„d)

z přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí rozhodnutí přijatá na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice,“.

(1)

Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) stanoví opatřením obecné povahy omezení, zákaz nebo příkaz podle rozhodnutí Rady bezpečnosti, kterým se ukládá mezinárodní sankce spočívající ve zmrazení majetku nebo jiné cílené finanční sankci v souvislosti s opatřením proti

a)

terorismu,

b)

financování terorismu,

c)

šíření zbraní hromadného ničení, nebo

d)

financování šíření zbraní hromadného ničení.

(2)

Omezení, zákaz nebo příkaz stanovené opatřením obecné povahy podle odstavce 1 se použijí ve vztahu k tomu, kdo je uveden v seznamu obsaženém v rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1 nebo v seznamu vydaném sankčním výborem Rady bezpečnosti zřízeným podle rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1, a to od okamžiku jeho zařazení do takového seznamu, nejdříve však ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy do dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, který se k němu vztahuje, vydaného k provedení téhož rozhodnutí Rady bezpečnosti.

(3)

Úřad v opatření obecné povahy podle odstavce 1 uvede adresu internetové stránky, na které je umístěn seznam podle odstavce 2.

(4)

Úřad změní nebo zruší opatření obecné povahy podle odstavce 1, pokud

a)

Rada bezpečnosti změní nebo zruší své rozhodnutí podle odstavce 1, nebo

b)

nabyde účinnosti přímo použitelný předpis Evropské unie v rozsahu, v jakém je jím provedeno rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1.

(5)

Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 4 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(6)

Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 4 se vyvěšuje na úřední desce Úřadu po dobu jeho platnosti.“.

(1)

Pokud uplatnění mezinárodních sankcí znemožní nebo výrazně ztíží provoz obchodního závodu obchodní společnosti, může Úřad na její žádost rozhodnout o vytvoření ochranné bariéry, pokud to připouští příslušný dokument podle § 2 a nebude docházet k maření účelu mezinárodních sankcí.

(2)

V rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry Úřad obchodní společnosti

a)

uloží zákaz řídit se přímo nebo nepřímo rozhodnutím, pokynem nebo jiným projevem vůle osoby nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce a které tuto obchodní společnost ovládají, pokud k němu nebyl dán souhlas Úřadu,

b)

uloží, aby informovala Úřad o svém fungování a o provozu svého závodu, a to v rozsahu a způsobem, který Úřad v rozhodnutí stanoví, a

c)

schválí plán zachování provozu, který vypracuje obchodní společnost v rozsahu odpovídajícím charakteru její činnosti.

(3)

V rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry může Úřad dále

a)

stanovit

1.

maximální limit nákladů a investic do aktiv za určité období, nebo

2.

povinnost mít účetní závěrku nebo účetní záznamy ověřené auditorem podle zákona o auditorech,

b)

omezit nebo zakázat

1.

zcizení nebo zatížení nemovité věci, obchodního závodu nebo věci značné hodnoty podle trestního zákoníku bez předchozího souhlasu Úřadu,

2.

uzavření nebo plnění smlouvy s právnickou osobou usazenou v rizikovém státě nebo s fyzickou osobou, která je občanem rizikového státu, nebo

3.

pohyb, převod nebo jiné přemístění zboží, včetně změny jeho povahy, do rizikového státu,

c)

vymezit okruh rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a), která nejsou podmíněna souhlasem Úřadu, nebo

d)

schválit

1.

smlouvu o kontrolní činnosti s nezávislým kontrolorem podle § 9b, jejímž cílem je zajistit kontrolu plnění podmínek ochranné bariéry, nebo

2.

další opatření navržené v plánu zachování provozu.

(4)

Rizikovým státem je pro účely odstavce 3 písm. b) stát nebo jurisdikce, které Úřad určí v daném rozhodnutí z důvodu hrozícího maření účelu mezinárodních sankcí.

(5)

Obchodní společnost k žádosti o vytvoření ochranné bariéry nebo v průběhu řízení o ní předloží

a)

plán zachování provozu, ve kterém navrhne rozsah opatření podle odstavců 2 a 3 odpovídající charakteru její činnosti,

b)

případnou smlouvu o kontrolní činnosti, pokud v plánu podle písmene a) navrhuje provádění kontroly podmínek ochranné bariéry nezávislým kontrolorem podle § 9b.

(6)

Stanoví-li Úřad v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry povinnost předchozího schválení Úřadem, schválí toto jednání Úřad rozhodnutím.

(1)

Pokud je součástí rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry schválení smlouvy o kontrolní činnosti s nezávislým kontrolorem, Úřad v rozhodnutí

a)

schválí smlouvu o kontrolní činnosti, a to pouze pokud

1.

je nezávislý kontrolor způsobilou osobou a

2.

smlouva poskytuje záruky řádného výkonu kontrolní činnosti,

b)

vymezí povinnosti nezávislého kontrolora, které mohou zahrnovat zejména povinnost

1.

řádně vykonávat kontrolu dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o zachování provozu, podle tohoto zákona a podle příslušného dokumentu podle § 2,

2.

na výzvu Úřadu poskytnout požadované informace o dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry,

3.

pravidelně informovat Úřad o svojí činnosti,

4.

informovat Úřad o zjištěném porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry, podle tohoto zákona a podle příslušného dokumentu podle § 2 a

c)

schválí případný seznam osob podle odstavce 4.

(2)

Nezávislý kontrolor je způsobilou osobou podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, je-li

a)

plně svéprávný a dosáhl věku 18 let, jde-li o fyzickou osobu,

b)

je důvěryhodný,

c)

má dostatečné odborné znalosti a zkušenosti, aby rozuměl fungování obchodní korporace nebo provozu závodu,

d)

je bezúhonný,

e)

splňuje potřebnou bezpečnostní nebo jinou způsobilost a

f)

je občanem členského státu Evropské unie nebo má sídlo v členském státě Evropské unie.

(3)

Smlouva o kontrolní činnosti poskytuje záruky řádného výkonu kontrolní činnosti podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, pouze pokud

a)

obsahuje oprávnění nezávislého kontrolora

1.

kontrolovat plnění podmínek ochranné bariéry,

2.

účastnit se jednání orgánů obchodní společnosti,

3.

nahlížet do účetnictví a dalších dokumentů obchodní společnosti,

4.

vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor, které vlastní nebo užívá obchodní společnost,

5.

odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky,

6.

pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,

7.

vyžadovat od obchodní společnosti nebo jejích zaměstnanců další součinnost potřebnou k výkonu kontroly,

b)

obsahuje případné další dostatečně vymezené oprávnění nezávislého kontrolora, vyžadují-li to okolnosti pro řádné trvání ochranné bariéry a nepostačí-li oprávnění podle písmene a), a

c)

jsou její právní účinky omezeny na dobu trvání právních účinků rozhodnutí Úřadu o schválení této smlouvy.

(4)

Nezávislý kontrolor může provádět kontrolu také prostřednictvím svého zaměstnance nebo další osoby pro něj činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, pokud

a)

to připouští smlouva o kontrolní činnosti schválená Úřadem,

b)

mají tyto osoby podle smlouvy o kontrolní činnosti všechna oprávnění podle odstavce 3 písm. a),

c)

jsou způsobilou osobou podle odstavce 2,

d)

nezávislý kontrolor předem písemně sdělí jejich totožnost Úřadu a

e)

Úřad písemně nesdělí, že nejsou způsobilou osobou podle odstavce 2.

(5)

Za bezúhonnou se pro účely odstavce 2 písm. d) nepovažuje osoba, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

a)

úmyslně, nebo

b)

z nedbalosti v souvislosti s

1.

prováděním kontrolní činnosti,

2.

prováděním mezinárodních sankcí, nebo

3.

předcházením legalizace výnosů z trestné činnosti.

(6)

Obchodní společnost je povinna poskytnout nezávislému kontrolorovi potřebnou součinnost.

(7)

Pro účely povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto nebo jiného zákona se na nezávislého kontrolora nebo osobu, prostřednictvím které provádí kontrolu, hledí jako na zaměstnance obchodní společnosti.

(1)

Úřad při rozhodování o žádosti o vydání rozhodnutí podle této hlavy není vázán jejím rozsahem. Úřad není vázán ani plánem zachování provozu přiloženým k žádosti o vytvoření ochranné bariéry.

(2)

Úřad může rozhodnutí podle této hlavy zrušit nebo nahradit novým, pokud došlo k

a)

podstatné změně okolností, na základě kterých bylo vydáno, nebo

b)

porušení podmínky

1.

stanovené v tomto rozhodnutí,

2.

podle tohoto zákona, nebo

3.

podle příslušného dokumentu podle § 2.

(3)

Opakovanou žádost o vydání rozhodnutí podle této hlavy lze podat pouze v případě uvedení důvodů, které v žádosti doposud nebyly uplatněny a které mohou odůvodňovat jiný výsledek rozhodnutí podle této hlavy.

(4)

Úřad zamítne žádost o vydání rozhodnutí podle této hlavy, pokud by vyhovění této žádosti bylo v rozporu se zahraničněpolitickým zájmem České republiky nebo mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(5)

V odůvodnění rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 se uvedou pouze v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých bylo rozhodnutí zrušeno nebo nahrazeno anebo nebylo žádosti vyhověno.“.

„j)

o vytvoření ochranné bariéry podle § 9a.“.

„(2)

Úřad může rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo h) vydat formou písemného příkazu, a to i v případě, že tímto rozhodnutím není ukládána povinnost.

(3)

Pokud v rámci řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) nelze určit, zda se jedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, Úřad řízení zastaví.

(4)

Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) je

a)

osoba nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce, které se řízením podle odstavce 1 provádějí,

b)

osoba, která majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, má u sebe, nebo jej vlastní,

c)

člen korporace s podílem vyšším než 10 %, pokud se omezující opatření mají vztahovat na celou korporaci a pokud je takový člen korporace Úřadu znám.“.

„(9)

Úřad může provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy nebo došlo ke změně okolností, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1, a tyto mají zásadní vliv na posouzení věci.“.

(1)

Právní účinky rozhodnutí podle tohoto zákona, kterým jsou prováděny mezinárodní sankce na základě dokumentu podle § 2, zůstávají zachovány, pokud jsou tytéž sankce prováděny na základě jiného dokumentu podle § 2. Tím není dotčena možnost toto rozhodnutí zrušit nebo nahradit novým. Úřad o zachování právních účinků vyrozumí osoby, kterým bylo toto rozhodnutí oznámeno.

(2)

Dojde-li v průběhu řízení k nahrazení dokumentu podle § 2 jiným dokumentem podle § 2, Úřad může odpovídajícím způsobem změnit předmět řízení a v tomto řízení dále pokračovat. Úřad tuto skutečnost oznámí účastníku řízení.“.

(1)

Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že v souvislosti s řízením vedeným Úřadem nebo při plnění povinností podle tohoto zákona může fyzické osobě hrozit újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí spočívající v porušení jejích základních práv, Úřad přijme usnesením opatření k ochraně identity této fyzické osoby.

(2)

Opatření k ochraně identity může Úřad za podmínek podle odstavce 1 přijmout také na základě žádosti fyzické osoby, která je účastníkem řízení před Úřadem nebo která plní povinnosti podle tohoto zákona. Do vydání rozhodnutí o žádosti podle věty první postupuje Úřad tak, jako by přijal opatření k ochraně identity žádající fyzické osoby.

(3)

Úřad nepřijme opatření k ochraně identity fyzické osoby, pokud by takové opatření nevedlo k naplnění cíle sledovaného ochranou identity fyzické osoby.

(4)

Pokud Úřad přijme opatření k ochraně identity fyzické osoby, je povinen vytvořit k identifikaci této fyzické osoby jedinečný anonymní identifikátor. Usnesení o přijetí opatření k ochraně identity fyzické osoby se uchovává mimo spis. Záznam o tom, že v řízení vedeném Úřadem vystupuje fyzická osoba, jejíž identita je Úřadem chráněna, se vkládá do spisu.

(5)

Přijme-li Úřad opatření k ochraně identity fyzické osoby, zakládá se do spisu pouze opis dokumentu, na kterém je fyzická osoba, jejíž identita je Úřadem chráněna, identifikována jedinečným anonymním identifikátorem fyzické osoby přiděleným Úřadem. Originál dokumentu se uchovává mimo spis.

(6)

Je-li součástí spisu vedeného Úřadem dokument, který obsahuje identifikační údaje fyzické osoby, přičemž Úřad následně přijal opatření k ochraně identity této fyzické osoby, postupuje Úřad podle odstavce 5 obdobně.

(7)

Pokud s ohledem na povahu dokumentu není možné pořídit opis dokumentu nebo se jedná o obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích, Úřad opis nepořídí a uchovává takové dokumenty a záznamy mimo spis. Záznam o tom, že nelze pořídit opis dokumentu nebo záznamu, se vkládá do spisu.

(8)

Pominou-li důvody pro ochranu identity fyzické osoby, Úřad rozhodne o zrušení ochrany identity usnesením a dokumenty a záznamy vedené podle odstavců 4 až 7 mimo spis založí do příslušného spisu.

(1)

Úřad k naplnění účelu tohoto zákona spolupracuje zejména při předávání a získávání informací v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo na základě vzájemnosti se zahraničními orgány se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí.

(2)

Úřad může spolupracovat s mezinárodní organizací, pokud je zaručeno, že informace poskytnuté Úřadem budou použity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a je zajištěna jejich ochrana alespoň v rozsahu odpovídajícím rozsahu ochrany podle tohoto zákona.

(3)

Úřad informuje vhodným způsobem zahraniční orgán se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí nebo mezinárodní organizaci o vyřízení žádosti o mezinárodní spolupráci.

(1)

Úřad může z vlastního podnětu požádat zahraniční orgán se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí o provedení opatření ve vztahu k majetku, o kterém se důvodně domnívá, že se na něj vztahují mezinárodní sankce, pokud

a)

se tento majetek nachází mimo území České republiky,

b)

nelze takové opatření účinně provést v České republice, nebo

c)

by jeho provedením v České republice mohl být ohrožen účel stanovený tímto zákonem.

(2)

Úřad informuje bez zbytečného odkladu zahraniční orgán podle odstavce 1, že pominul důvod pro provádění dožádaného opatření.

(3)

Úřad přijímá a vyhodnocuje žádosti zahraničního orgánu se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí o provedení opatření ve vztahu k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce.

a)

by tím mohlo dojít k ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti České republiky,

b)

tento orgán není z členského státu Evropské unie a není zaručena vzájemnost, nebo c) by tím mohlo dojít k narušení ochrany identity fyzické osoby.“.

(1)

Úřad může rozhodnutím uložit donucovací pokutu tomu, kdo poruší povinnost stanovenou v předběžném opatření vydaném v řízení podle tohoto zákona.

(2)

Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše donucovacích pokut nesmí převýšit 25 000 000 Kč.

(3)

Donucovací pokutu vybírá Úřad a vymáhá celní úřad.

(1)

Přestupku se dopustí ten, kdo

a)

poruší příkaz, zákaz nebo omezení vyplývající z dokumentu podle § 2 nebo uložené právním aktem podle části druhé hlavy I nebo II,

b)

poruší podmínku uplatnění výjimky podle § 9 odst. 2,

c)

poruší některou z povinností souvisejících s ochrannou bariérou podle § 9a,

d)

jako nezávislý kontrolor poruší povinnost stanovenou v rozhodnutí podle § 9b odst. 1 písm. b),

e)

v rozporu s § 9b odst. 6 neposkytne potřebnou součinnost,

f)

nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1 nebo § 12a odst. 3,

g)

nakládá s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, v rozporu s § 11 odst. 1, nebo

h)

poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 16.

(2)

Pokus přestupku podle odstavce 1 je trestný.

(3)

Za přestupek

a)

podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do nejvyšší z těchto částek:

1.

50 000 000 Kč,

2.

10 % z ročního obratu přestupce podle jeho poslední řádné účetní závěrky, sestavuje-li takovou závěrku,

3.

10 % z ročního obratu přestupce podle jeho poslední konsolidované účetní závěrky, sestavuje-li takovou závěrku,

4.

dvojnásobek výše prospěchu získaného přestupcem pro sebe nebo jiného, byl-li spácháním přestupku získán, nebo

5.

dvojnásobek výše škody způsobené přestupcem, byla-li spácháním přestupku způsobena,

b)

podle odstavce 1 písm. g) nebo h) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.

(1)

Kontaktní místo poskytne z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici, pokud

a)

důvodně předpokládá, že v tomto jiném státě může dojít ke zkrácení daně,

b)

daňovému subjektu byla stanovena nižší daň nebo bylo uplatněno osvobození od daně v České republice, které by mohlo vést ke zvýšení daně nebo vzniku daňové povinnosti v tomto jiném státě,

c)

podnikání mezi daňovými subjekty majícími daňové povinnosti v různých státech je uskutečňováno přes jeden nebo více států tak, že může dojít ke snížení daně v některém z těchto států,

d)

důvodně předpokládá, že může dojít ke snížení daně účelovým přesunem zisku mezi spojenými osobami vymezenými podle zákona o daních z příjmů, nebo

e)

důvodně předpokládá, že by poskytnuté informace umožnily zjištění skutečností, které mohou ovlivnit stanovení daně v tomto jiném státě.

(2)

Kontaktní místo může poskytnout z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici a které mohou mít význam pro správu daní v tomto jiném státě.

(3)

Informace podle odstavce 1 se poskytují bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce poté, kdy je kontaktní místo získalo.

(4)

Kontaktní místo v případě, že mu jsou sděleny informace z vlastního podnětu kontaktního místa jiného členského státu, potvrdí jejich přijetí bezodkladně, nejpozději však do 7 pracovních dnů ode dne jejich přijetí, a to zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.“.

„(1)

Zprostředkovatel oznamovaného přeshraničního uspořádání, který alespoň zčásti není ve vztahu k tomuto uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, je povinen tuto skutečnost včas sdělit

a)

zprostředkovateli, kterému poskytuje v souvislosti s tímto uspořádáním služby, včetně pomoci, poradenství, konzultací nebo pokynů, nebo

b)

uživateli tohoto uspořádání, pokud není žádný zprostředkovatel podle písmene a).“.

„a)

identifikační údaje zprostředkovatele tohoto uspořádání a s výjimkou zprostředkovatele, který není ve vztahu k tomuto uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, identifikační údaje uživatele tohoto uspořádání a seznam osob nebo jednotek bez právní osobnosti, které jsou přidruženou entitou tohoto uživatele,“.

„(2)

Ústřední kontaktní orgán bezodkladně sdělí Evropské komisi údaje o neusazeném oznamujícím provozovateli platformy, pokud nepodal přihlášku k registraci, přestože tak byl povinen učinit.“.