V § 2 odst. 5 písmeno b) zní:

V § 2 odst. 5 se doplňuje písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 59 zní:

__________

V § 3 odst. 1 písmeno a) zní:

V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „nebo spolupracující osobou“ zrušují a na konci se doplňují slova „; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o důchodovém pojištění⁶⁰)“.

Poznámka pod čarou č. 60 zní:

_________

„⁶⁰) § 9 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 3 odst. 1 písm. f) se slova „a tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc“ nahrazují slovy „ , a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá“.

V § 3 odst. 1 se písmeno g) zrušuje.

Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).

V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

V § 3 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou společně posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně; k této osobě se přihlíží též při stanovení výše dávky, s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí podle § 23 písm. b). Za společně posuzovanou osobu podle věty první se pro účely zjištění nároku na dávku považuje též osoba, která není oprávněnou osobou.

(3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e), g) a h), a dále nezaopatřené dítě umístěné na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření v pobytovém zařízení sociálních služeb podle ustanovení § 48 zákona o sociálních službách, bude považovat za osobu v hmotné nouzi.“.

V § 3 odst. 4 se slova „a toto zajištění lze na ní spravedlivě žádat“ zrušují.

V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou.“.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

V § 4 odst. 3 se slova „ , a to z finančních prostředků získaných příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi formou dotace poskytované podle zvláštního právního předpisu⁶)“ včetně poznámky pod čarou č. 6 zrušují.

V § 5 odst. 1 na konci textu písmen a) až e) a v § 5 odst. 2 na konci textu písmene b) se doplňují slova „ , a to pokud má bydliště na území České republiky“.

V § 5 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případech poskytování mimořádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 5 písm. a) se podmínka bydliště na území České republiky nezjišťuje.“.

V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.“.

§ 6 včetně nadpisu zní:

„§ 6

Orgány pomoci v hmotné nouzi

Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou

§ 7 včetně nadpisu zní:

„§ 7

Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí

s rozšířenou působností a újezdní úřady

V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti.“.

V § 8 se odstavec 1 zrušuje.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.

V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K prokázání skutečnosti uvedené ve větě první přitom nestačí jen písemné prohlášení žadatele o dávku.“.

V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou, popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“)“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.

V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „sociálního příplatku a“ zrušují.

Poznámka pod čarou č. 17 zní:

_________

§ 10 včetně nadpisu zní:

„§ 10

Aktuální kalendářní měsíc a rozhodné období

(1) Aktuálním kalendářním měsícem se rozumí v případě podání žádosti o dávku kalendářní měsíc, ve kterém byla podána žádost o dávku, a v průběhu poskytování dávky kalendářní měsíc, pro který je posuzováno splnění podmínek nároku na dávku a stanovuje se výše dávky.

(2) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v případě podání žádosti o dávku, je

(3) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem v průběhu poskytování opakující se dávky, je období kalendářního měsíce předcházejícího aktuálnímu kalendářnímu měsíci.

(4) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje, zda občan členského státu Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník není neodůvodnitelnou zátěží systému pomoci v hmotné nouzi, je aktuální kalendářní měsíc.

(5) Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje plnění ostatních podmínek v případě podání žádosti o opakující se dávku a v průběhu poskytování opakující se dávky, je kalendářní měsíc předcházející aktuálnímu kalendářnímu měsíci. Věta první neplatí v případech, kdy se při podání žádosti o dávku posuzuje, zda

(6) Pokud v případě podání žádosti o dávku dochází k podstatnému poklesu příjmů alespoň u jedné ze společně posuzovaných osob, má se za to, že se jedná o podstatný pokles příjmů všech společně posuzovaných osob.“.

V § 11 odst. 1 se slova „3 až 7“ nahrazují slovy „4 až 6“.

V § 11 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

V § 11 se odstavec 3 zrušuje.

V § 11 odst. 6 větě první se za slova „jiného využití“ vkládají slova „movitého nebo“ a věta druhá se zrušuje.

V § 11 se odstavec 7 zrušuje.

V § 11 odst. 8 se za slova „částky životního minima“ vkládají slova „osoby nebo“.

§ 12 a 17 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 21a zrušují.

V § 16 odst. 2 písm. f) až h) se slova „nebo b)“ zrušují.

§ 18a včetně nadpisu zní:

„§ 18a

Veřejná služba

(1) Veřejnou službou se rozumí pomoc obcím nebo dalším subjektům zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, pomoci v oblasti kulturního a sportovního rozvoje a sociální péče. Veřejná služba je vykonávána osobami v hmotné nouzi a osobami vedenými v evidenci uchazečů o zaměstnání⁵⁴) na základě písemné smlouvy, která obsahuje základní údaje o těchto osobách (jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt), místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s krajskou pobočkou Úřadu práce po dohodě s obcí nebo dalším subjektem. Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.

(2) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy. Pro výkon veřejné služby osobou mladší 18 let se použijí pracovněprávní předpisy upravující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců. V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby je krajská pobočka Úřadu práce povinna uzavřít pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.

(3) Krajská pobočka Úřadu práce se může dohodnout s obcemi nebo dalšími subjekty na organizování veřejné služby. Písemná smlouva uzavřená podle věty první obsahuje podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu (evidence obsahuje základní údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a její hodnocení), udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby a zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby. Krajská pobočka Úřadu práce poskytne osobám vykonávajícím veřejnou službu ochranné pomůcky a pracovní prostředky, pokud se s obcemi nebo dalšími subjekty nedohodne jinak.“.

V § 21 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

V § 22 odst. 1 větě druhé se slovo „příjem“ nahrazuje slovem „důchod“ a slova „a v rozsahu přesahujícím v měsíčním vyjádření výši poskytnutého příspěvku“ se zrušují.

V § 22 odstavec 3 zní:

„(3) Příjemce příspěvku na živobytí uvedený v odstavci 1, který obdrží očekávaný důchod, je povinen vrátit příspěvek na živobytí nebo jeho část na základě rozhodnutí orgánu pomoci v hmotné nouzi, který mu dávku vyplatil, tomuto orgánu. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osobu, která byla s příjemcem osobou společně posuzovanou. Pokud skutečný získaný důchod bude nižší než příspěvek na živobytí nebo jeho část, povinnost vracet příspěvek na živobytí nebo jeho část zaniká.“.

V § 23 písm. b) se slova „§ 24 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 24 odst. 2“ a na konci textu se doplňují slova „; pokud však v rámci společně posuzovaných osob, které jsou posuzovány pro účely pomoci v hmotné nouzi, není některá z osob považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou, stanoví se výše příspěvku na živobytí bez poměrné části příspěvku na živobytí připadající na osobu, která není považována za osobu v hmotné nouzi nebo není oprávněnou osobou“.

§ 24 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 61 zní:

„§ 24

Částka živobytí osoby a částka živobytí společně posuzovaných osob

(1) Částka živobytí osoby činí

(2) Částka živobytí společně posuzovaných osob činí součet částek živobytí osob, které jsou osobami společně posuzovanými.

__________

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

§ 25 se včetně nadpisu zrušuje.

V § 26 odstavec 1 zní:

„(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby³¹) a existenčním minimem má osoba, která majetek

V § 26 odst. 2 se slovo „nemovitého“ zrušuje, číslo „6“ se nahrazuje číslem „3“ a slova „ , nejde-li o osobu uvedenou v odstavci 1 písm. b)“ se zrušují.

V § 26 odstavec 3 zní:

„(3) Pokud je osoba vyloučena z okruhu osob v hmotné nouzi z důvodu nevyužití majetku ke zvýšení příjmu a pokud znovu o dávku požádá do 3 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, považuje se za osobu uvedenou v § 3 odst. 4. Pokud osoba má majetek, který nevyužívá ke zvýšení příjmu, a dojde u ní k přerušení pobírání dávky pomoci v hmotné nouzi před uplynutím 3 kalendářních měsíců ode dne přiznání dávky a tato osoba znovu požádá o dávku do 3 kalendářních měsíců ode dne odejmutí dávky, započítají se do doby potřebné pro hodnocení majetku podle odstavce 2 i doby, které proběhly u předchozího pobírání dávky.“.

V § 27 odstavec 1 zní:

„(1) Nárok na zvýšení částky živobytí o polovinu částky rozdílu mezi životním minimem osoby³¹) a existenčním minimem má osoba, která

V § 27 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.

V § 28 se slova „nezaopatřeného dítěte“ nahrazují slovy „nezletilého dítěte“ a slova včetně slov v nadpisu „nezaopatřených dětí“ se nahrazují slovy „nezletilých dětí“.

Na konci § 28 se doplňuje věta „Pokud nedojde k využití majetku nezletilého dítěte, přestože by mohl být ve prospěch ostatních společně posuzovaných osob využíván, a to na základě vyjádření příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě nejsou-li řádně uplatněny nároky a pohledávky tohoto dítěte po uplynutí 3 kalendářních měsíců, za které je pobírán příspěvek na živobytí, má se za to, že jde v případě rodiče (zákonného zástupce) tohoto dítěte o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. c).“.

§ 30 se včetně nadpisu zrušuje.

§ 32 se zrušuje.

V § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „nákladů na bydlení“ vkládají slova „snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu¹²)“.

V § 33 odstavec 3 zní:

„(3) Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení lze přiznat s přihlédnutím k jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům také osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán z důvodu, že příjem osoby a společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby a společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek částky živobytí osoby a společně posuzovaných osob.“.

V § 33 odst. 5 větě první se slovo „dlouhodobě“ zrušuje.

V § 33 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Za případ hodný zvláštního zřetele se považuje též ubytování osob v domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech se zvláštním režimem a v chráněném bydlení podle zákona o sociálních službách⁶²).“.

Poznámka pod čarou č. 62 zní:

__________

V § 33 odst. 5 větě třetí se slova „a třetí“ zrušují a slova „v tomto případě“ se nahrazují slovy „v těchto případech“.

V § 33 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi určit, že doplatek na bydlení se poskytne i v případě, že podmínka hlášení k pobytu podle věty první není splněna.“.

§ 34 včetně poznámek pod čarou č. 34, 63 a 64 zní:

„§ 34

(1) Do odůvodněných nákladů na bydlení se započítává

(2) Výše úhrady za prokazatelnou nezbytnou spotřebu energií se stanoví jako průměrná cena za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií, nejvýše však ve výši skutečných úhrad.

(3) V odůvodněných případech lze navýšit částky zjištěné podle odstavce 2 až o 10 %. Za odůvodněný případ se považuje zejména dlouhodobá nemoc osoby a vyšší spotřeba energií z důvodu těžkého zdravotního postižení.

__________

§ 35 včetně nadpisu zní:

„§ 35

Výše doplatku na bydlení

Výše doplatku na bydlení za kalendářní měsíc činí rozdíl mezi částkou odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na aktuální kalendářní měsíc, sníženou o příspěvek na bydlení¹²) vyplacený v měsíci bezprostředně předcházejícím aktuálnímu kalendářnímu měsíci, a částkou, o kterou příjem

Za § 35 se vkládá nový § 35a, který včetně nadpisu zní:

„§ 35a

Doba poskytování doplatku na bydlení

(1) Doplatek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání doplatku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento doplatek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby.

(2) Nejvýše přípustná doba pobírání doplatku na bydlení 84 kalendářních měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt,

V § 37 písm. d) se za slova „v § 2 odst. 5 písm. b)“ vkládají slova „nebo c)“ a slovo „tohoto“ se nahrazuje slovy „každého z těchto“.

V § 38 odst. 3 se slova „ode dne, kdy splnila všechny podmínky nároku na dávku, nejdříve však“ zrušují, za slova „prvního dne“ se vkládá slovo „kalendářního“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , pokud v něm osoba zároveň splnila všechny podmínky pro přiznání nároku na dávku, jinak od prvního dne kalendářního měsíce, kdy výše uvedené podmínky splnila“.

§ 41 se včetně nadpisu zrušuje.

V § 43 odst. 1 větě první se slovo „pravidelných“ zrušuje.

V § 43 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Doplatek na bydlení se vyplácí v kalendářním měsíci, za který náleží, v měsíčních lhůtách určených plátcem doplatku.“.

V § 43 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 65 zní:

„(4) Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů⁶⁵) (dále jen „karta“), a to převodem na platební účet určený žadatelem, v hotovosti, využitím platební funkce karty, prostřednictvím poukázky na hmotnou pomoc v zařízení poskytujícím sociální služby, prostřednictvím poukázky opravňující k nákupu zboží ve stanovené hodnotě nebo poukázky na přímý odběr zboží ve stanovené hodnotě nebo přímou úhradou částek, k jejichž úhradě je příjemce nebo osoba společně posuzovaná v hmotné nouzi zavázána.

__________

V § 43 odstavec 5 zní:

„(5) Způsob výplaty určuje plátce dávky tak, že bere v úvahu schopnosti a možnosti osoby v hmotné nouzi s dávkou v hmotné nouzi hospodařit a využít dávku k účelu, ke kterému je určena. Způsob výplaty

V § 43 odst. 6 se slova „nebo mimořádná okamžitá pomoc, která není jednorázová“ zrušují.

V § 44 odstavce 1 až 5 znějí:

„(1) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výplatu tak, že nárok na dávku nebo na její výplatu zanikne, dávka se odejme nebo její výplata zastaví od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.

(2) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být zvýšena, provede se zvýšení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.

(3) Změní-li se skutečnosti rozhodné pro výši dávky tak, že dávka má být snížena, provede se snížení dávky od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.

(4) Pokud má dojít ke zvýšení nebo snížení opakující se dávky o částku nižší než 50 Kč, nemění se výše dosud vyplácené dávky. Jestliže suma částek, o které se měla zvýšit nebo snížit výše opakující se dávky za aktuální kalendářní měsíc a kalendářní měsíce předchozího období, v němž nedošlo k úpravě výše dávky z důvodu uvedeného ve větě první, dosáhne 50 Kč, výše opakující se dávky se stanoví nově.

(5) Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tato změna nastala.“.

V § 47 se odstavec 3 zrušuje.

V § 49 odst. 1 písm. a) se slova „ , dát písemně souhlas k ověření těchto skutečností“ zrušují.

V § 49 odst. 1 písm. b) se slova „nebo posouzení, zda si nemůže zvýšit příjem vlastní prací vzhledem ke svému zdravotnímu stavu“ zrušují.

V § 49 odst. 3 se na konci textu písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje a v § 49 odst. 4 se slova „a c)“ zrušují.

V § 49 odst. 6 větě první se slova „nebo krajský úřad“ zrušují, slova „jsou příslušní“ se nahrazují slovy „je příslušný“ a slovo „mohou“ se nahrazuje slovem „může“ a ve větě třetí se slova „a 6“ zrušují.

V § 50 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Jestliže osoba nevyužije mimořádnou okamžitou pomoc k účelu, pro který byla určena, popřípadě využije pouze její část, jedná se o přeplatek a osoba je povinna mimořádnou okamžitou pomoc, popřípadě její část, vrátit orgánu pomoci v hmotné nouzi.“.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

V § 51 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 až 3“.

V § 51 odst. 6 větě první se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 až 4“ a věta druhá se nahrazuje větou „Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané opakující se dávky; po provedení srážky musí povinné osobě zůstat nejméně částka ve výši existenčního minima, a v případě dalších povinných společně posuzovaných osob, nejméně částka ve výši existenčního minima, a jsou-li mezi společně posuzovanými osobami též nezaopatřené děti, nejméně částka ve výši jejich životního minima, a to každé z těchto osob.“.

V § 52 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 66 zní:

„(5) Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému pomoci v hmotné nouzi, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí⁶⁶).

________

V § 53 odst. 3 až 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a jeho změny“.

§ 54 zní:

„§ 54

(1) Krajské pobočky Úřadu práce vybírají neprávem poskytnuté dávky a dávky poskytnuté v nesprávné výši a v individuálních případech rozhodují o prominutí povinnosti vrátit tyto dávky. Rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit částky vyšší než 10 000 Kč však mohou jen s předchozím souhlasem ministerstva.

(2) Vrácené prostředky podle odstavce 1 jsou příjmem státního rozpočtu v případě jejich vrácení v jiném roce, než v roce poskytnutí. Tyto prostředky je povinen orgán, který je vybral, bezodkladně odvést do státního rozpočtu. Vrácené prostředky, k jejichž vrácení došlo v roce jejich poskytnutí ze státního rozpočtu, se použijí ke stejnému účelu v tomtéž roce, popřípadě se stávají předmětem finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem.

(3) Vymáhání neoprávněně vyplacených dávek provádí příslušný celní úřad. Částky vymožené podle věty první jsou příjmem státního rozpočtu.“.

V § 55 odst. 3 písmena a) a b) včetně poznámek pod čarou č. 41, 42, 67 a 68 znějí:

_________

V § 55 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i).

V § 55 odst. 4 se slova „Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“.

V § 55 odst. 4 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.

V § 55 odstavec 5 zní:

„(5) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro zaměstnance obcí zařazené do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a pro zaměstnance státu zařazené k výkonu práce v újezdních úřadech, jde-li o skutečnosti, s kterými se seznámili při výkonu činností sociální práce podle § 64 odst. 3. Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny na žádost poskytovat orgánům pomoci v hmotné nouzi potřebné údaje pro účely rozhodování o dávkách a pro účely odvolacího řízení.“.

V § 57 odst. 1 se za slova „§ 55 odst. 1“ vkládají slova „nebo § 55 odst. 5“.

V § 57 odst. 2 a v § 58 odst. 1 se slova „odst. 1“ zrušují.

V § 59 odstavec 5 zní:

„(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

V § 59 se odstavec 6 zrušuje.

V § 60 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

§ 61 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 49a, 57 a 58 zní:

„§ 61

Krajská pobočka Úřadu práce

(1) Krajská pobočka Úřadu práce

(2) Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna provést posouzení a oznámení podle odstavce 1 písm. c) a d) v odůvodněných případech též opětovně.

(3) Krajská pobočka řadu práce dále

(4) Krajská pobočka Úřadu práce může s obcí nebo dalšími subjekty uzavřít písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo dalšími subjekty.

__________

§ 62, 62a a 62b se zrušují.

V nadpisu hlavy II v části páté se za slova „HMOTNÉ NOUZI“ vkládají slova „ , POVĚŘENÝCH OBECNÍCH ÚŘADŮ, OBECNÍCH ÚŘADŮ OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ A ÚJEZDNÍCH ÚŘADŮ“.

V § 63 odst. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávajícího orgánu pomoci v hmotné nouzi.“.

V § 63 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 69 zní:

„(3) Zaměstnanci obcí zařazení do pověřených obecních úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci⁶⁹) a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci⁶⁹) jsou na základě souhlasu osoby v hmotné nouzi a osob společně posuzovaných oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

_________

V § 64 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, kteří jsou zařazeni jako sociální pracovníci⁶⁹), jsou dále povinni v souvislosti s posuzováním stavu hmotné nouze příjemců příspěvku na živobytí a společně posuzovaných osob, které se nacházejí ve stavu hmotné nouze déle než tři kalendářní měsíce, s výjimkou nezaopatřených dětí,

(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro zaměstnance obcí, kteří jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci⁶⁹), a zaměstnance státu, kteří jsou zařazeni k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci⁶⁹), při řešení situace osob v hmotné nouzi, a to bez ohledu na dobu, po kterou se tyto osoby ve stavu hmotné nouze nacházejí; přitom tito zaměstnanci spolupracují s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce. Tito zaměstnanci jsou dále povinni v souvislosti s výkonem činností sociální práce vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.“.

V § 65 úvodní části ustanovení se za slova „hmotné nouzi“ vkládají slova „ , pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady“.

§ 66 se zrušuje.

V § 67 odst. 1 a v § 67 odst. 2 se slova „pověřeného obecního úřadu“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.

V § 67 odst. 3 větě první se slova „pověřeného obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a ve větě druhé se slova „pověřeného obecního úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a slova „místně příslušným ten pověřený obecní úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož“ se nahrazují slovy „místně příslušnou ta krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž“.

V § 70 odst. 2 se slova „pověřeného obecního úřadu“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.

V § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahuje“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených správním řádem“.

§ 72 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).

V § 72 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) prohlášení žadatele, že jeho celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že mu neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami,“.

V § 72 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) prohlášení společně s ním posuzovaných osob, že jejich celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jim neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami.“.

V § 72 odst. 3 písm. b) se za slova „doklad o výši“ vkládají slova „a úhradě“.

V § 72 odst. 4 písm. b) se slova „ , popřípadě sdělení, že na příspěvek na bydlení nevzniká žadateli nárok (§ 33 odst. 2)“ zrušují.

V § 72 odst. 4 písm. c) se za slova „doklad o výši“ vkládají slova „a úhradě“.

V § 72 odst. 4 písm. e) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.

V § 72 odst. 4 písm. f) se slova „; ustanovení odstavce 1 písm. c) v tomto případě neplatí“ zrušují.

V § 72 odst. 5 se slova „ , jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 4“ a slova „ , jde-li o žádost osoby uvedené v § 2 odst. 6“ zrušují.

V § 74 se slova „ , nebo o údaje, k jejichž sdělení dal písemný souhlas (§ 41)“ zrušují.

V § 76 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.“.

V § 77 odstavec 1 zní:

„(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.“.

V § 79 odst. 2 se za slova „Orgány pomoci v hmotné nouzi“ vkládají slova „ , účastníci řízení a osoby společně posuzované,“.

V § 80 se slova „§ 63 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 63 odst. 3“.

Podmínka bydliště na území České republiky podle § 5 odst. 1 písm. a) až e), § 5 odst. 2 písm. b) a § 5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011.

Rozhodné období, za které se zjišťuje příjem pro účely vzniku nároku na dávku, se pro účely řízení, které bylo zahájeno a nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle § 10 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Výkon veřejné služby, který byl organizován obcí do 31. prosince 2011, pokračuje po dohodě s krajskou pobočkou Úřadu práce i po 31. prosinci 2011. Práva a povinnosti vyplývající z pojistné smlouvy kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena, která byla uzavřena do 31. prosince 2011 na období po 31. prosinci 2011, převezme po dohodě s obcí krajská pobočka Úřadu práce. Náklady na pojistné z této smlouvy na období po 31. prosinci 2011 nese krajská pobočka Úřadu práce. Spisy týkající se výkonu veřejné služby jsou obce povinny bezúplatně předat příslušné krajské pobočce Úřadu práce bezodkladně po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Krajská pobočka Úřadu práce od 1. ledna 2012 zajistí ochranné pomůcky a pracovní předměty, pokud se s obcí nedohodne jinak.

Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se nevymožené částky nahrazující neplacené výživné, o němž se nevede řízení o výkonu rozhodnutí, přestávají vymáhat a tyto pohledávky zanikají. V případě, kdy příjemce dávky ještě nepřijal dlužné výživné a pobíral příspěvek na živobytí s částkami nahrazující neplacené výživné podle § 32, zaniká ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinnost vrátit tyto částky.

Řízení o dávkách pomoci v hmotné nouzi zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

V § 3 písmeno c) zní:

V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

V § 7 odstavec 1 zní:

„(1) Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.“.

V § 7 odst. 2 se slova „při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti“ nahrazují slovy „při zvládání základních životních potřeb“, slova „jiná fyzická osoba uvedená“ se nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětský domov⁵²),“.

Poznámka pod čarou č. 52 zní:

__________

V § 7 odst. 4, § 14a odst. 2, § 23 odst. 3 a 5, § 26a odst. 1 větě první, § 29 odst. 4, 5 a 6 a v § 108 odst. 4 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.

§ 8 až 10 znějí:

„§ 8

(1) Osoba do 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

(2) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve

(1) Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:

(2) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. h) se hodnotí ve vztahu ke konkrétnímu zdravotnímu postižení a režimu stanovenému ošetřujícím lékařem.

(3) Schopnost zvládat základní životní potřebu uvedenou v odstavci 1 písm. j) se nehodnotí u osob do 18 let věku.

(4) Při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby se hodnotí funkční dopad dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost zvládat základní životní potřeby; přitom se nepřihlíží k pomoci, dohledu nebo péči, která nevyplývá z funkčního dopadu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.

(5) Pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopnosti zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.

(6) Bližší vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsob jejich hodnocení stanoví prováděcí právní předpis.

§ 10

U osoby do 18 let věku se při hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby podle § 9 odst. 1 a při hodnocení potřeby mimořádné péče porovnává rozsah, intenzita a náročnost péče, kterou je třeba věnovat posuzované osobě se zdravotním postižením, s péčí, kterou je třeba věnovat zdravé fyzické osobě téhož věku. Při stanovení stupně závislosti u osoby do 18 let věku se nepřihlíží k potřebě péče, která vyplývá z věku osoby a tomu odpovídajícímu stupni biopsychosociálního vývoje. Mimořádnou péčí se rozumí péče, která svým rozsahem, intenzitou nebo náročností podstatně přesahuje péči poskytovanou osobě téhož věku.“.

V § 11 odstavec 1 zní:

„(1) Výše příspěvku pro osoby do 18 let věku činí za kalendářní měsíc

V § 11 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Částky příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 2 se podle § 12 zvyšují o 2 000 Kč za kalendářní měsíc.“.

V části druhé hlava III včetně nadpisu zní:

„Hlava III

Zvýšení příspěvku

§ 12

(1) Zvýšení příspěvku podle § 11 odst. 3 náleží

(2) Zvýšení příspěvku náleží v kalendářním měsíci, v němž se vyplácí příspěvek.

(3) Plné přímé zaopatření v zařízení pro péči o děti nebo mládež se posuzuje podle § 7 odst. 4 zákona o státní sociální podpoře. Pro účely nároku na zvýšení příspěvku se příjmem oprávněné osoby nebo společně posuzovaných osob rozumí příjmy podle § 5 zákona o státní sociální podpoře. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je období kalendářního čtvrtletí, předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu zvýšení příspěvku prokazuje, popřípadě nárok na zvýšení příspěvku uplatňuje. Okruh společně posuzovaných osob se posuzuje podle § 7 zákona o státní sociální podpoře.

(4) Neprokáže-li oprávněná osoba rozhodný příjem, zastaví se výplata zvýšení příspěvku od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši příjmů pro výplatu zvýšení příspěvku na následující kalendářní čtvrtletí. Neprokáže-li se rozhodný příjem ani do konce kalendářního čtvrtletí, za které by se mělo uvedené zvýšení příspěvku vyplácet, nárok na zvýšení příspěvku zaniká.“.

V § 16 odst. 1 větě první se slova „jiná fyzická osoba uvedená“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“ a za slova „zdravotnické zařízení poskytující sociální služby podle § 52“ se vkládají slova „ , dětský domov“.

V § 16 odst. 1 a 2 se slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.

§ 18 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 53 zní:

„§ 18

Způsob výplaty příspěvku

(1) Příspěvek se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci, za který náleží.

(2) Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je příslušná k rozhodnutí o příspěvku.

(3) Příspěvek se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů⁵³), a to využitím platební funkce karty nebo převodem na platební účet určený příjemcem příspěvku anebo v hotovosti. Požádá-li příjemce příspěvku o změnu způsobu výplaty příspěvku, je krajská pobočka Úřadu práce povinna provést změnu způsobu výplaty od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla taková žádost doručena.

(4) Výši úhrady potřebné pomoci poskytnuté v kalendářním měsíci je poskytovatel sociálních služeb, který poskytuje sociální služby na základě oprávnění k jejich poskytování podle § 78 odst. 1, povinen příjemci příspěvku písemně vyúčtovat nejpozději do 15 kalendářních dnů po uplynutí kalendářního měsíce, v němž byla pomoc poskytnuta.

(5) Podle odstavců 3 a 4 se nepostupuje, jde-li o výplatu příspěvku z důvodu přechodu nároku na jeho výplatu podle § 16, a je-li příspěvek vyplácen do ciziny; v těchto případech způsob výplaty určí plátce příspěvku, a to buď v hotovosti, nebo poukazem na platební účet.

(6) Dojde-li v době, ve které je příspěvek vyplácen, ke změně místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby, zastaví krajská pobočka Úřadu práce, která byla před touto změnou k výplatě příspěvku příslušná, výplatu příspěvku, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž se o změně trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby dozvěděla. Krajská pobočka Úřadu práce uvedená ve větě první předá krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byl příspěvek přiznán. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyplácí příspěvek od měsíční splátky následující po kalendářním měsíci, v němž byla výplata příspěvku zastavena.

_________

V § 20 odst. 1, 3 a 5, § 22 odst. 5, § 23 odst. 5, § 25 odst. 1, 2 a 5, § 26 větě první a druhé a v § 29 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce“.

V § 20 odst. 4 se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“.

V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „a dát písemný souhlas k ověření těchto skutečností“ zrušují.

V § 21 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. a) a c) se slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.

V § 21 odst. 2 písm. b) se slova „příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce“ a slova „neurčil-li obecní úřad obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „neurčila-li krajská pobočka Úřadu práce“.

V § 21 odst. 2 písm. d) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětským domovem“.

V § 21 na konci textu odstavce 2 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

V § 21 odst. 4 větě první se slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajské pobočky Úřadu práce“ a věta třetí se zrušuje.

V § 21 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Jestliže byla výplata příspěvku zastavena z důvodu nesplnění některé z povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, výplata příspěvku se obnoví od třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla povinnost opět splněna.“.

V § 21a odst. 1 se slova „jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytuje oprávněné osobě pomoc, je povinna“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený v § 83, který poskytuje oprávněné osobě pomoc, jsou povinni“, slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , a dětský domov“.

V § 21a odst. 2 se slova „jiná fyzická osoba uvedená“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený“, za slova „hospicového typu“ se vkládají slova „a dětský domov“ a slova „příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“ se nahrazují slovy „příslušné krajské pobočce Úřadu práce“.

V § 22 odst. 3 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností, který příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácel“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce, která příspěvek vyplácí nebo naposledy vyplácela“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.“.

V § 22 odst. 6 větě první se slova „a vymožené“ a slova „nebo vymožení“ zrušují a slovo „vymohl“ se nahrazuje slovem „vybral“ a ve větě druhé se slova „nebo vymožené“ a slova „nebo vymožení“ zrušují.

§ 24 zní:

„§ 24

Žádost o příspěvek musí kromě náležitostí stanovených správním řádem dále obsahovat

V § 25 odst. 4 se věta první nahrazuje větou „Okresní správa sociálního zabezpečení zašle příslušné krajské pobočce Úřadu práce stejnopis posudku vydaného podle zvláštního právního předpisu⁵¹) s uvedením základních životních potřeb, které osoba není schopna zvládat, a dále s uvedením, zda jde o osobu s úplnou nebo praktickou hluchotou nebo hluchoslepou, jestliže tato osoba nezvládá základní životní potřeby v oblasti orientace.“.

V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle § 25 odst. 1.“.

V § 26a odst. 1 větě první se slova „§ 18 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 6“ a ve větě druhé se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen“ nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce povinna“.

V § 26a odst. 3 větě první se slova „příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „příslušné krajské pobočky Úřadu práce“ a ve větě druhé se slova „Tento obecní úřad“ nahrazují slovy „Tato krajská pobočka Úřadu práce“ a slovo „mu“ se nahrazuje slovem „jí“.

§ 27 se zrušuje.

V § 28 odstavec 1 zní:

„(1) O odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce rozhoduje ministerstvo.“.

V § 28 odst. 2 se slova „na žádost krajského úřadu“ zrušují.

V § 29 odst. 1 písm. b) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“ a za slova „podle § 85 odst. 1,“ se vkládají slova „nebo dětským domovem“.

V § 29 odst. 1 písm. d) se slovo „úkony“ nahrazuje slovy „základní životní potřeby“.

V § 29 odst. 1 písm. e) se slova „jinou fyzickou osobou uvedenou“ nahrazují slovy „asistentem sociální péče uvedeným“.

V § 29 odstavec 2 zní:

„(2) Zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v ministerstvu jsou na základě souhlasu osoby oprávněni vstupovat do obydlí, v němž osoba žije, za účelem provedení sociálního šetření a kontroly využívání příspěvku. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce nebo ministerstvem jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávající krajské pobočky Úřadu práce nebo ministerstva.“.

V § 29 odst. 5 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „je povinna“.

V § 29 odst. 6 se slova „jiná fyzická osoba“ nahrazují slovy „asistent sociální péče“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pro účely důchodového pojištění se v potvrzení uvede též údaj o výši příspěvku, která oprávněné osobě v době poskytování pomoci náležela.“.

V § 29 odstavec 7 zní:

„(7) Příjemce příspěvku je povinen na vyžádání správního orgánu, který provádí kontrolu využívání příspěvku prokázat, že byl příspěvek využit k zajištění pomoci, a to způsobem, který osvědčí využití příspěvku, nebo dokladem o vyplacení příspěvku fyzickým nebo právnickým osobám, které poskytují pomoc při zvládání základních životních potřeb, uvedeným v žádosti o příspěvek, popřípadě ohlášeným podle § 21 odst. 1 písm. d) nebo § 21 odst. 2 písm. c), a to nejvýše 1 rok zpětně, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů.“.

V § 30 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Údaje o žadatelích o příspěvek, o příjemcích příspěvku, výši příspěvku a o fyzických a právnických osobách, které poskytují pomoc, jsou vedeny v informačním systému o příspěvku na péči, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož správcem je ministerstvo.“ a ve větě druhé se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“.

V § 30 odst. 2 větě první se slova „obecním úřadům obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“ a věty druhá a třetí se zrušují.

V § 30 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „ , obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům“ nahrazují slovy „a krajským pobočkám Úřadu práce“.

V § 30 odst. 5 až 7 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a jeho změny“.

V § 30 odst. 10 se slova „Obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „Krajské pobočky Úřadu práce“ a číslo „10“ se nahrazuje číslem „15“.

Na konci § 38 se doplňuje věta „Každý má právo na poskytování služeb sociální péče v nejméně omezujícím prostředí.“.

V § 75 odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.

V § 79 odst. 5 písm. a) se za slova „(dále jen „identifikační číslo“)“ vkládají slova „ , číslo platebního účtu“.

V § 79 odst. 5 písm. b) se za slova „hlášeného pobytu“ vkládají slova „ , číslo platebního účtu“.

V § 79 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a číslo platebního účtu“.

§ 83 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:

„§ 83

(1) Registrace podle § 79 se nevyžaduje, poskytuje-li osobě pomoc osoba blízká nebo asistent sociální péče, který tuto činnost nevykonává jako podnikatel³²).

(2) Asistentem sociální péče podle odstavce 2 může být pouze fyzická osoba, která je starší 18 let věku a zdravotně způsobilá. Zdravotní způsobilost se posuzuje podle § 29 odst. 1 písm. e).

(3) Asistent sociální péče je povinen s osobou, které poskytuje pomoc, uzavřít písemnou smlouvu o poskytnutí pomoci. Náležitostmi smlouvy je označení smluvních stran, rozsah pomoci, místo a čas poskytování pomoci a výše úhrady za pomoc.

_______

V § 85 odst. 1 větě první se slova „uvedené v § 84“ nahrazují slovy „uvedené v § 84 odst. 1“ a za větu první se vkládá věta „Do registru jsou povinni se na žádost zapsat také poskytovatelé sociálních služeb ve zdravotnickém zařízení ústavní péče podle § 52, speciální lůžková zdravotnická zařízení hospicového typu a dětský domov.“.

V § 85 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ , včetně hodnocení plnění standardů kvality sociálních služeb, a informaci o výsledku kontroly plnění podmínek stanovených pro registraci“.

V § 85 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Registr v elektronické podobě dále obsahuje údaje o kapacitě, materiálním, technickém a personálním zabezpečení, poskytování základních a fakultativních činností a financování jednotlivých sociálních služeb, a zobecněné údaje o žadatelích, osobách, kterým je sociální služba poskytována, a o osobách, se kterými nemohla být uzavřena smlouva o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3, a to pro účely analytické a koncepční činnosti ministerstva.“.

V § 85 odst. 5 se ve větě druhé za slova „v odstavci 1“ vkládají slova „prostřednictvím elektronického systému“.

V § 92 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

V § 93 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

Za § 93 se vkládá nový § 93a, který zní:

„§ 93a

(1) Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako sociální pracovníci a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu jako sociální pracovníci jsou na základě souhlasu osoby, která se nachází v nepříznivé sociální situaci nebo je ohrožena sociálním vyloučením anebo se v tomto stavu nachází, oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle § 92 písm. d) a § 93 písm. c) vstupovat do obydlí, v němž tato osoba žije, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou v souvislosti s výkonem činností sociální práce povinni vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.“.

V § 97 odstavec 1 zní:

„(1) Inspekci poskytování sociálních služeb (dále jen „inspekce“) provádí u poskytovatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o registraci, a u poskytovatelů sociálních služeb uvedených v § 84 krajská pobočka Úřadu práce; místní příslušnost se řídí podle místa trvalého nebo hlášeného pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osoby, popřípadě podle umístění organizační složky zahraniční právnické osoby na území České republiky.“.

V § 97 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Při plnění povinnosti poskytovatelů sociálních služeb podle § 88 písm. i) je předmětem inspekce také posouzení, zda smlouva o poskytnutí sociální služby obsahuje náležitosti smlouvy podle § 91 odst. 2, a zda je výše úhrady sjednána v rámci výše úhrady stanovené v § 73 až 77.

(4) Členové inspekčního týmu jsou povinni v případě zjištěných nedostatků informovat o výsledku inspekce podle odstavce 3 osobu, která uzavřela smlouvu o poskytnutí sociální služby, nebo zákonného zástupce, popřípadě zástupce podle § 91 odst. 6, pokud uzavřeli smlouvu o poskytnutí sociální služby za osobu, která není schopna sama jednat.“.

V § 98 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Alespoň 1 člen inspekčního týmu musí být zaměstnancem státu zařazeným k výkonu práce v krajské pobočce Úřadu práce. Kraj může do inspekčního týmu vyslat svého zaměstnance; krajská pobočka Úřadu práce zařadí tohoto zaměstnance do inspekčního týmu.“.

V § 98 odst. 8 se slova „Krajský úřad a ministerstvo jsou oprávněny“ nahrazují slovy „Krajská pobočka Úřadu práce je oprávněna“, slova „krajským úřadem nebo ministerstvem“ se nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“ a slova „krajský úřad nebo ministerstvo“ se nahrazují slovy „krajská pobočka Úřadu práce“.

V § 101 odst. 8 se slova „31. prosince 2011“ nahrazují slovy „31. prosince 2013“.

V § 106 odst. 3 se slova „jiná fyzická osoba uvedená v § 83, která poskytovala“ nahrazují slovy „asistent sociální péče uvedený v § 83, kteří poskytovali“.

V § 107 odst. 2 písm. m) se slova „krajským úřadem nebo ministerstvem“ nahrazují slovy „krajskou pobočkou Úřadu práce“.

V § 107 odst. 2 se na konci písmene n) zrušuje slovo „nebo“ a na konci písmene o) se tečka nahrazuje čárkou.

V § 107 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno p), které zní:

V § 107 odst. 4 se za slova „podle § 52,“ vkládají slova „dětský domov“.

V § 107 odst. 5 písm. b) se slova „a h) a odstavce 4“ nahrazují slovy „ , h), p) a odstavce 4“.

V § 108 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

Na konci textu § 109 se doplňují slova „ , zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb“.

§ 111 včetně poznámky pod čarou č. 43 zní:

„§ 111

(1) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit sociálnímu pracovníku další vzdělávání v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Pokud pracovní poměr sociálního pracovníka u téhož zaměstnavatele netrvá celý kalendářní rok, činí rozsah dalšího vzdělávání jednu dvanáctinu částky rozsahu uvedeného ve větě první za každý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. V případě nepřítomnosti v práci v rozsahu delším než jeden kalendářní měsíc se rozsah dalšího vzdělávání krátí o jednu dvanáctinu celkové částky rozsahu. Povinnost zabezpečení dalšího vzdělávání se nevztahuje na zaměstnance ve zkušební době.

(2) Formy dalšího vzdělávání jsou

(3) Další vzdělávání podle odstavce 2 písm. b) se uskutečňuje na základě akreditace vzdělávacích zařízení a vzdělávacích programů udělené ministerstvem na vysokých školách, vyšších odborných školách a ve vzdělávacích zařízeních právnických a fyzických osob (dále jen „vzdělávací zařízení“).

(4) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. c) se rozumí výkon odborné činnosti na základě písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zařízením zajišťujícím odbornou stáž.

(5) Dalším vzděláváním podle odstavce 2 písm. d) se rozumí vzdělávací akce v maximálním rozsahu 8 hodin organizovaná zaměstnavatelem nebo odbornou organizací, jejíž je zaměstnavatel členem, a která je vzdělávacím zařízením akreditovaným ministerstvem.

(6) Účast na dalším vzdělávání podle odstavce 2 se považuje za prohlubování kvalifikace podle zvláštního právního předpisu⁴³).

(7) Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. a) a b) je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které další vzdělávání pořádalo. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání podle odstavce 2 písm. c) a d) je potvrzení vydané zařízením, ve kterém byla zajišťována odborná stáž, nebo zaměstnavatelem jako organizátorem odborné stáže nebo školicí akce.

__________

V § 116 odst. 9 větě třetí se slova „§ 111 odst. 3“ nahrazují slovy „§ 111 odst. 2“ a na konci odstavce se doplňují věty „Ustanovení § 111 odst. 1 věta druhá až čtvrtá a odst. 3 až 5 a 7 platí obdobně. Povinnost účasti na dalším vzdělávání podle věty první se nevyžaduje za kalendářní rok, v němž pracovník v sociálních službách absolvoval akreditovaný kvalifikační kurz.“.

§ 118 se zrušuje.

V § 119 odst. 2 se slova „§ 9 odst. 5“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 6“, slova „§ 29 odst. 7“ se zrušují a za slova „§ 91 odst. 3 písm. c)“ se vkládají slova „§ 93a odst. 1“.

Řízení o příspěvku na péči zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V řízení o příspěvku na péči zahájeném a pravomocně neskončeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se provede posouzení stupně závislosti za období do 31. prosince 2011 podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a za období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Příspěvek na péči náležející ke dni účinnosti tohoto zákona osobám do 18 let věku ve výši podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Příslušná krajská pobočka Úřadu práce doručí nejpozději do dne výplaty příspěvku na péči za měsíc leden 2012 těmto osobám písemné sdělení o změně výše tohoto příspěvku podle § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Děti starší 1 roku věku, které podle § 30 odst. 1 písm. e) zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zakládaly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na rodičovský příspěvek z důvodu zdravotního postižení, a kterým nenáležel k tomuto dni příspěvek na péči, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby

ve stupni I (lehká závislost), jde-li o děti dlouhodobě zdravotně postižené,

ve stupni II (středně těžká závislost), jde-li o děti dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

Těmto osobám náleží ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek na péči ve výši podle § 11 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud si nezvolí rodičovský příspěvek nejpozději do 31. ledna 2012, a to po dobu, než je na základě nového posouzení zdravotního stavu vydáno rozhodnutí o příspěvku na péči, nejdéle však do 31. prosince 2012.

Příslušný orgán, který vydal rozhodnutí o registraci podle § 78 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyzve nejpozději do 31. ledna 2012 písemným sdělením poskytovatele sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru poskytovatelů sociálních služeb podle § 85 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby ve lhůtě do 1 měsíce od doručení výzvy na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí sdělili číslo platebního účtu, na který bude vyplácena úhrada za potřebnou pomoc z příspěvku na péči podle § 18 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Poskytovatelé pomoci osobám závislým na pomoci jiné osoby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče podle § 52, speciálních lůžkových zdravotnických zařízeních hospicového typu a v dětských domovech, kteří poskytují pomoc podle zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a tuto pomoc poskytují i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni podat žádost o zapsání do registru poskytovatelů podle § 85 ve lhůtě nejpozději do 31. března 2012.

§ 2a zní:

„§ 2a

Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou

V § 3 se na konci odstavců 1 a 2 doplňuje závěrečná část ustanovení „ , podmínkou je, že mají na území České republiky bydliště“.

V § 3 odst. 2 se na konci textu písmen d) a e) slova „pokud mají na území České republiky bydliště,“ zrušují.

V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 57 zní:

„(3) Co se rozumí bydlištěm, stanoví zákon o pomoci v hmotné nouzi⁵⁷).“.

__________

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

V § 3 odst. 4 se slova „Krajský úřad příslušný podle místa pobytu osoby“ nahrazují slovy „Ministerstvo práce a sociálních věcí“.

V § 5 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „měsíční přídavek na bydlení a“ zrušují.

§ 9 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.

V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje věta „Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení⁵⁸).“.

Poznámka pod čarou č. 58 zní:

_________

V § 19 odst. 2 se věta třetí zrušuje.

Za § 27 se vkládá nový § 27a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 59 zní:

„§ 27a

Doba poskytování příspěvku na bydlení

(1) Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Sčítají se všechny doby pobírání příspěvku na bydlení v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby.

(2) Nejvýše přípustná doba pobírání příspěvku na bydlení 84 kalendářních měsíců podle odstavce 1 neplatí, jde-li o byt,

_________

Nadpis nad § 30 se zrušuje.

§ 30 včetně nadpisu zní:

„§ 30

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

a jeho výše

(1) Rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, má nárok na rodičovský příspěvek nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte, a to nejdéle do doby, kdy byla na rodičovském příspěvku vyplacena z důvodu péče o totéž nejmladší dítě v rodině celková částka 220 000 Kč, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle odstavců 3 a 4 je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.

(3) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně, s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený vyměřovací základ podle věty první, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho vyměřovacího základu, který je vyšší.

(4) Rodič může volit výši rodičovského příspěvku až do částky 7 600 Kč měsíčně, jestliže

(5) Nelze-li stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ podle odstavců 3 a 4, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte.

(6) Dojde-li v rodině ke změně osob, které jsou pro stanovení výše rodičovského příspěvku posuzovány jako rodiče, a v souvislosti s tím

(7) Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby nebo ke změně podle odstavce 5. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje.

(8) Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek rodičovského příspěvku od celkové částky 220 000 Kč zbývá částka, která je nižší než částka, která byla naposledy na rodičovském příspěvku vyplacena, vyplatí se tento rozdíl ve splátce rodičovského příspěvku náležejícího za poslední kalendářní měsíc.“.

V § 30a se odstavce 1 až 3 zrušují.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.

V § 30a odst. 1 se slova „nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 4“ nahrazují slovy „a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku“.

V § 30a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zanikl-li nárok na rodičovský příspěvek proto, že se nejmladším dítětem v rodině stalo jiné dítě, náleží rodičovský příspěvek v kalendářním měsíci, v němž vznikl nárok, ve výši, která náleží z důvodu péče o dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině.“.

Pod § 30b se vkládá nadpis „Podmínka osobní celodenní péče o dítě“.

V § 30b odst. 1 písm. b) se slova „ , peněžitou pomoc“ zrušují.

V § 30b odst. 1 písm. d) se slova „2, 3, 4, 7, 10 nebo 15“ nahrazují slovy „4 let“ a v § 30b odst. 1 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.

V § 30b se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

V § 30b odst. 2 se slova „odst. 1“ nahrazují slovy „odst. 3 nebo 4“.

V § 30b se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Rodičovský příspěvek nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleží příspěvek na péči.“.

V § 31 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Pro nárok na rodičovský příspěvek musí podmínka bydliště na území České republiky být splněna u oprávněné osoby i u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek.“.

V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li rodičem dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek nezletilá osoba, lze ji přiznat rodičovský příspěvek, jen jestliže soud této osobě, která dosáhla věku 16 let, přiznal rodičovskou zodpovědnost podle zákona o rodině.“.

V § 31 odstavec 3 zní:

„(3) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží, jestliže

§ 32 se zrušuje.

V § 37 odstavec 3 zní:

„(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka životního minima dítěte násobí, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby

V § 47 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Podmínka trvalého pobytu a bydliště podle § 3 se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené.“.

V § 50 se slova „a Ministerstvu práce a sociálních věcí“ zrušují.

Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 62 zní:

„§ 54a

Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte

(1) Jestliže byla alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložena sankce podle zvláštního právního předpisu⁶²) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky 220 000 Kč rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22 800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22 800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22 800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.

(2) Odstavec 1 neplatí v případech, kdy rodiči náleží rodičovský příspěvek podle ustanovení § 30 odst. 5. V případech uvedených ve větě první platí, že nárok na výplatu rodičovského příspěvku nemá rodič, kterému byla uložena sankce podle zvláštního právního předpisu⁶²) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci. Nárok na rodičovský příspěvek za toto období nemůže uplatnit ani druhý z rodičů.

(3) Nárok na výplatu odměny pěstouna nebo odměny pěstouna ve zvláštních případech vůči dítěti, které řádně neplní povinnou školní docházku, nemá pěstoun, kterému byla pravomocně uložena sankce podle zvláštního právního předpisu⁶²) za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte svěřeného do pěstounské péče, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rozhodnutí o uložení sankce nabylo právní moci.

(4) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce podle zvláštního právního předpisu⁶²), je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byla pravomocným rozhodnutím uložena sankce za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(5) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení sankce rodiči nebo pěstounovi za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu⁶²), je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který uvedeným osobám vyplácí rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna (odměnu pěstouna ve zvláštních případech), že tuto sankci uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

__________

V § 58 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů⁶³), a to převodem na platební účet příjemce, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů⁶³).“.

Poznámka pod čarou č. 63 zní:

__________

V § 59 odst. 3 se slova „podle sdělení orgánu pomoci v hmotné nouzi^48e)“ včetně poznámky pod čarou č. 48e zrušují.

V § 59 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Příspěvek na bydlení lze použít bez souhlasu příjemce k přímé úhradě nájemného nebo služeb spojených s bydlením, a to tak, že plátce příspěvku jej poukazuje pronajímateli nebo poskytovateli služeb.“.

V § 61 odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje a v § 61 odst. 4 se slova „písm. a) a c)“ nahrazují slovy „písm. a)“.

V § 62 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Přeplatek na rodičovském příspěvku nevzniká za dobu, po kterou byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek z důvodu péče o dítě, které přestalo být nejmladším dítětem v rodině, pokud na tuto dobu rodiči náležel rodičovský příspěvek z důvodu péče o později narozené dítě, které se stalo nejmladším dítětem v rodině. Částka rodičovského příspěvku, která nenáležela proto, že dítě přestalo být nejmladším dítětem v rodině, a částka rodičovského příspěvku, která náležela z důvodu péče o dítě, které se později stalo nejmladším dítětem v rodině, se zúčtují; uvedená zúčtovaná částka se započte do celkové částky náležející z důvodu péče o dítě v rodině, které se stalo později nejmladším dítětem v rodině.“.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

V § 62 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Přeplatky vybírá krajská pobočka Úřadu práce, která o povinnosti vrátit přeplatek rozhodla.“.

V § 63 odst. 1 se slova „uvedené v § 9“ nahrazují slovy „posouzení dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení⁵⁸)“.

V § 63 odst. 3 se slova „ostatním orgánům státní sociální podpory“ nahrazují slovy „krajským pobočkám Úřadu práce“.

V § 63 odst. 3 se na konci textu věty třetí doplňují slova „a orgánům zeměměřickým a katastrálním⁶⁰) údaje nezbytné pro ověření totožnosti osoby, která činí podání v elektronické podobě ve věcech patřících do působnosti těchto orgánů“.

Poznámka pod čarou č. 60 zní:

__________

V § 63 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o dávkách státní sociální podpory, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí⁶¹).“.

Poznámka pod čarou č. 61 zní:

__________

V § 63 odst. 7 písm. e), odst. 8 písm. e) a odst. 9 písm. d) se za slova „rodné číslo“ doplňují slova „a jeho změny“.

V § 63 odst. 12 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány“ nahrazují slovem „Orgány“.

V § 63a odst. 1 se slova „§ 62 odst. 4 a 5 a odst. 6“ nahrazují slovy „§ 62 odst. 4 a 6 a odst. 7“ a v odstavci 2 se slova „odst. 4 a 5“ nahrazují slovy „odst. 4 a 6“.

V § 64 odst. 1 se slova „a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu“ zrušují.

V § 64 odst. 3 písm. a) se slova „§ 9 odst. 2 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „podle zvláštního právního předpisu⁵⁸)“ a slova „orgánům pomoci v hmotné nouzi údaje potřebné pro rozhodování o pomoci v hmotné nouzi^49a), obecním úřadům a krajským úřadům údaje potřebné při rozhodování o dávkách sociální péče“, včetně poznámky pod čarou č. 49a se zrušují.

V § 64 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.

Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).

V § 64 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

V § 64 se odstavec 5 zrušuje.

Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.

V § 64 odst. 5 se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a“ zrušují.

V § 64a odst. 1 větě první se slova „Ministerstvo práce a sociálních věcí a orgány“ nahrazují slovem „Orgány“ a věta druhá se zrušuje.

V § 64a odst. 1 se za slova „o dávkách státní sociální podpory“ vkládají slova „a obdobných dávkách v cizině“.

V § 64a odst. 2 se za slova „sdělovat Ministerstvu práce a sociálních věcí“ vkládají slova „a příslušným institucím v cizině“ a za slova „vyplývajících pro Ministerstvo práce a sociálních věcí“ vkládají slova „a pro tyto instituce“.

V § 64a odst. 3 se za slovo „získané“ vkládají slova „orgány státní sociální podpory“ a slova „Ministerstvem práce a sociálních věcí“ se zrušují.

V § 65 odst. 4 větě první se slova „a vymáhá“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

V § 65c odst. 6 se věta druhá nahrazuje větou „Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.“.

V § 68 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „obsahovat“ vkládají slova „kromě náležitostí stanovených správním řádem“.

V § 68 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.

Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena a) až i).

V § 68 odst. 1 písm. c) bodu 1 se slova „jejich výši“ nahrazují slovy „výši jejich vyměřovacího základu“.

V § 68 odst. 1 písm. c) bod 2 zní:

„2. jméno, příjmení, rodné číslo, místo pobytu nejmladšího dítěte v rodině, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a dalších dětí v rodině mladších 4 let, které by s ohledem na věk mohly zakládat nárok na rodičovský příspěvek,“.

V § 68 odst. 1 písm. c) bod 4 zní:

„4. potvrzení o pobytu dítěte uvedeného v bodě 2 v jeslích, mateřské škole nebo jiném zařízení pro děti předškolního věku, nebo v léčebně rehabilitačním zařízení,“.

V § 68 odst. 1 písm. c) bodu 5 se za slova „na rodičovský příspěvek“ vkládají slova „a jeho výši“.

V § 68 odst. 1 písm. e) se za slovo „bydlení“ doplňují slova „; žádost o příspěvek na bydlení musí obsahovat také doklady o skutečnostech rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení podle § 27a odst. 2 a prohlášení oprávněné osoby, že jeho celkové sociální a majetkové poměry mu neumožňují řešit problém bydlení jinak, než podáním žádosti o příspěvek na bydlení,“.

V § 68 se odstavec 6 zrušuje.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.

V § 69 odst. 1 písm. b) se na konci doplňují slova „nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2,“.

V § 69 odst. 1 písm. d) se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“ a v písmenu f) se slova

V § 69 odst. 2 se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.

V § 69 se odstavec 3 zrušuje.

V § 70 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.“.

V § 71 odst. 1 se slova „krajský úřad“ nahrazují slovy „Ministerstvo práce a sociálních věcí“.

§ 73 a 73b se zrušují.

V § 73a se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 4“.

Podmínka bydliště na území České republiky podle § 3 odst. 2 až 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění tohoto zákona, pro nárok na dávky státní sociální podpory se vztahuje na nároky, které vzniknou po 31. prosinci 2011; jde-li o nároky na dávky státní sociální podpory, které vznikly před 1. lednem 2012 podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, uvedená podmínka bydliště na území České republiky se vztahuje na nároky na dávky státní sociální podpory od 1. října 2012.

Nárok na rodičovský příspěvek, který ke dni 31. prosince 2011 náležel podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, z důvodu péče o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, jde-li o dítě, které je ke dni účinnosti tohoto zákona mladší 3 let, bude náležet i po 31. prosinci 2011, nejdéle však do 3 let věku tohoto dítěte, ve výši 7 600 Kč měsíčně s tím, že úprava výše rodičovského příspěvku při jeho souběhu s peněžitou pomocí v mateřství nebo nemocenským poskytovaným v souvislosti s porodem platí i zde. Rodičovský příspěvek bude po 31. prosinci 2011 vyplácet příslušný orgán státní sociální podpory bez žádosti v případě, že dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek nemá zároveň nárok na příspěvek na péči. Má-li toto dítě nárok na příspěvek na péči, musí rodič nejpozději do 31. ledna 2012 písemně provést volbu pouze jedné dávky, protože § 30b odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro tyto případy. Po provedené volbě krajská pobočka Úřadu práce odejme druhou dávku.

Nejde-li o nárok na rodičovský příspěvek podle bodu 2, nárok na rodičovský příspěvek podle § 30 odst. 1 písm. e) a odst. 4 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném do dne 31. prosince 2011, náleží naposledy za měsíc prosinec 2011. Rodičovský příspěvek, který náleží podle věty první do dne účinnosti tohoto zákona, se vyplatí naposledy za prosinec 2011. O zániku nároku na rodičovský příspěvek zašle orgán státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, v němž současně informuje o nárocích dítěte po 31. prosinci 2011.

Jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, na který vznikl nárok přede dnem účinnosti tohoto zákona a který bude náležet i po 31. prosinci 2011, může rodič

Dítě, kterému ke dni účinnosti tohoto zákona náleží z dávek pěstounské péče příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ke dni účinnosti tohoto zákona, se považuje pro účely tohoto příspěvku nejdéle do 31. prosince 2012

Nárok na sociální příplatek podle čl. VIII bodu 2 zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, zaniká dnem 31. prosince 2011. O zániku nároku na sociální příplatek zašle orgán státní sociální podpory jeho poživateli sdělení, které se nedoručuje do vlastních rukou.

Řízení o dávkách státní sociální podpory zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle právních předpisů účinných do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Ustanovení § 54a zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije vůči rodičům nebo pěstounovi, kterým byla uložena sankce podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině nebo v pěstounské péči, pokud tato sankce nabyla právní moci nejdříve počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V případech, kdy rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se na základě uložení pravomocné sankce podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky dítěte v rodině postupuje ohledně nároku na výplatu rodičovského příspěvku podle ustanovení § 54a odst. 2 zákona o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

V § 2 se odstavec 3 zrušuje.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

§ 4 včetně poznámek pod čarou č. 3 až 5 a č. 8 až 10 zní:

„§ 4

(1) Úřad práce plní úkoly v oblastech

(2) Úřad práce je přístupovým místem pro zajištění elektronické komunikace v oblasti sociálního zabezpečení a zaměstnanosti mezi členskými státy Evropské unie.

__________

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisu znějí:

„Jednotný informační systém práce a sociálních věcí

§ 4a

(1) Ministerstvo je správcem Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí, jehož součástí jsou veškeré údaje z informačních systémů o dávkách státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, o příspěvku na péči, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Správou evidence údajů o výplatách dávek uvedených v předchozí větě může správce Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí pověřit Českou správu sociálního zabezpečení. Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je rovněž Standardizovaný záznam sociálního pracovníka vedený podle zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách; vzor Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka stanoví ministerstvo vyhláškou.

(2) Ministerstvo zřídí na žádost pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu zaměstnancům těchto úřadů oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údaji jsou údaje o podaných žádostech o dávku, nároku na dávku a na její výplatu, výši dávky a formě její výplaty a údaje o stanovených sankcích spojených s porušením podmínek nároku na dávku a na její výplatu. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v obvodu územní působnosti pověřeného obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo újezdního úřadu se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 92 písm. d) zákona o sociálních službách a podle § 64 odst. 3 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

(3) Ministerstvo zřídí na žádost krajského úřadu zaměstnanci krajského úřadu oprávnění k přístupu k údajům Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí a tento přístup eviduje. Zpřístupněnými údaji jsou údaje uvedené v odstavci 2 větě druhé. Přístup zaměstnance k údajům o osobách hlášených k trvalému nebo hlášenému místu pobytu v územním obvodu kraje se zřizuje za účelem výkonu povinností podle § 93 písm. c) zákona o sociálních službách.

(4) Ministerstvo zřídí na žádost krajské pobočky Úřadu práce zaměstnanci krajské pobočky Úřadu práce oprávnění k přístupu k údajům vedeným ve Standardizovaném záznamu sociálního pracovníka a tento přístup eviduje.

§ 4b

(1) V rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí náleží oprávněným osobám a příjemcům dávek vedeným v tomto systému karta sociálních systémů. Krajská pobočka místně příslušná podle místa bydliště osoby zabezpečí vydání karty sociálních systémů. V odůvodněných případech může krajská pobočka vydat kartu sociálních systémů i jiným osobám.

(2) Karta sociálních systémů je veřejnou listinou.

(3) Karta sociálních systémů slouží k identifikaci osob uvedených v odstavci 1 pro účely informačních systémů o dávkách státní sociální podpory, pomoci v hmotné nouzi, o příspěvku na péči, o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Karta sociálních systémů může mít dále následující funkce:

(4) Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů je držitel povinen bez zbytečného odkladu ohlásit příslušné krajské pobočce a uhradit náklady spojené s vydáním nové karty sociálních systémů. Příslušná krajská pobočka vydá novou kartu, a to do 30 dnů ode dne zaplacení úhrady nákladů spojených s vydáním nové karty sociálních systémů, popřípadě do 15 dnů, požádá-li osoba o zkrácení lhůty. Příslušná krajská pobočka bez zbytečného odkladu po ohlášení vydá osobě potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů. Toto potvrzení nahrazuje kartu sociálních systémů pro účely identifikace osob pro účely sociálního systému a pro účely uvedené v odstavci 3 písm. b) a jeho platnost je omezena na dobu 60 dnů ode dne jeho vydání.

(5) Změnu údajů uvedených v kartě sociálních systémů je držitel karty povinen bez zbytečného odkladu ohlásit příslušné krajské pobočce. Na základě ohlášení zabezpečí příslušná krajská pobočka vydání nové karty sociálních systémů.

(6) Při převzetí nové karty sociálních systémů podle odstavců 4 a 5 je její držitel povinen odevzdat příslušné krajské pobočce dosavadní kartu sociálních systémů nebo potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení.

(7) Vzor, náležitosti a provedení karty sociálních systémů a vzor, náležitosti a provedení potvrzení o ztrátě, odcizení, poškození nebo zničení karty sociálních systémů a podrobnosti související s vydáváním karty sociálních systémů stanoví ministerstvo vyhláškou.“.

V § 5 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „prostřednictvím krajských poboček a generálního ředitelství“.

V § 5 odst. 2 se slova „ , nestanoví-li jiný zákon jinak⁵)“ zrušují.

Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“) a Česká republika – Úřad práce České republiky (dále jen „Úřad práce“) dohodnou s územními samosprávnými celky jmenný seznam úředníků a dalších zaměstnanců územních samosprávných celků zařazených k výkonu práce do pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, úřadů městských částí hlavního města Prahy určených Statutem hlavního města Prahy, krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, u nichž dojde dnem 1. ledna 2012 k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů podle bodů 4 až 6 na Úřad práce nebo ministerstvo.

Nedojde-li k dohodě podle bodu 1, stanoví jmenný seznam úředníků a dalších zaměstnanců dotčených přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů v případech podle bodů 4 až 6 ministerstvo. Takto provedená delimitace je závazná.

Územní samosprávné celky dohodnou s úředníky a dalšími zaměstnanci uvedenými ve jmenném seznamu podle bodů 1 a 2, v součinnosti s Úřadem práce, popřípadě s ministerstvem, podmínky, za nichž dochází k přechodu práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů. Nedojde-li k dohodě se zaměstnancem podle předchozí věty v případě, kdy v důsledku přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů by měla u něho nastat změna pracovních podmínek sjednaných v dosavadní pracovní smlouvě, je v takovém případě přechod práv a povinností z jeho pracovněprávního vztahu vyloučen.

Na Úřad práce přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce

Na Úřad práce přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb.

Na ministerstvo přecházejí dnem 1. ledna 2012 práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů úředníků územních samosprávných celků a zaměstnanců územních samosprávných celků určených postupem podle bodů 1 až 3 a zařazených k výkonu práce do krajských úřadů, Magistrátu hlavního města Prahy, Magistrátu města Brna, Magistrátu města Ostravy a Magistrátu města Plzně, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany a příspěvku na péči.

Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v ministerstvu, kteří ke dni 31. prosince 2011 plní úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb, přechází dnem 1. ledna 2012 na Úřad práce.

Územní samosprávné celky, které do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona vykonávají působnost v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek sociální péče pro osoby těžce zdravotně postižené a příspěvku na péči, jsou povinny strpět umístění zaměstnanců převedených podle bodů 4 až 6 v dosavadních prostorách, včetně obslužných prostor, a umožnit využívání zařízení a vybavení těchto prostor, a to za úplatu nejvýše ve výši v místě obvyklé a za úhradu prokázaných provozních nákladů po dobu nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona.

Řízení zahájená pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo úřady městských částí hlavního města Prahy do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona a pravomocně neskončená nebo přerušená v oblastech dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči dokončí Úřad práce.

Řízení o odvolání v oblastech dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči, o kterých nebylo do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona pravomocně rozhodnuto, dokončí ministerstvo.

O nároku na dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči za dobu přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona uplatněném ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona rozhoduje Úřad práce.

Dávky pomoci v hmotné nouzi a příspěvek na péči náležející za období přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona, u nichž vznikl nárok na výplatu, a do dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona nebyly vyplaceny, vyplatí Úřad práce.

Lhůty pro vydání rozhodnutí podle bodů 9 a 10 se prodlužují o 30 dnů; to však neplatí, jde-li o dávky mimořádné okamžité pomoci.

Výkon rozhodnutí v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči zahájený pověřenými obecními úřady, obecními úřady obcí s rozšířenou působností nebo úřady městských částí hlavního města Prahy přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona nebo výkon rozhodnutí, který nebyl přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona zahájen, dokončí nebo provede příslušný pověřený obecní úřad, obecní úřad obcí s rozšířenou působností nebo úřad městské části hlavního města Prahy; výnosy z výkonu těchto rozhodnutí jsou jejich příjmem.

Výkon rozhodnutí v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi, a příspěvku na péči, který nebude možné zahájit přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona, provede Úřad práce.

Příslušné pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, úřady městských částí hlavního města Prahy, krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy provedou skartační řízení u všech spisů a dokumentů, jimž do 31. prosince 2011 projde skartační lhůta; tyto orgány předají bezodkladně ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona spisy a dokumenty

Ostatní spisy a dokumenty předají pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, úřady městských částí hlavního města Prahy, krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy do 12 měsíců ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona; jestliže o to budou Úřadem práce nebo ministerstvem požádány, jsou povinny jednotlivé spisy a dokumenty předat bez zbytečného odkladu.

Inspekce poskytování sociálních služeb podle zákona o sociálních službách započaté přede dnem úplné účinnosti tohoto zákona dokončí Úřad práce.

Příslušné krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy a ministerstvo, které do dne nabytí účinnosti tohoto zákona plnily úkoly v oblasti inspekce poskytování sociálních služeb, předají bezodkladně ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona Úřadu práce spisy a dokumenty související s výkonem inspekce poskytování sociálních služeb.

Pohledávky, které vznikly pověřeným obecním úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností nebo úřadům městských částí hlavního města Prahy přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona v oblasti dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči přecházejí na Úřad práce dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona. Pohledávky vůči právnickým osobám nebo fyzickým osobám, které přede dnem nabytí úplné účinnosti tohoto zákona zanikly bez právního nástupce, se dále neevidují.

V § 8 odst. 1 se písmena d) a f) zrušují.

V § 37 odst. 5 větě druhé se slova „Úřadu práce České republiky – generálního ředitelství“ nahrazují slovem „ministerstva“.

V § 7 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

Dosavadní písmena d) až z) se označují jako písmena c) až y).

V § 7 odst. 2 se slova „písm. m) až o)“ nahrazují slovy „písm. l) až n)“.

V § 4 odst. 8 se slova „v kalendářním měsíci“ zrušují a slova „pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc“ se nahrazují slovy „a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá“.

Poznámka pod čarou č. 17 zní:

_________

„¹⁷) § 10 odst. 1 a § 10 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

V § 7 odst. 5 se slova „část sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející ze zdravotních důvodů²⁶)“ nahrazují slovy „část příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející z důvodu závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I až IV²⁶)“.

Poznámka pod čarou č. 26 zní:

__________