„l)

zaměstnancem ve vodní dopravě člen posádky plavidla a další osoba, která na plavidle určeném k přepravě více než 12 cestujících vykonává pro provozovatele vodní dopravy závislou práci,

m)

dnem odpočinku doba odpočinku v rozsahu 24 hodin po sobě jdoucích, kterou může zaměstnanec ve vodní dopravě strávit na místě, které si sám zvolí.“.

(1)

Ministerstvo dopravy může pro potřeby

a)

výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy dopravně významných vnitrozemských vodních cest,

b)

výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo správy movitých nebo nemovitých věcí užívaných za účelem provozování přístavu ve Spolkové republice Německo ve městě Hamburk, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo které má Česká republika v pronájmu na dobu delší než 10 let,

c)

výstavby, modernizace, oprav, údržby nebo provozu přístavů, přístavišť, vývazišť nebo kotvišť nebo jejich napojení na dálnice, silnice, celostátní nebo regionální dráhy na dopravně významných vnitrozemských vodních cestách,

d)

informační podpory uživatelů dopravně významných vnitrozemských vodních cest

zřídit státní příspěvkovou organizaci²²). Ministerstvo dopravy rozhoduje rovněž o změnách v údajích uvedených ve zřizovací listině.

(2)

Zřizovací listina musí obsahovat zejména

a)

označení zřizovatele státní příspěvkové organizace,

b)

název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) státní příspěvkové organizace; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných státních příspěvkových organizací,

c)

den, měsíc a rok vzniku státní příspěvkové organizace,

d)

určení doby, na kterou se státní příspěvková organizace zřizuje, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou,

e)

vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, a tomu odpovídajícího předmětu hlavní činnosti; tento účel se nesmí překrývat s činnostmi jiných subjektů, jejichž předmětem činnosti je správa vodohospodářsky významných vodních toků²³),

f)

vymezení majetku, který Ministerstvo dopravy svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení,

g)

označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace,

h)

datum vydání zřizovací listiny;

nastanou-li změny v uvedených údajích, vydá Ministerstvo dopravy dodatek ke zřizovací listině.

(3)

Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace.

(4)

Ministerstvo dopravy může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na Ministerstvo dopravy. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení.

(5)

Činnosti vykonávané státní příspěvkovou organizací podle odstavce 1 písm. c) a d) se považují za správu vodní cesty.

²²)

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

²³)

Zákon č. 305/2000 Sb., o povodích.

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

„3.

Českého hydrometeorologického ústavu při zabezpečování předpovědní povodňové služby podle vodního zákona,“.

(1)

Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka nepřesáhla

a)

14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích,

b)

84 hodin týdně a v průměru 72 hodin týdně za období nejvýše 4 měsíců po sobě jdoucích a

c)

2 304 hodin za období 12 měsíců po sobě jdoucích.

(2)

Byl-li základní pracovněprávní vztah sjednán na dobu kratší než 12 měsíců po sobě jdoucích, maximální délka pracovní doby podle odstavce 1 písm. c) se poměrně zkrátí v závislosti na jeho době trvání.

(3)

Provozovatel vodní dopravy je povinen určit pracovní dobu zaměstnance ve vodní dopravě tak, aby její délka během noční doby nepřesáhla 42 hodin týdně.

(1)

Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpočinek v trvání alespoň 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Doba odpočinku podle věty první může být rozdělena do dvou částí, z nichž jedna musí činit alespoň 6 hodin po sobě jdoucích.

(2)

Nepřetržitý odpočinek zaměstnance ve vodní dopravě může být zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, je-li

a)

ohrožena bezpečnost plavidla, jiných plavidel, nákladu na plavidle, život nebo zdraví zaměstnanců ve vodní dopravě nebo jiných účastníků plavebního provozu a

b)

následující odpočinek zaměstnanci ve vodní dopravě prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.

(3)

Místo nepřetržitého odpočinku v týdnu je provozovatel vodní dopravy povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě 1 nebo více dnů odpočinku v závislosti na počtu po sobě jdoucích pracovních dnů bezprostředně před jejich poskytnutím. Provozovatel vodní dopravy poskytne zaměstnanci ve vodní dopravě alespoň

a)

0,2 dne odpočinku za každý první až desátý po sobě jdoucí pracovní den,

b)

0,3 dne odpočinku za každý jedenáctý až dvacátý po sobě jdoucí pracovní den a

c)

0,4 dne odpočinku za každý dvacátý první až třicátý první po sobě jdoucí pracovní den.

(4)

Provozovatel vodní dopravy je povinen poskytnout zaměstnanci ve vodní dopravě odpovídající počet dnů odpočinku nejpozději po 31 po sobě jdoucích pracovních dnech.

(5)

Zbývají-li zaměstnanci ve vodní dopravě po vyčerpání celých dnů odpočinku poměrné části dne odpočinku, tyto poměrné části se sčítají a zaměstnanci ve vodní dopravě se poskytnou nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy vzniklo právo na poskytnutí celého dne odpočinku.

(1)

Evidence pracovní doby obsahuje pro zaměstnance ve vodní dopravě rovněž rozvrh pracovních dnů a dnů odpočinku s vyznačením začátku a konce každého dne odpočinku. V evidenci pracovní doby je dále uvedeno jméno vůdce plavidla, poznávací znaky plavidla, na němž zaměstnanec ve vodní dopravě vykonává práci, a jde-li o loď, její jméno.

(2)

Provozovatel vodní dopravy předloží zaměstnanci ve vodní dopravě do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž pro něj zaměstnanec ve vodní dopravě vykonával práci, výpis z evidence pracovní doby podepsaný provozovatelem vodní dopravy nebo osobou jím pověřenou. Ve výpisu z evidence pracovní doby se uvede datum jeho předložení zaměstnanci ve vodní dopravě. Zaměstnanec ve vodní dopravě potvrdí svým podpisem správnost údajů obsažených ve výpisu z evidence pracovní doby. Odmítne-li zaměstnanec ve vodní dopravě výpis podepsat, provozovatel vodní dopravy do něj tuto skutečnost poznamená. Provozovatel vodní dopravy předá zaměstnanci ve vodní dopravě jedno vyhotovení výpisu.

(3)

Provozovatel vodní dopravy uchovává výpis z evidence pracovní doby na plavidle po dobu 1 roku ode dne jeho předložení zaměstnanci. Zaměstnanec ve vodní dopravě uchovává vyhotovení tohoto výpisu po dobu 1 roku ode dne jeho obdržení.

„f)

datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“.

„f)

datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.“.

„2.

od říčního km 241,4 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice), včetně výústní části vodního toku Malše po říční km 1,6, jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun,“.