⁴⁸)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937, v platném znění.“.

„(8)

Virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí kryptoaktivum podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv⁴⁸) s výjimkou

a)

kryptoaktiva podle čl. 2 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 a

b)

kryptoaktiva, které je jedinečné, není zastupitelné jiným kryptoaktivem a nelze jej využít pro platbu nebo investici.

(9)

Službou spojenou s virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí služba související s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv⁴⁸) s výjimkou služby poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv⁴⁸).“.

„(10)

Osobou poskytující služby spojené s virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba nebo svěřenský fond, které jsou oprávněny poskytovat službu spojenou s virtuálním aktivem, jiní než poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího trhy kryptoaktiv⁴⁸).

(11)

Nehostovanou adresou se pro účely tohoto zákona rozumí nehostovaná adresa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv²⁰).“.

„²⁰)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113 ze dne 31. května 2023 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv a o změně směrnice (EU) 2015/849 (přepracované znění).“.

„(17)

Peněžní hotovostí se pro účely tohoto zákona rozumí peněžní hotovost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící⁴⁹).

⁴⁹)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.“.

(1)

Advokát nebo notář mohou, pokud nemají pochybnost o skutečné totožnosti klienta ani osoby, která za klienta jedná, postup podle § 8 odst. 1 a 2 nahradit provedením identifikace klienta, který je fyzickou osobou, a osoby jednající za klienta tak, že

a)

klient, který je fyzickou osobou, zašle povinné osobě kopii příslušných částí průkazu totožnosti, ze kterých lze zjistit údaje podle § 8 odst. 2 písm. a), pořízenou způsobem podle § 10 odst. 4,

b)

osoba jednající za klienta předloží povinné osobě doklad o oprávnění této osoby k jednání za klienta, který musí být opatřen úředně ověřeným podpisem klienta; je-li úřední ověření podpisu provedeno podle předpisů zahraničního práva, musí splňovat podmínky pro použití cizí veřejné listiny v České republice podle zákona o mezinárodním právu soukromém,

c)

zaznamenají a ověří údaje a oprávnění zaslané podle písmen a) a b) a provedou identifikaci osoby jednající za klienta; při identifikaci osoby jednající za klienta se postupuje podle § 8 odst. 1 a 2 a § 8a obdobně.

(2)

Při postupu podle odstavce 1 advokát nebo notář provedou opatření podle § 9 odst. 2 písm. b) a ověří, zda jsou splněny podmínky pro použití tohoto postupu a zda podle informací, které mají k dispozici, nepředstavuje některý z klientů, některý z produktů nebo některý konkrétní obchod zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Pokud na základě tohoto ověření vzniknou pochybnosti o tom, že klient, produkt nebo obchod nepředstavují zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nelze tento postup uplatnit. Při posuzování rizika advokát nebo notář zohlední rizikové faktory uvedené v hodnocení rizik podle § 21a.

(3)

Pokud klient identifikovaný podle odstavce 1 není při jednání s advokátem nebo notářem zastoupen osobou identifikovanou při tomto postupu, provedou advokát nebo notář identifikaci tohoto klienta.“.

„(3)

Jestliže hrozí nebezpečí podle odstavce 1 a šetření podezřelého obchodu si pro složitost vyžaduje delší dobu, Úřad vydá pokyn k provedení opatření, kterým dojde k

a)

prodloužení doby, na kterou se odkládá splnění příkazu klienta, nejdéle však o další 2 pracovní dny, nebo

b)

odložení splnění příkazu klienta nebo k zajištění majetku, který má být předmětem podezřelého obchodu, u povinné osoby, u které se tento majetek nachází, až na dobu 3 pracovních dnů.

(4)

Pokyn k provedení opatření podle odstavce 3 vydá Úřad povinné osobě ústně, telefonicky, telefaxem nebo elektronicky. Úřad tento pokyn povinné osobě dodatečně písemně potvrdí. O pokynu provést toto opatření je informována pouze povinná osoba, která podala oznámení podezřelého obchodu, nebo u které se nachází majetek, který má být předmětem podezřelého obchodu.

(5)

Opatření podle odstavce 3 provede povinná osoba okamžitě, jakmile Úřadu vydá pokyn k jeho provedení. Povinná osoba obratem sdělí Úřadu, že provedla opatření podle odstavce 3 písm. b), a potvrdí čas, od kterého se počítá běh lhůty podle odstavce 3 písm. b). Úřadu dále průběžně podává informace o všech podstatných skutečnostech týkajících se majetku, kterého se pokyn podle odstavce 3 týká.“.

„(1)

Povinná osoba určí konkrétního zaměstnance nebo člena statutárního orgánu k plnění oznamovací povinnosti podle § 18 a k zajišťování průběžného styku s Úřadem v provozní době povinné osoby a v době, kdy uskutečňuje povinná osoba obchody. Pokud je povinná osoba fyzickou osobou a je to opodstatněno rozsahem její činnosti, určí jako kontaktní osobu sama sebe.“.

„(2)

Povinná osoba s výjimkou povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. g) informuje Úřad prostřednictvím datové schránky do 30 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, nebo do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změnám v údajích podléhajících informační povinnosti, o

a)

jménu kontaktní osoby,

b)

pracovním zařazení kontaktní osoby,

c)

údajích pro spojení včetně telefonického a elektronického,

d)

době, kdy lze tuto osobu kontaktovat,

e)

tom, o jaký druh povinné osoby podle § 2 odst. 1 se jedná, s uvedením typu povinné osoby.

(3)

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formát a strukturu podání podle odstavce 2.“.

„(4)

Povinná osoba na pokyn dozorčího úřadu podle § 35 odst. 1 v jím stanovené lhůtě sdělí informaci potřebnou k tomu, aby správní dozor mohl být vykonáván způsobem podle § 35 odst. 7.

(5)

Povinná osoba na pokyn Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci potřebnou pro strategickou finanční analýzu.“.

(1)

Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy při hodnocení rizik podle § 21a odst. 1 vždy posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat při převodu virtuálního aktiva na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy.

(2)

Při zesílené identifikaci a kontrole klienta poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy získá v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika také další dokumenty nebo informace o identifikačních údajích

a)

původce nebo příjemce převodu virtuálního aktiva provedeného na nehostovanou adresu nebo z nehostované adresy, nebo

b)

skutečného majitele původce nebo příjemce virtuálního aktiva podle písmene a).

(3)

Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy před navázáním korespondenčního vztahu s osobou, která není usazena v členském státě Evropské unie a poskytuje obdobné služby jako poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy (dále jen „zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy“), je nad rámec § 25 odst. 2 povinen zjistit, zda

a)

je zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy licencovaný nebo registrovaný, a

b)

tento zahraniční poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy s ohledem na průběžné korespondenční účty virtuálních aktiv

1.

provádí identifikaci a kontrolu klientů majících přímý přístup k účtům zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy a

2.

je na vyžádání schopen poskytnout relevantní údaje získané při identifikaci a kontrole klienta.

(4)

Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy aktualizuje informace získané v rámci kontroly zahraničního poskytovatele služeb spojených s virtuálními aktivy také, pokud zjistí nové riziko související s tímto zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy.

(5)

Ukončí-li poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy korespondenční vztah se zahraničním poskytovatelem služeb spojených s virtuálními aktivy podle § 25 odst. 4, zaznamená všechny okolnosti týkající se tohoto rozhodnutí.

(6)

Poskytovatel služeb spojených s virtuálními aktivy, který je usazen v jiném členském státě Evropské unie a který na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo. Ustanovení § 25a se na činnost ústředního kontaktního místa použije obdobně.“.

„(5)

Sdělení informace podle § 24 odst. 4 a 5 vyžaduje Úřad po auditorovi, soudním exekutorovi nebo daňovém poradci prostřednictvím příslušné profesní komory. Auditor, soudní exekutor nebo daňový poradce sdělí Úřadu ve lhůtě jím stanovené požadované informace prostřednictvím příslušné profesní komory.“.

„b)

povinnost určit kontaktní osobu a informovat Úřad podle § 22,“.

a)

informační povinnost podle § 24 odst. 1 a

b)

povinnost mlčenlivosti podle § 38.“.

„(2)

Úřad působí v oblastech činnosti upravených tímto zákonem a jinými právními předpisy, včetně oblastí činnosti spočívajících

a)

v přijímání a shromažďování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,

b)

ve vyhodnocování oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů,

c)

v posuzování účelnosti zahájení šetření podezřelého obchodu,

d)

v posuzování způsobu ukončení šetření podezřelého obchodu,

e)

v rozhodování o získávání, zpracování a sdílení informací,

f)

v provádění strategické finanční analýzy, která se zabývá trendy a způsoby legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a v tvorbě výstupů na základě této analýzy,

g)

v provádění operativní finanční analýzy, spojené se šetřením oznámení podezřelého obchodu a jiných podnětů a s vyhodnocováním, získáváním, zpracováním a sdílením souvisejících informací,

h)

v rozhodování o provádění kontrol a

i)

ve spolupráci s orgány činnými v trestním řízení a zpravodajskými službami, včetně poskytování informací na jejich žádost.“.

(1)

Krycím prostředkem se rozumí věc, včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby, k zabránění vyzrazení její činnosti nebo k zastírání činnosti Úřadu.

(2)

Krycím dokladem se rozumí listina, popřípadě jiný dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti fyzické osoby nebo k zabránění vyzrazení činnosti Úřadu.

(3)

Zaměstnanec Úřadu je oprávněn používat krycí prostředky při výkonu působnosti Úřadu podle tohoto zákona nebo podle zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí, pokud by bez jeho použití došlo ke zmaření tohoto výkonu působnosti nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku zaměstnance Úřadu nebo jiné osoby anebo k vyzrazení činnosti Úřadu.

(4)

Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu a soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce a státního zástupce a doklad osoby žijící nebo zemřelé.

(5)

O vydání krycího dokladu rozhoduje ministr financí. Vydání krycího dokladu technicky zabezpečuje Ministerstvo vnitra.

(6)

Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Ministerstvo vnitra oprávněno při opatřování nebo vydávání krycího dokladu zajistit v nezbytné míře v informačních systémech veřejné správy vedených podle zvláštních právních předpisů vložení, změnu, blokování nebo likvidaci údajů souvisejících s vydáním a užíváním krycího dokladu. Správce informačního systému je povinen poskytnout k provádění informační činnosti v uvedeném rozsahu a zajištění jejího účelu potřebnou součinnost a přitom postupovat tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Ministerstva vnitra nebo Úřadu.

„(1)

Úřad koordinuje proces posouzení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v České republice a na úrovni České republiky zpracovává národní hodnocení rizik; na zpracování národního hodnocení rizik se podílí a na žádost Úřadu poskytují informace pro účely zpracování národního hodnocení rizik

a)

orgán veřejné moci,

b)

povinná osoba,

c)

podnikající fyzická osoba a právnická osoba, pokud mohou mít informace spojené s riziky legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.

„(6)

Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně

a)

předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů a

b)

vedení statistik relevantních pro posouzení účinnosti systému opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.

„(2)

Úřad zavede systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv²⁰).“.

„(12)

Při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovateli služeb spojených s virtuálními aktivy zkontroluje Úřad rovněž, zda je oprávněn k

a)

výkonu činnosti poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy a případné porušení ohlásí České národní bance, nebo

b)

provozování živnosti volné, a zda ohlásil obor činnosti podléhající povinnému ohlášení podle živnostenského zákona a případné porušení ohlásí živnostenskému úřadu.“.

(1)

Osoba převážející peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR má na základě výzvy celního úřadu povinnost sdělit údaje o tomto převozu.

(2)

Osoba odesílající z České republiky poštovní nebo jinou zásilku do členského státu Evropské unie obsahující peněžní hotovost v úhrnné hodnotě alespoň 15 000 EUR nebo přijímající v České republice takovou poštovní nebo jinou zásilku z jiného členského státu Evropské unie má na základě výzvy celního úřadu povinnost sdělit údaje o této zásilce.

(3)

Ve sdělení podle odstavce 1 nebo 2 uvede osoba převážející, odesílající nebo přijímající peněžní hotovost

a)

své identifikační údaje,

b)

identifikační údaje vlastníka peněžní hotovosti,

c)

identifikační údaje příjemce peněžní hotovosti a

d)

údaje o

1.

druhu a hodnotě peněžní hotovosti,

2.

původu peněžní hotovosti,

3.

účelu, pro který je peněžní hotovost převážena, zasílána nebo přijímána, a

4.

povaze vztahu, na základě kterého se přeprava peněžní hotovosti uskutečňuje.

(1)

Pro účely plnění povinnosti podle § 41 odst. 1 až 3 a podle § 41a odst. 1 a 2 se pro přepočet měny na euro použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro předposlední středu kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, kdy vznikne tato povinnost.

(2)

Hodnota peněžní hotovosti jiné než oběživa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící⁴⁹) se určí podle zákona upravujícího oceňování majetku.“.

(1)

Celní úřad vykonává kontrolu plnění povinností podle § 41 a 41a a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící⁴⁹).

(2)

Celní úřady zaznamenávají a zpracovávají informace podle § 41 a 41a včetně osobních údajů.

(3)

Celní úřad prostřednictvím Generálního ředitelství cel neprodleně zasílá Úřadu údaje o plnění povinností podle § 41 a 41a a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící⁴⁹) včetně případů, kdy došlo k porušení této povinnosti. Na uchovávání těchto údajů Úřadem se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící⁴⁹) použije obdobně.

(4)

Celní úřad může provést vnitřní kontrolu poštovní nebo jiné zásilky i v případě, že se na obsah zásilky vztahuje listovní tajemství, pokud

a)

má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které nebyla splněna oznamovací povinnost podle § 41,

b)

ověřuje správnost a úplnost údajů uvedených v oznámení podle § 41, nebo

c)

má důvodné podezření, že obsahuje peněžní hotovost, u které může být požadováno splnění informační povinnosti podle § 41a.

(5)

Na vnitřní kontrolu zásilky podle odstavce 4 se ustanovení celního zákona o vnitřní kontrole zásilek a o vynětí z celní kontroly použijí obdobně.“.

(1)

Celní úřad může bez ohledu na práva třetích osob zadržet peněžní hotovost, pokud má důvodné podezření, že

a)

dochází k porušení povinnosti podle § 41 odst. 1 až 4,

b)

dochází k porušení povinnosti podle § 41a odst. 1 a 2, nebo

c)

souvisí s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu.

(2)

Na postup při zadržení peněžní hotovosti se celní zákon použije obdobně.

(1)

Celní úřad peněžní hotovost vrátí bez zbytečného odkladu nebo po uplynutí doby pro zadržení peněžní hotovosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím kontroly peněžní hotovosti vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící⁴⁹), pokud

a)

není rozhodnuto o jejím propadnutí nebo zabrání,

b)

zjevně nepřichází v úvahu její využití na úhradu pokuty, nákladů řízení nebo exekuce a

c)

vrácení nebrání jiná právní překážka.

(2)

Peněžní hotovost se vrací

a)

osobě, které byla zadržena,

b)

vlastníkovi, pokud

1.

s vynaložením přiměřeného úsilí nelze vrátit peněžní hotovost osobě podle písmene a), nebo

2.

o vrácení peněžní hotovosti požádá.

(3)

Celní úřad může na žádost osoby podle odstavce 2 vrátit část zadržené peněžní hotovosti z důvodu odstranění tvrdosti zákona, jsou-li u vracené části zadržené peněžní hotovosti splněny podmínky pro vrácení podle odstavce 1.

„(2)

Osoba podle § 30a odst. 1 písm. b) a c) se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 30a odst. 1.

(3)

Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 22 odst. 2.

(4)

Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.

„(1)

Povinná osoba se jako poskytovatel platebních služeb nebo jako zprostředkující poskytovatel platebních služeb podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv²⁰) dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle

a)

čl. 4 až 6, 8, 11 nebo 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, nebo

b)

čl. 7, 9, 10, 13, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113.“.

„(2)

Povinná osoba se jako poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy nebo jako zprostředkující poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího informace doprovázející převody peněžních prostředků a některých kryptoaktiv²⁰) dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle

a)

čl. 14, 15, 17, 19, 20 nebo 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113, nebo

b)

čl. 16, 18, 22, 23 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1113.“.

„a)

nesplní oznamovací povinnost podle § 41, nebo

b)

nesplní povinnost sdělit údaje podle § 41a.“.

(1)

Příslušná profesní komora se dopustí přestupku tím, že

a)

poruší některou z povinností souvisejících s metodickou informací podle § 21 odst. 11,

b)

nesplní povinnost předložit Úřadu přehled podle § 27 odst. 3,

c)

nesplní povinnost zveřejnit přehled podle § 27 odst. 3,

d)

nesplní informační povinnost podle § 37 odst. 1, nebo

e)

nesplní povinnost sdělit Úřadu informace podle § 52a odst. 2 a 3.

(2)

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu, jde-li o přestupek

a)

podle odstavce 1 písm. a), b), do 2 500 000 Kč,

b)

podle odstavce 1 písm. c), d), e), do 1 000 000 Kč.“.

„d)

z přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí rozhodnutí přijatá na základě ustanovení Smlouvy o Evropské unii o společné zahraniční a bezpečnostní politice,“.

(1)

Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) stanoví opatřením obecné povahy omezení, zákaz nebo příkaz podle rozhodnutí Rady bezpečnosti, kterým se ukládá mezinárodní sankce spočívající ve zmrazení majetku nebo jiné cílené finanční sankci v souvislosti s opatřením proti

a)

terorismu,

b)

financování terorismu,

c)

šíření zbraní hromadného ničení, nebo

d)

financování šíření zbraní hromadného ničení.

(2)

Omezení, zákaz nebo příkaz stanovené opatřením obecné povahy podle odstavce 1 se použijí ve vztahu k tomu, kdo je uveden v seznamu obsaženém v rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1 nebo v seznamu vydaném sankčním výborem Rady bezpečnosti zřízeným podle rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1, a to od okamžiku jeho zařazení do takového seznamu, nejdříve však ode dne nabytí účinnosti opatření obecné povahy do dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, který se k němu vztahuje, vydaného k provedení téhož rozhodnutí Rady bezpečnosti.

(3)

Úřad v opatření obecné povahy podle odstavce 1 uvede adresu internetové stránky, na které je umístěn seznam podle odstavce 2.

(4)

Úřad změní nebo zruší opatření obecné povahy podle odstavce 1, pokud

a)

Rada bezpečnosti změní nebo zruší své rozhodnutí podle odstavce 1, nebo

b)

nabyde účinnosti přímo použitelný předpis Evropské unie v rozsahu, v jakém je jím provedeno rozhodnutí Rady bezpečnosti podle odstavce 1.

(5)

Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 4 se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky.

(6)

Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nebo 4 se vyvěšuje na úřední desce Úřadu po dobu jeho platnosti.“.

(1)

Pokud uplatnění mezinárodních sankcí znemožní nebo výrazně ztíží provoz obchodního závodu obchodní společnosti, může Úřad na její žádost rozhodnout o vytvoření ochranné bariéry, pokud to připouští příslušný dokument podle § 2 a nebude docházet k maření účelu mezinárodních sankcí.

(2)

V rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry Úřad obchodní společnosti

a)

uloží zákaz řídit se přímo nebo nepřímo rozhodnutím, pokynem nebo jiným projevem vůle osoby nebo subjektu, na které se vztahují mezinárodní sankce a které tuto obchodní společnost ovládají, pokud k němu nebyl dán souhlas Úřadu,

b)

uloží, aby informovala Úřad o svém fungování a o provozu svého závodu, a to v rozsahu a způsobem, který Úřad v rozhodnutí stanoví, a

c)

schválí plán zachování provozu, který vypracuje obchodní společnost v rozsahu odpovídajícím charakteru její činnosti.

(3)

V rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry může Úřad dále

a)

stanovit

1.

maximální limit nákladů a investic do aktiv za určité období, nebo

2.

povinnost mít účetní závěrku nebo účetní záznamy ověřené auditorem podle zákona o auditorech,

b)

omezit nebo zakázat

1.

zcizení nebo zatížení nemovité věci, obchodního závodu nebo věci značné hodnoty podle trestního zákoníku bez předchozího souhlasu Úřadu,

2.

uzavření nebo plnění smlouvy s právnickou osobou usazenou v rizikovém státě nebo s fyzickou osobou, která je občanem rizikového státu, nebo

3.

pohyb, převod nebo jiné přemístění zboží, včetně změny jeho povahy, do rizikového státu,

c)

vymezit okruh rozhodnutí podle odstavce 2 písm. a), která nejsou podmíněna souhlasem Úřadu, nebo

d)

schválit

1.

smlouvu o kontrolní činnosti s nezávislým kontrolorem podle § 9b, jejímž cílem je zajistit kontrolu plnění podmínek ochranné bariéry, nebo

2.

další opatření navržené v plánu zachování provozu.

(4)

Rizikovým státem je pro účely odstavce 3 písm. b) stát nebo jurisdikce, které Úřad určí v daném rozhodnutí z důvodu hrozícího maření účelu mezinárodních sankcí.

(5)

Obchodní společnost k žádosti o vytvoření ochranné bariéry nebo v průběhu řízení o ní předloží

a)

plán zachování provozu, ve kterém navrhne rozsah opatření podle odstavců 2 a 3 odpovídající charakteru její činnosti,

b)

případnou smlouvu o kontrolní činnosti, pokud v plánu podle písmene a) navrhuje provádění kontroly podmínek ochranné bariéry nezávislým kontrolorem podle § 9b.

(6)

Stanoví-li Úřad v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry povinnost předchozího schválení Úřadem, schválí toto jednání Úřad rozhodnutím.

(1)

Pokud je součástí rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry schválení smlouvy o kontrolní činnosti s nezávislým kontrolorem, Úřad v rozhodnutí

a)

schválí smlouvu o kontrolní činnosti, a to pouze pokud

1.

je nezávislý kontrolor způsobilou osobou a

2.

smlouva poskytuje záruky řádného výkonu kontrolní činnosti,

b)

vymezí povinnosti nezávislého kontrolora, které mohou zahrnovat zejména povinnost

1.

řádně vykonávat kontrolu dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o zachování provozu, podle tohoto zákona a podle příslušného dokumentu podle § 2,

2.

na výzvu Úřadu poskytnout požadované informace o dodržování podmínek stanovených v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry,

3.

pravidelně informovat Úřad o svojí činnosti,

4.

informovat Úřad o zjištěném porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o vytvoření ochranné bariéry, podle tohoto zákona a podle příslušného dokumentu podle § 2 a

c)

schválí případný seznam osob podle odstavce 4.

(2)

Nezávislý kontrolor je způsobilou osobou podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, je-li

a)

plně svéprávný a dosáhl věku 18 let, jde-li o fyzickou osobu,

b)

je důvěryhodný,

c)

má dostatečné odborné znalosti a zkušenosti, aby rozuměl fungování obchodní korporace nebo provozu závodu,

d)

je bezúhonný,

e)

splňuje potřebnou bezpečnostní nebo jinou způsobilost a

f)

je občanem členského státu Evropské unie nebo má sídlo v členském státě Evropské unie.

(3)

Smlouva o kontrolní činnosti poskytuje záruky řádného výkonu kontrolní činnosti podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, pouze pokud

a)

obsahuje oprávnění nezávislého kontrolora

1.

kontrolovat plnění podmínek ochranné bariéry,

2.

účastnit se jednání orgánů obchodní společnosti,

3.

nahlížet do účetnictví a dalších dokumentů obchodní společnosti,

4.

vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor, které vlastní nebo užívá obchodní společnost,

5.

odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky,

6.

pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy,

7.

vyžadovat od obchodní společnosti nebo jejích zaměstnanců další součinnost potřebnou k výkonu kontroly,

b)

obsahuje případné další dostatečně vymezené oprávnění nezávislého kontrolora, vyžadují-li to okolnosti pro řádné trvání ochranné bariéry a nepostačí-li oprávnění podle písmene a), a

c)

jsou její právní účinky omezeny na dobu trvání právních účinků rozhodnutí Úřadu o schválení této smlouvy.

(4)

Nezávislý kontrolor může provádět kontrolu také prostřednictvím svého zaměstnance nebo další osoby pro něj činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, pokud

a)

to připouští smlouva o kontrolní činnosti schválená Úřadem,

b)

mají tyto osoby podle smlouvy o kontrolní činnosti všechna oprávnění podle odstavce 3 písm. a),

c)

jsou způsobilou osobou podle odstavce 2,

d)

nezávislý kontrolor předem písemně sdělí jejich totožnost Úřadu a

e)

Úřad písemně nesdělí, že nejsou způsobilou osobou podle odstavce 2.

(5)

Za bezúhonnou se pro účely odstavce 2 písm. d) nepovažuje osoba, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný

a)

úmyslně, nebo

b)

z nedbalosti v souvislosti s

1.

prováděním kontrolní činnosti,

2.

prováděním mezinárodních sankcí, nebo

3.

předcházením legalizace výnosů z trestné činnosti.

(6)

Obchodní společnost je povinna poskytnout nezávislému kontrolorovi potřebnou součinnost.

(7)

Pro účely povinnosti zachovávat mlčenlivost podle tohoto nebo jiného zákona se na nezávislého kontrolora nebo osobu, prostřednictvím které provádí kontrolu, hledí jako na zaměstnance obchodní společnosti.

(1)

Úřad při rozhodování o žádosti o vydání rozhodnutí podle této hlavy není vázán jejím rozsahem. Úřad není vázán ani plánem zachování provozu přiloženým k žádosti o vytvoření ochranné bariéry.

(2)

Úřad může rozhodnutí podle této hlavy zrušit nebo nahradit novým, pokud došlo k

a)

podstatné změně okolností, na základě kterých bylo vydáno, nebo

b)

porušení podmínky

1.

stanovené v tomto rozhodnutí,

2.

podle tohoto zákona, nebo

3.

podle příslušného dokumentu podle § 2.

(3)

Opakovanou žádost o vydání rozhodnutí podle této hlavy lze podat pouze v případě uvedení důvodů, které v žádosti doposud nebyly uplatněny a které mohou odůvodňovat jiný výsledek rozhodnutí podle této hlavy.

(4)

Úřad zamítne žádost o vydání rozhodnutí podle této hlavy, pokud by vyhovění této žádosti bylo v rozporu se zahraničněpolitickým zájmem České republiky nebo mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.

(5)

V odůvodnění rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 se uvedou pouze v obecné rovině skutečnosti, na základě kterých bylo rozhodnutí zrušeno nebo nahrazeno anebo nebylo žádosti vyhověno.“.

„j)

o vytvoření ochranné bariéry podle § 9a.“.

„(2)

Úřad může rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) nebo h) vydat formou písemného příkazu, a to i v případě, že tímto rozhodnutím není ukládána povinnost.

(3)

Pokud v rámci řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) nelze určit, zda se jedná o majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, Úřad řízení zastaví.

(4)

Účastníkem řízení podle odstavce 1 písm. a) nebo h) je

a)

osoba nebo subjekt, na které se vztahují mezinárodní sankce, které se řízením podle odstavce 1 provádějí,

b)

osoba, která majetek, na který se vztahují mezinárodní sankce, má u sebe, nebo jej vlastní,

c)

člen korporace s podílem vyšším než 10 %, pokud se omezující opatření mají vztahovat na celou korporaci a pokud je takový člen korporace Úřadu znám.“.

„(9)

Úřad může provést nové řízení a vydat nové rozhodnutí, pokud vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy nebo došlo ke změně okolností, na základě kterých bylo vydáno rozhodnutí podle odstavce 1, a tyto mají zásadní vliv na posouzení věci.“.

(1)

Právní účinky rozhodnutí podle tohoto zákona, kterým jsou prováděny mezinárodní sankce na základě dokumentu podle § 2, zůstávají zachovány, pokud jsou tytéž sankce prováděny na základě jiného dokumentu podle § 2. Tím není dotčena možnost toto rozhodnutí zrušit nebo nahradit novým. Úřad o zachování právních účinků vyrozumí osoby, kterým bylo toto rozhodnutí oznámeno.

(2)

Dojde-li v průběhu řízení k nahrazení dokumentu podle § 2 jiným dokumentem podle § 2, Úřad může odpovídajícím způsobem změnit předmět řízení a v tomto řízení dále pokračovat. Úřad tuto skutečnost oznámí účastníku řízení.“.

(1)

Nasvědčují-li zjištěné okolnosti tomu, že v souvislosti s řízením vedeným Úřadem nebo při plnění povinností podle tohoto zákona může fyzické osobě hrozit újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí spočívající v porušení jejích základních práv, Úřad přijme usnesením opatření k ochraně identity této fyzické osoby.

(2)

Opatření k ochraně identity může Úřad za podmínek podle odstavce 1 přijmout také na základě žádosti fyzické osoby, která je účastníkem řízení před Úřadem nebo která plní povinnosti podle tohoto zákona. Do vydání rozhodnutí o žádosti podle věty první postupuje Úřad tak, jako by přijal opatření k ochraně identity žádající fyzické osoby.

(3)

Úřad nepřijme opatření k ochraně identity fyzické osoby, pokud by takové opatření nevedlo k naplnění cíle sledovaného ochranou identity fyzické osoby.

(4)

Pokud Úřad přijme opatření k ochraně identity fyzické osoby, je povinen vytvořit k identifikaci této fyzické osoby jedinečný anonymní identifikátor. Usnesení o přijetí opatření k ochraně identity fyzické osoby se uchovává mimo spis. Záznam o tom, že v řízení vedeném Úřadem vystupuje fyzická osoba, jejíž identita je Úřadem chráněna, se vkládá do spisu.

(5)

Přijme-li Úřad opatření k ochraně identity fyzické osoby, zakládá se do spisu pouze opis dokumentu, na kterém je fyzická osoba, jejíž identita je Úřadem chráněna, identifikována jedinečným anonymním identifikátorem fyzické osoby přiděleným Úřadem. Originál dokumentu se uchovává mimo spis.

(6)

Je-li součástí spisu vedeného Úřadem dokument, který obsahuje identifikační údaje fyzické osoby, přičemž Úřad následně přijal opatření k ochraně identity této fyzické osoby, postupuje Úřad podle odstavce 5 obdobně.

(7)

Pokud s ohledem na povahu dokumentu není možné pořídit opis dokumentu nebo se jedná o obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích, Úřad opis nepořídí a uchovává takové dokumenty a záznamy mimo spis. Záznam o tom, že nelze pořídit opis dokumentu nebo záznamu, se vkládá do spisu.

(8)

Pominou-li důvody pro ochranu identity fyzické osoby, Úřad rozhodne o zrušení ochrany identity usnesením a dokumenty a záznamy vedené podle odstavců 4 až 7 mimo spis založí do příslušného spisu.

(1)

Úřad k naplnění účelu tohoto zákona spolupracuje zejména při předávání a získávání informací v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu, nebo na základě vzájemnosti se zahraničními orgány se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí.

(2)

Úřad může spolupracovat s mezinárodní organizací, pokud je zaručeno, že informace poskytnuté Úřadem budou použity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a je zajištěna jejich ochrana alespoň v rozsahu odpovídajícím rozsahu ochrany podle tohoto zákona.

(3)

Úřad informuje vhodným způsobem zahraniční orgán se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí nebo mezinárodní organizaci o vyřízení žádosti o mezinárodní spolupráci.

(1)

Úřad může z vlastního podnětu požádat zahraniční orgán se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí o provedení opatření ve vztahu k majetku, o kterém se důvodně domnívá, že se na něj vztahují mezinárodní sankce, pokud

a)

se tento majetek nachází mimo území České republiky,

b)

nelze takové opatření účinně provést v České republice, nebo

c)

by jeho provedením v České republice mohl být ohrožen účel stanovený tímto zákonem.

(2)

Úřad informuje bez zbytečného odkladu zahraniční orgán podle odstavce 1, že pominul důvod pro provádění dožádaného opatření.

(3)

Úřad přijímá a vyhodnocuje žádosti zahraničního orgánu se stejnou nebo obdobnou věcnou působností v oblasti mezinárodních sankcí o provedení opatření ve vztahu k majetku, na který se vztahují mezinárodní sankce.

a)

by tím mohlo dojít k ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti České republiky,

b)

tento orgán není z členského státu Evropské unie a není zaručena vzájemnost, nebo c) by tím mohlo dojít k narušení ochrany identity fyzické osoby.“.

(1)

Úřad může rozhodnutím uložit donucovací pokutu tomu, kdo poruší povinnost stanovenou v předběžném opatření vydaném v řízení podle tohoto zákona.

(2)

Výše jednotlivé donucovací pokuty nesmí převýšit 5 000 000 Kč. Souhrnná výše donucovacích pokut nesmí převýšit 25 000 000 Kč.

(3)

Donucovací pokutu vybírá Úřad a vymáhá celní úřad.

(1)

Přestupku se dopustí ten, kdo

a)

poruší příkaz, zákaz nebo omezení vyplývající z dokumentu podle § 2 nebo uložené právním aktem podle části druhé hlavy I nebo II,

b)

poruší podmínku uplatnění výjimky podle § 9 odst. 2,

c)

poruší některou z povinností souvisejících s ochrannou bariérou podle § 9a,

d)

jako nezávislý kontrolor poruší povinnost stanovenou v rozhodnutí podle § 9b odst. 1 písm. b),

e)

v rozporu s § 9b odst. 6 neposkytne potřebnou součinnost,

f)

nesplní oznamovací povinnost podle § 10 odst. 1 nebo § 12a odst. 3,

g)

nakládá s majetkem, na který se vztahují mezinárodní sankce, v rozporu s § 11 odst. 1, nebo

h)

poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 16.

(2)

Pokus přestupku podle odstavce 1 je trestný.

(3)

Za přestupek

a)

podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do nejvyšší z těchto částek:

1.

50 000 000 Kč,

2.

10 % z ročního obratu přestupce podle jeho poslední řádné účetní závěrky, sestavuje-li takovou závěrku,

3.

10 % z ročního obratu přestupce podle jeho poslední konsolidované účetní závěrky, sestavuje-li takovou závěrku,

4.

dvojnásobek výše prospěchu získaného přestupcem pro sebe nebo jiného, byl-li spácháním přestupku získán, nebo

5.

dvojnásobek výše škody způsobené přestupcem, byla-li spácháním přestupku způsobena,

b)

podle odstavce 1 písm. g) nebo h) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.

(1)

Kontaktní místo poskytne z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici, pokud

a)

důvodně předpokládá, že v tomto jiném státě může dojít ke zkrácení daně,

b)

daňovému subjektu byla stanovena nižší daň nebo bylo uplatněno osvobození od daně v České republice, které by mohlo vést ke zvýšení daně nebo vzniku daňové povinnosti v tomto jiném státě,

c)

podnikání mezi daňovými subjekty majícími daňové povinnosti v různých státech je uskutečňováno přes jeden nebo více států tak, že může dojít ke snížení daně v některém z těchto států,

d)

důvodně předpokládá, že může dojít ke snížení daně účelovým přesunem zisku mezi spojenými osobami vymezenými podle zákona o daních z příjmů, nebo

e)

důvodně předpokládá, že by poskytnuté informace umožnily zjištění skutečností, které mohou ovlivnit stanovení daně v tomto jiném státě.

(2)

Kontaktní místo může poskytnout z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici a které mohou mít význam pro správu daní v tomto jiném státě.

(3)

Informace podle odstavce 1 se poskytují bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce poté, kdy je kontaktní místo získalo.

(4)

Kontaktní místo v případě, že mu jsou sděleny informace z vlastního podnětu kontaktního místa jiného členského státu, potvrdí jejich přijetí bezodkladně, nejpozději však do 7 pracovních dnů ode dne jejich přijetí, a to zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.“.

„(1)

Zprostředkovatel oznamovaného přeshraničního uspořádání, který alespoň zčásti není ve vztahu k tomuto uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, je povinen tuto skutečnost včas sdělit

a)

zprostředkovateli, kterému poskytuje v souvislosti s tímto uspořádáním služby, včetně pomoci, poradenství, konzultací nebo pokynů, nebo

b)

uživateli tohoto uspořádání, pokud není žádný zprostředkovatel podle písmene a).“.

„a)

identifikační údaje zprostředkovatele tohoto uspořádání a s výjimkou zprostředkovatele, který není ve vztahu k tomuto uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, identifikační údaje uživatele tohoto uspořádání a seznam osob nebo jednotek bez právní osobnosti, které jsou přidruženou entitou tohoto uživatele,“.

„(2)

Ústřední kontaktní orgán bezodkladně sdělí Evropské komisi údaje o neusazeném oznamujícím provozovateli platformy, pokud nepodal přihlášku k registraci, přestože tak byl povinen učinit.“.