Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

120/2025 Sb.: od 1. 1. 2026

Budoucí znění

Neúčinné znění

120/2025 Sb. znění účinné od 1. 1. 2026

Zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, tj. 1. 6. 2025, s výjimkou čl. VI bodů 2 až 17 a čl. VII, které nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2026.

změněno	s účinností od	poznámka
zákonem č. 120/2025 Sb.	1.1.2026
zákonem č. 120/2025 Sb.	1.6.2025

120

ZÁKON

ze dne 9. dubna 2025,

kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákoníku práce (čl. 1-2)

Čl. I

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 413/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb. a zákona č. 417/2024 Sb., se mění takto:

V § 34b odst. 1 se za slova „týdenní pracovní doby“ vkládají slova „nebo kratší pracovní doby“.

V § 34b odst. 2 se za větu první vkládá věta „Toto omezení neplatí pro další právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, které byly uzavřeny na dobu čerpání rodičovské dovolené nebo její části.“.

§ 35 včetně nadpisu zní:

„§ 35

Zkušební doba

(1)	Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den vzniku pracovního poměru, a to i v souvislosti se jmenováním na vedoucí pracovní místo. Zkušební doba musí být sjednána písemně.

(2)	Zkušební doba nesmí být sjednána na dobu delší než

a)	4 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru,
b)	8 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance.

(3)	Zkušební doba nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru na dobu určitou.

(4)	Zkušební doba může být za jejího trvání dodatečně prodloužena v mezích odstavců 2 a 3 písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem.

(5)	Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž během zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.“.

V § 39 odstavec 2 zní:

„(2)

Pracovní poměr na dobu určitou smí být sjednán nejdéle na 3 roky a mezi týmiž smluvními stranami může být opakován nejvýše dvakrát; za opakování pracovního poměru na dobu určitou se považuje rovněž jeho prodloužení. Jde-li o náhradu za dočasně nepřítomného zaměstnance po dobu mateřské, otcovské a rodičovské dovolené a dovolené podle § 217 odst. 5, může být pracovní poměr na dobu určitou sjednáván bez omezení počtu opakování podle věty první. Celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou podle vět první a druhé mezi týmiž smluvními stranami nesmí přesáhnout 9 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba 3 let, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž smluvními stranami se nepřihlíží.“.

V § 41 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice¹⁹),“.

V § 41 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.

Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena b) až f).

§ 47 zní:

„§ 47

(1)	Zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště, nastoupí-li do práce po skončení

a)	dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény,
b)	mateřské dovolené nebo otcovské dovolené,
c)	rodičovské dovolené přede dnem, kdy dítě dosáhne věku 2 let,
d)	doby poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění,
e)	doby ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle zákona o nemocenském pojištění a doby péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených zákonem o nemocenském pojištění,
f)	výkonu veřejné funkce,
g)	činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo
h)	vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.

(2)	Pokud původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, je zaměstnavatel povinen zaměstnance zařadit podle pracovní smlouvy.“.

§ 51 zní:

„§ 51

(1)	Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.

(2)	Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou výpovědi dané

a)	zaměstnanci z důvodu uvedeného v § 52 písm. f) až h), kde činí výpovědní doba nejméně 1 měsíc,
b)	zaměstnavateli podle § 51a.

(3)	Písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem lze prodloužit výpovědní dobu nebo změnit její běh. Výpovědní doba a její běh musí být sjednány stejně pro zaměstnavatele i zaměstnance; to neplatí pro případ výpovědi podle § 52 písm. f) až h).“.

V § 52 písmena d) a e) zní:

„d)	pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci,

e)	dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice,“.

10.

V § 56 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.

11.

V § 58 odst. 1 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“ a slova „1 roku“ se nahrazují slovy „15 měsíců“.

12.

V § 58 odst. 2 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.

13.

V § 67 odst. 1 se závěrečná část ustanovení zrušuje.

14.

V § 67 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2)	Za dobu trvání pracovního poměru se pro účely odstavce 1 považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.

(3)	Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedeného v § 52 písm. e) nebo dohodou z téhož důvodu, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.

15.

V § 67 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.

16.

V § 69 odst. 1 se slova „bez zbytečného odkladu“ a slova „ve výši průměrného výdělku“ zrušují, za slovo „platu“ se vkládají slova „a dovolenou“ a slova „podle věty první“ se nahrazují slovy „mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku a dovolená“.

17.

V § 69 odst. 2 se za slovo „zaměstnán“ vkládají slova „nebo vykonával jinou výdělečnou činnost“ a slovo „tam“ se zrušuje.

18.

V § 77 odst. 2 písm. c) se za slovo „odstupného“ vkládají slova „a náhrady podle § 271ca“.

19.

§ 79a zní:

„§ 79a

(1)	U mladistvého zaměstnance mladšího než 15 let nebo u mladistvého zaměstnance, který neukončil povinnou školní docházku, nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 7 hodin a délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 35 hodin týdně.

(2)	U mladistvého zaměstnance neuvedeného v odstavci 1 nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a délka týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně.

(3)	Délka týdenní pracovní doby podle odstavců 1 a 2 se posuzuje souhrnně ve více základních pracovněprávních vztazích podle § 3, sjednaných mladistvým zaměstnancem.“.

20.

V § 90 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a mladistvému zaměstnanci uvedenému v § 79a odst. 1 po dobu alespoň 14 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích“.

21.

V § 90 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmena d) a e) se zrušují.

22.

V § 90 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3)

Je-li to nezbytné k odvrácení havárie, živelní události nebo jiné mimořádné události, popřípadě k odstranění či zmírnění jejich bezprostředních následků, může být odpočinek podle odstavce 1 zkrácen až na 6 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.“.

23.

V § 92 odst. 4 až 6 se za text „§ 90 odst. 2“ vkládají slova „a 3“.

24.

V § 113 odst. 4 se slova „v den nástupu do práce vydat zaměstnanci“ nahrazují slovy „před začátkem výkonu práce předat zaměstnanci“ a slova „tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy“ se nahrazují slovy „zaměstnanci předat nový mzdový výměr nejpozději před začátkem výkonu práce ve dni, ve kterém“.

25.

V § 123 odst. 4 se slovo „a“ nahrazuje slovy „ , doby péče o osobu blízkou podle § 22 odst. 1 občanského zákoníku, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost) podle § 8 zákona o sociálních službách,“ a za slova „civilní služby“ se vkládají slova „a doby řádně ukončeného studia v doktorském studijním programu podle § 47 zákona o vysokých školách“.

26.

V § 136 odst. 1 se slova „vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný“ nahrazují slovy „před začátkem výkonu práce předat zaměstnanci písemný platový výměr“.

27.

V § 136 odst. 2 se slova „tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy“ nahrazují slovy „zaměstnanci předat nový platový výměr s uvedením důvodů změny nejpozději před začátkem výkonu práce ve dni, ve kterém“.

28.

V § 136 odstavec 3 zní:

„(3)	Povinnost podle odstavců 1 a 2 vůči vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, plní orgán příslušný k určení jeho platu (§ 122 odst. 2).“.

29.

V § 139 odst. 1 písm. a) se text „b)“ nahrazuje textem „a)“.

30.

V § 139 odst. 1 písm. b) a v § 139 odst. 3 se text „d)“ nahrazuje textem „c)“.

31.

V § 142 odstavec 3 zní:

„(3)

Mzdu nebo plat zaměstnavatel vyplácí po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu na svůj náklad a nebezpečí na platební účet určený zaměstnancem, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v pravidelném termínu jejich výplaty. Zaměstnanec, kterému je vyplácena mzda nebo plat v českých korunách, může určit pro výplatu jen účet vedený v českých korunách u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva se sídlem v České republice nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v České republice. Zaměstnavatel se se zaměstnancem může dohodnout na jiném způsobu výplaty.“.

32.

V § 142 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4)

Vyjádří-li zaměstnanec se způsobem výplaty na platební účet písemný nesouhlas, nebo neposkytne-li k němu potřebnou součinnost, anebo nemá platební účet zřízen, vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci mzdu nebo plat v hotovosti v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu jejich výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

33.

Poznámka pod čarou č. 51a zní:

„^51a)

Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

§ 655 odst. 2 občanského zákoníku.“.

34.

§ 143 zní:

„§ 143

(1)

Zaměstnavatel může vyplácet zaměstnanci s jeho souhlasem mzdu, plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu, a to jen pokud jde o

a)	zaměstnance s místem výkonu práce v zahraničí,
b)	cizince nebo fyzickou osobu bez státní příslušnosti, kteří vykonávají práci na základě povolení k zaměstnání, zaměstnanecké karty nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci,
c)	cizince nebo fyzickou osobu bez státní příslušnosti, u kterých se k zaměstnání nebo výkonu práce povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci podle zákona o zaměstnanosti nevyžaduje,
d)	občana jiného členského státu Evropské unie, není-li zároveň občanem České republiky a nemá-li na území České republiky trvalý pobyt, nebo
e)	jiného zaměstnance, který trvale žije v zahraničí nebo tam hradí náklady na životní potřeby sebe či svých rodinných příslušníků.

Ustanovení § 142 odst. 2 o zaokrouhlování se použije pro zaokrouhlování mzdy nebo platu v cizí měně přiměřeně.

(2)

Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou pro první pracovní den v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo jejich část, pokud si zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli jiný pracovní den.“.

35.

V § 181 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2)

Zaměstnankyni, jež čerpá ve státě místa výkonu práce v zahraničí mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou a zaměstnanci, jenž čerpá v tomto místě rodičovskou dovolenou, poskytne zaměstnavatel náhradu výdajů za ubytování po dobu 14 týdnů ve stejné výši jako před nástupem na mateřskou, popřípadě rodičovskou dovolenou; po tuto dobu přísluší zaměstnankyni či zaměstnanci i další náhrady výdajů stanovené prováděcím právním předpisem vydaným podle § 189 odst. 6. Podmínkou vzniku práva podle věty první je, že zaměstnankyně nebo zaměstnanec oznámí zaměstnavateli úmysl čerpat mateřskou nebo rodičovskou dovolenou v zahraničí alespoň 10 týdnů před očekávaným dnem porodu.“.

36.

V § 191a se slova „ , nebrání-li tomu vážné provozní důvody“ zrušují.

37.

V § 216 odstavec 1 zní:

„(1)	Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli.“.

38.

V § 240 odst. 1 se slova „do věku 8“ nahrazují slovy „mladší než 9“.

39.

V § 240 odst. 2 se slova „ , dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje“ nahrazují slovy „mladší než 15 let, jakož i pro zaměstnankyni nebo zaměstnance, kteří převážně sami dlouhodobě pečují“.

40.

Za § 244 se vkládá nový § 244a, který včetně poznámek pod čarou č. 123 až 125 zní:

„§ 244a

Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku, smí v období hlavních prázdnin¹²³) konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji¹²⁴). Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví⁵⁹), pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem¹²⁵).

__________

¹²³)	Vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů.

¹²⁴)	§ 34 odst. 2 občanského zákoníku.

¹²⁵)

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů.“.

41.

V § 245 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci; mladistvé zaměstnance mladší než 15 let nebo mladistvé zaměstnance, kteří neukončili povinnou školní docházku, se dále zakazuje zaměstnávat prací v době mezi 20. a 22. hodinou.“.

42.

V § 247 odst. 1 písm. a) se za slovo „poměru“ vkládají slova „nebo právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti“.

43.

Za § 271c se vkládá nový § 271ca, který včetně nadpisu zní:

„§ 271ca

Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru

(1)

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. d) z důvodu, že pozbyl vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, přísluší při skončení pracovního poměru jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnanci přísluší náhrada podle věty první rovněž v případě, že k rozvázání pracovního poměru došlo dohodou uzavřenou z téhož důvodu.

(2)

Náhradu podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě náhrady v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

(3)

Byl-li vydán lékařský posudek, podle nějž zaměstnanec pozbyl dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci v důsledku pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, až po skončení pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci náhradu podle odstavce 1 v nejbližším výplatním termínu následujícím po vydání lékařského posudku. Došlo-li k přezkumu lékařského posudku ze strany příslušného správního orgánu, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci tuto náhradu vyplatit v nejbližším výplatním termínu následujícím po potvrzení lékařského posudku tímto správním orgánem.“.

44.

V § 286 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Požádá-li o to zaměstnavatel, je odborová organizace povinna prokázat splnění podmínky minimálního počtu členů v pracovním poměru u zaměstnavatele podle odstavce 3; zaměstnavatel je povinen k tomu poskytnout nezbytnou součinnost. Neprokáže-li odborová organizace splnění této podmínky jiným způsobem, je povinna poskytnout nezbytnou součinnost notáři sjednanému a hrazenému zaměstnavatelem za účelem osvědčení splnění této podmínky a sepsání notářského zápisu o tomto osvědčení.“.

45.

V § 303 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 126 zní:

„(3)

Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 mohou být členy řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni. Pokud do takového orgánu byli zaměstnanci uvedení v odstavci 1 vysláni zaměstnavatelem, celkový úhrn odměn vyplacených zaměstnanci za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, za kalendářní rok včetně podílu na zisku či jiného peněžitého plnění nesmí přesáhnout částku rovnající se 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě vedoucího zaměstnance též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle § 124 odst. 3 ve spojení s jiným právním předpisem¹²⁶), a to podle naposledy zaměstnancem obsazeného místa, na kterém zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával práci. Zaměstnanec podle věty druhé je povinen zaměstnavatele informovat o celkovém úhrnu peněžitého plnění, které mu bylo za členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, vyplaceno v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.

__________

¹²⁶)	Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.“.

46.

V § 328 odst. 1 se za slovo „manžela“ vkládají slova „nebo partnera^51a)“.

47.

V § 334a odst. 2 se slovo „dnem“ nahrazuje slovem „okamžikem“.

48.

V § 335 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

49.

V § 335 odstavce 2 až 4 včetně poznámky pod čarou č. 95 znějí:

„(2)

Písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena okamžikem, kdy zaměstnanec její převzetí potvrdí zaměstnavateli písemně. Jestliže zaměstnanec převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty.

(3)

Mzdový nebo platový výměr může zaměstnavatel doručit zaměstnanci prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací i na jinou elektronickou adresu zaměstnance, přičemž odstavce 1 a 2 se nepoužijí. V takovém případě je písemnost podle věty první doručena okamžikem, kdy její převzetí potvrdí zaměstnanec zaměstnavateli písemně; nedojde-li k potvrzení převzetí písemnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího odeslání, je doručení neúčinné. Tato písemnost musí být zaměstnanci přístupná takovým způsobem, aby si ji mohl uložit a vytisknout.

(4)	Písemnost doručovaná prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem⁹⁵).

__________

⁹⁵)	§ 6 odst. 2 a § 9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.“.

50.

V § 335 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5)	Doručení písemnosti prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance vrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná.“.

51.

V § 336 odst. 4 a v § 337 odst. 2 se slova „doručenou dnem“ nahrazují slovy „doručenou okamžikem“.

52.

V § 337 odst. 4 větě první se slova „doručena dnem“ nahrazují slovy „doručena okamžikem“ a slova „datovou zprávou“ se nahrazují slovem „písemně“.

53.

§ 346a zní:

„§ 346a

Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody.“.

54.

V § 346e se text „346b“ nahrazuje textem „346a“.

55.

V § 350 odstavec 1 zní:

„(1)	Za osamělou se považuje osoba, která nežije v manželství, partnerství, nebo registrovaném partnerství, anebo osoba osamělá z jiného vážného důvodu, a to nežije-li s druhem nebo družkou.“.

56.

V § 356 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami: „Průměrný hodinový výdělek zaměstnance se vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance uplatněnou v rozhodném období a koeficientem 4,348. Dojde-li ke změně týdenní pracovní doby v rozhodném období, vypočte se týdenní pracovní doba tak, že se úhrn součinů jednotlivých týdenních pracovních dob v hodinách a kalendářních dnů, po které byly tyto týdenní pracovní doby uplatněny, vydělí celkovým počtem kalendářních dnů v rozhodném období; výsledná hodnota se zaokrouhluje na tisíciny nahoru.“.

57.

§ 360 zní:

„§ 360

Má-li být průměrný výdělek použit po skončení pracovněprávního vztahu, použije se průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu trvání pracovněprávního vztahu.“.

58.

V § 363 se slova „1, 4 a 5“ nahrazují slovy „2 až 5“.

59.

V § 363 se slova „písmena c), d), f) a g)“ nahrazují slovy „písmena b), c), e) a f)“.

60.

V § 363 se slova „spočívající ve slovech „nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení otcovské dovolené nebo rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště““ nahrazují slovy „písm. b), c) a e)“.

61.

V § 363 se za text „241a,“ vkládá text „244a,“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1.	Zkušební doba sjednaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí § 35 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.	Výjimku uvedenou v § 39 odst. 2 větě druhé zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít i pro pracovní poměr na dobu určitou uzavřený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; celková doba trvání pracovních poměrů na dobu určitou včetně doby jejich trvání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nesmí přesáhnout 9 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na dobu určitou.
3.	Byla-li výpověď z pracovního poměru doručena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se délka výpovědní doby a její začátek a konec § 51 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.	Vznikl-li důvod k výpovědi podle § 52 písm. g) nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 55 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí se lhůty § 58 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.	Zaměstnanci, kterému vzniklo právo na odstupné podle § 67 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nepřísluší náhrada při skončení pracovního poměru podle § 271ca zákona č. 262/2006 Sb., ve znění tohoto zákona.
6.	Podle § 123 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje zaměstnavatel i u dosavadních zaměstnanců zařazených do platového stupně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a zařadí zaměstnance do odpovídajícího platového stupně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.	Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se hradí ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb., podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č. 74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., a podle § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, rovněž jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru podle § 271ca zákona č. 262/2006 Sb., ve znění tohoto zákona.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o daních z příjmů (čl. 3-4)

Čl. III

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb., zákona č. 450/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 609/2020 Sb., zákona č. 39/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 285/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 297/2021 Sb., zákona č. 324/2021 Sb., zákona č. 329/2021 Sb., zákona č. 353/2021 Sb., zákona č. 142/2022 Sb., zákona č. 244/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 462/2023 Sb., zákona č. 162/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 470/2024 Sb., zákona č. 32/2025 Sb. a zákona č. 52/2025 Sb., se mění takto:

V § 4 odst. 1 písm. d) se doplňuje bod 6, který zní:

„6.	jednorázovou náhradu při skončení pracovního poměru poskytnutou zaměstnanci v důsledku rozvázání pracovního poměru z důvodu dlouhodobého pozbytí způsobilosti konat dále dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí,“.

V § 15b odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „ ; doba 120 kalendářních měsíců se nepoužije v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok před uplynutím spořící doby v délce 120 kalendářních měsíců“.

Čl. IV

Přechodné ustanovení

Ustanovení § 15b odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije již od zdaňovacího období roku 2025.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků (čl. 5)

Čl. V

Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 196/2024 Sb. a zákona č. 448/2024 Sb., se mění takto:

V § 16 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Úředník může být členem řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem územního samosprávného celku, jehož je zaměstnancem.“.

V § 16 odst. 3 větě druhé se slovo „Celkový“ nahrazuje slovy „Pokud byl úředník do takového orgánu vyslán územním samosprávným celkem, jehož je zaměstnancem, celkový“ a za slova „podnikatelskou činnost“ se vkládají slova „ , do nichž byl vyslán,“.

V § 16 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Úředník podle věty druhé je povinen územní samosprávný celek, jehož je zaměstnancem, informovat o celkovém úhrnu peněžitého plnění, které mu bylo za členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, vyplaceno v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o zaměstnanosti (čl. 6-7)

Čl. VI

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 125/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 469/2024 Sb. a zákona č. 470/2024 Sb., se mění takto:

V § 5 písm. e) bodě 2 a § 100 odst. 2 se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. b)“.

V § 30 odst. 2 písmeno d) zní:

„d)	neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením, které zvolenou rekvalifikaci podle § 109a provádí,“.

V § 40 odst. 1 se slova „(§ 109) a ke“ nahrazují slovy „podle § 109 nebo zvolené rekvalifikace podle § 109a, vždy však pouze v případě, že ke“.

V § 40 odstavec 3 zní:

„(3)	S výjimkou dob uvedených v § 44 odst. 1 se podpora při rekvalifikaci poskytuje po celou dobu rekvalifikace v případě rekvalifikace zabezpečované krajskou pobočkou Úřadu práce podle § 109 nebo za dny účasti na zvolené rekvalifikaci podle § 109a.“.

V § 43 odst. 1 písm. a) se číslo „50“ nahrazuje číslem „52“.

V § 43 odst. 1 písm. b) se slova „50 do 55“ nahrazují slovy „52 do 57“.

V § 43 odst. 1 písm. c) se číslo „55“ nahrazuje číslem „57“.

V § 48 větách první a druhé se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.

V § 50 odst. 3 větě první se za slovo „činí“ vkládají slova „u uchazeče o zaměstnání do 52 let věku“, číslo „65“ se nahrazuje číslem „80“ a číslo „45“ se nahrazuje číslem „40“.

10.

V § 50 odst. 3 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větou „Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání nad 52 let věku první 3 měsíce podpůrčí doby 80 %, další 3 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 40 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.“.

11.

V § 50 odst. 3 větě poslední se číslo „60“ nahrazuje číslem „80“.

12.

V § 50 odstavec 6 zní:

„(6)

Podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci činí nejvýše 0,8násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti nebo ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.“.

13.

V § 51 odst. 1 větě první se slovo „0,15násobku“ nahrazuje slovem „0,4násobku“, slovo „0,12násobku“ se nahrazuje slovy „0,2násobku, uchazeči o zaměstnání nad 52 let věku za první 3 měsíce ve výši 0,4násobku, další 3 měsíce ve výši 0,2násobku“, slovo „0,11násobku“ se nahrazuje slovem „0,15násobku“ a slova „1. až 3.“ se nahrazují slovy „první až třetí“.

14.

V § 51 odst. 2 se slovo „0,14násobku“ nahrazuje slovem „0,4násobku“.

15.

Za § 51 se vkládá § 51a, který zní:

„§ 51a

Pro stanovení procentní sazby podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doby podle § 50 odst. 3 a násobku podpory v nezaměstnanosti a podpůrčí doby podle § 51 odst. 1 je rozhodující věk uchazeče o zaměstnání dosažený v den podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.“.

16.

Pod označení § 109a se vkládá nadpis, který zní:

„Zvolená rekvalifikace“.

17.

V § 109a odstavec 7 zní:

„(7)	Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské pobočce Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání

a)	nastoupil do rekvalifikačního kurzu, a to nejpozději do 5 kalendářních dnů od zahájení rekvalifikace,
b)	se účastnil rekvalifikace, a to předložením evidence docházky v jednotlivých dnech výuky příslušného kalendářního měsíce, včetně dne konání závěrečné zkoušky, nejpozději však do 5 kalendářních dnů následujících po kalendářním měsíci, ve kterém rekvalifikace probíhala,
c)	ukončil rekvalifikaci, a to nejpozději do 5 kalendářních dnů od ukončení rekvalifikace, nebo
d)	neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením.“.

Čl. VII

Přechodné ustanovení

Řízení o podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci zahájená a pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o inspekci práce (čl. 8)

Čl. VIII

Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 250/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 303/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb. a zákona č. 470/2024 Sb., se mění takto:

V § 11 a 24 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e)	omezí zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody.“.

V § 11 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. b) se za text „d)“ vkládají slova „a e)“.

V § 12 odst. 1 a § 25 odst. 1 se na konci textu písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.

V § 12 a 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g)	poruší povinnost stanovenou v § 35 zákoníku práce.“.

V § 12 odst. 2 písm. a) a § 25 odst. 2 písm. a) se slova „a c)“ nahrazují slovy „ , c) a g)“.

V § 12a odst. 1 a § 25a odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

V § 13 a 26 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí:

„o)	poruší povinnost při sjednání, stanovení nebo určení mzdy nebo platu,

p)	poruší povinnost při výplatě mzdy nebo platu v cizí měně podle § 143 odst. 2 nebo 3 zákoníku práce.“.

V § 13 odst. 2 písm. a) a § 26 odst. 2 písm. a) se slova „a j)“ nahrazují slovy „ , j), o) a p)“.

Poznámka pod čarou č. 46 zní:

„⁴⁶)	§ 74 odst. 2, § 76 odst. 3, § 84 a § 87a odst. 2 písm. b) zákoníku práce.“.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o sociálních službách (čl. 9)

Čl. IX

V § 29 odst. 6 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se za slova „důchodového pojištění, zaměstnanosti“ vkládají slova „ , určení platového tarifu“.

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o specifických zdravotních službách (čl. 10-11)

Čl. X

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 47/2013 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2024 Sb. a zákona č. 240/2024 Sb., se mění takto:

V nadpisu hlavy IV se za slova „pracovnělékařské služby,“ vkládají slova „programy podpory zdraví,“.

V § 42 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4)

Je-li lékařský posudek vydáván pro účely pracovněprávních vztahů, je oprávněná osoba povinna bez zbytečného odkladu zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tento posudek může být vydán i po ukončení pracovněprávního vztahu.“.

V hlavě IV nadpisu dílu 2 se za slova „Pracovnělékařské služby“ vkládají slova „ , programy podpory zdraví“.

Za § 55 se vkládá nový § 55a, který včetně nadpisu zní:

„§ 55a

Program podpory zdraví

(1)

Pro účely tohoto zákona se programem podpory zdraví rozumí soubor opatření, která může zaměstnavatel vytvářet a nabízet zaměstnancům s cílem umožnit vyšší využití nástrojů zdravotní prevence. Součástí programu podpory zdraví nejsou opatření, která je zaměstnavatel povinen zavádět podle části páté zákoníku práce. Zavedený program podpory zdraví zaměstnavatel nejméně jednou ročně vyhodnocuje.

(2)	V případě zavedení programu podpory zdraví podle odstavce 1 je zaměstnavatel povinen spolupracovat s osobami s prokazatelnou zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví.

(3)	Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou nástroje zdravotní prevence poskytované v rámci programu podpory zdraví, okruh osob, se kterými může zaměstnavatel spolupracovat při zajišťování programu podpory zdraví, a způsob vyhodnocování programu podpory zdraví.“.

V § 59 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se za slova „zajistí vždy“ vkládají slova „ , má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je zařazena do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy,“.

V § 59 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „ , má-li být osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; zaměstnavatel může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat též, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci, která není prací rizikovou a která má být vykonávána na základě právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr“ zrušují.

V § 59 odst. 1 se závěrečná část ustanovení zrušuje.

V § 59 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:

„c)	osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, jestliže se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce, pokud k ní je vyslána,

zaměstnavatel má právo vyžadovat vstupní lékařskou prohlídku u osoby ucházející se o práci, která je zařazena v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a jejíž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem podle § 60 nebo jinými právními předpisy; nevyžaduje-li zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku, považuje se osoba ucházející se o práci za zdravotně způsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, a to do té doby, než je provedením prohlídky prokázán opak; vyžaduje-li vstupní prohlídku zaměstnanec, vystaví zaměstnavatel žádost o provedení této prohlídky.“.

V § 95 odst. 1 se za slova „§ 52 písm. a), c) a d)“ vkládá text „ , § 55a odst. 3“.

Čl. XI

Přechodné ustanovení

Pokud byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předložena žádost o posouzení zdravotní způsobilosti k práci, dokončí se posouzení této žádosti podle zákona č. 373/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

ČÁST OSMÁ

Změna občanského zákoníku (čl. 12)

Čl. XII

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 163/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 374/2022 Sb., zákona č. 429/2022 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 31/2024 Sb., zákona č. 123/2024 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2024 Sb. a zákona č. 32/2025 Sb., se mění takto:

V § 34 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2)	Odchylně od odstavce 1 může nezletilý, který dovršil čtrnáct let, vykonávat závislou práci v období hlavních prázdnin za podmínek stanovených jiným právním předpisem.“.

V § 35 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2)	K výkonu závislé práce v období hlavních prázdnin se nezletilý podle § 34 odst. 2 může zavázat jen s písemným souhlasem zákonného zástupce.“.

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o státní službě (čl. 13)

Čl. XIII

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 484/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 384/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 471/2022 Sb., zákona č. 49/2023 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 172/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 427/2023 Sb., zákona č. 464/2023 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 230/2024 Sb. a zákona č. 448/2024 Sb., se mění takto:

V § 29 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny státního zaměstnance, v nichž v průběhu zkušební doby neodsloužil celou směnu z důvodu překážky ve službě, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání služby.“.

V § 46 odst. 3 se za slovo „partner“ vkládají slova „podle občanského zákoníku nebo“ a slova „(dále jen „partner“)“ se zrušují.

V § 49 odst. 7, § 51 odst. 4 a v § 62 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Osvědčovací doba se prodlužuje o pracovní dny státního zaměstnance, v nichž v průběhu osvědčovací doby neodsloužil celou směnu z důvodu překážky ve službě, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání služby.“.

V § 60 odst. 1 písm. c) a v § 89 odst. 1 se číslo „12“ nahrazuje číslem „15“.

V § 60a odst. 1 a v § 73 odst. 1 se slova „kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení žádosti“ nahrazují slovem „měsíců“.

V § 60a odst. 1 a v § 73 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Doba podle věty první začíná běžet dnem doručení žádosti a končí uplynutím dne, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem doručení žádosti; není-li takový den v posledním měsíci, připadne její konec na poslední den měsíce.“.

V § 60a odst. 2 a v § 73 odst. 2 se slova „kalendářní měsíce následující po dni“ nahrazují slovy „měsíce ode dne“.

V § 72 odst. 1 písm. b) a c) se slova „1 roku“ nahrazují slovy „15 měsíců“.

V § 72 odst. 2 se slova „2 kalendářních měsíců, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru v ostatních případech“ nahrazují slovy „1 měsíce, která začíná běžet dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru, v ostatních případech“.

10.

V § 72 odst. 2 se doplňuje věta „Tato doba končí uplynutím dne, který se číslem shoduje se dnem doručení rozhodnutí o skončení služebního poměru, a není-li takový den v posledním měsíci, připadne její konec na poslední den měsíce.“.

11.

V § 75 odst. 1 se za slovo „plat“ vkládají slova „a na dovolenou“.

12.

V § 81 odstavec 1 zní:

„(1)

Státní zaměstnanec může být členem řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost pouze s předchozím písemným povolením služebního orgánu. Státní zaměstnanec je povinen ukončit členství v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost nebo požádat služební orgán o povolení takového členství nejpozději do 3 měsíců ode dne vzniku služebního poměru. Pokud byl státní zaměstnanec do řídícího nebo kontrolního orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost vyslán služebním orgánem, jedná v tomto orgánu jako zástupce státu a je povinen prosazovat zájmy státu. Celkový úhrn odměn vyplacených státnímu zaměstnanci podle věty třetí za všechna členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, za kalendářní rok včetně podílu na zisku nebo jiného plnění (dále jen „plnění“) činí nejvýše 25 % z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu a nejvýše přípustného osobního příplatku v příslušné platové třídě a v případě představeného též příplatku za vedení, který mu lze jako nejvýše přípustný přiznat podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, a to podle služebního místa, na kterém státní zaměstnanec v příslušném kalendářním roce naposledy vykonával službu. Státní zaměstnanec podle věty třetí je povinen služební orgán informovat o celkovém úhrnu peněžitého plnění, které mu bylo za členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob provozujících podnikatelskou činnost, do nichž byl vyslán, vyplaceno v příslušném kalendářním roce, a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku.“.

13.

V § 103 se doplňuje odstavec 7, který zní:

„(7)

Za nepřetržité trvání služebního poměru se pro účely dovolené považuje rovněž skončení pracovního poměru a bezprostředně navazující vznik služebního poměru v témže služebním úřadu; to platí obdobně pro skončení služebního poměru a bezprostředně navazující vznik pracovního poměru v témže služebním úřadu.“.

14.

V § 133 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Požádá-li o to služební orgán, je odborová organizace povinna prokázat splnění podmínky minimálního počtu členů vykonávajících ve služebním úřadu službu ve služebním poměru podle odstavce 1; služební orgán je povinen k tomu poskytnout nezbytnou součinnost. Neprokáže-li odborová organizace splnění této podmínky jiným způsobem, je povinna poskytnout nezbytnou součinnost notáři sjednanému a hrazenému služebním úřadem za účelem osvědčení splnění této podmínky a sepsání notářského zápisu o tomto osvědčení.“.

15.

V § 159 odst. 1 písm. g) se za bod 2 vkládá nový bod 3, který zní:

„3.	členství v řídícím nebo kontrolním orgánu právnické osoby provozující podnikatelskou činnost,“.

Dosavadní bod 3 se označuje jako bod 4.

16.

V § 165 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „zruší“ vkládají slova „rozhodnutí o povolení členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby,“, za slovo „zaměstnanci“ se vkládají slova „povoleno členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby,“ a za slovo „rozsah“ se vkládají slova „povolení členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby,“.

17.

V § 165 odst. 2 písm. b) se za slovo „pokud“ vkládají slova „výkon členství v řídícím nebo kontrolním orgánu podnikající právnické osoby,“.

18.

V § 177 odstavec 4 zní:

„(4)	Za osamělou se považuje osoba, která nežije v manželství, partnerství, nebo registrovaném partnerství, anebo osoba osamělá z jiného vážného důvodu, a to nežije-li s druhem nebo družkou.“.

19.

V § 178 odst. 3 se věta poslední nahrazuje větou „Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, v nichž v průběhu zkušební doby neodpracoval celou směnu z důvodu překážky v práci, čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce.“.

ČÁST DESÁTÁ

Účinnost (čl. 14)

Čl. XIV

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou čl. VI bodů 2 až 17 a čl. VII, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

ČÁST PRVNÍ

Změna zákoníku práce (čl. 1-2)

Čl. I

Čl. II

Přechodná ustanovení

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o daních z příjmů (čl. 3-4)

Čl. III

Čl. IV

Přechodné ustanovení

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o úřednících územních samosprávných celků (čl. 5)

Čl. V

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o zaměstnanosti (čl. 6-7)

Čl. VI

Čl. VII

Přechodné ustanovení

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o inspekci práce (čl. 8)

Čl. VIII

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o sociálních službách (čl. 9)

Čl. IX

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o specifických zdravotních službách (čl. 10-11)

Čl. X

Čl. XI

Přechodné ustanovení

ČÁST OSMÁ

Změna občanského zákoníku (čl. 12)

Čl. XII

ČÁST DEVÁTÁ

Změna zákona o státní službě (čl. 13)

Čl. XIII

ČÁST DESÁTÁ

Účinnost (čl. 14)

Čl. XIV

Obsah

Souvislosti