129/2012 Sb. znění účinné od 1. 9. 2022 do 31. 8. 2029

změněno	s účinností od	poznámka
vyhláškou č. 505/2021 Sb.	1.9.2022
vyhláškou č. 505/2021 Sb.	1.2.2022
vyhláškou č. 313/2020 Sb.	15.7.2020
vyhláškou č. 299/2018 Sb.	1.1.2019
vyhláškou č. 334/2017 Sb.	1.1.2018
vyhláškou č. 334/2017 Sb.	1.11.2017
vyhláškou č. 368/2015 Sb.	1.7.2016
vyhláškou č. 368/2015 Sb.	1.1.2016
vyhláškou č. 409/2013 Sb.	31.3.2014
vyhláškou č. 409/2013 Sb.	31.12.2013
Více...

129

VYHLÁŠKA

ze dne 4. dubna 2012

o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 3 odst. 11, § 3a odst. 11, § 3b odst. 7, § 3c odst. 5, § 4 odst. 15, § 5 odst. 8, § 6 odst. 8, § 6a odst. 7, § 7 odst. 6, § 7a odst. 5, § 8 odst. 3, § 11 odst. 3, § 12 odst. 8, § 12a odst. 4, § 12b odst. 6, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 15 odst. 6, § 16 odst. 11, § 17 odst. 14, § 18 odst. 12, § 19 odst. 15, § 19a odst. 6 a § 22 odst. 10 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb. a zákona č. 54/2012 Sb., (dále jen „zákon“):

§ 1

Úvodní ustanovení

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹ a upravuje podrobnosti o uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

§ 2

Požadavky na uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

[K § 3 odst. 2, 5 až 8 a 11, § 7 odst. 6 a § 15 odst. 6 zákona]

(1)

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V oddílech 2 a 3 přílohy č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2)

Obsahuje-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu podle § 3 odst. 2 zákona příměs geneticky modifikovaného organismu povoleného k pěstování v Evropské unii, musí být takové osivo označeno jako „GMO“. Pro výsledek kontrolní zkoušky je přípustná statistická tolerance maximálně 0,1 %.

(3)

Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů jsou uvedeny v částech V oddílech 3 v přílohách 1, 3 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(4)

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací, po který může být

a)	rozmnožovací materiál předstupňů vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů,
b)	základní rozmnožovací materiál vyráběn i ze základního rozmnožovacího materiálu,
c)	certifikovaný rozmnožovací materiál vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech II v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 3

Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd

[K § 3a odst. 4, 7 a 11 zákona]

(1)

Množství osiva úředně nezapsané odrůdy, které se povolí pro jednu odrůdu, nesmí překročit stanovený procentní podíl množství osiva daného zemědělského druhu využívaného každoročně k zásevu na zemědělskou půdu v České republice, který činí

a)	0,3 % pro pšenici setou, pšenici špaldu, ječmen, oves, hrách a bob polní,
b)	0,05 % pro pšenici tvrdou,
c)	0,1 % pro ostatní druhy s výjimkou zeleninových druhů.

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“) kontroluje množství a kvalitu osiva uvedeného do oběhu podle § 3a zákona a způsob jeho použití. Součástí kontroly je i kontrola označování předepsanými návěskami.

(2)

Pokud množství podle odstavce 1 nepostačují k výsevu na plochu 10 ha, povolí Ústav množství potřebné k osetí této plochy.

(3)

U osiva zeleninových druhů není množství stanoveno.

(4)

Osivo úředně nezapsaných odrůd uvedené do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného rozmnožovacího materiálu uvedeného v částech V oddílech 2 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce a v části V přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5)

Žádost o povolení nebo obnovení povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy se podávají na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce. K žádosti o obnovení povolení musí být přiloženy tyto doklady:

a)	kopie původního povolení,
b)	další informace k popisu odrůdy, o udržovacím šlechtění, o pěstování nebo použití odrůdy, které nebyly součástí původního povolení,
c)	doklad o tom, že stále probíhají zkoušky k registraci odrůdy.

§ 4

Uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd

[K § 3b odst. 7 zákona]

(1)

Množství osiva, které musí být uschováno pro zachování odrůdy v její oblasti původu podle § 3b odst. 2 zákona, je takové množství, které je potřebné k výrobě alespoň množství osiva podle odstavců 2 a 4.

(2)

Množství osiva každé uchovávané odrůdy zemědělských druhů uváděné do oběhu nesmí přesáhnout dále uvedené procentní podíly množství osiva téhož druhu, které je v České republice využíváno během jednoho vegetačního období, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z těchto dvou množství je větší. Procentní podíly jsou stanoveny takto:

a)	0,3 % pro hrách polní, pšenici setou, pšenici tvrdou, pšenici špaldu, ječmen, kukuřici, brambor, řepku a slunečnici a
b)	0,5 % pro ostatní druhy.

(3)

Celkové množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu u zemědělských druhů, které lze uvádět do oběhu v České republice, nesmí přesáhnout 10 % množství osiva téhož druhu, které je během jednoho roku využíváno v České republice, nebo nesmí přesáhnout množství potřebné k osetí plochy 100 hektarů, podle toho, které z uvedených množství je větší.

(4)

Množství osiva každé uchovávané odrůdy zeleninových druhů ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout množství osiva potřebné k produkci zeleniny na výměře

a)	40 hektarů pro cibuli, echalion, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, vodnici, zelí pekingské, papriku, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun cukrový, tykev velkoplodou, kardu, mrkev, mrkev krmnou, salát, rajče, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní,
b)	20 hektarů pro šalotku, pór, česnek, řepu salátovou, mangold, meloun vodní, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev obecnou, fenykl, lilek vejcoplodý, špenát, nebo
c)	10 hektarů pro cibuli sečku, pažitku, kerblík, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, endivii kadeřavou, eskariol, petržel, fazol šarlatový, ředkvičku, ředkev, reveň, černý kořen, kozlíček polníček, kukuřici cukrovou a kukuřici pukancovou.

(5)

Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 % z partií osiva uvedeného do oběhu.

§ 5

Uvádění do oběhu osiva odrůd

vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek

[K § 3c odst. 5 zákona]

(1)

Nejvyšší čistá hmotnost malého balení činí

a)	250 gramů pro fazol šarlatový, fazol obecný keříčkový, fazol obecný pnoucí, hrách dřeňový, hrách kulatosemenný, hrách cukrový, bob zahradní, špenát, kukuřici cukrovou, kukuřici pukancovou,
b)	25 gramů pro cibuli, echalion, šalotku, cibuli sečku, pór, česnek, kerblík, řepu salátovou, mangold, vodnici, zelí pekingské, okurku salátovou, okurku nakládačku, tykev velkoplodou, tykev obecnou, mrkev, mrkev krmnou, salát, petržel, ředkvičku, ředkev, černý kořen, kozlíček polníček, nebo
c)	5 gramů pro pažitku, celer bulvový, celer řapíkatý, chřest, brokolici, kadeřávek, kapustu hlávkovou, kapustu růžičkovou, kedluben, květák, zelí hlávkové bílé, zelí hlávkové červené, papriku, endivii kadeřavou, eskariol, čekanku hlávkovou, čekanku pro puky, čekanku průmyslovou, meloun vodní, meloun cukrový, artyčok, kardu, rajče, fenykl, reveň a lilek vejcoplodý.

(2)

Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, které bylo uvedeno do oběhu, vegetační zkouškou, a to v rozsahu nejméně 5 %.

§ 6

Uznávací řízení

[K § 4 odst. 7, § 5 odst. 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1)

Žádosti o uznání množitelského porostu a osiva se podávají na formulářích, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu.

(2)

Žádost o uznání množitelského porostu se podává každoročně

do 31. března pro

1.	ozimé formy zemědělských druhů rodu Brassica (kromě řepky),
2.	obilniny ozimé – ječmen, pšenici, žito, tritikale,
3.	vikev ozimou,
4.	jeteloviny a trávy z první seče (kromě jílku jednoletého),
5.	salát a špenát setý na podzim,

do 30. dubna pro

1.	hrách polní a zahradní,
2.	jarní formy olejnin,
3.	pažitku, ředkvičku, ředkev, salát, špenát setý na jaře, semenice dvouletých zelenin, sazečku kapusty ozimé, pekingské zelí,
4.	zeleniny rychlené – semenice,

do 10. května pro

1.	obilniny jarní, svazenku,
2.	bob polní, vikev panonskou, vikev setou, vikev huňatou,
3.	semenice semenných okopanin,
4.	len,
5.	anýz, fenykl, kmín, koriandr,
6.	brokolici, cibuli sazečku, česnek, kopr, květák, okurky pařeništní a skleníkové, kozlíček polníček, řeřichu setou,

do 20. května pro

1.	brambory,
2.	jílek jednoletý,
3.	kukuřici, proso, pohanku,

do 10. června pro

1.	fazol polní i zahradní, lupinu, sóju, slunečnici,
2.	jetel nachový setý na jaře, trávy z druhé seče, jednoleté pícniny,
3.	lilek, majoránku, okurky polní, papriku, patizony, rajčata, štěrbák, tykev, meloun,

do 20. června pro jeteloviny z druhé seče,

do 20. srpna pro cibuli, sazečky ostatních zelenin a semenných okopanin,

do 30. září pro řepku ozimou,

do 30. listopadu pro porosty cukrovky z předpěstované sazečky.

(3)

Pokud technologie pěstování nebo klimatické podmínky stanoviště vyžadují provedení přehlídky v jiném termínu, než je obvyklé, dodavatel podá žádost o uznání množitelského porostu nejpozději 1 měsíc před předpokládaným termínem této přehlídky.

(4)

Vzory dokladů vydávaných v uznávacím řízení Ústavem nebo pověřenou osobou jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

§ 7

Uznávání osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh

[K § 4 odst. 10, 13 a 14 zákona]

(1)	Při uznávání osiva, které bylo sklizeno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, Ústav ověří, zda byla provedena přehlídka množitelského porostu vyhovující požadavkům stanoveným v předpisech Evropské unie, a to předložením úředního dokladu pro osivo s neukončenou certifikací, který bude obsahovat údaje srovnatelné s údaji podle § 9 odst. 1 této vyhlášky.
(2)	U osiva sklizeného v jiném členském státě nebo ve třetí zemi, které byla udělena rovnocennost pro daný druh, se úředními zkouškami ověří, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva uvedené v částech V v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.
(3)	Osivo zemědělských druhů a zeleniny s výjimkou brambor se smí uznávat podle § 4 odst. 10 zákona v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál a podle § 4 odst. 13 zákona jen v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

§ 8

Uznávání množitelských porostů

[K § 5 odst. 1, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1)

K ověření původu rozmnožovacího materiálu podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona dodavatel při podání žádosti o uznání množitelského porostu předloží

doklad o uznání osiva, které bylo použito pro založení porostu, a to včetně osiva z jiného členského státu, nebo

u víceletých druhů ve druhém, popřípadě dalším množitelském roce

1.	doklad o uznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období, nebo
2.	doklad o neuznání množitelského porostu z předchozího vegetačního období za předpokladu, že důvodem neuznání množitelského porostu nebyla nevyhovující pravost nebo čistota odrůdy,

mezinárodně platný doklad, popřípadě posudek Ústavu vystavený na základě kontroly provedené Ústavem u rozmnožovacího materiálu, který byl dovezen podle § 18 zákona, nebo

prohlášení šlechtitele nebo udržovatele odrůdy v případě, že je porost zakládán ze šlechtitelského materiálu.

(2)

Doklady podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo posudek podle písmene c) mohou být nahrazeny uvedením jejich čísla v žádosti.

(3)

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III a IV v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů (dále jen „KŠO“) pro Evropskou unii, regulovaných nekaranténních škodlivých organismů Evropské unie (dále jen „RNŠO“) a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech Evropské unie přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Vlastnostmi množitelských porostů hodnocenými při přehlídce množitelského porostu, které se zapisují do záznamů o přehlídce množitelského porostu, jejichž vzory jsou zveřejněny na internetových stránkách Ústavu, se rozumí

a)	sled předplodin na pozemku v předcházejících letech,
b)	minimální vzdálenost od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
c)	minimální vzdálenost k zamezení mechanické příměsi jiných druhů a odrůd,
d)	celkový stav množitelského porostu, posouzení vyrovnanosti, zapojenosti, celkového vzhledu rostlin, popřípadě stupně polehnutí,
e)	nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jiných odrůd nebo zřetelně odchylných typů, rostlin plevelných druhů a jiných příměsí,
f)	nejvyšší povolený počet rostlin napadených škodlivými organismy.

(4)

Zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů, popřípadě limity těchto vlastností jsou uvedeny v části III oddíle 4 tabulce 3.4b přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(5)

Požadavky na vlastnosti pozemku a na vlastnosti půdy, na kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován, jsou uvedeny v části III oddíle 1 přílohy č. 7 k této vyhlášce.

(6)

Způsob určení čísla množitelského porostu, čísla partie rozmnožovacího materiálu a používané měrné jednotky hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin jsou uvedeny v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(7)

Termíny a počty přehlídek množitelských porostů jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech III oddílech 1 v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

§ 9

Uznávání rozmnožovacího materiálu

[K § 3 odst. 11, § 6 odst. 4, 5 a 8 a § 7 odst. 6 zákona]

(1)

Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů je uveden v částech V, oddílech 1 v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce.

(2)

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech V v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Osivo musí být prosté veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu osiva. Osivo musí rovněž splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění.

(3)

Osivo nesmí obsahovat živé skladištní škůdce, jejichž výčet je uveden v příloze č. 12 k této vyhlášce.

(4)

Záznamy podle § 7 odst. 1 zákona vede dodavatel

a)	v listinné podobě na formulářích výrobní evidence osiv a skladová karta, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů v příloze č. 9 k této vyhlášce a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly. Elektronické záznamy musí být zajištěny zaručeným elektronickým podpisem.

§ 10

Osivo s neukončenou certifikací

[K § 7a odst. 5 zákona]

(1)

Úřední doklad pro osivo s neukončenou certifikací obsahuje

a)	označení certifikačního úřadu a státu,
b)	název druhu a název odrůdy, u řepy označení, zda jde o krmnou řepu nebo cukrovku; název druhu se uvede v případě osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů, v případě cukrovky, krmné řepy a zelenin postačuje uvést název druhu českým názvem,
c)	označení kategorie a generace,
d)	původ osiva použitého k založení množitelského porostu a označení země, která toto osivo uznala,
e)	číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f)	výměru množitelského porostu,
g)	množství osiva sklizeného z množitelského porostu a počet balení,
h)	potvrzení, že množitelský porost vyhověl požadavkům srovnatelným s požadavky uvedenými v přílohách č. 1 až 6 a 8 k této vyhlášce,
i)	výsledek předběžné zkoušky osiva, pokud o ni dodavatel požádal,
j)	pořadové číslo prohlášení o osivu s neukončenou certifikací.

(2)

Vzor prohlášení o osivu s neukončenou certifikací je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(3)

O osivu s neukončenou certifikací vede dodavatel záznamy ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě.

§ 11

Egalizace osiva

[K § 6a odst. 7 zákona]

(1)	Při odběru vzorků předloží dodavatel žádost o uznání osiva, egalizační protokol, výrobní evidenci osiva a skladovou kartu.
(2)	Vzor egalizačního protokolu je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(3)	Evidence o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiva se vede formou zvláštního označení u původních partií a následným zaznamenáním výsledné egalizované partie ve výrobní evidenci osiv a ve skladové kartě.

§ 12

Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti

[K § 8 odst. 3 zákona]

(1)	Provedení zkoušek u osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, jejichž výčet je uveden v příloze č. 13 k této vyhlášce, zajistí dodavatel.
(2)	Druhy, jejichž osivo se smí uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti, a požadavky na vlastnosti tohoto osiva jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(3)	Evidence o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

§ 13

Standardní osivo

[K § 9 odst. 1 a 2 a § 7 odst. 6 zákona]

(1)

Požadavky na vlastnosti standardního osiva uváděného do oběhu jsou uvedeny v části V přílohy č. 8 k této vyhlášce.

(2)

Záznamy podle § 9 odst. 2 písm. b) bodu 2 zákona se vedou

a)	v listinné podobě na formulářích, jejichž vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzorů uvedených v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3)

Záznamy o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva se vedou v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je zveřejněn na internetových stránkách Ústavu.

§ 14

Obchodní osivo

[K § 11 odst. 1 a 3 zákona]

(1)

Jako obchodní osivo lze uvádět do oběhu osivo těchto zemědělských druhů:

a)	hořčice černá,
b)	lesknice vodní,
c)	lipnice roční,
d)	pískavice řecké seno,
e)	vičenec,
f)	vikev panonská.

(2)

Obchodní osivo musí být druhově pravé a musí splňovat požadavky na vlastnosti obchodního osiva uvedené v částech V v přílohách č. 2, 3 a 5 k této vyhlášce.

(3)

Evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu se vede současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

(4)

Balení obchodního osiva se označuje návěskou hnědé barvy.

§ 15

Směs osiv

[K § 12 odst. 5 a 8 a § 19 odst. 15 zákona]

(1)

Směsi osiv odrůd jednoho nebo více druhů (dále jen „směs“), jejíž výrobu nebo uvádění do oběhu dodavatel Ústavu ohlásí, přidělí Ústav registrační číslo způsobem uvedeným v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(2)

Způsob míchání a zařízení, na kterém se směs připravuje, musí zaručit rovnoměrnost složení směsi v partii i v jednotlivých obalech podle hmotnostního procentního podílu jednotlivých složek oznámeného dodavatelem při registraci směsi.

(3)

Dodavatel směsi vede evidenci o

a)	míchání směsi formou míchacího protokolu, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, a zasílá ji pomocí dálkového přenosu Ústavu ke kontrole ihned po míchání a
b)	uvádění směsi do oběhu, obdobně, jako je vedena evidence podle § 9 odst. 4, kterou předkládá Ústavu ke kontrole na vyžádání.

(4)

Ústav v místě míchání směsí osiv provádí kontrolu vedení evidence vyrobených a do oběhu uvedených směsí a míchacích protokolů podle odstavce 3 a odebírá vzorek pro následnou kontrolu z těch partií směsí, které jsou v době kontroly na skladě. Četnost těchto kontrol a vzorkování se řídí objemem výroby v dané provozovně. Ústav provádí následnou kontrolu těchto vzorků, která činí minimálně 5 % z počtu partií vyrobených v kalendářním roce. Přesný rozsah kontroly Ústav stanoví podle výsledků předchozího roku. S výsledky kontroly jsou dodavatelé písemně seznámeni.

(5)

Směs se uvádí do oběhu pouze v uzavřených a označených obalech nebo v malém balení.

(6)

Balení směsi se označuje úřední návěskou zelené barvy; náležitosti návěsky pro směsi osiv jsou uvedeny v částech VI v přílohách 1 až 4 a v části VII v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(7)

Pokud směs obsahuje druh, u kterého jsou stanoveny požadavky na RNŠO, musí být na úřední návěsce připojen rostlinolékařský pas.

§ 16

Povolování a uvádění do oběhu směsí osiv určených k ochraně přirozeného prostředí

[K § 12a odst. 4 a § 12b odst. 6, § 5 odst. 8 písm. d) a h) a § 7 odst. 6 písm. a) zákona]

(1)	Výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt v přímo sklízených směsích je limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů, je uveden v příloze č. 21 k této vyhlášce.
(2)	Požadavky na vlastnosti množitelského porostu a požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce.
(3)	Počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí jsou uvedeny v příloze č. 21 k této vyhlášce.
(4)	Vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(5)	Celkové množství osiva směsí určených k ochraně přirozeného prostředí ročně uváděné do oběhu nesmí přesáhnout 5 % celkové hmotnosti osiva směsí podle § 12 odst. 2 písm. a) a b) zákona uváděné v daném roce do oběhu v České republice.

§ 17

Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství

[K § 13 odst. 6 zákona]

(1)

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

(2)

Dodavatel po uznání osiva poskytuje Ústavu informace pro aktualizaci elektronické databáze odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky, v listinné podobě na formuláři, který je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 18

Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd

[K § 14 odst. 6 zákona]

Dodavatel vede evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd současně se záznamy podle § 9 odst. 4.

Sazenice zeleniny

[K § 3 odst. 14 písm. f), § 15 odst. 6 a § 19 odst. 17 zákona]

§ 19

(1)

Požadované vlastnosti sazenic zeleniny jsou uvedeny v příloze č. 14 k této vyhlášce. Sazenice zeleniny musí splňovat požadavky týkající se KŠO pro Evropskou unii, RNŠO a případně KŠO pro chráněné zóny stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění. Požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu jsou uvedeny v příloze č. 22 k této vyhlášce.

(2)

Sazenice zeleniny určené k uvádění do oběhu se ukládají do obalů zabraňujících jejich poškození a záměně nebo smíchání jednotlivých partií. Sadbu česneku je možné uvádět do oběhu pouze v uzavřeném obalu zamezujícím účinně záměně obsahu.

(3)

Obaly se sazenicemi zeleniny určené k uvádění do oběhu se opatřují návěskou, štítkem nebo jiným obdobným dokladem; tyto doklady musí být vyrobeny z materiálu odolného vůči poškození a nesmí být použity opakovaně.

(4)

Doklad podle odstavce 3 obsahuje

a)	text „kvalita EU“,
b)	název členského státu nebo jeho kód,
c)	označení příslušného úřadu nebo jeho kód,
d)	registrační číslo dodavatele,
e)	identifikaci dodavatele,
f)	číslo partie sazenic zeleniny uváděné do oběhu,
g)	datum vystavení dokladu,
h)	číslo partie osiva u sazenic zeleniny pěstovaných z osiva, popřípadě se referenční číslo sdělí příslušnému úřednímu orgánu na jeho žádost,
i)	název druhu a odrůdy zeleniny, u podnoží i název odrůdy nebo její určení,
j)	množství,
k)	při dovozu ze třetích zemí údaj o zemi původu.

(5)

Rozmnožovací materiál sazenic zeleniny musí být podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, opatřen rostlinolékařským pasem, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁶, s výjimkou sazenic zeleniny dodávaných přímo konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy.

(6)

Rostlinolékařský pas může nahrazovat údaje uvedené v odstavci 4 písm. b), d) a k). Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.

§ 20

(1)

Kritickými body sledovanými ve výrobním procesu sazenic zeleniny se rozumí

a)	použité osivo, původ a kvalita vegetativních částí rostlin,
b)	výsev, přepichování, řízkování, sázení a použitý substrát,
c)	dodržování podmínek stanovených pro sazenice zeleniny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie⁵,
d)	plán a metoda pěstování,
e)	manipulace s rostlinami,
f)	rozmnožování,
g)	sklizeň,
h)	hygiena,
i)	ošetřování,
j)	balení,
k)	skladování,
l)	doprava, průvodní doklady sazenic zeleniny,
m)	další administrativní úkony.

(2)

Jednotlivé údaje na sebe musí navazovat tak, aby byly kontrolovatelné Ústavem nebo pověřenou osobou. Evidence může být vedena

a)	v listinné podobě na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce, nebo
b)	v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje, které jsou součástí vzoru uvedeného v příloze č. 9 k této vyhlášce, a budou dodavatelem na vyžádání Ústavu předloženy pro účely kontroly.

(3)

Na dodavatele sazenic zeleniny, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 9 zákona, se nevztahují tato ustanovení:

a)	určení kritických bodů pěstebního postupu,
b)	vypracování a zavedení metod sledování a kontroly kritických bodů,
c)	odběr vzorků za účelem kontroly,
d)	vedení evidence podle odstavce 2.

(4)

Sadba česneku, sazečky cibule a šalotky musí splňovat rovněž tyto požadavky:

a)	rozmnožovací materiál musí pocházet z množitelského porostu, který byl kontrolován,
b)	množitelský porost byl prost škodlivých organizmů uvedených v příloze č. 14 k této vyhlášce a příznaků a symptomů napadení těmito organizmy,
c)	vlastnosti rozmnožovacího materiálu musí odpovídat požadavkům stanoveným v příloze č. 14 k této vyhlášce.

§ 21

Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele

[K § 16 odst. 6 a 11 zákona]

(1)	Dodavatel, který podléhá registraci podle § 16 odst. 1 zákona, podá žádost o registraci osoby na formuláři, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.
(2)	Dodavatel, který nepodléhá registraci podle § 16 odst. 6 zákona, oznámí zahájení, popřípadě ukončení činnosti na formulářích, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 22

Pověřování osob

[K § 17 odst. 2, 3, 6 a 14 zákona]

(1)

Osoby uvedené v § 17 odst. 1 zákona

a)	prokáží nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti předložením úředně ověřeného dokladu o získání potřebného vzdělání podle § 17 odst. 10 zákona a
b)	musí splnit technickou způsobilost pro dané pověření podle přílohy č. 15 k této vyhlášce, včetně zajištění komunikace s Ústavem způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2)

Pověření podle § 17 odst. 2, 3 a 6 zákona může být uděleno pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů uvedené ve vyhlášce o stanovení druhového seznamu pěstovaných rostlin jako zemědělské nebo zeleninové druhy a pro kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál a obchodní osivo.

(3)

Při uplatňování § 17 odst. 1 až 3, 6 a 8 zákona se postupuje způsobem stanoveným v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(4)

Množitelské porosty, u kterých provádějí přehlídky pověřené osoby, podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. Úřednímu dozoru podléhá minimálně 5 % množitelských porostů. K následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty se odebírají vzorky z partií osiva sklizeného z množitelských porostů. Tato kontrola činí minimálně 5 % množitelských porostů. Následná kontrola se provádí buď laboratorně, nebo vegetačními zkouškami.

(5)

Partie osiva vzorkované pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které nebyly vzorkovány automatickým vzorkovadlem. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž je zaměřena rovnoměrně na jednotlivé druhy. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky; část vzorků je podrobena kontrole vegetačními zkouškami. V případě automatického vzorkovadla se provádí úřední dozor na správnost přípravy laboratorních vzorků.

(6)

Partie osiva zkoušené v rámci uznávacího řízení pověřenými osobami podléhají úřednímu dozoru a následné kontrole prováděné Ústavem. K následné kontrole se odebírají vzorky z partií osiva určeného k uznávacímu řízení, které jsou pro tyto účely uložené v pověřené laboratoři. Tato kontrola činí minimálně 5 % vzorkovaných partií, přičemž vzorky musí být odebrány rovnoměrně podle jednotlivých druhů plodin. Následná kontrola se provádí laboratorně podle platné metodiky. Přímo v pověřené laboratoři se provádí úřední dozor, při kterém se kontroluje správnost dodržování postupů a úkonů stanovených v přílohách č. 16 až 19 k této vyhlášce.

(7)

Laboratoř osoby, která se uchází o pověření laboratoře, musí splňovat podmínky stanovené v příloze č. 15 k této vyhlášce.

§ 23

Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí

[K § 18 odst. 12 zákona]

Vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce.

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

[K § 19 odst. 12 a 15 zákona]

§ 24

(1)

Každý obal rozmnožovacího materiálu musí být viditelně, zřetelně a nezaměnitelně označen způsobem uvedeným v odstavci 3, který vylučuje záměnu nebo pochybnost o obsahu. K označování rozmnožovacího materiálu jsou používány v závislosti na kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu

a)	úřední návěsky minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce,
b)	návěsky využívané pro mezinárodní obchod podle pravidel Mezinárodní asociace pro zkoušení semen a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, jejichž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu,
c)	návěsky dodavatele minimálního rozměru podle odstavce 2 a barvy podle přílohy č. 20 k této vyhlášce pro kategorii standardní rozmnožovací materiál, nebo
d)	návěsky dodavatele a zvláštní návěsky vylučující záměnu s podmínkami uvedenými v písmenech a) až c) v ostatních případech.

(2)

Minimální rozměr úředních návěsek a návěsek pro zemědělské druhy a zeleniny je 110 x 67 mm; barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu je uvedeno v příloze č. 20 k této vyhlášce. Vzory návěsek jsou uvedeny na internetových stránkách Ústavu.

(3)

Za úřední návěsku a návěsku dodavatele se považuje

a)	šitá nebo vázaná návěska,
b)	nalepovací etiketa,
c)	potisk obalů minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce pro balení osiva obilnin, krmných plodin, olejnin a přadných rostlin v kategoriích základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál, nebo
d)	všitý pruh neroztržitelné fólie minimálně stejných rozměrů uvedených v odstavci 2 a barvy stanovené v příloze č. 20 k této vyhlášce.

(4)

Úřední návěska nebo návěska musí být zhotovena z neroztržitelného nebo špatně odstranitelného materiálu a nesmí být použita opakovaně. Potisk obalů může být proveden jen formou tisku předepsaných údajů nesmazatelnou barvou a pod úředním dozorem.

(5)

Každý obal opatřený úřední návěskou nebo návěskou pro mezinárodní obchod podle odstavce 1 písm. b) musí být zajištěn úřední pojistkou tak, aby nebylo možné obal otevřít bez toho, že by bylo zřetelně patrné jeho otevření; návěsky, které jsou na obal přivazovány, musí být upevněny pod úřední pojistkou.

(6)

Za úřední pojistku se považuje

a)	plomba z nebarveného plechu nebo z umělé hmoty,
b)	nálepka nebo samolepicí páska neodstranitelná bez porušení,
c)	prošitá návěska u strojově zašívaných obalů,
d)	ventilový uzávěr obalu uzavíraný tlakem osiva,
e)	samolepicí nebo svařovací uzávěr papírových nebo plastikových obalů, které nemají jiný otvor a nemohou být otevřeny bez porušení,
f)	strojově prošitý obal zamezující záměně,
g)	plechový obal, který nelze otevřít bez poškození,
h)	vázací materiál, který nemůže být otevřen bez porušení.

(7)

Požadavky na označování obalů osiva informacemi o použitém přípravku na ochranu rostlin jsou stanoveny jiným právním předpisem³.

§ 25

(1)

Další požadavky na úřední návěsku jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Název a adresa dodavatele je údaj pro úřední návěsku nepovinný, a pokud je uveden, musí se nacházet v neúřední části návěsky.

(2)

Úřední návěskou a úřední pojistkou se označují i velkoobjemové kontejnery a návěsy určené k přepravě osiva uzavřené plachtou. Sadba brambor může být na žádost odběratele se souhlasem Ústavu a pod jeho dozorem přepravována i bez uzavření. Návěska je součástí doprovodných úředních dokladů partie.

(3)

U odrůd zeleniny obecně známých před 1. červencem 1970 může být na návěsce uveden odkaz na určité udržovací šlechtění, pokud to udržovatel odrůdy předem oznámí Ústavu nebo příslušnému úřadu jiného členského státu. Tento odkaz se uvede za názvem odrůdy, od něhož bude zřetelně oddělen pomlčkou, a nebude uveden výrazněji než samotný název odrůdy. V souvislosti s uvedeným udržovacím šlechtěním nebude poukazováno na žádné zvláštní vlastnosti odrůdy.

(4)

Návěsky pro mezinárodní obchod podle § 24 odst. 1 písm. b) obsahují údaje:

a)	označení Mezinárodní asociace pro zkoušení semen nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
b)	označení Ústavu a České republiky,
c)	název druhu,
d)	název odrůdy,
e)	kategorie osiva,
f)	číslo partie,
g)	datum vzorkování,
h)	hmotnost v jednom balení,
i)	země výroby,
j)	číslo návěsky.

(5)

Osivo s neukončenou certifikací se označuje úřední návěskou šedé barvy; hmotnost partie není přitom omezena. Úřední návěska, jejíž vzor je uveden na internetových stránkách Ústavu, obsahuje

a)	označení certifikačního úřadu, který je odpovědný za provedení přehlídky, a státu nebo jejich počáteční písmena,
b)	název druhu, u osiva řepy označení, zda se jedná o cukrovku nebo krmnou řepu,
c)	název odrůdy, v případě inbredních linií, hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin určených výhradně k použití jako komponenty hybridních odrůd slovo „komponent“, v případě hybridů odrůd obilnin, olejnin a přadných rostlin slovo „hybrid“,
d)	kategorie a generace,
e)	číslo množitelského porostu nebo číslo partie,
f)	hmotnost,
g)	označení „Osivo s neukončenou certifikací“,
h)	identifikaci dodavatele,
i)	pořadové číslo návěsky.

Vzor protokolu o provedené manipulaci s osivem je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(6)

Na úředních návěskách osiva obilnin, olejnin, přadných rostlin, trav, jetelovin, luskovin, jiných krmných plodin a sadby brambor, s výjimkou úředních návěsek směsí obilnin, trav, luskovin, jetelovin a jiných krmných plodin, se uvede název druhu alespoň botanickým názvem druhu, a to případně zkráceně a bez jmen autorů. Na návěskách cukrovky, krmné řepy a zelenin a na návěskách dodavatele plodin uvedených v první větě tohoto odstavce postačuje uvést název druhu českým názvem.

(7)

U druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být s úřední návěskou nebo návěskou dodavatele spojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁶.

§ 26

(1)

Balení šlechtitelského rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou fialové barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(2)

Balení rozmnožovacího materiálu předstupňů se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy s fialovým diagonálním pruhem. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(3)

Balení základního rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou bílé barvy. Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(4)

Balení certifikovaného rozmnožovacího materiálu se při uvedení do oběhu označuje úřední návěskou

a)	modré barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál první generace, nebo
b)	červené barvy pro certifikovaný rozmnožovací materiál druhé generace s výjimkou sadby brambor, u kterých se pro obě generace používá návěska modrá.

Požadované údaje na návěskách pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v částech VI v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.

(5)

Balení standardního osiva se označuje návěskou žluté barvy. Požadované údaje na návěskách jsou uvedeny v části VI v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(6)

Balení osiva úředně nezapsaných odrůd se označuje návěskou oranžové barvy. Vzor návěsky je uveden na internetových stránkách Ústavu.

§ 27

Malé balení

[K § 12 odst. 2 a 8 a § 19a odst. 1 a 6 zákona]

(1)	Nejvyšší povolená hmotnost nebo nejvyšší povolený počet kusů, které se považují za malé balení, a způsob jejich označování, jsou uvedeny pro jednotlivé druhy v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(2)	Podrobnosti o způsobu označování malého balení jsou pro jednotlivé druhy uvedeny v částech VII v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce.
(3)	V případě malého balení u druhů, u kterých je v prováděcích aktech přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění⁵, stanovena povinnost opatřit rozmnožovací materiál rostlinolékařským pasem, musí být připojen rostlinolékařský pas, který splňuje požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie⁶, pokud se nejedná o přímou dodávku konečnému spotřebiteli. V případě prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku a prodeje do chráněných zón musí být rostlinolékařský pas připojen vždy. Prvky rostlinolékařského pasu musí být orámovány nebo jinak zřetelně odděleny od ostatních textových nebo obrazových prvků, aby byly snadno viditelné a jasně odlišitelné.

§ 28

Kontrola kvality moření osiv

[K § 22 odst. 10 zákona]

Pro účely kontroly kvality moření osiva odebírá Ústav vzorky z namořených partií osiva obilnin. Tato kontrola činí maximálně 10 % partií v uznávacím řízení.

§ 29

Přechodná ustanovení

Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů.

§ 30

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

2. Vyhláška č. 298/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu.

3. Vyhláška č. 168/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádění osiva a sadby pěstovaných rostlin do oběhu, ve znění vyhlášky č. 298/2010 Sb.

§ 31

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Bendl v. r.

Příloha č. 1

Požadavky na množitelské porosty a osivo obilnin

Čl. III body 7, 8 a 11 až 15 vyhlášky č. 505/2021 Sb. novelizují přílohu č. 1 s účinností k 1. 9. 2022 a dle čl. IV odst. 2 vyhlášky pozbývají platnosti uplynutím dne 31. 8. 2029. Ačkoli pozbytí platnosti již zanořené novely obecně nemůže mít vliv na znění novelizovaného předpisu, s ohledem na zjevný úmysl normotvůrce zohlednit omezenou časovou působnost transponované prováděcí směrnice Komise (EU) 2021/1927 vracíme přílohu k 1. 9. 2029 do předchozího znění.

Část I

Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Čirok	Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor
Čirok súdánská tráva	Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse
Čirok x čirok súdánská tráva hybridy vzniklé křížením poddruhů Sorghum bicolor subsp. bicolor a Sorghum bicolor subsp. drummondii	Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. bicolor x Sorghum bicolor (L.) Moench subsp. drummondii (Steud.) de Wet ex Davidse
Ječmen	Hordeum vulgare L.
Kukuřice (mimo pukancové a cukrové)	Zea mays L. (partim)
Lesknice kanárská	Phalaris canariensis L.
Oves nahý	Avena nuda L.
Oves setý	Avena sativa L. (včetně A. byzantina K. Koch)
Oves hřebílkatý	Avena strigosa Schreb.
Pšenice setá	Triticum aestivum L. subsp. aestivum
Pšenice tvrdá	Triticum turgidum L. subsp. durum (Desf.) van Slageren
Pšenice špalda	Triticum aestivum L. subsp. spelta (L.) Thell.
Tritikale hybridy vzniklé křížením druhů rodu Triticum s druhy rodu Secale	x Triticosecale Wittm. ex A. Camus
Žito	Secale cereale L.
Pohanka obecná ¹	Fagopyrum esculentum Moench
Proso seté ¹	Panicum miliaceum L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu; uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II

Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM (včetně komponentů hybridních odrůd)	Certifíkovaný RM
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C²	C 1	C 2
Čirok - nehybridní	X	X	X	X	X
Čirok - hybridní				X	X
Čirok súdánská tráva - nehybridní	X	X	X	X	X
Čirok súdánská tráva - hybridní				X	X
Čirok x súdánská tráva				X	X
Ječmen - nehybridní	X	X	X	X		X	X
Ječmen - hybridní				X	X
Kukuřice - nehybridní	X	X	X	X	X
Kukuřice - hybridní				X	X
Lesknice kanárská - nehybridní	X	X	X	X	X
Lesknice kanárská - hybridní				X	X
Oves nahý, setý, hřebílkatý - nehybridní	X	X	X	X		X	X
Oves nahý, setý, hřebílkatý - hybridní				X	X
Pšenice setá, tvrdá a špalda - nehybridní	X	X	X	X		X	X
Pšenice setá, tvrdá a špalda - hybridní				X	X
Tritikale - nehybridní	X	X	X	X		X	X
Tritikale - hybridní				X	X
Žito - nehybridní	X	X	X	X	X
Žito - hybridní				X	X
Pohanka obecná	X	X	X	X		X	X
Proso seté	X	X	X	X		X	X

2 - označení C se používá u hybridních odrůd a u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál

Oddíl 2 Přehled základních typů linií a hybridů kukuřice a čiroků

Tabulka 2.2

Kategorie	Název	Popis
E (komponenty pro tvorbu hybridů)	L - inbrední linie	soubor rostlin stejného původu geneticky identických
E (komponenty pro tvorbu hybridů)	SLc - sesterský liniový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi dvěma sesterskými inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
E (komponenty pro tvorbu hybridů) nebo C (konečný hybrid)	Sc- dvouliniový hybrid (jednoduchý hybrid)	první generace vzniklá křížením mezi dvěma inbredními liniemi dle metodiky šlechtitele
C (konečný hybrid)	Tc- tříliniový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií a jednoduchým hybridem dle metodiky šlechtitele
	Dc- čtyřliniový hybrid (dvojitý hybrid)	první generace vzniklá křížením mezi dvěma jednoduchými hybridy dle metodiky šlechtitele
	top cross hybrid	první generace vzniklá křížením mezi inbrední linií nebo jednoduchým hybridem a nehybridní odrůdou dle metodiky šlechtitele
	meziodrůdový hybrid	první generace vzniklá křížením mezi rostlinami pocházejícími ze základního osiva dvou nehybridních odrůd dle metodiky šlechtitele

Část III

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek obilnin s výjimkou druhů uvedených v tabulce 3.1b

Tabulka 3.1a

Kategorie	První přehlídka ve fázi	Druhá přehlídka v době	Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)⁶
SE, E	od vymetání do konce kvetení	dozrávání	2 ^3,4
C - nehybridní odrůdy	od vymetání do voskové zralosti⁵	-	1 ^3,4
C - hybridní odrůdy	od vymetání do konce kvetení	dozrávání	1 ¹

3 - Množení je možné jen na pozemcích, na kterých v předchozím roce nebyla pěstována obilnina, kromě kukuřice, čiroků, prosa a lesknice.

4 - V případě množení stejné odrůdy, a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

5 - U ječmene nejpozději 14 dnů po vymetání.

6 - Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m².

Tabulka 3.1b

Kategorie	Název	Přehlídka porostů ve fázi				Množení po stejném druhu nejdříve za (počet roků)
		1	2	3	4
kukuřice
E	komponenty pro výrobu hybridů	před metáním	na začátku kvetení ⁷⁹	v plném kvetení	na konci kvetení ⁸	1
C	konečné hybridy					l ¹⁰
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva
E	komponenty pro výrobu hybridů	-	na začátku kvetení	v plném kvetení	na konci kvetení	1
C	konečné hybridy					l ¹⁰
u nehybridních odrůd^l0 kukuřice a čiroků bude provedena jedna přehlídka na konci kvetení

7 - Období, kdy se objeví první blizny rostlin mateřského komponentu schopné přijímat pyl.

8 - Období, kdy ještě jsou blizny schopny přijímat pyl.

9 - K zamítnutí porostu může dojít, jsou-li vysunuty blizny u více jak 5% rostlin mateřského komponentu.

10 - V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota. Bude provedena minimálně jedna další přehlídka porostu na zjištění výskytu příměsí z předplodiny.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Tabulka 3.2a

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech - obilniny navzájem	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení (od jiných odrůd, komponentů a hybridů stejného druhu a od jiných druhů)
			od jiné odrůdy téhož druhu	od jiných druhů
			od jiné odrůdy téhož druhu	druh	vzdálenost
ječmen	SE, E		50 ¹¹	-	-
	C		50 ¹¹	-	-
	E (komponenty hybridů CMS)		100 ¹¹	-	-
	C (hybrid CMS)		50 ¹¹	-	-
lesknice kanárská	SE,E	1,0	300	-	-
lesknice kanárská	C	1,0	250	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	SE,E	1,0	-	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	C	1,0	-	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	SE, E	1,0	-	-	-
	C	1,0	-	-	-
	E (komponenty hybridů CMS)	1,0	300¹¹
	C (hybrid CMS)	1,0	25¹¹
tritikale	SE,E	1,0	50 ¹³	žita	300
tritikale	C	1,0	20 ¹³	žita	250
žito	SE,E	1,0	300 ¹³	tritikale	50
	C	1,0	250 ¹³	tritikale	20
	E (komponenty)	1,0	1000 ¹²	tritikale	50
	komponenty bez otcovské pylové sterility		600 ¹²	tritikale	50
	C (hybrid)	1,0	500 ¹²	tritikale	50
pohanka obecná	SE,E	1,0	200	od jiného druhu pohanky	200
pohanka obecná	C	1,0	200		200
proso seté	SE,E	1,0	-	-	-
proso seté	C	1,0	-	-	-

11 - Mezi odrůdami stejné formy (ozimá, jarní) s rozdílným počtem řad v klasu.

12 - Vztahuje se i na plochy běžného pěstování téže odrůdy.

13 - Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Poddodíl 2

V případě porostů hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility (CMS), ovsa a samosprašného tritikale pro produkci osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál je minimální vzdálenost mateřského komponentu od jiné odrůdy téhož druhu 25 metrů ¹³ s výjimkou porostu otcovského komponentu.

Pododdíl 3

Tabulka 3.2b

Druh	Kategorie	Nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje stejného nebo příbuzného druhu v metrech
kukuřice	všechny kategorie a generace	200
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	SE, E	400
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	C	200

Minimální vzdálenosti uvedené v tabulce 3.2b nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

V oblastech, v nichž výskyt čiroku halepského (Sorghum halepense) nebo čiroku súdánská tráva (Sorghum bicolor subsp. drummondii) představuje zvláštní problém z důvodu cizosprášení, se použijí následující ustanovení:

množitelské porosty určené k produkci základního osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 800 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva);

množitelské porosty určené k produkci certifikovaného osiva čiroku (Sorghum bicolor subsp. bicolor) nebo jeho hybridů musí být ve vzdálenosti nejméně 400 m od veškerého zdroje takového kontaminujícího pylu (čiroku halepského nebo čiroku súdánská tráva).

Oddíl 3 Čistota druhu a čistota odrůdy

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů ¹⁷ na 100 m ²
ječmen ¹⁸	SE,E	20
ječmen ¹⁸	C	40
lesknice kanárská	SE,E	3
lesknice kanárská	C	10
oves nahý, setý, hřebílkatý ¹⁸	SE,E	20
oves nahý, setý, hřebílkatý ¹⁸	C	40
pšenice setá, tvrdá a špalda ^16,18	SE,E	20
pšenice setá, tvrdá a špalda ^16,18	C	100
tritikale^16,18	SE,E	20
tritikale^16,18	C	100
žito^{16, 20}	SE, E,	20
	C	100
	E (komponenty)	3
	C (hybrid)	10 ¹⁹
pohanka obecná	SE,E	3
pohanka obecná	C	10
proso seté	SE,E	3
proso seté	C	10

16 - Vzájemných druhových příměsí tritikale - žito, žito - tritikale, tritikale - pšenice, pšenice -tritikale a jiných forem v rámci druhu u tritikale v SE, E 2 rostliny, v C 4 rostliny na 100 m².

17 - Včetně jarních a ozimých forem (kromě tritikale), u ječmenů též rostlin s rozdílným počtem řad.

18 - S výjimkou případů použití chemického hybridizačního prostředku platí též pro hybridní odrůdy, s výjimkou hybridních odrůd ječmene a pšenic vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility; hodnocení porostů bude pak prováděno na základě metodiky dodané šlechtitelem.

19 - Platí pouze v případě výsevu čistého mateřského komponentu.

20 - Sterilita pylově sterilního komponentu kategorie E je minimálně 98 %.

Pododdíl 2

1.	zjištěný výskyt jiných druhů obilovin a ovsa hluchého včetně ostatních plevelných ovsů a jejich hybridů a fatuoidů vkusech na 100 m² se uvede v záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu;
2.	množitelský porost nesmí být zaplevelen (včetně kulturních druhů) natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy;
3.	zrušen
4.	v případě výroby osiva hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridů pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale kategorie C za použití chemického hybridizačního prostředku je minimální čistota odrůdy každého komponentu pšenic, ječmene a ovsů 99,7 % a samosprašného tritikale 99,0 %, minimální úroveň hybridnosti osiva všech jmenovaných druhů je 95 % a stanovuje se v souladu s obvyklými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují. V případech, kdy je hybridita stanovována během zkoušení osiva před uznáním osiva, určování hybridity během polní přehlídky není nutné;
5.	pro osivo hybridních odrůd pšenic, ječmene, s výjimkou hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility, ovsů a samosprašného tritikale vyráběné bez použití chemického hybridizačního prostředku je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 90 %, pro osivo hybridních odrůd pšenic a ječmene vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility je minimální odrůdová čistota (% hybridnosti) osiva kategorie C 85 % a maximální množství příměsí jiných, než je obnovitel fertility, je 2 %, kontroluje se úřední následnou vegetační zkouškou;
6.	osivo hybridních odrůd žita a hybridních odrůd pšenic a ječmene pšenic a vyráběných za využití cytoplazmatické pylové sterility se uzná za certifikovaný rozmnožovací materiál pouze tehdy, jestliže byly řádně zohledněny výsledky úřední vegetační zkoušky úředně odebraného vzorku základního rozmnožovacího materiálu, která byla provedena ve vegetačním období osiva přihlášeného k uznání v kategorii C, aby se zjistilo, zda osivo kategorie E splňuje požadavky na základní rozmnožovací materiál stanovené touto vyhláškou, které se týkají pravosti a čistoty, pokud jde o znaky komponentů, včetně pylové sterility;
7.	otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však před provedením druhé přehlídky porostu.
8.	v případě osiva hybridních odrůd ječmene využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,2 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility a pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 0,5 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99,5 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.
9.	v případě osiva hybridních odrůd pšenic využívající CMS je nejvyšší povolený počet rostlin odchylných typů v porostech pro výrobu osiva kategorie E u udržovatele a obnovitele fertility 0,1 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,3 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C u obnovitele fertility 0,3 %, u pylově sterilního mateřského komponentu 0,6 % a u pylově sterilního mateřského komponentu ve formě jednoduchého hybridu 1 %. Minimální úroveň pylové sterility mateřského komponentu je v porostech pro výrobu osiva kategorie E 99,7 % a v porostech pro výrobu osiva kategorie C 99 %. Splnění požadavků uvedených v tomto bodě se posuzuje úřední následnou vegetační zkouškou. Osivo kategorie C se může vyrábět při pěstování směsi pylově sterilního mateřského komponentu s komponentem obnovujícím pylovou fertilitu.

Pododdíl 3

Tabulka 3.3b

Druh	Kategorie	Nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů (%)	Nejvyšší dovolený výskyt prášících rostlin ve fertilní formě²³ (%)		Nejvyšší povolený výskyt prášících rostlin ve sterilní formě v každé přehlídce^21,22 (%)
Druh	Kategorie		v každé z 2.-4. přehlídky	maximální součet 2.-4. přehlídky
kukuřice	E (komponenty)	0,1	0,5	1,0	1,0
	C (hybrid)	0,2	1,0	2,0	2,0
	SE,E (nehybridní)	0,5
	C (nehybridní)	1,0

21 - Při množení sterilní formy není povolena kastrace již prášících rostlin.

22 - Při výrobě šlechtitelského materiálu linií - 0,2%.

23 - Za prášící rostlinu se považuje ta rostlina, u které se alespoň na 50 mm centrální osy laty nebo jejích postranních větvích vynořily prašníky a práší nebo prášily.

Pododdíl 4

Otcovský komponent se odstraňuje po odkvětu, nejpozději však do zahájení sklizně.

Pokud má 5 nebo více % rostlin mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 1 % v jakékoli jednotlivé přehlídce porostu a 2 % v souhrnu všech přehlídek daného porostu.

Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy kvetou rostliny mateřského komponentu, produkovat dostatečné množství pylu.

Pododdíl 5

Tabulka 3.3c

Druh	Kategorie	Počet rostlin jiného druhu čiroku nebo rostlin zřetelně neodpovídajících komponentu (%)
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	E	při kvetení 0,1
	E	ve zralosti 0,1
	C - rostliny otcovského komponentu, které prášily, v době, kdy má mateřský komponent blizny schopné opylení	0,1
	C - rostliny mateřského komponentu	při kvetení 0,3
	C - rostliny mateřského komponentu	ve zralosti 0,1

Pododdíl 6

Rostliny otcovského komponentu musí v době, kdy mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, produkovat dostatečné množství pylu.

Pokud mají rostliny mateřského komponentu blizny schopné opylení, nesmí výskyt rostlin mateřského komponentu, které prášily nebo práší, překročit 0,1 %.

Čiroky - kontrola odstranění laty - za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a obsahují pyl.

U množitelských porostů volně se opylujících nebo syntetických odrůd čiroků nesmí počet rostlin zřetelně neodpovídajících odrůdě přesáhnout:

3 rostliny na 100 m² v kategorii E

10 rostlin na 100 m² v kategorii C

Pokud byl při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd kukuřice a čiroků použit mateřský pylově sterilní komponent a otcovský komponent, který neobnovuje pylovou fertilitu, musí být dodržen jeden z následujících postupů:

smíchání partií osiva, z nichž u jedné byl použit mateřský pylově sterilní komponent a u druhé byl použit mateřský pylově fertilní komponent, v poměru odpovídajícím dané odrůdě, nebo

pěstování mateřského pylově sterilního komponentu a mateřského pylově fertilního komponentu společně, v poměru odpovídajícím dané odrůdě. Poměr mezi těmito dvěma komponenty se ověřuje při přehlídce porostu.

Oddíl 4 Zdravotní stav porostu

Tabulka 3.4a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet (případně %) rostlin napadených chorobami na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	fuzariozy v klasech (Fusarium spp.)	sněť prašná pšeničná (Ustilago tritici (Pers.) Rostrub)	sněť stébelná (Urocystis occulta (Wallr.) Rabenh.)	sněť prašná ječmenná (Ustilago nuda (Jens.) Rostr.)	prašná sněť ovesná (Ustilago avenae (Pers.) Rostrub)	sněť prosová (Sphacelo- theca destruens (Schlt.) Stev & A. G. Johnson)	sněti rodu Tilletia spp. s výjimkou T.controversa Kühn	sněť zakrslá (Tilletia controversa Kühn)	sněť tvrdá ječmenná (Ustilago hordei (Pers.) Lagerh.)	pruhovitost ječmene (Drechslera graminea (Rabenh.) Shoem., Pyrenophora graminea Ito et Kuribay)
ječmen	SE,E	3%	-	-	5	-	-	-	1	0	10
ječmen	C	5%	-	-	20	-	-	-	1	1	10
lesknice kanárská	SE,E	-	-	-	-	-	1	-	-	-	-
lesknice kanárská	C	-	-	-	-	-	3	-	-	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	SE,E	-	-	-	-	1	-	-	1	-	-
oves nahý, setý, hřebílkatý	C	-	-	-	-	1	-	-	1	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	SE,E	3%	5	-	-	-	-	0	nesmí se vyskytovat	-	-
pšenice setá, tvrdá a špalda	C	5%	20	-	-	-	-	1	nesmí se vyskytovat	-	-
tritikale ²⁴	SE,E	3%	-	5	-	-	-	-	nesmí se vyskytovat	-	-
tritikale ²⁴	C	5%	-	20	-	-	-	-	nesmí se vyskytovat	-	-
žito ²⁴	SE,E	3%	-	5	-	-	-	-	1	-	-
žito ²⁴	C	5%	-	20	-	-	-	-	1	-	-
proso seté	SE,E	-	-	-	-	-	1	-	-	-	-
proso seté	C	-	-	-	-	-	3	-	-	-	-

24 - Maximální počet rostlin, na nichž se vyskytují sklerocia paličkovice nachové (Claviceps purpurea (Fr.: Fr.) Tull.) je u základního rozmnožovacího materiálu 10 rostlin na 100 m² a u certifikovaného rozmnožovacího materiálu 20 rostlin na 100 m² - nesleduje se na souvratích a okrajích pozemku.

Tabulka 3.4b

Nejvyšší dovolený výskyt napadených rostlin [%] v porostech kukuřice a čiroků
čiroky:
Sorosporium holci-sorghi (Rivolta) Moesz	5
kukuřice:
Ustilago maydis (DC.) Corda	5

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

Oddíl 1

OBILNINY S VÝJIMKOU KUKUŘICE A ČIROKŮ:

Minimální časový interval mezi množením porostů obilnin stejného druhu na jednom pozemku je dva roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit, s výjimkou porostů na výrobu hybridního osiva, na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Izolace:

kategorie	nejmenší vzdálenost v m
kategorie	cizosprašné druhy a převážně cizosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů žita a tritikale navzájem	samosprašné odrůdy tritikale od všech ostatních porostů tritikale
E	300	50
C	250	20

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Množitelské porosty samosprašných druhů musí být izolovány od ostatních porostů obilnin pevnou zábranou nebo volným prostorem dostatečnými pro zabránění mechanickému smíšení během sklizně.

Množitelské porosty obilnin musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi po vymetání.

Počet přehlídek hybridních odrůd - je shodný s tabulkou 3.1a a 3.1b, u kategorie E se přehlídky provádí u všech komponentů podílejících se na výsledné odrůdě.

Množitelské porosty určené k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu hybridních odrůd pšenice, ječmene, ovsa musí být izolované od nežádoucích zdrojů pylu. Mateřský komponent musí být vzdálený minimálně 25 m od jakýchkoliv jiných odrůd stejného druhu, mimo porostů opylujícího rodičovského komponentu.

V případě produkce hybridních odrůd žita odpovídají minimální izolační vzdálenosti tabulce č. 3.2a., Ústav může tyto vzdálenosti pozměnit, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení, nebo je-li možnost cizosprášení vyloučena v důsledku jasného rozdílu v době kvetení.

Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Minimální čistota odrůdy v %, nejvyšší povolený počet rostlin jiných odrůd a zřetelně odchylných typů v ks/100m

Druh	SE,E	C 1	C 2
pšenice, ječmen, oves	99,9 % 30 rostlin na 100 m²	99,7 % 90 rostlin na 100 m²	99,0 % 300 rostlinná 100 m²
převážně samosprašné odrůdy tritikale	99,7 % 90 rostlin na 100 m²	99,0 % 300 rostlinná 100 m²	98,0 % 600 rostlinná 100 m²

10.

U cizosprašných druhů - maximální počet rostlin stejného druhu neodpovídajících odrůdě:

druh	SE,E	C
cizosprašné odrůdy žita a tritikale	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100 m²

11.

U hybridních odrůd:

druh	rodičovské linie	konečný hybrid
pšenice, ječmen, oves	99,9 % 30 rostlin na 100m²	99,7 % 90 rostlin na 100m²
žito	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100m²

12.

pokud je při výrobě hybridní odrůdy použita pylová sterilita, úroveň sterility pylově sterilního komponentu je nejméně 98%,

13.

odrůdová čistota hybridních odrůd se stanoví schváleným postupem, vhodným pro daný systém udržovacího šlechtění.

14.

Musí se provést alespoň jedno z těchto posouzení:

a)	posklizňová kontrola provedená před certifikací osiva s použitím mezinárodně odsouhlasených testů na hybridnost osiva s výjimkou žita,
b)	stanovování hybridnosti v porostu, kde se vyrábí hybridní osivo (viz schéma výpočtu níže); tento úkon se musí kombinovat s dalšími posouzeními, včetně výsledků polní přehlídky a kontroly izolace. Je nutno poznamenat, že hybridnost se nesmí srovnávat s odrůdovou čistotou a mezi těmito jevy nemusí nezbytně existovat úzká korelace.

15.

Porosty, které vyhovují normě hybridnosti 95%, jsou způsobilé pro certifikaci osiva, které podléhá veškerým dalším zkouškám. Výjimečně může docházet k tomu, že Ústav, který vyžaduje izolační vzdálenosti přinejmenším 100m, může uznat úroveň hybridity stanovenou na poli jako úroveň odrůdové čistoty hybridu za předpokladu, že zjištěná úroveň není menší než 90%.

16.

Při druhé přehlídce porostu na výrobu osiva F1 hybridů za použití chemického hybridizačního prostředku prováděné v době dozrávání semen se zjišťuje procento sterility mateřského komponentu a/nebo procento hybridnosti osiva následujícím způsobem:

a)	Procento sterility se rovná: 100 (1 - a/b)
b)	kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
c)	a b je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů neošetřených rostlin samičího rodiče, odebraných z plochy, která je chráněna před ošetřením CHA dalším stanem. Aby se zabránilo úniku pylu z těchto neošetřených samicích rostlin, musí tento stan zůstat na rostlinách, dokud neskončí jejich kvetení.
d)	Procento hybridnosti se rovná: 100 (1 - a/c)
e)	kde a je počet oplodněných obilek ve specifikovaném počtu klasů, odebraných jako vzorek z rostlin samičího rodiče, které byly chráněny sáčky, nepropustnými pro pyl, anebo izolačními stany, rozmístěnými po aplikaci CHA, ale před kvetením kteréhokoli z rodičů;
f)	a c je počet oplodněných obilek ve vzorku se stejným specifikovaným počtem klasů ošetřených rostlin samičího rodiče, které nejsou chráněny před ošetřením CHA sáčky nepropustnými pro pyl, ani dalším stanem.

17.

Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Oddíl 2

KUKUŘICE A ČIROKY:

Požadavky na prostorovou izolaci

kategorie	nejmenší vzdálenost od cizího prášícího zdroje v m
kategorie	kukuřice	čiroky - nehybridní odrůdy	čiroky - hybridní odrůdy
E	200	400	300
C	200	200	200

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Množitelské porosty nehybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi, kdy může být určena odrůdová čistota. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - rodičovských linií hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň dvakrát, první přehlídka před kvetením a druhá během kvetení.

Množitelské porosty k výrobě osiva kategorie E - hybridů musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

Množitelské porosty kukuřice k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. Pokud množitelský porost kukuřice následuje po jiném porostu kukuřice z předchozího roku, musí být provedena alespoň jedna další přehlídka, aby se zjistila přítomnost příměsí z předplodiny.

Množitelské porosty čiroků k výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd musí být přehlédnuty alespoň třikrát. První přehlídka před kvetením, druhá na začátku kvetení a třetí na konci kvetení.

Minimální čistota odrůd kukuřice v %

	E	C
nehybridní odrůdy	99,5 %	99,0 %
hybridní odrůdy	99,9 %	99,8 %

Minimální čistota odrůd čiroků v % a nejvyšší možný počet rostlin odchylných typů

	E	C
nehybridní odrůdy	3 rostliny na 100m²	10 rostlin na 100m²
hybridní odrůdy	99,9 %	99,7 % - mateřský komponent

Čistota druhu u čiroků: Počet rostlin jiného druhu čiroku, jehož semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterého snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem, nesmí u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie E překročit 3 rostliny na 100 m² a u množitelského porostu k výrobě osiva kategorie C nesmí překročit 10 rostlin na 100m².

10.

V případě hybridních odrůd kukuřice neodpovídají požadavkům ty porosty, u kterých při přehlídce ve stadiu, kdy je 5 a více % rostlin mateřského komponentu schopno opylení, počet rostlin mateřského komponentu, které vytvářely nebo stále vytvářejí pyl, překročí 0,5 % u kategorie E a 1 % u kategorie C při kterékoliv přehlídce nebo jestliže překročí 1 % u kategorie E a 2 % u kategorie C při součtu pozorování ze 3 přehlídek. Za prášící laty se považují laty o délce 50 mm a více, postranní větvičky a kombinace obou, pokud prašníky přesahují pluchy a práší pyl.

11.

Při výrobě osiva kategorie C hybridních odrůd lze použít pylově sterilní komponent jedním z následujících způsobů:

a)	smícháním osiva získaného za použití pylově sterilního komponentu s osivem získaným za použití pylově fertilního komponentu, a to takovým způsobem, aby poměr mezi osivem z pylově sterilního komponentu a osivem z pylově fertilního komponentu nepřesáhl 2:1;
b)	použitím otcovského komponentu, který obsahuje alespoň jednu linii obnovující pylovou fertilitu, a to tak, že alespoň jedna třetina rostlin vzrostlých z výsledného hybridu produkuje pyl, který se zdá být ve všech ohledech v pořádku.

12.

Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům.

Část V

Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

Zkoušky

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS / HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % ²⁵

Biochemická zkouška

životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy

stanovení % hybridnosti ²⁷ vegetační zkouškou

zkoušky zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Čirok, čirok súdánská tráva

■

Čirok x súdánská tráva

■

Ječmen

■

Kukuřice

■

Lesknice kanárská

■

Oves nahý, setý, hřebílkatý

■

■²⁶

■

Pšenice setá, tvrdá, špalda

■

Tritikale

■

Žito

■

Pohanka obecná

■

Proso seté

■

Vysvětlivky:

■	zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení
x	zkoušky prováděné jako součást uznávacího řízení u nemořených osiv
□	zkouška se neprovádí
#	zkoušku lze provést na žádost dodavatele

25 - pouze u polyploidních odrůd

26 - neplatí pro oves nahý

27 - pouze u hybridních odrůd

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2a

Druh	Kat. osiva	Vlhkost nejvýše ²⁸ %	Klíčivost nejméně %	Čistota nejméně ³⁹ %	Nejvyšší dovolený výskyt jiných druhů ve vzorku podle sloupce 11 - počet semen					Hmotnost vzorku pro zkoušku podle sloupce 6-10 v gramech	Námel, sklerocia a jejich zlomky v množství dle sloupce 11 ks
					celkem jiných rostlinných druhů ks	z toho podle sloupce 6		z toho podle sloupce 8
					celkem jiných rostlinných druhů ks	jiných druhů obilnin ks	ostatní rostlinné druhy kromě obilnin ks	ředkev ohnice, koukol polní ks	oves hluchý, oves jalový, jílek márnivý ³⁸ ks
1	2	3	4	5	6	7	8	9	10	11	12
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	SE,E	14,0	80	98,0	0	-	-	-	-	900	1
čirok, čirok súdánská tráva, čirok x čirok súdánská tráva	C	14,0	80	98,0	0	-	-	-	-	900	3
Ječmen ³¹³⁴	SE,E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2
Ječmen ³¹³⁴	C	15,0	85 ³⁵	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
kukuřice ³⁴	SE,E	14,0	90	98,0	0	-	-	-	-	1000	1
kukuřice ³⁴	C	14,0	90	98,0	0	-	-	-	-	1000	3
Lesknice kanárská	SE,E	14,0	75	98,0	4	1 ³⁶	-	-	0 ³⁷	200	1
Lesknice kanárská	C	14,0	75	98,0	10	5	-	-	0 ³⁷	200	3
oves setý ³³ , hřebílkatý oves nahý ³²	SE,E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2
	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
	SE,E	14,0	75	99,0	8	2	6	2	0	1000	2
	C	14,0	75	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
pšenice setá, ^30,34 tvrdá ^30,34 a špalda ³⁴	SE,E	15,0	85	99,0	8	2	6	2	0	1000	2
pšenice setá, ^30,34 tvrdá ^30,34 a špalda ³⁴	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
tritikale ³⁴	SE,E	15,0	80	98,0	8	2	6	2	0	1000	2
tritikale ³⁴	C	15,0	80	98,0	20	14	14	6	0	1000	6
žito ³⁴	SE,E	15,0	85	98,0	8	2	6	2	0	1000	2
žito ³⁴	C	15,0	85	98,0	20	14	14	6	0	1000	6 u nehybridů 9 u hybridů
pohanka obecná	SE,E	14,0	80	98,0	6	4	2	1	0	600	-
pohanka obecná	C	14,0	80	97,0	12	6	6	3	0	600	-
proso seté³³	SE,E	14,0	85	98,0	3	1	2	-	-	150	-
proso seté³³	C	14,0	85	97,0	6	2	4	-	-	150	-

28 - Osivo ozimých obilnin určené k výsevu v roce sklizně max. 17,0 %, osivo jarních obilnin určené k výsevu v nejbližším vegetačním období po roce sklizně maximálně 16 %.

30 - V 1000 g pšenice ozimé nejvýše 100 zrn v pluchách.

31 - U ječmene nejvýše 1% obilek s osinou delší než délka zrna.

32 - V osivu ovsa nahého nejvýše 5% obilek v pluchách.

33 - Obsah jiných odrůd s odlišnou barvou zrna v 1000 g: u ovsa setého v kategorii SE, E 20 ks, v kategorii Cl 60 ks, v kategorii C2 200, u prosa SE, E 10 ks, v kategorii Cl 50 ks.

34 - Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů uvádí tabulka 5.3.

35 - U osiva nahého ječmene kategorie C je minimální klíčivost snížena na 75%, je-li při zkoušení osiva nahého ječmene zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se na úřední návěsce text „Klíčivost nejméně 75 %“

36 - Výskyt druhého semene jiného druhu obilnin ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena jiných druhů obilnin.

37 - Výskyt jednoho semene některého z druhů uvedených ve sloupci 10 ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.

38 - U příměsí limitovaných nulou se výskyt jednoho kusu považuje za náhodný a neposuzuje se, s výjimkou lesknice kanárské.

39 - Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.

Podíl zadiny pod síty s otvory o rozměrech, které stanovuje tabulka 5.2b, smí činit nejvýše 3%

Tabulka 5.2b

Druh	Síta s otvory o rozměrech (mm)
ječmen jarní, pšenici setou ozimou, pšenici tvrdou a vyluštěné osivo pšenice špaldy	2,2
ječmen ozimý, ječmen nahý, pšenici jarní, tritikale	2,0
oves setý, oves hřebílkatý, žito	1,8
oves nahý	1,5

Vysvětlivky:

„ 0 “ nesmí se vyskytovat

„ - “ neposuzuje se (výskyt není limitován)

Oddíl 3 Mezní hodnoty výskytu škodlivých organismů

Pododdíl 1

Tabulka 5.3

Plodina	Škodlivý organismus	Kategorie	Normovaná hodnota³⁷	Hraniční hodnota³⁸
Bob obecný	Ascochyta fa bae Speg.	SE, E	3% 7%	10% 15%
		C
Hrách polní (včetně pelušky)	Ascochyta spp.	SE, E	3% 7%	10% 15%
		C
	Fusarium spp.	SE, E, C	7%	20%
Lupina	Colletotrichum spp.	SE, E	0% 2%	-
		C
	RNŠO nebo příznaky jím způsobené		Maximální povolený výskyt v osivu³⁹
Vojtěška setá	Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.	SE, E, C	0%
	Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	SE, E, C	0%

41 - Pracovní vzorek 300 semen.

Pododdíl 2

1.	U druhů a škodlivých organismů vytištěných tučně v pododdíle 1 se jedná o limitní výskyt vztahující se k povinnému moření.
2.	Při pěstování žita pro farmaceutické účely se výskyt Claviceps purpurea (Fr.: Fr.) Tull. nestanovuje.
3.	Výskyt pěti sklerocií nebo jejich úlomků ve vzorku s předepsanou hmotností se považuje za vyhovující normě, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují více než čtyři sklerocia nebo jejich úlomky.
4.	Vyskytuje-li se ve zkušebním vzorku hálka sněti Tilletia spp., partie se neuzná.

Část VI

Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva obilnin kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy ES“
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů“ nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál“
6.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno (měsíc a rok)“.
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Oddíl 2

Úřední návěska osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky

označení „Pravidla a normy ES“

název druhu

název odrůdy, u hybridních odrůd nebo inbredních linií:

a)	pro základní osivo, u něhož hybrid nebo inbrední linie, ke které základní osivo patří, jsou zapsány ve společném katalogu - název komponentu, pod kterým byl úředně povolen, s odkazem na výslednou odrůdu nebo bez něj, doplněný v případě hybridu nebo linie, které jsou určeny výhradně k použití jako komponenty pro výsledné odrůdy, slovem „komponent“,
b)	pro základní osivo v ostatních případech - název komponentu, ke kterému základní osivo patří a který může být vyznačen kódem, s odkazem na výslednou odrůdu, s uvedením jeho funkce (otcovský nebo mateřský komponent) nebo bez něj a doplněný slovem „komponent“,
c)	pro certifikované osivo - název odrůdy, ke které osivo patří, doplněný slovem „hybrid“

kategorie, generace

číslo partie

hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností

měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno… (měsíc a rok)“.

označení země výroby

10.

číslo návěsky

11.

název a adresa dodavatele

12.

v případě kategorií C, C1 a C2 u odrůd ovsa, které jsou úředně klasifikovány jako nahý oves, a byla-li při zkoušení osiva zjištěna klíčivost nižší než 85 %, uvede se označení „Klíčivost nejméně 75 %“

13.

případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno

14.

případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Oddíl 3

Úřední návěska směsi osiv obilnin obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky
2.	nápis „Směs ...“ (druhy nebo odrůdy)
3.	název druhu, název odrůdy, kategorie, generace, země výroby a hmotnostní procento každé jednotlivé složky směsi
4.	číslo partie
5.	hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
6.	měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)“
7.	číslo návěsky
8.	název a adresa dodavatele
9.	označení „Uvádění do oběhu povoleno výhradně v České republice“
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Část VII

Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva obilnin

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu v jednom malém balení je 10 kg (bez aditiv).

Oddíl 2 Označování malého balení

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva obilnin kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení „Malé balení“
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie, generace
8.	hmotnost nebo počet semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus“, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.

Příloha č. 2

Požadavky na množitelské porosty a osivo trav

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název		Latinský název
Bojínek hlíznatý		Phleum nodosum L.
Bojínek luční		Phleum pratense L.
Festulolium hybridy vzniklé křížením druhů rodu Festuca s druhy rodu Lolium		x Festulolium Asch. & Graebn. kříženci rodů Festuca x Lolium
Jílek hybridní		Lolium x hybridum Hausskn
Jílek mnohokvětý		Lolium multiflorum Lam.
Jílek vytrvalý		Lolium perenne L.
Kostřava červená		Festuca rubra L.
Kostřava drsnolistá		Festuca trachyphylla (Hack.) Hack.
Kostřava luční		Festuca pratensis Huds.
Kostřava ovčí		Festuca ovina L.
Kostřava rákosovitá		Festuca arundinacea Schreb.
Kostřava vláskovitá		Festuca filiformis Pourr.
Lesknice vodní		Phalaris aquatica L.
Lipnice bahenní		Poapalustris L.
Lipnice hajní		Poa nemoralis L.
Lipnice luční		Poa pratensis L.
Lipnice obecná		Poa trivialis L.
Lipnice roční		Poa annua L.
Ovsík vyvýšený		Arrhenatherum elatius (L.) P. Beauv. ex J. Presl & C. Presl
Psárka luční		Alopecuruspratensis L.
Psineček psí		Agrostis canina L.
Psineček tenký		Agrostis capillaris L.
Psineček veliký		Agrostis gigantea Roth
Psineček výběžkatý		Agrostis stolonifera L.
Srha laločnatá		Dactylis glomerata L.
Sveřep samužníkovitý		Bromus catharticus Vahl
Sveřep sitecký		Bromus sitchensis Trin.
Trojštět žlutavý		Trise tum flavescens (L.) P. Beauv.
Lesknice menší¹		Phalaris minor Retz.
Lesknice rákosovitá ¹		Phalaris arundinacea L.
Lipnice smáčknutá ¹		Poa compressa L.
Medyněk vlnatý¹		Holcus lanatus L.
Metlice trsnatá¹		Deschampsia cespitosa (L.) P.Beauv.
Poháňka hřebenitá¹		Cynosurus cristatus L.
Pýr hřebenitý¹		Agropyron cristatum (L.) Gaertn.
Srha hajní¹		Dactylis polygama Horv.
Sveřep bezbranný ¹		Bromus inermis Leyss.
Sveřep horský ¹		Bromus marginatus Nees ex Steud.
Tomka vonná¹		Anthoxanthum odoratum L.

1 - Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se může provést pouze u registrovaných odrůd.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM	Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C	O
Bojínek hlíznatý	X	X	X	X	X
Bojínek luční	X	X	X	X	X
Festulolium
kříženci rodů	X	X	X	X	X
kostřava x jílek
Jílek hybridní	X	X	X	X	X
Jílek mnohokvětý	X	X	X	X	X
Jílek vytrvalý	X	X	X	X	X
Kostřava červená	X	X	X	X	X
Kostřava drsnolistá	X	X	X	X	X
Kostřava luční	X	X	X	X	X
Kostřava ovčí	X	X	X	X	X
Kostřava rákosovitá	X	X	X	X	X
Kostřava vláskovitá	X	X	X	X	X
Lesknice vodní	X	X	X	X	X	X
Lipnice bahenní	X	X	X	X	X
Lipnice hajní	X	X	X	X	X
Lipnice luční	X	X	X	X	X
Lipnice obecná	X	X	X	X	X
Lipnice roční	X	X	X	X	X	X
Ovsík vyvýšený	X	X	X	X	X
Psárka luční	X	X	X	X	X
Psineček psí	X	X	X	X	X
Psineček tenký	X	X	X	X	X
Psineček veliký	X	X	X	X	X
Psineček výběžkatý	X	X	X	X	X
Srha laločnatá	X	X	X	X	X
Sveřep samužníkovitý	X	X	X	X	X
Sveřep sitecký	X	X	X	X	X
Trojštět žlutavý	X	X	X	X	X
Lesknice menší	X	X	X	X	X
Lesknice rákosovitá	X	X	X	X	X
Lipnice smáčknutá	X	X	X	X	X
Medyněk vlnatý	X	X	X	X	X
Metlice trsnatá	X	X	X	X	X
Pohánka hřebenitá	X	X	X	X	X
Pýr hřebenitý	X	X	X	X	X
Srha hajní	X	X	X	X	X
Sveřep bezbranný	X	X	X	X	X
Sveřep horský	X	X	X	X	X
Tomka vonná	X	X	X	X	X

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Tabulka 3.1

Kategorie	Přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány
		počet roků ³	Předplodina ²
SE, E, C	od vymetání do počátku zrání	2	trávy

- Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

- V případě množení stejné odrůdy a stejné nebo nižší kategorie, případně generace se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení, a to za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů Pododdíl 1

Porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Tabulka 3.2

Porosty, ze kterých bude vyrobeno osivo určené	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech ⁴	Prostorová izolace cizosprašných druhů -nej menší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení^5 6
			Vzdálenost⁸
			pole do 2 ha	pole nad 2 ha
do dalšího množení	SE, E, C	1	200	100
pro výrobu pícnin nebo technické účely	SE, E, C	1	100⁷	50⁷

4	- Od sousedních porostů trav včetně fertilních volně rostoucích travních společenstev.
5	- Mezi odrůdami u druhů: bojínků, jílků, kostřav, ovsíku vyvýšeného, lipnic (vyjma luční) psinečků, srh, sveřepů, trojštětu žlutavého, psárky luční a mezirodových kříženců loloidního a festucoidního typu.
6	- Navzájem mezi druhy: jílků a kříženců s jílky loloidního typu a dále kříženců s jílky festucoidního typu a kostřavy rákosovité.
7	- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".
8	- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Tabulka 3.3a

Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m²	kategorie
Nejvyšší dovolený počet jiných rostlin na 100 m²	SE,E	c
jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné (tabulka 3.3b)	2	10
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u apomiktických jednoklonových odrůd lipnice luční	5	60
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních odrůd lipnice luční	5	40
jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy stejného druhu u ostatních trav	3	10
oves hluchý	3	5
šťovíky kadeřavý a tupolistý	10	20
kokotice a psárka polní	nesmí se vyskytovat	nesmí se vyskytovat
rostliny napadené snětí: Ustilago spp.	3	15

Tabulka 3.3b

Druh	Jiné kulturní (plevelné) druhy obtížně rozlišitelné
bojínek hlíznatý	bojínek luční
bojínek luční	bojínek hlíznatý
jílek hybridní	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek mnohokvětý	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
jílek vytrvalý	ostatní jílky a jejich kříženci s kostřavami loloidního typu
kostřava červená	kostřavy červené navzájem, kostřavy ovčí, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá
kostřava drsnolistá	kostřavy červené, kostřavy ovčí a kostřava vláskovitá
kostřava luční	-
kostřava ovčí	kostřavy ovčí navzájem, kostřavy červené, kostřava vláskovitá a kostřava drsnolistá a kostřava drsnolistá
kostřava rákosovitá	kříženci kostřav a jílků festucoidního typu
kostřava vláskovitá	kostřavy červené, kostřavy ovčí
lesknice menší	-
lesknice rákosovitá	jiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lesknice vodní	jiné lesknice, proso, (ježatky, bér)
lipnice bahenní	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice hajní	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice luční	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
lipnice obecná	ostatní lipnice mimo lipnici roční
lipnice roční	ostatní lipnice mimo lipnici obecnou
lipnice smáčknutá	ostatní lipnice mimo lipnici roční a obecnou
medyněk vlnatý	metlice trsnatá (chundelka metlice)
metlice trsnatá	medyněk vlnatý (chundelka metlice)
ovsík vyvýšený	-
poháňka hřebenitá	-
psárka luční	(psárka kolénkatá)
psineček veliký	ostatní psinečky
psineček psí	ostatní psinečky
psineček tenký	ostatní psinečky
psineček výběžkatý	ostatní psinečky
pýr hřebenitý	(pýr plazivý)
srha hajní	srha laločnatá
srha laločnatá	srha hajní
sveřep bezbranný	ostatní sveřepy
sveřep horský	ostatní sveřepy
sveřep sitecký	ostatní sveřepy
sveřep samužníkovitý	ostatní sveřepy
tomka vonná	-
trojštět žlutavý	-
festulolium		loloidního typu	tetraploidní odrůdy jílku mnohokvětého a hybridního a kříženec jílku mnohokvětého x kostřav loloidního typu
		festucoidního typu	kostřava rákosovitá

Pododdíl 2

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby bylo možné u něho hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Část IV

Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

V rámci schémat je bér vlašský zařazen do skupiny trav.

Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu jsou 2 roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Ústav rozhodne o počtu užitkových let povolených pro daný porost, zvláštní pozornost při tomto věnuje vlivu změněných podmínek prostředí na čistotu odrůdy při množení cizokrajných odrůd. Tento počet užitkových let nesmí být přerušen jedním nebo více roky, během nichž daný porost není pod kontrolou Ústavu.

Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou, a to ve fázi metání.

Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

	množitelský porost do 2 ha	množitelský porost nad 2 ha
Trávy - nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	200 m	100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	100 m ⁹	50 m ⁹
Trávy - hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	400 m	200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	200 m ⁹	100 m ⁹

9	- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Množitelské porosty samosprašných nebo apomiktických odrůd musí být izolovány od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na odrůdovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Druh	SE,E	C
lipnice luční (kromě apomiktických jednoklonových odrůd)	5 rostlin na 100 m	40 rostlinná 100 m²
lipnice luční (apomiktické jednoklonové odrůdy)	5 rostlinná 100 m²	60 rostlinná 100 m²
ostatní trávy	3 rostliny na 100 m	10 rostlin na 100 m²

10.

Požadavky na druhovou čistotu - nejvyšší povolený počet rostlin jiných druhů, jejichž semena jsou obtížně odlišitelná při laboratorním zkoušení nebo u kterých snadno dojde k cizosprášení s pěstovaným druhem:

Druh	SE,E	C
Lolium spp. (počet rostlin jiných druhů rodu Lolium)	2 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²
ostatní trávy	3 rostliny na 100 m	10 rostlin na 100 m²

11.

Porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

12.

Zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

Zkoušky

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS / HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v % ¹⁰

Biochemická zkouška

životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu,odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky

zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Bojínek luční, hlíznatý

■

Jílek mnohokvětý, hybridní, vytrvalý

■

Kostřava červená, drsnolistá, luční, ovčí, rákosovitá, vláskovitá

■

Lesknice menší, rákosovitá, vodní

■

Lipnice luční, bahenní, hajní, obecná, roční, smáčknutá

■

Medyněk vlnatý

■

Metlice trsnatá

■

Ovsík vyvýšený

■

Pohánka hřebenitá

■

Psárka luční

■

Psineček veliký, psí, tenký, výběžkatý

■

Pýr hřebenitý

■

Srha laločnatá, hajní

■

Sveřep sitecký,

samužníkovitý, horský,

■

bezbranný

Tomka vonná

■

Trojštět žlutavý

■

Festulolium

■

10	- Jen u polyploidních odrůc

Vysvětlivky:

■

zkoušky, které jsou povinnou součástí uznávacího řízení

□

zkouška se neprovádí

zkoušku lze provést na žádost dodavatele

Oddíl 2 Požadavky na vlastnosti osiva

Tabulka 5.2

Druh	Kategorie		Vlhkost nejvýše	Klíčivost nejméně 22	Čistota nejméně 21	Nejvyšší dovolený výskyt semen jiných druhů												Hmotnost vzorku pro zkoušku dle sloupce 10-15
						vztaženo na hmotnost základního vzorku					ve vzorku dle sloupce 16 počet semen
						celkem		v množství dle sloupce 6			jeden druh	odlišné od sloupce 7 nebo 10
								z toho				Pýr	kokotice ¹⁹		psárka polní	šťovíky ¹⁵	oves hluchý, oves jalový
								jeden druh	Pýr	psárka polní
			%	%	%	%		%	%	%	ks	ks	Ks		ks	ks	ks	g
1	2		3	4	5	6		7	8	9	10	11	12		13	14	15	16
bojínek luční	SE,E C		14,0	80	96,0	0,3 1,5		1,0	0,3	0,3	20	1	0		1	2 5	0	10
bojínek hlíznatý	SE,E C		14,0	80	96,0	0,3 1,5		1,0	0,3	0,3	20	1	0		1	2 5	0	10
jílek hybridní	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	60
jílek mnohokvětý	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	60
jílek vytrvalý	SE,E C		14,0	80	96,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	60
x Festulolium	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	60
kostřava luční	SE,E C		14,0	80	95,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	50
kostřava červená	SE,E C		14,0	75	90,0	0,3 1,5		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	30
kostřava drsnolistá, ovčí, vláskovitá	SE,E C		14,0	75	85,0	0,3 2,0		1,0	0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	30
kostřava rákosovitá	SE,E C		14,0	80	95,0	0,3 1,5	1,0		0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0	50
lesknice vodní	SE,E C O		14,0	75	96,0	0,3 1,5 2,5	1,0 2,0		0,3 0,3	0,3 0,3	20	4	0		4	2 4 4	0	50
lesknice menší	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0		0,3	0,3	20	4	0		4	2 4	0	200
lesknice rákosovitá	SE,E C		14,0	75	96,0	0,3 1,5	1,0		0,3	0,3	20	4	0		4	2 4	0	30
lipnice luční, hajní, smáčknutá, bahenní, obecná	SE,E C		14,0	75	85,0	0,3 2,0 ¹³	1,0 ¹³		0,3	0,3	20 ¹⁴	1	0		1	1 2	0	5
lipnice roční	SE,E C O		14,0	75	85,0	0,3 2,0 ¹³ 3,0 ²⁰	1,0 ¹³ 2,0 ²⁰		0,3 0,3	0,3 0,3	20 ¹⁴	1	0		1	1 5 5	0	10
medyněk vlnatý	SE,E C		14,0	75	85,0	0,4 2,0	1,0		0,3	0,3	20 ¹¹	1	0		1	1 3	0	10
metlice trsnatá	SE,E C		14,0	75	85,0	0,4 2,0	1,0		0,3	0,3	20	1	0		1	1 3	0	10
ovsík vyvýšený	SE,E C		14,0	75	90,0	0,3 3,0	1,0¹⁶		0,5	0,3	20 ¹¹	5	0		5	2 5	0¹⁷	80
poháňka hřebenitá	SE,E C		14,0	80	90,0	0,3 2,0		1,0	0,3	0,3	20 ¹¹	1	0	1		1 3	0	20
psárka luční	SE,E C		14,0	70	75,0	0,3 2,5		1,0 ¹⁶	0,3	0,3	20 ¹¹	5	0	5		2 5	0	30
psineček výběžkatý, tenký, psí	SE,E C		14,0	75	90,0	0,3 2,0		1,0	0,3	0,3	20	1	0	1		1	0	5
psineček veliký	SE,E C		14,0	80	90,0	0,3 2,0		1,0	0,3	0,3	20	1	0	1		1	0	5
pýr hřebenitý	SE,E C		14,0	80	90,0	0,3 1,5		1,0	0,3	0,3	20 ¹¹	5	0	1		2 5	0	40
srha laločnatá, hajní	SE,E C		14,0	80	90,0	0,3 1,5		1,0	0,3	0,3	20 ¹¹	5	0	5		2 5	0	30
sveřep bezbranný	SE,E C		14,0	75	97,0	0,4 1,5		1,0	0,5	0,3	20	5	0	5		5 10	0	90
sveřep horský	SE,E C		14,0	75	97,0	0,4 1,5		1,0	0,5	0,3	20	5	0	5		5 10	0	200
sveřep samužníkovitý, sitecký	SE,E C		14,0	75	97,0	0,4 1,5		1,0	0,5	0,3	20	5	0	5		5 10	0¹⁷	200
tonika vonná	SE,E C		14,0	75	85,0	0,3 2,0		1,0	0,3	0,3	20	1	0	1		1 2	0	20
trojštět žlutavý	SE,E C	14,0		70	75,0	0,3 3,0		1,0 ¹⁶	0,3	0,3	20 ¹²	1	0	1		1 2	0¹⁸	5

11	- Výskyt nejvýše 80 kusů semen lipnic celkem v kategoriích SE a E se nepovažuje za nečistotu.
12	- V osivu trojštětu žlutavého v kategoriích SE a E se výskyt nejvýše 20 kusů semen lipnic celkem nepovažuje za nečistotu.
13	- V osivu lipnic v kategorii C v základním vzorku se celkový výskyt semen jiných druhů lipnic do 0,8 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.
14	- V osivu lipnic v kategoriích SE a E se podmínka uvedená ve sloupci 10 nevztahuje na semena jiných druhů lipnic; nejvyšší celkový výskyt semen jiných druhů lipnic ve vzorku podle sloupce 16 může být v kategoriích SE a E 1 kus v 500 kusech semen.
15	- Všechny druhy rodu Rumex s výjimkou šťovíku menšího a šťovíku přímořského.
16	- Stanovené nejvyšší procento příměsi semen jednoho druhu se nevztahuje na semena lipnic.
17	- Výskyt nejvýše dvou semen ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
18	- Výskyt jednoho semene ovsa hluchého a ovsa jalového ve vzorku s předepsanou hmotností se nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o dvojnásobné hmotnosti nevyskytují žádná semena těchto druhů.
19	- U kategorie C se výskyt jednoho semene kokotic ve vzorku s předepsanou hmotností nepovažuje za nečistotu, pokud se ve druhém vzorku o téže hmotnosti nevyskytují žádná semena kokotic.
20	- V osivu lipnice roční v kategorii O se výskyt semen jiných druhů lipnic do 10 % hmotnosti nepovažuje za nečistotu.
21	- Osivo musí svým vzhledem odpovídat čištěnému osivu.
22	- Všechna svěží nevyklíčená zdravá semena, která neklící po předchozím ošetření, se považují za semena, která vyklíčila. Vysvětlivky: "0" nesmí se vyskytovat

Část VI Návěska

Oddíl 1

Úřední návěska osiva trav kategorie rozmnožovací materiál předstupňů nebo šlechtitelský rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu
4.	název odrůdy
5.	číslo partie
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
8.	označení kategorie „rozmnožovací materiál předstupňů" nebo „šlechtitelský rozmnožovací materiál"
9.	generace po šlechtitelském rozmnožovacím materiálu
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 2

Úřední návěska osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází
4.	název odrůdy
5.	v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina"
6.	kategorie
7.	číslo partie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
10.	označení země výroby
11.	číslo návěsky
12.	název a adresa dodavatele
13.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
14.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 3

Úřední návěska osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	označení „Pravidla a normy EU"
3.	název druhu
4.	nápis „Obchodní osivo (odrůdově neuznávané)"
5.	číslo partie
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků vyjádřené slovy: „vzorkováno... (měsíc a rok)"
8.	označení oblasti výroby
9.	číslo návěsky
10.	název a adresa dodavatele
11.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
12.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Oddíl 4

Úřední návěska směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a), b) a e) zákona obsahuje následující údaje:

1.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
2.	nápis „Směs osiv pro ..." (zamýšlené použití)
3.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést název směsi, pokud byly hmotnostní podíly kupujícímu oznámeny písemně a úředně zaznamenány; v případě osiva odrůd x Festulolium se uvedou názvy druhů v rámci rodů Festuca a Lolium, z jejichž křížení daná odrůda pochází
4.	číslo partie
5.	měsíc a rok uzavření vyjádřené slovy: „uzavřeno... (měsíc a rok)"
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	číslo návěsky
8.	název a adresa dodavatele
9.	u směsi osiv k využití pro zemědělskou výrobu případně další informace o jejím využití
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Část VII Malé balení

Oddíl 1 Nejvyšší povolená hmotnost malého balení osiva trav a směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmen a) a b) zákona

Tabulka 7.1

Typ malého balení

Nejvyšší hmotnost rozmnožovacího materiálu (bez aditiv)

v kg

- malé balení EU B

(základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo obchodní osivo nebo směs osiv k využití pro zemědělskou výrobu)

10,0

- malé balení EU A

(směs osiv k využití mimo zemědělskou výrobu)

2,0

Oddíl 2 Označování malého balení

Pododdíl 1

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	název odrůdy
7.	kategorie
8.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
9.	v případě odrůd trav, u nichž nebyla zkoušena užitná hodnota, nápis „není určeno k využití jako pícnina"
10.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
11.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 2

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení osiva trav kategorie obchodní osivo obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	název druhu
6.	nápis „Obchodní osivo"
7.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
8.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
9.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 3

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU A směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene b) zákona obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU A"
2.	název a adresa dodavatele
3.	číslo partie umožňující identifikaci použitých partií osiva
4.	označení České republiky nebo její zkratka
5.	nápis „Směs osiv pro ..." (zamýšlené použití)
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
8.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
9.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Pododdíl 4

Návěska dodavatele nebo nápis na malém balení EU B směsí osiv podle § 12 odstavce 2 písmene a) zákona obsahuje následující údaje:

1.	nápis „Malé balení EU B"
2.	název a adresa dodavatele
3.	označení Ústavu a České republiky nebo jejich zkratky
4.	číslo partie
5.	nápis „Směs osiv pro ..." (zamýšlené použití)
6.	hmotnost nebo počet čistých semen v jednom balení, v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností
7.	hmotnostní podíly jednotlivých složek směsi podle druhů a případně podle odrůd; postačuje uvést část těchto informací a odkaz na typ směsi, pokud mohou být hmotnostní podíly na žádost oznámeny kupujícímu a byly úředně zaznamenány
8.	případně další informace o využití směsi
9.	případně druh chemického ošetření a použitý přípravek, bylo-li chemické ošetření provedeno
10.	případně označení „geneticky modifikovaný organismus", jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu

Příloha č. 3

Požadavky na množitelské porosty a osivo luskovin a jetelovin

Část I Přehled druhů

Tabulka 1

Český název	Latinský název
Bob polní	Vicia faba L. (partim)
Hrách polní (včetně pelušky)	Pisum sativum L. (partim)
Jestřabina východní	Galega orientalis Lam.
Jetel alexandrijský	Trifolium alexandrinum L.
Jetel luční	Trifolium pratense L.
Jetel nachový	Trifolium incarnatum L.
Jetel zvrácený (perský)	Trifolium resupinatum L.
Jetel plazivý	Trifolium repens L.
Jetel zvrhlý (švédský)	Trifolium hybridům L.
Lupina bílá	Lupinus albus L.
Lupina úzkolistá	Lupinus angustifolius L.
Lupina žlutá	Lupinus luteus L.
Pískavice řecké seno	Trigonella foenum-graecum L.
Štírovník růžkatý	Lotus corniculatus L.
Tolice dětelová	Medicago lupulina L.
Vičenec ligrus	Onobrychis viciifolia Scop.
Vikev huňatá	Vicia villosa Roth
Vikev panonská	Vicia pannonica Crantz
Vikev setá	Vicia sativa L.
Vojtěška proměnlivá	Medicago x varia T. Martyn
Vojtěška setá	Medicago sativa L.
Cizrna beraní¹	dcer arietinum L.
Čičorka pestrá ¹	Securigera varia (L.) Lassen
Čočka jedlá	Lens culinaris Medik.
Jetel prostřední¹	Trifolium medium L.
Komonice bílá¹	Melilotus albus Medik.
Štírovník jednoletý¹	Lotus ornithopodioides L.
Úročník bolhoj¹	Anthyllis vulneraria L.

1	- Druhy neuvedené v druhovém seznamu, uznávací řízení se provádí pouze u registrovaných odrůd.

Část II Specifikace kategorií rozmnožovacího materiálu a nejvyšší povolený počet generací

Oddíl 1 Povolené kategorie a generace

Tabulka 2.1

Druh	Rozmnožovací materiál předstupňů			Základní RM	Certifikovaný RM			Obchodní osivo
Druh	SE 1	SE 2	SE 3	E	C²	C 1	C 2	O
Bob polní	X	X	X	X		X	X
Hrách polní (včetně pelušky)	X	X	X	X		X	X
Jestřabina východní	X	X	X	X	X
Jetel alexandrijský	X	X	X	X	X
Jetel luční	X	X	X	X	X
Jetel nachový	X	X	X	X	X
Jetel zvrácený (perský)	X	X	X	X	X
Jetel plazivý	X	X	X	X	X
Jetel zvrhlý (švédský)	X	X	X	X	X
Lupina bílá	X	X	X	X		X	X
Lupina úzkolistá	X	X	X	X		X	X
Lupina žlutá	X	X	X	X		X	X
Pískavice řecké seno	X	X	X	X	X			X
Štírovník růžkatý	X	X	X	X	X
Tolice dětelová	X	X	X	X	X
Vičenec ligrus	X	X	X	X	X			X
Vikev huňatá	X	X	X	X		X	X
Vikev panonská	X	X	X	X		X	X	X
Vikev setá	X	X	X	X		X	X
Vojtěška proměnlivá	X	X	X	X	X
Vojtěška setá	X	X	X	X		X	X
Cizrna beraní	X	X	X	X		X	X
Čičorka pestrá	X	X	X	X	X
Čočka jedlá	X	X	X	X	X
Jetel prostřední	X	X	X	X	X
Komonice bílá	X	X	X	X	X
Štírovník jednoletý	X	X	X	X	X
Uročník bolhoj	X	X	X	X	X

2	- Označení C se používá u druhů, u kterých je povolena pouze jedna generace v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál.

Oddíl 2 Přehled typů základního rozmnožovacího materiálu

Tabulka 2.2

Název	Popis
Základní rozmnožovací materiál šlechtěných odrůd	vyroben podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál
Základní rozmnožovací materiál krajových odrůd	vyroben pod úředním dozorem z materiálu úředně uznaného jako místní odrůda jedním nebo více dodavateli v rámci přesně ohraničené oblasti původu a určen pro výrobu osiva kategorie certifikovaný rozmnožovací materiál

Část III Požadavky na vlastnosti množitelských porostů

Oddíl 1 Předplodiny, počet a termíny přehlídek

Luskoviny:

Tabulka 3.1a

Kategorie

První přehlídka ve fázi

Druhá přehlídka v době

Porosty nemohou být zakládány na pozemcích, na kterých byly v předchozích letech pěstovány luskoviny stejného rodu

^3,4,5

SE,E

kvetení

dozrávání

3 roky

kvetení

dozrávání

3 roky

- Platí i pro luskovinoobilné směsky, za směsku je považován porost se 100 a více rostlinami příslušného druhu na 100 m².

- Týká se i zeleninových variet luskovin.

Jeteloviny:

Tabulka 3.1b

Kategorie	Přehlídka ve fázi	Porosty nemohou být zakládány (rok výsevu) na pozemcích, na kterých byly v předcházejícím období pěstovány:
		Počet roků ⁶	Předplodina⁷
SE, E, C	od kvetení do počátku zrání	3	jeteloviny

- Jetelotrávy za předpokladu, že v porostu byl obsažen druh, jehož množitelský porost bude na tomto pozemku založen.

Oddíl 2 Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů

Pododdíl 1

Porosty samosprašných druhů musí být odděleny od ostatních porostů pevnou zábranou nebo mezerou dostatečnou pro zabránění mechanickému smísení během sklizně.

Pododdíl 2

Luskoviny:

Tabulka 3.2a

Druh	Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi - luskoviny navzájem v metrech	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů ⁹pylu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
Druh	Kategorie		Porosty pro výrobu osiva	Vzdálenost¹⁰v m
bob	SE, E, C	1	určeného do množení o výměře do 2 ha nad 2 ha určené pro výrobu pícnin nebo technické účely o výměře do 2 ha nad 2 ha	200 100 100 ⁸ 50 ⁸
cizrna	SE, E, C	1
čočka	SE, E, C	1
lupina - žlutá	SE, E, C	1
vikev - huňatá - setá - panonská	SE, E, C	1
hrách (včetně pelušky)	SE, E, C	2	-	-
lupina - bílá - úzkolistá	SE, E, C	1	-	-

- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".

- Jiné odrůdy stejného druhu.

- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Pododdíl 3

Jeteloviny:

Tabulka 3.2b

Kategorie	Izolace k zamezení mechanické příměsi v metrech	Prostorová izolace - nejmenší izolační vzdálenost v metrech od okolních zdrojů pylu mezi odrůdami stejného druhu, které mohou způsobit nežádoucí cizosprášení
		Vzdálenost¹²
		porost do 2 ha	porost nad 2 ha
SE, E, C	1	200	100
SE, E, C pro výrobu pícnin nebo technické účely	1	100¹¹	50¹¹

- Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Oddíl 3 Čistota druhu, čistota odrůdy a zdravotní stav porostu

Pododdíl 1

Luskoviny:

Tabulka 3.3a

Druh	Kategorie	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostu		Nejvyšší počet rostlin napadených Ascochyta spp. na 100 m² porostu
Druh	Kategorie	jiných druhů luskovin	jiných odrůd a zřetelně odchylných typů a jiných forem¹³⁾v rámci druhu
bob	SE,E	1	10 ¹⁴	5
	C	10	20 ¹⁴	15
cizrna beraní	SE,E	1	10	-
	C	10	20	-
čočka	SE,E	1	2	-
	C	8	10	-
hrách polní	SE,E	1	10 ¹⁶	5
(včetně	C	10	20 ¹⁶	15
pelušky)
lupina - bílá	SE,E	1	3	5 ¹⁵
- žlutá	C	10	10	15 ¹⁵
úzkolistá
vikev
- huňatá	SE,E	1	3	5
- setá	C	10	10	15
- panonská

13	- Jarní a ozimé formy, listový a úponkový hrách, bob s ukončeným a neukončeným kvetením.
14	- U typů s ukončeným kvetením v kategorii SE, E 4 rostliny a kategorii C 30 rostlin na 100 m².
15	- U lupin se jedná o výskyt Colletotrichum spp.
16	- Platí i pro příměs pelušky v hrachu a hrachu v pelušce.

Pododdíl 2

Jeteloviny:

Tabulka 3.3b

Druh	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostů	Kategorie
Druh	Nejvyšší dovolený počet rostlin na 100 m² porostů	SE, E	C
jetel luční a vojtěška	jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)	5	10
	jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy	3	10
	plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý	5	10
	rostliny napadené virovými chorobami	10%	10%
ostatní jeteloviny	jiné kulturní druhy obtížně čistitelné (tabulka 3.3c)	5	30
	jiné odrůdy a zřetelně odchylné typy	3	10
	plevelné druhy - šťovík kadeřavý a tupolistý	5	10
	rostliny napadené virovými chorobami	10%	10%
všechny jeteloviny	kokotice a záraza	nesmí se vyskytovat
	Nejvyšší dovolený výskyt RNŠO nebo příznaků jím způsobených v porostu
vojtěška setá	Rostliny s příznaky napadení RNŠO Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (McCulloch 1925) Davis et al.	0%	0%
vojtěška setá	Rostliny s příznaky napadení RNŠO Ditylenchus dipsaci (Kuehn) Filipjev	0%	0%

Pododdíl 3

Tabulka 3.3c

DRUH	Jiné kulturní druhy obtížně čistitelné
čičorka pestrá	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová
jestřabina východní
jetel alexandrijský	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel luční	štírovník růžkatý, komonice bílá a vojtěška setá
jetel nachový	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel zvrácený (perský)	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a vojtěška setá
jetel plazivý	štírovniky, jetel zvrhlý
jetel prostřední	jetel luční, jetel zvrhlý a štírovniky
jetel zvrhlý (švédský)	jetel plazivý a štíro vniky
komonice bílá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, jetel luční, vojtěška setá
pískavice řecké seno	-
štírovník jednoletý	jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
štírovník růžkatý	jetel luční, jetel zvrhlý a ostatní štírovníky
tolice dětelová	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
úročník bolhoj	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová.
vičenec	jetel plazivý, jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, tolice dětelová, komonice bílá a jetel luční
vojtěška setá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční
vojtěška proměnlivá	jetel zvrhlý, štírovník růžkatý, komonice bílá a jetel luční

Pododdíl 4

Množitelský porost nesmí být zaplevelen natolik, aby u něho bylo možné hodnotit pravost a čistotu odrůdy.

Pododdíl 5

Opatření s cílem zamezit výskytu RNŠO v osivu vojtěšky seté přijatá podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, v platném znění:⁵⁾

Tabulka 3.3d

RNŠO	Před založením porostu vojtěšky seté musí platit vždy alespoň jedno z opatření pro každý RNŠO uvedený v této tabulce
RNŠO	Původ osiva	Stanoviště prosté RNŠO Způsob zjištění		Rezistentní odrůda	Předběžné ošetření a zkoušení osiva
Clavibacter michiganensis ssp. insidiosus (CMI)	Pochází z oblasti prosté CMI	Nebyly pozorovány příznaky výskytu organismu v předchozím roce v okolí místa produkce, pokud byla na pozemku vojtěška		ANO a neškodné nečistoty v osivu nepřekročí 0,1 %	____
Ditylenchus dipsaci (DD)	____	Na předchozím porostu nebyly pozorovány příznaky výskytu DD, ve dvou předchozích letech nebyly pěstovány hostitelské plodiny pro DD a byla přijata vhodná hygienická opatření k zabránění výskytu DD	Na předchozím porostu nebyly pozorovány příznaky výskytu DD a DD nebyl zjištěn laboratorně z odebrané zeminy	____	Fyzikální nebo chemické proti DD a potvrzení nepřítomnosti DD laboratorní zkouškou osiva

Část IV Požadavky na vlastnosti množitelských porostů u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě:

V rámci schémat je sója zařazena do skupiny leguminóz.

Minimální časový interval mezi množením porostů stejného druhu na jednom pozemku jsou tři roky. V případě množení stejné odrůdy a kategorie se smí osivo množit na stejném pozemku bez časového omezení za předpokladu, že je udržována uspokojivá odrůdová čistota.

Množitelské porosty musí být přehlédnuty alespoň jednou a to ve fázi kvetení.

Množitelské porosty cizosprašných druhů musí být izolovány od jakéhokoli zdroje nežádoucího pylu. Izolační vzdálenosti nesmí být menší než:

	množitelský porost do 2 ha	množitelský porost nad 2 ha
Luskoviny a jeteloviny - nehybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	200 m	100 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	100 m ¹⁷	50m¹⁷
Luskoviny a jeteloviny - hybridní odrůdy
porost pro výrobu osiva určeného do množení	400 m	200 m
porost pro výrobu osiva určeného pro výrobu pícnin nebo technické účely	200 m ¹⁷	100 m ¹⁷

17	- Žadatel uvede na žádosti o uznání množitelského porostu „určeno pro výrobu pícnin nebo technické účely". Na návěskách vyprodukovaného osiva bude uvedeno: „Další množení není povoleno".

Uvedené vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení.

Certifikace je podmíněna kontrolou druhové a odrůdové pravosti a čistoty vstupní a výstupní vegetační zkouškou.

Požadavky na odrůdovou čistotu - minimální čistota odrůdy v % a nejvyšší povolený počet rostlin téhož druhu jiných odrůd a zřetelně odchylných typů:

Druh	SE,E	Cl	C2
hrách polní (včetně pelušky), bob polní	99,7 % 20 rostlinná 100 m²	99,0 % 70 rostlinná 100 m²	98,0 % 140 rostlin na 100 m²
sója	99,5 % 35 rostlinná 100 m²	99,0 % 70 rostlinná 100 m²	99,0 % 70 rostlin na 100 m²
Druh	SE,E	C
jeteloviny a luskoviny vyjma hrachu, pelušky, bobu a sóji	3 rostliny na 100 m²	10 rostlin na 100 m²

10.

Druh	SE,E	C,C1,C2
luskoviny a jeteloviny	3 rostliny na 100 m^z	10 rostlin na 100 m²

11.

porosty silně zaplevelené neodpovídají požadovaným limitům,

12.

zdravotní stav musí být takový, aby zaručil přesné stanovení druhové a odrůdové čistoty.

Část V Požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu

Oddíl 1 Výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu

Tabulka 5.1

Druh

čistota osiva v %

příměs jiných rostlinných druhů

sítové třídění

Vlhkost

HTS/HMKS

klíčivost

jednoklíčkovost

konduktivita

Stanovení příměsi semen s odlišnou ploidií v %

¹⁸

Biochemická zkouška životaschopnosti

Fluorescenční zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

mikroreliéfová zkouška - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

elektroforéza - zkoušky pravosti a čistoty druhu, odrůdy

stanovení % hybridnosti vegetační zkouškou

zkoušky zdravotního stavu

zjišťování přítomnosti živočišných škůdců

Bob obecný

■

Hrách polní (včetně pelušky)

■

Jestřabina východní

■

Jetel luční, zvrhlý (švédský)

■

Jetel nachový, alexandrijský, plazivý, prostřední, zvrácený (perský)

■

Lupina bílá, úzkolistá, žlutá

■

Pískavice řecké seno

■