Změnou obsahu katastru je nahrazení, zrušení nebo doplnění údaje katastru. Katastrální úřad vede protokoly, do kterých průběžně zaznamenává údaje o činnostech při zápisech změn do katastrálního operátu.

Geometrický plán, který je součástí listiny, je podkladem pro zápis změny, pokud jeho obsah je v souladu s údaji katastru nebo pokud je z technického hlediska způsobilý k zápisu. Za nesoulad s údaji katastru se nepovažuje takový rozdíl mezi údaji katastru a geometrického plánu, který nebrání zápisu změny, nebo jej lze dodatečně odstranit ztotožněním pozemků podle stavu ke dni potvrzení geometrického plánu s pozemky podle stavu ke dni zápisu změny, pokud lze takové ztotožnění provést.

Za nesoulad s údaji katastru se rovněž nepovažuje, jsou-li v listině pozemky označeny parcelními čísly podle stavu ke dni uzavření smlouvy, ke dni vydání rozhodnutí nebo ke dni vyhotovení jiné listiny, pokud jsou v návrhu na zápis pozemky označeny podle stavu katastru ke dni podání návrhu na zápis a pokud lze pozemky uvedené v listině, na jejímž podkladě má být proveden zápis, ztotožnit s pozemky evidovanými v katastru k okamžiku, kdy návrh na zápis došel katastrálnímu úřadu. Obdobně se postupuje i v případě listin určených k zápisu, ke kterým se podle katastrálního zákona a této vyhlášky návrh na zápis nepředkládá.

Katastrální úřad vede protokol o vkladech, ve kterém zaznamenává došlé návrhy na vklad, průběh a výsledek vkladového řízení.

Po provedení vkladu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž po nabytí právní moci rozhodnutí o zastavení vkladového řízení. Byl-li návrh na vklad zamítnut, odstraní katastrální úřad plombu po marném uplynutí lhůty pro podání žaloby nebo po doručení pravomocného rozhodnutí soudu, kterým byla žaloba zamítnuta, odmítnuta nebo bylo řízení o žalobě zastaveno. Bylo-li pravomocné rozhodnutí soudu o povolení nebo zamítnutí vkladu pravomocně zrušeno na základě dovolání nebo ústavní stížnosti, vyznačí katastrální úřad plombu nejpozději následující pracovní den poté, co mu bylo pravomocné rozhodnutí o dovolání nebo ústavní stížnosti doručeno.

Ve vyrozumění o provedeném vkladu katastrální úřad uvede

Návrhy na záznam a související úkony katastrálního úřadu se zaznamenávají v protokolu o záznamech, poznámkách a dalších zápisech (dále jen „protokol o záznamech“).

V případě, že odvozené právo vzniká spolu s vlastnickým právem státu nebo územního samosprávného celku a předložená listina dokládá společný vznik obou těchto práv, provede se zápis odvozeného práva v rámci vkladu vlastnického práva.

V případě zániku vlastnického práva státu nebo územního samosprávného celku, od něhož je odvozeno další právo, se provede výmaz odvozeného práva v rámci vkladu, kterým je zapisován zánik příslušného vlastnického práva, a to pouze na základě listiny, na jejímž základě je prováděn výmaz vlastnického práva, od něhož je toto právo odvozeno.

Zjistí-li katastrální úřad, že listina podle odstavce 1 je způsobilá k provedení záznamu pouze ve vztahu k některým nemovitostem, provede záznam pouze v tomto rozsahu. O tom, v jakém rozsahu byl záznam proveden, pořídí katastrální úřad úřední záznam, který založí spolu s listinou do sbírky listin. Zároveň o této skutečnosti vyrozumí toho, kdo listinu předložil, a svůj postup odůvodní.

Po provedení záznamu katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k provedení záznamu.

Návrhy na zápis nebo výmaz poznámky (dále jen „zápis poznámky“) a listiny určené k zápisu poznámky se zaznamenávají v protokolu o záznamech.

Katastrální úřad zkoumá, zda jsou listiny podle odstavce 1 bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností, zda obsah těchto listin odůvodňuje navrhovaný zápis poznámky a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. Je-li návrh na zápis poznámky doložen listinou, která odůvodňuje zápis jiné poznámky, než jaká má být zapsána podle návrhu, vyzve katastrální úřad navrhovatele k odstranění tohoto rozporu; přitom navrhovatele poučí o tom, jaká poznámka a z jakých důvodů může být na základě doložené listiny zapsána. Pokud žadatel neodstraní rozpor ve lhůtě stanovené katastrálním úřadem, katastrální úřad postupuje podle § 21 odst. 2 části věty za středníkem katastrálního zákona. Pokud v případě poznámky zapisované na základě podané žaloby předloží listinu pro její zápis katastrálnímu úřadu soud, zapíše katastrální úřad takovou poznámku, která odpovídá předložené listině.

Při zápisu poznámky na základě soukromé listiny katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru a zda byla prokázána pravost podpisu podle části páté.

Při zápisu poznámky spornosti zápisu podle § 24 odst. 1 věty první nebo druhé katastrálního zákona katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru, zda o zápis žádá osoba k tomu oprávněná podle § 985 nebo 986 občanského zákoníku a zda bylo prokázáno podání žaloby v případech, kdy je to podmínkou zápisu poznámky. Při zápisu poznámky spornosti zápisu podle § 24 odst. 1 věty druhé katastrálního zákona v případě, kdy žádost o zápis poznámky není doložena podanou žalobou, katastrální úřad rovněž zkoumá pravost podpisu žadatele podle části páté. To neplatí, pokud je žádost o zápis poznámky učiněna prostřednictvím datové schránky.

Při zápisu poznámek podle § 23 odst. 1 písm. o) nebo q) katastrálního zákona katastrální úřad rovněž zkoumá, zda navrhovaný zápis poznámky navazuje na dosavadní zápisy v katastru a zda bylo prokázáno podání žaloby.

V případě, kdy je podkladem pro zápis poznámky veřejná listina, která nenavazuje na dosavadní zápisy v katastru, katastrální úřad o zápisu poznámky vyrozumí vlastníka nemovitosti.

K výmazu poznámky na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí, pokud z jiného právního předpisu neplyne, že účinky rozhodnutí nastaly dříve.

Po zápisu poznámky katastrální úřad odstraní plombu. Katastrální úřad odstraní plombu rovněž bezodkladně po vrácení listiny nezpůsobilé k zápisu poznámky.

Katastrální úřad zaznamenává činnosti při změně jiných údajů katastru v protokolu o záznamech.

Katastrální úřad zkoumá, zda listiny předložené k zápisu změn jiných údajů katastru jsou bez chyb v psaní a počtech a bez jiných zřejmých nesprávností a zda nemovitosti v nich uvedené jsou označeny podle katastrálního zákona. V případě rozhodnutí orgánů veřejné moci je nutné doložit nabytí právní moci rozhodnutí.

V případě, kdy se změna jiných údajů katastru vyplývající z rozhodnutí vydaného příslušným orgánem veřejné moci podle jiného právního předpisu dotýká většího počtu vlastníků, postačuje, je-li ohlášení změny učiněno kteroukoliv z dotčených osob v postavení vlastníka. Obdobně se postupuje v případě, kdy je ohlášení doloženo listinou, vztahující se na všechny vlastníky, kterých se ohlašovaná změna dotýká.

Změna údajů katastru, které vypovídají o fyzickém stavu nemovitosti, se v katastru provede na základě příslušných listin, pokud jich je podle jiných právních předpisů ke změně fyzického stavu nemovitosti potřeba, až po uskutečnění této změny. Pokud skutečnost, že změna fyzického stavu nemovitosti již byla uskutečněna, nevyplývá z předložených listin, lze ji doložit prohlášením vlastníka s úředně ověřeným podpisem.

Spočívá-li změna jiných údajů katastru ve výmazu budovy nebo vodního díla, vymaže katastrální úřad veškeré údaje evidované o budově nebo vodním díle, a to i v případě, že by jinak byl k jejich výmazu nezbytný návrh.

Katastrální úřad vede protokol, do kterého zaznamenává došlé návrhy na schválení změny hranice katastrálního území, postup a výsledek řízení o schválení změny hranice katastrálního území.

Ke změně hranice katastrálního území, která není shodná s hranicí obce nebo městského obvodu nebo městské části statutárního města, dochází

Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. b) může dojít jen v případě, že dosavadní hranice katastrálního území dělí nemovitost, která je předmětem evidence v katastru, nebo v důsledku změny uspořádání pozemků na základě provedených pozemkových úprav. Ke změně hranice katastrálního území podle odstavce 2 písm. c) může dojít jen v případě, že je to nezbytné pro správu katastru nebo z jiných závažných důvodů, například při vzniku nové obce.

Pokud je hranice katastrálního území shodná s hranicí obce, změní se v důsledku změny hranice obce i hranice katastrálního území.

Mapovým podkladem při změně průběhu hranice obce a s ní související změně hranice katastrálního území je kopie katastrální mapy, na níž se vyznačí navrhovaná změněná hranice černou čárou o tloušťce 1 mm. Číselným podkladem je výkaz o celkových výměrách katastrálních území dotčených obcí před změnou a po navrhované změně. Katastrální úřad projedná s obcemi průběh navrhované hranice z hlediska správy katastru.

Schválení názvu katastrálního území oznámí Český úřad zeměměřický a katastrální (dále jen „Úřad“) příslušnému katastrálnímu úřadu, zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu a obci, v níž katastrální území leží.

Změny názvů katastrálních území provedené v katastru zveřejňuje Úřad na svých internetových stránkách.

Změnu údajů podle § 9 odst. 1 písm. c) a d) v rámci celé České republiky zapisuje do katastru Úřad jako správce číselníků informačního systému katastru nemovitostí podle podkladů ústředních orgánů státní správy, které tyto údaje spravují.

Změnu geometrického a polohového určení v důsledku vytyčení nebo zpřesnění hranice pozemků lze provést pouze v mezích přesnosti dosavadního geometrického a polohového určení, přitom průběh zpřesněné hranice musí pohledově odpovídat jejímu zobrazení v katastrální mapě.

Listinou dokládající shodu vlastníků na průběhu hranice pozemků je zejména souhlasné prohlášení o shodě na průběhu hranice pozemků s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení podle § 66 odst. 2 písm. a) až c), které dále obsahuje popis průběhu vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemku čísly bodů podle geometrického plánu, a uvedení skutečnosti, že hranice nebyly osobami, které prohlášení činí, měněny, nejsou sporné a že je jejich vůlí, aby tak, jak byly zaměřeny, byly evidovány v katastru. V případě pozemku, který je společnou částí nemovitosti v bytovém spoluvlastnictví nebo tvoří funkční celek s domem s vymezenými jednotkami podle zákona o vlastnictví bytů, je shoda vlastníků na průběhu hranice tohoto pozemku považována za doloženou i v případě, kdy existenci takové shody v listině podpisem potvrdí osoba odpovědná za správu domu a pozemku.

Podpisy na souhlasném prohlášení musí být úředně ověřeny; to neplatí, pokud úředně oprávněný zeměměřický inženýr (dále jen „ověřovatel“), který geometrický plán ověřil, na tomto prohlášení písemně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním souhlasné prohlášení podepsali. V potvrzení o zjištění totožnosti ověřovatel uvede druh a číslo průkazu totožnosti, na jehož základě byla totožnost zjištěna. Průkazem totožnosti se pro tyto účely rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození nebo rodné číslo, popřípadě místo trvalého pobytu nebo bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.

Jde-li o hranici mezi pozemky téhož vlastníka, katastrální úřad do katastru zapíše zpřesněné geometrické a polohové určení pozemku a jemu odpovídající zpřesněnou výměru parcely na základě jeho ohlášení s náležitostmi obdobnými souhlasnému prohlášení.

Zpřesněné geometrické a polohové určení se do katastru zapíše i bez ohlášení vlastníka, a to na základě původního výsledku zeměměřické činnosti, ze kterého lze polohu lomových bodů určit s přesností vyšší, než je platné geometrické a polohové určení podle katastru. Bez samostatného ohlášení se zapíše do katastru zpřesnění dosavadní hranice v souvislosti s rozdělením pozemku, a to v rozsahu bodu vloženého do dosavadní hranice, ze kterého při dělení pozemku vychází nová hranice.

Zpřesněním geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň ke zpřesnění geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčených pozemků, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

Není přípustné slučovat parcely nebo části parcel, pokud jsou u parcel evidovány různé údaje o právech nebo o upozorněních. Sloučení parcel nebrání, jsou-li u parcel evidovány různé údaje o

Je-li k rozdělení parcely, u které je zapsána poznámka o výhradě, že upevněný stroj nebo jiné upevněné zařízení není součástí nemovitosti, nebo poznámka o stavbě, která není součástí pozemku, doloženo potvrzení dotčených osob s úředně ověřenými podpisy o tom, na které oddělované části původní parcely se nachází objekt, který je důvodem pro zápis poznámky, eviduje se poznámka po rozdělení pouze u této části. Obdobně se postupuje v případě, kdy je propachtována nebo pronajata část pozemku.

Nově vzniklé parcely se označují

Pokud by rozdělením parcely vznikalo víc než 999 poddělení, může katastrální úřad provést na dotčené části katastrálního území přečíslování parcel nebo označit parcely kmenovými čísly navazujícími na poslední použité číslo.

Zanikne-li parcela, nesmí se jejím číslem v budoucnu označit jiná nově vzniklá parcela kromě přečíslování parcel v celém katastrálním území při obnově katastrálního operátu.

Při slučování parcel stejného druhu pozemku v obvodu vlastnictví jednoho vlastníka se ponechá číslo parcely s největší výměrou a ostatní parcelní čísla se zruší.

Nová parcela vytvářená z částí dosavadních parcel se zpravidla označí kmenovým číslem té parcely, jejíž část v nové parcele má největší výměru. Přitom se podle potřeby kmenové číslo poddělí podle odstavce 1.

Při oddělování části parcely pro jiného vlastníka se zpravidla ponechá zbytku parcely dosavadního vlastníka původní parcelní číslo, je-li již poddělené, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení.

Při dělení parcely na více parcel bez změny vlastníka se zpravidla ponechá u největší nově vznikající parcely původní parcelní číslo, včetně jeho případného poddělení, nebo se poddělí číslem jedna, popřípadě jiným nejnižším dosud nepřiděleným číslem poddělení. Ostatní nově vzniklé parcely se označí kmenovým číslem původní parcely a navazujícím dosud nepoužitým poddělením.

Části dosavadních parcel, které jsou nebo mají být součástí nově vznikající parcely v důsledku zahájení rozsáhlejší změny v území, například nová komunikace, letiště, vodní plocha, skládka, dobývací prostor, a které nebudou v době zápisu změny pravděpodobně majetkoprávně vypořádány, se označí jako samostatné parcely kmenovým číslem navazujícím na poslední použité číslo a podděleními počínajícími číslem jedna.

Při samostatných číselných řadách pozemkových a stavebních parcel se nově vznikající stavební parcela oddělená z pozemkové parcely označí podle odstavce 1 písm. b). Číslo pozemkové parcely, z níž je stavební parcela oddělena, zůstane nezměněno, popřípadě se zruší, zaniká-li pozemková parcela. Pokud zrušením budovy v katastru ze stavební parcely vzniká pozemková parcela, označí se podle odstavce 1 písm. b).

Při změně hranice katastrálního území nesmí převodem parcel mezi katastrálními územími dojít k duplicitě parcelních čísel. Při přečíslování parcel se použijí parcelní čísla podle odstavce 1 písm. b).

Při doplnění celého pozemku dosud evidovaného zjednodušeným způsobem nebo jeho zbývající části do souboru geodetických informací se tomuto pozemku ponechá parcelní číslo parcely zjednodušené evidence, nevznikne-li duplicita v číslování parcel. V opačném případě nebo při jednotném číslování parcel se pozemek označí novým parcelním číslem podle odstavce 1.

Při změně označení parcel parcelními čísly katastrální úřad písemně vyrozumí vlastníky dotčených pozemků a oprávněné z věcných práv k věci cizí, pokud není změna číslování provedena na podkladě jejich jednání nebo v rámci obnovy katastrálního operátu; u bytového spoluvlastnictví katastrální úřad vyrozumí namísto vlastníků dotčených pozemků společenství vlastníků jednotek, pokud je zapsáno ve veřejném rejstříku.

Ve vztahu k jedné parcele mohou být evidovány údaje podle § 10 odst. 1 písm. h) nebo podle § 11 nejvýše o jedné budově nebo o jednom vodním díle.

Ke změně výměry parcely dochází

Ke změně výměry podle odstavce 1 písm. b) a d) evidované v katastru nedochází, není-li při shodném kódu způsobu určení výměry překročena mezní odchylka, pokud nejde o obnovu katastrálního operátu novým mapováním nebo na podkladě výsledků pozemkových úprav.

Změna údajů o typu a způsobu ochrany nemovitosti se v katastru provádí podle písemných podkladů

Podkladem podle odstavce 1 je listina, která obsahuje seznam chráněných nemovitostí označených údaji podle katastru a typ a způsob ochrany nemovitosti podle bodu 7 přílohy k této vyhlášce. Seznam je členěn podle obcí a katastrálních území. Jestliže jsou stejným způsobem ochrany nemovitostí dotčeny všechny nemovitosti v katastrálním území, vyznačí se v listině tato skutečnost bez uvedení jednotlivých nemovitostí.

Nejsou-li hranice chráněného území nebo hranice ochranného pásma shodné s hranicemi parcel v katastrální mapě, je obsahem listiny podle odstavce 2 odkaz na číslo záznamu podrobného měření změn obsahujícího jejich geometrické a polohové určení, který je již založen v katastrálním operátu v dokumentaci výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací.

Změna údajů o typu a způsobu ochrany zemědělských pozemků se v katastru provádí také společně se změnou druhu pozemku na druh náležící mezi zemědělské pozemky, s výjimkou případu, kdy je tento pozemek určen k plnění funkcí lesa.

údajů o pozemku podle § 10 odst. 1 písm. a) až f), j), m), n) a o),

údajů o budově podle § 11 odst. 1 písm. a) až c), l) a m),

údajů o právu stavby podle § 12 písm. a), b), d), j) a e) a

údajů o jednotce podle § 13 písm. a) a h).

Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla a adresy místa pobytu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede

Před zápisem se ohlášené údaje o fyzické osobě porovnávají s údaji základního registru obyvatel. Údaje, které nejsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se porovnají s údaji agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců.

Změna jména, popřípadě jmen, příjmení, rodného čísla, popřípadě data narození, pokud rodné číslo nebylo přiděleno, a adresa bydliště v cizině fyzické osoby, která nemá trvalý pobyt ani povolení k pobytu na území České republiky, a která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede podle odstavce 1. Pokud změnu nelze provést podle odstavce 1, protože osoba není vedena v registru obyvatel, nebo měnící se údaj není v tomto registru obsažen, provede se změna na podkladě listiny při vkladu práv obsahující údaje o vlastníku a jiném oprávněném, průkazu o povolení pobytu, potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie na území České republiky, nebo jiného dokladu prokazujícího změnu; změna bydliště v cizině u osoby, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, se provede i jen na základě jejího ohlášení.

Změna názvu, identifikačního čísla a adresy sídla právnické osoby, organizační složky státu, městské části, městského obvodu a organizační složky právnické osoby, která je vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se zapisuje do katastru

U správce daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění a okresní správy sociálního zabezpečení nebo Pražské správy sociálního zabezpečení, kteří se evidují v katastru jako zástavní věřitelé, se zapisuje změna údajů o

Změna údaje o titulu fyzické osoby, která je v katastru vedena jako vlastník nebo jiný oprávněný, se v katastru provede na podkladě ohlášení této osoby. Za ohlášení se považuje, i pokud tato osoba uvede titul v návrhu na vklad jako navrhovatel.

Body podrobného polohového bodového pole do katastru zapisuje a vymazává katastrální úřad na návrh nebo i bez návrhu. Zápis bodu podrobného polohového bodového pole se provádí podle dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

Změnu čísla bodu, lokalizačních údajů o katastrálním území a obci a označení listu Státní mapy 1:5 000 zapisuje katastrální úřad z moci úřední.

Změnu souřadnic a výšky bodu, místopisného náčrtu, nárysu nebo detailu, popisu, způsobu stabilizace a určení bodu zapisuje katastrální úřad na podkladě dokumentace o zřízení, obnovení nebo přemístění bodu podrobného polohového bodového pole.

Poznámku zapisuje katastrální úřad na podkladě vlastního zjištění nebo oznámení odborně způsobilé osoby podle § 3 odst. 3 a 4 zeměměřického zákona (dále jen „odborně způsobilá osoba“).

název katastrálního území na podkladě rozhodnutí Úřadu o schválení názvu katastrálního území,

název vodního toku a vodní plochy podle standardizovaného geografického názvosloví,

pomístní jména pozemkových tratí na podkladě ohlášení obce; před zápisem se ohlášená jména porovnávají se standardizovaným geografickým názvoslovím.

Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při revizi katastru.

Vyhlášení revize katastru oznámí katastrální úřad nejpozději 2 měsíce před jejím zahájením obci, na jejímž území bude revize katastru prováděna. Současně určí územní a věcný rozsah, ve kterém bude revize prováděna.

Pokud je při revizi katastru nezbytná účast vlastníka, přizve jej katastrální úřad k revizi písemnou pozvánkou; jeho nepřítomnost však není provedení revize na překážku.

Předmětem revize katastru jsou

Podle potřeby se dále revidují i

Protokol o výsledku revize katastru obsahuje datum, rozsah a způsob provedené revize katastru, dále jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis zaměstnance pověřeného provedením revize a zástupce obce, který se revize katastru zúčastnil. Zjištěné změny a nesoulady se zaznamenávají v přílohách protokolu.

U změny vyžadující doložení příslušnou listinou se s vlastníkem projedná způsob odstranění zjištěného nesouladu v údajích katastru. V případě, že listina není při revizi doložena, vyznačí se do příloh protokolu o výsledku revize katastru také lhůta pro její předložení. Je-li to možné, vyžádá si katastrální úřad potvrzení příslušného orgánu veřejné moci podle § 39 písm. c) katastrálního zákona.

V příloze protokolu o výsledku revize katastru vlastník podpisem potvrdí, že byl seznámen se změnami, které budou na základě revize provedeny v katastru, případně že byl vyzván k předložení listin umožňujících zjištěné změny v katastru provést. Vlastník, který není revizi katastru přítomen, se písemně vyrozumí o změnách, které byly na základě revize provedeny v katastru, případně se písemně vyzve k předložení listin umožňujících zjištěné změny v katastru provést, a to včetně stanovení lhůty pro jejich předložení. V případě marného uplynutí lhůty pro předložení listin pro vyznačení změny v katastru se založí záznam pro další řízení.

Katastrální úřad vede protokol, do kterého průběžně zaznamenává činnosti při opravě chyby v katastrálním operátu.

Chybné údaje katastru, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru, a to geometrické a polohové určení, číslo parcely, údaj o právu, upozornění, druh pozemku, způsob ochrany nemovitosti, způsob využití nemovitosti, údaj o budově včetně údaje o její dočasnosti, údaj o jednotce, cenový údaj a údaj pro daňové účely katastrální úřad opraví na základě původního výsledku zeměměřické činnosti nebo listiny, která byla podkladem pro zápis tohoto údaje do katastru, a v případě chyby vzniklé zřejmým omylem při obnově katastrálního operátu i na základě výsledků zjišťování hranic.

Chybné geometrické a polohové určení, které vzniklo nepřesností při podrobném měření a zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, nejde-li o případy podle odstavce 2, opraví katastrální úřad na základě

Podpisy na písemném prohlášení podle písmene b) musí být úředně ověřeny; to neplatí, pokud ověřovatel, který ověřil výsledek zeměměřické činnosti podle písmene a), na tomto prohlášení písemně potvrdil, že vlastníci dotčených pozemků, jejichž totožnost zjistil, před ním prohlášení podepsali. V potvrzení o zjištění totožnosti ověřovatel uvede druh a číslo průkazu totožnosti, na jehož základě byla totožnost zjištěna. Průkazem totožnosti se pro tyto účely rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození nebo rodné číslo, popřípadě místo trvalého pobytu nebo bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele.

Opravou geometrického a polohového určení pozemku dochází zároveň k opravě geometrického a polohového určení rozsahu věcného břemene k části změnou dotčeného pozemku, pokud byl rozsah vymezen určujícími mírami od hranice parcely.

Chybné určení výměry parcely opraví katastrální úřad podle platného geometrického určení.

Jiné nepřesnosti v údajích katastru, které nejsou uvedeny v § 44, například údaj o bodu podrobného bodového pole, místní název nebo pomístní jméno, kód kvality podrobného bodu, se nepovažují za chyby; správný údaj se po jeho zjištění zapíše z moci úřední.

Chyba v určení hranice pozemku, která je současně státní hranicí, se opraví na podkladě dokumentárního díla státní hranice.

Oznámení o obnově katastrálního operátu novým mapováním zveřejní katastrální úřad na úřední desce s předstihem nejméně 6 měsíců nebo, jde-li o obnovu v části katastrálního území, s předstihem nejméně 2 měsíců. Oznámení obsahuje i výzvu ke splnění povinností vlastníků a obce podle katastrálního zákona. Katastrální úřad zašle oznámení obci, na jejímž území bude katastrální operát obnovován, s žádostí o jeho zveřejnění, sousední obci, bude-li obnovou dotčena hranice této obce, Státnímu pozemkovému úřadu a osobám, které vlastní v daném území rozsáhlý nemovitý majetek, zejména dráhy, letiště, pozemní komunikace nebo lesy.

Datum zahájení obnovy katastrálního operátu oznámí katastrální úřad obci nejméně 30 dní předem a zveřejní ho na úřední desce.

Složení komise pro zjišťování hranic projedná předseda komise s obcí, popřípadě podle místních podmínek s dalšími správními orgány, například orgánem ochrany zemědělského půdního fondu, orgánem státní správy lesů nebo vodoprávním úřadem.

Ke zjišťování hranic přizve katastrální úřad vlastníky, jejichž nemovitosti leží v území, ve kterém bude provedena obnova katastrálního operátu novým mapováním, a rovněž vlastníky nemovitostí sousedících s tímto územím, popřípadě sousední obec, je-li předmětem zjišťování hranice obce. To neplatí, pokud se údaje přebírají z dosavadního katastrálního operátu. Písemná pozvánka vlastníka obsahuje

Vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni písemnou pozvánkou doručenou nejméně týden předem. Tyto osoby jsou zvány tak, aby zjišťování hranic týkající se všech jejich nemovitostí v katastrálním území mohlo proběhnout v jeden den, ledaže by tomu bránily závažné důvody.

Podkladem pro zjišťování hranic, které jsou obsahem katastru, je dosavadní katastrální operát a operáty dřívějších pozemkových evidencí. Na jejich podkladě se vyhotoví náčrty a k nim soupisy nemovitostí uspořádané podle čísel listů vlastnictví.

Předmětem zjišťování hranic jsou

Komise při zjišťování hranic prověřuje i další údaje, které jsou obsahem katastru, a to

Při zjišťování hranic se vyšetřuje skutečný průběh hranice v terénu, který se porovnává s jejím zobrazením v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence. Průběh hranice se nevyšetřuje, pokud byl již dříve vyšetřen při obnově katastrálního operátu v sousedním katastrálním území nebo v sousední části téhož katastrálního území nebo jde o hranici na obvodu pozemkových úprav.

Lomové body vlastnické hranice označené trvalým způsobem, jejíž průběh v terénu odpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo v mapě dřívější pozemkové evidence a vlastníci s ní souhlasí, se v terénu označí barvou. V případě, že lomové body takové hranice nejsou označeny trvalým způsobem a vlastníci se na průběhu hranice shodli, označí se tyto body dočasně, například červeně obarveným kolíkem. Označení těchto lomových bodů trvalým způsobem provedou vlastníci ve lhůtě uvedené v soupisu nemovitostí.

U trvale označené vlastnické hranice, jejíž průběh neodpovídá zobrazení v katastrální mapě nebo zobrazení pozemků evidovaných zjednodušeným způsobem v mapě dřívější pozemkové evidence, prověří komise příčinu tohoto stavu. Je-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu zjišťování hranic její oprava a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí. Není-li příčinou chybné zobrazení hranice, vyznačí se v náčrtu hranice dosud zobrazená v katastrální mapě a tato skutečnost se poznamená v soupisu nemovitostí.

Dojde-li k rozporu v tvrzení vlastníků o průběhu vlastnické hranice, komise poučí vlastníky o možnosti určení sporné hranice soudem.

Hranice pozemku, který se v katastru eviduje se způsobem využití vodní tok v korytě přirozeném nebo upraveném, se v terénu zjišťuje za účasti správce vodního toku, zástupce vodoprávního úřadu a přítomných vlastníků sousedních pozemků.

Při zjištění, že

a vlastník předloží komisi listinu potřebnou pro zápis změny do katastru, nebo taková listina není pro zápis třeba, předseda komise sepíše s vlastníkem protokol o nesouladu, který je podkladem pro zápis změny do dosavadního katastrálního operátu.

Průběh hranice rozsahu věcného břemene k části pozemku se v terénu nezjišťuje, do obnoveného souboru geodetických informací se doplní z údajů dosavadního katastrálního operátu, pokud to tyto údaje umožňují.

Při zjišťování hranic se projedná s obcemi a příslušnými vlastníky možnost nahrazení pohyblivé hranice katastrálního území nebo obce probíhající korytem vodního toku nebo pozemní komunikací pevnou hranicí.

Změna hranice druhu pozemku, která v terénu vznikla v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranice v rámci zemědělského půdního fondu, se vyznačí v náčrtu zjišťování hranic podle skutečného stavu v terénu.

Zjištěné změny dalších údajů, popřípadě návrh na sloučení parcel, doložené příslušnou listinou nebo tuto listinu nevyžadující, se vyznačí do protokolu o nesouladu, v němž vlastníci potvrdí svým podpisem, že byli seznámeni s vyznačením této změny v katastru. Je-li to možné, vyžádá si komise potvrzení příslušných orgánů veřejné moci podle § 39 písm. c) katastrálního zákona.

Výsledky jednání komise s vlastníky při zjišťování hranice se zaznamenávají v náčrtu zjišťování hranic a v soupisu nemovitostí, ve kterém příslušní vlastníci potvrdí svým podpisem s uvedeným datem podpisu souhlas

Změny vyšetřené a ve stanovené lhůtě nedoložené příslušnými listinami se zapíší do záznamu pro další řízení s uvedením projednaného způsobu odstranění nesouladů. Informace o nedoložených změnách zveřejní Úřad na svých internetových stránkách. Údaje, u kterých došlo v soupise ke změně, se přeškrtnou tak, aby původní údaj zůstal čitelný. Změny údajů v jednotlivých částech soupisu nemovitostí musí být podepsány vlastníky dotčených pozemků a předsedou komise. V případě, že vlastník s výsledky zjišťování hranic nesouhlasí, vyjádří svůj důvod nesouhlasu v soupisu nemovitostí s připojením podpisu a data podpisu. Pokud vlastník odmítne soupis nemovitostí podepsat, tato skutečnost se v něm poznamená.

O výsledku zjišťování hranic sepíše komise protokol, který obsahuje

Přílohou protokolu jsou náčrty zjišťování hranic s přehledem jejich kladu, soupisy nemovitostí a seznam místních a pomístních názvů, dále doklady o doručení pozvání k účasti na zjišťování hranic, doklady o účasti zástupců vlastníků doložené plnou mocí apod.

Při obnově katastrálního operátu novým mapováním může katastrální úřad provést přečíslování parcel.

Parcely se přečíslovávají v rámci katastrálního území. Při přečíslování se zpravidla parcely číslují průběžně v jedné číselné řadě bez rozlišení na stavební a pozemkové parcely. V případě potřeby lze přečíslovat pouze jednu z číselných řad parcel, popřípadě jen část katastrálního území.

S přečíslováním se započne v zastavěném území, kde se všechny parcely přečíslují v průběžném sledu, a dále mimo zastavěné území tak, aby čísla parcel na sebe s ohledem na vzájemnou polohu nemovitostí pokud možno vhodně navazovala.

Součástí obnoveného katastrálního operátu je srovnávací sestavení parcel s porovnáním parcel dosavadního a obnoveného katastrálního operátu, a to podle jednotlivých listů vlastnictví.

výsledků zjišťování hranic,

výsledků zeměměřických činností v polohovém bodovém poli a výsledků měření pro účely nového geometrického a polohového určení katastrálního území, pozemků, budov, vodních děl a dalších prvků polohopisu,

výsledků dřívějších zeměměřických činností dokumentovaných v katastru, pokud vyhovují z hlediska přesnosti a pokud je jejich využití účelné,

výsledků zeměměřických činností vyznačených v dosavadním souboru geodetických informací v průběhu obnovy katastrálního operátu novým mapováním,

dosavadní katastrální mapy a mapy dřívějších pozemkových evidencí,

přečíslování parcel, pokud bylo provedeno.

Oznámení o zahájení obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací (dále jen „obnova katastrálního operátu přepracováním“) se zveřejní nejméně 2 měsíce předem na úřední desce katastrálního úřadu. Oznámení zašle katastrální úřad územně příslušné obci s žádostí o jeho zveřejnění.

Při obnově katastrálního operátu přepracováním se provede

Při obnově katastrálního operátu přepracováním lze přečíslovat parcely, pokud jejich číslování je nepřehledné nebo je poddělení některých kmenových čísel parcel příliš vysoké. Přečíslování parcel se dokumentuje ve srovnávacím sestavení parcel dosavadního katastrálního operátu včetně parcel zjednodušené evidence a obnoveného katastrálního operátu.

V souboru popisných informací se při obnově katastrálního operátu přepracováním při shodném kódu způsobu určení výměry ponechají dosavadní výměry v případě, že nejsou překročeny mezní odchylky, a v ostatních případech se zavedou výměry určené ze souřadnic lomových bodů v obnoveném katastrálním operátu.

Katastrální úřad stanoví do 30 dnů po obdržení vyrozumění Státního pozemkového úřadu o zahájení řízení o pozemkových úpravách podmínky a způsob zpracování výsledků pozemkových úprav, které budou podkladem pro obnovu katastrálního operátu.

V případě, že se v katastrálním území současně s obnovou katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav obnovuje katastrální operát mimo obvod pozemkových úprav, projedná katastrální úřad se Státním pozemkovým úřadem organizaci vlastních činností tak, aby zúčastnění vlastníci byli informováni a zváni k účasti na zjišťování hranic bez zbytečné újmy na času nebo nákladech.

Upřesněný obvod pozemkových úprav podle jiného právního předpisu² se v katastru zapíše na základě ohlášení Státního pozemkového úřadu, jehož součástí je geometrický plán.

Nebudou-li výsledky využity k obnově katastrálního operátu (například pro jejich malý územní rozsah), vyhotoví se pro vyznačení výsledku pozemkových úprav v katastrálním operátu geometrický plán.

Katastrální úřad po obdržení výsledků zeměměřických činností² provede kontrolu a vydá Státnímu pozemkovému úřadu do 30 dnů od obdržení stanovisko k výsledkům těchto činností.

Podklady pro obnovu katastrálního operátu na podkladě výsledků pozemkových úprav jsou

Výsledky zeměměřických činností podle odstavce 1 musí být katastrálnímu úřadu předány odborně způsobilou osobou k posouzení způsobilosti jejich převzetí do katastru bez zbytečného odkladu, nejméně však 30 dnů před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv.

Je-li to pro vedení katastru účelné, katastrální úřad obnoví katastrální operát novým mapováním s využitím podkladů podle odstavce 1 u neřešených pozemků v předstihu před vydáním rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k řešeným pozemkům.

Platnost obnoveného katastrálního operátu je katastrálním úřadem vyhlášena ke dni, kdy dosavadní katastrální operát je nahrazen v informačním systému katastru nemovitostí obnoveným katastrálním operátem.

Sdělení o vyhlášení platnosti obnoveného katastrálního operátu zašle katastrální úřad obci, na jejímž území byl katastrální operát obnoven.

Katastrální úřad uvědomí o platnosti obnoveného katastrálního operátu vlastníky neřešených pozemků, kteří nemají v obci trvalý pobyt nebo sídlo, písemným oznámením.