„(12)

Hlavními činnostmi se rozumí činnosti související se sjednáním a výpočtem ceny a s výběrem platby za užití dráhy, s přidělením kapacity dráhy a v případě dráhy celostátní nebo regionální rovněž se zpracováním prohlášení o dráze.“.

„(3)

Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.

(4)

Provozovatel dráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.

(5)

Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká.“.

„a)

obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,“.

„a)

obchodní firmu nebo název provozovatele dráhy, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, a jméno, popřípadě jména, a příjmení členů statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo provozovatele dráhy, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,“.

(1)

Vlečka je veřejně nepřístupná, pokud

a)

je součástí průmyslového nebo zemědělského areálu, nebo

b)

slouží pro podnikatelské nebo jiné potřeby svého vlastníka nebo jiné oprávněné osoby či jiných oprávněných osob.

(2)

Vlečka je veřejně přístupná, pokud

a)

nesplňuje žádnou z podmínek pro veřejnou nepřístupnost podle odstavce 1, nebo

b)

její provozovatel zpracoval a zveřejnil prohlášení o dráze podle § 33 odst. 1 vztahující se na tuto vlečku.

(3)

Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část za účelem přístupu k

a)

jiné dráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drah rozdílných vlastníků,

b)

zařízení služeb, napojuje-li vlečka nebo její část, přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky, celostátní nebo regionální dráhu k zařízení služeb, nebo

c)

jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky.

(4)

Užitím veřejně nepřístupné vlečky způsobem podle odstavce 3 se taková vlečka nestává veřejně přístupnou.

(5)

Stane-li se vlečka veřejně přístupnou, sdělí její provozovatel tuto skutečnost Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad“) do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky povinen umožnit její užití způsobem podle odstavce 3, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Provozovatel vlečky sdělí Úřadu změnu skutečnosti podle věty první nebo druhé do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.

(6)

Úřad zveřejní na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných vleček a seznam veřejně nepřístupných vleček, jejichž užití jsou jejich provozovatelé povinni umožnit způsobem podle odstavce 3. Úřad na svých internetových stránkách rovněž zveřejní údaje o provozovatelích těchto vleček, jimiž se rozumí jejich obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla.“.

(1)

Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto provozovatele dráhy, a zajistí jeho dodržování.

(2)

Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy. Členem kontrolního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy.

(3)

Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky smí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít pouze k financování vlastního podnikání a k rozdělení zisku; ustanovení § 42b odst. 1 tím není dotčeno.

(4)

Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání.“.

„h)

provádět výstavbu, modernizaci, údržbu a opravu jím provozované dráhy v souladu s technickými podmínkami a požadavky na tuto dráhu a technickými podmínkami její provozuschopnosti a jejího styku s jinými dráhami.“.

„(3)

Provozovatel dráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy a činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, pokud je vydáno pro stavbu dráhy nebo na dráze stavební povolení a v ostatních případech, překračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých omezení provozování dráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování drážní dopravy na dráze.“.

„(5)

Provozovatelé drah, jejichž provoz je omezením podle odstavce 3 dotčen, vzájemně spolupracují za účelem obnovení provozování dráhy.“.

„a)

je usazen v členském státě,“.

„(3)

Kapacitu dráhy přiděluje provozovatel dotčené dráhy. Je-li dráha ve vlastnictví státu, přiděluje kapacitu dráhy státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Jde-li o úsek dráhy ve vlastnictví státu od státní hranice České republiky po nejbližší železniční stanici na území České republiky, použije se věta první. Provozuje-li provozovatel dráhy na určité dráze drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování této dráhy, obstarává za něj výkon hlavních činností osoba, která drážní dopravu na této dráze neprovozuje a je způsobilá výkon těchto činností obstarat nestranně (dále jen „nezávislý přídělce“); to neplatí, pokud jde o dráhu ve vlastnictví státu a zároveň nejde o úsek dráhy podle věty třetí. Přídělcem se pro účely tohoto zákona rozumí

a)

provozovatel dráhy nebo státní organizace Správa železniční dopravní cesty, přiděluje-li kapacitu dráhy podle věty první, druhé nebo třetí, nebo

b)

nezávislý přídělce, obstarává-li za provozovatele dráhy výkon hlavních činností podle věty čtvrté.“.

(1)

Přídělce nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele týkajícím se výkonu hlavních činností a neumožní ani jiný významný zásah těchto osob do rozhodování o hlavních činnostech.

(2)

Zaměstnancem přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce.

(3)

Členem statutárního orgánu přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba, která v posledních 6 měsících před ustavením do funkce

a)

podnikala jako dopravce,

b)

vykonávala funkci člena statutárního orgánu dopravce,

c)

ovládala dopravce podle zákona o obchodních korporacích, nebo

d)

vykonávala pro dopravce v pracovněprávním vztahu činnosti přímo související s provozováním drážní dopravy.

(4)

Osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem přídělce a vykonává hlavní činnosti, se zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). Osoba, která byla členem statutárního orgánu přídělce, se po dobu 6 měsíců od zániku funkce zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d).

(5)

Nezávislý přídělce vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců nezávislého přídělce ve vztahu k dopravcům, a zajistí jeho dodržování.

(6)

Členem statutárního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. Členem kontrolního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce.

(7)

Nezávislý přídělce sjednává cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem podle cenových předpisů.“.

„(8)

Jde-li o veřejně přístupnou vlečku, prohlášení o dráze zpracuje, projedná, zveřejní a jeho případné změny provede podle odstavců 1 až 7 její provozovatel.“.

(1)

Osoba, která hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti, oznámí tuto skutečnost nejpozději 18 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu Úřadu a přídělci kapacity dotčené dráhy. Přídělce kapacitu dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nepřidělí, pokud žadatel svůj záměr neoznámí podle věty první. Přídělce kapacitu dráhy rovněž nepřidělí do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, byla-li podána žádost podle odstavce 2.

(2)

Rozhodnutí o tom, zda hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může být na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, vydá Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti na žádost

a)

dopravce nebo objednatele, který je stranou této smlouvy, nebo

b)

přídělce kapacity dotčené dráhy.

(3)

Žádost podle odstavce 2 lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla osoba oprávněná k jejímu podání Úřadem vyrozuměna o záměru provozovat osobní drážní dopravu bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti.

(4)

Rozhodl-li Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti o tom, že hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících je na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, přídělce kapacitu dráhy přidělí pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro přidělení kapacity dráhy stanovené tímto zákonem a rozhodnutím Úřadu.

(5)

Lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o tom, zda může být hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí.“.

„i)

na pokyn provozovatele dráhy v rámci opatření podle § 23b odst. 5 nebo na pokyn přídělce při postupu podle § 34a odst. 4 nebo 5, umožnit při provozování drážní dopravy spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.“.

„(5)

V případě, kdy došlo ke spojení vlaků více dopravců podle § 35 odst. 2 písm. i) je drážní doprava provozována dopravcem, jehož drážní hnací vozidlo je vedoucím drážním vozidlem.“.

„h)

zpracovat ve veřejné drážní osobní dopravě plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě¹⁷) a zajistit jeho plnění,

¹⁷)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě.“.

(1)

Vertikálně integrovaným podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podnikatelů, v rámci které dopravce provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, a zároveň

a)

provozovatel této dráhy vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků¹⁸) nad dopravcem,

b)

dopravce vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků¹⁸) nad provozovatelem této dráhy, nebo

c)

třetí osoba vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků¹⁸) nad provozovatelem této dráhy a nad dopravcem; to neplatí, je-li touto třetí osobou Česká republika.

(2)

Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu právnické osoby, vykonávající kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků¹⁸) nad tímto provozovatelem dráhy a dopravcem.

(3)

Zaměstnanec provozovatele dráhy vykonávající hlavní činnosti nebo člen jeho statutárního orgánu nesmí přijímat žádná majetková plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podniku; odměňování tohoto člena statutárního orgánu nebo zaměstnance nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci téhož podniku.

(4)

Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající; tyto osoby musí o těchto informacích zachovávat mlčenlivost.

(5)

Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí téhož podniku, směřujícím ke vzniku nebo zániku pracovněprávních vztahů týkajících se jeho zaměstnanců vykonávajících hlavní činnosti.

(1)

Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít k vyplacení podílu na zisku osobě, která vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků¹⁸) nad tímto provozovatelem dráhy a nad dopravcem.

(2)

Podnikatelé, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, mohou mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání pouze při sjednání obvyklého úroku podle občanského zákoníku a za podmínek obvyklých v místě a čase učinění právního jednání s přihlédnutím k rizikovému profilu příjemce peněžitého plnění z právního jednání; ustanovení § 22b odst. 4 tím není dotčeno.

(3)

Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, poskytnout plnění bez právního důvodu nebo za cenu sjednanou v rozporu s cenovými předpisy.

(4)

K dluhu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí přistoupit, ani jej plnit, převzít nebo zajistit jiný podnikatel v rámci téhož podniku.

(5)

Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 a v § 22b odst. 3 a 4.

(1)

Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, zřídí odštěpné závody, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy.

(2)

Vedoucím odštěpného závodu provozovatele dráhy podle odstavce 1, jehož předmětem činnosti je provozování dráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím odštěpného závodu, jehož předmětem činnosti je provozování drážní dopravy.

(3)

Provozovatel dráhy podle odstavce 1 zajistí, aby

a)

výnosy odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, byly použity pouze k financování provozování dráhy a k rozdělení zisku,

b)

jeho pobočka neposkytla bez právního důvodu nebo za cenu účtovanou v rozporu s cenovými předpisy plnění odštěpnému závodu téhož provozovatele dráhy, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy,

c)

dluhy vzniklé z provozování dráhy nebyly hrazeny z výnosů jiné pobočky téhož provozovatele dráhy,

d)

odštěpný závod, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal peněžní prostředky od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, s výjimkou úplaty za poskytnuté plnění,

e)

vedoucí odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal žádné majetkové plnění od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, a aby jeho odměňování nebylo závislé na hospodářských výsledcích této pobočky.

(4)

Provozovatel dráhy podle odstavce 1 vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavci 3.

¹⁸)

Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování).“.

„(7)

Speciální dvoucestná drážní vozidla (silnice/dráha) provozovatele dráhy mohou za jízdy na dráze po nakolejení řídit též osoby bez platné licence strojvedoucího a platného osvědčení strojvedoucího, a to výhradně, pokud současně

a)

jde o jízdu na dráze provozované provozovatelem speciálního dvoucestného drážního vozidla,

b)

jde o jízdu na dráze, kde je v důsledku mimořádné události jiná doprava vyloučena,

c)

jde o jízdu za účelem řešení a odstranění následků mimořádné události,

d)

je jízda provozovatelem dráhy povolena a

e)

osoba bez platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího vedoucí speciální dvoucestné drážní vozidlo na dráze po nakolejení byla provozovatelem dráhy náležitě poučena.“.

„(5)

Jde-li o lanovou dráhu nebo lyžařský vlek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹), schvaluje drážní správní úřad způsobilost určeného technického zařízení elektrického a dopravního k provozu současně na základě 1 žádosti. K této žádosti stavebník přiloží zprávu o bezpečnosti a další doklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹). Drážní správní úřad vydá 1 průkaz způsobilosti určeného technického zařízení elektrického a dopravního, splňuje-li stavba lanové dráhy nebo lyžařského vleku a sestava subsystémů a bezpečnostních prvků lanové dráhy nebo lyžařského vleku základní požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹). Na drážní vozidlo, které je subsystémem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹), se § 43 až 44 nepoužijí.

¹⁹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES.“.

„f)

se stane členem statutárního nebo kontrolního orgánu anebo zaměstnancem provozovatele dráhy, přídělce nebo nezávislého přídělce v rozporu s § 22b odst. 2, § 32a odst. 2, 3 nebo 6 nebo § 42a odst. 2,

g)

v rozporu s § 32a odst. 4 se jako člen statutárního orgánu přídělce nebo jako zaměstnanec přídělce nezdrží výkonu činnosti uvedené v § 32a odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) anebo se takové činnosti nezdrží v období 6 měsíců od zániku funkce člena statutárního orgánu přídělce nebo pracovněprávního vztahu k přídělci,“.

„k)

jako zaměstnanec nebo člen statutárního orgánu provozovatele dráhy v rozporu s § 42a odst. 3 přijme majetkové plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podniku,

l)

jako osoba vykonávající hlavní činnosti poruší povinnost mlčenlivosti podle § 42a odst. 4, nebo“.

„(5)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), i) nebo j) nebo odstavce 4,

b)

50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m),

c)

200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) nebo l),

d)

1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo k), nebo

e)

10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo odstavce 2 nebo 3.“.

„i)

přidělí kapacitu dráhy nebo za provozovatele dráhy obstará výkon hlavních činností, ačkoliv k tomu není podle § 32 odst. 3 oprávněna,“.

„i)

v rozporu s § 22b odst. 1 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování,“.

„j)

použije příjmy z provozování dráhy nebo finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy v rozporu s § 22b odst. 3 nebo § 42b odst. 1,“.

„q)

provádí výstavbu, modernizaci, údržbu nebo opravu jím provozované dráhy v rozporu s § 23 odst. 1 písm. h),“.

„t)

v rozporu s § 42a odst. 3 odmění člena svého statutárního orgánu nebo svého zaměstnance v závislosti na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci vertikálně integrovaného podniku, jehož je tento provozovatel dráhy součástí,

u)

v rozporu s § 42a odst. 4 nezajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající,

v)

v rozporu s § 42a odst. 5 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, směřujícímu ke vzniku nebo zániku pracovněprávního vztahu týkajícího se jeho zaměstnance vykonávajícího hlavní činnosti,

w)

v rozporu s § 42c odst. 1 nezřídí odštěpné závody nebo nesplní jinou povinnost ve vztahu k zřízeným odštěpným závodům uvedenou v § 42c odst. 2, 3 nebo 4, nebo“.

„(6)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vlečky dopustí přestupku tím, že

a)

v rozporu s § 22a odst. 3 neumožní dopravci užití veřejně nepřístupné vlečky nediskriminačním způsobem za účelem přístupu k jiné dráze, k zařízení služeb, k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu,

b)

v rozporu s § 22a odst. 5 nesplní oznamovací povinnost vůči Úřadu, nebo

c)

v rozporu s § 33 odst. 8 nezpracuje, neprojedná nebo nezveřejní prohlášení o dráze.“.

„a)

v rozporu s § 22b odst. 4 uzavře smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání,“.

„(8)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, dopustí přestupku tím, že

a)

uzavře s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání za podmínek neodpovídajících § 42b odst. 2 nebo jinému podnikateli v rámci téhož podniku poskytne na základě smlouvy o úvěru nebo zápůjčce nebo jiného obdobného právního jednání plnění, které neodpovídá podmínkám stanoveným v § 42b odst. 2,

b)

poskytne provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, plnění v rozporu s § 42b odst. 3,

c)

v rozporu s § 42b odst. 4 přistoupí k dluhu provozovatele dráhy v rámci téhož podniku, nebo tento dluh plní, převezme nebo zajistí, nebo

d)

v rozporu s § 42b odst. 5 nevede oddělené účetnictví.“.

„(10)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l),

b)

100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m),

c)

200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. p), r) nebo s),

d)

1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f), i) nebo k), odstavce 4 písm. a), b), e), f), i), j), t), u), v), w) nebo x), odstavce 5 písm. b), c), d), e), f), g), h) nebo i), odstavce 6, odstavce 7 písm. a), odstavce 8 nebo 9, nebo

e)

10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), g), h) nebo j), odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c), d), g), h), k), l), m), n), o) nebo q), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7 písm. b), c), d), e) nebo f).“.

„b)

neoznámí ve lhůtě podle § 29 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci,“.

„c)

v rozporu s § 36 odst. 1 písm. h) nezpracuje plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku nebo nezajistí jeho plnění,“.

„a)

v rozporu s § 32a odst. 1 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele týkajícímu se výkonu hlavních činností nebo umožní jiný významný zásah do rozhodování o hlavních činnostech,“.

„c)

nepřidělí kapacitu dráhy podle § 34, 34a nebo 34b nebo ji přidělí v rozporu s § 34d odst. 1 nebo 4.“.

„(8)

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nezávislý přídělce dopustí přestupku tím, že

a)

v rozporu s § 32a odst. 5 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, nebo

b)

v rozporu s § 32a odst. 7 sjedná cenu za užití dráhy nebo za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem nebo v rozporu s cenovými předpisy.“.

„(13)

Za přestupek lze uložit pokutu do

a)

1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b), c), d), e) nebo f), odstavce 3 písm. a), b), c), d) nebo f), odstavců 4, 5, 6, 7 nebo 8, odstavce 9 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavců 10, 11 nebo 12,

b)

10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), h), i) nebo j), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. e) nebo odstavce 9 písm. d).“.

„(1)

Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou

a)

přestupků podle § 50 odst. 1 písm. m) a § 51 odst. 1 písm. m), které projednává Drážní inspekce,

b)

přestupků podle § 50 odst. 1 písm. f), g), k) a l), § 51 odst. 1 písm. i), § 51 odst. 4 písm. h), jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo vlečku, § 51 odst. 4 písm. i) až p) a r) až w), § 51 odst. 5 písm. g), h) a i), § 51 odst. 6, § 51 odst. 7 písm. a), § 51 odst. 8 a 9 a § 52 odst. 4, 7 a 8, které projednává Úřad, a

c)

přestupků podle § 52 odst. 6, dopustí-li se přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury, které projednává obecní živnostenský úřad.

(2)

Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. a), c), d), e) a h) může projednat příkazem na místě Policie České republiky.“.

„(4)

Za účelem posouzení, zda jsou naplněny důvody pro zahájení šetření příčin mimořádné události, jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni vstupovat na místo nehody nebo incidentu, na související prostor dráhy a do drážního vozidla.“.

„j)

vyžadovat od dotčených osob součinnost nezbytnou pro provedení ověřovacího pokusu, jímž se rozumí postup, při kterém jsou v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách prověřovány skutečnosti zjištěné v rámci šetření příčin mimořádných událostí nebo zjišťovány nové skutečnosti důležité pro toto šetření; náklady na provedení ověřovacího pokusu nese Drážní inspekce.“.

„(4)

Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne o zařazení lanové dráhy do kategorie historické dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹). Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne rovněž o zařazení lanové dráhy do kategorie památkové dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹a byla-li lanová dráha prohlášena za kulturní památku nebo nachází-li se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Žádost o zařazení lanové dráhy do kategorie historické nebo památkové dráhy obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu doklady prokazující splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah¹⁹).“.

„ ³)

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.“.

(1)

Za účelem koordinace provozování dráhy a drážní dopravy státní organizace Správa železniční dopravní cesty každoročně projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na jí provozovaných dráhách, žadateli o přidělení kapacity na těchto dráhách, objednateli veřejných služeb v přepravě cestujících, popřípadě rovněž se zástupci cestujících a odesílatelů zejména

a)

jejich potřeby související s rozvojem, modernizací, údržbou a opravou dráhy,

b)

cíle, kterých má být dosaženo poskytnutím finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ujednání podporující snižování nákladů státní organizace Správa železniční dopravní cesty při výkonu financovaných činností a snižování ceny za užití dráhy, a uplatňování těchto cílů a ujednání,

c)

obsah a uplatňování prohlášení o dráze,

d)

podmínky přidělení kapacity dráhy, její využívání a úroveň služeb poskytovaných provozovatelem dráhy,

e)

problematiku provozní a technické propojenosti železničního systému a

f)

možnost propojení drážní dopravy s jinými druhy dopravy.

(2)

Jednání podle odstavce 1 se může rovněž zúčastnit zástupce Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.

(3)

Jednání podle odstavce 1 svolá státní organizace Správa železniční dopravní cesty po dohodě s dotčenými osobami. Pozvánku na jednání a zprávu o jeho výsledcích zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

²³)

Čl. 7f směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, v platném znění.“.

²⁰)

Například § 49 odst. 3 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., § 70 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb.

²¹)

§ 67 zákona č. 133/1985 Sb.“.

(1)

Koncepci veřejné dopravy pořizuje na dobu nejméně 5 let Ministerstvo dopravy pro celé území státu a schvaluje ji vláda. Ministerstvo dopravy koncepci veřejné dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2)

Koncepce veřejné dopravy obsahuje

a)

hlavní cíle a priority státu v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících pro zajištění udržitelného rozvoje území, ochrany životního prostředí a životních potřeb obyvatel se zvláštním přihlédnutím k jejich věku, zdravotnímu stavu a sociální situaci,

b)

hlavní páteřní osy poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících a rozmístění hlavních přestupních uzlů na celostátní úrovni,

c)

základní rámec pro spolupráci státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti a

d)

nástroje pro její realizaci.

(3)

Návrh koncepce veřejné dopravy projedná Ministerstvo dopravy zejména s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), Úřadem pro přístup k dopravní infrastruktuře, ministerstvy, kraji, sdruženími obcí s celostátní působností a zástupci dopravců.“.

„(1)

Plán dopravní obslužnosti území pořizuje stát, kraj a obec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, (dále jen „objednatel“). Více objednatelů může pořídit společný plán dopravní obslužnosti území.“.

„e)

maximální tarify pro cestující, mají-li být stanoveny objednatelem,

f)

další údaje vztahující se k financování a nákladově efektivnímu zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie¹³).

¹³)

Čl. 2a odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.“.

„(3)

Návrh plánu dopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s

a)

kraji, je-li pořizovatelem stát,

b)

Ministerstvem dopravy a sousedními kraji, je-li pořizovatelem kraj,

c)

krajem, v jehož územním obvodu se nachází, je-li pořizovatelem obec, a

d)

provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti.“.

(1)

Dopravce je při provozování veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících povinen umožnit využití jím poskytovaných přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu. Využití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu může dopravce umožnit i při provozování jiné veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nebo při poskytování integrovaných veřejných služeb.

(2)

Ceny jízdného pro přepravní služby podle odstavce 1 a ceny dalších souvisejících služeb se sjednávají v souladu s cenovými předpisy¹⁴). Jednotným jízdním dokladem se prokazuje úhrada jízdného a cen souvisejících služeb podle věty první. Přepravní služby podle odstavce 1 poskytují dopravci za podmínek sjednaných s Ministerstvem dopravy.

(3)

Prodej jednotného jízdního dokladu zajišťuje každý dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální umožňující využití přepravních služeb podle odstavce 1.

(4)

Prodej jednotného jízdního dokladu a zúčtování příjmů z tohoto prodeje se provádí prostřednictvím informačního systému jednotných jízdních dokladů, který je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy.

(5)

V informačním systému jednotných jízdních dokladů jsou vedeny údaje o

a)

dopravcích, kteří umožňují přepravu na základě jednotného jízdního dokladu, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,

b)

přepravních službách, které je možné využít na základě jednotného jízdního dokladu,

c)

výši jízdného, cenách dalších souvisejících služeb a podmínkách užití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu,

d)

obchodních místech, ve kterých je zajištěn prodej jednotného jízdního dokladu,

e)

objednateli, organizátorovi nebo jiné osobě zajišťující organizaci integrovaných veřejných služeb, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, a o jí zajišťovaném dopravním systému,

f)

cestujících poskytnuté při zakoupení jednotného jízdního dokladu, jimiž mohou být jméno, popřípadě jména, a příjmení, doručovací adresa, datum narození, fotografie, druh a číslo osobního dokladu a kontaktní údaje,

g)

kupujících jednotného jízdního dokladu poskytnuté při jeho zakoupení, jimiž mohou být obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa sídla, doručovací adresa, bankovní spojení a kontaktní údaje,

h)

jízdném a cenách souvisejících služeb uhrazených na základě jednotného jízdního dokladu,

i)

vydaných jednotných jízdních dokladech a přepravních službách poskytnutých na jejich základě a

j)

právech uplatněných z přepravní smlouvy.

(6)

Údaje podle odstavce 5 písm. f) a g) se uchovávají po dobu 12 měsíců od ukončení platnosti jednotného jízdního dokladu, popřípadě po dobu delší, je-li to nezbytné v případě uplatnění práv z přepravní smlouvy. Ministerstvo dopravy zveřejní údaje podle odstavce 5 písm. a) až e) způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přístup k údajům podle odstavce 5 písm. f) až j) má pouze osoba, která jednotný jízdní doklad prodala, a dopravce, který na základě tohoto jízdního dokladu poskytl nebo má poskytnout přepravní služby.

(7)

Náležitosti jednotného jízdního dokladu a způsob prodeje jednotného jízdního dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

¹⁴)

Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.

„(1)

Pro zajištění dopravní obslužnosti může objednatel

a)

uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravci, kteří jsou provozovateli dopravy podle jiných právních předpisů²)^,3), nebo

b)

poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, je-li objednatelem kraj nebo obec.“.

„(2)

Objednatel zajišťuje dopravní obslužnost tak, aby veřejné služby v přepravě cestujících

a)

tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy,

b)

byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících a

c)

byly poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území platným v okamžiku uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo, poskytuje-li veřejné služby v přepravě cestujících objednatel sám, v okamžiku zahájení jejich poskytování.“.

„(3)

Pro zadávací podmínky nabídkového řízení se použijí obdobně § 36 a 37 zákona o zadávání veřejných zakázek a pro zadávací dokumentaci se použijí obdobně § 98 až 102 zákona o zadávání veřejných zakázek.“.

„b)

předložení dokladů a objasnění nebo doplnění údajů nebo dokladů § 45 a 46 zákona o zadávání veřejných zakázek,“.

„e)

účastníky nabídkového řízení a jejich vyloučení z účasti v tomto řízení § 47 a 48 zákona o zadávání veřejných zakázek,“.

⁶)

Čl. 5 odst. 2, 3a, 3b a 4 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.“.

„(6)

V případě uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci se § 19 odst. 1 až 4 a § 20 nepoužijí.“.

„j)

neposkytne Ministerstvu dopravy zprávu podle § 28, nebo

k)

zajistí dopravní obslužnost

1.

mimo svůj územní obvod v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3 nebo s § 4 odst. 1 bez souhlasu dotčeného kraje nebo obce anebo bez předchozí dohody s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, nebo

2.

tak, že v rozporu s § 8 odst. 2 písm. c) nejsou veřejné služby v přepravě cestujících poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území.“.

(1)

Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad, s výjimkou přestupku podle § 33 odst. 1 písm. j), který projednává Ministerstvo dopravy. Úřad zveřejňuje pravomocná rozhodnutí o přestupcích, které projednává, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2)

Pro řízení o přestupku podle tohoto zákona se použije § 270 odst. 1, 4 až 8, 10 a 11 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.