadu, oznámí poplatník tuto skutečnost Úřadu do 15 dnů ode dne, kdy k této změně došlo. |
§ 39
Sazba poplatků
| (1) | Sazba poplatku za žádost činí v případě žádosti o povolení podle
| ||||||||
| (2) | Je-li jednou žádostí požadováno vydání více povolení, činí sazba poplatku za žádost součet sazeb příslušných pro jednotlivé žádosti o tato povolení. | ||||||||
| (3) | Sazba udržovacího poplatku činí za každý kalendářní měsíc, ve kterém trvala poplatková povinnost, nejvýše 4 000 000 Kč. | ||||||||
| (4) | Sazba poplatku za požádání o předběžnou informaci činí nejvýše 1 500 000 Kč. | ||||||||
| (5) | Vláda stanoví nařízením sazby poplatků na odbornou činnost Úřadu pro jednotlivé činnosti Úřadu podle § 36. |
§ 40
Splatnost poplatků
| (1) | Poplatek za žádost je splatný do 30 dnů ode dne podání žádosti o povolení. |
| (2) | Udržovací poplatek je splatný do 30 dnů ode dne skončení poplatkového období, kterým je kalendářní rok. |
| (3) | Poplatek za požádání o předběžnou informaci je splatný do 30 dnů ode dne požádání o předběžnou informaci. |
§ 41
Správce poplatků
Správu poplatků na odbornou činnost Úřadu vykonává Úřad.
§ 42
Rozpočtové určení poplatků
Poplatky na odbornou činnost Úřadu jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Státní úřad pro jadernou bezpečnost.
Část druhá
Mírové využívání jaderné energie a ionizujícího záření (§ 43-174)
Hlava I
Využívání jaderné energie (§ 43-59)
Díl 1
Obecná pravidla bezpečného využívání jaderné energie (§ 43-48)
§ 43
Vymezení některých pojmů v oblasti využívání jaderné energie
Pro účely tohoto zákona se rozumí
| a) | provozní událostí událost na jaderném zařízení se skutečnými nebo možnými důsledky pro jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení, která nastala během životního cyklu jaderného zařízení, | ||||||
| b) | ochranou do hloubky způsob ochrany založený na několika nezávislých úrovních stupňovitě bránících vzniku možnosti ozáření pracovníků a obyvatelstva, šíření ionizujícího záření a úniku radioaktivních látek do životního prostředí, | ||||||
| c) | výzkumným jaderným zařízením jaderné zařízení s jaderným reaktorem, který je využíván jako zdroj ionizujícího záření pro účely výzkumu, vzdělávání, výroby radionuklidů, neutronové radiografie, testování materiálů nebo poskytování zdravotních služeb, přičemž jeho hlavním účelem není výroba elektrické energie nebo výroba tepla; výzkumným jaderným zařízením, které k zachování bezpečnostních funkcí
| ||||||
| d) | projektovými východisky soubor údajů charakterizujících funkce, které jsou zajišťovány systémy, konstrukcemi a komponentami jaderného zařízení při vnitřních a vnějších ohroženích a událostech, a hodnoty nebo rozsahy hodnot řídících parametrů jaderného zařízení, které jsou užívány při projektování jaderného zařízení, | ||||||
| e) | kritériem přijatelnosti bezpečnostní, technická nebo administrativní podmínka nebo mez veličin určující jejich přijatelnost z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události nebo zabezpečení, | ||||||
| f) | jinou změnou při využívání jaderné energie
| ||||||
| g) | změnou při využívání jaderné energie
| ||||||
| h) | postupným vyřazováním vyřazování z provozu, při němž jsou vyřazovací činnosti rozděleny do několika postupných, věcně a časově ohraničených etap, mezi nimiž může být časová prodleva. |
§ 44
Kategorizace v oblasti využívání jaderné energie
| (1) | Při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie musí být v souladu s principem odstupňovaného přístupu určeny bezpečnostní funkce a rozděleny do 3 kategorií. | ||||||
| (2) | Při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie musí být vybrané zařízení pro účely zajištění odstupňovaného přístupu při zajišťování jeho kvality zařazeno do bezpečnostní třídy 1 až 3 podle bezpečnostních funkcí, k jejichž plnění přispívá. | ||||||
| (3) | Pro účely využití systému zpětné vazby při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie se provozní událost podle jejího vlivu na jadernou bezpečnost, radiační ochranu, technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení zařazuje do kategorie významná nebo méně významná. | ||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 45
Principy bezpečného využívání jaderné energie
| (1) | Jaderná bezpečnost, radiační ochrana, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení musí být během životního cyklu jaderného zařízení zajištěny ochranou do hloubky. | ||||||||||
| (2) | Jaderné zařízení s jaderným reaktorem musí od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu
| ||||||||||
| (3) | Jaderné zařízení bez jaderného reaktoru musí od zahájení výstavby až do vyřazení z provozu nebo do doby stanovené v dokumentaci pro povolovanou činnost v případě úložiště radioaktivního odpadu
| ||||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví způsob zajištění ochrany do hloubky. |
§ 46
Požadavky na projekt jaderného zařízení a projektování jaderného zařízení
| (1) | Jaderné zařízení musí být projektováno tak, aby po celou dobu jeho životního cyklu byla zajištěna jaderná bezpečnost, radiační ochrana, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nešíření jaderných zbraní. | ||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Projekt jaderného zařízení musí
| ||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Při projektování jaderného zařízení musí být stanovena projektová východiska a použity ověřené metody, postupy a technologie. | ||||||||||||||||||||||||||
| (4) | Projekt jaderného zařízení musí stanovit požadavky na technické postupy a organizační opatření pro výstavbu jaderného zařízení, uvádění do provozu jaderného zařízení, provoz jaderného zařízení, vyřazování z provozu jaderného zařízení a pro uzavření úložiště radioaktivního odpadu, jde-li o úložiště radioaktivního odpadu. | ||||||||||||||||||||||||||
| (5) | Projektování jaderného zařízení musí zahrnovat hodnocení souladu projektu s požadavky podle odstavců 1 až 4. | ||||||||||||||||||||||||||
| (6) | Změna jaderného zařízení, včetně změny stavebních a technologických částí, parametrů médií a technických postupů, musí být před svým provedením projektována v souladu s odstavci 1 až 4 a dokumentována v projektové dokumentaci této změny. Změna jaderného zařízení musí být po svém provedení zapracována do dokumentace skutečného stavu jaderného zařízení. | ||||||||||||||||||||||||||
| (7) | Dokumentace skutečného stavu jaderného zařízení musí být po celou dobu životního cyklu jaderného zařízení udržována v souladu se skutečným stavem jaderného zařízení. Provádění hodnocení souladu projektu s požadavky podle odstavců 1 až 4 musí být dokumentováno. | ||||||||||||||||||||||||||
| (8) | Prováděcí právní předpis stanoví obsah požadavků na projekt jaderného zařízení podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), b), e), g), i), k), l) a m) a odstavce 3. |
§ 47
Umístění jaderného zařízení
| (1) | Území k umístění jaderného zařízení musí být posouzeno z hlediska
| ||||||
| (2) | Umístění jaderného zařízení je zakázáno v území, jehož vlastnosti podle odstavce 1 písm. a) snižují požadovanou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení během životního cyklu jaderného zařízení natolik, že z hlediska stávající úrovně vědy a techniky není možná náprava formou technického nebo administrativního opatření. | ||||||
| (3) | Před umístěním jaderného zařízení musí být proveden základní průzkum území k umístění jaderného zařízení z hlediska monitorování radiační situace měřením a vyhodnocením výchozího obsahu radionuklidů ve složkách životního prostředí a potravního řetězce. Výsledky základního průzkumu musí být uchovány pro potřeby úplného vyřazení. | ||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 48
Hodnocení bezpečnosti
| (1) | Během životního cyklu jaderného zařízení musí být pravidelně, systematicky, komplexně a ověřitelným způsobem prováděno hodnocení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení (dále jen „hodnocení bezpečnosti“) a jeho dokumentování. | ||||||||||
| (2) | Hodnocení bezpečnosti musí zahrnovat tyto typy hodnocení:
| ||||||||||
| (3) | Zvláštní hodnocení bezpečnosti musí být provedeno
| ||||||||||
| (4) | Hodnocení bezpečnosti musí být využíváno k hodnocení významných informací o riziku využívání jaderné energie a k přijetí takových opatření, aby se předešlo snížení úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení. | ||||||||||
| (5) | Hodnocením bezpečnosti musí být ověřeno, zda jsou zavedena opatření pro předcházení vzniku havarijních podmínek a ke zmírňování jejich následků včetně ochrany do hloubky. | ||||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Díl 2
Povinnosti držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie (§ 49-55)
§ 49
Obecné povinnosti držitele povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie
| (1) | Držitel povolení k činnostem souvisejícím s využíváním jaderné energie je povinen
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 50
Povinnosti držitele povolení k výstavbě jaderného zařízení
| (1) | Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení je povinen
| ||||||
| (2) | Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení s jaderným reaktorem je povinen v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na první fyzikální spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem
| ||||||
| (3) | Držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení bez jaderného reaktoru je povinen v rámci zajišťování připravenosti jaderného zařízení a pracovníků na aktivní vyzkoušení jaderného zařízení
| ||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění neaktivního vyzkoušení jaderného zařízení. |
§ 51
Povinnosti držitele povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem
| (1) | Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen
| ||||||||||||||||||
| (2) | Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen vytvářet rovnoměrně finanční rezervu na jeho vyřazování z provozu podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, pokud odhad celkových nákladů na vyřazování z provozu ověřený Správou přesáhne 600 000 Kč, tak, aby peněžní prostředky vedené na vázaném účtu byly k dispozici pro potřeby přípravy a realizace vyřazování z provozu v potřebném čase a výši v souladu s Úřadem schváleným plánem vyřazování z provozu. | ||||||||||||||||||
| (3) | Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním fyzikálním spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen ukládat peněžní prostředky ve výši rezervy podle odstavce 2 na vázaný účet u banky se sídlem v České republice nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky, která má sídlo na území jiného členského státu Evropské unie; úroky z vázaného účtu se připisují na tento účet. Výnosy prostředků vázaného účtu jsou příjmem tohoto vázaného účtu. Rezerva je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmu. | ||||||||||||||||||
| (4) | Povinnost tvorby rezervy na vyřazování z provozu se nevztahuje na organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a na státní podnik, u kterého zakladatel vyhlásil útlum. | ||||||||||||||||||
| (5) | Peněžní prostředky vedené na vázaném účtu podle odstavce 3 lze použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu po schválení Správou. | ||||||||||||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 52
Povinnosti držitele povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení při prvním energetickém spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem
| (1) | Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení s jaderným reaktorem je při prvním energetickém spouštění jaderného zařízení s jaderným reaktorem povinen
| ||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 53
Povinnosti držitele povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru
| (1) | Držitel povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení bez jaderného reaktoru je povinen
| ||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 54
Povinnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení
| (1) | Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je povinen
| ||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je před uvedením jaderného reaktoru do kritického stavu a v případě podkritického reaktoru před zahájením jeho využívání povinen
| ||||||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je po výměně paliva v jaderném reaktoru povinen
| ||||||||||||||||||||||||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 55
Povinnosti držitele povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení
| (1) | Držitel povolení k vyřazování z provozu jaderného zařízení je povinen
| ||||||||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob vyřazování z provozu a ukončení vyřazování z provozu jaderného zařízení. |
Díl 3
Vybraná zařízení a technická bezpečnost (§ 56-59)
§ 56
Zajišťování kvality vybraných zařízení
| (1) | Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až f) je povinen zajišťovat kvalitu vybraného zařízení tak, aby bylo jaderné zařízení, jehož je vybrané zařízení součástí, schopno plnit bezpečnostní funkce, a zajišťování kvality vybraného zařízení dokumentovat záznamy. | ||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 57
Technická bezpečnost
| (1) | Každý, kdo navrhuje, vyrábí, montuje, uvádí do provozu nebo opravuje vybrané zařízení nebo jeho díl, jehož selhání nebo chybná funkce může ohrozit technickou bezpečnost vybraného zařízení (dále jen „část vybraného zařízení“), nebo provádí jeho údržbu a držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až f) jsou povinni zajišťovat shodu vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky a toto zajišťování shody dokumentovat. | ||||||
| (2) | Technická bezpečnost vybraného zařízení a části vybraného zařízení musí být zajištěna po celou dobu jejich předpokládané životnosti, jsou-li používány za rozumně předvídatelných a technicky odůvodnitelných podmínek. | ||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 58
Posouzení shody vybraného zařízení s technickými požadavky
| (1) | Každý, kdo navrhuje nebo vyrábí vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení nebo provádí jejich montáž po výrobě, je povinen zajistit posouzení shody tohoto zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky. | ||||||||
| (2) | Posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky provádí
| ||||||||
| (3) | Autorizace pro posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky může být udělena jen na základě souhlasného závazného stanoviska Úřadu, kterým Úřad vyjádří, zda žadatel o autorizaci splňuje předpoklady pro posuzování požadované úrovně technické bezpečnosti podle tohoto zákona. | ||||||||
| (4) | Za výrobce vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení se považuje osoba, která
| ||||||||
| (5) | Každý, kdo dováží vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení za účelem jeho použití v České republice, je povinen zajistit posouzení jejich shody s technickými požadavky, s výjimkou případů, kdy ve státě, v němž bylo vyrobeno, odpovídají
| ||||||||
| (6) | Výjimka podle odstavce 5 se použije, pouze pokud technické předpisy, technické normy, pravidla správné praxe nebo postupy zaručují míru ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. | ||||||||
| (7) | Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je oprávněn použít vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení až po úspěšném posouzení jejich shody, nejde-li o dovážené vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení, které splňují podmínky podle odstavců 5 a 6. Držitel povolení k provozu jaderného zařízení, který hodlá použít vybrané zařízení dodané distributorem, je povinen zajistit, aby toto zařízení způsobem výroby a technickými požadavky odpovídalo zamýšlenému účelu použití na jaderném zařízení. | ||||||||
| (8) | Náklady na posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky nese ten, v jehož prospěch je tato činnost prováděna. | ||||||||
| (9) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 59
Prověřování shody vybraného zařízení s technickými požadavky
| (1) | Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je povinen zajistit pravidelné prověřování shody provozovaného vybraného zařízení s technickými požadavky. | ||||
| (2) | Každý, kdo opravuje vybrané zařízení, provádí jeho údržbu nebo jeho zpětnou montáž po jeho opravě anebo údržbě, je povinen zajistit prověřování shody tohoto zařízení s technickými požadavky před jeho opětovným použitím. | ||||
| (3) | Držitel povolení k provozu jaderného zařízení je povinen zajistit dokumentování prověřování shody vybraného zařízení s technickými požadavky. | ||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Hlava II
Radiační ochrana (§ 60-104)
Díl 1
Principy a obecná pravidla radiační ochrany (§ 60-66)
§ 60
Vymezení některých pojmů v oblasti zajišťování radiační ochrany
| (1) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||
| (2) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||
| (3) | Pro účely tohoto zákona se rozumí
| ||||||||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 61
Kategorizace v oblasti zajišťování radiační ochrany
| (1) | Pro účely odstupňovaného přístupu k regulaci činností se podle míry ohrožení zdraví a životního prostředí ionizujícím zářením zdroje ionizujícího záření kategorizují jako nevýznamné, drobné, jednoduché, významné a velmi významné. Úřad je v odůvodněných případech oprávněn rozhodnutím změnit kategorii zdroje ionizujícího záření v rámci kategorií stanovených ve větě první. Při rozhodování o zařazení zdroje ionizujícího záření do jiné kategorie Úřad zohlední typický způsob nakládání se zdrojem ionizujícího záření, související míru možného ozáření pracovníků a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu zdroje ionizujícího záření. | ||||||||
| (2) | Pro účely regulace přeshraničního pohybu radionuklidových zdrojů a jejich zabezpečení se radionuklidové zdroje podle aktivity zařazují do 1. až 5. kategorie zabezpečení (dále jen „kategorie zabezpečení“). | ||||||||
| (3) | Pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, se zařazuje do I., II., III. nebo IV. kategorie. Úřad je v odůvodněných případech oprávněn rozhodnutím změnit kategorii pracoviště v rámci kategorií stanovených ve větě první. Při rozhodování o zařazení pracoviště do jiné kategorie Úřad zohlední typický způsob provozu pracoviště, související míru možného ozáření pracovníků a obyvatelstva a potenciální riziko plynoucí z předvídatelných poruch a odchylek od běžného provozu pracoviště. | ||||||||
| (4) | Pro účely monitorování a pracovnělékařských služeb se radiační pracovníci podle možné míry zdravotního rizika spojeného s ionizujícím zářením zařazují do kategorie A nebo B. | ||||||||
| (5) | Vystavení ionizujícímu záření na pracovišti se považuje za rizikový faktor pracovních podmínek na pracovištích. Práce, které smí vykonávat pouze radiační pracovníci kategorie A, jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými; ostatní práce zahrnující vystavení ionizujícímu záření na pracovišti jsou pracemi kategorie první. | ||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 62
Omezení ozáření
Každý, kdo vykonává činnost v rámci plánované expoziční situace, je povinen omezit ozáření fyzické osoby tak, aby celkové ozáření způsobené kombinací ozáření z těchto činností bylo odůvodněné, optimalizované a nepřekračovalo v součtu limity ozáření.
§ 63
Limity ozáření
| (1) | Limitem ozáření je kvantitativní ukazatel pro omezení celkového ozáření fyzické osoby z činností v rámci plánovaných expozičních situací. | ||||||
| (2) | Limity ozáření jsou
| ||||||
| (3) | Autorizovaný limit je kvantitativní ukazatel, který je výsledkem optimalizace radiační ochrany pro jednotlivou radiační činnost nebo jednotlivý zdroj ionizujícího záření a je zpravidla nižší než dávková optimalizační mez. Autorizované limity stanoví Úřad v povolení k činnostem v rámci expozičních situací. Nepřekročení autorizovaných limitů prokazuje nepřekročení limitů ozáření. | ||||||
| (4) | Pokud se při optimalizaci radiační ochrany zjistí, že nelze pro určitou radiační činnost dodržet limit pro radiační pracovníky stanovený pro určité období, může Úřad na základě posouzení úrovně radiační ochrany a rizik plynoucích z ozáření rozhodnutím schválit jiný způsob čerpání tohoto limitu v čase. | ||||||
| (5) | Limitům ozáření nepodléhá lékařské ozáření. | ||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví hodnoty limitů ozáření a způsob nakládání s nimi. |
§ 64
Omezení ozáření ve zvláštním případě
| (1) | Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací, který provádí lékařské ozáření, je povinen omezit ozáření fyzických osob, které
| ||||||||||||
| (2) | Ozáření fyzické osoby podle odstavce 1 musí prokazovat dostatečný čistý přínos s přihlédnutím k přímým zdravotním přínosům pro pacienta, k možným přínosům pro fyzickou osobu poskytující péči a podporu a k možné zdravotní újmě v důsledku ozáření. | ||||||||||||
| (3) | Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací, na jehož pracovišti I. až IV. kategorie pracuje těhotná žena, je povinen neprodleně poté, co žena těhotenství oznámí, upravit podmínky její práce k omezení ozáření plodu tak, aby součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření plodu alespoň po zbývající dobu těhotenství nepřekročil 1 mSv. | ||||||||||||
| (4) | Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací, na jehož pracovišti I. až IV. kategorie pracuje kojící žena, je povinen neprodleně poté, co žena oznámí, že kojí dítě, upravit podmínky její práce k omezení ozáření kojence příjmem radionuklidu z kontaminovaného mateřského mléka a přeřadit ji z práce v kontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem. |
§ 65
Výjimečné ozáření
| (1) | Pokud držitel povolení hodlá v rámci plánované expoziční situace vykonávat práce, při kterých může předpokládané ozáření radiačního pracovníka překročit limity pro radiační pracovníky (dále jen „výjimečné ozáření“), je povinen předem požádat Úřad o schválení výjimečného ozáření. Žádost o schválení výjimečného ozáření musí obsahovat odůvodnění výjimečného ozáření a postupy optimalizace radiační ochrany při výjimečném ozáření. |
| (2) | Úřad na základě posouzení úrovně radiační ochrany a rizik plynoucích z výjimečného ozáření může rozhodnutím schválit výjimečné ozáření v případě, že se jedná o jednorázové, krátkodobé nebo jiné výjimečné práce se zdrojem ionizujícího záření, které jsou omezeny pouze na malý počet fyzických osob a na vymezené prostory a nejsou vykonávány v rámci nehodové expoziční situace. V rozhodnutí o schválení výjimečného ozáření Úřad stanoví míru schváleného výjimečného ozáření a období, po které může být radiační pracovník výjimečnému ozáření vystaven. |
| (3) | Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací je povinen omezit výjimečné ozáření tak, aby efektivní dávka z opakovaných výjimečných ozáření nepřekročila 500 mSv za 5 po sobě jdoucích kalendářních roků. |
| (4) | Výjimečnému ozáření může být vystaven pouze radiační pracovník kategorie A, a to se svým souhlasem a po předchozím poučení o rizicích s tím spojených. |
| (5) | Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací je povinen práci zahrnující výjimečné ozáření a její podmínky předem projednat se zástupci zaměstnanců vystavených výjimečnému ozáření a s poskytovatelem pracovnělékařských služeb. |
| (6) | Výjimečné ozáření není přípustné u fyzických osob mladších 18 let, žáků, studentů a těhotných a kojících žen. |
§ 66
Optimalizace radiační ochrany
| (1) | Každý, kdo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen při optimalizaci radiační ochrany zohlednit rozsah ozáření, jeho pravděpodobnost a počet fyzických osob vystavených ozáření. | ||||||||
| (2) | Každý, kdo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen provést optimalizaci radiační ochrany
| ||||||||
| (3) | Každý, kdo vykonává činnosti v rámci plánované expoziční situace, je povinen pro optimalizaci ozáření obyvatelstva používat dávkové optimalizační meze podle § 82 odst. 1. | ||||||||
| (4) | Pro optimalizaci ozáření pracovníků při plánované expoziční situaci držitel povolení stanoví příslušné dávkové optimalizační meze pro stanovené časové období v programu monitorování. | ||||||||
| (5) | Každý, kdo vykonává činnosti v rámci existující a nehodové expoziční situace, je povinen pro optimalizaci radiační ochrany obyvatelstva, radiačních pracovníků a zasahujících osob používat referenční úrovně a optimalizaci přednostně zaměřit na ozáření přesahující referenční úroveň. | ||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Díl 2
Regulace plánovaných expozičních situací (§ 67-95)
§ 67
Zproštění
| (1) | Každý může vykonávat radiační činnost bez ohlášení, registrace nebo povolení, pokud je tato činnost odůvodněna a vykonávána se zdrojem ionizujícího záření, který
| ||||||||
| (2) | Každý může vykonávat radiační činnost se zdrojem ionizujícího záření bez ohlášení, registrace nebo povolení, pokud je tato činnost odůvodněna a stanoví-li tak Úřad opatřením obecné povahy, je-li zdravotní riziko spojené s ozářením fyzické osoby způsobené činností tak nízké, že nevzniká potřeba činnost regulovat. | ||||||||
| (3) | Výjimka podle odstavce 1 nebo 2 se nevztahuje na přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě anebo přípravě nebo na dovoz a vývoz takového spotřebního výrobku, které lze provádět pouze na základě povolení podle § 9 odst. 2 písm. g). | ||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví hodnotu a způsob použití zprošťovací úrovně. |
Oddíl 1
Povinnosti držitele povolení, registranta a ohlašovatele v oblasti zajišťování radiační ochrany (§ 68-72)
§ 68
Společné povinnosti držitele povolení a registranta v oblasti zajišťování radiační ochrany
| (1) | Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situace a registrant jsou povinni
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 69
Zvláštní povinnosti držitele povolení v oblasti zajišťování radiační ochrany
| (1) | Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situace je povinen
| ||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 70
Zvláštní povinnosti registranta v oblasti zajišťování radiační ochrany
| (1) | Registrant je povinen
| ||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 71
Zvláštní povinnosti ohlašovatele v oblasti zajišťování radiační ochrany
| (1) | Ohlašovatel používající schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření je povinen
| ||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, způsob a dobu uchovávání evidovaných údajů o zdroji ionizujícího záření a jejich předávání Úřadu. |
§ 72
Soustavný dohled nad radiační ochranou
| (1) | Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření, k nakládání s radioaktivním odpadem, k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie a k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranou dohlížející osobou a na pracovišti II. a vyšší kategorie také osobou s přímým dohledem nad radiační ochranou. | ||||||||||
| (2) | Držitel povolení k poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie je povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranou dohlížející osobou. Při poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie je provozovatel kontrolovaného pásma, ve kterém je činnost vykonávána, povinen zajistit soustavný dohled nad radiační ochranou fyzických osob provádějících poskytování služeb v kontrolovaném pásmu osobou s přímým dohledem nad radiační ochranou. | ||||||||||
| (3) | Soustavný dohled nad radiační ochranou musí být zajištěn v rozsahu odpovídajícím vykonávané činnosti, způsobu nakládání se zdrojem ionizujícího záření a míře možného ozáření včetně potenciálního ozáření. Dohlížející osoba nesmí vykonávat soustavný dohled na nadměrném počtu pracovišť, který znemožňuje účinné zajištění radiační ochrany. | ||||||||||
| (4) | K vykonávání soustavného dohledu nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení musí držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie zřídit specializovaný útvar radiační ochrany organizačně nezávislý na provozních a výrobních útvarech držitele povolení. | ||||||||||
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Oddíl 2
Požadavky na bezpečný provoz pracoviště se zdrojem ionizujícího záření (§ 73-77)
§ 73
Kontrolované pásmo
| (1) | Na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, kde lze předpokládat, že by efektivní dávka mohla být vyšší než 6 mSv ročně nebo že by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než tři desetiny limitu pro radiačního pracovníka pro kůži anebo končetiny nebo 15 mSv pro oční čočku, je držitel povolení podle § 9 odst. 2 písm. b) a f) povinen vymezit kontrolované pásmo, dokumentovat jeho provoz a zajistit radiační ochranu fyzické osoby do něj vstupující. | ||||||||||
| (2) | Držitel povolení vymezující kontrolované pásmo je povinen neprodleně oznamovat Úřadu
| ||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 74
Sledované pásmo
| (1) | Na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření, kde lze předpokládat, že by efektivní dávka mohla být vyšší než 1 mSv ročně nebo by ekvivalentní dávka mohla být vyšší než jedna desetina limitu ozáření pro radiačního pracovníka pro oční čočku, kůži a končetiny, je držitel povolení nebo registrant povinen vymezit sledované pásmo, dokumentovat jeho provoz a zajistit radiační ochranu fyzické osoby do něj vstupující. | ||||||
| (2) | Sledované pásmo se nevymezuje, pokud by jeho rozsah nepřesáhl vymezení kontrolovaného pásma. | ||||||
| (3) | Držitel povolení nebo registrant vymezující sledované pásmo je povinen neprodleně oznamovat Úřadu
| ||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 75
Bezpečný provoz pracoviště
| (1) | Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situace, registrant nebo ohlašovatel používající schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření
| ||||||||
| (2) | Držitel povolení k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie je povinen
| ||||||||
| (3) | Povinnost vytvářet rezervu na vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie se nevztahuje na organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a organizační složky a příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky a na státní podnik, u kterého zakladatel vyhlásil útlum. | ||||||||
| (4) | Držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je povinen zpracovat návrh čerpání peněžních prostředků rezervy na vyřazování z provozu v souladu se schváleným plánem vyřazování z provozu a peněžní prostředky rezervy použít pouze na přípravu a realizaci vyřazování z provozu a po schválení Správou. | ||||||||
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 76
Uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost
| (1) | Radioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, bez povolení Úřadu, nejsou-li překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem. | ||||||||
| (2) | Výjimka podle odstavce 1 neplatí pro
| ||||||||
| (3) | Radioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště bez povolení Úřadu též v případě, že efektivní dávka každého jednotlivce z obyvatelstva způsobená v kalendářním roce uvolněním radioaktivní látky je menší než 0,01 mSv. | ||||||||
| (4) | Výjimka podle odstavce 3 neplatí pro vypouštění radioaktivní látky z pracoviště s jaderným zařízením do ovzduší nebo do vodoteče. | ||||||||
| (5) | Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látku z pracoviště podle odstavce 3, je povinen předcházet neodůvodněnému nahromadění radioaktivní látky uvolňované z pracoviště a oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem
| ||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví hodnoty uvolňovacích úrovní pro pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, a podmínky, za nichž se považují za překročené. |
§ 77
Přechodné pracoviště
| (1) | Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření je oprávněn vykonávat činnost na předem nespecifikovaném přechodném pracovišti určeném pro používání zdroje ionizujícího záření (dále jen „přechodné pracoviště“) po dobu nejdéle 30 dnů, zajistí-li radiační ochranu obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště. Výkon činnosti na přechodném pracovišti je držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření povinen předem oznámit Úřadu. | ||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Oddíl 3
Zvláštní požadavky na radiační ochranu pracovníků, obyvatel a pacientů (§ 78-87)
Pododdíl 1
Radiační ochrana pracovníků (§ 78-80)
§ 78
Radiační pracovníci
| (1) | Držitel povolení k vykonávání činností v rámci expozičních situací a registrant jsou povinni
| ||||||||||||||||
| (2) | Radiačním pracovníkem může být pouze pracovník starší 18 let, s výjimkou žáků a studentů ve věku od 16 do 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření. Žáci a studenti ve věku od 16 do 18 let mohou být zařazeni pouze do kategorie B. Žáci a studenti starší 18 let mohou být zařazeni do kategorie A nebo B podle vykonávané činnosti. | ||||||||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 79
Externí pracovníci
| (1) | Externí pracovník kategorie A, který vykonává radiační činnost v kontrolovaném pásmu, musí být vybaven osobním radiačním průkazem. | ||||||||||||||
| (2) | Zajistit v plném rozsahu radiační ochranu externího pracovníka včetně jeho vybavení osobním radiačním průkazem, je-li požadován tímto zákonem, je povinen
| ||||||||||||||
| (3) | Nemá-li provozovatel sledovaného nebo kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává práci, údaje potřebné k zajištění radiační ochrany externího pracovníka, zaměstnavatel externího pracovníka je povinen mu tyto údaje poskytnout. Zaměstnavatel externího pracovníka a provozovatel sledovaného nebo kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává práci, musí sjednat rozsah údajů, které je zaměstnavatel povinen poskytnout provozovateli. | ||||||||||||||
| (4) | Provozovatel kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník kategorie A vykonává práci, je povinen
| ||||||||||||||
| (5) | Provozovatel sledovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává práci, je povinen
| ||||||||||||||
| (6) | Osoba mající povinnost zajistit radiační ochranu externího pracovníka podle odstavce 2 je povinna
| ||||||||||||||
| (7) | Externí pracovník, který je vybaven osobním radiačním průkazem, je povinen dbát, aby osobní radiační průkaz nebyl poškozen, ztracen nebo odcizen. | ||||||||||||||
| (8) | Externí pracovník je povinen oznámit osobě mající povinnost zajistit radiační ochranu externího pracovníka podle odstavce 2 písm. a), c) a d) každou skutečnost, která by mohla snížit úroveň zajištění jeho radiační ochrany, včetně toho, že je vybaven více než jedním osobním radiačním průkazem nebo obdobným zahraničním dokladem. Osoba mající povinnost zajistit radiační ochranu externího pracovníka podle odstavce 2 oznámí v takovém případě tuto skutečnost neprodleně Úřadu. | ||||||||||||||
| (9) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 80
Pracovnělékařské služby poskytované radiačním pracovníkům
| (1) | Zaměstnavatel radiačního pracovníka postupuje při zajišťování pracovnělékařských služeb, pokud dále není stanoveno jinak, podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby. | ||||||||||
| (2) | Radiační pracovník, který nevykonává práci v mezích základního pracovněprávního vztahu, je povinen zajistit pracovnělékařské služby pro svou osobu u poskytovatele pracovnělékařských služeb, se kterým uzavře smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Při zajišťování pracovnělékařských služeb radiačnímu pracovníkovi, který nevykonává práci v rámci pracovněprávního vztahu, se postupuje, pokud dále není stanoveno jinak, obdobně podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby. | ||||||||||
| (3) | Zaměstnavatel uvedený v odstavci 1 nebo radiační pracovník uvedený v odstavci 2 musí zajistit poskytovateli pracovnělékařských služeb přístup ke všem informacím nutným k ověření zdravotního stavu radiačního pracovníka z hlediska jeho schopnosti plnit svěřené úkoly, včetně údajů o pracovním prostředí, a k výsledkům osobního monitorování. | ||||||||||
| (4) | Pracovnělékařské služby poskytované radiačním pracovníkům musí zahrnovat
|
Pododdíl 2
Radiační ochrana obyvatel (§ 81-83)
§ 81
Výpusti
| (1) | Každý, kdo vykonává činnosti v rámci plánované expoziční situace, je povinen zajistit radiační ochranu obyvatel před ozářením v důsledku nakládání se zdrojem ionizujícího záření na pracovišti nebo vypouštění radioaktivní látky do okolí pracoviště. | ||||||||
| (2) | Držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie, držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště IV. kategorie, držitel povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště III. kategorie, který uvolňuje radioaktivní látku formou výpusti, a držitel povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie, který uvolňuje radioaktivní látku formou výpusti, je povinen
| ||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 82
Optimalizace radiační ochrany obyvatel
| (1) | Každý, kdo vykonává radiační činnost, je povinen zajistit, aby v důsledku této činnosti, a to i v případě nahromadění radioaktivní látky uvolňované z pracoviště, byla při optimalizaci radiační ochrany použita dávková optimalizační mez pro reprezentativní osobu 0,25 mSv za rok a v případě energetického jaderného zařízení současně 0,2 mSv pro výpusti do ovzduší a 0,05 mSv pro výpusti do povrchových vod. V případě energetického jaderného zařízení tato dávková optimalizační mez platí souhrnně pro všechna jaderná zařízení v daném území k umístění jaderného zařízení. |
| (2) | Dávkovou optimalizační mez pro uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření stanoví Úřad v podmínkách povolení podle § 9 odst. 2 písm. e). |
| (3) | Úřad může za účelem stanovení autorizovaného limitu ozáření reprezentativní osoby rozhodnutím uložit žadateli o povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, aby zajistil provedení optimalizační studie. |
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví obsah optimalizační studie pro stanovení autorizovaného limitu ozáření reprezentativní osoby. |
§ 83
Nelékařské ozáření
| (1) | Nelékařské ozáření musí být předem odůvodněno též s ohledem na zvláštní povahu účelu tohoto ozáření, jímž není diagnostický nebo léčebný přínos. | ||||||||||||
| (2) | Nelékařské ozáření radiologickým zařízením lze provádět, pokud
| ||||||||||||
| (3) | Držitel povolení nebo registrant, který provádí nelékařské ozáření, je povinen vést o něm záznamy. | ||||||||||||
| (4) | Držitel povolení nebo registrant, který provádí nelékařské ozáření jiným zdrojem ionizujícího záření, je povinen dodržovat dávkové optimalizační meze. | ||||||||||||
| (5) | Fyzická osoba vystavená nelékařskému ozáření musí být informována o riziku ozáření a o možnostech použití metody bez ionizujícího záření, kterou je možno dosáhnout stejného účelu. | ||||||||||||
| (6) | Fyzická osoba vystavená nelékařskému ozáření může podstoupit ozáření jen se svým souhlasem, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. | ||||||||||||
| (7) | Prováděcí právní předpis stanoví obsah záznamů podle odstavce 3. |
Pododdíl 3
Radiační ochrana pacientů (§ 84-87)
§ 84
Optimalizace lékařského ozáření
| (1) | Pro posouzení optimalizace lékařského ozáření při zdravotních výkonech v radiodiagnostice a intervenční radiologii a při diagnostických zdravotních výkonech v nukleární medicíně musí být používány diagnostické referenční úrovně. | ||||||||||||
| (2) | Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozáření jsou povinni pro zdravotní výkony významné z hlediska radiační ochrany v radiodiagnostice, intervenční radiologii a diagnostické nukleární medicíně
|
§ 85
Sledování dávek z lékařského ozáření
| (1) | Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozáření jsou povinni zaznamenávat veličiny a parametry umožňující stanovení dávky u každého pacienta pro konkrétní zvolené vyšetření nebo léčbu a předávat je na vyžádání Úřadu. |
| (2) | Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozáření jsou povinni při provádění lékařského ozáření dětí, lékařského ozáření, které je spojeno s vysokými dávkami pacientům při radioterapii, intervenční radiologii, výpočetní tomografii a nukleární medicíně, a v rámci vyhledávacího vyšetření věnovat zvýšenou pozornost hodnocení ozáření pacientů a volbě postupů určených pro lékařské ozáření. |
| (3) | Zdravotní pojišťovna je povinna poskytnout Úřadu na vyžádání údaje o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny. Údaje podle věty prvé se použijí pro stanovení distribuce dávek u obyvatelstva z lékařského ozáření. |
| (4) | Zadavatel klinického hodnocení radiofarmak je povinen bez zbytečného odkladu oznámit Úřadu podání žádosti o povolení klinického hodnocení radiofarmak podle zákona o léčivech. |
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, strukturu a způsob předávání údajů o zdravotních službách zdravotní pojišťovnou a obsah oznámení o podání žádosti o povolení klinického hodnocení radiofarmak. |
§ 86
Vybavení pracoviště a domácí péče
| (1) | Držitel povolení nebo registrant provádějící lékařské ozáření jsou povinni vybavit pracoviště, na kterém se provádí lékařské ozáření, přístroji a pomůckami k zajištění radiační ochrany pacienta a fyzické osoby, která mu poskytuje pomoc. | ||||||||
| (2) | Pacient po léčebné nebo diagnostické aplikaci radionuklidu může být propuštěn do domácí péče pouze za předpokladu, že
| ||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 87
Radiologické události
| (1) | Držitel povolení nebo registrant musí provádět lékařské ozáření tak, aby byla minimalizována pravděpodobnost vzniku radiologické události. V případě radioterapeutické činnosti musí držitel povolení provádět analýzu rizika vzniku radiologické události. | ||||||||
| (2) | Dojde-li k radiologické události, jsou držitel povolení nebo registrant povinni postupovat s ohledem na její závažnost tak, aby byl její následek co nejmírnější. Držitel povolení a registrant musí kategorizovat radiologickou událost do kategorií A, B nebo C podle míry ohrožení zdraví pacientů a závažnosti chyby, která ji způsobila. Úřad může kategorii radiologické události rozhodnutím změnit. Při rozhodování o zařazení radiologické události do jiné kategorie Úřad zohlední míru ohrožení zdraví pacientů a závažnost chyby, která ji způsobila. | ||||||||
| (3) | Držitel povolení nebo registrant musí zajistit prošetření radiologické události a potenciální radiologické události a přijmout opatření k předcházení jejich vzniku. Postup držitele povolení nebo registranta musí odpovídat riziku spojenému s radiologickou událostí nebo potenciální radiologickou událostí. Držitel povolení nebo registrant musí vést a uchovávat záznamy o jejich kategorizaci, z jejich prošetření a o přijatém opatření v návaznosti na ně. | ||||||||
| (4) | O radiologické události a potenciální radiologické události musí držitel povolení nebo registrant informovat Úřad, indikujícího lékaře, aplikujícího odborníka a pacienta nebo jeho zákonného zástupce. | ||||||||
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Oddíl 4
Podmínky nakládání s některými zvláštními druhy zdrojů ionizujícího záření (§ 88-92)
§ 88
Činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu
| (1) | Produkt hornické činnosti uložený na odvalu nebo v odkališti jako těžební odpad12 obsahující přírodní radionuklid není radioaktivním odpadem. |
| (2) | Pokud je součástí těžebního odpadu po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu radioaktivní látka, postupuje se při nakládání s ním podle tohoto zákona, co se týče jeho radioaktivní vlastnosti. |
| (3) | Práce vykonávaná hornickým způsobem v podzemí z ložiska dobývání radioaktivního nerostu musí být vykonávána za stejných podmínek jako činnost související se získáváním radioaktivního nerostu. |
| (4) | Osoba, která má v držbě odval, odkaliště nebo jiný zbytek po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, musí zajistit monitorování těchto zbytků podle § 149 a v případě překročení uvolňovacích úrovní zajistit nápravu. |
| (5) | Vlastník pozemku, na němž se provádí monitorování nebo zajištění nápravy podle odstavce 4, je povinen strpět úkony spojené s jejich provedením. |
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na zajištění radiační ochrany při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu. |
§ 89
Vysokoaktivní zdroj
| (1) | Držitel povolení k výrobě nebo dovozu vysokoaktivního zdroje a osoba, která má v držbě vysokoaktivní zdroj, jsou povinni zajistit identifikaci a označení vysokoaktivního zdroje a jeho příslušenství, zejména obalu, přepravního obalu a zařízení, v němž je vysokoaktivní zdroj instalován. |
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví způsob identifikace a označování vysokoaktivního zdroje a jeho příslušenství. |
§ 90
Zvláštní povinnosti při nakládání s radionuklidovým zdrojem
| (1) | Držitel povolení, který má v držbě radionuklidový zdroj, pro který již nemá další využití, je povinen jej předat neprodleně jeho dodavateli, uznanému skladu, držiteli povolení k nakládání s radioaktivním odpadem nebo jinému oprávněnému uživateli. |
| (2) | Držitel povolení k nakládání s radionuklidovým zdrojem je povinen trvale zajistit peněžní prostředky k bezpečnému ukončení tohoto nakládání. |
| (3) | Držitel povolení, který má v držbě jednoduchý nebo významný radionuklidový zdroj, jehož využití nepředpokládá po dobu delší než 12 měsíců, je povinen jej předat na své náklady ke skladování do uznaného skladu. |
| (4) | Držitel povolení k nakládání s radionuklidovým zdrojem, na kterého bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, je povinen neprodleně po nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku předat na své náklady radionuklidový zdroj, pro nějž nemá využití, ke skladování do uznaného skladu. Náklady na skladování radionuklidového zdroje a na jeho konečné zneškodnění jsou součástí nákladů správy majetkové podstaty. |
§ 91
Opuštěný zdroj
| (1) | Provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu je povinen přijmout opatření k vyhledávání opuštěného zdroje a pracovníka, který může být vystaven ionizujícímu záření z opuštěného zdroje,
| ||||||||||||
| (2) | Je-li nalezen opuštěný zdroj
| ||||||||||||
| (3) | Náklady spojené s vyhledáním a identifikací zdroje ionizujícího záření při podezření, že je opuštěným zdrojem, bezpečným předáním, skladováním nebo zneškodněním opuštěného zdroje nese původní vlastník, je-li znám, jinak je nese Česká republika nebo provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, stane-li se vlastníkem zdroje ionizujícího záření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2. V případě, že se zdroj ionizujícího záření nestal opuštěným zdrojem s vědomím nebo zaviněním původního vlastníka nebo by takové náklady představovaly pro původního vlastníka nepřiměřenou zátěž, kterou po něm nelze spravedlivě požadovat, náklady nese Česká republika. Původní vlastník musí požádat o převzetí nákladů Úřad do 60 dnů poté, co je zjištěn, jinak je nese sám. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 60 dnů. |
§ 92
Dovoz a vývoz radionuklidového zdroje
| (1) | Držitel povolení k dovozu radionuklidového zdroje 1. nebo 2. kategorie zabezpečení je povinen
| ||||||||||||||
| (2) | Držitel povolení k vývozu radionuklidového zdroje 1. nebo 2. kategorie zabezpečení je povinen
| ||||||||||||||
| (3) | Vývoz radionuklidového zdroje 1. kategorie zabezpečení je zakázán v případě, že nelze prokázat, že příjemce nebo přejímající stát je schopen zajistit bezpečné nakládání s tímto zdrojem. | ||||||||||||||
| (4) | Je-li doba mezi uzavřením smluvního vztahu o dovozu nebo vývozu zdroje 1. nebo 2. kategorie zabezpečení a uskutečněním jeho plnění kratší než 30 dní, je držitel povolení k tomuto dovozu nebo vývozu povinen informovat Úřad nejpozději den následující po dni uzavření smluvního vztahu o tomto chystaném dovozu nebo vývozu. | ||||||||||||||
| (5) | Je-li doba mezi uzavřením smluvního vztahu o dovozu zdroje 1. nebo 2. kategorie zabezpečení a skutečným datem tohoto dovozu kratší než 3 dny, nebo je-li doba mezi uzavřením smluvního vztahu o vývozu zdroje 1. nebo 2. kategorie zabezpečení a skutečným datem tohoto vývozu kratší než 7 dní, je držitel povolení k dovozu nebo vývozu povinen informovat Úřad nejpozději den následující po dni uzavření smluvního vztahu o skutečném datu dovozu nebo vývozu radionuklidového zdroje 1. nebo 2. kategorie zabezpečení. |
Oddíl 5
Plánované expoziční situace na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření (§ 93-95)
§ 93
Pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření
| (1) | Pracovištěm s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření je
| ||||||||||||||||
| (2) | Každý, kdo vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, je povinen
| ||||||||||||||||
| (3) | Každý, kdo provozuje pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, kterým je paluba letadla při letu ve výšce nad 8 km, na němž může být efektivní dávka člena posádky letadla vyšší než 1 mSv za rok, je povinen hodnotit ozáření člena posádky letadla a na základě výsledků tohoto hodnocení zvážit úpravu rozpisu služeb člena posádky letadla za účelem snížení ozáření. | ||||||||||||||||
| (4) | Ozáření člena posádky kosmické lodi, které může překročit limity pro radiační pracovníky, se považuje za výjimečné ozáření podle § 65. Toto ozáření musí být odůvodněné, optimalizované a schválené rozhodnutím Úřadu. Úřad při vydávání tohoto rozhodnutí postupuje obdobně podle § 65. | ||||||||||||||||
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 94
Pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření
| (1) | Pokud po provedení optimalizace radiační ochrany podle § 93 odst. 2 písm. c) může na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření překročit ozáření pracovníka efektivní dávku 6 mSv za rok, pracoviště se považuje za pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření. | ||||||||||||||||
| (2) | Každý, kdo vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření, je povinen
|
§ 95
Podmínky uvolňování radioaktivní látky z některých pracovišť s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření
| (1) | Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látku z pracoviště stanoveného v § 93 odst. 1 písm. b), je povinen
| ||||||||||
| (2) | Radioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště stanoveného v § 93 odst. 1 písm. b) bez povolení Úřadu, nejsou-li překročeny uvolňovací úrovně stanovené prováděcím právním předpisem. | ||||||||||
| (3) | Radioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště stanoveného v § 93 odst. 1 písm. b) bez povolení Úřadu též v případě, že efektivní dávka každého jednotlivce z obyvatelstva způsobená v kalendářním roce uvolněním radioaktivní látky je menší než 0,3 mSv. | ||||||||||
| (4) | Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látku z pracoviště podle odstavce 3, je povinen oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem
| ||||||||||
| (5) | Radioaktivní látku lze uvolňovat z pracoviště stanoveného v § 93 odst. 1 písm. b) bez povolení Úřadu též v případě použití uvolňované radioaktivní látky k výrobě stavebního materiálu. Při tomto způsobu uvolňování radioaktivní látky z pracoviště nelze postupovat podle odstavce 3. Každý, kdo uvolňuje radioaktivní látku z pracoviště za účelem použití uvolňované radioaktivní látky k výrobě stavebního materiálu, je povinen oznámit Úřadu nejméně 60 dní předem
| ||||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Díl 3
Existující expoziční situace (§ 96-103)
Oddíl 1
Ozáření z radonu na pracovišti (§ 96-97)
§ 96
Pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu
| (1) | Pracovištěm s možným zvýšeným ozářením z radonu je
| ||||||||||||||
| (2) | Každý, kdo vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu, je povinen
| ||||||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 97
Pracoviště se zvýšeným ozářením z radonu
| (1) | Pokud může na pracovišti podle § 96 odst. 1 překročit ozáření pracovníka efektivní dávku 6 mSv za rok, pracoviště se považuje za pracoviště se zvýšeným ozářením z radonu. | ||||||||||||
| (2) | Každý, kdo vykonává činnost na pracovišti se zvýšeným ozářením z radonu, je povinen
|
Oddíl 2
Ozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě (§ 98-99)
§ 98
Prevence pronikání radonu do stavby
| (1) | Každý, kdo žádá o povolení nové stavby nebo přístavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi, je povinen zajistit stanovení radonového indexu pozemku. |
| (2) | Každý, kdo žádá o povolení provedení změny dokončené stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, nebo žádá o změnu v užívání stavby, která bude nově obsahovat obytné nebo pobytové místnosti, nebo takovou změnu oznamuje, je povinen zajistit měření úrovně objemové aktivity radonu ve stávající stavbě. |
| (3) | Stanovení radonového indexu pozemku se nemusí provádět, bude-li stavba umístěna v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce budou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch, nebo pokud je projektováno preventivní protiradonové opatření založené na odvětrání radonu z podloží mimo objekt. |
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví způsob stanovení radonového indexu pozemku. |
§ 99
Ochrana před přírodním ozářením ve stavbě
| (1) | Vlastník budovy s obytnou nebo pobytovou místností, v níž bylo zjištěno překročení referenční úrovně, je povinen usilovat o to, aby ozáření fyzických osob ve stavbě bylo tak nízké, jakého lze rozumně dosáhnout při uvážení všech hospodářských a společenských hledisek. | ||||
| (2) | Vlastník budovy sloužící škole nebo školskému zařízení nebo budovy sloužící pro zajištění sociálních anebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu fyzických osob je povinen zajistit měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší při uvedení do provozu a vždy po provedení změn dokončené stavby, které by mohly objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší ovlivnit, zejména po provedení zásahů do izolace stavby proti pronikání radonu z podloží a úprav, které mohou vést ke snížení účinnosti ventilace ve stavbě. | ||||
| (3) | Překročí-li objemová aktivita radonu ve vnitřním ovzduší budovy podle odstavce 2 referenční úroveň, vlastník budovy je povinen provést opatření ke snížení ozáření na úroveň tak nízkou, jaké lze rozumně dosáhnout při zohlednění všech hospodářských a společenských hledisek. | ||||
| (4) | Vlastník budovy s obytnými nebo pobytovými místnostmi, ve které bylo zjištěno překročení stanovené hodnoty ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, je povinen provést opatření, která snižují míru ozáření. | ||||
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Oddíl 3
Voda a stavební materiál (§ 100-101)
§ 100
Voda
| (1) | Pitná voda nesmí být dodávána pro veřejnou potřebu a balená voda nesmí být dodávána na trh v České republice, pokud
| ||||||||||
| (2) | Osoba povinná zajistit, aby dodávaná pitná voda měla jakost pitné vody podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „dodavatel vody“) a výrobce a dovozce balené vody jsou povinni
| ||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 101
Stavební materiál
| (1) | Stavební materiál nesmí být dodáván na trh v České republice, pokud by efektivní dávka reprezentativní osoby ze zevního ozáření zářením gama při užívání budovy s obytnými nebo pobytovými místnostmi mohla překročit referenční úroveň a jeho dodávání na trh není povoleno Úřadem podle § 9 odst. 2 písm. j). | ||||||||
| (2) | Výrobce a dovozce stavebního materiálu jsou povinni
| ||||||||
| (3) | Pokud výrobce nebo dovozce stavebního materiálu na základě provedeného měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu zjistí, že ve stavebním materiálu není překročena referenční úroveň, nemusí provádět systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu, dokud nedojde ke změně, která by mohla obsah přírodních radionuklidů ovlivnit. | ||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Oddíl 4
Jiné existující expoziční situace a poskytování dotací v některých existujících expozičních situacích (§ 102-103)
§ 102
Existující expoziční situace jako následek nehodových expozičních situací nebo jiných okolností
| (1) | Úřad je oprávněn formou opatření obecné povahy stanovit opatření k regulaci ozáření v existující expoziční situaci, která je následkem nehodové expoziční situace nebo ukončené činnosti v rámci plánované expoziční situace (dále jen „přetrvávající ozáření“), pokud by beze změny stavu mohlo dojít k významnému zvýšení zdravotní újmy v důsledku ozáření jednotlivce z obyvatelstva. |
| (2) | Přetrvávající ozáření reguluje Úřad podle odstavce 1 stanovením referenčních úrovní pro průměrnou efektivní dávku reprezentativní osoby za kalendářní rok v rozmezí od 1 do 20 mSv. Radioaktivní kontaminaci potravin, krmiva nebo vody Úřad reguluje též stanovením nejvyšších přípustných úrovní radioaktivní kontaminace pro příslušnou existující expoziční situaci. |
| (3) | Existující expoziční situace neuvedené v § 96 až 101, které jsou významné z hlediska radiační ochrany, podléhají ohlášení Úřadu podle § 11 a přiměřeně se řídí požadavky tohoto zákona na plánované expoziční situace. |
| (4) | Správa kontaminované oblasti, jejíž kontaminace je následkem nehodové expoziční situace, včetně opatření, které umožní bydlení a obnovu sociálních a hospodářských činností, se řídí strategií optimalizované radiační ochrany, která je součástí národního radiačního havarijního plánu. |
§ 103
Poskytování dotací v některých existujících expozičních situacích
| (1) | Ministerstvo financí může poskytnout dotaci na
| ||||||||
| (2) | Dotace podle odstavce 1 může být poskytnuta na základě žádosti dokládající skutečnosti uvedené v odstavci 1. | ||||||||
| (3) | Poskytnutí dotace zprostředkovává kraj a jeho orgán v přenesené působnosti. | ||||||||
| (4) | Dotace podle odstavce 1 může být poskytnuta jen po předchozím souhlasu Úřadu, a to po posouzení míry rizika a předpokládané účinnosti navrhovaných opatření, která snižují míru ozáření po jejich realizaci. | ||||||||
| (5) | Krajský úřad informuje vlastníky staveb o podmínkách získání dotace podle odstavce 1 písm. a) a b), přijímá žádosti o poskytnutí této dotace a spolu se svým stanoviskem a souhlasem Úřadu je předává Ministerstvu financí. | ||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Díl 4
Nehodové expoziční situace (§ 104)
§ 104
[Ozáření fyzických osob]
| (1) | Ozáření fyzických osob v nehodových expozičních situacích musí být každým, kdo provádí činnosti v rámci nehodové expoziční situace, omezeno prováděním individuální ochrany, omezením pohybu a pobytu fyzických osob na zasaženém území a
| ||||||||||||||||
| (2) | Každý, kdo plánuje a připravuje ochranná opatření, musí posoudit, zda jsou odůvodněna přínosem, který převyšuje náklady na jejich provedení a škody jimi působené. | ||||||||||||||||
| (3) | Každý, kdo plánuje a připravuje ochranná opatření, musí postupovat tak, aby přinesla co největší rozumně dosažitelný přínos. Při rozhodování o zavedení nebo odvolání ochranných opatření musí být vzaty v úvahu referenční úrovně. | ||||||||||||||||
| (4) | Pro omezení havarijního ozáření zasahující osoby v nehodové expoziční situaci se použijí limity pro radiační pracovníky. V případech, kdy nelze vyloučit překročení limitů ozáření, optimalizuje se havarijní ozáření zasahující osoby za použití referenční úrovně
| ||||||||||||||||
| (5) | Osoba vysílající zasahující osobu k zásahu je povinna u zasahující osoby, jejíž vyslání k zásahu se předem předpokládá, zajistit
| ||||||||||||||||
| (6) | Pokud by mohla být překročena referenční úroveň podle odstavce 4 písm. a), zasahující osoba se může účastnit zásahu pouze se svým souhlasem. | ||||||||||||||||
| (7) | Osoba vysílající zasahující osobu k zásahu, je povinna u zasahující osoby, jejíž vyslání k zásahu se předem nepředpokládá, postupovat přiměřeně podle odstavce 5. | ||||||||||||||||
| (8) | Zasahující osoba, jejíž vyslání k zásahu se předem nepředpokládá, se může účastnit zásahu pouze se svým souhlasem. | ||||||||||||||||
| (9) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Hlava III
Úplné vyřazení (§ 105)
§ 105
[Podmínky dalšího využití území a systémů, konstrukcí nebo komponent]
| (1) | Držitel povolení k úplnému vyřazení je povinen uchovávat dokumentaci podle bodu 7 přílohy č. 1 tohoto zákona po dobu 20 let od úplného vyřazení. |
| (2) | Není-li úplné vyřazení prováděno, je žadatel o povolení podle § 9 odst. 1 písm. e) nebo odst. 2 písm. d) povinen určit podmínky dalšího využití území a systémů, konstrukcí nebo komponent, včetně rozsahu a způsobu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany a monitorování radiační situace. |
Hlava IV
Nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem (§ 106-117)
§ 106
Vymezení některých pojmů v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem
Pro účely tohoto zákona se rozumí
| a) | skladováním radioaktivního odpadu předem časově omezené umístění radioaktivního odpadu do prostoru, objektu nebo zařízení s úmyslem jej znovu vyjmout, |
| b) | ukládáním radioaktivního odpadu trvalé umístění radioaktivního odpadu do prostoru, objektu nebo zařízení bez úmyslu jej vyjmout, |
| c) | přepracováním vyhořelého jaderného paliva činnost vykonávaná s cílem získat z vyhořelého jaderného paliva materiál pro další použití, |
| d) | institucionální kontrolou soubor činností, kterými je zajišťována údržba a sledování území a vlastního úložiště radioaktivního odpadu po uzavření úložiště radioaktivního odpadu, a to po dobu stanovenou v dokumentaci pro povolovanou činnost, |
| e) | nakládáním s vyhořelým jaderným palivem všechny činnosti, které souvisí se shromažďováním, skladováním, přepracováním nebo uložením vyhořelého jaderného paliva, s výjimkou přepravy mimo prostor zařízení, ve kterém jsou tyto činnosti vykonávány. |
§ 107
Základní pravidla nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem
| (1) | Pokud je radioaktivní odpad zasílán z České republiky do jiného členského státu Euratomu nebo do státu, který není členským státem Euratomu, ke zpracování nebo přepracování, je Česká republika nadále povinna zajistit bezpečné a zodpovědné uložení tohoto odpadu, včetně odpadu vzniklého jako vedlejší produkt zpracování nebo přepracování. | ||||||||||
| (2) | Radioaktivní odpad vzniklý v České republice lze ukládat v jiném členském státě Euratomu nebo ve státě, který není členským státem Euratomu, je-li uzavřena dohoda mezi Českou republikou a tímto státem o využívání jeho úložiště radioaktivního odpadu. Před uskutečněním přepravy do státu, který není členským státem Euratomu, Úřad informuje Evropskou komisi o obsahu dohody. | ||||||||||
| (3) | Dohodu podle odstavce 2 mezi Českou republikou a státem, který není členským státem Euratomu, lze uzavřít, pokud tento stát
| ||||||||||
| (4) | Česká republika je povinna zajistit nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem vzniklými na jejím území, není-li zajištěno podle § 106 až 117, a to včetně monitorování radiační situace okolí úložiště radioaktivního odpadu a institucionální kontroly po uzavření úložiště radioaktivního odpadu. |
§ 108
Koncepce nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem
| (1) | Pro nakládání s radioaktivním odpadem, včetně radioaktivního odpadu vzniklého při radiační havárii jako její důsledek, a vyhořelým jaderným palivem zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, kterou pravidelně vyhodnocuje, nejméně jednou za 10 let, a v případě potřeby ji aktualizuje. O koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, jejím vyhodnocení a aktualizaci informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu Evropskou komisi. | ||||||
| (2) | S radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem lze nakládat pouze tak, aby současným i budoucím generacím nebyla způsobena nepřiměřená technická, ekonomická a společenská zátěž. | ||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 109
Podmínky nakládání s radioaktivním odpadem
| (1) | Na nakládání se zbytky po těžbě nerostu, který obsahuje přírodní radionuklid, a na odpad obsahující přírodní radionuklid, který nepochází z radiační činnosti, se požadavky na nakládání s radioaktivním odpadem nevztahují. |
| (2) | Při nakládání s radioaktivním odpadem musí být brány v úvahu všechny jeho fyzikální, chemické a biologické vlastnosti, které by mohly bezpečné nakládání s ním ovlivnit. |
§ 110
Podmínky nakládání s vyhořelým jaderným palivem
| (1) | Do doby, než vyhořelé jaderné palivo jeho původce označí záznamem do průvodního listu radioaktivního odpadu za radioaktivní odpad nebo než Úřad rozhodne, že vyhořelé jaderné palivo je radioaktivním odpadem, se na nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných ustanovení tohoto zákona, vztahují také požadavky na radioaktivní odpad. |
| (2) | Původce vyhořelého jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla ztížena možnost jeho další přepravy a dalšího nakládání s ním. |
§ 111
Povinnosti původce radioaktivního odpadu a držitele povolení k nakládání s radioaktivním odpadem
| (1) | Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpadem nebo původce radioaktivního odpadu, nebyl-li radioaktivní odpad předán držiteli povolení k nakládání s radioaktivním odpadem, je povinen
| ||||||||||||||
| (2) | Držitel povolení k nakládání s radioaktivním odpadem je povinen
| ||||||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 112
Povinnosti držitele povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu
| (1) | Držitel povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu je povinen
| ||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví způsob provádění uzavření úložiště radioaktivního odpadu. |
§ 113
Správa, její činnost a hospodaření
| (1) | Správa je organizační složka státu zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu pro zajišťování činností spojených s ukládáním radioaktivního odpadu. Správa vykonává činnosti na základě povolení podle tohoto zákona. | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Činnost Správy je financována prostřednictvím státního rozpočtu z prostředků jaderného účtu. Nevyčerpané prostředky jsou nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku předmětem ročního zúčtování k jadernému účtu. | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Správa z prostředků jaderného účtu nevytváří nároky z nespotřebovaných výdajů podle rozpočtových pravidel14. | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (4) | Předmětem činnosti Správy je
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (5) | Svou činnost vykonává Správa na základě vládou schváleného statutu a ročního, tříletého a dlouhodobého plánu činnosti. | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (6) | Na financování činností podle odstavce 4 písm. i) až k) a na nakládání s radioaktivním odpadem, který vznikl před 1. červencem 1997 a představuje starou radiační zátěž, nelze použít prostředky jaderného účtu. Správa na tento účel použije prostředky státního rozpočtu. |
§ 114
Likvidace staré radiační zátěže
Správa může poskytnout dotaci
| a) | na zneškodnění radioaktivního odpadu, který vznikl do doby privatizace původce radioaktivního odpadu, |
| b) | na likvidaci radioaktivní kontaminace životního prostředí, ke které došlo do doby privatizace jejího původce, |
| c) | v rozsahu poměrné části nákladů na zneškodnění radioaktivního odpadu vzniklého z látek nebo předmětů, které byly kontaminovány radionuklidem do doby privatizace původce radioaktivního odpadu, nebo |
| d) | v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu v případě zařízení uvedeného do provozu před jeho privatizací. |
§ 115
Jaderný účet
| (1) | Ministerstvo financí spravuje jaderný účet. Jaderný účet je součástí účtů státních finančních aktiv. Peněžní prostředky na jaderném účtu lze použít pouze podle tohoto zákona. | ||||||||
| (2) | Příjmy jaderného účtu jsou zejména
|
§ 116
Investování peněžních prostředků na jaderném účtu
| (1) | Peněžní prostředky na jaderném účtu je oprávněno investovat Ministerstvo financí. Při investování peněžních prostředků postupuje s odbornou péčí a bezpečným způsobem. | ||||||||||||||||||
| (2) | Investovat peněžní prostředky lze do
| ||||||||||||||||||
| (3) | Cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír podle odstavce 2 může být obchodován pouze na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu. | ||||||||||||||||||
| (4) | Nelze investovat více než 15 % peněžních prostředků na jaderném účtu do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů podle odstavce 2, pokud byly vydány týmž emitentem. To neplatí, pokud je emitentem osoba podle odstavce 2 písm. a) nebo b). | ||||||||||||||||||
| (5) | S investičními nástroji podle odstavce 2 může Ministerstvo financí obchodovat na vlastní účet, nakupovat je a prodávat je, a to samostatně nebo prostřednictvím osoby, která má dostatečné znalosti s obchodováním na příslušném trhu. | ||||||||||||||||||
| (6) | Při investování do cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů lze použít pouze rating vydaný ratingovou agenturou registrovanou nebo certifikovanou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o ratingových agenturách15, pokud je tato ratingová agentura uvedena v seznamu zveřejňovaném na internetových stránkách Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. |
§ 117
Příspěvky z jaderného účtu
| (1) | Příspěvek z jaderného účtu náleží obci, na jejímž katastrálním území je
| ||||||
| (2) | Obci, které náleží v kalendářním roce příspěvek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), příspěvek podle odstavce 1 písm. b) nenáleží. | ||||||
| (3) | Každá obec obdrží jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši
| ||||||
| (4) | Vláda stanoví nařízením
|
Hlava V
Poplatky za ukládání radioaktivních odpadů (§ 118-135)
Díl 1
Vymezení poplatků (§ 118)
§ 118
[Pravidelný a jednorázový poplatek]
Poplatky za ukládání radioaktivních odpadů jsou
| a) | pravidelný poplatek a |
| b) | jednorázový poplatek. |
Díl 2
Pravidelný poplatek (§ 119-127)
§ 119
Subjekt poplatku
Poplatníkem pravidelného poplatku je původce radioaktivního odpadu provozující
| a) | energetické jaderné zařízení, |
| b) | výzkumné jaderné zařízení se jmenovitým tepelným výkonem vyšším než 1 MW, |
| c) | jaderné zařízení, jehož hlavním účelem je výroba tepelné energie. |
§ 120
Předmět poplatku
Předmětem pravidelného poplatku je uložení radioaktivního odpadu vzniklého z vyhořelého jaderného paliva nebo z jeho přepracování.
§ 121
Základ poplatku
Základem pravidelného poplatku je u původce radioaktivního odpadu provozujícího
| a) | energetické jaderné zařízení množství vyrobené elektrické energie v MWh měřené na svorkách generátoru, |
| b) | výzkumné jaderné zařízení nebo jaderné zařízení, jehož hlavním účelem je výroba tepelné energie, množství vyrobené tepelné energie v MWh. |
§ 122
Sazba poplatku
| (1) | Vláda stanoví nařízením sazbu pravidelného poplatku na pětileté období. | ||||||
| (2) | Sazba pravidelného poplatku činí nejvýše
| ||||||
| (3) | Při postupu podle odstavce 1 vláda zohlední zejména
| ||||||
| (4) | Při postupu podle odstavce 1 vláda dbá o to, aby nebyla ohrožena způsobilost prostředků jaderného účtu sloužit svému účelu. |
§ 123
Výpočet poplatku
Pravidelný poplatek se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé MWh a sazby poplatku.
§ 124
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím pravidelného poplatku je kalendářní rok.
§ 125
Registrace
Poplatník je povinen podat přihlášku k registraci k pravidelnému poplatku do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k uvádění do provozu jaderného zařízení.
§ 126
Poplatkové přiznání
| (1) | Poplatník je povinen podat poplatkové přiznání k pravidelnému poplatku nejpozději do 1 měsíce po uplynutí poplatkového období. |
| (2) | Poplatkové přiznání a dodatečné poplatkové přiznání lze podat jen na tiskopise vydaném Správou nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné Správou. |
§ 127
Zálohy na poplatek
| (1) | Pravidelný poplatek se platí prostřednictvím záloh za zálohové období, kterým je kalendářní měsíc. |
| (2) | Záloha se neplatí za poslední zálohové období poplatkového období. |
| (3) | Záloha se vypočte za zálohové období jako pravidelný poplatek. |
| (4) | Záloha je splatná nejpozději do 1 měsíce po uplynutí zálohového období. |
Díl 3
Jednorázový poplatek (§ 128-133)
§ 128
Subjekt poplatku
Poplatníkem jednorázového poplatku je původce radioaktivního odpadu. Poplatníkem jednorázového poplatku není poplatník pravidelného poplatku.
§ 129
Předmět poplatku
| (1) | Předmětem jednorázového poplatku je uložení radioaktivního odpadu. |
| (2) | Poplatková povinnost vzniká převzetím radioaktivního odpadu Správou. |
§ 130
Základ poplatku
Základem jednorázového poplatku je množství radioaktivního odpadu v m3.
§ 131
Sazba poplatku
| (1) | Sazba jednorázového poplatku činí až
| ||||
| (2) | Vláda stanoví nařízením sazby jednorázového poplatku. |
§ 132
Výpočet poplatku
Jednorázový poplatek se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na dvě desetinná místa a sazby poplatku.
§ 133
Splatnost poplatku
Jednorázový poplatek je splatný do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
Díl 4
Společná ustanovení (§ 134-135)
§ 134
Rozpočtové určení poplatků
| (1) | Výnos poplatků za ukládání radioaktivních odpadů je příjmem jaderného účtu. |
| (2) | Jaderný účet se pro účely správy poplatků považuje za veřejný rozpočet. |
§ 135
Správce poplatků
Správu poplatků za ukládání radioaktivních odpadů vykonává Správa.
Hlava VI
Schvalování typu některých výrobků v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření a přeprava (§ 136-148)
Díl 1
Vymezení některých pojmů v oblasti schvalování typu výrobku a přepravy (§ 136)
§ 136
[Odborné pojmy]
Pro účely tohoto zákona se rozumí
| a) | indexem bezpečné podkritičnosti ukazatel, podle něhož se omezuje nahromadění obalových souborů nebo kontejnerů obsahujících štěpnou látku tak, aby byl zachován podkritický stav štěpné látky během přepravy a skladování při přepravě, | ||||
| b) | obalovým souborem soubor konstrukčních dílů nezbytných k úplnému uzavření radioaktivního obsahu, | ||||
| c) | přepravcem držitel povolení k přepravě, podléhá-li přeprava povolení podle tohoto zákona, nebo osoba uvedená jako odesílatel v přepravních dokladech, | ||||
| d) | přepravním indexem číslo přidělené přepravcem obalovému souboru, přepravnímu obalu, kontejneru, nebalené látce s nízkou hmotnostní aktivitou nebo nebalenému povrchově kontaminovanému předmětu a používané při přepravě k omezování ozáření, | ||||
| e) | příjemcem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva osoba, ke které je plánována přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva nebo k níž již přeprava probíhá, | ||||
| f) | státem původu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, ze kterého má být nebo je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva zahájena, | ||||
| g) | státem určení radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, do kterého je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva plánována nebo uskutečňována, | ||||
| h) | státem průvozu radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva stát, přes jehož území je přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva plánována nebo uskutečňována a který není státem určení nebo státem původu, | ||||
| i) | štěpnou látkou izotopy uranu 233U anebo 235U, izotopy plutonia 239Pu anebo 241Pu nebo jakákoliv kombinace těchto radionuklidů kromě neozářeného přírodního uranu anebo ochuzeného uranu a přírodního uranu anebo ochuzeného uranu, které byly ozářeny pouze v tepelných reaktorech, | ||||
| j) | povrchovou kontaminací výskyt radioaktivní látky na povrchu v množství přesahujícím 0,4 Bq/cm2 pro radionuklidové zdroje emitující záření beta nebo gama a pro nízce toxické radionuklidové zdroje emitující záření alfa, nebo 0,04 Bq/cm2 pro ostatní radionuklidové zdroje emitující záření alfa; povrchovou kontaminací je
| ||||
| k) | radioaktivní látkou s malou rozptýlitelností radioaktivní látka v pevném skupenství, která není práškem, a ať již sama, nebo v uzavřeném pouzdru má omezenou schopnost se rozptýlit, | ||||
| l) | radioaktivní látkou zvláštní formy pevná nerozptýlitelná radioaktivní látka nebo těsně uzavřené pouzdro obsahující radioaktivní látku, | ||||
| m) | radioaktivním obsahem radioaktivní látka se všemi kontaminovanými nebo aktivovanými pevnými látkami, kapalnými látkami a plyny uvnitř obalového souboru, | ||||
| n) | povrchově kontaminovaným předmětem pevný předmět, který není sám o sobě radioaktivní, na jehož povrchu je však rozptýlena radioaktivní nebo štěpná látka; povrchově kontaminovaný předmět se zařazuje do skupiny SCO-I až SCO-III, | ||||
| o) | radioaktivní zásilkou obalový soubor a jeho radioaktivní obsah. |
Díl 2
Schvalování typu některých výrobků (§ 137-140)
§ 137
Výrobek podléhající schválení typu výrobku
| (1) | Výrobek lze používat jen tehdy, jestliže byl jeho typ schválen Úřadem, jde-li o
| ||||||||||||
| (2) | Výrobek lze vyrábět, dovážet, distribuovat a používat jen tehdy, jestliže byl jeho typ schválen Úřadem, jde-li o
| ||||||||||||
| (3) | Výrobek podle odstavce 2, který není určen k uvádění na trh, lze vyrábět, dovážet, vyvážet, distribuovat nebo používat bez schválení jeho typu Úřadem. | ||||||||||||
| (4) | Pokud byl výrobek uvedený v odstavci 1 nebo 2, s výjimkou obalového souboru pro přepravu štěpné látky, vyroben nebo uveden na trh v některém z členských států Euratomu, v Turecku, Kanadě, Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, Spojených státech amerických nebo v některém ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s právními předpisy tohoto státu, uznávají se výsledky zjištění provedených v tomto státě, pokud zaručují srovnatelnou úroveň, jakou vyžaduje tento zákon, a pokud jsou tato zjištění k dispozici Úřadu. Tento výrobek se považuje za odpovídající schválenému typu výrobku podle tohoto zákona. | ||||||||||||
| (5) | Obalový soubor pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky a radioaktivní látka s malou rozptýlitelností podléhající vícestrannému schválení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána16, podléhají schválení typu Úřadem též v případě, že byl jejich typ schválen obdobným způsobem příslušným orgánem některého z členských států Euratomu, Turecka nebo některého ze států Evropského sdružení volného obchodu, který je současně smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v nichž byly vyrobeny nebo uvedeny na trh. Výsledky zjištění provedené v těchto státech se uznávají, pokud zaručují srovnatelnou úroveň, jakou vyžaduje tento zákon, a pokud jsou tato zjištění k dispozici Úřadu. | ||||||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví bližší určení výrobků podle odstavce 1, které podléhají schválení typu výrobku. |
§ 138
Žádost o schválení typu výrobku
| (1) | Řízení o schválení typu výrobku se zahajuje na základě žádosti výrobce, dovozce, distributora nebo jiné osoby, která prokáže právní zájem na schválení typu výrobku. | ||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Žádost o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 obsahuje
| ||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Žádost o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 2 obsahuje
| ||||||||||||||||||||||||||
| (4) | K žádosti o schválení typu výrobku podle § 137 odst. 1 musí být přiložena dokumentace stanovená v příloze č. 2 tohoto zákona. Součástí dokumentace žádosti o schválení typu obalového souboru, radioaktivních látek zvláštní formy a radioaktivních látek s malou rozptýlitelností je dokumentace zkoušek nebo výpočtů a analýz s jejich nezávislým ověřením, které provede na svůj náklad žadatel oprávněnými právnickými osobami, a podrobná technická specifikace obalového souboru. | ||||||||||||||||||||||||||
| (5) | Dokumentace podle odstavce 4 nemusí být předkládána, pokud již byla předložena Úřadu při předcházejícím řízení o schválení typu výrobku a pokud v ní nedošlo k žádným změnám. V případě podle věty prvé přiloží žadatel k žádosti prohlášení, že v dokumentaci nedošlo k žádným změnám, a výčet již dříve předložené dokumentace. | ||||||||||||||||||||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 139
Náležitosti rozhodnutí o schválení typu výrobku
| (1) | V rozhodnutí o schválení typu výrobku Úřad uvede
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o schválení typu výrobku činí 90 dnů, nejde-li o schválení typu obalového souboru, u něhož lhůta pro vydání rozhodnutí činí 12 měsíců. |
§ 140
Povinnosti při dodávání výrobku podléhajícího schválení typu výrobku na trh
| (1) | Výrobce, dovozce nebo distributor výrobku podléhajícího schválení typu výrobku nebo jiná osoba dodávající jej na trh jsou povinni zajistit ověření shody každého kusu výrobku se schváleným typem výrobku, dokládat její ověření prohlášením shody a výrobní číslo každého kusu výrobku oznamovat Úřadu. | ||||||||||||||
| (2) | Ověření shody výrobku a obalového souboru pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky stanovené prováděcím právním předpisem, radioaktivní látky zvláštní formy a radioaktivní látky s malou rozptýlitelností se provádí ověřováním shody výrobku s dokumentací předloženou Úřadu ke schválení typu výrobku, s výjimkou obalového souboru pro přepravu, skladování a ukládání vyhořelého jaderného paliva, který je vybraným zařízením, jež se provádí postupem podle § 58. | ||||||||||||||
| (3) | Výrobce, dovozce nebo distributor výrobku podléhajícího schválení typu výrobku nebo jiná osoba dodávající tento výrobek na trh zajistí nové ověření shody a vydání prohlášení shody, dojde-li ke změně skutečností, které mohou ovlivnit vlastnost výrobku důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany. | ||||||||||||||
| (4) | Prohlášení shody musí být v českém jazyce a musí obsahovat
| ||||||||||||||
| (5) | Distributor typově schváleného spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem je povinen zajistit, aby součástí dokumentace předávané uživateli tohoto výrobku byla informace o
|
Díl 3
Přeprava (§ 141-148)
Oddíl 1
Přeprava radioaktivní nebo štěpné látky (§ 141-142)
§ 141
Povinnosti přepravce při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky
| (1) | Přepravce je povinen
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Přepravce je při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky do České republiky nebo při jejich průvozu přes Českou republiku povinen mít prohlášení odesílatele radioaktivní nebo štěpné látky usazeného ve státě, který není členem Euratomu, schválené příslušnými orgány tohoto státu, o převzetí látek zpět v případě, kdy přepravu nelze dokončit. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 142
Povinnosti přepravce při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky vyžadující povolení
Přepravce je při přepravě radioaktivní nebo štěpné látky, k jejíž přepravě je třeba povolení podle tohoto zákona, povinen
| a) | ohlásit vstup na území České republiky ze státu, který není členem Euratomu, nebo výstup z území České republiky do státu, který není členem Euratomu, příslušnému celnímu úřadu, |
| b) | v případě průvozu přes Českou republiku předložit příslušnému celnímu úřadu při vstupu na území České republiky stejnopis nebo ověřenou kopii platného povolení státu, do něhož má být tato látka z členského státu Euratomu propuštěna. |
Oddíl 2
Přeshraniční přeprava radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva (§ 143-148)
§ 143
Povolení v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva
| (1) | Žádost o povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva musí být podána formou standardního dokumentu podle právního předpisu Euratomu18. | ||||||
| (2) | Společné povolení více přeshraničních přeprav radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva lze vydat, pokud o něj bylo požádáno jednou žádostí a
| ||||||
| (3) | Úřad může v dohodě s příslušnými orgány členských států Euratomu, jichž se přeprava týká, vydat povolení k přepravě též v případě, kdy není splněna podmínka podle odstavce 2 písm. c). | ||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví vzory standardních dokumentů v oblasti přeshraniční přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva. |
§ 144
Přeprava z České republiky do jiného členského státu Euratomu
| (1) | Držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva je při jeho přepravě z České republiky do jiného členského státu Euratomu povinen
| ||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Úřad při přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z České republiky do členského státu Euratomu
| ||||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Úřad může rozhodnout, že přepravu nelze dokončit, pokud podmínky přepravy nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s jinými právními předpisy8 nebo pokud tyto podmínky nejsou v souladu s povoleními nebo souhlasy k přepravě vydanými dotčenými členskými státy Euratomu, a neprodleně o tom informuje příslušné orgány dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. |
§ 145
Přeprava z České republiky do státu, který není členem Euratomu
| (1) | Držitel radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě z České republiky do státu, který není členem Euratomu, je povinen
| ||||||||||
| (2) | Úřad při přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z České republiky do státu, který není členem Euratomu,
|
§ 146
Přeprava do České republiky ze státu, který není členem Euratomu
| (1) | Příjemce radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě ze státu, který není členem Euratomu, do České republiky je povinen
| ||||||||
| (2) | Úřad při přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva ze státu, který není členem Euratomu, do České republiky, včetně průvozu členskými státy Euratomu,
|
§ 147
Přeprava při průvozu
| (1) | Osoba, která zajišťuje uskutečnění přepravy na území České republiky při přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva mezi státy, které nejsou členy Euratomu, s průvozem přes členské státy Euratomu, kdy je Česká republika prvním členským státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupuje, je povinna
| ||||||
| (2) | Držitel povolení k přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva je povinen
| ||||||
| (3) | Úřad při přeshraniční přepravě radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva mezi státy, které nejsou členy Euratomu, s průvozem přes členské státy Euratomu, kdy je Česká republika prvním členským státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupuje,
|
§ 148
Přeprava nevyžadující povolení
| (1) | V případě přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva nevyžadující povolení podle § 9 odst. 4, při které je Česká republika státem průvozu, ale není prvním státem Euratomu, na jehož území radioaktivní odpad nebo vyhořelé jaderné palivo vstupují, Úřad
| ||||||||||||||||
| (2) | V případě přepravy radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva z členského státu Euratomu do České republiky
| ||||||||||||||||
| (3) | Úřad může rozhodnout, že přepravu nelze dokončit, pokud podmínky přepravy nejsou v souladu s ustanoveními tohoto zákona, s jinými právními předpisy8 nebo s povoleními anebo souhlasy k přepravě vydanými dotčenými členskými státy Euratomu a neprodleně o tom informuje příslušné orgány dotčených členských států Euratomu nebo třetích zemí. Rozhodnutí je prvním úkonem v řízení. |
Hlava VII
Monitorování radiační situace (§ 149-150)
§ 149
[Monitorování radiační situace na území České republiky]
| (1) | Monitorování radiační situace na území České republiky je prováděno
| ||||||||
| (2) | Monitorování radiační situace podle odstavce 1 zajišťují
| ||||||||
| (3) | Úřad v rámci řízení monitorování radiační situace při vzniku nehodové expoziční situace zahajuje havarijní monitorování a podle jejího rozsahu a v souladu s programem monitorování může určit rozsah a způsob zapojení jednotlivých osob uvedených v odstavci 2 písm. a) do havarijního monitorování. | ||||||||
| (4) | Při monitorování radiační situace se postupuje podle národního programu monitorování a dalších programů monitorování podle odstavce 2 a při havarijním cvičení, nácviku a porovnávacím měření se postupuje rovněž podle pokynů daných jejich organizátorem. | ||||||||
| (5) | Pro účely monitorování a hodnocení radiační situace se v programu monitorování stanovují odstupňované monitorovací úrovně. | ||||||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 150
[Povinnosti držitelů povolení]
| (1) | Držitel povolení k provozu pracoviště III. kategorie, který je současně držitelem povolení k uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, a držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie jsou povinni
| ||||||||||||
| (2) | Držitel povolení k umístění jaderného zařízení, držitel povolení k výstavbě jaderného zařízení, držitel povolení k výstavbě pracoviště IV. kategorie nebo držitel povolení k uzavření úložiště radioaktivního odpadu jsou povinni
| ||||||||||||
| (3) | Držitel povolení k vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 3 je povinen
| ||||||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
Hlava VIII
Zvládání radiační mimořádné události (§ 151-158)
§ 151
Vymezení některých pojmů v oblasti zvládání radiační mimořádné události
Pro účely tohoto zákona se rozumí
| a) | odezvou na radiační mimořádnou událost uplatnění souboru opatření ke zvládnutí situace související se vznikem radiační mimořádné události s cílem znovunabytí kontroly nad vzniklou situací a zabránění následkům vzniklé radiační mimořádné události, včetně neradiačních následků, nebo jejich zmírnění, |
| b) | připraveností k odezvě na radiační mimořádnou událost soubor organizačních, technických, materiálních a personálních opatření připravovaných podle pravděpodobného průběhu radiační mimořádné události k odvrácení nebo zmírnění jejích dopadů a zpracovaných ve formě zásahových instrukcí, vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu, plánu k provádění záchranných a likvidačních prací v okolí zdroje nebezpečí19 (dále jen „vnější havarijní plán“) a národního radiačního havarijního plánu. |
§ 152
[Použití zákona o integrovaném záchranném systému a zákona o krizovém řízení]
Při zvládání radiační mimořádné události se ve věcech neupravených tímto zákonem postupuje podle zákona o integrovaném záchranném systému nebo podle zákona o krizovém řízení.
§ 152a
| (1) | V případě, kdy se překrývají zóny havarijního plánování více držitelů povolení, mohou v nich být opatření ke zvládání radiační mimořádné události činěna držiteli povolení společně. |
| (2) | Při stanovování zóny havarijního plánování musí být zohledněno vzájemné působení a umístění jaderných zařízení různých držitelů povolení. |
§ 153
Kategorizace v oblasti zvládání radiační mimořádné události
| (1) | Podle velikosti možných dopadů radiační nehody nebo radiační havárie na území České republiky se jaderné zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací zařazují do kategorie ohrožení A až E. |
| (2) | Pro účely odstupňované připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost se radiační mimořádná událost zařazuje do kategorie radiační mimořádná událost prvního stupně, radiační nehoda nebo radiační havárie. |
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro zařazení jaderného zařízení, pracoviště se zdroji ionizujícího záření nebo činnosti v rámci expozičních situací do kategorie ohrožení. |
§ 154
Analýza a hodnocení radiační mimořádné události
| (1) | Žadatel o povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) a e), § 9 odst. 2 písm. a), b), d) a f), kromě žadatele o povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, § 9 odst. 3 písm. a) a b) a § 9 odst. 4 je povinen
| ||||||||||
| (2) | Analýza a hodnocení radiační mimořádné události musí být provedena na základě výčtu možných radiačních mimořádných událostí, jejich příčin a rozsahu jejich dopadů na vykonávání činností v rámci expozičních situací, činností souvisejících s využíváním jaderné energie, nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem nebo přepravy radioaktivní nebo štěpné látky. | ||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví podrobná pravidla provádění analýzy a hodnocení radiační mimořádné události. |
§ 155
Připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost
| (1) | Připravenost k odezvě na radiační mimořádnou událost zahrnuje vzdělávání a odbornou přípravu k odezvě na radiační mimořádnou událost a přípravu na
| ||||||||||||||||||||
| (2) | Vnitřní havarijní plán se zpracovává pro areál jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření kromě pracoviště s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii. Vnější havarijní plán se zpracovává pro zónu havarijního plánování. | ||||||||||||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 156
Povinnosti držitele povolení k zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost
| (1) | Držitel povolení, kromě držitele povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, je povinen
| ||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Držitel povolení k vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a k vykonávání činností v rámci expozičních situací, k nimž je stanovena zóna havarijního plánování, je povinen
| ||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Míru podílu držitele povolení k vykonávání činností souvisejících s využíváním jaderné energie a k vykonávání činností v rámci expozičních situací, k nimž je stanovena zóna havarijního plánování, na činnostech podle odstavce 2 písm. e) a g), s výjimkou udržování a provozování koncových prvků varování, stanoví pro příslušný kalendářní rok dohoda mezi držitelem povolení a zpracovatelem vnějšího havarijního plánu po projednání návrhu dohody bezpečnostní radou kraje. | ||||||||||||||||||||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 157
Odezva na radiační mimořádnou událost
| (1) | Odezva na radiační mimořádnou událost prováděná vně areálu jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření je součástí opatření a postupů při řešení mimořádné události nebo krizové situace podle jiného právního předpisu22. | ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Držitel povolení, kromě držitele povolení k nakládání s rentgenovým zařízením používaným pro lékařské nebo nelékařské ozáření nebo pro veterinární účely, a to v radiodiagnostice, intervenční radiologii, nukleární medicíně nebo pro zobrazovací účely v radioterapii, je povinen zajistit odezvu na radiační mimořádnou událost vzniklou při jím vykonávaných činnostech podle příslušného vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu nebo zásahové instrukce, pokud se vnitřní havarijní plán nevypracovává, a to
| ||||||||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví pravidla k zajištění odezvy na radiační mimořádnou událost podle odstavce 2. |
§ 158
Náprava stavu po radiační havárii
| (1) | Úřad vydává k zajištění nápravy stavu po radiační havárii pro území zasažené radiační havárií nebo pro jeho část po ukončení odezvy na radiační mimořádnou událost v rámci správy kontaminované oblasti podle § 102 odst. 4 návrhy na zavedení, upřesnění nebo odvolání ochranných opatření, které se vztahují na kontaminované oblasti a jednotlivce z obyvatelstva. | ||||||
| (2) | Držitel povolení, v důsledku jehož činnosti došlo k radiační havárii, je povinen
| ||||||
| (3) | Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob provádění nápravy stavu po radiační havárii. |
Hlava IX
Zabezpečení (§ 159-164)
§ 159
Kategorizace v oblasti zabezpečení
| (1) | Každý, kdo provádí zabezpečení, musí zařadit vybraný jaderný materiál do I., II. nebo III. kategorie. Zařazení jaderného materiálu do příslušné kategorie se provádí podle jeho druhu a obohacení s uvážením rizika jeho zneužití k neoprávněným činnostem za účelem výroby jaderného výbušného zařízení. |
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví způsob zařazení jaderného materiálu do kategorie pro účely zabezpečení. |
§ 159a
Kultura zabezpečení
| (1) | Kulturou zabezpečení je soubor vlastností, postojů a způsobů jednání osob a institucí zajišťující udržení, podporu a posílení zabezpečení. | ||||||||||
| (2) | Každý, kdo provádí zabezpečení, musí zavést, trvale rozvíjet, udržovat a pravidelně hodnotit kulturu zabezpečení a zajistit její zavedení mezi svými organizačními jednotkami, pracovníky a jinými osobami podílejícími se na zabezpečení. | ||||||||||
| (3) | Kultura zabezpečení musí odpovídat v případě
| ||||||||||
| (4) | Každý, kdo provádí zabezpečení, musí
| ||||||||||
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob zajištění, trvalého rozvíjení, udržování a pravidelného hodnocení kultury zabezpečení. |
§ 160
Fyzická ochrana
| (1) | Jaderné zařízení a jaderný materiál I. až III. kategorie musí být zabezpečen fyzickou ochranou. | ||||
| (2) | Fyzická ochrana jaderného zařízení musí být zajištěna
| ||||
| (3) | Způsob zajištění zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu musí odpovídat nebezpečí plynoucímu z projektové základní hrozby. | ||||
| (4) | Úřad rozhodnutím stanoví osobě zajišťující zabezpečení projektovou základní hrozbu a práva a povinnosti při zajišťování zabezpečení podle odstavce 3. | ||||
| (5) | Projektovou základní hrozbu lze stanovit jen na základě závazného stanoviska Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva průmyslu a obchodu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Závazné stanovisko k projektové základní hrozbě musí být vydáno do 30 dnů od doručení žádosti Úřadu o něj. | ||||
| (6) | Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob zajištění zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu I. až III. kategorie při přepravě s ohledem na projektovou základní hrozbu. |
§ 161
Prostory jaderného zařízení pro účely fyzické ochrany
| (1) | Pro účely fyzické ochrany musí být na jaderném zařízení na základě analýzy možných následků pro jadernou bezpečnost v případě neoprávněných činností vymezeny a fyzicky ohraničeny prostory, do nichž je omezen a kontrolován vstup a vjezd, a to
| ||||||||
| (2) | Obvod střeženého prostoru a chráněného prostoru musí být ohraničen mechanickými zábrannými prostředky. Obvod vnitřního prostoru a životně důležitého prostoru musí tvořit mechanické zábranné prostředky. | ||||||||
| (3) | Samostatně vstupovat do střeženého prostoru jaderného zařízení a samostatně přistupovat k jadernému materiálu I. až III. kategorie je oprávněna jen fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí se zajišťováním jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení jaderného zařízení, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně, nebo na niž se hledí, jako by nebyla odsouzena. | ||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro vymezení, fyzické ohraničení a detekci narušení střeženého prostoru, chráněného prostoru, vnitřního prostoru nebo životně důležitého prostoru a rozsah omezení vstupu a vjezdu do nich. |
§ 162
Zabezpečení mimo fyzickou ochranu a citlivé činnosti
| (1) | Zabezpečení jaderného materiálu, který není zařazen do kategorie podle § 159, musí být zajištěno uzamčením v uzavřeném prostoru a evidencí každého oprávněného přístupu k němu tak, aby byl chráněn před přístupem nepovolaného. | ||||||||||||
| (2) | Za citlivou činnost ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací se považuje
|
§ 163
Povinnosti držitele povolení v oblasti zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu
| (1) | Držitel povolení podle § 9 odst. 1 písm. b) až f) a odstavce 5 je povinen
| ||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 164
Zabezpečení radionuklidového zdroje
| (1) | Držitel povolení vykonávající činnost v rámci plánované expoziční situace a ohlašovatel používající schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření jsou povinni
| ||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na způsob zabezpečení radionuklidového zdroje včetně radionuklidového zdroje 1. až 3. kategorie zabezpečení. |
Hlava X
Nešíření jaderných zbraní (§ 165-174)
§ 165
Vymezení některých pojmů v oblasti nešíření jaderných zbraní
Pro účely tohoto zákona se rozumí zárukovým zařízením
| a) | jaderný reaktor, kritický soubor, závod na konverzi, závod na výrobu jaderného paliva, přepracovatelský závod, závod na separaci izotopů a samostatné skladovací zařízení sloužící ke skladování jaderného materiálu, |
| b) | zařízení, ve kterém je běžně používán jaderný materiál v množství větším než 1 efektivní kilogram25. |
§ 166
Povinnosti osob v oblasti nešíření jaderných zbraní
| (1) | Osoba hodlající provozovat zárukové zařízení je povinna oznámit tuto skutečnost Úřadu nejméně 200 dnů před očekávaným zahájením výstavby. | ||||||||||
| (2) | Osoba provozující zárukové zařízení je povinna oznámit Úřadu každou změnu základních technických charakteristik26 do 30 dnů od uskutečnění této změny. | ||||||||||
| (3) | Osoba hodlající vyrábět vybranou položku v jaderné oblasti nebo provozovat zárukové zařízení a místa, kde je používán jaderný materiál v množství menším než 1 efektivní kilogram, s výjimkou zárukového zařízení nebo místa, ve kterém je takový jaderný materiál používán pouze pro stínící účely, je povinna předložit Úřadu před zahájením výroby nebo provozu podklady k vymezení lokality27. | ||||||||||
| (4) | Osoba hodlající uzavřít zárukové zařízení je povinna neprodleně oznámit tuto skutečnost Úřadu. | ||||||||||
| (5) | Osoba, které předpisy Euratomu ukládají povinnost předávat Evropské komisi informace o naplňování závazků plynoucích ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, je povinna neprodleně zasílat tyto informace Úřadu. Tato osoba je povinna neprodleně zasílat Úřadu též informace o naplňování závazků plynoucích ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, které obdržela od Evropské komise. | ||||||||||
| (6) | Osoba hodlající provozovat zárukové zařízení je povinna zajistit, aby projekt zárukového zařízení splňoval technické požadavky na zajištění nezávislého napájení a osvětlení a na stavbu a její změny, čímž bude zajištěno provádění zárukových opatření ze strany Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Euratomu, a tím umožněno účinné vykonávání mezinárodní kontroly. | ||||||||||
| (7) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 167
Povinnosti držitele povolení v oblasti nešíření jaderných zbraní
| (1) | Držitel povolení v oblasti nešíření jaderných zbraní je povinen
| ||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví
|
§ 168
Vývoz a průvoz jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti
| (1) | Osoba hodlající vyvážet jaderný materiál nebo vybranou položku v jaderné oblasti je povinna zajistit ochranu informací, které by mohly být zneužity k výrobě jaderného výbušného zařízení nebo k jadernému terorismu. |
| (2) | Povolení k vývozu nebo průvozu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti může být vydáno pouze za podmínky, že přijímající stát vydá záruku v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána (dále jen „záruka státu“). O záruku státu žádá přijímající stát Úřad, který za tím účelem přeruší správní řízení o vydání povolení. |
| (3) | Držitel povolení k vývozu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti je povinen po uskutečnění vývozu oznámit Úřadu termín vývozu z území České republiky, množství, název a specifikaci jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu a předložit písemné potvrzení koncového uživatele o jejich převzetí. |
§ 169
Dovoz jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti
| (1) | Povolení k dovozu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti může být vydáno pouze za podmínky, že koncový uživatel v České republice učiní prohlášení, na jehož základě Úřad vydá státu vývozce záruku státu v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. | ||||
| (2) | Držitel povolení k dovozu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti je povinen po uskutečnění dovozu oznámit Úřadu
| ||||
| (3) | Koncový uživatel je povinen nakládat s jaderným materiálem nebo s vybranou položkou v jaderné oblasti v souladu se závazky stanovenými mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. | ||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení koncového uživatele. |
§ 170
Vývoz položky dvojího použití v jaderné oblasti
| (1) | Při povolování vývozu položky dvojího použití v jaderné oblasti Úřad bere v úvahu, zda
| ||||||||||
| (2) | Povolení k vývozu položky dvojího použití v jaderné oblasti může být vydáno pouze za podmínky, že koncový uživatel v přijímajícím státě učiní prohlášení v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. | ||||||||||
| (3) | Držitel povolení k vývozu položky dvojího použití v jaderné oblasti je povinen po uskutečnění vývozu oznámit Úřadu termín vývozu z území České republiky, množství, název a specifikaci položky dvojího použití v jaderné oblasti podle prováděcího právního předpisu a předložit písemné potvrzení koncového uživatele o převzetí položky dvojího použití v jaderné oblasti. | ||||||||||
| (4) | Prováděcí právní předpis stanoví obsah prohlášení koncového uživatele. |
§ 171
Dovoz položky dvojího použití v jaderné oblasti
| (1) | Povolení k dovozu položky dvojího použití v jaderné oblasti může být vydáno pouze za podmínky, že koncový uživatel v České republice učiní prohlášení, na jehož základě Úřad vydá státu sídla nebo bydliště osoby, která do České republiky položku dvojího použití vyváží, záruku státu v rozsahu podmínek vyplývajících z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. | ||||
| (2) | Držitel povolení k dovozu položky dvojího použití v jaderné oblasti je povinen po uskutečnění dovozu oznámit Úřadu
| ||||
| (3) | Koncový uživatel v České republice je povinen nakládat s položkou dvojího použití v jaderné oblasti v souladu s prohlášením podle odstavce 1. | ||||
| (4) | Při předání položky dvojího použití v jaderné oblasti jinému uživateli v České republice je koncový uživatel v České republice povinen dalšího uživatele upozornit na skutečnost, že se jedná o položku dvojího použití v jaderné oblasti, a oznámit změnu koncového uživatele v České republice Úřadu. | ||||
| (5) | Prováděcí právní předpis stanoví vzor prohlášení koncového uživatele. |
§ 172
Povinnosti držitele povolení k vývozu, dovozu nebo průvozu jaderné položky
Držitel povolení k vývozu, dovozu nebo průvozu jaderné položky je povinen
| a) | předložit povolení k vývozu nebo dovozu jaderné položky příslušnému celnímu úřadu, pokud je jím vyžadováno, | ||||
| b) | v případě dovozu jaderného materiálu doložit příslušnému celnímu úřadu, že příjemce je oprávněn k nakládání s tímto materiálem podle tohoto zákona, a | ||||
| c) | uchovávat evidenci, obchodní dokumenty a záznamy o uskutečněných vývozech, dovozech nebo průvozech jaderné položky od konce kalendářního roku, ve kterém se uskutečnily, v případě jaderné položky, která je
|
§ 173
Transfer jaderné položky
Osoba provádějící transfer jaderné položky je povinna
| a) | vést evidenci o uskutečněných transferech jaderné položky v rozsahu údajů umožňujících následné ověření transferu jaderné položky a ověření skutečného použití jaderné položky, | ||||
| b) | v případě transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti oznamovat Úřadu po uskutečnění transferu
| ||||
| c) | v případě transferu jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti umožnit nakládání s nimi pouze osobě k tomu oprávněné a | ||||
| d) | uchovávat evidenci, obchodní dokumenty a záznamy o uskutečněných transferech jaderné položky od konce kalendářního roku, ve kterém se transfer jaderné položky uskutečnil, v případě transferu jaderné položky, která je
|
§ 174
Zajištění nakládání s nalezeným jaderným materiálem
| (1) | Vlastník nebo držitel nalezeného jaderného materiálu je povinen s ním naložit ve lhůtě a způsobem stanovenými rozhodnutím Úřadu. |
| (2) | Není-li vlastník nebo držitel nalezeného jaderného materiálu znám nebo nesplní-li povinnost uloženou mu Úřadem podle odstavce 1, Úřad uloží rozhodnutím osobě oprávněné k nakládání s jaderným materiálem anebo Správě tento materiál převzít nebo rozhodne o jeho vrácení do státu původu. |
| (3) | Správa je povinna na základě rozhodnutí Úřadu zajistit bezpečné nakládání s nalezeným jaderným materiálem do doby jeho předání vlastníkovi nebo držiteli anebo do doby uplatnění postupu podle odstavce 2. |
| (4) | Náklady spojené s převzetím nebo vrácením podle odstavce 2 nese poslední známý vlastník jaderného materiálu. Není-li tato osoba známa nebo nelze-li vůči ní právo na náhradu nákladů uplatňovat anebo na ní náhradu nákladů vymáhat, nese náklady Česká republika. V případě, že je vlastník nalezeného jaderného materiálu dodatečně zjištěn, je povinen uhradit náklady vzniklé při zajištění bezpečného nakládání s nalezeným jaderným materiálem. |
Část třetí
Přestupky (§ 175-199)
Hlava I
Přestupky držitele povolení (§ 175-197a)
§ 175
[Druhy přestupků držitelů povolení]
| (1) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v tomto zákoně, se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||||||||||
| (2) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 176
[Přestupky proti systému řízení]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je
se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených pro systém řízení podle § 29 nebo 30. | ||||
| (2) | Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. |
§ 177
[Přestupky proti jaderné a technické bezpečnosti]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. b), se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. c), se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||
| (4) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 178
[Přestupky proti bezpečnosti provozu jaderného zařízení]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. c), se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. d), se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 1 písm. e), se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 55 odst. 1. | ||||||||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) až f), se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||||
| (5) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 179
[Přestupky proti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||||||||||||||
| (2) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 180
[Přestupky v oblasti dohledu nad radiační ochranou]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 2 písm. b), f), g) nebo i) nebo § 9 odst. 3 písm. a), se dopustí přestupku tím, že nezajistí soustavný dohled nad radiační ochranou podle § 72 odst. 1 až 4. | ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b) nebo f), se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 73 odst. 1 nebo 2. | ||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 75 odst. 2. | ||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k jednotlivým etapám vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 75 odst. 4. | ||||
| (5) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k používání zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že nedodrží podmínky pro práci na přechodném pracovišti podle § 77 odst. 1. | ||||
| (6) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 181
[Přestupky proti povinnosti řešit radiační ochranu]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. b), d) nebo e), se dopustí přestupku tím, že v rámci radiační ochrany obyvatel nesplní některou z povinností podle § 81 odst. 2. | ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který provádí nelékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 83. | ||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který provádí lékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že v rámci radiační ochrany pacientů nesplní některou z povinností podle § 84 až 87. | ||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 1 nebo 2, se dopustí přestupku tím, že nezajistí identifikaci nebo označení vysokoaktivního zdroje nebo jeho příslušenství podle § 89 odst. 1. | ||||
| (5) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 182
[Přestupky proti povinnosti bezpečně nakládat s radionuklidovým zdrojem]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který má v držbě radionuklidový zdroj, pro který nemá další využití, se dopustí přestupku tím, že jej nepředá oprávněnému uživateli podle § 90 odst. 1. | ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. f), se dopustí přestupku tím, že nezajistí finanční prostředky k bezpečnému ukončení nakládání s radionuklidovým zdrojem podle § 90 odst. 2. | ||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení, který má v držbě jednoduchý nebo významný radionuklidový zdroj, pro který nemá využití po dobu delší než 12 měsíců, se dopustí přestupku tím, že jej nepředá na své náklady ke skladování do uznaného skladu podle § 90 odst. 3 nebo 4. | ||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2 písm. f) bodě 3 a vyváží radionuklidový zdroj 1. nebo 2. kategorie zabezpečení, se dopustí přestupku tím, že vyveze radionuklidový zdroj v rozporu s § 92 odst. 2 nebo 3. | ||||
| (5) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 183
[Přestupky proti povinnosti bezpečně nakládat s radioaktivním odpadem]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 3, se dopustí přestupku tím, že nakládá s radioaktivním odpadem v rozporu s § 111 odst. 1 nebo 2. | ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 3 písm. b), se dopustí přestupku tím, že nesplní v rámci uzavření úložiště radioaktivního odpadu některou z povinností podle § 112 odst. 1. | ||||
| (3) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 184
[Přestupky proti povinnosti monitorovat radiační situaci a zvládat mimořádné události]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 150, se dopustí přestupku na úseku monitorování radiační situace tím, že nesplní některou z povinností podle § 150. |
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v tomto zákoně, se dopustí přestupku na úseku zvládání radiační mimořádné události tím, že nesplní některou z povinností podle § 156 odst. 1 nebo § 157 odst. 2. |
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení podle § 9 odst. 1 nebo 2 a která má stanovenu zónu havarijního plánování, se dopustí přestupku tím, že v rámci zajištění připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost nesplní některou z povinností podle § 156 odst. 2. |
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení a v důsledku jejíž činnosti došlo k radiační havárii, se dopustí přestupku tím, že při nápravě stavu po radiační havárii nesplní některou z povinností podle § 158 odst. 2. |
| (5) | Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč. |
§ 185
[Přestupky proti povinnosti zajistit fyzickou ochranu jaderného zařízení a materiálu]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem některého z povolení uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) až f) a v § 9 odst. 5, se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 2, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností v rámci kultury zabezpečení podle § 159a nebo nezabezpečí radionuklidový zdroj podle § 164 odst. 1. | ||||||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení uvedeného v § 9 odst. 5, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 167 odst. 1. | ||||||||
| (4) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 186
Přestupky registranta
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je registrantem uvedeným v tomto zákoně, se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||||||||||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je registrantem, jenž provádí nelékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 83. | ||||||||||||||||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je registrantem, jenž provádí lékařské ozáření, se dopustí přestupku tím, že v rámci radiační ochrany pacientů nesplní některou z povinností podle § 84 až 87. | ||||||||||||||||||
| (4) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 187
Přestupky ohlašovatele
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je ohlašovatelem používajícím schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že při jeho používání nesplní některou ze zvláštních povinností podle § 71. | ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je ohlašovatelem používajícím schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že v rámci plánované expoziční situace nesplní některou z povinností pro bezpečný provoz pracoviště podle § 75 odst. 1. | ||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je ohlašovatelem používajícím schválený typ drobného zdroje ionizujícího záření, se dopustí přestupku tím, že nezabezpečí radionuklidový zdroj podle § 164 odst. 1. | ||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je ohlašovatelem, jenž provádí transfer jaderného materiálu nebo vybrané položky v jaderné oblasti, se dopustí přestupku tím, že umožní nakládání s jaderným materiálem nebo vybranou položkou v jaderné oblasti jiné osobě než uvedené v § 173 písm. c). | ||||
| (5) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 188
[Přestupky proti prevenci mimořádných událostí a omezování jejich následků]
| (1) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
| ||||||||||||||||||||
| (2) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 189
[Přestupky proti povinnosti mít povolení, registraci nebo ohlášení]
| (1) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
| ||||||
| (2) | Fyzická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že vykoná činnost zvláště důležitou z hlediska jaderné bezpečnosti nebo radiační ochrany bez oprávnění podle § 31. | ||||||
| (3) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je právním nástupcem držitele povolení, jehož povolení zaniklo, nebo právnická osoba, jejíž povolení bylo zrušeno v důsledku přeměny podle § 22 odst. 6 písm. b), se dopustí přestupku tím, že nezajistí bezpečné ukončení povolované činnosti nebo plnění povinností stanovených tímto zákonem do doby bezpečného ukončení činnosti podle § 22 odst. 8. | ||||||
| (4) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je právním nástupcem registranta, jehož registrace zanikla, se dopustí přestupku tím, že nezajistí plnění povinností stanovených tímto zákonem po dobu, po kterou je oprávněna pokračovat v činnosti podle § 23 odst. 5. | ||||||
| (5) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedená v § 29 odst. 1 písm. b) až f) se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností stanovených pro systém řízení podle § 29 nebo 30. | ||||||
| (6) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 190
[Přestupky proti technologické kázni a bezpečnostním standardům]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která navrhuje, vyrábí, montuje nebo opravuje vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení nebo provádí jeho údržbu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí shodu vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení s technickými požadavky podle § 57 odst. 1. | ||||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která navrhuje, vyrábí nebo montuje po výrobě vybrané zařízení nebo část vybraného zařízení, se dopustí přestupku tím, že nezajistí posouzení shody vybraného zařízení nebo části vybraného zařízení osobou podle § 58 odst. 2. | ||||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která dováží vybrané zařízení za účelem jeho použití v České republice, se dopustí přestupku tím, že nezajistí posouzení shody tohoto zařízení podle § 58 odst. 5. | ||||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která opravuje vybrané zařízení nebo provádí jeho údržbu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí prověřování shody tohoto vybraného zařízení s technickými požadavky před jeho opětovným použitím podle § 59 odst. 2. | ||||||
| (5) | Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
| ||||||
| (6) | Fyzická nebo podnikající fyzická osoba, která je dohlížející osobou, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 72 odst. 3 vykonává soustavný dohled na nadměrném počtu pracovišť. | ||||||
| (7) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnosti v rámci expozičních situací, se dopustí přestupku tím, že nezajistí radiační ochranu obyvatel před ozářením podle § 81 odst. 1. | ||||||
| (8) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává radiační činnost, se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby byly použity dávkové optimalizační meze podle § 82 odst. 1. | ||||||
| (9) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 191
[Přestupky na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci]
| (1) | Fyzická osoba, která je externím pracovníkem uvedeným v § 79 odst. 2 písm. b), se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 79. | ||||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je provozovatelem sledovaného nebo kontrolovaného pásma, se dopustí přestupku tím, že ve vztahu k externímu pracovníkovi nesplní některou z povinností podle § 79. | ||||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je zaměstnavatelem radiačního pracovníka, se dopustí přestupku tím, že nezajistí pracovnělékařské služby podle § 80. | ||||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má v držbě odval, odkaliště nebo jiný zbytek po činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu nebo po jiné hornické činnosti doprovázené výskytem radioaktivního nerostu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 88 odst. 4. | ||||||
| (5) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem pozemku uvedeného v § 88 odst. 5, se dopustí přestupku tím, že nestrpí úkony spojené s monitorováním nebo se zajištěním nápravy. | ||||||
| (6) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je provozovatelem zařízení určeného k tavbě, shromažďování nebo zpracování kovového šrotu, se dopustí přestupku tím, že
| ||||||
| (7) | Za přestupek podle odstavců 1 až 6 lze uložit pokutu do 500 000 Kč. |
§ 192
[Přestupky spojené s provozem pracoviště se zvýšeným ozářením]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 93 odst. 2 nebo 3. | ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 94 odst. 2. | ||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvolňuje radioaktivní látku z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 95 odst. 1. | ||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 96 odst. 2. | ||||
| (5) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště se zvýšeným ozářením z radonu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 97 odst. 2. | ||||
| (6) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 193
[Přestupky spojené s navrhováním staveb, s jejich umístěním a provozem]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která navrhuje umístění stavby s obytnými nebo pobytovými prostory, se dopustí přestupku tím, že nezajistí stanovení radonového indexu pozemku podle § 98 odst. 1. | ||||
| (2) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem budovy s obytnou nebo pobytovou místností, v níž bylo zjištěno překročení referenční úrovně nebo bylo zjištěno překročení hodnoty ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 99 odst. 1 nebo 4. | ||||
| (3) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem budovy sloužící škole nebo školskému zařízení nebo budovy sloužící pro zajištění sociálních anebo zdravotních služeb při dlouhodobém pobytu fyzických osob, se dopustí přestupku tím, že nezajistí měření objemové aktivity radonu ve vnitřním ovzduší podle § 99 odst. 2 nebo neprovede opatření ke snížení ozáření podle § 99 odst. 3. | ||||
| (4) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 194
[Přestupky výrobců, dovozců, dodavatelů, poskytovatrlů služeb a některých jiných osob]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dodavatelem vody nebo výrobcem anebo dovozcem balené vody, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 100. | ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je dodavatelem, výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 101. | ||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vysílá zasahující osobu k zásahu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí splnění povinností podle § 104 odst. 5. | ||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vysílá zasahující osobu k zásahu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí souhlas zasahující osoby podle § 104 odst. 6 nebo 8. | ||||
| (5) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 195
[Přestupky spojené s nakládáním s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s radioaktivním odpadem nebo vyhořelým jaderným palivem, se dopustí přestupku tím, že s ním nakládá v rozporu s § 108 odst. 2 nebo § 109 odst. 2. | ||||||
| (2) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
| ||||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je výrobcem, dovozcem nebo distributorem výrobku, jehož typ je schvalován Úřadem nebo jinou osobou uvádějící takový výrobek na trh, se dopustí přestupku tím, že
| ||||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je distributorem výrobku, jehož typ je schvalován Úřadem, se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby součástí dokumentace předávané uživateli spotřebního výrobku s přidaným radionuklidem byla informace podle § 140 odst. 5. | ||||||
| (5) | Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč. |
§ 196
[Přestupky držitelů a přepravců radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je přepravcem uvedeným v tomto zákoně, se dopustí přestupku tím, že
| ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě z České republiky, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 144 odst. 1 nebo podle § 145 odst. 1. | ||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je příjemcem radioaktivního odpadu nebo vyhořelého jaderného paliva při jeho přepravě ze státu, který není členem Euratomu, do České republiky, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 146 odst. 1. | ||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zajišťuje uskutečnění přepravy podle § 147 odst. 1, se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle § 147 odst. 1 písm. a) až c). | ||||
| (5) | Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. |
§ 197
[Přestupky držitelů a vývozců jaderného materiálu]
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá provozovat zárukové zařízení, se dopustí přestupku tím, že neoznámí tuto skutečnost Úřadu podle § 166 odst. 1. | ||||
| (2) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující zárukové zařízení se dopustí přestupku tím, že neoznámí Úřadu změnu základních technických charakteristik podle § 166 odst. 2. | ||||
| (3) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá vyrábět vybranou položku v jaderné oblasti nebo provozovat zárukové zařízení a místa, kde je používán jaderný materiál v množství menším než 1 efektivní kilogram, s výjimkou zárukového zařízení nebo místa, ve kterém je takový jaderný materiál používán pouze pro stínící účely, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 166 odst. 3 nepředloží Úřadu před zahájením výroby nebo provozu podklady k vymezení lokality. | ||||
| (4) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá uzavřít zárukové zařízení, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 166 odst. 4 neprodleně neoznámí tuto skutečnost Úřadu. | ||||
| (5) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je povinna naplňovat závazky plynoucí ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se dopustí přestupku tím, že nezašle Úřadu informace podle § 166 odst. 5. | ||||
| (6) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby projekt zárukového zařízení splňoval technické požadavky podle § 166 odst. 6. | ||||
| (7) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která hodlá vyvážet jaderný materiál nebo vybranou položku v jaderné oblasti, se dopustí přestupku tím, že nezajistí ochranu informací podle § 168 odst. 1. | ||||
| (8) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je koncovým uživatelem položky dvojího použití v jaderné oblasti, se dopustí přestupku tím, že s ní nenakládá v souladu s prohlášením podle § 171 odst. 1. | ||||
| (9) | Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem nebo držitelem nalezeného jaderného materiálu, se dopustí přestupku tím, že nezajistí nakládání s nalezeným jaderným materiálem v souladu s § 174. | ||||
| (10) | Za přestupek lze uložit pokutu do
|
§ 197a
| (1) | Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí transfer jaderné položky, se dopustí přestupku tím, že nevede evidenci o uskutečněných transferech podle § 173 písm. a) nebo neuchovává evidenci, obchodní dokumenty a záznamy o uskutečněných transferech podle § 173 písm. d). |
| (2) | Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč. |
Hlava II
Společná ustanovení k přestupkům (§ 198-199)
§ 198
[Promlčecí doba]
Promlčecí doba činí 5 let. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 8 let od jeho spáchání.
§ 199
[Příslušnost k projednávání]
| (1) | Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. |
| (2) | Pokuty za přestupky vybírá Úřad. |
| (3) | Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 100 000 000 Kč, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok. |
Část čtvrtá
Výkon státní správy (§ 200-226)
Hlava I
Kontrola a opatření k nápravě (§ 200-205)
§ 200
Předmět kontroly
| (1) | Úřad vykonává kontrolu dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení a závazků plynoucích z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, pokud se vztahují k mírovému využívání jaderné energie a ionizujícího záření, naplňování rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona a plnění povinností stanovených zákonem o metrologii v případě měřidel určených nebo používaných pro měření ionizujícího záření a radioaktivních látek. | ||||||||||||||
| (2) | Úřad kontroluje
|
§ 201
Kontrolující
| (1) | Kontrolujícími Úřadu jsou inspektoři. | ||||||||||||
| (2) | Pověření inspektora ke kontrole má formu průkazu vydaného Úřadem. Průkaz obsahuje
| ||||||||||||
| (3) | Výkon kontroly inspektorem je prací kategorie druhé a prací rizikovou podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Výkon kontroly se pro účely tohoto zákona nepovažuje za výkon pracovní činnosti externím pracovníkem. |
§ 202
Zvláštní pravidla kontroly
| (1) | Plán kontrol Úřadu zohledňuje možný rozsah a charakter rizika spojeného s předmětem kontroly a obecné posouzení otázek radiační ochrany. |
| (2) | Úřad plán kontrol zpřístupní veřejnosti způsobem umožňujícím dálkový přístup. |
| (3) | Pokud se kontrolní zjištění vztahují k zajištění radiační ochrany externího pracovníka, je inspektor povinen tato kontrolní zjištění oznámit zaměstnavateli externího pracovníka nebo externímu pracovníkovi, jestliže zajišťuje sám vlastní radiační ochranu. |
§ 203
Závazné pokyny inspektorů
| (1) | Inspektor na základě provedené kontroly zakáže až do doby zjednání nápravy
pokud nejsou prováděny v souladu s požadavky tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení. | ||||||||||||||||||||||||||
| (2) | Inspektor je oprávněn při prokázaném zjištění neoprávněného nakládání s radioaktivním odpadem anebo jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření přikázat zajištění tohoto radioaktivního odpadu nebo zdroje ionizujícího záření. | ||||||||||||||||||||||||||
| (3) | Úřad je oprávněn uskladnit zajištěnou věc mimo dosah kontrolované osoby. Kontrolovaná osoba je povinna zajištěnou věc inspektorovi vydat. Odmítá-li vydání, bude tato věc kontrolované osobě odňata. O vydání nebo odnětí sepíše inspektor úřední záznam. Náklady skladování hradí kontrolovaná osoba, pokud se neprokáže, že s radioaktivním odpadem anebo jaderným materiálem nebo jiným zdrojem ionizujícího záření nakládá oprávněně. | ||||||||||||||||||||||||||
| (4) | Závazný pokyn podle odstavce 1 nebo 2 inspektor uloží ústně kontrolované osobě nebo jiné osobě, jež je přítomna na místě kontroly, s účinky pro kontrolovanou osobu, a učiní o něm záznam. Je-li závazný pokyn uložen jiné osobě, oznámí jej inspektor kontrolované osobě dodatečně. | ||||||||||||||||||||||||||
| (5) | Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým závazným pokynem podle odstavce 1 nebo 2, může proti němu podat do 3 pracovních dnů ode dne uložení nebo oznámení, došlo-li k němu dodatečně, písemné a odůvodněné námitky. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne Úřad. Písemné vyhotovení rozhodnutí o námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné. | ||||||||||||||||||||||||||
| (6) | Zajištění radioaktivního odpadu anebo jaderného materiálu nebo jiného zdroje ionizujícího záření trvá do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o jeho propadnutí nebo zabrání, případně do doby, kdy bude prokázáno, že s ním nakládá kontrolovaná osoba oprávněně. Úřad odvolá závazný pokyn, prokáže-li se, že kontrolovaná osoba nakládá se zajištěnou věcí oprávněně, a kontrolovanou osobu o tom vyrozumí. Pokud byl závazný pokyn odvolán, musí být kontrolované osobě zajištěná věc bez zbytečných průtahů vrácena v neporušeném stavu. O vrácení učiní inspektor záznam. |
§ 204
Opatření k nápravě
| (1) | Zjistí-li Úřad nedostatek v činnosti osoby, která vykonává činnosti související s využíváním jaderné energie nebo činnosti v rámci expozičních situací, nebo riziko vzniku takového nedostatku, může podle povahy zjištěného nedostatku rozhodnutím uložit osobě opatření k nápravě zjištěného nedostatku nebo rizika vzniku takového nedostatku a stanovit lhůtu k uskutečnění opatření k nápravě. |
| (2) | Osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, je povinna neprodleně oznámit Úřadu způsob plnění a splnění uloženého opatření. |
| (3) | Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek. |
§ 205
Mezinárodní kontrola
| (1) | Mezinárodní kontrolu v oblasti nešíření jaderných zbraní podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána28 provádějí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví. Mezinárodní kontrolu provádějí inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii v doprovodu inspektorů Úřadu. |
| (2) | Mezinárodní kontrolu v oblasti nešíření jaderných zbraní podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii provádějí inspektoři Evropské komise v rozsahu a za podmínek, které tato smlouva stanoví. Mezinárodní kontrolu provádějí inspektoři Evropské komise v doprovodu inspektorů Úřadu. |
| (3) | Osoby účastnící se monitorování radiační situace jsou povinny poskytnout zástupcům Evropské komise součinnost při výkonu mezinárodní kontroly monitorování radiační situace podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. |
| (4) | Kontrolované osoby jsou povinny v případech uvedených v odstavcích 1 až 3 výkon mezinárodní kontroly umožnit. |
Hlava II
Výkon státní správy (§ 206-226)
§ 206
Orgány vykonávající státní správu v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
| a) | Úřad, |
| b) | vláda, |
| c) | Ministerstvo průmyslu a obchodu, |
| d) | Ministerstvo vnitra, |
| e) | Ministerstvo zdravotnictví, |
| f) | Ministerstvo financí, |
| g) | Ministerstvo obrany, |
| h) | Ministerstvo zahraničních věcí, |
| i) | Ministerstvo zemědělství, |
| j) | Ministerstvo životního prostředí, |
| k) | Ministerstvo pro místní rozvoj, |
| l) | Hasičský záchranný sbor České republiky, |
| m) | Policie České republiky, |
| n) | orgány Celní správy České republiky, |
| o) | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, |
| p) | krajský úřad a hejtman kraje a |
| q) | obecní úřad obce s rozšířenou působností. |
§ 207
[Působnost, sídlo, předseda]
| (1) | Úřad je ústředním správním úřadem pro oblast využívání jaderné energie a ionizujícího záření. |
| (2) | Sídlem Úřadu je Praha. |
| (3) | V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda; výběr, jmenování a odvolání předsedy se řídí zákonem o státní službě. Předsedovi Úřadu přísluší platový tarif v 16. platové třídě podle zákona o státní službě. |
§ 208
[Činnost Úřadu]
Úřad
| a) | vydává povolení k výkonu činností, provádí registrace činností a přijímá ohlášení činností, |
| b) | schvaluje typy obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání radioaktivní nebo štěpné látky, zdrojů ionizujícího záření a dalších výrobků, |
| c) | uděluje oprávnění k vykonávání činností zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, |
| d) | schvaluje dokumentaci k povolované činnosti, |
| e) | stanovuje zónu havarijního plánování, |
| f) | sleduje a posuzuje stav ozáření a reguluje ozáření fyzických osob včetně ozáření z přírodního zdroje záření a zpracovává ve spolupráci s dotčenými správními úřady národní plány k řešení situací a informování o nich, |
| g) | vydává, eviduje a ověřuje osobní radiační průkazy, |
| h) | vede seznamy a rejstříky v oblasti mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření včetně seznamů a rejstříků v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, |
| i) | stanoví projektovou základní hrozbu, |
| j) | vykonává funkci úřadu pro mezinárodní ověřování všeobecného zákazu jaderných zkoušek, |
| k) | zajišťuje mezinárodní spolupráci v oboru své působnosti, v oboru své působnosti poskytuje informace Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, Evropské komisi a dalším orgánům Evropské unie a Euratomu a zajišťuje plnění dalších povinností vyplývajících z předpisů Evropské unie a Euratomu týkajících se zejména vnitrostátního a mezinárodního hodnocení státní správy v oblasti jaderné bezpečnosti jaderných zařízení a nakládání s jaderným materiálem a vysokoaktivním zdrojem, |
| l) | rozhoduje o zajištění nakládání s jadernou položkou, zdrojem ionizujícího záření nebo s radioaktivním odpadem v případech, kdy je s nimi nakládáno v rozporu s právními předpisy nebo kdy není odstraňován vzniklý stav, a to včetně případů, kdy byly nalezeny, a v případě potřeby organizuje vyhledávání takových zdrojů ionizujícího záření, |
| m) | předkládá vládě a veřejnosti jednou za rok zprávu o své činnosti a výroční zprávu o monitorování radiační situace na území České republiky, |
| n) | uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události a zabezpečení při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech v rámci expozičních situací, |
| o) | poskytuje informace v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, |
| p) | vydává vyjádření v řízení o povolení záměru podle stavebního zákona na pozemku, kde je umístěno uzavřené úložiště radioaktivního odpadu nebo kde je umístěno uzavřené úložné místo těžebního odpadu vzniklého při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu; Úřad ve vyjádření posoudí, zda je zamýšlený záměr z hlediska zájmu na zajišťování radiační ochrany nebo monitorování radiační situace přípustný a uvede podmínky zajištění radiační ochrany nebo monitorování radiační situace, za kterých lze tento záměr provést, |
| q) | vydává vyjádření pro řízení týkající se jaderného zařízení podle stavebního zákona, |
| r) | poskytuje informace o významných poznatcích získaných v rámci své činnosti při kontrole a z hlášení o radiační mimořádné události a radiologické události, včetně informací týkajících se odůvodnění činnosti, regulace zdrojů ionizujícího záření a radiační ochrany, |
| s) | zpracovává a aktualizuje národní akční plán pro regulaci ozáření obyvatel z radonu a stanovuje koncepci pro řízení existujících expozičních situací, |
| t) | informuje obyvatelstvo o možných rizicích z ozáření ze zdroje vody pro individuální zásobování s denní kapacitou v průměru nižší než 10 m3 nebo zásobujícího méně než 50 osob, pokud není tato voda dodávána v rámci podnikatelské činnosti nebo služby pro veřejnost. |
§ 209
[Mezinárodní spolupráce]
Úřad
| a) | zpracovává národní program monitorování a po jeho schválení předsedou Úřadu jej předává osobám podle § 149 odst. 2 písm. a), |
| b) | řídí a provádí monitorování radiační situace na území České republiky podle § 149, včetně porovnávacího měření organizovaného Evropskou komisí, hodnotí jeho výsledky a oznamuje data z monitorování radiační situace Evropské komisi29, |
| c) | zajišťuje a provádí nácviky a havarijní cvičení pro odezvu na radiační mimořádnou událost, |
| d) | zpracovává ve spolupráci s Ministerstvem vnitra národní radiační havarijní plán pro kategorie ohrožení A, B, D a E podle § 153 odst. 1, |
| e) | zajišťuje předběžné informování obyvatelstva pro případ radiační havárie o ochranných opatřeních a o krocích, které je nutno k zajištění radiační ochrany učinit; poskytnutá předběžná informace musí být aktuální a neustále k dispozici a informování musí být prováděno bez vyzvání, opakovaně v pravidelných intervalech a pokaždé, když dojde k významné změně, |
| f) | podle národního radiačního havarijního plánu a na základě výsledků prováděného monitorování radiační situace vydává návrhy na neodkladná ochranná opatření anebo následná ochranná opatření nebo jejich upřesnění anebo odvolání a potvrzuje nebo upřesňuje návrh na zavedení neodkladných ochranných opatření vydaný držitelem povolení, |
| g) | zajišťuje informování obyvatelstva o vzniku a průběhu radiační havárie, která má dopad na území České republiky mimo zónu havarijního plánování, a o krocích a opatřeních, které mají být v průběhu etap vývoje radiační havárie uskutečněny, není-li toto informování zajišťováno jiným orgánem státní správy, |
| h) | podílí se v rozsahu své působnosti na informování o vzniku a průběhu radiační havárie v zóně havarijního plánování, |
| i) | zajišťuje vyrozumění příslušných dozorových orgánů sousedních členských států Euratomu o vzniku a průběhu radiační havárie, která má dopad na území České republiky, a o krocích a opatřeních, které mají být v průběhu etap vývoje radiační mimořádné události uskutečněny, |
| j) | zajišťuje neprodlené pozvání mise k provedení mezinárodního vzájemného hodnocení v případě radiační havárie vzniklé na území České republiky, jež má za následek zavedení ochranných opatření vně areálu jaderného zařízení, |
| k) | poskytuje informace o přijetí opatření na ochranu obyvatelstva v České republice v případě radiační havárie vzniklé na území členských států Euratomu Evropské komisi a ostatním členským státům Euratomu, které mohou být těmito opatřeními dotčeny, a v souladu s mezinárodními závazky České republiky zpřístupňuje takto získané informace veřejnosti, |
| l) | zajišťuje vyrozumění orgánů krajů o vzniku a průběhu radiační havárie vzniklé mimo území České republiky, která má dopad na území České republiky, a o krocích a opatřeních, které mají být v průběhu vývoje radiační mimořádné události uskutečněny. |
§ 210
Vláda
Vláda schvaluje
| a) | statut Správy a roční, tříletý a dlouhodobý plán činnosti Správy, |
| b) | výroční zprávu o činnosti Správy, |
| c) | národní radiační havarijní plán, |
| d) | zprávu o činnosti Úřadu a výroční zprávu o monitorování radiační situace na území České republiky. |
§ 211
Ministerstva a jiné správní orgány
| (1) | Ministerstva, Hasičský záchranný sbor České republiky, krajský úřad a obecní úřad obce s rozšířenou působností pro zajištění ochranných opatření v oboru své působnosti
| ||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví rozsah a způsob procvičování národního radiačního havarijního plánu. |
§ 212
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu
| a) | zpracovává koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem a její změny podle § 108, předkládá ji ke schválení vládě a oznamuje ji Evropské komisi, |
| b) | vydává závazné stanovisko k rozhodnutí Úřadu o projektové základní hrozbě, |
| c) | v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu se podílí na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření. |
§ 213
Ministerstvo vnitra
Ministerstvo vnitra
| a) | vydává závazné stanovisko k rozhodnutí Úřadu o projektové základní hrozbě, |
| b) | spolupracuje s Úřadem na zpracování národního radiačního havarijního plánu. |
§ 214
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví
| a) | vytváří systém poskytování speciální lékařské pomoci vybranými klinickými pracovišti fyzickým osobám ozářeným při radiační mimořádné události, |
| b) | určí poskytovatele zdravotních služeb pro poskytování péče fyzickým osobám ozářeným při radiační mimořádné události a seznam těchto poskytovatelů uveřejní ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a způsobem umožňujícím dálkový přístup, |
| c) | v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu se podílí na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření. |
§ 215
Ministerstvo financí
Ministerstvo financí
| a) | poskytuje dotace na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho produktů přeměny ve vnitřním ovzduší staveb, na přijetí opatření odůvodněných podle § 103 odst. 1 písm. b) a opatření, která snižují obsah přírodního radionuklidu v pitné vodě určené pro veřejnou potřebu, |
| b) | spravuje jaderný účet. |
§ 216
Ministerstvo obrany
| (1) | Ministerstvo obrany
| ||||||||||
| (2) | Činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, k jejichž výkonu vydalo oprávnění Ministerstvo obrany, mohou vybraní pracovníci vykonávat pouze v ozbrojených silách České republiky a v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích zřízených Ministerstvem obrany nebo ve státních podnicích jím založených. |
§ 217
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství se podílí
| a) | na monitorování radiační situace podle § 149, provádí monitorování na monitorovacích místech a zajišťuje činnost měřicí laboratoře a její účast v porovnávacích měřeních, |
| b) | v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření. |
§ 218
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí se podílí
| a) | na monitorování radiační situace podle § 149 a provádí monitorování na monitorovacích místech včetně sledování meteorologické situace, prognózy jejího vývoje a způsobu šíření uniklých radionuklidů při havarijním monitorování a zajišťuje činnost měřicí laboratoře a její účast v porovnávacím měření, |
| b) | v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření. |
§ 219
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo pro místní rozvoj se podílí v rámci národního akčního plánu pro regulaci ozáření obyvatel z radonu na informování a vzdělávání veřejnosti a profesních skupin v oblasti ochrany před ozářením z radonu a na vývoji metod a technologie pro snižování tohoto ozáření.
§ 220
Hasičský záchranný sbor České republiky
| (1) | Hasičský záchranný sbor České republiky
| ||||||||||||||||||||
| (2) | Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro vybavení obyvatelstva antidoty k jódové profylaxi. |
§ 221
Policie České republiky
Policie České republiky
| a) | se podílí na monitorování radiační situace podle § 149, |
| b) | provádí monitorování na monitorovacích trasách a místech, |
| c) | zajišťuje pohotovostní ochranu jaderných zařízení, |
| d) | zajišťuje ochranu při přepravách jaderných materiálů I. a II. kategorie mimo střežený prostor, |
| e) | umožňuje využívání systémů centralizované ochrany Policie České republiky. |
§ 222
Orgány Celní správy České republiky
Orgány Celní správy České republiky se podílí na monitorování radiační situace podle § 149 a provádějí monitorování na monitorovacích trasách a místech.
§ 223
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vydává závazné stanovisko k rozhodnutí Úřadu o projektové základní hrozbě.
§ 224
Krajský úřad a hejtman kraje
| (1) | Krajský úřad
| ||||||||||||
| (2) | Hejtman kraje
| ||||||||||||
| (3) | Působnosti stanovené krajskému úřadu a hejtmanovi kraje podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. |
§ 225
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
| (1) | Obecní úřad obce s rozšířenou působností
| ||||||||||||||||
| (2) | Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti. |
§ 226
zrušen
Část pátá
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná (§ 227-239)
§ 227
[Evropské normy]
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, v platném znění.
§ 228
[Závazná stanoviska pro rozhodnutí a jiné úkony stavebního úřadu]
| (1) | Úřad vydává vyjádření pro rozhodnutí stavebního úřadu vydávaná podle stavebního zákona a jejich změny, týkají-li se stavby
| ||||
| (2) | Vyjádřením v řízení podle stavebního zákona Úřad posoudí, zda lze záměr z hlediska zájmu na zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem provést, a uvede v něm podmínky zajišťování jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení a nakládání s jaderným materiálem, za kterých lze záměr provést. | ||||
| (3) | Stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy nebo stavby, které jsou jaderným zařízením nebo náležejí k provozním celkům, které jsou jaderným zařízením, a stavby podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou nezpůsobilé k posouzení autorizovaným inspektorem. |
§ 228a
| (1) | Úřad na požádání poskytne předběžnou informaci o tom, podle jakých hledisek bude posuzovat žádost o vydání rozhodnutí nebo za jakých předpokladů lze žádosti vyhovět. |
| (2) | Úřad poskytne předběžnou informaci ve lhůtě 180 dnů ode dne požádání. |
| (3) | Poskytnutá předběžná informace je platná nejdéle po dobu 2 let od poskytnutí, neomezí-li Úřad její platnost jinak. |
§ 228b
| (1) | Osoba, na kterou se vztahuje požadavek stanovený tímto zákonem k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany, technické bezpečnosti, monitorování radiační situace, zvládání radiační mimořádné události, zabezpečení nebo nešíření jaderných zbraní, může požádat Úřad o schválení výjimky z takového požadavku. | ||||||
| (2) | Úřad může schválit výjimku podle odstavce 1,
| ||||||
| (3) | Úřad může schválenou výjimku rozhodnutím zrušit, jestliže
|
§ 229
[Činnosti vykonávané podle dřívějších právních předpisů]
| (1) | Osoby, které vykonávají činnosti upravené v tomto zákoně na základě povolení vydaného podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele povolení podle tohoto zákona a jsou povinny přizpůsobit své právní poměry tomuto zákonu, nestanoví-li tento zákon jinak, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebo do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o činnosti v rámci expozičních situací. |
| (2) | Požádá-li držitel povolení k provozu jaderného zařízení nebo držitel povolení k provozu pracoviště IV. kategorie podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o povolení k dalšímu provozu téhož jaderného zařízení podle § 9 odst. 1 písm. f) nebo o povolení k dalšímu provozu téhož pracoviště IV. kategorie podle § 9 odst. 2 písm. b) tohoto zákona do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se při podání žádosti o povolení podle § 16 s výjimkou ustanovení odstavce 2 písm. d). K žádosti žadatel o povolení může doložit dokumentaci v rozsahu a způsobem podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou vnitřního havarijního plánu, programu monitorování výpustí a programu monitorování okolí, které se předkládají v rozsahu a způsobem podle tohoto zákona. Dokumentace pro povolovanou činnost podle věty prvé a další povolovanou činnost držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo držitele povolení k provozu pracoviště IV. kategorie musí být uvedena do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (3) | Byla-li povolení podle odstavce 1 vydána na dobu určitou, platí po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však na dobu 10 let, a to včetně podmínek provozování a ukončení povolované činnosti potřebných z hlediska jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a fyzické ochrany, nejsou-li v rozporu s požadavky tohoto zákona. Byla-li povolení podle odstavce 1 vydána na dobu neurčitou, pozbývají platnosti uplynutím 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (4) | Rozhodnutí o schválení dokumentace platí po dobu platnosti povolení podle odstavce 3, k němuž se dokumentace vztahuje. Rozhodnutí o schválení změn dokumentace pozbývají platnosti společně s rozhodnutím o schválení dokumentace, která byla změněna. |
| (5) | Osoby, které vykonávají činnosti na základě povolení vydaného podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhající registraci podle tohoto zákona, se považují za registranty nabytím účinnosti tohoto zákona a jejich registrace zaniká uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
§ 230
[Požadavky a lhůty]
| (1) | Osoba zajišťující radiační ochranu registranta je povinna splnit požadavky na přípravu podle § 70 odst. 1 písm. a) do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li držitelem oprávnění k vykonávání soustavného dohledu nad dodržováním požadavků radiační ochrany na pracovištích se zdroji ionizujícího záření používanými pro lékařské ozáření nebo ve veterinární medicíně. |
| (2) | Používání typově schválených drobných zdrojů ionizujícího záření, ke kterému je třeba ohlášení podle tohoto zákona a které bylo ohlášeno Úřadu podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za ohlášené podle tohoto zákona. |
| (3) | Typově schválené drobné zdroje ionizujícího záření, k jejichž používání je třeba registrace nebo povolení podle tohoto zákona a jejichž používání bylo ohlášeno Úřadu podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat bez registrace nebo povolení po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (4) | Rozhodnutí o typovém schválení vydané podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za rozhodnutí o schválení typu výrobku podle tohoto zákona a pozbývá platnosti uplynutím doby, na kterou bylo vydáno. |
§ 231
[Platnost dosavadních oprávnění]
| (1) | Platnost oprávnění k vykonávání činností, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany vydaných podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí uplynutím původní doby platnosti, jsou-li oprávnění vydána na dobu určitou, nebo zůstává v platnosti beze změny, jsou-li oprávnění vydána na dobu neurčitou. |
| (2) | Držitel oprávnění k vykonávání činností, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činností zvláště důležitých z hlediska radiační ochrany vydaných podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které je vydáno na dobu neurčitou, je povinen se účastnit další odborné přípravy podle tohoto zákona do 5 let ode dne nabytí jeho účinnosti. |
| (3) | Zásah k odvrácení nebo snížení ozáření, jehož provádění bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (4) | Systém jakosti zavedený podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za systém řízení podle tohoto zákona. Osoba, která zavedla systém jakosti a která je podle tohoto zákona povinna zavést systém řízení, je povinna jej uvést do souladu s požadavky na systém řízení stanovenými tímto zákonem do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (5) | Program zabezpečování jakosti schválený podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro činnosti, pro které tento zákon požaduje program systému řízení, se považuje za program systému řízení podle tohoto zákona. |
| (6) | Program zabezpečování jakosti schválený podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro činnosti v rámci expozičních situací, pro které tento zákon požaduje program zajištění radiační ochrany, se považuje za program zajištění radiační ochrany podle tohoto zákona. |
§ 232
[Dosavadní instituce, procesy a pojmy]
| (1) | Sledovaná a kontrolovaná pásma, která byla vymezena podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za sledovaná a kontrolovaná pásma podle tohoto zákona. Osoba vymezující sledované nebo kontrolované pásmo je musí uvést do souladu s požadavky tohoto zákona do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (2) | Osobní radiační průkazy radiačních pracovníků kategorie A vydané podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osobní radiační průkazy radiačních pracovníků kategorie A podle tohoto zákona a pozbývají platnosti uplynutím doby, na kterou byly vydány. |
| (3) | Stanovování radonového indexu pozemku zahájené podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů a jeho výsledky se považují za výsledky stanovení radonového indexu pozemku podle tohoto zákona. |
| (4) | Měření objemové aktivity radonu zahájené podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů a jeho výsledky se považují za výsledky měření objemové aktivity radonu podle tohoto zákona. |
| (5) | Rezerva na zajištění vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie vytvořená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se stává rezervou na vyřazování z provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie podle § 51 odst. 2 až 4 a odst. 6 písm. c) tohoto zákona. |
| (6) | Řízení zahájené Úřadem nebo jinými správními orgány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle dosavadních právních předpisů. |
| (7) | Posuzování shody vybraných zařízení, která jsou speciálně navrhovaná pro jaderné zařízení, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů a považuje se za posuzování shody vybraného zařízení podle tohoto zákona. |
| (8) | Správa úložišť radioaktivních odpadů zřízená podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za Správu podle tohoto zákona. |
§ 233
[Řízení, procesy a činnosti zahájené před nabytím účinnosti tohoto zákona]
| (1) | Kontrola zahájená Úřadem nebo jiným správním orgánem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů. |
| (2) | Řízení o správních deliktech a o uložení opatření k nápravě podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla zahájena a nebyla skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Úřad podle dosavadních právních předpisů. |
| (3) | Pro poplatkové povinnosti u poplatků na odbornou činnost Úřadu podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za poplatkové období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (4) | Fyzická osoba, která ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává citlivou činnost uvedenou v § 162 odst. 2 a nesplňuje podmínky pro výkon citlivé činnosti, je povinna nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona předložit držiteli povolení platný doklad o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo platné osvědčení fyzické osoby. Do doby splnění povinnosti podle věty prvé se pro účely tohoto zákona tato fyzická osoba považuje za fyzickou osobu splňující podmínky pro výkon citlivé činnosti za předpokladu, že v této době ani v době posledních 5 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebylo v řízení k této osobě vydáno rozhodnutí o nevydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby. Ustanovení věty druhé se nepoužije, jestliže fyzická osoba vykonávala citlivou činnost podle dosavadní právní úpravy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, aniž by splňovala podmínky pro výkon citlivé činnosti, nebo jestliže bylo v řízení k této osobě v době posledních 5 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vydáno rozhodnutí o zrušení platnosti dokladu o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby nebo rozhodnutí o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby. |
| (5) | Přeprava a doprava jaderných položek a radioaktivních látek zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (6) | Zóny havarijního plánování stanovené pro jaderná zařízení Úřadem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zóny havarijního plánování stanovené podle tohoto zákona. |
| (7) | Inspektoři jmenovaní podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za inspektory podle tohoto zákona. |
| (8) | Pro odvodové povinnosti u odvodů na jaderný účet podle zákona č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nařízení vlády vydané k jeho provedení. |
§ 234
[Programy, plány, koncepce]
| (1) | Národní program monitorování vydá Úřad do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Každý je povinen postupovat podle prvého národního programu monitorování po uplynutí 2 let od jeho vydání. |
| (2) | Národní radiační havarijní plán vypracuje Úřad ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a vláda schválí do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Každý je povinen postupovat podle prvého národního radiačního havarijního plánu nejpozději do 2 let od jeho vydání. |
| (3) | Koncepci nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovává a informuje o ní Evropskou komisi do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
| (4) | Seznámení sousedících osob se schváleným vnitřním havarijním plánem podle § 156 odst. 1 písm. a) musí být provedeno do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
§ 235
[Lhůty pro oznámení rizikových pracovišť Úřadu]
| (1) | Informace o pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření podle § 93 odst. 2 písm. b) a informace o pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu stanoveným v § 96 odst. 1 písm. a) a b) musí být Úřadu oznámeny do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Informace o pracovištích, na nichž může dojít k významnému zvýšení ozáření z přírodních zdrojů, oznámené v souladu se zákonem č. 18/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za informace podle § 93 odst. 2 písm. b) a § 96 odst. 2 písm. a) tohoto zákona. |
| (2) | Ten, kdo vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště podle § 96 odst. 1 písm. c), je povinen začít plnit povinnosti stanovené v § 96 odst. 2 do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. |
§ 236
Úřad vydá vyhlášku k provedení § 6 odst. 8 písm. a) a b), § 9 odst. 2 písm. c) a j), § 9 odst. 4 písm. a) a b), § 17 odst. 3 písm. a) a b), § 18 odst. 5, § 21 odst. 3, § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. a) až e), § 28 odst. 5, § 29 odst. 7 písm. a) až g), § 30 odst. 9 písm. a) a b), § 31 odst. 6 písm. a) až e), § 32 odst. 10 písm. a) až c), § 33 odst. 8 písm. a) až c), § 44 odst. 4 písm. a) až c), § 45 odst. 4, § 46 odst. 8, § 47 odst. 4 písm. a) až c), § 48 odst. 6 písm. a) až c), § 49 odst. 2 písm. a) až h), § 50 odst. 4, § 51 odst. 6 písm. a) a b), § 52 odst. 2 písm. a) a b), § 53 odst. 2 písm. a) a b), § 54 odst. 4 písm. a) až d), § 55 odst. 2, § 56 odst. 2 písm. a) a b), § 57 odst. 3 písm. a) až c), § 58 odst. 9 písm. a) až d), § 59 odst. 4 písm. a) a b), § 60 odst. 4 písm. a) a b), § 61 odst. 6 písm. a) až d), § 63 odst. 6, § 66 odst. 6 písm. a) až c), § 67 odst. 4, § 68 odst. 2 písm. a) až k), § 69 odst. 2 písm. a) až g), § 70 odst. 2 písm. a) až c), § 71 odst. 2, § 72 odst. 5 písm. a) až e), § 73 odst. 3 písm. a) až e), § 74 odst. 4 písm. a) až c), § 75 odst. 5 písm. a) až c), § 76 odst. 6, § 77 odst. 2 písm. a) až c), § 78 odst. 3 písm. a) až f), § 79 odst. 9 písm. a) až d), § 81 odst. 3 písm. a) až d), § 82 odst. 4, § 83 odst. 7, § 85 odst. 5, § 86 odst. 3 písm. a) až d), § 87 odst. 5 písm. a) až d), § 88 odst. 6, § 89 odst. 2, § 93 odst. 5 písm. a) až d), § 95 odst. 6 písm. a) až d), § 96 odst. 3 písm. a) až d), § 98 odst. 4, § 99 odst. 5 písm. a) a b), § 100 odst. 3 písm. a) až d), § 101 odst. 4 písm. a) až d), § 103 odst. 6 písm. a), § 104 odst. 9 písm. a) až e), § 111 odst. 3 písm. a) až d), § 112 odst. 2, § 137 odst. 6, § 138 odst. 6 písm. a) až d), § 141 odst. 3 písm. a) až e), § 143 odst. 4, § 149 odst. 6 písm. a) až d), § 150 odst. 4 písm. a) až c), § 153 odst. 3, § 154 odst. 3, § 155 odst. 3 písm. a) a b), § 156 odst. 4 písm. a) až e), § 157 odst. 3, § 158 odst. 3, § 159 odst. 2, § 159a odst. 5, § 160 odst. 6, § 161 odst. 4, § 163 odst. 2 písm. a) až c), § 164 odst. 2, § 166 odst. 7 písm. a) až e), § 167 odst. 2 písm. a) až d), § 169 odst. 4, § 170 odst. 4, § 171 odst. 5, § 211 odst. 2 a § 220 odst. 2.
§ 237
[Zmocnění pro ministerstva]
| (1) | Ministerstvo průmyslu a obchodu a Úřad vydají vyhlášku podle § 108 odst. 3 písm. a) až c). |
| (2) | Ministerstvo financí vydá vyhlášku podle § 103 odst. 6 písm. b) až d). |
| (3) | Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku podle § 51 odst. 6 písm. c) a § 75 odst. 5 písm. d). |
§ 238
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
| 1. | Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování. |
| 2. | Nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování. |
| 3. | Nařízení vlády č. 73/2009 Sb., o předávání informací v souvislosti s mezinárodní přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva. |
| 4. | Nařízení vlády č. 399/2011 Sb., o poplatcích na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. |
| 5. | Nařízení vlády č. 46/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování. |
| 6. | Nařízení vlády č. 341/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, ve znění nařízení vlády č. 46/2005 Sb. |
| 7. | Nařízení vlády č. 461/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 416/2002 Sb., kterým se stanoví výše odvodu a způsob jeho placení původci radioaktivních odpadů na jaderný účet a roční výše příspěvku obcím a pravidla jeho poskytování, ve znění pozdějších předpisů. |
| 8. | Vyhláška č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií. |
| 9. | Vyhláška č. 146/1997 Sb., stanovující činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků. |
| 10. | Vyhláška č. 215/1997 Sb., o kritériích na umísťování jaderných zařízení a velmi významných zdrojů ionizujícího záření. |
| 11. | Vyhláška č. 106/1998 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti a radiační ochrany jaderných zařízení při jejich uvádění do provozu a při jejich provozu. |
| 12. | Vyhláška č. 195/1999 Sb., o požadavcích na jaderná zařízení k zajištění jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a havarijní připravenosti. |
| 13. | Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. |
| 14. | Vyhláška č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě). |
| 15. | Vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu. |
| 16. | Vyhláška č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě. |
| 17. | Vyhláška č. 360/2002 Sb., kterou se stanovuje způsob tvorby rezervy pro zajištění vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu. |
| 18. | Vyhláška č. 419/2002 Sb., o osobních radiačních průkazech. |
| 19. | Vyhláška č. 185/2003 Sb., o vyřazování jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie z provozu. |
| 20. | Vyhláška č. 309/2005 Sb., o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení. |
| 21. | Vyhláška č. 461/2005 Sb., o postupu při poskytování dotací na přijetí opatření ke snížení ozáření z přírodních radionuklidů ve vnitřním ovzduší staveb a ke snížení obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejné zásobování. |
| 22. | Vyhláška č. 462/2005 Sb., o distribuci a sběru detektorů k vyhledávání staveb s vyšší úrovní ozáření z přírodních radionuklidů a stanovení podmínek pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. |
| 23. | Vyhláška č. 132/2008 Sb., o systému jakosti při provádění a zajišťování činností souvisejících s využíváním jaderné energie a radiačních činností a o zabezpečování jakosti vybraných zařízení s ohledem na jejich zařazení do bezpečnostních tříd. |
| 24. | Vyhláška č. 165/2009 Sb., o stanovení seznamu vybraných položek v jaderné oblasti. |
| 25. | Vyhláška č. 166/2009 Sb., o stanovení seznamu položek dvojího použití v jaderné oblasti. |
| 26. | Vyhláška č. 213/2010 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů a oznamování údajů požadovaných předpisy Evropských společenství. |
| 27. | Vyhláška č. 500/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií. |
| 28. | Vyhláška č. 315/2002 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 146/1997 Sb., kterou se stanoví činnosti, které mají bezprostřední vliv na jadernou bezpečnost, a činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany, požadavky na kvalifikaci a odbornou přípravu, způsob ověřování zvláštní odborné způsobilosti a udělování oprávnění vybraným pracovníkům a způsob provedení schvalované dokumentace pro povolení k přípravě vybraných pracovníků. |
| 29. | Vyhláška č. 499/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. |
| 30. | Vyhláška č. 389/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. |
| 31. | Vyhláška č. 77/2009 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 317/2002 Sb., o typovém schvalování obalových souborů pro přepravu, skladování a ukládání jaderných materiálů a radioaktivních látek, o typovém schvalování zdrojů ionizujícího záření a o přepravě jaderných materiálů a určených radioaktivních látek (o typovém schvalování a přepravě). |
| 32. | Vyhláška č. 2/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu. |
| 33. | Vyhláška č. 27/2006 Sb., kterou se mění vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 319/2002 Sb., o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě. |
§ 239
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017.
v z. Pokorná-Jermanová v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.
Příloha č. 1
Dokumentace pro povolovanou činnost
1. Činnosti související s využíváním jaderné energie
| a) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je umístění jaderného zařízení, je následující:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| b) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je výstavba jaderného zařízení, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodech 2, 3,5, 11, 13a 15 schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| c) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je uvádění do provozu jaderného zařízení, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodech 2, 3, 5, 12, 20, 25 a 26 schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| d) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je provoz jaderného zařízení, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodech 2, 3, 5, 14, 15 a 21 schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| e) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou jsou jednotlivé etapy vyřazování z provozu jaderného zařízení, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodech 2, 6 a 8 schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| f) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je provedení změny ovlivňující jadernou bezpečnost, technickou bezpečnost a zabezpečení jaderného zařízení, je následující:
|
2. Činnosti v rámci expozičních situací
| a) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je výstavba pracoviště IV. kategorie, kromě pracoviště s jaderným zařízením, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodě 8 schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| b) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je provoz pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodech 4 a 7, jde-li o pracoviště IV. kategorie, schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| c) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivňujících radiační ochranu, monitorování radiační situace a zvládání radiační mimořádné události pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, je následující:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| d) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou jsou jednotlivé etapy vyřazování z provozu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodech 8 a 10, jde-li o pracoviště IV. kategorie, schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| e) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, je následující:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| f) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je nakládání se zdrojem ionizujícího záření, je následující:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| g) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu a vývozu takových výrobků, je následující:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| h) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, je následující:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| i) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie, je následující:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| j) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je dodávání stavebního materiálu na trh, je následující:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| k) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je mísení radioaktivních látek uvolňovaných z pracoviště, je následující:
|
3. Činnosti v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem
| a) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je nakládání s radioaktivním odpadem, s výjimkou shromažďování, třídění a skladování radioaktivního odpadu přímo u původce radioaktivního odpadu, který je oprávněn s ním nakládat jako s otevřeným radionuklidovým zdrojem, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodě 6 schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| b) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je uzavření úložiště radioaktivního odpadu, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodech 2, 5 a 9 schvaluje Úřad. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| c) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je zpětný dovoz radioaktivního odpadu vzniklého při zpracování materiálu vyvezeného z České republiky nebo jeho zpětný transfer z členského státu Euratomu nebo dovoz radioaktivního odpadu do České republiky nebo jeho transfer z členského státu Euratomu pro účely jeho zpracování nebo opětovného využití, je následující:
|
4. Přeprava radioaktivní nebo štěpné látky
Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je přeprava radioaktivní nebo štěpné látky podle § 9 odst. 4 písm. a) až c), je následující:
| a) | přepravní instrukce zahrnující specifikaci přepravy a navrhovanou trasu včetně záložní trasy, | ||||||||||
| b) | program monitorování, | ||||||||||
| c) | plán zajištění fyzické ochrany přepravy jaderného materiálu I. až III. kategorie, | ||||||||||
| d) | analýza a hodnocení radiační mimořádné události pro přepravu, | ||||||||||
| e) | havarijní řád, | ||||||||||
| f) | osvědčení obsluhy dopravního prostředku k přepravě nebezpečných věcí o absolvování školení a zkoušky ze zvláštních požadavků na přepravu nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána30, nebo odpovídající doklad o způsobilosti k přepravě nebezpečných věcí, | ||||||||||
| g) | osvědčení vozidla pro přepravu nebezpečných věcí podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána30, nebo odpovídající doklad způsobilosti dopravního prostředku k přepravě nebezpečných věcí, | ||||||||||
| h) | prohlášení o shodě materiálů, výrobních postupů a parametrů každého obalového souboru použitého k přepravě a technických požadavků na něj s údaji v dokumentaci, na základě které byl schválen typ obalového souboru, | ||||||||||
| i) | program systému řízení, | ||||||||||
| j) | pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky za zvláštních podmínek též výčet požadavků tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, které nelze splnit, včetně odůvodnění, a popis zvláštních podmínek pro přepravu, které nesplnitelné požadavky nahrazují, včetně průkazů zajištění stejné nebo vyšší úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a fyzické ochrany při přepravě podle zvláštních podmínek, | ||||||||||
| k) | pro přepravu radioaktivní nebo štěpné látky, jejíž hodnota aktivity radioaktivní látky ke stanovení mezí aktivity byla stanovena výpočtem, též výpočet hodnoty aktivity radioaktivní látky ke stanovení mezí aktivity včetně odůvodnění nepoužití hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem, | ||||||||||
| l) | pro přepravu radioaktivních látek obsažených v nástrojích nebo výrobcích a obsahujících radionuklidy, pro něž hodnoty pro vyjmutí dodávky stanovené prováděcím právním předpisem byly nahrazeny hodnotami vypočtenými, výpočet individuálních dávek pracovníků přepravy a reprezentativní osoby a kolektivních dávek za běžných podmínek a normálních podmínek přepravy a za podmínek nehody při přepravě, založený na realistických scénářích přepravy dodávky v souladu s principy a metodikami stanovenými Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, | ||||||||||
| m) | pro přepravu radioaktivních látek jako vyjmutých štěpných látek
| ||||||||||
| n) | pro přepravu povrchově kontaminovaného předmětu skupiny SCO-III též
Dokumentaci uvedenou v bodech c) a e) schvaluje Úřad. Dokumentace uvedená v bodě g) musí být předložena pouze v případě, pokud je pro povolovanou přepravu radioaktivní nebo štěpné látky vyžadována mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.
|
5. Činnosti v oblasti nešíření jaderných zbraní
| a) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je nakládání s jaderným materiálem, je následující:
Dokumentaci uvedenou v bodě 1 a 4 schvaluje Úřad. | ||||||||
| b) | Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je dovoz nebo vývoz jaderné položky nebo průvoz jaderného materiálu a vybrané položky v jaderné oblasti, je následující:
|
6. Odborná příprava a další odborná příprava vybraných pracovníků a příprava osob zajišťujících radiační ochranu registranta
Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je odborná příprava a další odborná příprava vybraných pracovníků a příprava osob zajišťujících radiační ochranu registranta, je následující: a) doklady dokumentující organizační a technickou způsobilost žadatele, b) doklady dokumentující odbornou způsobilost pracovníků žadatele, c) doklady dokumentující způsob přípravy.
7. Úplné vyřazení
Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je úplné vyřazení, je následující:
| a) | popis území, v němž je umístěno jaderné zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie, které bylo vyřazeno z provozu, a popis všech prací provedených v rámci vyřazování z provozu, |
| b) | inventář radioaktivních odpadů, včetně způsobu jejich uložení nebo skladování, a inventář zbylých radioaktivních látek uvolněných do životního prostředí, |
| c) | seznam údajů, které budou uchovávány po ukončení vyřazování z provozu, s uvedením doby jejich uchování, |
| d) | použité postupy a výsledky monitorování radiační situace území, v němž je umístěno jaderné zařízení nebo pracoviště III. kategorie nebo pracoviště IV. kategorie a jejich porovnání s výsledky základního průzkumu před zahájením výstavby tohoto pracoviště. |
Příloha č. 2
Dokumentace k žádosti o schválení typu výrobku
Dokumentace k žádosti o schválení typu výrobku je následující:
| a) | pro všechny obalové soubory
| ||||||||||||||||||||||
| b) | pro obalové soubory typu B(M) dále
| ||||||||||||||||||||||
| c) | pro obalové soubory určené k přepravě 0,1 kg a více hexafluoridu uranu dále údaje o splnění zvláštních požadavků vyžadovaných povahou hexafluoridu uranu, | ||||||||||||||||||||||
| d) | pro radioaktivní látku zvláštní formy nebo radioaktivní látku s malou rozptýlitelností
|
Přechodná ustanovení novel:
| účinné od | |
|---|---|
| čl. II zákona č. 83/2025 Sb. | 1.7.2024 |
| čl. XCII zákona č. 284/2021 Sb. | 1.1.2024 |
| Čl. XXXI zákona č. 403/2020 Sb. | 1.1.2021 |
Směrnice ze dne 5. března 1962 o volném přístupu ke kvalifikovaným povoláním v oblasti jaderné energie.
Směrnice Rady 2006/117/Euratom ze dne 20. listopadu 2006 o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole.
Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, ve znění směrnice Rady 2014/87/Euratom.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě.
Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom.
Rozhodnutí Komise 2008/312/Euratom ze dne 5. března 2008, kterým se zavádí standardní dokument pro dozor nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a její kontrolu podle směrnice Rady 2006/117/Euratom.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.
Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90.
Nařízení Rady (Euratom) č. 1493/93 ze dne 8. června 1993 o přepravě radioaktivních látek mezi členskými státy.
Nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 ze dne 8. února 2005 o uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění), v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění.
Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 61/1974 Sb.
Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 35/2010 Sb. m. s.
Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášený pod č. 36/2010 Sb. m. s.
Nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005.
Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů.
§ 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 168/2013 Sb.
Směrnice Rady 2011/70/Euratom.
§ 47 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění.
Například Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Rozhodnutí Komise 2008/312/Euratom.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Rozhodnutí Komise 2008/312/Euratom.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů.
Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s.
§ 10 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9 odst. 7 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
§ 17 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 vyhlášky č. 380/2002 Sb.
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 26 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 2 odst. 13 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005.
Čl. 4 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005.
Čl. 2 odst. 21 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005.
Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 35/2010 Sb. m. s.
Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášený pod č. 36/2010 Sb. m. s.
Doporučení Komise 2000/473/Euratom ze dne 8. června 2000 o uplatňování článku 36 Smlouvy o založení Euratomu týkající se monitorování úrovní radioaktivity v životním prostředí pro účely hodnocení ozáření obyvatelstva jako celku.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poznámky pod čarou: | |
|---|---|
| 1 | Směrnice ze dne 5. března 1962 o volném přístupu ke kvalifikovaným povoláním v oblasti jaderné energie. Směrnice Rady 2006/117/Euratom ze dne 20. listopadu 2006 o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole. Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení, ve znění směrnice Rady 2014/87/Euratom. Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě. Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom. Rozhodnutí Komise 2008/312/Euratom ze dne 5. března 2008, kterým se zavádí standardní dokument pro dozor nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a její kontrolu podle směrnice Rady 2006/117/Euratom. |
| 2 | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu. |
| 3 | Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90. Nařízení Rady (Euratom) č. 1493/93 ze dne 8. června 1993 o přepravě radioaktivních látek mezi členskými státy. Nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005 ze dne 8. února 2005 o uplatňování dozoru nad bezpečností v rámci Euratomu. |
| 4 | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění), v platném znění. |
| 5 | Smlouva o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 61/1974 Sb. Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 35/2010 Sb. m. s. Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášený pod č. 36/2010 Sb. m. s. |
| 6 | Nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. |
| 7 | Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
| 8 | Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s. |
| 9 | Zákon č. 269/1994 Sb., o rejstříku trestů a evidenci přestupků, ve znění pozdějších předpisů. |
| 10 | Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. |
| 11 | § 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. |
| 12 | Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 168/2013 Sb. |
| 13 | Směrnice Rady 2011/70/Euratom. |
| 14 | § 47 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. |
| 15 | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách, v platném znění. |
| 16 | Například Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s. |
| 17 | Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí. |
| 18 | Rozhodnutí Komise 2008/312/Euratom. |
| 19 | § 10 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
| 20 | § 9 odst. 7 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. |
| 21 | § 17 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
| 22 | Zákon č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |
| 23 | § 10 vyhlášky č. 380/2002 Sb. |
| 24 | Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. § 26 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
| 25 | Čl. 2 odst. 13 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. |
| 26 | Čl. 4 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. |
| 27 | Čl. 2 odst. 21 nařízení Komise (Euratom) č. 302/2005. |
| 28 | Dohoda mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášená pod č. 35/2010 Sb. m. s. Dodatkový protokol k Dohodě mezi Rakouskou republikou, Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Finskou republikou, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Portugalskou republikou, Španělským královstvím, Švédským královstvím, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii o provádění čl. III odst. 1 a 4 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, vyhlášený pod č. 36/2010 Sb. m. s. |
| 29 | Doporučení Komise 2000/473/Euratom ze dne 8. června 2000 o uplatňování článku 36 Smlouvy o založení Euratomu týkající se monitorování úrovní radioaktivity v životním prostředí pro účely hodnocení ozáření obyvatelstva jako celku. |
| 30 | Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. |