V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

V § 3 odst. 4 písmeno g) zní:

V § 4 odstavec 1 zní:

„(1) Od daně se osvobozuje

V § 4 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) se použije pouze pro příjem

(6) Osvobození podle odstavce 1 písm. zf) nelze uplatnit, pokud plyne příjem od

(7) Zahraničním fondem kolektivního investování se pro účely tohoto zákona rozumí zahraniční právnická osoba srovnatelná s investičním fondem nebo soubor majetku bez právní subjektivity srovnatelný s podílovým fondem.“.

V § 5 odst. 5 se za číslo „7“ doplňují slova „nebo 8“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Do základu daně se nezahrnují příjmy zahrnuté do samostatného základu daně.“.

V § 6 odst. 1 písm. b) se slova „a komanditistů komanditních společností“ nahrazují slovy „ , komanditistů komanditních společností a ředitelů obecně prospěšných společností“.

V § 6 odstavec 3 zní:

„(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo jiná osoba a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance nebo v jeho prospěch. Příjmem se rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena

V § 6 odstavec 4 zní:

„(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 5 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7.“.

V § 6 odst. 9 písmeno c) zní:

V § 6 odst. 9 se písmeno d) zrušuje.

V § 6 odst. 9 se písmena e) až k) včetně poznámek pod čarou č. 6b, 6c a 6d zrušují.

V § 6 odst. 9 se písmeno f) zrušuje.

V § 6 odst. 10 písmeno b) zní:

V § 6 odstavec 13 zní:

„(13) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitek.“.

Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.

V § 6 odst. 14 větě první se slova „ , zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13 a“ a ve větě druhé se slova „ , zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13“ zrušují.

V § 6 se odstavce 15 a 16 zrušují.

V § 7 odst. 4 se slova „a k ustanovení § 19 odst. 1 písm. g)“ zrušují.

V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby“ a slova „úrokový výnos státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,“ zrušují.

V § 8 odst. 2 písm. a) se slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,“ zrušují.

V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Plynou-li příjmy podle odstavce 4 ze zdrojů v zahraničí, může poplatník zahrnout tyto příjmy do samostatného základu daně. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí a s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f) nesnížené o výdaje.“.

V § 9 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.“.

V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „s výjimkou státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby,“ zrušují.

V § 10 odst. 3 písm. a) se číslo „20 000“ nahrazuje číslem „30 000“ a číslo „40“ číslem „60“.

V § 10 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:

V § 10 odst. 9 se na začátek písmene a) vkládá slovo „odchodné,“.

V § 10 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Plynou-li příjmy podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, může poplatník zahrnout tyto příjmy do samostatného základu daně. Příjmy se do samostatného základu zahrnují nesnížené o výdaje, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu.“.

V § 15 odst. 1 se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“.

V § 15 odst. 4 se číslo „300 000“ nahrazuje číslem „80 000“ a věta poslední se zrušuje.

V § 15 odst. 6 větě poslední se slova „nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena“ nahrazují slovy „ , kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno“.

V § 15 se odstavce 7 a 8 včetně poznámky pod čarou č. 82 zrušují.

V § 15 odst. 7 se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“, za slova „období,“ se vkládají slova „pouze pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.“.

V § 15 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně, se tento základ daně nesnižuje o nezdanitelné části základu daně.“.

§ 16 včetně nadpisu zní:

„§ 16

Sazba a výpočet daně

(1) Sazba daně činí 19 %.

(2) Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně.

(3) U příjmů zahrnutých do samostatného základu daně činí sazba 15 %. Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně.“.

V § 17 se odstavec 5 zrušuje.

V § 18 odst. 8 se slova „včetně odborových organizací“ nahrazují slovy „ , odborové organizace“.

V § 19 odst. 1 písmeno a) zní:

V § 19 odst. 1 písmeno c) zní:

V § 19 odst. 1 písm. d) se slova „příjmy z dividend podle § 36 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,“.

V § 19 odst. 1 písmeno f) zní:

V § 19 odst. 1 písmeno g) zní:

V § 19 odst. 1 se písmeno ch) včetně poznámky pod čarou č. 92 zrušuje.

V § 19 odst. 1 písmena m) až o) znějí:

V § 19 odst. 1 písmeno p) zní:

V § 19 odst. 1 písmena z) a za) znějí:

V § 19 odst. 1 písmena ze) až zh) znějí:

V § 19 odst. 1 písmeno zk) zní:

V § 19 odst. 1 se písmena zl) až zo) včetně poznámek pod čarou č. 4c a 112 zrušují.

V § 19 odstavec 2 zní:

„(2) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a podle odstavců 9 a 10 se nevztahuje na příjmy z převodu podílu mateřské společnosti v dceřiné společnosti, pokud je dceřiná společnost poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 a je v likvidaci.“.

V § 19 odstavec 4 zní:

„(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 9 lze uplatnit při splnění podmínky 10% podílu na základním kapitálu, i před splněním podmínky 12 měsíců nepřetržitého trvání podle odstavce 3, avšak následně musí být tato podmínka splněna. Nebude-li splněna minimální výše podílu 10 % na základním kapitálu nepřetržitě po dobu nejméně 12 měsíců, posuzuje se osvobození uplatněné poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3 jako nesplnění jeho daňové povinnosti ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které bylo osvobození od daně uplatněno.“.

V § 19 odst. 5 závěrečné části ustanovení se věta poslední nahrazuje větou „Při nedodržení této podmínky v případě, že se jedná o osvobození uplatněné poplatníkem, se postupuje podle odstavce 4 a v případě, že se jedná o osvobození uplatněné plátcem daně, se postupuje jako při nesplnění povinnosti plátce daně podle § 38s.“.

V § 19 odst. 8 se slova „písm. ze) bodu 1 a“ zrušují.

V § 19 odst. 9 závěrečné části ustanovení se slova „bodu 2“ zrušují.

V § 19 odst. 10 se slova „bodu 2“ zrušují.

V § 19 se doplňuje odstavec 11, který zní:

„(11) Osvobození podle odstavce 1 písm. ze) a zi) a podle odstavce 10 nelze uplatnit, pokud dceřinná společnost nebo mateřská společnost

Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:

„§ 19a

Osvobození od daně podílů na zisku a obdobných příjmů

(1) Od daně se osvobozuje příjem v podobě

(2) Osvobození podle odstavce 1 se použije pouze pro příjem

(3) Osvobození podle odstavce 1 platí i pro příjmy plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 17 odst. 3 a společnosti, která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie, vyplácené společností, pokud tato společnost

(4) Osvobození podle odstavce 1 nelze uplatnit, pokud plyne příjem od

(5) U příjmu z dividend akciové společnosti, která je jen část zdaňovacího období investičním fondem podle zákona upravujícího kolektivní investování, bude osvobozena pouze ta část příjmu připadající na období, kdy společnost nebyla fondem. Při rozdělení příjmu se postupuje obdobně jako při rozdělování základu daně této akciové společnosti.“.

V § 20 odst. 8 větě čtvrté se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.

Nadpis § 21 zní: „Sazba a výpočet daně“.

V § 21 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Daň se vypočte jako součin základu daně sníženého o položky snižující základ daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celé tisíce Kč dolů a sazby daně.“.

V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „5 % ze základu daně“ nahrazují slovy „0 % u“.

V § 21 odst. 2 písm. a) a b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.

V § 21 odst. 2 písm. c) se slova „nebo Islandu“ nahrazují slovy „ , Islandu nebo Švýcarské konfederaci“.

V § 21 odst. 2 písm. c) bod 1 zní:

„1. vydal statut, prospekt nebo obdobný dokument, ze kterého lze zjistit, že se jedná o fond kolektivního investování,“.

V § 21 odst. 3 se číslo „5“ nahrazuje číslem „0“ a věta druhá se zrušuje.

V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slova „nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor“ nahrazují slovy „ , Norska, Islandu nebo Švýcarské konfederace“.

V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 4 se slova „včetně úrokového výnosu státních dluhopisů, které mohou podle emisních podmínek nabývat výhradně fyzické osoby, a to i v případě odkupu tohoto státního dluhopisu nebo při jeho splatnosti,“ zrušují.

V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 5 se slova „ , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

V § 23 odst. 3 písm. a) bodě 12 se slova „ , a dále o částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým nebo narovnáním podle zvláštního právního předpisu⁸⁸), pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu²⁰) zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10“ zrušují.

V § 23 odst. 3 písm. a) se doplňují body 14 a 15, které znějí:

V § 23 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova „ , příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ a slova „a příspěvku“ zrušují.

V § 23 odst. 3 písm. b) se doplňuje bod 6, který zní:

„6. částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno,“.

V § 23 odst. 4 písmeno a) zní:

V § 23 odst. 8 písm. b) bodě 3 se slova „o cenu nespotřebovaných zásob,“ a slova „a zaplacených záloh“ zrušují.

V § 24 odst. 2 písmeno d) zní:

V § 24 odst. 2 písmeno f) zní:

V § 24 odst. 2 písm. ch) se slova „podle § 20b“ zrušují.

V § 24 odst. 2 písm. t) se slova „vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g),“ zrušují.

V § 24 odst. 2 písm. y) úvodní části ustanovení se slova „6 měsíců nebo o pohledávku, ke které nelze tvořit opravnou položku podle právního předpisu upravujícího tvorbu rezerv a opravných položek pro zjištění základu daně z příjmů pouze proto, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení“ nahrazují slovy „18 měsíců“.

V § 24 odst. 2 písm. zc) se slova „ ; ustanovení tohoto písmene se nepoužije u výdajů (nákladů) souvisejících s příjmy nad rámec všech vsazených částek ze všech poplatníkem provozovaných loterií a jiných podobných her, u nichž bylo povolení k provozování vydáno podle zvláštního právního předpisu [§ 25 odst. 1 písm. zl)]“ zrušují.

V § 24 odst. 2 písm. zv) bodě 1 se slova „nebankovnímu subjektu“ zrušují a slovo „srovnatelného“ se nahrazuje slovem „obdobného“.

V § 24 odst. 2 písm. zv) bodě 2 se slova „jiné bance“ zrušují a slovo „srovnatelného“ se nahrazuje slovem „obdobného“.

V § 24 odst. 4 písmeno a) zní:

V § 25 odst. 1 písm. f) se slova „ , přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění,²¹)“ zrušují.

V § 25 odst. 1 písm. g) se slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují a slovo „všeobecné“ se nahrazuje slovem „veřejné“.

V § 25 odst. 1 se na konci textu písmene x) doplňují slova „a sazbu základní náhrady“.

V § 25 odst. 1 se písmeno zl) zrušuje.

V § 25 odst. 1 se tečka na konci písmene zn) nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno zo), které zní:

V § 29 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „jiného subjektu“ nahrazují slovy „jiné osoby nebo předaného jiné osobě nebo týkající se změny majetku ve vlastnictví jiné osoby“.

V § 32a odst. 2 se slova „skleníkových plynů¹¹⁶)“ zrušují.

Poznámka pod čarou č. 116 se zrušuje.

V § 34 odstavce 4 a 5 znějí:

„(4) Od základu daně lze odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje.

(5) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který nebylo možné odečíst z důvodů nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl.“.

V § 34 se odstavce 6 až 12 zrušují.

§ 34a včetně nadpisu zní:

„§ 34a

Výše odpočtu na podporu výzkumu a vývoje

(1) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet

(2) Rozhodnou dobou se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí doba, která

(3) Obdobím se pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje rozumí

Za § 34a se vkládají nové § 34b až 34e, které včetně nadpisů znějí:

„§ 34b

Výdaje vynaložené na výzkum a vývoj

zahrnované do odpočtu

(1) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu se rozumí výdaje (náklady), které

(2) Výdaji vynaloženými na výzkum a vývoj zahrnovanými do odpočtu nejsou

(3) Pokud výdaje (náklady) podle odstavce 1 souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, zahrnují se do výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pouze jejich poměrné části.

§ 34c

Projekt výzkumu a vývoje

(1) Projektem výzkumu a vývoje se rozumí dokument, ve kterém poplatník před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje a který obsahuje

(2) Projekt výzkumu a vývoje musí být schválen poplatníkem před zahájením jeho řešení.

(3) Odpovědná osoba za projekt výzkumu a vývoje odpovídá za splnění podmínek daných tímto zákonem pro projekt výzkumu a vývoje. Odpovědnou osobou je u poplatníka daně z příjmů

§ 34d

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje u společníků osobních společností

(1) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit i o poměrnou část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje zjištěného za veřejnou obchodní společnost určenou ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy, nebo rovným dílem.

(2) Odpočet na podporu výzkumu a vývoje zjištěný za komanditní společnost se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se rozděluje zisk nebo ztráta. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, lze odpočet na podporu výzkumu a vývoje zvýšit o část odpočtu na podporu výzkumu a vývoje určenou ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti.

§ 34e

Závazné posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu

(1) Správce daně vydá na žádost poplatníka rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu.

(2) Předmětem závazného posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu je určení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu pro účely odpočtu na podporu výzkumu a vývoje.

(3) V žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu poplatník uvede

(4) Je-li rozhodnutí o závazném posouzení výdajů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu doručeno poplatníkovi po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za období, kterého se má rozhodnutí o závazném posouzení týkat, může poplatník odečíst odpočet na podporu výzkumu a vývoje v dodatečném daňovém přiznání.“.

Poznámka pod čarou č. 73a se zrušuje.

Nadpis § 35ba zní: „Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob“.

V § 35ba odst. 2 se za slova „písm. b) až e),“ vkládají slova „pouze pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.“.

V § 35ba se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. a) pouze v případě, že jeho základ daně ve zdaňovacím období nepřesáhl 48násobek průměrné měsíční hrubé mzdy zveřejněné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o 2 kalendářní roky předchází zdaňovacímu období, za něž se daňové přiznání podává.“.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

V § 35ba se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2, kterému plynou příjmy zahrnuté do samostatného základu daně, se daň vypočtená z tohoto základu nesnižuje o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.“.

Za § 35ba se vkládá nový § 35bb, který včetně nadpisu zní:

„§ 35bb

Zaměstnanecké zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na zaměstnanecké zvýhodnění ve výši 3 000 Kč ročně, a to ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, za který mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky nejméně ve výši odpovídající minimální mzdě podle § 35c odst. 4, s výjimkou příjmů,

(2) Nárok na zaměstnanecké zvýhodnění může poplatník uplatnit po uplynutí příslušného zdaňovacího období.

(3) Poplatník o zaměstnanecké zvýhodnění sníží daň sníženou o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Zaměstnanecké zvýhodnění může poplatník uplatnit formou zaměstnanecké slevy na dani (dále jen „zaměstnanecká sleva“), zaměstnaneckého bonusu nebo zaměstnanecké slevy a zaměstnaneckého bonusu.

(4) Zaměstnaneckou slevu může poplatník uplatnit až do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob.

(5) Je-li nárok poplatníka na zaměstnanecké zvýhodnění vyšší než daň snížená o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, je vzniklý rozdíl zaměstnaneckým bonusem.

(6) Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g nebo který se tak rozhodl učinit, uplatní zaměstnanecký bonus v daňovém přiznání a požádá správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě zaměstnaneckého bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku. Poplatníkovi, který požádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí zaměstnanecký bonus plátce daně podle § 38ch odst. 5 nebo § 35d odst. 6 až 8.“.

Nadpis § 35c zní: „Daňové zvýhodnění pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob“.

V § 35c odst. 1 se slovo „domácnosti,¹⁰⁸)“ nahrazuje slovy „domácnosti na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu,“ a slova „nebo § 35ba“ se nahrazují slovy „§ 35ba nebo 35bb“.

Poznámka pod čarou č. 108 se zrušuje.

V § 35c se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a příjmy, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění“.

V § 35c odst. 5 se za slova „uplatnit,“ vkládají slova „pouze pokud je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.“.

V § 35d odst. 5 a odst. 9 se slova „na tiskopise vydaném Ministerstvem financí“ nahrazují slovy „v hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti“.

V § 35d odstavce 6 až 8 znějí:

„(6) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a o zaměstnaneckou slevu. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Jestliže u poplatníka úhrn těchto příjmů nedosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

(7) Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně u poplatníka nejdříve daň sníží o slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a vypočte zaměstnaneckou slevu a zaměstnanecký bonus. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob poté sníží o zaměstnaneckou slevu a až pak vypočte částku daňového zvýhodnění náležející poplatníkovi formou slevy na dani podle § 35c a daňového bonusu. Daň sníženou o slevu na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a o zaměstnaneckou slevu poté sníží ještě o slevu na dani podle § 35c a až takto sníženou daň porovná s úhrnem zálohově sražené daně a vypočte rozdíl na dani. Dále porovná daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů a vypočte rozdíl na daňovém bonusu. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo nevyplacenou částku na daňovém bonusu sníží o vypočtený záporný rozdíl na dani. Jestliže je úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů vyšší než daňový bonus, sníží plátce daně o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtený kladný rozdíl na dani, nebo o ni zvýší vypočtený záporný rozdíl na dani.

(8) Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, zaměstnanecký bonus a doplatek na daňovém bonusu (dále jen „doplatek ze zúčtování“), které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.“.

V § 35d odst. 9 se věta první nahrazuje větou „O částku daňového zvýhodnění vyplaceného formou doplatku na daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh na daň správci daně.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Při vrácení přeplatku z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a vyplacení zaměstnaneckého bonusu postupuje plátce daně podle § 38ch odst. 5.“.

V § 36 odst. 1 písm. b) se na začátek bodu 2 vkládají slova „u poplatníků daně z příjmů fyzických osob“.

V § 36 odst. 2 písm. a) se slova „dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání“ nahrazují slovy „a emisním kursem dluhopisu, vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postavenému nebo v případě jejich zpětného odkupu z rozdílu mezi cenou zpětného odkupu a jejich emisním kursem“.

V § 36 odst. 2 se na začátek písmene h) vkládají slova „u poplatníků daně z příjmů fyzických osob“.

V § 36 odst. 2 písmeno u) zní:

V § 36 odst. 2 písm. v) se slovo „výsluhového“ nahrazuje slovy „odchodného, výsluhového“.

V § 36 odst. 2 se písmeno w) zrušuje.

V § 36 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „U příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodu 4 se do základu daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně nezahrnuje hodnota podkladového nástroje nebo aktiva.“.

V § 36 odstavec 4 zní:

„(4) U dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů je základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjem snížený o poměrnou část příjmů od daně osvobozených nebo podléhajících dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a sazby daně podle § 21 odst. 4 připadající na tento základ daně, které byly zúčtovány ve prospěch výnosů investičního fondu nebo podílového fondu ve zdaňovacím období, s nímž dividendový příjem plynoucí od investičního fondu nebo podílového fondu souvisí. Pokud byly výše uvedené příjmy zúčtovány ve prospěch výnosů včetně daně, základ daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně se snižuje pouze o částku sníženou o daň. Poměrná část připadající na tento základ daně se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk určený k výplatě příjmů mezi akcionáře nebo majitele podílových listů. Obdobně se postupuje u podílového fondu vzniklého z investičního fondu zaniklého bez provedení likvidace, pokud byly výše uvedené příjmy prokazatelně zúčtovány ve prospěch výnosů tohoto investičního fondu. Pro účely tohoto zákona se za dividendový příjem z podílových listů považuje i podíl na výnosech z hospodaření s majetkem v podílovém fondu, který byl podílníkům vyplacen bez ohledu na výsledek hospodaření.“.

V § 36 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Zahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.“.

Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

V § 36 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky daně z příjmů právnických osob činí 19 % u dividendových příjmů z majetkové účasti v investičním fondu a z podílových listů.“.

§ 38a a 38b včetně nadpisů znějí:

„§ 38a

Obecná ustanovení o zálohách

(1) Daně z příjmů se platí prostřednictvím měsíčních záloh na daň, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Výše záloh odpovídá jedné dvanáctině předchozí tvrzené daně.

(2) Předchozí tvrzenou daní je částka stanovená jako podíl, v jehož čitateli je součin daně tvrzené poplatníkem v daňovém přiznání, s výjimkou daně odpovídající samostatnému základu daně, za poslední předcházející zdaňovací období, za které podal daňové přiznání, a čísla 12 a v jeho jmenovateli počet měsíců tohoto zdaňovacího období. Pro účely stanovení předchozí tvrzené daně se nepřihlíží k dílčímu základu daně podle § 10.

(3) V případě podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší se stává předchozí tvrzenou daní tato vyšší daň.

(4) Zálohy neplatí

(5) Zálohy jsou splatné do 20. dne po uplynutí kalendářního měsíce, za který se záloha platí. Změní-li se předchozí tvrzená daň, změní se výše zálohy od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém k této změně došlo.

(6) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od měsíce následujícího po měsíci, v němž tuto skutečnost oznámil správci daně.

§ 38b

Zvláštní ustanovení o zálohách

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který má dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, zálohy

(2) Ve zdaňovacím období podle § 17a písm. c)

(3) Zálohy zaplacené v průběhu zdaňovacího období podle § 17a písm. c) zanikajícími, rozdělovanými a nástupnickými společnostmi nebo družstvy se započtou na úhradu splatné daně nástupnických společností nebo družstev. Obdobně se postupuje u přeměn, u nichž rozhodným dnem přeměny bude první den kalendářního roku nebo hospodářského roku.“.

Poznámka pod čarou č. 39b se zrušuje.

V § 38c odst. 1 se slovo „odvádí“ nahrazuje slovy „je povinna odvést“.

V § 38d odst. 3 se za větu první vkládá věta „Při odvodu daně sražené z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků se postupuje stejně jako při odvodu úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.“ a slova „s výjimkou příjmů podle § 6 odst. 4“ se nahrazují slovy „ , s výjimkou příjmů podle § 6,“.

V § 38d odst. 4 písmeno a) zní:

V § 38d odst. 4 písm. c) a odst. 5 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

V § 38d odstavec 8 zní:

„(8) Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srazí daň vyšší, než je stanoveno, vrátí plátce daně nesprávně sraženou částku, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty, ve které byl plátce daně povinen podat vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně a pokud poplatník nevyužil postup uvedený v § 36 odst. 7 a 8. Poplatníkovi, kterému plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků nesrazil daň ve stanovené výši, může ji srazit dodatečně, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.“.

V § 38d odst. 10 se na konci textu věty první doplňují slova „daně elektronicky“ a věta druhá se zrušuje.

V § 38f odst. 3 se slova „ ; přičemž u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků se má za to, že se jedná o základ daně stanovený podle § 6 odst. 14“ zrušují.

V § 38f odst. 10 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

V § 38g se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Daňové přiznání je povinen podat poplatník, který nemůže uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a).“.

V § 38g odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo 8“.

Za § 38g se vkládá nový § 38ga, který včetně nadpisu zní:

„§ 38ga

Úhrada daně z příjmů fyzických osob na společný osobní daňový účet

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob hradí tuto daň na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů a pojistná.

(2) Plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků hradí tuto daň na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.“.

V § 38gb odst. 1 se za slova „písm. a)“ vkládají slova „a § 35bb“.

V § 38h odstavce 1 a 2 zní:

„(1) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků se platí prostřednictvím záloh, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Tyto zálohy sráží nebo vybírá plátce daně ze základu pro výpočet zálohy, kterým je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, do kterého se nezahrnují příjmy,

(2) Záloha se vypočte jako součin základu daně pro výpočet zálohy zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru a sazby daně z příjmů fyzických osob.“.

V § 38h se na konci odstavce 4 doplňuje věta „K měsíční slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) přihlédne plátce daně pouze v případě, že základ pro výpočet zálohy u poplatníka nepřesáhl 4násobek průměrné měsíční hrubé mzdy zveřejněné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok, který o 2 kalendářní roky předchází zdaňovacímu období, za které se příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zúčtovávají nebo vyplácí.“.

V § 38h se na konci odstavce 6 doplňuje věta „K zaměstnaneckému zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35bb přihlédne plátce daně rovněž až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.“.

V § 38h odstavec 9 zní:

„(9) Nepodá-li poplatník, který není povinen podat daňové přiznání, toto přiznání nejpozději ve lhůtě pro jeho podání, považuje se daň za vyměřenou dnem uplynutí této lhůty, a to ve výši

V § 38h odstavec 14 zní:

„(14) Splatnost daně vyměřené poplatníkovi podle odstavce 9 nebo záloh na tuto daň se posuzuje u poplatníka stejně jako u plátce daně.“.

V § 38ch odstavec 3 zní:

„(3) Plátce daně provede roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období od všech předchozích plátců daně o zúčtované nebo vyplacené mzdě, sražených zálohách na daň z těchto příjmů, poskytnuté měsíční slevě na dani podle § 35ba a 35c a vyplacených měsíčních daňových bonusech. Plátce daně roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede, pokud poplatník tyto doklady nepředloží plátci daně do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.“.

V § 38ch odst. 4 se slova „31. března“ nahrazují slovy „15. března po uplynutí zdaňovacího období“.

V § 38ch odstavec 5 zní:

„(5) Poplatníkovi, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, plátce daně vrátí jako přeplatek z ročního zúčtování záloh kladný rozdíl mezi zálohově sraženou daní a daní sníženou o slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob a o zaměstnaneckou slevu a současně vyplatí zaměstnanecký bonus, nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše tohoto přeplatku a zaměstnaneckého bonusu více než 50 Kč. O vrácený přeplatek z ročního zúčtování záloh a rovněž o vyplacený zaměstnanecký bonus sníží plátce daně nejbližší odvody záloh správci daně, nejdéle do konce zdaňovacího období, nebo požádá o jejich vrácení správce daně; v takovém případě nakládá správce daně s touto částkou jako s přeplatkem. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh se poplatníkovi nesráží.“.

§ 38i včetně nadpisu zní:

„§ 38i

Opravy na dani z příjmů ze závislé činnosti

a funkčních požitků vybírané srážkou formou záloh

(1) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(2) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen zaměstnanecký bonus nebo daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak se vzniklý rozdíl vrátí na základě daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem.

(3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.

(4) Po uplynutí lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti je povinnost uhradit dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu spolu s úrokem z prodlení na základě

(5) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně po podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za příslušné zdaňovací období daňové přiznání.

(6) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na zaměstnaneckém bonusu nebo na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně

V § 38j odst. 2 písm. b) se slova „ , i daňové identifikační číslo a“ zrušují.

V § 38j odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

V § 38j odst. 2 písm. f) se bod 3 zrušuje.

V § 38j odst. 2 písm. f) závěrečné části ustanovení se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a 4“.

V § 38j odst. 2 písm. g) se slova „e) bodech 1 až 8“ nahrazují slovy „f)“.

V § 38j se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

V § 38j odstavce 3 až 6 znějí:

„(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o údajích na mzdovém listě, jehož kopii je povinen uchovat a který obsahuje údaje o výši měsíčních příjmů podléhající zdanění za každý kalendářní měsíc a souhrnné údaje rozhodné pro výpočet

(4) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, je povinen elektronicky podat svému místně příslušnému správci daně

(5) Lhůtu stanovenou pro podání hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti lze prodloužit pouze za podmínek stanovených v § 38h odst. 10. Zjistí-li plátce daně do podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, že údaje uvedené v tomto hlášení nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.

(6) V hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti plátce daně uvede za měsíc prosinec také počet zaměstnanců k 1. dni tohoto kalendářního měsíce podle místa výkonu práce.“.

V § 38j se odstavce 7 až 10 zrušují.

V § 38k odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „b)“ vkládají slova „a k zaměstnaneckému zvýhodnění“.

V § 38k odst. 5 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , a ve kterých kalendářních měsících je pobíral“.

V § 38k odst. 5 písm. e) bodě 3 se číslo „300 000“ nahrazuje číslem „80 000“.

V § 38k odst. 5 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmena h) a i) se zrušují.

V § 38l odstavec 1 zní:

„(1) Nárok na nezdanitelnou část základu daně prokazuje poplatník plátci daně

V § 38l odst. 2 písm. b) se slova „nejpozději do 15. února“ zrušují.

V § 38p odst. 1 se věta poslední zrušuje.

V § 38p odst. 2 se slova „položek snižujících základ daně“ nahrazují slovy „nezdanitelných částí základu daně“ a slova „a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 1“ nahrazují slovy „ , nezdanitelných částí základu daně podle § 15 odst. 1 a vyšší částky uplatněné hodnoty zásob a pohledávek postupně zahrnovaných do základu daně podle § 23 odst. 14“.

V § 38s se slova „ ; u poplatníka s příjmy podle § 6 zvýšená o povinné pojistné podle § 6 odst. 13“ zrušují.

Část pátá včetně nadpisů zní:

„Část pátá

Registrace

§ 39

Registrační povinnost poplatníka daně z příjmů

fyzických osob

(1) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 2 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

(2) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci podle odstavce 1, pokud

(3) Poplatník daně z příjmů fyzických osob uvedený v § 2 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, ve kterém

(4) Poplatník daně z příjmů fyzických osob není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

§ 39a

Registrační povinnost poplatníků daně z příjmů právnických osob

(1) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 3 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od svého vzniku.

(2) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4, jemuž vznikla na území České republiky stálá provozovna, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů od vzniku této provozovny.

(3) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob do 15 dnů ode dne, ve kterém

(4) Poplatník, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů právnických osob u příslušného správce daně do 15 dnů ode dne, kdy začne vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, nebo začne přijímat příjmy.

(5) Poplatník daně z příjmů právnických osob uvedený v § 17 odst. 4 a poplatník, který není založený nebo zřízený za účelem podnikání, není povinen podat přihlášku k registraci, pokud přijímá pouze příjmy,

§ 39b

Registrační povinnost plátce daně

(1) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně.

(2) Ve lhůtě podle odstavce 1 je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem.“.

Za část pátou se vkládají nové části šestá a sedmá, které včetně nadpisů znějí:

„Část šestá

Odvod z úhrnu mezd

§ 39c

Účel odvodu

(1) Odvod z úhrnu mezd je peněžitým plněním poplatníka odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění a státní politiku zaměstnanosti.

(2) Veřejným pojištěním se pro účely odvodu z úhrnu mezd rozumí

§ 39d

Subjekt odvodu

Poplatníkem odvodu z úhrnu mezd je ten, kdo zúčtovává nebo vyplácí příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, zakládá-li tato činnost nebo funkce účast poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky na veřejném pojištění.

§ 39e

Předmět odvodu

Předmětem odvodu z úhrnu mezd jsou zúčtované nebo vyplacené příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky.

§ 39f

Základ odvodu

(1) Základem odvodu z úhrnu mezd je u poplatníka odvodu z úhrnu mezd, který

(2) Základ odvodu z úhrnu mezd se snižuje o zúčtovanou nebo vyplacenou

(3) Základ odvodu z úhrnu mezd se dělí na dílčí základy odvodu.

(4) Do dílčího základu odvodu se zahrnují části základu odvodu z úhrnu mezd odpovídající příjmům poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky plynoucím ze závislé činnosti nebo z výkonu funkce, zakládá-li tato činnost nebo funkce účast těchto poplatníků na stejných veřejných pojištěních.

(5) V případě, že je základ odvodu z úhrnu mezd vyšší než maximální základ odvodu z úhrnu mezd, sníží se základ odvodu z úhrnu mezd na maximální základ odvodu z úhrnu mezd. Jednotlivé dílčí základy odvodu se v takovém případě sníží poměrně podle jejich výše.

§ 39g

Maximální základ odvodu

(1) Maximálním základem odvodu z úhrnu mezd je součin průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců podle právních předpisů upravujících zaměstnanost a 48násobku průměrné mzdy.

(2) Průměrnou mzdou podle odstavce 1 se rozumí částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona upravujícího důchodové pojištění za zdaňovací období, které o 2 roky předchází zdaňovacímu období, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

§ 39h

Sazby a výpočet odvodu

(1) Dílčí sazba odvodu činí součet pojistných sazeb na veřejná pojištění, kterých jsou na základě příjmů, které odpovídají části základu odvodu z úhrnu mezd zahrnované do dílčího základu odvodu, účastni poplatníci s příjmy ze závislé činnosti.

(2) V případě, že příjmy podle odstavce 1 zakládají účast na důchodovém pojištění, přičte se k dílčí sazbě odvodu sazba na státní politiku zaměstnanosti.

(3) Dílčí odvod se vypočte jako součin dílčího základu odvodu a dílčí sazby odvodu.

(4) Odvod z úhrnu mezd se vypočte jako součet dílčích odvodů.

§ 39i

Pojistné sazby a sazba na státní politiku

zaměstnanosti

(1) Pojistná sazba činí v případě

(2) Sazba na státní politiku zaměstnanosti činí 1,2 %.

§ 39j

Odvodové období

Odvodovým obdobím odvodu z úhrnu mezd je kalendářní rok.

§ 39k

Správa odvodu

(1) Správu odvodu vykonávají finanční úřady.

(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řádu.

§ 39l

Zálohy

(1) Odvod z úhrnu mezd se platí prostřednictvím měsíčních záloh na odvod, které se spravují jako daň podle daňového řádu.

(2) Záloha se vypočte za kalendářní měsíc jako odvod z úhrnu mezd.

(3) Ustanovení o maximálním základu odvodu z úhrnu mezd se při výpočtu zálohy nepoužije.

§ 39m

Hlášení a odvodové přiznání

(1) Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat hlášení k odvodu z úhrnu mezd elektronicky a současně zaplatit zálohu.

(2) Na hlášení poplatníka odvodu z úhrnu mezd se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení plátce daně. Zjistí-li poplatník odvodu z úhrnu mezd do podání odvodového přiznání, že údaje uvedené v hlášení poplatníka odvodu z úhrnu mezd nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.

(3) V případě, že poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti, je hlášení k odvodu z úhrnu mezd jeho součástí.

(4) Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat odvodové přiznání elektronicky.

(5) V případě, že poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, je odvodové přiznání k odvodu z úhrnu mezd jeho součástí; obdobně to platí pro dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a dodatečné odvodové přiznání.

§ 39n

Registrace

Poplatník odvodu z úhrnu mezd je povinen podat přihlášku k registraci k odvodu z úhrnu mezd u příslušného správce odvodu do 8 dnů ode dne, ve kterém se stal poplatníkem odvodu z úhrnu mezd.

§ 39o

Úhrada odvodu na společný osobní daňový účet

Poplatník odvodu z úhrnu mezd hradí tento odvod na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.

Část sedmá

Pravomoci vlády a ministerstva

financí

§ 39p

Pravomoci vlády

Po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda na dobu trvání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu svým nařízením v nezbytném rozsahu pro zajištění nouzového nebo válečného státního rozpočtu

§ 39q

Pravomoci Ministerstva financí

Ministerstvo financí může ve vztahu k zahraničí

V příloze č. 1 odpisové skupině 6 se v názvu položky (6-3) na konci doplňuje text „ , pokud mají celkovou prodejní plochu větší než 2 000 m²“.

Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2014 a zdaňovací období, které započalo v roce 2014, platí dosavadní právní předpisy, nestanoví-li tento zákon dále jinak.

U osvobození příjmů z prodeje cenných papírů nabytých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle § 4 odst. 1 písm. w) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. zf) bodech 1 až 3 a 7 až 9 a v § 19a odst. 1 písm. a) až c) a g) až i) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plynoucí ze zisku vytvořeného nebo na základě zisku, který byl zdrojem zvýšení základního kapitálu, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Na příjmy plynoucí po dni nabytí účinnosti tohoto zákona z úroků z přeplatků zaviněných orgánem sociálního zabezpečení nebo z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného, se použije ustanovení § 4 odst. 1 písm. y) nebo § 19 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Ustanovení § 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije též pro příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky zahrnované do základu daně podle § 5 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb. zúčtované plátcem daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a vyplacené poplatníkovi po 31. lednu 2015.

Na hmotný majetek zaevidovaný u poplatníka přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona a využívaný před tímto dnem k dosahování příjmů z provozování loterií a jiných podobných her osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona hledí, jako by byl před tímto dnem od jeho zaevidování odpisován bez přerušení a odpisy byly stanovovány v maximální výši. Ve zdaňovacím období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, lze jako výdaj (náklad) uplatnit pouze poměrnou část odpisu, která odpovídá části zdaňovacího období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

Na odvod části výtěžku loterií a jiných podobných her podle zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, plynoucí jako příjem poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, se použije § 19 odst. 1 písm. ch) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

Ustanovení § 24 odst. 4 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na hmotný majetek, který je předmětem smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku uzavřené nejpozději do 31. prosince 2014 a který je nejpozději do tohoto dne přenechán nájemci ve stavu způsobilém obvyklému užívání.

Ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pro přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, souvisejících s peněžními plněními za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pro úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů emitovaných do konce roku 2007 se použije ustanovení § 36 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V § 12 odst. 4 se slova „se provede úřední záznam a správce daně o tom“ nahrazují slovy „správce daně“.

zrušen

V § 45 odst. 2 se slova „ , pokud je právnická osoba na této adrese skutečně umístěna“ zrušují.

V § 51 odst. 4 se za slova „a),“ vkládají slova „f),“.

V § 53 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.

V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

zrušen

zrušen

zrušen

V § 72 odst. 1 se za slovo „registraci,“ vkládají slova „oznámení o změně registračních údajů,“.

V § 72 odst. 3 se slovo „odeslané“ nahrazuje slovem „odeslanou“.

V § 72 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zřízenu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání podle odstavce 1 učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.“.

V § 85 odst. 3 se slovo „upřesnit“ nahrazuje slovy „rozšířit nebo zúžit“.

V § 87 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a odpadá překážka pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování k dani, která měla být předmětem daňové kontroly“.

V § 91 odst. 1 se slova „správce daně osobě zúčastněné na správě daní oznámil zahájení řízení“ nahrazují slovy „byl správcem daně vůči osobě zúčastněné na správě daní učiněn první úkon ve věci“.

V § 100 odst. 1 se za slovo „řízení“ vkládají slova „nebo jiném postupu při správě daní“.

V § 106 odst. 1 písm. f) se slovo „podání“ nahrazuje slovem „řízení“.

V § 106 odstavec 3 zní:

„(3) Dojde-li k zastavení řízení podle odstavce 1 písm. c), správce daně rozhodnutí nedoručuje a nelze vůči němu uplatnit opravné prostředky; to neplatí, pokud je ve věci více příjemců rozhodnutí. Za den doručení rozhodnutí se považuje den založení do spisu.“.

V § 107 odst. 4 se slova „daňovému subjektu“ nahrazují slovy „osobě zúčastněné na správě daní“.

Za § 124 se vkládá nový § 124a, který zní:

„§ 124a

Dojde-li v řízení o kasační stížnosti ve správním soudnictví ke zrušení pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na jehož základě bylo správcem daně vydáno nové rozhodnutí ve věci v souladu s právním názorem krajského soudu, stává se toto rozhodnutí neúčinným dnem nabytí právní moci nového rozhodnutí krajského soudu, kterým je žaloba zamítnuta nebo ve kterém dojde ke změně právního názoru oproti zrušenému pravomocnému rozhodnutí krajského soudu.“.

§ 125 až 131 včetně nadpisů znějí:

„§ 125

Vznik registrační povinnosti

Registrační povinnost vzniká daňovému subjektu, kterému vznikne povinnost podat přihlášku k registraci k jednotlivé dani.

§ 126

Přihláška k registraci

V přihlášce k registraci je daňový subjekt povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daní.

§ 127

Oznamovací povinnost registrovaných

daňových subjektů

(1) Dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy nastala, popřípadě požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody.

(2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 lze splnit pouze prostřednictvím oznámení o změně registračních údajů.

(3) Registrovaný daňový subjekt je povinen předložit správci daně

(4) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 3 se nevztahuje na údaje, jejichž změnu může správce daně automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní správce daně způsobem podle § 56 odst. 2.

§ 128

Postup k odstranění pochybností

v registračních údajích

(1) Správce daně prověří údaje uvedené daňovým subjektem v přihlášce k registraci nebo v oznámení o změně registračních údajů a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje vysvětlil, doložil, popřípadě doplnil nebo změnil, a zároveň stanoví lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen tak učinit.

(2) Vyhoví-li daňový subjekt výzvě ve stanovené lhůtě, hledí se na přihlášku k registraci nebo na oznámení o změně registračních údajů, jako by bylo podáno bez vady v den původního podání. Je-li výzvě vyhověno až po uplynutí lhůty, považuje se přihláška k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů za podané tímto dnem.

§ 129

Rozhodnutí v registračním řízení

(1) Správce daně rozhodne o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky, popřípadě ode dne odstranění jejích vad; ve zvlášť složitých případech může tuto lhůtu prodloužit nejblíže nadřízený správce daně.

(2) Pokud správce daně rozhodne zcela v souladu s přihláškou k registraci nebo s oznámením o změně registračních údajů, rozhodnutí se neodůvodňuje.

(3) Správce daně podle povahy věci rozhodne z moci úřední o registraci, nebo o zrušení registrace, pokud je to důvodné a pokud daňový subjekt

(4) Změnu registračních údajů provede správce daně na základě oznámení o změně registračních údajů nebo na základě vlastního zjištění pouze formou úředního záznamu.

§ 130

Daňové identifikační číslo

(1) Daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně.

(2) Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem.

(3) Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zákon, a u právnické osoby identifikační číslo.

(4) Není-li obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí mu správce daně rozhodnutím vlastní identifikátor.

§ 131

Změna místní příslušnosti registrovaných

daňových subjektů

(1) Dojde-li ke změně podmínek pro určení místní příslušnosti správce daně, dosavadní příslušný správce daně stanoví rozhodnutím den, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat.

(2) Dojde-li do dne, k němuž přechází místní příslušnost na nového správce daně, ke změně okolností, za kterých bylo podle odstavce 1 rozhodnuto, rozhodne správce daně, který rozhodnutí vydal, o jeho zrušení nebo změně.“.

V § 136 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo vyúčtování“.

V § 137 odst. 1 se číslo „25“ nahrazuje číslem „20“.

V § 137 odst. 2 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.

V § 137 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Lhůtu pro podání hlášení nebo vyúčtování nelze prodloužit.“.

V § 141 odst. 2 se slova „vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši“ nahrazují slovy „daň byla stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně“.

V § 143 odst. 5 se za slova „právní moci“ vkládá slovo „dodatečného“.

V § 145 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč“.

V § 149 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud jiný zákon stanoví, že daňový subjekt hradí daně na společný osobní daňový účet, evidují se tyto daně na tomto osobním daňovém účtu.“.

V § 149 odst. 3 se za slova „řízení správci daně,“ vkládají slova „jakož i přehled daní evidovaných na společných osobních daňových účtech,“.

V § 152 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Pokud mají daňové pohledávky stejný den splatnosti, použije se úhrada daně na tyto pohledávky poměrně podle jejich výše.“.

V § 155 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ , anebo na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky“.

V § 155 odst. 1 se za slova „úhrady nedoplatku“ vkládají slova „nebo zálohy“.

V § 158 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Správce daně odepíše nedobytný nedoplatek.

(2) Nedobytným nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek,

V § 160 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:

V § 174 odst. 5 se slovo „nižší“ nahrazuje slovem „jinak“.

zrušen

V § 181 odst. 2 se písmeno h) zrušuje.

V § 181 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odložení nebo zastavení daňové exekuce se doručuje pouze navrhovateli.“.

V § 195 odst. 2 písm. h) a v § 197 odst. 2 se za slovo „právem“ vkládají slova „nebo zajišťovacím převodem práva“.

V § 198 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.

V § 198 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větami „Rozhodnutí o přerušení a pokračování v dražbě ve stejný den se nedoručuje; za den doručení se považuje okamžik sdělení termínu pro pokračování dražby ve stejný den osobám přítomným na dražbě. Proti rozhodnutí o přerušení a pokračování v dražbě nelze uplatnit opravné prostředky.“.

V § 221 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Neumožní-li dlužník, případně další osoby, ohledání nemovitosti a nelze-li v důsledku toho stanovit cenu nemovitosti, může si daňový exekutor zjednat přístup do nemovitosti dlužníka; § 80 odst. 2 a 4 se použije obdobně.“.

V § 224 odst. 1 se slova „Dražitelům, kterým“ nahrazují slovy „Osobě, které“.

V § 225 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

V § 230 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku běží ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvrhu.“.

V § 232 odst. 1 se za slovo „předpisu“ vkládají slova „nebo věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zajišťovacím převodem práva váznoucím na předmětu dražby,“.

V § 235 se odstavec 1 zrušuje.

V § 235 odst. 1 se slova „stanoví daň vybíranou srážkou plátci daně k přímé úhradě s vyznačením rozdílu mezi těmito částkami a tento rozdíl předepíše“ nahrazují slovy „předepíše rozdíl mezi těmito částkami“.

V § 235 odst. 2 a 3 se číslo „2“ nahrazuje číslem „1“.

V § 240 odst. 5 se slova „podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za které dosud nebylo podáno“ nahrazují slovy „zpracovat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení za uplynulou část zdaňovacího období, za které dosud nebylo podáno, a podat jej nejpozději do 15 dnů ode dne zpracování tohoto návrhu“.

V § 247 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „průběh řízení“ nahrazují slovy „správu daní“.

V § 247 odst. 1 písm. b) se slova „která řízení vede,“ zrušují.

V § 250 odstavec 3 zní:

„(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč.“.

V § 250 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.

zrušen

zrušen

Uplynula-li lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo dodatečného daňového tvrzení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní se pokuta za opožděné tvrzení daně podle dosavadních právních předpisů.

Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejde o porušení mlčenlivosti, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní zdravotním pojišťovnám, jde-li o údaje nezbytné pro stanovení platby pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které mohou tyto pojišťovny při výkonu své pravomoci požadovat od plátců pojistného, kteří jsou daňovými subjekty, za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V § 11 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až l), která znějí:

Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:

„§ 13a

Zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů při tvrzení daně a pojistného

(1) K utajení a zajištění bezpečnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů České republiky a Armády České republiky a jejich činnosti či bezpečnosti jejich příslušníků mohou vybrané subjekty podle § 11 odst. 2 písm. j) až l) a orgány finanční správy používat zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů při tvrzení

(2) Zvláštní postupy a způsoby vykazování údajů podle odstavce 1 stanoví vláda.“.

V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až n), která znějí:

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Českou správou sociálního zabezpečení přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti České správy sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány Finanční správy České republiky.

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem práce a sociálních věcí přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí.

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti a Generálním ředitelstvím cel přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství cel podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány Finanční správy České republiky.

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Českou správou sociálního zabezpečení přechází od 1. ledna 2017 na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti České správy sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na orgány Finanční správy České republiky.

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem práce a sociálních věcí přechází od 1. ledna 2017 na Ministerstvo financí, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na Ministerstvo financí.

Příslušnost k hospodaření s majetkem státu užívaným Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti a Generálním ředitelstvím cel přechází od 1. ledna 2017 na Generální finanční ředitelství, pokud byl tento majetek využíván převážně k výkonu působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství cel podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na orgány Finanční správy České republiky.

Generální finanční ředitelství nebo Ministerstvo financí jako příslušná organizační složka státu za stát vykonává práva a plní povinnosti a závazky týkající se majetku uvedeného v bodech 1 až 6 anebo s tímto majetkem související, je za stát účastníkem smluvních vztahů, které se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí, a vystupuje za stát před soudy, rozhodčími orgány, správními úřady a jinými orgány v řízeních, která se tohoto majetku týkají anebo s ním souvisejí.

O předání a převzetí majetku, práv a závazků uvedených v bodech 1 až 6, včetně dokumentace týkající se tohoto majetku, práv, závazků i smluvních vztahů a řízení, pořídí Generální finanční ředitelství nebo Ministerstvo financí protokol, jehož přílohou budou seznamy předávaného majetku, práv, závazků a dokumentace. Protokol je zároveň listinou, kterou Generální finanční ředitelství nebo Ministerstvo financí zašle s ohlášením změny příslušnosti hospodařit k provedení záznamu do katastru nemovitostí.

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti České správy sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány Finanční správy České republiky.

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu práce a sociálních věcí přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo financí.

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu spravedlnosti a Generálním ředitelství cel přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství cel podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na orgány Finanční správy České republiky.

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v České správě sociálního zabezpečení přechází od 1. ledna 2017 na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti České správy sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na orgány Finanční správy České republiky.

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu práce a sociálních věcí přechází od 1. ledna 2017 na Ministerstvo financí, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na Ministerstvo financí.

Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu spravedlnosti a Generálním ředitelství cel přechází od 1. ledna 2017 na Generální finanční ředitelství, pokud se tito zaměstnanci převážně podíleli na výkonu působnosti Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany, Ministerstva spravedlnosti a Generálního ředitelství cel podle zákona č. 582/1991 Sb. a zákona č. 589/1992 Sb., ve zněních účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která přechází od 1. ledna 2017 na orgány Finanční správy České republiky.

Ministerstvo financí a orgány Finanční správy České republiky mohou žádat od zdravotní pojišťovny poskytnutí údajů v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu při výkonu působnosti, která ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přechází ze zdravotní pojišťovny na orgány Finanční správy České republiky nebo Ministerstvo financí. Zdravotní pojišťovna je povinna žádosti o poskytnutí údajů bez zbytečného odkladu vyhovět; poskytnutí údajů je bezplatné. Údaje se poskytují způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup, přičemž se poskytují též údaje o změně údajů.

Zdravotní pojišťovny jsou k 1. lednu 2017 povinny předat Generálnímu finančnímu ředitelství údaje v rozsahu potřebném pro výkon působnosti, která od 1. ledna 2017 podle tohoto zákona přechází ze zdravotní pojišťovny na orgány Finanční správy České republiky nebo na Ministerstvo financí a která se vztahuje na případy, u nichž dosud neuběhla promlčecí lhůta pro předepsání pojistného na veřejné zdravotní pojištění nebo promlčecí lhůta pro vymáhání pojistného na veřejné zdravotní pojištění podle § 16 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem účinnosti tohoto zákona.

Stanoví-li jiný zákon povinnost prokázat, že osoba nemá v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky evidován nedoplatek nebo nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky, rozumí se do 31. prosince 2016 nedoplatkem evidovaným v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky též nedoplatek na pojistném na sociální zabezpečení evidovaný u příslušného orgánu sociálního zabezpečení a nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění evidovaný u příslušné zdravotní pojišťovny, a to za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V § 1 odst. 1 se slova „ , jakož i zajistit, aby provozovatelé loterií a jiných podobných her odváděli stanovený objem peněžních prostředků na veřejně prospěšné účely“ zrušují.

V § 2 písm. l) se slova „(dále jen „interaktivní videoloterní terminál“)“ zrušují.

V § 4 odstavec 2 zní:

„(2) Povolení se vydá, jestliže provozování loterií a jiných podobných her je v souladu s jinými právními předpisy, nenarušuje veřejný pořádek a je zaručeno jejich řádné provozování včetně řádného technického vybavení.“.

V § 4 se odstavce 3 až 5 včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují.

V § 4 se odstavec 10 zrušuje.

V § 4b odst. 4 se slova „náklady státního dozoru, odvod na veřejně prospěšné účely,“ nahrazují slovy „odvod z loterií a jiných podobných her a“.

§ 4d a § 5 se zrušují.

§ 13 včetně nadpisu zní:

„§ 13

Vyúčtování loterie a tomboly

Loterní komise nebo loterní zástupce zajistí nejpozději do 60 dnů po skončení lhůty pro vyzvednutí výher vyúčtování loterie nebo tomboly, které obsahuje údaj o přijatých vkladech (sázkách) a vyplacených výhrách. Provozovatel je povinen předložit vyúčtování orgánu státního dozoru a v opise orgánu, který loterii nebo tombolu povolil.“.

§ 15 se zrušuje.

V § 18 se odstavce 4 a 5 zrušují.

V § 22 a v § 32 odst. 3 se číslo „9“ nahrazuje číslem „6“.

V § 28 odst. 2 se slova „hry, o propočtu správního poplatku,⁴) o odvodech na státní dozor a propočtu odvodu na veřejně prospěšné účely podle § 4 odst. 3. Procesní postupy spojené s tímto vyúčtováním se řídí zvláštním předpisem.¹⁰)“ nahrazují slovem „hry.“.

Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.

§ 29 se zrušuje.

V § 39 se slova „a 29“ zrušují.

V § 40 odst. 1 se číslo „12“ nahrazuje číslem „9“.

V § 40 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu zní:

„Část šestá

Odvod z loterií a jiných podobných her

§ 41

Poplatník odvodu

Poplatníkem odvodu z loterií a jiných podobných her je provozovatel loterie nebo jiné podobné hry.

§ 41a

Předmět odvodu

Předmětem odvodu z loterií a jiných podobných her je provozování loterie nebo jiné podobné hry.

§ 41b

Dílčí základy odvodu

(1) Dílčí základ odvodu tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher

(2) Dílčí základ odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení se skládá z poměrné a pevné části.

(3) Poměrnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení tvoří částka, o kterou úhrn vsazených částek převyšuje úhrn vyplacených výher ze sázkových her podle § 2 písm. e), l), n) a § 50 odst. 3 provozovaných pomocí povolených přístrojů a zařízení, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jednotlivé herní místo

(4) Pevnou část dílčího základu odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení tvoří součet počtu dnů, ve kterých byl každý z povolených přístrojů a zařízení povolen.

(5) Za vsazenou částku se považuje souhrn přijatých plnění provozovatelem, který tvoří vklad (sázka) a případný poplatek či jiné plnění související s uskutečňovaným vkladem (sázkou).

§ 41c

Sazba odvodu

Sazba odvodu z loterií a jiných podobných her činí

§ 41d

Výpočet odvodu

(1) Odvod z loterií a jiných podobných her se vypočte jako součet dílčích odvodů.

(2) Dílčí odvod se vypočte jako součin dílčího základu odvodu a sazby pro tento dílčí základ odvodu.

(3) Dílčí odvod, jehož dílčí základ se skládá z částí dílčího základu, se vypočte jako součet částí dílčího odvodu. Část dílčího odvodu se vypočte jako součin části dílčího základu odvodu a sazby pro tuto část dílčího základu odvodu.

§ 41e

Odvodové období

Odvodovým obdobím je kalendářní rok.

§ 41f

Odvodové přiznání

Odvodové přiznání se podává nejpozději do 2 měsíců po uplynutí odvodového období; tuto lhůtu nelze prodloužit.

§ 41g

Zálohy

(1) Odvod z loterií a jiných podobných her se platí prostřednictvím čtvrtletních záloh na odvod, které se spravují jako daň podle daňového řádu. Zálohy se neplatí za poslední čtvrtletí odvodového období.

(2) Záloha na odvod se vypočte za zálohové období, kterým je kalendářní čtvrtletí, jako odvod z loterií a jiných podobných her.

(3) Poplatník odvodu z loterií a jiných podobných her je povinen podat hlášení k odvodu z loterií a jiných podobných her a současně zaplatit zálohu.

(4) Na hlášení poplatníka odvodu z loterií a jiných podobných her se použijí ustanovení daňového řádu o hlášení plátce daně. Zjistí-li poplatník odvodu z loterií a jiných podobných her do podání odvodového přiznání, že údaje uvedené v hlášení poplatníka odvodu z loterií a jiných podobných her nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.

§ 41h

Správa odvodu

(1) Správu odvodu z loterií a jiných podobných her vykonávají finanční úřady.

(2) Správce odvodu poskytuje orgánu vykonávajícímu státní dozor podle § 46 informace získané při správě odvodu z loterií a jiných podobných her, které tento orgán potřebuje pro výkon státního dozoru.

(3) Při správě odvodu z loterií a jiných podobných her se postupuje podle daňového řádu.

§ 41i

Rozpočtové určení odvodu

(1) Část odvodu z loterií a jiných podobných her ve výši dílčího odvodu z výherních hracích přístrojů a jiných technických herních zařízení je z

(2) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části odvodu podle odstavce 1 písm. b) jednotlivého poplatníka odvodu, se stanoví v závislosti na poměru průměrného počtu povolených přístrojů a zařízení tomuto poplatníkovi umístněných na území dané obce v jednotlivých dnech odvodového nebo zálohového období k celkovému průměrnému počtu povolených přístrojů a zařízení tomuto poplatníkovi v těchto dnech.

(3) Odvod z loterií a jiných podobných her s výjimkou části odvodu podle odstavce 1 je z

(4) Procento, kterým se jednotlivé obce podílejí na části odvodu podle odstavce 3 písm. b), se stanoví obdobně jako procento, kterým se obce podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní s tím, že se postupuje podle vyhlášky k provedení tohoto zákona účinné od 1. září odvodového období; do nabytí účinnosti této vyhlášky se postupuje podle účinné vyhlášky.“.

Dosavadní část šestá se označuje jako část sedmá.

V § 42 se slova „využití části výtěžku,“ zrušují.

V § 46 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „her“ vkládají slova „s výjimkou části šesté“.

V § 48 odst. 1 písm. c) se číslo „14“ nahrazuje číslem „10“.

V § 48 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.

V § 48 odst. 1 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.

V § 48 odst. 6 a 8 se slovo „výtěžek“ nahrazuje slovem „výnos“.

V § 50 odst. 1 se slova „18 odst. 6“ nahrazují slovy „18 odst. 4“.

Pro část výtěžku z loterií a jiných podobných her podle § 4 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, pro vyúčtování podle § 28 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, a pro odvod na státní dozor podle § 29 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, se použije zákon č. 202/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona.

Prvním odvodovým obdobím podle § 41e zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, je období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona do 31. prosince 2012.

Prvním zálohovým obdobím podle § 41g odst. 2 zákona č. 202/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona, je období ode dne nabytí účinnosti čl. VII tohoto zákona do konce kalendářního čtvrtletí ka1endářního roku 2012, ve kterém čl. VII tohoto zákona nabyl účinnosti.

V § 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 15 zrušuje.

§ 10a se zrušuje.

§ 12 až 15 včetně nadpisů znějí:

„§ 12

Sazba daně dědické

Sazba daně dědické činí 9,5 %.

§ 13

Sazba daně darovací

(1) Sazba daně darovací činí 19 %.

(2) Sazba daně darovací u bezúplatně nabyté povolenky činí 32 %.

§ 14

Sazba daně z převodu nemovitostí

Sazba daně z převodu nemovitostí činí 3 %.

§ 15

Výpočet daně

Daň se vypočte jako součin základu daně zaokrouhleného na celé stokoruny nahoru a příslušné sazby daně.“.

§ 17 se včetně nadpisu zrušuje.

V § 18 se odstavec 5 zrušuje.

V § 19 odst. 2 písm. a) a b) a v § 19 odst. 4 písm. a) a b) se číslo „20 000“ nahrazuje číslem „50 000“.

V § 20 odst. 6 písmeno e) zní:

V § 21 odst. 6 se slova „z vlastnictví České republiky, je-li“ nahrazují slovy „z vlastnictví nebo do vlastnictví České republiky, je-li poplatníkem daně Česká republika a“ a za slovo „nemovitosti“ se vkládá slovo „je“.

V § 2 odst. 5 se slova „odst. 2 a 3“ zrušují.

V § 5 odstavec 3 zní:

„(3) Pohledávkou z úvěru se pro účely tvorby opravných položek rozumí pohledávka z titulu jistiny a úroku, pokud vznikla z úvěru poskytnutého bankou⁴) nebankovnímu subjektu nebo vznikla plněním z bankovní záruky, za subjektem se sídlem nebo bydlištěm na území členského státu Evropské unie nebo na území jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a smlouva byla sjednána jako smlouva o úvěru nebo smlouva o bankovní záruce podle ustanovení obchodního zákoníku²¹) nebo podle srovnatelného právního předpisu členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, podle kterého se sjednává poskytování úvěrů, s výjimkou případu, kdy bude pro sjednání smlouvy o úvěru a jeho poskytnutí použito právo státu, který není členem Evropské unie ani jiným státem, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací, a to i přesto, že použití tohoto práva umožňuje právo příslušného členského státu Evropské unie nebo jiného státu, který je vůči České republice vázán mezinárodní smlouvou zajišťující provádění výměny informací.“.

V § 5 odst. 4 se slovo „subjektu“ nahrazuje slovy „za závazky subjektu“.

V § 5a odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) mohou spořitelní a úvěrní družstva^6a) a ostatní finanční instituce vytvářet ve zdaňovacím období opravné položky k nepromlčeným pohledávkám vzniklým z úvěrů, včetně souvisejícího příslušenství, poskytnutých těmito subjekty fyzickým osobám s bydlištěm na území členského státu Evropské unie. Úvěrem se pro účely tohoto ustanovení rozumí úvěr podle zákona upravujícího spořitelní a úvěrní družstva u spořitelního a úvěrního družstva a spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr u ostatní finanční instituce. Opravné položky nelze vytvářet u“.

Poznámky pod čarou č. 6b a 6g se zrušují.

V § 8 odst. 1 se za slova „odst. 2“ vkládají slova „nebo k pohledávkám mezi spojenými osobami vymezenými v zákoně o daních z příjmů^13g)“.

V § 8a odstavce 1 a 2 zní:

„(1) Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů¹) a ke kterým nejsou vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než

(2) U pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč, se mohou tvořit opravné položky podle odstavce 1 pouze v případě, že bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a které je

V § 8a se odstavec 3 zrušuje.

V § 8a odst. 3 a 4 se slova „odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavce 1“.

V § 8c písm. a) se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.

Pro daňové povinnosti za léta 1993 až 2014 a zdaňovací období, které započalo v roce 2014, platí dosavadní právní předpisy, není-li uvedeno v bodě 2 jinak.

Ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro pohledávky vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro pohledávky vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení § 8a zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

V § 1 se slova „a daně silniční“ nahrazují slovy „ , daně silniční, odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění a pojistného na veřejné zdravotní pojištění“.

V § 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:

V § 2 písm. c) se slova „písmene a)“ nahrazují slovy „písmene b)“ a slova „daňovou povinnost,³)“ se nahrazují slovem „daň,“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

V § 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:

V § 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „správce zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění,“.

V § 3 odst. 1 písm. c) a e) a v § 4 odst. 1 písm. c), e) a i) se slovo „hrubého“ zrušuje.

V § 3 odst. 2 a v § 4 odst. 2, 4, 5 a 9 se slova „až f)“ nahrazují slovy „ , d) a f) a celostátního výnosu daně podle odstavce 1 písm. c) a e)“.

V § 4 odst. 1 písm. g) se slova „daňová povinnost“ nahrazují slovy „tato daň“.

V § 4 odst. 9 písm. c) se za slova „podílejí na“ vkládá slovo „celostátním“.

Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:

„§ 5a

Daňové příjmy zvláštního účtu veřejného

zdravotního pojištění

Daňové příjmy zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění tvoří

V § 6 odst. 1 se věta poslední zrušuje.

V § 6 odst. 3 se slova „daňovou povinnost“ nahrazují slovem „daň“.

V nadpisu přílohy č. 1 se slova „až f)“ nahrazují slovy „ , d) a f) a celostátního výnosu daně podle § 3 odst. 1 písm. c) a e)“.

V názvu zákona se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

V § 1 se slova „ , a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

V § 2 se věty druhá a třetí zrušují.

§ 3 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 67 až 73 zní:

„§ 3

Poplatníci pojistného

(1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavci 2 povinni platit zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí

(2) Zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na důchodové pojištění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění⁷⁰); za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do základu pojistného. Pojistné na důchodové pojištění, které jsou povinni platit zaměstnanci, odvádějí jako plátci jejich zaměstnavatelé. Zaměstnavateli se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby; za zaměstnavatele se dále považují útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů služební příjem nebo vojákům z povolání plat, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání.

(3) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění⁷¹), a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění. Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou a kdy se samostatná výdělečná činnost považuje za hlavní samostatnou výdělečnou činnost a za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, stanoví zákon o důchodovém pojištění⁷²).

(4) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění⁷³) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.

(5) Zahraniční zaměstnanci jsou za dobu dobrovolné účasti na nemocenském pojištění povinni platit pojistné na nemocenské pojištění. Zahraničním zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, je-li činný v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele.

_________

Poznámky pod čarou č. 1, 1c až 1e, 2, 52 a 53 se zrušují.

V § 4 se slova „z vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „ze základu pojistného“ a slovo „rozhodné“ se nahrazuje slovem „pojistné“.

Nadpis nad § 5 zní: „Základ pojistného“.

V § 5 odst. 1 větě první se slova „Vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „Základem pojistného“ a za slova „úhrn příjmů“ se vkládají slova „ze závislé činnosti a funkčních požitků“.

V § 5 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

„(2) Do základu pojistného zaměstnance se z příjmů uvedených v odstavci 1 nezahrnují tyto příjmy:

_________

V § 5 odst. 3 se věta první včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.

V § 5 odst. 4 větě první se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

V § 5 odst. 4 větě druhé se slova „vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „základem pojistného“ a slova „vyměřovací základ“ nahrazují slovy „základ pojistného“.

§ 5a se zrušuje.

V § 5b odst. 1 větě první se slova „Vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „Základem pojistného“, slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ se zrušují a číslo „50“ se nahrazuje číslem „100“.

V § 5b odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Vyměřovací základ“ nahrazují slovy „Základem pojistného“ a slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ se zrušují.

V § 5b odst. 2 písm. a) až c) se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.

V § 5b odst. 2 se slova „měsíčního vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „měsíčního základu“, slova „vyměřovací základ“ se nahrazují slovy „základ pojistného“ a slova „vyměřovacího základu“ se nahrazují slovy „základu pojistného“.

V § 5b se odstavec 3 zrušuje.

V § 5b odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 69 zní:

„(3) Základem pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je částka určená osobou samostatně výdělečně činnou. Základ pojistného na nemocenské pojištění si osoba samostatně výdělečně činná může určit buď ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění⁶⁹) nebo ve výši 25 % z částky rovnající se průměru, který z částky určeného základu pojistného na důchodové pojištění uvedeného na naposledy podaném daňovém přiznání přede dnem placení pojistného na nemocenské pojištění připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána v předcházejícím kalendářním roce samostatná výdělečná činnost. V kalendářním roce, v němž osoba samostatně výdělečně činná zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, si základ pojistného určuje s tím, že tento základ nemůže být vyšší než polovina průměrné mzdy. Základ pojistného podle předchozích vět nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

_________

V § 5c odst. 1 se slova „Vyměřovacím základem“ nahrazují slovy „Základem pojistného“.

V § 5c odstavec 2 zní:

„(2) Základem pojistného zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí ve výši stanovené podle odstavce 1 nebo ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.“.

V § 5d se slova „Vyměřovací základy“ nahrazují slovy „Základy pojistného“.

§ 6 včetně nadpisu zní:

„§ 6

Pojistné období

(1) Pojistným obdobím, z něhož se zjišťuje základ pojistného na důchodové pojištění zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, je kalendářní rok, za který se pojistné platí.

(2) Pojistným obdobím, z něhož se zjišťuje základ pojistného na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců a základ pojistného na důchodové pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění, je kalendářní měsíc, za který se toto pojistné platí.“.

V § 7 odstavce 1 a 2 znějí:

„(1) Sazby pojistného na důchodové pojištění činí u

(2) Sazby pojistného na nemocenské pojištění činí u

V § 7 se odstavec 3 zrušuje.

V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Pojistné na důchodové pojištění, jehož poplatníkem je zaměstnanec, platí zaměstnanec prostřednictvím měsíčních záloh. Základem pro výpočet zálohy zaměstnance na pojistné na důchodové pojištění je základ pojistného, který se stanoví jako úhrn příjmů uvedených v § 5 a zúčtovaných zaměstnanci za kalendářní měsíc. Záloha zaměstnance na pojistné na důchodové pojištění se vypočte jako součin základu pojistného a sazby pojistného na důchodové pojištění, které platí zaměstnanec. Základ pojistného a záloha se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. Zálohu na pojistné na důchodové pojištění, které je povinen platit zaměstnanec, srazí zaměstnavatel z příjmů zaměstnance, které mu zúčtoval.“.

V § 8 odst. 2 větě první se za slovo „srazit“ vkládají slova „zálohu na“, slova „pojistné, které“ se nahrazují slovy „zálohu na pojistné, kterou“ a slova „pojistného, které“ se nahrazují slovy „zálohy na pojistné, kterou“.

V § 8 odst. 2 větě druhé se slovo „pojistného“ nahrazuje slovy „zálohy na pojistné“.

V § 8 odst. 2 větě třetí se slova „pojistné, které“ nahrazují slovy „zálohu na pojistné, kterou“.

V § 8 se odstavec 4 zrušuje.

§ 9 včetně poznámky pod čarou č. 70 zní:

„§ 9

(1) Zaměstnavatel je povinen sám vypočítat zálohy zaměstnanců na pojistné na důchodové pojištění podle § 8.

(2) Zaměstnavatel odvádí zálohy uvedené v odstavci 1 za jednotlivé kalendářní měsíce; zálohy jsou splatné do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

(3) Zaměstnavatel je povinen podat na předepsaném tiskopisu hlášení o zálohách a současně zálohy zaplatit. Zaměstnavatel, který je poplatníkem odvodu z úhrnu mezd, podává toto hlášení jako součást hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti. V tomto hlášení uvádí zaměstnavatel též údaje potřebné pro výpočet dávek nemocenského a úrazového pojištění a údaje potřebné pro výpočet důchodů z důchodového pojištění, a to v rozsahu stanoveném Ministerstvem financí⁷⁰) v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

_________

Na konci § 10 se doplňuje věta „Mzdová účtárna se pro účely daňového řádu považuje za plátcovu pokladnu.“.

§ 11 se zrušuje.

V § 12 odst. 1 větě první se slovo „platit“ nahrazuje slovem „odvést“.

V § 12 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

V § 12 odstavec 2 zní:

„(2) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná, může pojistné na důchodové pojištění, které tato osoba dlužila, zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, i po dni zániku práva dlužné pojistné vymáhat. Zemře-li osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění, může dlužné pojistné na důchodové pojištění zaplatit osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění.“.

V § 12 odst. 3 se slovo „dluží“ nahrazuje slovem „neodvedla“.

§ 13 se zrušuje.

§ 13a až 15b včetně nadpisů znějí:

„§ 13a

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění (dále jen „záloha na pojistné“). Ustanovení věty první neplatí, pokud daňový základ osoby samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, nedosáhl v předchozím kalendářním roce výše, která zakládá této osobě účast na důchodovém pojištění, nebo pokud tato osoba v předchozím kalendářním roce nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1 naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění.

(3) Pokud osobě samostatně výdělečně činné, která byla povinna platit zálohy na pojistné podle odstavce 1, zanikla v kalendářním roce tato povinnost proto, že nastaly skutečnosti uvedené v § 10 odst. 6 větě druhé zákona o důchodovém pojištění, a osoba samostatně výdělečně činná poté v tomto roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo; povinnost platit zálohy na pojistné přitom vzniká za kalendářní měsíc, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná zahájila samostatnou výdělečnou činnost.

(4) Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou.

(5) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

(6) Ke skutečnostem uvedeným v odstavci 5 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečné činné a jejich doložení. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má správce pojistného ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Správce pojistného je povinen zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.

§ 14

(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. b) z měsíčního základu.

(2) Měsíčním základem je u osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, částka rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního základu přesáhla částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního základu pojistného podle § 15 odst. 3, činí měsíční základ tuto částku. Měsíčním základem je u osoby samostatně výdělečně činné, která nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, částka určená podle odstavce 5 věty první nebo druhé.

(3) Za kalendářní měsíc, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání, a za následující kalendářní měsíce se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 a 5 platí až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání v dalším kalendářním roce.

(4) U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční základ 100 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.

(5) Měsíční základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 1,2násobek průměrné mzdy. Měsíční základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 0,5násobek průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání.

(6) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc.

§ 14a

Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Výši zálohy na pojistné zaplacené v období splatnosti podle věty první lze v tomto období dodatečně zvýšit.

§ 14b

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění, nejpozději v den, ve kterém byl, popřípadě měl být podán příslušný tiskopis o odvodu daně z příjmů a pojistného.

§ 14c

(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna nemocenského pojištění, je povinna platit pojistné na nemocenské pojištění na jednotlivé celé kalendářní měsíce, s výjimkou těch kalendářních měsíců, ve kterých trvají důvody, pro které se podle § 14 odst. 6 neplatí zálohy na pojistné.

(2) Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.

(3) Jestliže pojistné na nemocenské pojištění bylo zaplaceno po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 nebo bylo zaplaceno v této lhůtě, avšak v nižší částce, než mělo být zaplaceno, jedná se o přeplatek na pojistném na nemocenské pojištění. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna při vrácení tohoto přeplatku, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení vyrozumět osobu samostatně výdělečně činnou o dni a důvodu zániku její účasti na nemocenském pojištění.

§ 15

(1) Osoba, která aspoň po část kalendářního roku vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, je povinna podat příslušnému správci pojistného na předepsaném tiskopise údaje o pojistném na důchodové pojištění za tento kalendářní rok, a vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, též údaje o skutečnostech uvedených v § 9 odst. 6 písm. a) až e) zákona o důchodovém pojištění, pokud chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost; pokud osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost formou spolupráce, je povinna uvést v tomto přehledu též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje. Uvedla-li osoba samostatně výdělečně činná v přehledu tyto údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, je povinna tyto údaje též doložit, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala; ustanovení § 13a odst. 6 věty druhé zde platí obdobně.

(2) Údaj o určeném základu pojistného, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla podle odstavce 1, může být dodatečně změněn jen z důvodu dodatečné změny daňového základu.

(3) Zemře-li osoba samostatně výdělečně činná před splněním povinností uvedených v odstavcích 1 a 2, je povinen za ni tyto povinnosti splnit její dědic nebo fyzická osoba, která uplatňuje nárok na důchod z důchodového pojištění z důvodu úmrtí osoby samostatně výdělečně činné. Pokud je těmito osobami podáno více tiskopisů podle odstavce 1 věty první, vychází se z tiskopisu, z něhož se stanoví základ daně.

§ 15a

Maximální základy pojistného

(1) Maximálním základem pojistného zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění za kalendářní rok je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy. Maximální základ pojistného zaměstnance je tvořen součtem základů pojistného zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ pojistného zjišťuje.

(2) Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn základů pojistného zaměstnance maximální základ pojistného podle odstavce 1 a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán

(3) Maximálním základem pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok je částka ve výši 48násobku průměrné mzdy, pokud dále není stanoveno jinak.

(4) Byla-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce též zaměstnancem a součet základu pojistného nebo úhrnu základů pojistného zaměstnance a základu pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění přesáhl maximální základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné stanovený podle odstavce 3, sníží se o tuto přesahující částku nejdříve základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění, a je-li přesahující částka vyšší než tento základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné, sníží se o zbytek přesahující částky základ pojistného nebo úhrn základů pojistného zaměstnance.

(5) Osoba samostatně výdělečně činná si může podle § 5b odst. 1 určit základ pojistného až do výše 4,3násobku maximálního základu pojistného podle odstavce 3.

§ 15b

Roční zúčtování záloh

(1) Nepožádá-li zaměstnanec podle odstavce 2 o roční zúčtování záloh na pojistné na důchodové pojištění stanovených podle § 8, je sraženými zálohami jeho povinnost zaplatit pojistné na důchodové pojištění za kalendářní rok splněna.

(2) Zaměstnanec může v případě uvedeném v § 15a odst. 2 písm. b) nebo v § 15a odst. 4 požádat správce pojistného na předepsaném tiskopisu o roční zúčtování sražených záloh na pojistné na důchodové pojištění, a to nejpozději do dne, ve kterém podal nebo měl podat daňové přiznání za kalendářní rok, za který žádá o roční zúčtování záloh. Provádí-li zaměstnavatel na základě žádosti zaměstnance roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, může zaměstnanec požádat zaměstnavatele o roční zúčtování sražených záloh na pojistné na důchodové pojištění, a to nejpozději do dne, ve kterém požádal o roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

(3) Roční zúčtování záloh na pojistné, které měla zaplatit osoba samostatně výdělečně činná, se provede na základě podání příslušného tiskopisu o odvodu daně z příjmů a pojistného.“.

V § 16a odst. 1 větě třetí se slova „Měsíční základ“ nahrazují slovy „Základ pojistného“ a věta čtvrtá se zrušuje.

V § 17 odstavec 1 zní:

„(1) Přeplatek na pojistném se vrací plátci pojistného nebo jeho právnímu nástupci do pěti let po uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl, pokud není jiného splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení. Je-li takový závazek, použije se k jeho úhradě přeplatek na pojistném, které platí osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec na nemocenské pojištění a osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na důchodové pojištění.“.

V § 17 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

V § 17 se odstavec 3 zrušuje.

§ 18 včetně nadpisu zní:

„§ 18

Úhrada pojistného na společný osobní daňový účet

(1) Osoba samostatně výdělečně činná hradí pojistné na důchodové pojištění na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů a pojistná.

(2) Zaměstnavatel, který odvádí pojistné na důchodové pojištění jako plátce, hradí toto pojistné na společný osobní daňový účet pro daň z příjmů, pojistná a odvod z úhrnu mezd.“.

V § 19 odst. 1 se za slova „Pojistné“ vkládají slova „ , které platí osoba samostatně výdělečně činná a zahraniční zaměstnanec na nemocenské pojištění a osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění na důchodové pojištění,“.

V § 19 se odstavec 5 zrušuje.

§ 20 zní:

„§ 20

(1) Pojistné na důchodové pojištění, jehož poplatníkem je zaměstnanec a osoba samostatně výdělečně činná, včetně záloh na tato pojistné se platí správci pojistného. Správcem pojistného jsou orgány Finanční správy České republiky. Při správě pojistného uvedeného ve větě první se postupuje podle daňového řádu.

(2) Pojistné na nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců a pojistné na důchodové pojištění osob dobrovolně účastných důchodového pojištění se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

(3) Správce pojistného je zpracovatelem osobních údajů pro Českou správu sociálního zabezpečení a ostatní orgány sociálního zabezpečení.“.

§ 20a až 22d se zrušují.

V § 23 se odstavce 4 a 5 zrušují.

§ 23a se zrušuje.

§ 24 až 25b se zrušují.

Okresní správy sociálního zabezpečení a orgány uvedené v § 25 odst. 1 písm. a), § 25 odst. 2 písm. a), § 25 odst. 3 písm. a) a § 25 odst. 4 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou příslušné k výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení naposledy za měsíc prosinec 2014, odvádí-li toto pojistné a příspěvek zaměstnavatelé.

Okresní správy sociálního zabezpečení jsou příslušné k výběru pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh naposledy za období před rokem 2015, odvádí-li toto pojistné a příspěvek včetně záloh osoby samostatně výdělečně činné.

Okresní správy sociálního zabezpečení a orgány uvedené v bodě 1 jsou příslušné k výběru penále z dlužného pojistného za dobu do konce roku 2016 a pokut za nesplnění nebo porušení povinností stanovených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uložených za období před rokem 2015.

Při výběru pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle bodů 1 a 2 včetně podávání stanovených přehledů na předepsaných tiskopisech, výběru přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení, výběru pokut a výběru penále z dlužného pojistného za dobu před rokem 2017 se postupuje podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Penále z dluhu na pojistném, který vznikl před rokem 2015, běží až do konce roku 2016 a stanoví se podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Nebyl-li dluh na pojistném, který vznikl před rokem 2015, uhrazen do konce roku 2016, běží z tohoto dluhu od 1. ledna 2017 úrok z prodlení podle daňového řádu. Za dluh vzniklý před rokem 2015 se přitom považuje i dluh vzniklý po roce 2014, pokud se týká pojistného, které mělo být po roce 2014 odvedeno za období před rokem 2015.

Okresní správy sociálního zabezpečení a orgány uvedené v bodě 1 jsou příslušné ke kontrole správnosti odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a plnění povinností uložených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k rozhodování ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, penále, přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení, k uložení pokut za nesplnění nebo porušení povinností uložených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k rozhodování o splácení dluhu na pojistném ve splátkách, k promíjení penále, ke stanovení pravděpodobné výše pojistného, k vymáhání dluhů ve věcech upravených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a k vrácení přeplatků na pojistném, a to za dobu před rokem 2015; přitom postupují podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění a zahraniční zaměstnanci plní povinnosti a odvádějí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za dobu před rokem 2015 podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Řízení ve věcech uvedených v bodě 6 se řídí právními předpisy účinnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Podle bodů 1 až 8 se postupuje do konce roku 2016.

Řízení ve věcech upravených zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahájená a pravomocně neskončená před rokem 2017, se dokončí podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, penále, přirážku k pojistnému na sociální zabezpečení a pokuty, pokud tyto platby jsou uvedeny v bodech 1 až 3 a 5 a nebyly zaplaceny do konce roku 2016, vymáhá po roce 2016 příslušný správce daně podle daňového řádu. Vykonatelná rozhodnutí ve věcech uvedených ve větě první včetně výkazu nedoplatků vydaná podle bodů 9 a 10 jsou exekučním titulem i po roce 2016.

Osoba samostatně výdělečně činná platí zálohy na pojistné na důchodové pojištění za leden 2015 a následující kalendářní měsíce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž podává daňové přiznání za rok 2014, z měsíčního základu, který nesmí být nižší než minimální měsíční základ stanovený podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

V § 1 se slova „příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovy „pojistného na důchodové a nemocenské pojištění“ a slova „pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ se zrušují.

V § 6 odst. 4 písm. a) bod 7 zní:

„7. o pojistném na důchodové pojištění, které platí osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění, a o pojistném na nemocenské pojištění, které platí osoby samostatně výdělečně činné a zahraniční zaměstnanci,“.

V § 6 odst. 4 se písmeno c) zrušuje.

V § 6 odst. 4 písm. o) se slova „a plnění povinností plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

V § 6 odst. 4 písmeno r) zní:

V § 6 odst. 4 se písmeno v) zrušuje.

V § 7 písm. b) se slova „c), ch), i), k), o), r) a v)“ nahrazují slovy „ch), i), k), o) a r)“.

V § 7 písm. c) a d) se slova „ , r)“ zrušují.

V § 7 písm. e) se slova „ , o), r) a v)“ nahrazují slovy „a o)“.

V § 7 se písmeno f) zrušuje.

§ 10a včetně nadpisu zní:

„§ 10a

Součinnost orgánů sociálního zabezpečení

a správců pojistného

(1) Správci pojistného předávají údaje potřebné pro provádění důchodového pojištění orgánům sociálního zabezpečení v rozsahu a způsobem dohodnutým s těmito orgány, a to nejpozději do 3 pracovních dnů po obdržení těchto údajů od zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Orgány sociálního zabezpečení předávají údaje potřebné pro výběr pojistného na důchodové pojištění a odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění v rozsahu a způsobem dohodnutým se správci pojistného, a to nejpozději do 3 pracovních dnů po obdržení těchto údajů od zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné. Správce pojistného je povinen umožnit orgánům sociálního zabezpečení pro účely vedení registru pojištěnců a provádění sociálního zabezpečení a plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie a mezinárodních smluv přístup k údajům o pojištěncích, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Správcem pojistného jsou orgány Finanční správy České republiky.“.

V § 12 písm. d) se slova „ , včetně placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,“ zrušují.

§ 13 zní:

„§ 13

Orgány sociálního zabezpečení jsou oprávněny přezkoumat správnost a úplnost záznamů a hlášení, včetně účetních a dalších podkladů, které jsou zaměstnavatelé pro účely provádění sociálního zabezpečení povinni vést, a včasnost a způsob jejich předložení nebo podání; zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné jsou povinni jim poskytnout potřebnou součinnost.“.

V § 14 odst. 3 se písmena a) a c) zrušují.

V § 14 odst. 3 písm. d) se bod 1 zrušuje.

V § 14 odst. 3 se písmena m) a n) zrušují.

V § 14 se odstavec 6 zrušuje.

V § 16c odst. 2 písm. l) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

V § 16c odst. 2 písm. r) se za slovo „základy“ vkládá slovo „pojištěnce“.

V § 37 odst. 1 písm. d) se za slovo „základ“ vkládá slovo „pojištěnce“ a slova „sociální zabezpečení“ se nahrazují slovy „důchodové pojištění“.

V § 37 odst. 1 písm. h) se slova „a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

V § 37 odst. 4 větě druhé se slova „pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti“ nahrazují slovem „pojištěnce“.

V § 37 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ustanovení věty druhé a třetí se týká, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné, jen pojistného osob samostatně výdělečně činných za období před rokem 2015.“.

V § 38 odst. 4 písmeno f) zní:

V § 39a odst. 3 se slova „a údaj o zaplaceném pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

V § 39a odst. 5 se slova „pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo“ zrušují.

V § 40a odst. 1 větě třetí se za slovo „základů“ vkládá slovo „pojištěnce“.

V § 40a odst. 2 větě první se za slovo „základy“ vkládá slovo „pojištěnce“.

V § 48 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „příslušné okresní správě sociálního zabezpečení“ zrušují.

V § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Oznamovací povinnost stanovenou v odstavci 1 písm. a) až d) plní osoba samostatně výdělečně činná vůči příslušnému správci pojistného. Oznamovací povinnost stanovenou v odstavci 1 písm. e) plní osoba samostatně výdělečně činná vůči příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.“.

V § 48a odst. 1 se slova „podává podle zvláštního zákona³⁹) přehled“ nahrazují slovy „poskytuje podle zvláštního zákona příslušnému správci pojistného údaje“.

Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje.

V § 48a odst. 2 se slova „opravný přehled⁴⁰)“ nahrazují slovy „opravné daňové přiznání“.

Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje.

V § 48b odstavec 1 zní:

„(1) Správce pojistného je povinen do 8 dnů ode dne, kdy se o příslušné skutečnosti dozvěděl, oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení údaje uvedené v § 48 odst. 1 písm. a) až d).“.

V § 48d se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

V § 54 odst. 1 se slova „§ 13 odst. 2 části věty první za středníkem,“ zrušují.

V § 54 odst. 2 se slova „části věty za středníkem“ a slova „odst. 2 části věty první za středníkem,“ zrušují.

V § 54a se slova „a podle zákona o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti^60b)“ včetně poznámky pod čarou č. 60b zrušují.

Název části šesté zní: „ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ“.

V části šesté se hlava čtvrtá včetně nadpisu zrušuje.

V § 122a odst. 1 se slova „a pojistného“ zrušují.

V § 123a se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen pro dluh, který vznikl před rokem 2015; za dluh vzniklý před rokem 2015 se přitom považuje i dluh vzniklý po roce 2014, pokud se týká pojistného, které mělo být po roce 2014 odvedeno za období před rokem 2015.“.

V § 123b se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí jen pro dluh, který vznikl před rokem 2015; za dluh vzniklý před rokem 2015 se přitom považuje i dluh vzniklý po roce 2014, pokud se týká pojistného, které mělo být po roce 2014 odvedeno za období před rokem 2015.“.

V § 123e odst. 1 a 2 se slova „nebo ve věcech pojistného podle zvláštního zákona³²)“ včetně poznámky pod čarou č. 32 zrušují.

V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „ ; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné“.

V § 11 odst. 2 větě první se slova „pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona“ nahrazují slovem „pojištěnce“ a ve větě druhé se za slovo „maximálního“ vkládají slova „základu pojistného a před rokem 2015 maximálního“.

V § 11 odst. 2 větě třetí se za slovo „neodvedl“ vkládají slova „zálohy na pojistné, popřípadě před rokem 2015“.

V § 16 odst. 3 větě první se slova „za dobu po 31. prosinci 1995 je“ nahrazují slovy „je za dobu po 31. prosinci 2014 základ pojistného a za dobu po 31. prosinci 1995 do 31. prosince 2014“ a za slova „zvláštního zákona¹⁷)“ se vkládají slova „(dále jen „vyměřovací základ“)“.

V § 16 odst. 3 se na konci věty první doplňují slova „ ; základ pojistného osoby samostatně výdělečně činné za dobu po 31. prosinci 2014 se pro účely stanovení vyměřovacího základu pojištěnce vynásobí koeficientem stanoveným jako podíl, v jehož čitateli je sazba pojistného na důchodové pojištění platná pro osoby samostatně výdělečně činné a ve jmenovateli je součet sazby pojistného na důchodové pojištění platné pro zaměstnance a sazby odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění připadající na důchodové pojištění platné pro poplatníka odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění s tím, že se použijí sazby platné k 1. lednu kalendářního roku, za který se vyměřovací základ pojištěnce zjišťuje, a s tím, že se tento koeficient stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa.“.

V § 3 písmeno d) zní:

V § 3 písm. e), § 19 odst. 8 a § 95 odst. 1 písm. h) se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“.

V § 3 se na konci písmene t) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

V § 18 odst. 2 větě první a třetí se za slova „vyměřovacích základů pro“ vkládají slova „zálohy na“.

V § 18 odst. 2 větě druhé se za slovo „základů“ vkládají slova „pro pojistné na nemocenské pojištění“.

V § 18 odst. 2 větě třetí se slova „vyměřovacího základu“ nahrazují slovy „základu pojistného“ a slova „vyměřovacích“ a „vyměřovací“ se zrušují.

V § 85 odst. 1 písm. f) se za slovo „zákona“ vkládají slova „ , pokud tyto tiskopisy nevydává Ministerstvo financí,“.

V § 90 písm. b) se slova „ , a to včetně určení výše pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

§ 93 zní:

„§ 93

(1) Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby, je povinen být přihlášen v registru zaměstnavatelů, a to do 15 dnů od svého vzniku. Zaměstnavatel, který má mzdové účtárny, musí mít přihlášeny v registru zaměstnavatelů všechny své mzdové účtárny. Tyto povinnosti zaměstnavatel plní prostřednictvím správce pojistného, a to na tiskopise předepsaném Ministerstvem financí.

(2) Zaměstnavatelé a jejich mzdové účtárny jsou povinni ve styku s okresní správou sociálního zabezpečení a Českou správou sociálního zabezpečení používat správcem pojistného přidělený variabilní symbol zaměstnavatele a mzdové účtárny. Česká správa sociálního zabezpečení předává podklady pro přidělení těchto variabilních symbolů příslušnému správci pojistného.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na zaměstnavatele, kteří zaměstnávají jen zahraniční zaměstnance.“.

V § 94 odst. 1 a 2 se slova „okresní správě sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „správci pojistného“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „15“.

V § 94 odst. 3 se slova „s okresní správou sociálního zabezpečení“ nahrazují slovy „se správcem pojistného“ a slova „okresní správa sociálního zabezpečení“ se nahrazují slovy „správce pojistného“.

V § 95 odst. 1 písmeno c) zní:

V § 97 odst. 1 větě druhé se slova „vyměřovací základy“ nahrazují slovy „základy pojistného“.

V části páté hlavě IV dílu 2 oddíl 2 včetně nadpisu zní:

„Oddíl 2

Sdělování údajů mezi orgány nemocenského pojištění a správci pojistného

§ 115a

(1) Správci pojistného předávají údaje potřebné pro provádění nemocenského pojištění orgánům nemocenského pojištění v rozsahu a způsobem dohodnutým s těmito orgány, a to nejpozději do 3 pracovních dnů po obdržení těchto údajů od zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné.

(2) Orgány nemocenského pojištění předávají údaje potřebné pro výběr pojistného na důchodové pojištění a odvodu z úhrnu mezd na veřejná pojištění v rozsahu a způsobem dohodnutým se správci pojistného, a to nejpozději do 3 pracovních dnů po obdržení těchto údajů od zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné.“.

V § 117 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7) Správce pojistného je povinen umožnit orgánům nemocenského pojištění pro účely vedení registru pojištěnců a provádění nemocenského pojištění a plnění úkolů vyplývajících pro ně v nemocenském pojištění z práva Evropské unie a mezinárodních smluv přístup k údajům o pojištěních, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

V § 122 odst. 3 písm. l) a v § 123 odst. 1 a odst. 3 písm. d) se slova „a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují.

V § 123 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují.

V § 131 odst. 1 se písmena b) až e) zrušují.

V § 131 odst. 2 se slova „až g) a l) až q)“ nahrazují slovy „až c) a h) až m)“, slova „h) až j)“ se nahrazují slovy „d) až f)“ a slova „písm. k)“ se nahrazují slovy „písm. g)“.

V § 136 odst. 1 se písmena b) až e) zrušují.

V § 136 odst. 2 se slova „až g) a l) až q)“ nahrazují slovy „až c) a h) až m)“, slova „h) až j)“ se nahrazují slovy „d) až f)“ a slova „písm. k)“ se nahrazují slovy „písm. g)“.

V § 167a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Tiskopisy, které pro účely tohoto zákona vydává Ministerstvo financí, se vydávají po projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí.“.

V § 11 odst. 1 a v označení přílohy č. 1 se slova „č. 1“ zrušují.

Část třetí se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15 a 17 zrušuje.

V § 48 odst. 1 písm. a) se bod 5 zrušuje.

V § 48 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

V § 48 odst. 1 písm. c) se slova „ , a pohledávky na pojistném a penále“ zrušují.

V § 50 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.

V § 52 větě první se slova „o výši pojistného,“ zrušují.

V části sedmé se hlava III včetně nadpisu zrušuje.

V § 73 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

V § 74 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

V § 75 odst. 1 a 3 se slova „odst. 1“ zrušují.

V § 77 se slova „a povolení splátek dlužného pojistného a penále“ zrušují.

V § 84 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.

V § 84 odst. 1 písm. d) se bod 1 zrušuje.

V § 84 odst. 1 se na konci písmene h) čárka nahrazuje tečkou a písmeno i) se zrušuje.

V § 84 se odstavec 2 zrušuje.

V § 84 odst. 5 písm. a) se slova „placení pojistného,“ zrušují.

V § 84 odst. 5 písm. b) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“.

V § 89 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Správce pojistného je povinen umožnit orgánům úrazového pojištění pro účely vedení registru zaměstnanců a oprávněných a provádění úrazového pojištění a plnění úkolů vyplývajících pro ně v sociálním zabezpečení z práva Evropské unie a mezinárodních smluv přístup k údajům o zaměstnancích, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.

Příloha č. 2 se zrušuje.

V názvu zákona se slovo „všeobecné“ nahrazuje slovem „veřejné“.

§ 1 včetně nadpisu zní:

„§ 1

Základní ustanovení

(1) Tento zákon upravuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „pojistné“) a zřízení zvláštního účtu přerozdělování veřejného zdravotního pojištění (dále jen „zvláštní účet“).

(2) Při správě pojistného se postupuje podle daňového řádu.

(3) Správcem pojistného je příslušný orgán Finanční správy České republiky.“.